Je pro mne ctí, že já Jana Tvrdoňová narozená 7.6. 1987, studentka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jsem byla pověřena na základě rozhodnutí zastupitelstva obce ze dne 16.03.2007 přepsáním kroniky obce Dolní Těšice do digitální podoby. Kronika je přepsána přesně dle toho, jak ji který kronikář psal, včetně jazyka českého, který se od doby tj. od r. 1923, kdy se kronika začala psát, změnil . Vzhledem k tomu, že jsem musela zachovat jazyk tehdejší doby se v některých slovech nacházejí gramatické chyby. Vše jsem ale ponechala tak jak je doslovně napsáno v originálu kroniky.
DOLNÍ TĚŠICE
Obecní pečeť –v pečetním poli otka, radlice, krojidlo,pod radlicí kolo. Opis mezi dvěma linkami, majuskula -PECETOBCEDOLNOTIESCHICK
Na nařízení zákona ze dne 30. ledna 1920., založena byla tato pamětní kniha, a já František Segeťa, 23 roků stár, syn majitele gruntu číslo 19, jsem jmenován obecním zastupitelstvem prvním zdejším kronikářem. V Dolních Těšicích 1924.
Vznik Těšic možno položiti do 2. polovice 12. století neb na začátek 13. století. r. 1131. Roku 1131., koupil biskup olomoucký Jindřich Zdík celou takřkov východní Moravu od údělného knížete olomouckého Otty Černého (mladšího) mezi jiným také Kelč. Biskupství připadlo hojně, ale nebyl kdo by ji obdělával, proto voláni sem kolonisté, a byli to asi kolonisté z Čech, kteří se tu usadili , a založili oboje Těšice (Češice), a Všechovice (Čechovice), vždy’d rodně jméno „Čech“ je dosud tu obvyklé. Biskup Bruno zřídil na majetku biskupském tak zvané zřízení manské, to znamená: Některému svému milci, pustil některou ves za malý poplatek k dědičnému užívání. Takový man nebo vasal byl povinen k propůjčenému statku přikoupiti pozemků za 40 kop grošů (groš měl 12 peněz bílých, a platil, asi 70 haléřů.)
Když manský rod vymřel po meči, připadlo manství opět k biskupství. Na přikoupeném pak statku hospodařila dále vdova, po smrti její připadl i ten statek biskupství. r. 1302 Tak to bylo i z Těšicemi, jak vysvítá z listiny nejstarší z roku 1302, kde r 1302 biskup Teodorich přenechává dlouho již pustou Češice rytíři Ondřeji z Čechovic. 1302. 27. IV. originál (latinská) Na pevnosti Mohelnice. Povolení biskupa Theodoricha, kterým dlouho pustou ves Češice se svolením kapituly svému věrnému rytíři Ondřeji z Čechovic jako dědičné léno s vyjmutím dolů na zlato, stříbro, sůl, a jiných kovů, uděluje se závazkem že ročně z každého lánu, 1 měřice pšenice opavské míry olomouckým kanovníkum odvede. r. 1390. 1390. 10. VIII: (lati.) Launburt Ověření biskupa Mikuláše ve sporu rozhodnutém rozhodčími soudci vasaly Drslavem z Čechovic, a Lučkem z Rouska ve sporu mezi Vojtěchem z Pačendorfu, a Václavem z Kelče ve příčině dvoru před Kelčí.
Tu rozhodnuto, Václav má zaplatiti Vojtěchovi 20 marek, nebo jeho bratru Jaroslavovi případně jeho dědicům v den sv. Václava, neb za 1 rok 22 marek, neb za 2 roky 24 marek (kop) pražských grošů moravského čísla. Jinak by neměl nároky na ten dvůr, ten nechť připadne Vojtěchovi. Vůbec, dokud Václav nezaplatí hospodaří na dvoře Vojtěch. 1395. 8. XII. Arnoltovice. Potvrzení biskupa Mikuláše, jímž schvaluje se, aby zajištěna byla Alžbětě manželce vasala Otty z Tanfeldu 40 kop grošů na vesnici Velké Češice Svědci= Lacek z Kravař, a j. 1479. 8. III. (česká) Ve Vyškově. Lenní list biskupa Protasia, jímž propůjčuje Anně Zopské na její žádost spolčení s jejím synem panošem Václavem z Tanfeldu, a Těšic ve příčině vesnice Malé Těšice v ten smysl, že toto lénu může užívati do smrti. Svědci= rytíř Václav z Baště, a Všechovic, panoš Jošt z Tanfeldu, a Loučky, vasalové. 1527. 27. 9. (česká)
Kroměříž. Mocný list biskupa Stanislava, kterýmž věrnému pánu Heraltovi Kunovi z Kunštátu, a Bolehradic, dovoluje, aby své sestře Anně z Kunštátu věno 700 zlatých (po 30 groších) na lenní vsi Těšicích zapsati dali mohl. Svědci= rytíř Bernard z rychvaltic, a Jan z Doubravky, a Hradiště biskupští vasalové. 1527. 30. IX. (česká) Kroměříž. Lenní list biskupa Stanislava, kterým lenní vesnici Těšice, mrtím Heralta Kuny z Kunštátu uprázdněnou propůjčuje se vším příslušenstvím Janovi z Doubravky, a Hradiště jako léno. Právo na věno Anně z Kunštátu zůstává nedotčeno. 1602. den 0 (česká) Kroměříž. Mocný list kard. arcib. Antonína knížete z Ditrichsteinu, jímž na žádost vasala Viktorína ze Žerotína na Hustopečích, Komtorově, Tilovicích jemu propůjčuje právo svůj lení statek: Němetice se
dvorem, Špičky, Kunčice, Dolní a Horní Těšice, Zámrsky, půl Kladerub, Komárovice, Kelč. (lenní část). dvůr Kemenec komukoli poručiti, svým dětem poručníka ustanoviti jímž může býti i jejich matka, léno svojí, dceři neb manželce neb jiným příbuzným v dědictví oddati, avšak bez újmy práv lenních. 1615. 28. III. (česká) Brno. Revers Johany z Valdšteina, rozené ze Žerotína, a Hustopeč na léno v předešlém listě vypsané. 1777. 18. IX. originál. Kelč, seznam robot (oboje Ťšeice Z III a 28.3.) 1777. 30. IX. Kelč, seznam robot Václava Mašlaně č. 1. (léno) L III. a 30.3. (Německý) Přerovský kraj. Panství Kelč Seznam robot. Ves Dolní Těšice. ¾ láník.
Václav Mašlaň v čís. 1. měl daní 26 zlatých. 40 krajcarů, volil dřívější povinnost, má tedy povinné fůry. 4 zl. 12 kr., odváděli ryby z jednoho rybníka do druhého převáželi, pivo šenkovati, a sám si ho dovážeti, všechny panské činže vybírati a do důchodu poctivě odváděti, při vrchnostenských týdenních poradách přítomen býti, a cís. královské zemské nařízení obci zdělovati, mlýnské kameny voziti, potom vlnu ze stříže odváděti. Na přilepšenou dostane, 0. Dáno v Kelči 30. záři 1777. Cís. atd. rada, a královský rada olomouckého kraje přerovské a bruntálské čtvrti markrabství moravského von Brachveld. Přerovský kraj. Seznam robot. Dolní Těšice
Panství Kelč.
Půllaníci: Josef Matyska čís. 2., daň r. 1775. 14. zl. 473/4 kr., každý týden třikrát s párem koní na robotu, od sv. Jana Křtitele do Václava každý týden 1 ½ funtu chleba odváděti. Josef Kubeše čís. 5 totéž Jan Valuch čís. 6 totéž
Jan Šnajdr čís. 7 totéž Josef Staněk čís. 10 totéž Jiří Hýža čís. 15 totéž Jan Juřica čís. 19 totéž Václav Šindler čís. 8 daň z roku 1775. 1 zl. 50 ¾ kr., každý týden po celý rok jede den ručně robotovat. Jiří Staněk čís. 9 totéž Jan Staněk čís. 13 totéž Jiří Matyska čís. 14 totéž Domkaři bez polí a zahrad. Vdova Sváčková čís. 4 daň 0 robota vůbec ročně 26 dní Jan Adamec čís. 18 totéž Josef Pavlištík čís. 20 daň 24 kr. ročně 26 dní roboty. Martin Hložek čís. 12 totéž. Výměnky: Kateřina Mašlaňka Anna Jiřičková Lid. Stržínková Roz. Hýžová
čís. 1. čís. 19 čís. 10 čís. 15
Dokud tito hospodáři v těchto výměncích bydlí, nebude po nich robota žádána. Kdyby si však vzali k sobě nájemníka, podléhají robotě.
Domkaři na poddanské půdě: Tomáš Provazník čís. 3. daň 24 kr. ruční robota 13 dní ročně. Vdova Škařupka čísl. 11. daň 0. ročně 13 dní pěší roboty. Jan Hložek čís. 16. daň 24 kr., pěší robotu ročně 13 dní. Vdova Hložková čís. 17. dní 0 pěší roboty 13 dní ročně. Lidé (nájemníci) bez domků vyjma vdovy, a mrzáky, pokud takoví jsou robotují vůbec 13 dní ročně, pokud nejsou, dle robotního patentu od robot osvobozeni. Této obci zůstává na dále povinnost odváděti odhadnutý oplatek z přediva. V Kelči dne18. září 1777. von Brachveld. (Těšičtí měli ode dávna závazek, že spřadou pro vrchnost jisté množství lun, z toho se později vykoupili za jistý poplatek, výše jeho se neudává.) Výpis těchto listin, a záznamů uschovaných v archivu arcib. olomouckého v Kroměříži, obstaral
nám laskavě pan Antonín Svěrák, ředitel obecných, a měšťanských škol v Kelči 1924. Obec Dolní Těšice roku 1924. čítá 21 čísel domů se 119. obyvateli národ. české. (náboženství: řím.-kat.) K obci náleží 225 ha. (hektarů) pozemků. Z toho 215 ha. je vlastnictvím občanů, a 40 ha. jest majetkem obce. Pak 40 ha. lesa, tak zvaného „hrabí“, a 7 ha. louky, jenž náleží arcib. olomouckému. Dle množství pozemků ku jednotlivému číslu, či usedlosti patřících se tyto dělí na: 1 foitství, nesoucí čís. domu 1. majitel. František Mašlaň. (Množství pozemků: asi 180.mír.) 6 gruntů nesoucí číslo domu 2. majitel Jan Markusík. (pozemků asi 90 mír), číslo 5. Jan Matoušek (p. asi 110 mír), čís. 6. Ferdinard Valuch (p. asi 95 mír), čís. 10 Josef Staněk (p. asi 100 mír), čís. 15. Rudolf Hýža (p. asi 90 mír), čís. 19. Josef Segeťa (p. asi 94 mír). 4 podsedky nesoucí čís. domu: 8. majitel František Rada (p. asi 40 mír), čís. 9. Rudolf Havran (p. asi 30 mír), čís. 13. František Matyska (p. asi 50 mír), čís. 14. Františka Remešová (p. asi 40 mír).
