DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA PŘÍRODNÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
EGYPT – NÁRODNÍ PARK RAS MOHAMMED Petr KORDÍK, PADI AOWD 509U50478
NÁRODNÍ PARK RAS MOHAMMED •
Nejstarší národní park v Egyptě (zal. 1983)
•
Ochranné pásmo (97 km²) zahrnuje především útesy mysu Mohammed a útesy v Tiranské úžině
•
Více než 1000 druhů ryb a 150 druhů korálů, mnoho z nich endemitických Mapový podklad: www.goredsea.com
ZÁKLADNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY OHROŽUJÍCÍ PROSTŘEDÍ KORÁLOVÝCH ÚTESŮ • PŘÍRODNÍ:
Foto: www.reefcheck.org (vlevo 2), www.biorock.net
• LIDSKÉ (ANTROPOGENNÍ):
„BLEDNUTÍ ÚTESŮ“ (CORAL BLEACHING) • typický pro indopacifický region (Maledivy, Seychelly, Indonésie), ale zaznamenán i v Rudém moři. • důsledek hromadného odumírání symbiotických řas zvýšením teploty povrchových vrstev vody. PŘÍČINY: • globální klimatické změny • znečištění mořského prostředí vlivem lidské činnosti
Foto: www.reefcheck.org, marine.uq.edu.au (vlevo nahoře)
HVĚZDICE „TRNOVÁ KORUNA“ (CROWN-OF-THORNS) • • • •
•
hvězdice „trnová koruna“ (Acanthaster planci) a mlži druhů Drupella spp. and Coralliophilla spp., živí se polypy. za normálních okolností přirozenou součástí ekosystémů utesů a nepředstavují vážnou hrozbu 1998 – 2002: opakované napadení útesů v Rudém moři „trnovou korunou“ Na útesu Gordon sesbíralo ZA DEN 11 potápěčů 3700 hvězdic spodní hranice obnovy korálového porostu se odhaduje asi na 12 let Foto: www.reefcheck.org
LIDSKÉ FAKTORY
•
• •
rozvoj cestovního ruchu přímé fyzické následky ze strany návštěvníků: potápěčů a šnorchlařů. (NP Ras Mohammed – až 75 000 potápěčů ročně neopatrné až bezohledné chování – nedodržování bezpečné vzdálenosti od útesu (neschopnost se pod vodou správně vyvážit, poškozování korálů ploutvemi) využívání útesů pro potápěčský výcvik
Foto: Gavin Anderson/www.seapics.com
CO DODAT…
Foto: www.cdnn.info
DALŠÍ VLIVY ZATĚŽUJÍCÍ ÚTESY A POBŘEŽNÍ ZÓNY •
•
•
•
•
Stavební projekty (mola, hráze, kanály, hotely, přistávací dráhy): eroze, ústup půdy, sedimentace Rybolov: destruktivní metody (kyanid, výbušniny, vlečné sítě) Chronická sedimentace, znečištění (odpad, odpadní vody, průmysl): vliv na imunitní systém korálů, přírůstek a schopnost rozmnožování Socioekonomické dopady: Degradace ekosystému korálových útesů = menší atraktivnost destinace a poklesu CR Těžba korálů na stavební materiály…
Foto: www.oceanservice.noaa.gov (vlevo), www.pasadena.edu
„RYBOLOV“ ZA POMOCI DYNAMITU
Útesy na Filipínách zničené dynamitem se nezotavily ani po 20 letech Foto: www.cdnn.info (vlevo),www.worldwildlife.org
Elphinstone Reef, Egypt Foto: oceans.greenpeace.org
REGULAČNÍ MECHANISMY •
• • • •
Regulační limity vstupu rybářů nebo návštěvníků – na malých územích mořských parků (Marine Protected Areas – MPA) prokazatelně efektivní Poplatky za vstup do NP Zákazy určitých typů rybářského a sportovního vybavení: rybaření je na celém území NP zakázáno, zákaz potápění s nožem a v rukavicích Zákaz kotvení lodí mimo vymezená místa (anchoring sites) Zákaz krmení a dotýkání se ryb a ostatních mořských živočichů („take nothing – leave nothing“)
INVAZE POTÁPĚČŮ • Většina studií stanoví únosnou mez návštěvnosti lokalit na 6-8000 ponorů ročně. I ty nejméně navštěvované lokality překračují tuto hranici o skoro 100% a nejžádanější místa více než 10krát!!!! • Výzkumy i má vlastní zkušenost poukazují na alarmující množství pohozeného odpadu na pobřeží i ve vodě (především plastikové sáčky a tašky, PET lahve, zbytky jídel)
Foto: www.egyptiandivers.com
PEVNÉ KOTEVNÍ BÓJE (ANCHORING SITES) • Lodě se na kotvištích svazují k sobě, takže bóje jsou přetěžovány a snadno může dojít k jejich vytržení.
Foto: www.projectaware.org
Mapový podklad: www.sharm.seasoul.net
Na Ras Katy lze pozorovat poškození korálů, lokalita je bohužel často využívána šnorchlaři i k výcviku
Mapový podklad: www.sharm.seasoul.net
Na útesu Jackson Reef je kotvení zakázáno, možné jsou pouze driftové ponory
HMS THISTLEGORM
Foto: Gavin Anderson/www.seapics.com, www.underwater.com.au (vpravo dole)
Potápěč proplouvá kolem lokomotivy, která byla součástí nákladu Thistlegormu (Rudé moře). Foto: www.klissurov.dir.bg
Zde jsou lodě uvazovány přímo k vraku… Mapový podklad: www.lumination-red-sea.com
UMĚLÉ ÚTESY – NOVÁ NADĚJE?
