Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Význam draslíku při pěstovánĺ zeleniny Výměra orné půdy s nedostatečnou zásobou přístupného draslíku se v České republice zvětšuje. Zatímco v roce 1992 představovala 12,6 %, v současné době je to více než 27 %. Důsledkem toho je hospodaření na úkor staré půdní síly, což se při dlouhodobém trvání projeví negativně na půdní úrodnosti a tím na výnosu a kvalitě produkce. Výsledky stacionárních pokusů jasně ukazují na nezbytnost vyvážené výživy draslíkem u všech plodin včetně zelenin. Pro efektivní produkci zeleniny je tedy třeba věnovat vetší pozornost i hnojení draslíkem.
Draslík v půdě Obsah draslíku v půdě závisí na konkrétních půdních podmínkách. Nejbohatší jsou jílovité půdy, pouze extrémně písčité a rašelinné obsahují menší množství této živiny. V podmínkách České republiky kolísá celkový obsah draslíku v rozmezí 0,05-3,2 %. Zásoby půdního draslíku se rozdělují podle přístupnosti pro rostlinu, vyměnitelnosti a rozpustnosti na tři frakce: 1. Draslík vodorozpustný – je součástí půdního roztoku a tvoří pohotovou zásobu přijatelného K pro rostliny. Přitom tato forma K představuje pouze velmi malý podíl z výměnného draslíku (1 - 10 %) a tvoří část draslíku využitelného rostlinami. 2. Draslík výměnný – představuje podíl půdního draslíku vázaný na půdních koloidech a vytváří hlavní zásobu přijatelného draslíku rostlinám. Výměnný draslík představuje pouze 0,8 – 3 % z celkového K v půdě. Pro výživu rostlin má mimořádný význam. 3. Draslík nevýměnný – tvoří více než 95 % z veškerého draslíku v půdě. Není přístupný pro rostliny a patří sem draslík pevně vázaný v krystalové mřížce silikátových minerálů, fixovaný a organicky vázaný draslík.
Draslík v rostlině Draslík patří k živinám, které rozhodujícím způsobem ovlivňují výnos plodin a jeho kvalitu. Jeho příjem probíhá velmi rychle a nejvíce ho rostlina potřebuje na začátku růstu. Jednou z podmínek dobrého příjmu draslíku je zásobování rostlin i jinými živinami, zejména dusíkem. Bylo prokázáno, že draslík plní v rostlině řadu fyziologických funkcí.
Ovlivňuje tvorbu sacharidů, jejich přeměny a přemis»ování orgánů, • • • • •
do zásobních
Zlepšuje využití dusíku a podporuje tvorbu bílkovin, Aktivuje celou řadu různých enzymů, Koordinuje osmotický tlak v buňkách a vodní režim rostliny, Zvyšuje odolnost proti mrazu, Způsobuje silnější růst kořenového systému a tím ovlivňuje velikost, tvar a anatomickou stavbu nadzemní části rostliny.
Při nedostatku draslíku dochází zpočátku k mírnému poškození rostlin, které později nabude plošných a zřetelných projevů. Nedostatek vyvolává: • Změnu habitu rostliny – tvoří se boční výhony a rostlina nabývá keřovitého vzhledu. • Změny na listech – od okrajů se tvoří nekrózy – okrajová spála. • Změny generativních orgánů – rostliny předčasně shazují květy, semena a plody jsou zakrnělé.
Význam draslíku ve výživě zelenin Potřeba K u jednotlivých druhů zeleniny je vysoká. K- hnojení zvyšuje obsah cukru, škrobu, celulózy a některých vitamínů. Působí příznivě na vybarvení květů a plodů. Při dostatečné zásobenosti draslíkem (Tab.1 a 2) se prodlužuje skladovatelnost zeleniny a rostliny jsou odolnější proti napadení chorobami.
Tab. 1: odběr draslíku 1 tunou produkce zeleniny v kg Koš»áloviny
K
Plodová zel.
K
Kořenová zel.
K
zelí bílé zelí červené květák kapusta kedlubny brokolice zelí pekingské
3,57 5,80 4,00 3,00 6,50 6,60 3,30
rajčata paprika okurky baklažán meloun cukr. tykev meloun vodní
3,00 3,00 2,33 4,15 4,15 2,60 5,53
mrkev celer petržel pastinák ředkvička křen řepa salátová
6,67 8,50 4,00 9,96 4,15 8,50 5,30
Tab. 2: Odběr draslíku 1 tunou produkce zeleniny v kg Cibuloviny
K
Listová zel.
K
Luskoviny
K
cibule česnek pór pažitka
3,30 4,70 4,80 3,30
salát špenát štěrbák čínské zelí
4,00 4,00 5,40 3,00
fazol hrách bob čočka
6,00 6,60 10,80 5,00
Typické symptomy K- deficience: • Zeleniny mají světle zelené listy a opožïují růst. • U květáku se objevuje kadeřavost listů a růžice není pěkně vyvinutá. • Salát špatně tvoří hlávky a listy má zkadeřené. • U zelí jsou špatně vyvinuté hlávky a snadno podléhají skládkovým chorobám. • U rajčat dochází ke snížení kvality praskáním plodů. • Okurky tvoří zdeformované plody. • Dochází ke snížení obsahu vitamínu C a zhoršují se chu»ové vlastnosti. • Nedostatek draslíku se promítá do potravního řetězce. Snížený obsah K v zeleninách má nepříznivý vliv na hypertenzi u člověka a může docházet ke vzniku hypokálie.