9 chalup na číslo domu 3 majitel Rozálie Hložková (p. asi 6 mír), čís. 4 Josef Adamík mužský krejčí (jediný řemeslník v naší obci, pozemků asi 4 míry.), čís. 7. majitel Antonín Pavlištík, (p. asi 10 mír) původně k onomu číslu patřilo 90 mír, avšak předešlý majitel František Simerský pozemky rozprodal, pak jeho dcera Antonie po smrti rodičů prodala zbývající domek nynějšímu majiteli. Číslo 12. majitel Marie Javorská (p. asi 6 mír), muž její, Josef Javorský, padl ve světové válce na ruské frontě, číslo 16. maj. František Hložek (p. asi 15 mír), čís. 17. Antonín Novák (p. asi 25 mír), čís. 18. Františka Jiřičková (p. asi 10 mír), čís. 20. František Pavlištík (p. asi 25 mír), čís. 21. Josefa Davidová (p. asi 15 mír, muž její zemřel ve světové válce v rumunském zajetí. Pak obecní dům na čísle domu 11. tento však jest bez pozemků. Dům tento byl původně soukromým majetkem. Vystavěl jej zdejší občan Josef Gavenda, a si 10 roků užíval jako „hostinec“. Potom jej roku 1895 obec koupila, a užívá jako radnici, a pro různé příležitosti: veřejné schůze, taneční zábavy, a podobné. r.1919 Sál však byl dříve malý, neboť poschodí rozděleno bylo na 3 místnosti a předsíň. tedy roku 1919 dala obec dům tento přestavěti uvnitř, a poněvadž nebyl zevně vůbec
omítnut, nechala jej ozdobně omítnouti, a v průčelí opatřiti nápisem „ Obecní dům“.
r.1906. Pak na návsi stojící malá kaple. ta vystavena byla obecním nákladem roku 1906, a téhož roku 5. srpna na svátek Panny Marie sněžné dle obřadu církve římsko-katolické děkanem kelečským vysvěcena. Dříve na onom místě stával uprostřed čtyř lip dřevěný sloup se soškou P. Marie, která po vystavění kaple umístěna byla ve výklenku v průčelí. Zvon, asi 40 kg těžký, který jest nyní ve věži kaple, byl dříve ve dřevěné, tak zvané „zvonici“, kteráž stála asi patnáct metrů na jih od nynější kaple. r.1883. Kříž z pískovcového kamene stojící na severní straně vesnice u pozemku patřícímu ku číslu domu 1. dal postaviti roku 1883 zdejší občan Jindruch Jan, dřívější majitel gruntu číslo 5. Dříve na onom místě stával dřevěný sloup s obrazy tří svatých. Sloup tento byl neznámého původu. r.1863. Kříž stojící na jižní straně vesnice na obecní louce tak zvané „na hůrkách“, postaven byl obecním
nákladem roku 1863. poněvadž dřevěný kříž neznámého těž původu, stojící několik metrů před obecním domem, byl již věkem šestý. r.1908 Silnice prolínající vesnici, a spojující ji s městem Kelčí, postavena byla obecním nákladem roku 1908. Po vystavění pak přijata byla pod zprávu okresním silničním výborem hranického okresu. r.1895 Roku 1895. prodala obec zdejší dřevěnou pastušku číslo 17. Panu Františku Novákovi. Bez pozemků v bídném stavu. r. 1902 Roku 1902 postavena byla v Kelči, a měšťanská škola, na níž naše obec přispěla obnosem 20.000 Korun. (dvacettisíc) Dle vyprávění starých lidí byly prý kdysi Těšice přiškoleny do Skaličky, jindy zase do Zámrsk. Nějaký čas prý kdysi učil jakýsi zde, v domku číslo 4. r. 1910 Roku 1910 založena byla zde kelečským kaplanem, P. Aloisem Ulmanem „hospodářská besídka“, se spolkovou knihovnou umístěnou na foitství v čísle 1. když spolek
tento čítající asi 30 členu odbýval i své schůze. Spolek tento nepotrval dlouho. Přikvačivší světová válka porušila všeobecné spolkové činnosti, a následkem toho, a odchodem členů na vojnu, spolek tento jediný v naší obci, zanikl. r. 1914 26. července roku 1914 roznesla se říši Rakousko – Uherskou ohromující zpráva, že Rakousko zbrojí, mobilizuje. Hned na to povoláni všichni záložní vojíni, do 40 let. Nevýslovný zmatek nastal v obci, když tolik lidí najednou scházelo. Lidé však ještě kojili se nadějí, že s tak dokonalými zbraněmi nemůže válka dlouho trvati, že nejdéle snad měsíc nebo dva, a potom. Rakousko vystoupilo se zbrní nejdříve jen proti malému království srbskému. Bohužel však zanedlouho vyhlásilo spojeno s říší Německou válku říši Ruské. tím ukázala se marná naděje na brzký mír. Lidé trnuli v úzkostech, neboť pomalu vstupovaly všechny národy do boje, a válka srbsko rakouská se změnila ve válku evropskou. r. 1916 Později však asi v roce 1916 již ve válku světovou, poněvadž již skoro všechny národy světa zbrojily. Zmatek v naší obci zvýšen byl rozkazem, by občané vypravili jedenáct párů koní ( to byly všechny tahu schopné koně v obci) na válečnou přípřež, taktéž jedenáct vozků, a vozů. Stalo se tak asi omylem,
poněvadž větší obce mnohem méně přípřeže musely vypraviti (vyslati). Občané sice žádali okresní politickou zprávu, ale marně. Rozkaz zůstal rozkaze, a přípřež odjela v září roku 1914 na ruskou frontu. Polní Práce na nejvyšším čase, a v obci nezůstalo ani jednoho koně. Na nařízení zprávy okresu valašsko-mezřičského přijeli nám občané z Komárovic, a Kunovic, vypomoci s potahy v polních pracích. Vozkové se během asi půl roku vrátili, ale koně zahynuly na cestách. Ženy narukovavších neměly právě na růžích ustláno. Práce mužova všude scházela, potahů nebylo zdostatek, mužské chasny nebylo, jen hoši od 14 – 18 let, poněvadž již v roce 1916 museli narukovati i 18 letí hoši. Ve městech byla bída zlá. Protož byli občané nuceni odváděti obilí, a dobytek. Nebylo-li rozkazu vyhověno, přišlo několik vojáků, a úředník okresní politické zprávy a vykonali domácí prohlídku. Často i našli zásoby poživatin, poněvadž lidé byli nuceni schovávati, neboť s ponechanými zásobami nebylo lze vystačiti. Mimo obilí, a dobytek bylo rekvírováno: zemáky, sádlo, slanina, máslo, vejce, seno, sláma, atd. Ze schovaných zásob poživatin, nechtěli neb nemohli někteří občané mnoho bezzemkům prodati. Jiní však
příležitosti využitkovali prodávali stranou a dosti draze. Nelze se však ani tomu příliž diviti, chtěl-li býti někteří rolníci nad obyčej odměniti za námahu s jakou museli potraviny vyrobiti a uschovati. Pak všechny potřeby pro domácnost byly nad míru drahé. Mnoho bylo smutku v obci. Lidé žili jako zakřiknutí, vzpomínající na své drahé. O mnohých se nevědělo, tu a tam některý psal ze zajetí, některý se vracel raněn na zotavenou. Jak radostné bylo shledání, tak žalostné bylo loučení při novém odchodu na frontu. Celkem z naší obce narukovalo 22 mužů. Z narukovavších si válka za oběť vyžádala tyto: Karel David, majitel usedlosti číslo 21 Josef Javorský “ “ “ 12 Jan Herman, krejčovský pomocník. Jan Kývala , zemědělský dělník. r. 1917 V roce 1917 se také nemoc dostavila, takzvaná španělská chřipka. Vznikla asi ve městech kdež bylo obyvatelstvo špatnou výživou zesláblé. Mnoho lidí v naší obci onemocnělo, a 2 zemřeli. Pomalu plynula léta války. Lidé útrapami válečnými zakřiknuti, ani snad nedoufali, že by zase někdy
mohlo býti lépe, že opět jednou zavládne mezi národy svornost. Až teprve čtvrtý rok války, rok 1918, přinesl nám kýžený mír. Ano mír. Význam toho slova dovedou oceniti jen ti, kdož prožili čtyři léta válečných útrap, a ještě lépe oni, jenž strávili čtyři léta a neb alespoň část jich, v bitevní čáře moderní světové války. Protož radost obyvatel byla nesmírná. r. 1918 Onen šťastný 28. října 1918 měl by býti v každé pamětní knize zapsán zlatým písmem. Ani věřiti jsme nechtěli zprávám, že je mír, a že máme svobodnou demokratickou republiku. Byly sice již v červnu, pořádány v okresních městech manifestační národní sjezdy, ale válka stále nebrala konce. Až onen 28. říjen odzbrojil národy světa. Jak zde pravím, radost obyvatel byla velká. Ale Bůh ví, že lidstvo si na vše zvykne. Kdyby byl mír vyhlášen za měsíc od začátku války, bylo by nadšení snad ještě větší. Poněvadž zděšení obyvatel vyvolané při začátku války jest nevypověditelné. Kéž již nikdy nemusí milý náš český národ prožíti hrůzy války. Válečný ceník (Vlastně poválečný ceník, ve válku byly na vše stanoveny maximální ceny)
Statky: Grunt (statek) mající asi 100 mír pozemků stál asi 200.000 Korun. Dobytek: kůň............................25.000 Korun hříbě......................... 15.000 “ kráva........................10.000 “ tele.............................1.000 “ vepř, 1q těžký............2.500 “ sále...............................700 “ koza.............................800 “ Byliny: 1 q (metr. cent.) pšenice..........400 Korun 1 q slámy..................................70 “ 1 q sena...................................130 “ Poživatiny: 1 kg mouky (pšeničné)................6 Korun 1 kg kávy (koloniální) ...........120 “ 1 kg cukru.................................5 “ 1 kg sádla................................60 “ 1 kg másla.............................. 80 “ 1 kg masa (hovězího)..............24 “ 1 kg masa (vepřového ............32 “ 1litr mléka ..............................3 Koruny 1 litr piva.................................5 Korun Látky: 1 m vlněné látky .............350 Korun
1 m plátna lněného............60 “ 1 pár botů (nízkých)............200 Korun 1 pár botů (vysokých).........500 Korun 1 mužský klobouk................120 Korun Peníze měly malou hodnoty. Draho se prodávalo, draho kupovalo. r. 1920 Na nařízení zákona založena byla zde roku 1920. veřejná obecní knihovna. Jako základna byly do ní pojmuty knihy z rozpuštěného zdejšího spolku „hospodářské besídky“, v počtu asi 40. Počet knih dosti rychle vzrůstá. Letos roku 1924 jest již v knihovně 151 knih. Na vydržování této knihovny věnuje obec každý rok obnos 100 Korun. Pak všechny výtěžky jakýchkoliv zábav a zábavných podniků jsou věnovány této knihovně. Knihovna řízena jest čtyř člennou knihovní radou. Členy této první knihovní rady jsou: Antonín Novák – předseda, Josef Valuch – pokladník, František Segeťa – jednatel, a František Hýža – knihovník. Knihovna umístněna jest v obecním domě v malé místnosti dole vlevo. Knihy půjčují se vždy v neděli od 2 – 3 hodin odpoledne. Za dobrovolný poplatek 20 haléřů za 1 knihu. Toto jest první označovací razítko veřejné obecní knihovny.
r. 1923 Volbou obecního zastupitelstva konanou v září roku 1923 zvoleni byli tito p.p. občané. Do výboru: František Matýska (číslo domu 13.), Josef Valuch (č. 6), Rudolf Hýža (č. 15.), Josef Segeťa (č. 19.), František Hložek (č. 16.), František Rada (č.8.), Josef Adamík (č. 4.). Náhradníci: p.p. Jan Matoušek (č.5.), Josef Staněk (č. 10.), Antonín Novák (č. 17.), Josefa Davidová (č. 21.). Ze jmenovaných již p. občanů zvolení byli, za starostu obce: Pan Rudolf Hýža, náměstka starosty Pan Josef Segeťa, pokladník Pan František Hložek. r. 1924 23.června 1924 navštívil při svém zájezdu na Moravu naše okresní město Hranice pan prezident ČeskoSlovenské republiky, profesor Tomáš Garique Masaryk. Mnoho tisíc lidí spěchalo uvítati našeho „tatíčka“. Komu bylo jen poněkud možno, chtěl spatřiti muže jehož celý národ miluje, a ctí neskonale. Pobyl však zde jen několik hodin. Odejel pak do Valašského Meziříčí, kdež býval jako profesor na prázdninách. Byl též svého času zvolen poslancem valašska za českou kurii na říšský sněm rakouskouherský.