Typickým příkladem umělého útesu jsou lodní vraky (Ghiannis D., Rudé moře) Foto: www.picturesunderwater.com
NOVÉ TYPY UMĚLÝCH ÚTESŮ
Uměle vytvořený útes může být pro korály požehnáním (Thajsko), ale i pohromou (Osborne reef, Ft. Lauderdale, Florida) Foto: en.wikipedia.org (vlevo), www.ecoreefs.com
BIOROCK – UMĚLÝ ÚTES TŘETÍ GENERACE
Foto a schéma: www.biorock.net
Principem fungování útesu je elektrolýza podporující přirozený růst korálů, energii dodávají solární panely.
HLAVNÍ VÝHODY: • Podpůrná konstrukce může mít jakýkoliv tvar • maximální snaha napodobit přirozený způsob růstu útesu. • nízké náklady – středně velikou „bioskálu“ lze pořídit už za cenu kolem 320 USD (Pemuteran, Bali, 2005) • Úspěšně vyzkoušen na mnoha různých lokalitách Foto: www.globalcoral.org/www.reefcheck.org
UMĚLÉ ZŮSTANE UMĚLÝM… • International Coral Reef Initiative (ICRI) varuje: nejde o zázračný recept, který by jednou provždy mohl vyřešit problém kritického stavu korálových útesů ve světových oceánech. • Většinu škod napáchaných na útesech NELZE tímto způsobem snadno napravit. „Umělé útesy třetí generace“nemohou fungovat stejně efektivně jako přírodní korálová společenství • Nemožné uplatnit tuto technologii na rozsáhlé korálové plochy • Lze je však jistě považovat za přínosnou a ekologicky poměrně šetrnou možnost, jak pomoci menším útesům na určitých lokalitách
REEF CHECK CÍLE PROJEKTU: • • • •
•
•
Informovat veřejnost o stavu korálových útesů Vytvořit celosvětovou síť týmů dobrovolníků, kteří by pravidelně monitorovali stav útesů Vědecký výzkum procesů uvnitř ekosystému útesů Podpora spolupráce mezi vědci, nevládními organizacemi, vládami a soukromým sektorem Podpora úsilí místních obyvatel v ochraně dosud nezasažených útesů a rehabilitaci poškozených útesů za použití ekologicky šetrných a ekonomicky přijatelných řešení Od r. 1996 rozšířen do více než 60 států
• První výzkum proběhl v letech 1997 – 2001 na více než 1500 útesech v Atlantickém, Tichém, Indickém oceánu a v Rudém moři za účasti 5000 dobrovolníků. Analyzována byla nakonec data z celkem 1107 lokalit.
Foto: www.reefcheck.org
VZDĚLÁVÁNÍ A MANAGEMENT
• Vybudování sítě regionálních tréninkových a školících center Foto: www.reefcheck.org (vlevo) ,www.quiksilver.com
• Navázání spolupráce s privátním sektorem (Quiksilver)
• Díky Reef Checku vytvořeny nové strategie rozvoje pobřežních oblastí a založeno i několik zatím úspěšně fungujících chráněných území či národních parků (MPAs).
Foto: Květoslav Humlíček/www.humlickovi.com
PROJEKT STE (SCUBA TOURISM FOR THE ENVIRONMENT) • Podobně jako Reef Check zaměřen na mapování biodiverzity • Nemá globální charakter, soustředí se pouze na oblast Rudého moře. • Předpokládá aktivní zapojení sportovních potápěčů-turistů do sběru dat • Chce přispět k rozvoji udržitelného CR, ochraně životního prostředí a informovanosti turistů i široké veřejnosti • Dát nový rozměr sportovnímu potápění a posílit pozitivní dopady CR a potápěčského CR zvlášť Foto: Gianni Neto/www.steproject.org
DOTAZNÍK Identifikační karta sledovaných mořských živočichů
Foto: Gianni Neto/www.steproject.org
DOTAZNÍK •
Součástí dotazníku jsou tyto konkrétní údaje: – název lokality – GPS souřadnice – fotografie pobřeží se zvláštním zřetelem ke zdrojům možného ohrožení útesu (zejména stavební činnost a úpravy všeho druhu) – detaily ponoru: hloubka, čas, profil dna (jeskyně, stěny, kaňony, vraky). – veškerá dostupná filmová či fotografická dokumentace – profil ponoru – trasa ponoru zakreslená do námořní mapy – počet potápěčů, kteří danou lokalitu ročně navštíví
UŽITEČNÉ WEBOVÉ ADRESY: MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE NA OCHRANU KORÁLOVÝCH ÚTESŮ: www.reefcheck.org www.steproject.org www.coralreefalliance.org www.icri.org PROJEKT BIOROCK: www.biorock.net NP RAS MOHAMMED: www.rasmohamed.com
Těm, co vydrželi, děkuji za pozornost… Foto: Květoslav Humlíček/www.humlickovi.com