Hnojeni draslíkem u zeleniny Při stanovení dávky draslíku se vychází z odběru 1 tunou produkce a z předpokládaného výnosu. Korekce se provádí na statková hnojiva, zásobu draslíku v půdě a podle poměru K:Mg. Pro zeleniny je nutno udržovat hladinu draslíku v půdě na úrovni dobrého obsahu (Tab. 3). Pokud je hladina nízká, je třeba dávku K úměrně zvyšovat, při vysokém se dávka K o 50% snižuje, při velmi vysokém je možno draselné hnojení vypustit.
Typické příznaky nedostatku draslíku:
Zelené skvrny na plodech rajčat.
Mezižeberní nekrózy na listech kvítáku.
Okrajová nekróza listů fazolu.
Nekrotické spičky listů u mrkve.
Chloróza na listech pórku.
Mezižeberní nekrózy na listech okurek.
Tab. 3: Obsah draslíku v půdách podle Mehlicha III (mg.kg-1) Obsah
půda
nízký vyhovující dobrý vysoký velmi vysoký
lehká
střední
těžká
do 100 101 – 160 161 – 275 276 – 380 nad 380
do 105 106 – 170 171 – 310 311 – 420 nad 420
do 170 171 – 260 265 – 350 351 – 510 nad 510
V zelinářství se počítá s 60% využitím draslíku z draselných hnojiv. Výnosy listových zelenin a druhů snášejících chlór bývají zpravidla příznivě ovlivňovány chloridovými formami hnojiv. Oproti tomu u kořenové a plodové zeleniny je vhodné použít síranovou formu K- hnojiv pro vyšší tvorbu výnosu a dobrou kvalitu. Zvýšenou potřebou síry se vyznačují zejména cibule, česnek, hlávkové zelí, kedlubna, ředkvička, a jiné. Při výživě draslíkem je nezbytné brát současně ohled i na výživu hořčíkem (Tab. 4). Při vyhovujícím poměru K:Mg nemusí být sice dávka K korigována, ale dávka Mg by měla být o 25 – 50 % zvýšena, zvláště u náročných druhů zeleniny (celer, mrkev, luskoviny). Na půdách Mg- deficitních se doporučuje použít draselná hnojiva s tímto prvkem.
Tab. 4: Kriteria hodnocení poměru K : Mg v půdě (hmotnostní poměr) Hodnota K : Mg
Hodnocení poměru
do 1,6
dobrý
1,6 – 3,2
vyhovující
nad 3,2
nevyhovující
Doporučené dávky živin pro zeleniny Pro optimální tvorbu výnosu je nezbytný vyvážený přísun všech živin. Jsou doporučovány následující dávky živin (Tab. 5).
Tab. 5: Doporučené dávky živin pro zeleniny (kg.ha-1) Zelenina
dusík N
fosfor P2O5
draslík K2O
hořčík MgO
síra S
Zelí hlávkové Květák Kapusta Kedlubny Celer Mrkev Petržel Okurky Rajčata Paprika Cibule Česnek Salát hlávkový Špenát Fazol luskový Hrách na lusky
160 - 250 120 - 150 90 - 120 100 - 150 200 - 250 120 - 150 40 - 80 40 - 70 90 - 130 50 - 80 80 - 120 30 - 50 30 - 60 40 - 80 20 - 40 30 - 50
60 - 100 50 - 90 40 - 80 90 - 140 70 - 120 100 - 140 20 - 50 30 - 60 30 - 60 20 - 50 40 - 70 10 - 30 15 - 30 15 - 30 60 - 90 40 - 60
200 - 250 140 - 180 100 - 150 180 - 220 250 - 300 220 - 280 90 - 150 70 - 130 120 - 160 70 - 100 100 - 150 40 - 70 70 - 100 50 - 80 60 - 100 40 - 70
40 - 60 15 - 25 20 - 30 20 - 30 50 - 90 40 - 60 20 - 35 20 - 30 15 - 25 10 - 20 30 - 40 5 - 10 10 - 20 15 - 25 10 - 20 10 - 20
50 - 70 20 - 30 20 - 30 30 - 50 15 - 25 10 - 20 10 - 20 10 - 15 20 - 30 15 - 25 20 - 30 20 - 30 10 - 20 5 - 10 5 - 10 5 - 10
Autor: Doc. ing. Jaroslav Hlušek, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav agrochemie a výživy rostlin Zemědělská 1, 613 Brno
International Potash Institute, Coordinator Central/Eastern Europe CH-4001 Basel/Switzerland P.O. Box 1609 Phone (41) 612612922/24, Telefax (41) 612612925 E-mail:
[email protected], website: www.ipipotash.org