Rok 1922 byl velice suchý nejen u nás, ale snad v celé Evropě. Skoro celé léto nepršelo. byl tedy nedostatek vody. V naší obci se udržovalo ještě něco vody v obecní studně, tak zvané za „lésou“, a v nádržkách na obecních pastvíštích na „drahách“, a ve „skalkách“, kamž už se dojíždělo. A vody bylo zvláště potřeba poněvadž když dobytek dostával vyprahlou trávu, byl velmi žíznivý. Pak choulostivější okopaniny, jako : zelenina, zelí a podobné muselo se občas zalévati, poněvadž by bylo vyhynulo. V jiných obcích jako např. v Zámrskách vozili vodu až z řeky Bečvy. r.1924 Protož roku 1924 dala obec vykopati, a vyzdíti nádržku nedaleko studny za „lésou“, pro podobná suchá léta neb v případu požáru. Vystavění této nádržky stálo asi 1.000 Kč. Na podzim však téhož roku, 1922. asi koncem září začalo pršeti, a pršelo skoro stále celý měsíc, a tak že vůbec do zimy nevyschlo. Hodně obilí, ozimů se nezaselo, neb snad jen do velmi mokré půdy, tak že byly mizerné. A řepu z pole jen z námahou jsme odváželi.
r.1924 První motorové vozidlo v naší obci. Roku 1924 koupil si zdejší občan Rud. Havran, maj. d. čís. 9. první motorové vozidlo v naší obci, totiž benzinový motocykl. poněvadž stroj byl ale starší, dlouho jej neužíval. Hospodářské motory benzinové jsou u nás dva. A sice jeden mám František Mašlaň, rolník (na foitství č. 1.) a jeden Josef Staněk rol. číl. 10. Tito občané mají k tomu i čistící mlátičky, pak čistící mlátičky má též Jan Matoušek, rol. čís. 5. Jiné hospodářské stroje jsou u nás tyto: mlátiček menších = 8, čistících strojů na obilí (zrno, fukarů) = 16, str. na jemnější čištění obilí (triery) = 2 (jeden jest obecní), řezaček na slámu (sečkovic) = 16, žacích strojů = 9, secích = 9, pohrabovacích = 7, obracovačů sena = 1. Pluhy užívají se většinou celo železné, a také dvouradličné. Brány ku vláčení půdy železné. Užívání hospodářských strojů v naší obci jest dosti rozšířeno. Také hodně odstředivek na mléko se zde užívá. Jest jich asi 11 v naší obci.
Asi následkem toho, že ve světovou válku byl tak značný nedostatek chlebovin, nastal po uzavření míru velký zájem malorolníků o půdu. Tu rozhodlo ministerstvo, aby byla oněm rolníkům přidělena půda velkostatků. r.1924 Tedy roku 1924 byla i zdejším občanům, (totiž těm jichž výměra vlastních pozemků nepřevyšovala 40. mír.) přidělena louka tak zvaná „Panská“ parcelní čís. 238. náležející arcibiskupskému velkostatku Kamenci. A sice 1 míra (měřice) za Kč. což bylo dosti lacino, poněvadž soukromně se prodávala 1 m. za 1.000 Kč a 1.500 Kč. Přiděleno bylo těmto zájemníkům: František Rada, čís. domu 8.,= 6 mír, František Matyska, č. 13.= 6 mír, Frant. Hložek, č. 16.= 4 mír., Frant. Novák, č. 17. = 10 mír, Frant. Jiřičková, č. 18. = 4 mír., Frant. Pavlištík, č. 20. = 5 mír, Josefa Davidová, č. 21. = 3 mír. Jiní zdejší malorolníci o přiděl půdy se neucházeli.
r. 1925 V dubnu roku 1925. otevřel u nás zdejší občan František Staněk, v čísle d. 10. opět po dlouhé době obchod, smíšeným, a vůbec poživatinami. Mnoho let jsme v naší obci žádného obchodu nemněli. ( Kdysi zde býval obchod v čís. d. 8.) Tentýž má sklad piva, a sodovky v uzavřených láhvích. Dříve míval onen sklad František Matýska, čís. 13. r. 1925 Studna takzvaná „pod lipkou“ proti gruntu čís. 15. byla letos roku 1925. obecním nákladem (1.000 Kč.) znovuzřízena. A sice, zapuštěno bylo na místo staré zchátralé kamenné vyzdívky 6 cementových rour. V takových kamenem vyzděných studnách bývala dobrá pitná voda, totiž kde byla zřídelná. Zvláště dobrá byla když do zdiva mezi kámen při stavbě vkládány byly kusy mechu. tento pak vzrostl a udržoval vodu v jakési přírodní jakosti. Dnes však způsob tento již bohužel nemnoze zaniká. Na čerpání vody bylo na studnu umístněno zase jako již od pradávna bývalo, kolo na hřídeli s okovem (nádoba na vodu). Lípa u této studny zasazena byla si roku 1910. Název „pod Lipkou“ jest však od pradávna. Dne 15. listopadu 1925. konány byly v republice česko-slovenské volby do státních zákonodárných zborů.
(Do senátu, a do poslanecké sněmovny.) Volba tato koná se vždy v neděli. V naší obci od 8. – 11. hodin ráno. Volební právo do poslanecké sněmovny nabývá se: činné uplynutím 21- let, trpné 30. let. Do senátu: činné od 26. let, trpné od 45. let. Všech voličů v naší obci bylo 60. z toho do poslan. sněmovny 60., a do poslan. sněm. i senátu 44. Volby se zúčastnilo 58 voličů. Letos volily se u nás dvě strany, a sice: Strana republikánská zemědělského a malorolnického lidu, 20. hlasů, strana lidová, čili strana hájící zájmy církve římsko-katolické 38. hlasů. V poslední volby roku 1920. voleno následovně: strana republikánská 36. hlasů, strana lidová 18. hlasů, a strana národně demokratická 1. hlas. V neděli dne 22. listopadu 1925. svolána byla valná schůze občanů, na níž pan Antonín Pajdla, tajemník města Kelče, podal návrh k elektrizaci zdejší obce. Návrh tento byl všemi hlasy přijat, a protokol ode všech přítomných podepsán. Elektrizace má býti příštího roku provedena.
r. 1926. Dne 2. února 1926. počala stavěti elektrotechnická firma „Transforma“ z Olomouce pouliční čili sekundární elektrovodnou síť. Stavba tato hotova byla 18. února. Také již stavěly firmy „Transforma“ z Olomouce, a „Gern, a spol.“ z Kroměříže domácí instalace. tyto si nechali zařizovati ve všech domech vyjma čísla: 3., 12. a 14. Pak dělníci, a zřízenci středomoravské elektrárny z Přerova z níž se proud vysílá stavěti přespolní čili primární vedení, které dokončeno, a světla zároveň rozsvícena dne 12. března. Elektrizace tato, totiž stavba pouliční sítě transformátoru, přípojek, a svodů do domů, až po elektrická počítadla stála 86.800, 69 Kč. V této sumě má obec: šest (6.) akcií á 620. Kč, činí 3.720 Kč. nominální dluhopisy 1.500 Kč á 95 Kč činí 14.250 Kč, z nichž obec béře úrok. Výhody, které poskytuje elektrizace, jak z osvětlováním tak pohonem strojů se všeobecně zamlouvají. Zařízení jednoho světla v domácí instalaci stálo asi 80. – 110. Kč. Jedno elektrické počítadlo stálo 350. Kč (pro osvětlování) obmezovač proudu 150. Kč. počítadlo motorové 860. Kč.
Jedna kwh. proudu pro osvětlování stojí 430.Kč. pro pohon 250. Kč Z počítadel se platí nájemné, a sice : se světelného 20. Kč. ročně z motorového 40.Kč. Počítadla totiž zůstávají majetkem elektrárny. Může jej odběratel proudu vrátiti nepřejeli si dále proud, a obnos jest jemu vyplacen zpět. Vesnice jest osvětlována pěti (5.) světly jež jsou umístněny: na kapli, proti domu čís. 17. na obecním domě, poblíž domu čís. 15., a u cesty tak zvané „ poušť“ poblíž domu čís. 19. Letošího roku zaváděly tyto obce elektrické vedení : Dolní Těšice, Horní Těšice, Malhotice, Rousko, Kunovice, Police. V loni roku 1925. obec Komárovice, roku 924. město Kelč. 1926. 9. prosince, 1926. konala se ve zdejším obecním domě veřejná dražba honitby zvěře na katastru zdejším, na dobu šesti (6.) let. Nájemcem se stal pan Boh. Mikšánek za Skaličky. Vydraženo bylo za 1.210. Kč. ročně. V posledním období šesti roků byl nájemcem pan Josef Staněk rolník, č. 10. zde. Vydraženo bylo za 120. Kč.
1927. První radiovou přijímací stanici, ve zdejší obci, postavil jsem si já Frant. Segeťa, den 3. února, 1927, a to stanici kristalovou pro poslech zvláště vysílací stanice v Brně. stanice tato vysílá na vlně 441.2 m. o energii 25 kw. v anténě. Když tato stanice nevysílá slyším také ještě tyto stanice: Langenberk, Berlín, Vídeň, Varšavu, a Katovice. Poslech ráda nachází obliby, moje koncese jest na kelečském pošt. úřadě již 22. Povolení koncese stojí 15. Kč. Měsíční rozhlasový poplatek jest 10. Kč. 1927. Silniční výbor okresu hranického počal dne 30. května 1927. válcovati parním silničním válem cestu probíhající vesnicí, a spojující ji s městem Kelčí. A sice, od kamenného kříže, stojícího na severní straně vesnice, až po kapličku na scestí silnic, Kelč –Skalička, a odbočka Dolní Těšice. Válcování této silnice trvalo celkem 7 ½ dne. Silnice byla nasypána bílým vápencovým štěrkem z kamenolomu v lese „hrabí“. Dovoz štěrku obstaral pan Leopold Vlček z Kelče, a část zdejší občané. Písek na posypání štěrku byl brán z pískovcové jámy pana Františka Libosvára z Kelče, v lesíku za samotou pana Fran. Ječmene.
(Onen František Ječmen bývalý zdejší občan majitel (1926.) podsedku čís. 9. vystavěl si tuto samotu roku 1926. A sice na výminek po předání podsedku čís. 9. dceři provdané za Rudolfa Havrana ze Skaličky. Pozemek před samotou ve výměře, asi 5. mír, náleží jemu, Františku Ječmenovi.) Příděl „panské.“ (louky zvané „ panská.“) Jméno přídělce. přidělená zaplacený půda celkový obnos za v měřicích přidělenou půdu Rada Frant. 6. 5.831. Kč Novák František 10. 6.780. Kč Hložková Františka 4. 2.731. Kč Matyska František 6. 4.571. Kč Davidová Josefa 3. 2.680. Kč Jiřičková Františka 4. 2814. Kč Pavlištík František 5. 3.646. Kč Celkem 38. mír 29.062. Kč
1927. Dne 16. října, 1927. byla ve většině obcí Č. S. R. volena pro další období, nová obecní zastupitelstva. Zde voleno následovně.
do výboru: František Rada, Frant. Mašlaň, Josef Valůch, Ant. Novák, Rud. Hýža, Antonín Pavlištík, Josef Segeťa náhradníci: Jan Matoušek, Rud. Havran, Frant. Staněk, Frant. Hýža, Frant. Novák. starostou obce: František rada náměstkem: František Mašlaň V loni, roku 1927. vystavěl František Staněk domek č. 22. na jemu odprodaném obecním pozemku (louce) na „hůrkách“, a na jaře letošního roku 1928. přesídlil, do něj obchod, smíšeným zbožím, a prodej piva, a sodovky v uzavřených láhvích, provozovaný dosud ve výměně domu (gruntu) čís. 10. 1928. V neděli dne 2. prosince 1928. do 8- 10. hod. ráno konány byly v Č. S.R.. prvé volby do nově zřízených zemských, a okresních zastupitelstev. Ve zdejší obci voleno následovně: Do okresního zastupitelstva. všech voličů bylo : 25. mužů, 34. ženy: volby se zúčastnilo: 23 můžů, 32 žen. voleny byly čtyři strany, strana lidová 28. hlasů, str. agrární 24. hlasy. strana národně sociální 2. hlasy, strana obchodní středostavovská 1. hlas.
Do zemského zastupitelstva: strana lidová 30. hlasů, str. agrární 20. hlasů, str. národně sociální 2. hlasy, str. obchodní středostavovská 1. hlas, židovská strana polská 1. hlas. všech voličů bylo : 25. mužů, 34 žen volby se zúčastnilo: 23. mužů, 32 žen 1928. V červenci roku 1928. stavěli občané Antonín Novák č. 17., Frant. Rada č. 8., Antonín Pavlištík č. 7., Josef Valůch č. 6., Jan Matoušek č. 5., Jan Markusík č. 2. a Boh. Pavlištík č. 20. společný vodovod z obecní studny „za lésou.“ Deset týdnů mrazů, vánic, nemocí, nedostatku uhlí 1929. Letoší zima, (od 1.ledna, do 17. března) 1929. svojí krutostí, a úporností na níž dlouho bude vzpomínáno, zasáhla hluboce, do celého života našeho státu. Živly, které se přímo rozzuřily, zničily majetku kolik set milionů Kč. zničily sta životů lidských – přinesly řadu nemocí. Ony ukrutné 40 stupňové mrazy, obrovské četné, a neustálé vánice, chřipková, a záškrtová epidemie, svízele zásobování uhlím, a nyní kalamita, dopravní, jako egyptské rány, doléhaly na nás celých deset týdnů.
Nejen člověk sám pociťoval strašné důsledky letoší zimy sibiřské, různými nemocemi, ale také naše zemědělství, průmysl, obchod, a doprava byly zasáhnuty, až v samých základech své činnosti. Železnice mají nejméně čtvrt miliardy Kč. škody, zmenšením provozních příjmů. K tomu nutno přičísli škody na železničním materiálu. Stejná velká vydání vznikla obcím, v čištěním cest, a ulic od sněhu, a opravami vodních, a jiných potrubí. Taktéž ve zdejší obci prohazování cest dalo mnoho práce, poněvadž stálé vánice přenášely ony metrové vrstvy sněhu, ležící na polích, do proházených cest. Stálým tímto prohazováním, vznikly po obou stranách cest až dvou (2.) metrové někde i vyšší nepřetržité hrázy sněhu. Kol Starého Jičína bylo zvláště mnoho sněhu, tam u cesty zvané „císařská“, která musela býti zvláště důkladně prohazována, vznikly hrázy sněhu tak , že šel-li dospělý člověk po oné hráze, mohl se pohodlně držeti rukou telegrafního drátu. Kde nebyly cesty řádně proházené, nebylo lze projeti, poněvadž potahy se navzájem seštouchovaly z ujeté koleje do navátého sněhu. Protož jezdily se jen jedním koněm, nebo do těžších nákladů zapřahali formani koně za koněm, podobně jako se zapřáhá do
pluhu mají-li jíti oba koni jednou brázdou. Někdy však nebylo vůbec možno projeti, tak že na příklad doprava pošty z Kelče do Kunovic neb Hranic byla několikrát pro spoustu sněhu přerušena. Také závěje sněhu na polích, byly místy obrovské, tak na př. u plotu ovocné hospodářské školky v Kelči „na drahách“ bylo naváto tolik sněhu ku plotu z obou stran, že plot 1.80m vysoký byl úplně zavát, tak že zajíci vnikali do školky, a tam zničili ohlodáním sta štěpů. Teprve, asi 17. března přestaly vánice, a počal sníh táti. Lide se velmi obávali povodní, všude se konaly přípravné práce. Povodně však příliš velké nepřišly, skoro žádné, poněvadž tál pozvolna, a pak, že předešlý rok 1928. byl příliš suchý, následkem toho hojně vody vniklo do půdy. Poslední sníh z posle sešel 18. dubna. Obilní kultury byly hodně poškozeny, sněhem vyleželé, někde řádila plíseň sněžná, taktéž stromy hodně pomrzly. Zvláště ořechy vlašské zmrzly skoro všechny. Tuto krutou zimu jsme neočekávali, poněvadž podzim roku 1928 byl krásný teplý, jako celý tento rok, který však byl až katastrofálně suchý s obrovskými, až 40. stupňovými vedry, i více. V novinách jsem četl, že ovocný strom v prosinci kvete. Taktéž růže, které jsem
zazimoval 15. prosince, ještě kvetly. Zima začala, až po vánočních svátcích. 1929. Tato pamětní kniha, byla prohlédnuta panem Hir. Kotem okresním školním inspektorem, dne 10. května, 1929. a zde k veřejnému nahlédnutí vystavena, ve dnech 19.května – 27. května 1929. 1929. V červenci roku 1929. koupil Antonín Novák , majitel chalupy čís. 17., podsedek čís. 9. od Rudolfa Havrana. Jmenovaný r. Havran koupil hostinec v Loučce u Kunovic, kdež se odstěhoval. 1929. Nyní, kdy léto jest v plném proudu, vidíme škody, které mrazy natropily v plném rozsahu. Mnohé ovocné stromy, trčí holé do vzduchu, jiné obrazily spoře listím, toto však nestačí k výživě stromu, bývá často napadeno mšicí listovou, listí vadne, a strom pozvolna usýchá. Nejkrutější jsou však postižené vlašské ořechy. Staré mohutné stromy, které krášlily tak mnohou krajinu, vystavující chodci na obdiv svá mohutná těla, a skýtající celé pytle úrody, jsou zničeny stejně jako stromy středního věku. Pouze ořechové stromky úplně mladě, zůstaly nepoškozeny, což jest obdivu hodně.
Smutno jest pohleděti na toto dílo zkázy letoší kruté zimy. 1929. Letoší léto (1929) vyznamenalo se zvláštní teplotou, zvláště v měsíci červenci. Tak, dne 24. července 1929. ukazoval teploměr 470C. To nás to sluníčko chtělo odškodit za přestálou krutou zimu. 1929. Dne 1. srpna 1929. mezi 16. – 17. hodinou sneslo se na náš kraj, nevídané krupobití, vždyť slova smyslu, nabylo, ani krupobití, vždyť to byla spoušť kusů ledu, velikosti slepičího vejce, která padala, asi 10 minut tak hustě, že způsobila soumrak, a celý kraj zůstal jako zasypán štěrkem. Zvláště v zahradách, byla děsná podívaná, poněvadž tam led srážel s sebou k zemi ovoce, listí, a větvičky stromů. Krupobití tvořilo pás od obce Malhotic, na Horní Těšice, Skaličku, Dolní Těšice, ku Zámrskám. V Zámrskách, již neškodilo tak mnoho. Zde byla úroda poškozena, asi ze 60.%. Ještě všechno obilí stálo, nepožato, mimo rež. Dne 3.srpna, přijel se o škodě přesvědčit p. Em. Vencel poslanec, a ředitel hospodářské školy v Rožnově p. R., a dne 4. srpna, p. P.
Kavan, senátor, a farář ve Val. Meziříčí. Projevili oba páni zájem, a přislíbili že se budou snažit, vymoci nám státní podporu. Krupobitní pojištění, neměl zde, asi nikdo, poněvadž již 33. roků žádné krupobití nebylo. 1929. Poněvadž zákonodárný sbor R..Č..S. byl předčasně rozpuštěn, protož dne 27. října konaly se v R..Č. S. volby do nových zákonodárných sborů. Volba tato vypadala v naší obci takto: do senátu, všech voličů bylo : mužů 23, žen 28., volby se zúčastnilo: mužů 23., žen 27. Voleny byly pouze dvě strany. strana lidová 26. hlasů strana republikánská (agrární) 24. hlasy Volba do poslanecké sněmovny následovně: všech voličů bylo: mužů 26. žen 40. volby se zúčastnilo: mužů 26. žen 39. voleno : strana lidová 35 hlasů strana republikánská 29. hlasů strana živnostenská 1 hlas 12. prosince 1929. mezi 18. – 19. hodinou 1929. rozpoutala se nad krajem prudká letní bouře s menším krupobitím. Zvláště silná prý byla v okolí Uher. Hradiště kdež způsobila po celou noc poruchu elektrického vedení.
1930 Letos roku 1930. na jaře byl rozbourán domek č. p. 3. stojící mezi domem č. p. 2, a č. p. 4. Posledním majitelem byly svobodná žena Rozálie Hložková. Jmenovaná darovala onen domek paní Františce Hložkové majitelce domu č. p. 16. zde, kteráž jej pro sešlost, a pro neupotřebitelnost zbořiti dala. Zbořením tohoto domku zmizela opět jedna typická stará chalupa, stavěná z nepálené cihly z tak zvaných „vepřovic“. Do hlíny na takové vepřovice byla míchána krátce řezaná sláma, aby byly soudržnější. Pak také úmrtím oné Rozálie Hložkové zmizel zde poslední člověk, jak se říká, starého vydání. 1930. Náš milovaný, prezident, T.G.Masaryk, dožívá se letos, roku 1930., dne, 7. března svých 80. narozenin. Zde jsme tóto slavné jubileum, oslavili večerem dne 6. března, na němž promluvil pan ředitel v. v. Antonín Svěrák z Kelče, v životě, a déle pana prezidenta. Nemohu psáti více, poněvadž neznám slov, jimiž bych mohl jen z části, vysloviti lásku každého z nás, k milovanému Tatíčku národa. Nesmím však zapomenouti zapsati hesla, jež pronesl ve své řeči, pan prezident, do československého rozhlasu u příležitosti
svých 80. narozenin, která musí býti nám, i budoucím, vůdčími hesly, chceme-li zachovati stát a svobodu kterou nám On vydobyl. Tak mezi jiným pravil,: není demokracie bez poslouchání, ----státy se udržují nejjistěji spravedlností, ---velikost státu neměří se jen číslicemi, nýbrž kvalitou. Alois Jirásek největší náš spisovatel, je mrtev. Zemřel dne 12. března ráno po delší chorobě. Jeho úmrtí je těžkou ránou pro náš národ. Byl spisovatelem nejvíce čteným, a milovaným. Jeho díla jsou nesmírné ceny umělecké i národní. Není knihovny v níž by chyběly jeho nejkrásnější práce: temno, U nás, Psohlavci, a jiné. Knihy Aloise Jiráska jsou národním bohatstvím, a naší hrdostí, - za Rakouska i za války byly naším útočištěm z nich jsme čerpali naději, a někdy mizící národní sebevědomí. Zemřelý Mistr, Jirásek, zůstane pro nás nesmrtelným co největší spisovatel a buditel. Nám venkovanům zanechal svými Psohlavci, dílo, které jest, a bude evangeliem venkova.
(dokončení zápisu ze stránky 41.) Jmenovaná Roz. Hložková neuměla čísti, ani psáti. Pro záznamy užívala různých značek, tak na příklad, : pro zaznamenání kdy jí zůstala kráva neb prasnice březí, a tedy kdy se má pak otelit, a podobně, používala zvláštní značky na trámech stropních ve chlévě, a vždycky prý to dobře dopadlo. také, ani větší obnos peněž, nedovedla si sčítati. zemřela ve věku asi 85 – 90. let, určitě říct nemohou, kdož ví, vždyď ona sama to nevěděla. 1930. V září, roku, 1930, vystavěl na obecní louce, na hůrkách, zdejší příslušník Bedřich Matyska, domek čís. p. 23. Jmenovaný Bed. Matyska, je syn Františka Matysky, majitele podsedku č. 13. Stavební místa na obecních loukách, byla uchazečům účtována 1. Kč za jeden čtvereční metr. 1930. 28. listopadu 1930., na 19. hodinu, svolána veřejná schůze na níž promluvil pan okresní tajemník republikánské (agrární) strany A. Paulus z Hranic v nutnosti odborové organizace rolnictva, zváště s ohledem na nynější zemědělskou krizi. Při příležitosti této schůze založeno zde sdružení organizovaných
rolníků v agrární okresní jménem, „Místní domovina“.
organizaci,
pod
(Dodatek k zápisu na stránce 38.) Novák Antonín zaplatil za starou, dřevěnou chalupu č. p. 9. s příslušnými hospodářskými stavbami, a se třemi přilehlými zahradami, (jedna zahrada nachází se na návsi poblíže obecní studny) ve výměře 7. arů 41. m2 , a s rolí „na kopci“ ve výměre 53. “ 92.“ obnos 29.000 Kč. Za louku „na, anboleti“ o výměře 17 arů 12. m2 obnos 2.000 Kč. Rada František maj. domu č. p. 8. koupil od jmenovaného podsedku č. p. 9. roli „pastýřku“ o výměře 42 arů 47 m2 obnos 6.100 Kč za roli „ v koutech“ o výměře 9 a. 96 m2 obnos 2.010. Kč. za roli „nad zahrady“ (s doživotním užíváním vyměnkářem Frant. Ječmenem) o výměře 25. arů 03 m2, a zahrady o výměře 7. arů 12 m2 obnos 2.600 Kč Pankl Jan zaplatil za roli na „dolní nivě“ o výměře 43 arů 49 m2 a tamtéž louka o výměře 3.arů 09 m2obnos 5.520. Kč. Staněk František majitel, domu č. p. 22. zaplatil za roli „klínec“ o výměře 13. arů 52. m2 obnos 2.000. K.č. , za roli „ za zadní čtvrtku“ o výměře 3. arů 2. m2 obnos 400. Kč. za roli „pod zelenou“ o výměře 29.arů 49.m2
s přilehlou loukou o výměře 7. arů 55.m 2obnos 4. 500.Kč. Strnadel Tomáš, Kelč. za roli „ostruží“ o výměře 43. arů 13. m2 obnos 7.000. Kč. 1929. (Dodatek zápisu z roku 1929.) V roce 1929. byly sdruženy země Morava, a Slezsko jako jeden správní útvar pod jménem země „Moravskoslezská“ 1930. Dne 2. prosince 1930. bylo v celé republice konáno sčítání lidu. Zde jest všech obyvatel 107. Z toho : .mužů .žen. Při posledním sčítání v roce 1921. bylo zde všech obyvatel 119. 1930. Tento rok, který se již na štěstí chýlí ke konci, má příliš, dlouhou řadu „náhod“, které do sebe logicky zapadají, takže na konci jejich řady je vždy možno tužit novou „náhodu“, která musí přijít. Začalo to podivnou zimou, suchou a teplou, která vysušila prameny pod zemí. Pak přišlo jaro, které hýřilo květy, již dávno neslibovaly stromy a keře takovou úrodu, ovoce jako letos. Ale úroda zůstala, daleko za, očekáváním, květy se nevyvinuly, a ovoce nedozrálo, protože přišlo tak špatné léto, tak hanebné léto, jaké nikdo z náš nepamatoval. Při tom jedna katastrofa
následuje za druhou. tento rok možno právem nazvat rokem katastrof. Důlní neštěstí za neštěstím, zemětřesení zde i onde, dokonce i v naší klidné zemi, cyklony a povodně, epidemické nemoci, chřipka, dětské záškrty, osipky, černý kašel, a k- v neobyčejném rozsahu. Dále pak zemědělská, a vůbec všeobecná krize, a nezaměstnanost, která, dosahuje ku konci roku 1930, cifry 300.000. nezaměstnaných v rep.československé, a která bohužel dále vzrůstá, není to však jen specielní zjev u nás, taktéž v Německu jest kol 3,760.000. nezaměstnaných, i Amerika má kol 4,000.000. , a t.d. Následkem čehož jsou ceny zemědělských produktů stlačovány pod mez rentability. Jeví se následovně : plodiny, pšenice 125. Kč., žito 90.Kč. ječmen 115. Kč. oves 90. Kč., dobytek, hovězí 3 – 5 Kč za 1. kg. živé váhy, vepří 5 – 650. Kč., a vůbec jej nelze prodat. Právem možno rok 1930. nazvati „šílený rok“. Zbývá jen věřit, že po prokletém roku přijde zase rok dobrý. 1931. Požár, domu č. p. 9. O 12. hodině, /v poledne) vzňala požárem jedena z nejstarších staveb zdejších, dřevěný dům č. p. 9.
Majitel Antonín Novák, majitel též domu č. p. 17. Úsilím občanů a hasičských sborů ze Zámrsk, a z Kelče, byl oheň lokalizován jen na onen domek, a po dvouhodinném úsilí zdolán. Na štěstí vál východní vítr, jenž žár vál na zahradu domu č. p. 10. Škoda jest kryta pojištěním v částce 4.500. Kč. Tímto domkem zmizela poslední zdejší typická stará chalupa od základu dřevená. Poslední požár pokud se pamatuji byl zde před, asi 24.léty, kdy shořela malá dřevěná stodůlka při obecním domě č. p. 11. Asi pak, dva roky před tím shořela stodola u gruntu č. p. 6. 1931. V květnu roku 1931 vystavěl na obecní louce na hůrkách, domek čís. p. 24. Jan Pankla, rodák z Němetic, oženil se s Marií Matyskovou, dcerou Františka Matysky rolníka zde, č. p. 13. Jmenovaný Jan Pankla jest povoláním zednický mistr.
1931. V červnu roku 1931 vystavěl Bohuslav Pavlištík majitel chalupy č. p. 20. stodolu na návsi poblíž kaple.
Stavba tato svým nevhodným umístněním rušivě působí, do regulační úpravy obce, což mnoho nás občanů nemile nese, což platno když stavba byla většinou členů obecního zastup. bohužel odhlasována kladně. 1931. V neděli dne, 27. září, 1931 konány byly ve většině obcí rep. československé volby do obecních zastupitelstev. Zde poněvadž byly podána pouze jedna kandidátní listina, byly volby provedeny již ,dne 12. září, sestavením oné kandidátní listiny. Kandidáti byli voleni veřejnou volbou lístkama. Volbu přijali všichni kandidáti vyjma Františka Mašlaně, na jehož místo nastupuje Bohuslav Pavlištík náhradník. Členy obecního zastupitelstva jsou : Rudolf Hýža, Josef Valuch, Antonín Novák, Antonín Pavlištík, František Segeťa, František Rada, Josef Adamík, Jan Matoušek, Bohuslav Pavlišík. r. 1933. uskutečněna koupě lesa „Hrabí“ od státního pozemkového úřadu ze záboru statků, arcibiskupství olomouckého, o výměře 35. ha. Cena 1 ha byla Kč. Les tento jest však jen porost 5- 10 let starý.
r . 1934. prodána obecní louka pod lesem „Vitlovem“, při silnici Skalička- Ústí. Louka tato jest prodána na úhradu koupi lesa „Hrabí“ Prodána ve parcelách v celkové ceně Kč. občanům ústeckým, a část lesnímu, družstvu ze Skaličky. V listopadu roku 1934. zhotoveno betonové roubení kol studny proti domu č. p. 22., a opatřeno rumpálem. r. 1935. Dne 29. ledna, 1935. kol 5. hod. ranní shořela stodola rol. Josefa Staňka, č. p. 10. Škoda byla kryta pojištěním. Dne 1. listopadu, asi v 8 hodin ráno opět požár stodoly, a kůlny rolníka Anton. Nováka č. p. 17. Roku 1935. První prezident Československé rep. T. G. Masaryk vzdal se svého úřadu. Na poledne v sobotu 14. prosince 1935. pozval prezident republiky T.G. Masaryk do Lán předsedu vlády, dr. M. Hodžu. Na jeho pak přání i prvého, a druhého předsedu Národního shromáždění poslance
Malypetra, a dr. Soukupa. Hosté byli uvedeni, do prezidentovy pracovny. Kancléř, dr. Šámal předstoupil, a promluvil takto: Pane předsedo vlády, pane předsedo sněmovny, a senátu! Pan prezident mě pověřil, a přikázal mně, abych jeho jménem Vám přečetl ,dnešní jeho prohlášení, a výraz jeho pravé vůle. Z desek vzal pak kancléř list, a četl: Prezidentský úřad je těžký, a odpovědný, a vyžaduje proto plné síly. Vidím že již nestačím, a proto se ho vzdávám. byl jsem čtyřikrát zvolen prezidentem naší republiky, snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil, a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. sám jsem si toho byl vždycky vědom. Potřebujeme dobrou zahraniční politiku, a doma spravedlnost ke všem občanům, ať jsou jakékoliv národnosti. rád bych Vám ještě řekl, že za svého nástupce, doporučuji dr. Beneše. Pracoval jsme sním za hranicemi i doma, a znám ho. Mám plnou, důvěru, že vše půjde, dobře, a dáli Bůh, budu se na Vás ještě chvíli, dívat, jak to vedete. Vás pane ministerský předsedo, prosím, abyste vzal mou resignaci na vědomí, a zařídil, co je třeba.---
Kancléř dočetl. Obrátil se k panu prezidentovi, a tázal se: Správné, pane prezidente? Ano, odpověděl klidným hlasem prezident Masaryk. Kancléř, dr. Šámal: Račte, pane prezidente, potvrdil, že je to pravý výraz Vaší vůle. Prezident Masaryk odpověděl jasným hlasem : Je! Nastala chvíle ticha. Pan prezident je přerušil slovy: Snad bychom se nyní mohli posadit. Usedli. Slova se jal předseda vlády, dr. Milan Hodža: Pane prezidenta, pravil, chci Vám tlumočit, dík republiky, a národa za všechno co jste pro národ a republiku vykonal. Nejušlechtilejší zákon našeho státu zní: Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.----Zasloužil se o stát, jak si jej všichni představujeme. Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o spravedlnost, o právo, o chudé, o slabé. Mám-li Vám dnes děkovati, jsem v rozpacích, protože není slov, která by byla vhodným výrazem těchto díků. Chci, a chceme všichni Vám děkovat jinak, a myslím, že mluvím jménem všech nás v naší republice. Děkujeme Vám tím, že udržíme, co jste státu tvůrčí myšlenku. My jej udržíme. To slibujeme ! A zaručujeme Vám, že vykonáme vše, aby vaše dílo bylo zasaháno na věky. to budiž našim díkem. A já prosím, abyste i po svém odstoupení zůstal prezidentem našeho národa. Předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr pravil:
Za Národní schromáždění připojuji se plně ke slovům ministerského předsedy, při čemž musím vysloviti opravdovou, a upřímnou lítost, že Vám není popráno tolik svěžesti, a síly ve vysokém vašem věku, abyste mohl zůstat ve svém úřadě. Prosíme Prozřetelnost, aby Vás co nejdéle nám zachovala. V paměti národa zůstanete, pane prezidente republiky, pro všechnu budoucnost zachován jako president Osvoboditel. Smutek vládne v těchto dnech rozloučení po všech krajích Československa. Útěchou je jen, že se loučíme toliko jako s hlavou státu, nikoli jako s hlavou naší národní rodiny, čili – jak lid v dětinné příchylnosti uvykl si ho zvát, tatíčkem. Láska, úcta, a vděčnost všeho lidu republiky nedoznala tím újmy, ani změny. Prezident Masaryk, dal svému lidu vše, co měl, a co mohl. To zavazuje.
Roku 1935. Druhým prezidentem Československé republiky Dr. Eduard Beneš.
Ve Vladislavském sále na staroslavném hrade pražském provedena ve středu 18. prosince, 1935. volba nového presidenta. Celkem odevzdáno 440 platných lístků, z toho pro dr. Ed. Beneše 340. hladů, 76 lístků bylo prázdných, 24. pro dr. R. Němce. Na příštích sedm let zvolen tedy presidentem dr. Edvard Beneš, neboď obdržel pro právoplatnou volbu potřebné tři pětiny hlasů. r.1936. Zima v roce 1936. zvláště leden byl pozoruhodný tím, že noviny o něm napsaly: „ 80 roků nebyl tak teplý leden.“ Vskutku bylo to jako na jaře, kvetly, petrklíče, hluchavky, blatouchy a t. d. také v novinách z jiných krajů přicházely podobné zprávy. 1. Jaro na horách. Na úpatí Kralického Sněžníku u Králik rozkvetly petrklíče, a jahody. teplý jižní vítr zbavil stráně Sněžníku, jindy eldorádo lyžařů, sněhu, takže i poslední vytrvalci, kteří ještě jen na vrcholu hory měli sníh, se vrátili domu. 2. Radujte se houbaři. V pondělí se vydalo několik přerovských turistů na celodenní túru, do Hostýnských hor, a poněvadž počasí bylo nesmírně příznivé, vykonali cestu lesem. jaké bylo
překvapení všech, když pod stromy, v zeleném mechovém koberci, nalezli spoustu hub. 3. Podivuhodná hříčka přírody. U Plachtince na jižním Slovensku rozkvetla v říjnu hrušeň bohatými květy. Jaké bylo ještě větší překvapení, když se později ohlásily stopy ovoce, a v minulých dnech několik dozrálo skoro normálně. 4. O novém roce na Těšínsku jako na jaře. Velmi krásného, teplého, a příjemného povánočního počasí na Těšínsku, které velmi, divně kontrastuje s počasím o Novém roce jiná léta, a dříve, využívají v prvé řadě zemědělci, kteří orají na polích, vyvážejí hnůj, a na jaře. -V Pudlově u Bohumína již opustilo jedno včelstvo úl. Jívy, a vrby pučí, a rozkvétají. Nad Rychvaldskými, a Heřmanovskými rybníky se snesla hejna divokých hus, a kachen. Po sněhu nikde nejmenší stopy. Na nejvyšším vrcholu slezských Beskyd pouze ½. –1 cm. Toto jsou všechno zprávy z ledna 1936. V zimě, a na jaře 1936 vyváželi, a dláždili jsme cestu do „skalek“. Kámen byl dovážen z pískovcové jámy, a kamenolomu p. Klementa Mináře z Kelče, za samotou p. Frant. Ječmene. Doveženo bylo asi 500 m3.. 1m3. stál 10. Kč.
1936. Požár, domu č. 16. V noci ze 24. - 25. května 1936, shořela do základů chalupa č. 16. Josefa Hložka. Škoda byla kryta pojištěním. Hned na témže místě postavil jmenovaný domek nový. V zimě, roku 1936 –37. pojala nás občany touha, zjistiti zda by se našel kámen na zdejších pozemcích,hlavně na pastvišti ve „skalkách.“ Protož jsme prokopávali v několika místech ono pastviště, zvláště kopec zvaný „varta“, ale bohužel marně. Našly se sice shluky kamene, který však neměl ceny, poněvadž jej mráz přes zimu, roztrhal tak, že se úplně rozpadl. Tím náš sen o blízkém, a levném kamenu, kterého bychom tak potřebovali, zůstal jen snem. Podle vyprávění starších, již, asi před 40. léty, v oněch místech marně kopali. r.1937. První, auto, osobní vůz si koupil v září 1937. zde, František Jiřiček, majitel chalupy č. 18. Jmenovaný jest snaživý mladý muž, který má budoucnost. Po, dvouleté tesařské praksi, kterou prodělával již, asi jako 25. letý, studoval průmyslovou
školu v Čes. Budějovicích. Tím se vyšinul na stavebního technika, a nyní v zastoupení fy. Hynek Petřík. v Hranicích, provádí mnoho staveb v okolí.
14. září, 1937. Tatíček Tomáš Garigue Masaryk, president Osvoboditel, mrtev. Největší, a nejsmutnější hranou, která kdy zněla nad naší vlastí. S nevýslovným žalem skláníme se před neúprosným rozhodnutím osudu, jímž byl tělesný život nejvyššího občana republiky ukončen, ale s plnou jistotou jsme přesvědčen, že duch jeho zůstane pro vždycky státu i všemu lidu útočištěm nejbezpečnějším. On, jehož celý život posvěcen byl prací, a službě pro národ s tak hlubokou, však neokázalou láskou, a obětavostí, pro níž je málo příkladu v dějinách, nemůže zemřít, odchází jen, aby dal matce zemi, co její jest, ale nám i budoucím zůstane tím, čím byl, když byl s námi, učitelem, rádcem, ochráncem, a Osvoboditelem. Jeho, duch vystoupil , do Slavína velikánů našich dějin, a bude v srdcích národa
vždycky mezi těmi, k nimž se obracíme slovy chorálu svatováclavského: „ Nedej, zahynouti nám, i budoucím.“ Odešel nám tatíček Masaryk, jenž byl, odvolán z vinice Páně, ale my všichni jeho, děti, přejímáme jeho vznešený odkaz s přísahou uchovati jej neskončený, a zvelebený budoucím poutníkům, a poutnicím, až nás povolá Pán, aby tak, od věků, do věků nedal nám zahynouti ten jenž, dopustil, aby praotec Čech stanul v, drahé nám vlasti, československé.
r. 1938 Dnes, ve 20. výročí naší národní samostatnosti, a ukončení světové války, dnes kdy již, druhý rok ničí Španělský národ, věz občanské války, kdy s hrůzou čteme zprávy z války Čínsko – Japonské, které na př., dne 15. ledna, 1938, zní: „ Letecký útok jaký svět, dosud neviděl. Dopisovatel listu Deily Express z Honkongu oznamuje, že Japonci provedli včera prudký letecký útok, jakého svět, dosud nepoznal. 166. letadel shazovalo stovky pum na jižní Čínu, a t.d.“ Chci zde pro paměť poznamenali něco ze statistiky která podle údajů z jednotlivých států jež se zúčastnily světové války, byla nyní v Londýně sestavena, definitivní statistika, o ztrátách na životech, a majetku ze světové války. Bylo vypočítáno, že padlo 10. milionů vojáků, zemřelo 13. milionů civilních osob, 20. milionů lidí bylo zraněno, 3. miliony osob se ztratilo, 9. milionů dědí se stalo sirotami,a, asi 10. milionů lidí ztratilo svou vlast, takže potulují se nyní světem bez státní příslušnosti. Vedení války si vyžádalo každou hodinu, asi 250. milionů Kč. Zabití každého vojáka stálo prý válčící státy, asi ¾. milionu Kč. Statistika je velmi pozoruhodná, avšak tím tragičtější, a poučnější v dnešní nepjaté situaci, v dnešních nejistých
časech, kdy se válčí bez vypovězení války, a jsou, další velké oběti na životech i majetcích. Kdo, dal prvý výstřel ve světové válce? Světová válka začala 28. července, 1914. o 11. hod., dopolední, kdy rakousko-Uhersko vypovědělo Srbsku válku. Prvý výstřel z ručnice ozval se týž, dnem 28. července, mezi 6. – 7. hodinou večerní. Velitel rakousko – uherské pěší hlídky desátník Petranaie obsadil cikánský ostůvek v Lávě proti Bělehradu. Když se k ostrovu přiblížila srbská strážní loď Petranaie vystřelil, a zabil srbského kormidelníka. To byl prvý výstřel ve světové válce. Prvý výstřel německý proti Rusům byl, dán 1. srpna, záhy po vypovědění rusko-německé války, poblíž Proskenu, a byl namířen na ruskou pohraniční hlídku. Prvý dělový výstřel byl namířen týž den 1. srpna, na skladiště vojenských zásob v Bělehradě. Povel k němu dal kapitán Dunajské paroplavby Eberling. Týž, den byl pak Eberling zabit, srbským granátem, padnul jako prvá rakouská oběť světové války. Několik zajímavých číslic ze světové války. Za světové války vypovězeno bylo 44. válek. První vypovědělo válku Rakousko-Uhersko. Srbsku, poslední vypovězení války, odevzdalo Haiti Německu. Stalo se to dosti pozdě a to 12. července, 1918. Počet obyvatelstva zeměkoule je udáván číslicí, asi 1.800 milionů. Za světové války přes 1.550 milionů lidí přerušilo mezi sebou styky. v dohodových zemích bylo
povoláno pod vojenské prapory 30.milionů vojáků, ve státech rakousko – německé koalice bylo 21. milionů 200 tisíc vojáků. Něco o vyzvědačích. V Německu bylo za války odsouzeno za pravdu, a vyzvědačství 500.osob. Z nich 175. pracovalo ve prospěch Francie, 59. pro Anglii, a 55. pro Rusko. Ohlášení konce války. Dne 7. listopadu, r. 1918. v 9. hodině 25. minutě večer na nikým neobsazeném pásmu, oddělujícím německou armádu od francouzského vojska u La Capell, vicevachmistr Artur Zebrowski vtroubil signál, který znamenal že světová válka byla skončena. Za nějakou chvíli mu odpověděl francouzský trubač Francois Selier. Jména těchto dvou poddůstojníků by měla přijíti, do dějin. Osud jim svěřil, aby symbolizovali skončení války, která přes čtyři léta otřásala celým světem. Jak Němci ohlásili konci války? Poslední zpráva německého hlavního stanu, datovaná 1. listopadu, 1918., oznamujeme, o statečnosti projevené dvěma pluky při odražení amerického útoku na východ od Hassy. A hned poté bez odstavce následovala krátká věta ohromného, dějinného významu: „ V důsledku podepsání smlouvy o příměří byly dnes ráno vojenské akce přerušeny na všech frontách.“ To bylo všechno.
r.1938. Polární záře. Dne 25. ledna, 1938. mezi 20. – 22. hod. připravila nám příroda nádhernou podívanou. Ukázala nám elekromagnetickou bouři, polární záři. Zjev tento se prostíral, od severozápadu, až na severovýchod. Nádherné tyto červánky jevily se jako vzdálený ohromný požár. Dosud nikdo něco podobného zde nepamatuje. 1938. V rámci 20. letého výročí trvání Československé republiky, zasazeno bylo v březnu 1938. 7. líp, po straně silnice, u studny zvané „ pod lípou.“ Lípy tyto zasadil p. Ferd. Rolinc z Horních Těšic, na náklad zdejší obce. Součastně vysazena skupina pyramidálních topolů, smuteční vrba, a dvě lípy, na pozemku, darovaném k tomu účelu Frant. Segeťou rol. č. 19. na vyvýšeném místě u okresní silnice, proti gruntu čís. 19. Uprostřed této skupiny má býti během roku postaven pomník, padlým vojínům ve světové válce. Téhož jara zasazena byla smuteční vrba, a dva ozdobné akáty u kříže na „hůrkách.“
1938. Slintavka, a kulhavka. U hovězího, a vepřov., dobytka, již od podzimu roku 1937. šíří se z Německa přes Slezsko tato zhoubná nemoc. V Kelči již v únoru bylo mnoho případů. Zde se vyskytly, až v květnu pouze, dva případy. 1938. Dalekosáhlé události vně- i vnitro- politické, nutí mne, jako obec. kronikáře pro paměť poznamenati, že tragický měsíc září, a říjen, roku 1938. jest pro nás kdož jsme je prožili, na vždy nezapomenutelný. Nejsem však dosti povolán události tyto zde kritizovati. O tom budou mluviti dějiny. Uvažuji jen, jak velké přeměny udály se od 21. května, 1938. kdy jsme obsadili opevnění v pohraničí. A potom následoval rušný září, a tragický říjen. 24. září, mobilizace, do 40ti let. 1938. Opět slintavka, a kulhavka. Dne 22. září 1938. hlášen opět případ slintavky, a kulhavky. Zhoubná tato nemoc rozšířila se zde do všech domů, vyjma dvou, kde byla v květnu, vzdor všemu
opatření a desinfekci. Mnoho škod bylo způsobeno. Mnoho kusů, dobytka padlo, jak krav tak vepřů. 1938.! Končím zlý rok. Vyšli jsme z něho se ztrátou území které po staletí bylo součástí koruny svatováclavské, vyšli jsme z něho ochuzeni o milion dobrých českých, a slovenských duší. rokem 1938. stáváme se státem tak národním, jak jsme málokdy v historii byli. Do nového roku jdeme s prvním českým zázrakem, národní jednotou. A proto naše víra v lepší, šťastnější rok 1939. je tak neotřesitelná . To neznamená, že by v tomto roce nemohly přijíti velmi vážné události. Ať přijdou, ať se nás dotknou sebe drsnější rukou, za všech okolností narazí na sjednocený tábor národní jednoty. Ve všech obcích zemí českých rozpuštěny byly politické spolky, a ustaveny národní jednoty. Zde jest také ustanovena „ Národní jednota.“ Vedoucí jest František Segeťa, místovedoucí František Mašlaň. 1939. Na jaře 1939. vysázena byla, alej parym. topolů, po straně cesty od obecního dumu dolů do vsi. Topoly tyto byly převáženy ze zrušené skupiny, která měla tvořiti pozadí ku pomníku padlých vojínů ve světové válce v roce 1914 – 1918. jak jest zapsáno na str. 60. – 61.
Ku zrušení této skupiny, došlo následkem nezájmu v kritickém roce 1939. Součastně z téže skupiny vzaty, a zasazeny byly lípy, proti, domu čís. 21. a u kaple, kdež také zasazena smuteční vrba ze jmenované skupiny. 1939. V květnu roku 1939 likvidovány „Národ. jednoty“, a ustanovena nepol. organizace všeho českého lidu, „Národní souručenství“. Do této organiz. přihlásili se všichni zdejší mužové. Vedoucím je František Segeťa, místoved. Frant. Mašlaň. V červenci roku 1939. zbourána byla zde poslední stavba, doctem , (slámou) kryta. Stodola tato byla majetkem Anton. Pavlištíka chalupníka čís. 7.
Od doby, kdy zemřelý Frant. Segeťa, vzorný kronikář a vzorný občan, napsal poslední listy obecní kroniky plně naděje v lepší budoucnost českého národa, uplynula doba více než 15 roků. V roce 1943 zemřel první kronikář obce Dolní Těšice. Opustil rodné lány, které měl tak rád, opustil manželku a 2 nedospělé syny, nedočkav se osvobození svého národa, který měl tak rád. V roce 1939 odevzdány všechny kroniky z okresu do Hranic na okresní úřad. Odtud zaslány k zemskému úřadu do Brna . Báli se snad protektorové, aby český lid nezaznamenával jejich skutky za okupace páchané, inkoustem. Český lid je zaznamenával krví tisíců nevinně utracených Čechů. Koncentrační tábory Osvětim, Dachach, Mauthausen, obec Lidice, Ležáky, volaly nejen k českému lidu, ale k lidem celého světa o bezpráví páchaném na ubohém českém lidu. Bylo sice nařízeno věsti kroniky nové. Kronikářem pro naší obec jmenován Frant. Mašlaň, ale není jediného záznamu. Po okupaci kronika obci vrácena, ale není kronikáře. Teprve v r. 1956 převzal doplnění kroniky Boh. Hýža, učitel v Kelči, rodák z Dol. Těšic, čís. 15.
Není možno zachytiti po více než 15 letech dějiny obce přesně a obsažně. Časový rozsah to nedovoluje. Pokusím se zachytiti dle možnosti údobí „Protektorát“, jako celek. Již na podzim r. 1938 odtrženo severní území státu od naší republiky. To ale nestačilo rozpínavosti německé. Po zabrání Rakouska vtrhlo německé vojsko 15. března 1939 do Česko-Slovenska. Sama příroda jakoby chtěla zabrániti tomuto násilí. Počasí bylo velmi špatné. Když ráno 15.března zapjali lidé radia, byli nemile překvapeni. Rozhlas vysílal samé německé pochody a ozývalo se německé hlášení. Tímto oznámeno českému lidu, že se stává součástí Říše pod vedením Adolfa Hitlera. Tak vznikl t.zvaný „Protektorát“ Böhmen und Mächren. Sám vůdce Adolf Hitler přijel ve večerních hodinách na pražský hrad. Přivítal ho zasněžený Protektorát a doprovázela ho vichřice a chumelice jaké lidé dávno nepamatovali. Na domech ve městech i vesnicích nařízeno vyvěsiti prapory s hákovým křížem, vedle nichž bylo dovoleno zavěsiti protektorátní vlajku červeno-modro-bílou. Německé plakáty vyhlašovaly denně nařízení o všem možném, od směru jízdy až po platnost říšské marky na našem území. 1 říšská marka byla za 10 Kčs.
Tímto znehodnocením naší koruny, nastaly okupantům zlaté časy. V Německu, totiž v důsledku válečných příprav byl již zaveden lístkový systém. Poněvadž okupanti měli dostatek peněz, vykoupili u nás co se dalo a posílali vše do Říše. Jaká možnost se jim naskytovala u náš, posoudíme z toho, že u nás byly: 4 rohlíky za 1 Kčs, 1 Kg salámu za 10 Kčs 1 m dosti kvalitní látky za 38 Kčs 1 m kanafasu za 4- 7 Kčs panská košile 16 – 22 Kčs pár prac. botů 49 Kč soupravy damaškových povlaků na 2 postele 300 – 400 Kčs povlak na prošívanou pokrývku 50 – 75 Kčs A okupantů denně přibývalo. Naše armáda rozpuštěna a výzbroj v ceně 60 miliard Kčs odvážena do Říše. Sám Hitler prohlásil, že Čsl. bylo nejsilnější baštu v Evropě. Kolony aut a vlaků odvážely dnem i nocí vojenský materiál, k čemuž jsme bezmocně přihlíželi se zaťatými rty a pěstmi, ale i se slzami v očích. 1.záři 1939 přepadlo hitlerovské Německo Polsko. Anglie a Francie, plníce své smluvní závazky vůči
Polsku, vyhlašují Německu válku. Po třech týdnech Polsko kapituluje. Tak přešel do nenávratna rok 1939 a následoval ještě horší rok 1940. Háchova vláda byla loutkou v rukou německých okupantů. Němci začali dělati zásoby potravin a my jsme to cítili z první ruky. Zaveden lístkový systém. 22. června 1941 přepadlo nacistické Německo SSSR. Jelikož naše obec je většinou zemědělská, znamenám, že vešla v platnost povolení k mletí. Na osobu mohlo se semleti 21 kg obilí na měsíc. toto množství bylo dostačující, ale brzy se dávka zmenšila na 18-16-14 – až 13 kg obilí. Poptávka po mouce a všech potravinách byla čím dále tím větší, takže v letech 1942-43-44 začal výměnný obchod. Lidé z měst přinášeli často poslední kus prádla a vyměnili jej za troch bramborů. I někteří občané v naší obci využívali lidské bídy a prodávali 1 kg mouky až za 70K. Jedna žena z Ostravy koupila v obci 1 kg fazolí za 25 K a 3 kg bochník chleba za 100 Kčs. Máslo se prodávalo za 200 Kčs 1 kg, mléko za 1l – 10 Kčs. Byli u nás také zemědělci, kteří prodávali za stanovené ceny, ale bylo jich málo. Nedostatek přiměl lid k požadování vysokých cen za potraviny a věci denní spotřeby a ožebračování lidí, kteří si tyto
produkty nemohli vyrobit. Vyměňovaly se věci nestejné hodnoty k prospěchu jedněch a k ožebračení druhých. Než někdy to dopadlo špatně. Jeden občan prodal na černo vepře do jiné vesnice. Odvážně se v noci zabilo, opařilo a se strachem naložilo a odvezlo do cizího katastru. Jenže kupující nezaplatil hotově. Proč, není mi známo, buď až jak převoz dopadne, nebo byla domluvena výměna, nevím. Když ale dlužník se nahlásil, šlo se upomínat, ovšem bez výsledku. Žalovat se nemohlo- platit se nechtělo a dodnes nezaplatilo. Tomu se říkalo šmelina a tato prováděna šmelináři. Byly dvojí ceny: úřední a neúřední (černé). Úřední ceny: Neúřední: 1 q pšenice 250 Kčs 2000 –2500 Kčs 1 kg masa 20 Kčs 200 Kčs 1 kg slaniny 45 Kčs 800 – 1500 Kčs 1 kg másla 40 Kčs 200- 300 Kčs 1 kg mouky 50 – 70 Kčs 3 kg bochník chleba 80 – 100 Kčs Pánské šaty 500 – 600 Kčs 1.000 Kčs Pánské boty holínkové 600Kčs 4.000 Kčs Po zavedení šatenek stouply ceny látek, takže povlaky na 2 postele byly až na 8 – 10 tisíc. Nedostatek hotových tovarů nutil lidi k domácí
výrobě různých potřeb jako mýdla, piva a hlavně slivovice t.zv. továrovice. K vůli zajímavosti uvedu recepty na výrobu mýdla a piva: Mýdlo z tuku: 1 Kg loje nebo 1 ½ kg umělého tuku, 18 dkg louhaného kamene, 6 dkg potaše, 5 dkg kalafuny, 4 l vody. Do 2 l horké vody se dá louhový kamen. Do vlažného roztoku se dá tuk a vaří 2 hodiny. Ku konci se přidá 5 dkg kalafuny, chvíli povaří a vleje do formy. Mýdlo z kostí. Do 21/2 dešťové vody se dají 2 dkg louhového kamene a tolik kostí, aby byly úplně ponořeny. Tak se nechá stát 4 - 5 týdnů. Potom vše uvařit s 5 dkg potoše nebo pryskyřice. Přidat 2 mýdlové prášky. Vařit, až zhoustne vylit do formy. Pivo. 20 l vody, 20 dkg kávoviny, 4 dkg chmele, vaříme 1 hodinu. Pak odvar přecedit a přidat 60 dkg cukru. Do vychladlého přidat 4 dkg kvasnic, nechat 24 hod. stát a stáčet do láhví.
Při nedostatku kvasnic vyráběly si hospodyně tzv. „Věčné kvasnice.“ ½ kg vařených strouhaných brambor, 6 dkg chlebové mouky, 6 dkg cukru se zamíchá s 2 dkg kvasnic. Dá se do kamenného hrnku a béře dle potřeby. Hojně bylo rozšířeno pálení lihoviny z cukru, zvané „lovaróvice.“ Lidé si pořizovali domácí zařízení, na kterém s vykvašeného cukru pálili líh. Z 1 kg cukru, který byl na černém trhu za 200 Kčs, napálili 1 l lihoviny, která se prodávala až 1.000 Kčs. Nic nepomáhaly kontroly, které se prováděly na cestách, nádražích i ve vlacích, I občané z Dol. Těšic zažili takové silniční prohlídky. Tak vezl jednou pan Jos. Staněk mletí na černo do mlýna Zálesí u Všechovic a to ½ q prosa na kaši a ½ q pšenice. Když přijel ze Všechovic, viděl sice, že od Drholce se blíží německá hlídka, ale nepřikládal tomu váhy. Jak asi bylo jeho překvapení, když mu tito ochránci po vjezdu do dvora obstoupili vůz a prováděli kontrolu. Proso připadlo státu a výmluva, že pšenici veze do Babic k trierování, neobstála před tváří úředních osob. Vše zabaveno a k tomu vyměřena pokuta 700 Kčs.
Za rok vrátily se aspoň prázdně pytle, které dle značky na nich napsané, vrátil tehdejší skladník majiteli zpět. Z toho vidno, že kontroly byly dbalé pořádku. Více strachu, ale lepšího výsledku dosáhli jiní formani. Převáželi z dosti vzdálené obce mouku. Byla dobře zajištěna proti vlhku, uložena na vůz a vůz doložen cukrovými řízkami. V druhé polovině cesty vypověděl vůz. Na opravu nebylo pomyšlení, jelikož byla noc a do vesnice vypůjčit druhý vůz se také nedalo, protože četník, který konal pochůzku se nabídl, že náklad pomůže přeložit. Tak nezbylo než vypřáhnout koně a jet domů. Vrátili se 4 hod. ráno. Vzal se náhradní vůz, jelo se zpět a náklad šťastně dopraven do bezpečí. Ve vesnicích převažovaly kontroly obilí na sýpkach, brambory ve sklepích a uznala-li komise nadbytky, byly bez náhrady zabaveny. Stavy dobytka byly zjišťovány každý měsíc. Našlo-li se někde nějaké nepřihlášené dobytče, bylo vzato bez náhrady a k tomu pokuta. ta černého vepře 15 –20 tisíc Kčs, případně i vězení. Nikdo nebyl jistý majetkově, ba ani životem. Pověstné Gestapo se mohlo objevit ve dne i v noci a odvádělo nepohodlné osoby do neznáma. Naše obec byla ušetřena. Nikdo z našich řad neoctl se v pekle koncentračních táborů.
Tak svorni byli naši lidé tehdy jako málokdy. Vzájemně si pomáhali jak hmotně tak i morálně. Sílila je mocná touha po osvobození a nenávist k okupantům. Lidé, hlavně vojáci prchali za hranice, aby unikli hrůzám koncentráků. Z naší obce nebyl za hranicemi nikdo. Armáda potřebovala potraviny, proto zavedeny povinné dodávky dle výměry polí. Za 1 ha - - 85 kg hovězího masa 40 kg vepřového masa Kdo dodávku nesplnil, dostal pokutu neb i úřední dozor na hospodářství.
Leč vedoucí v naší obci snažili se vždy nařízení nějak obejíti, aby občané byli co nejméně postiženi. Starostou obce byl od vzniku Protektorátu Frant. Rada, bývalý ruský legionář. Byl to člověk rozumný a čestný. Ale choroba z první světové války neúprosně hlodala na jeho zdraví. Zemřel v r. 1942. Marně si vzpomínám, že při jeho pohřbu troufal si tehdejší varhaník v Kelči Jar. Očenášek při mši nenápadně hráti motivy z písně: „Hoši od Zborovce“.
Vzpomínky na doby minulé táhly sehnutými hlavami účastníků a v srdci vrzůstala naděje v lepší budoucnost Čechů. Řízení obce přejímá po něm nadějný a bystrý a pokrokový rolník Frant. Segeťa a to na schůzi konané 13.XII. 1941. Jeho ruka psala první stránky obecní kroniky a v těchto pohnutých dobách svěřen mu, ač mladému, úřad starosty obce. Leč v r. 1943 Vytrhla mu neúprosná smrt z ruky pluh i pero. Nedovraná zůstala brázda rodných lánů, nedopsány zůstaly strany obecních zápisů. Čest jeho památce! Na jeho místo nastupuje náměstek p. Josef Valuch. Krátký čas působí jako zástupce, až přípisem okres. úřadu v Hranicích ze dne 22. XI. 1943, je jmenován starostou obce D. Těšic. Tento přípis je psán německy a k němu přiložen částečný opis: Zněl: Bezirksbehörde in Mähr. Weisskirchen. Fernsprechen Mr. 10. Zahl: Kom w 33(I.)1. Am 22.11.1943. Hern Josef Valuch, landurit in Unter Tieschitz Mr. 6. Ich bestelle Sie zum Bürgenmeister der Semeinde Unter Tieschitz.
Ihnen stehen die Rechte und Pflichten zu die in mähr. Semeideordnung, sowie in den die Semeideordnung ergömzendem Bestimungere, suwie auch alle gesetlicheu vorschnifter sind Sie verplichtet genau einzuhalten. Sie haben das Amt der Bürgermeisters sofort dirszechreken. Zu Ihren Stellvertreter habe ich zuqlich dein Herrn Rudolf Hýža bestellt. Ich euvarte, dass Sie das Amt des Bürgermeisters zum Wohl der Semeinde und Ihrer Bevölkerung susüben werder. Der Bezirkshauplmann: gez. Dr. Jeschke. An den Semeiderat in Under Tieschitz zur Kenntnis. Zum Burgermeisterstelvertreter bestelle ich zuglich den Rudolf Hýža. Hievon ist der neuhestellte Stellvertreter zu verständigen. Die Abschrift der Niederschrift über die Ubergahe der Semeindeverwoltung auf den vorgeschniehenen Vordruck der Landeszentrate ist mir binneu 8 Tagen vorzulegen. Der Beziagshauplmann: gez. Dr. Yeschke. Překlad: Jmenuji Vás starostou obce Dolní Těšice. Máte povinnosti a práva, v nichž jsou obsaženy výnosy
v nařízeních mor. obcí a jejich doplňcích. tato nařízení, jakož i všechny zákonité předpisy jste povinnen přesně dodržovati. Úřad starosty nastupte ihned. Vašim zástupcem jmenuji ihned p. Rud. Hýžu. Očekávám, že úřad starosty budete vykonávati k blahu obce a jejich obyvatel. Obecní radě Dolní Těšice na vědomost! Náměstkem starosty jmenuji ihned Rud. Hýžu. O tom uvědomte nově jmenovaného zástupce. Opis protokolu o předání obecní správy předložte na předepsaném formuláři Ústředí mor. obcí mně během 8 dní. Jeschke: Pan Josef Valuch setrval v úřadě starosty přes celý Protektorát. Svou zkušeností, rozhledem a dobrotou srdce odvrátil leckdy hrozící nebezpečí, ať občanů, neb celé obci. Je to člověk rozvážný a sám je občanům vzorem. Měl jistě leckdy těžké chvíle, neb Němci po porážce u Moskvy, u Stalingradu viděli, že jejich panství nebude trvalé. Rudá armáda se nezastavila na hranicích své země, ale osvobozovala postupně všechny národy. V lednu 1945 začali Němci kopati zákopy při silnici vedoucí z Kelče do Skaličky a to na rozcestí u kaple. Asi 200 dělníků z Prostějova, ubytovaných v Kelči ve škole, pracovalo pod vedením Němců asi 1 ½ měsíce na
vykopání hlubokých protitankových příkopů. V naší obci ubytováno asi 40 zákopníků. Polovina byla ubytována v Obecním domě a druhá polovina jednotlivě nebo v menších skupinách v rodinách. Denně docházeli na pracoviště, poněvadž podléhali vedení v Kelči. Stravovali se v naší obci. Kuchaře dělal Jan Pankla a na výpomoc měl 2 děvčata. Suroviny ke stravování dováženy z Hranic, k čemuž určen učitel Frant. Baštán, který působil v Malhoticích, ale bydlel v Dol. Těšicích. Škola zabrána pro ubytování zákopníků, takže se neučilo. Tyto prázdniny trvaly od ledna až do polovice května. Vedoucí Němci byli Rakušané, kteří cítili blížící se konec a snažili se svým „ Tobrý ten“ zajistit si nejistý konec. I z naší obce odešel Fr. Hlavinka jako zákopník na rakouské hranice a byl tam asi 5 měsíců. pal Vl. Remeš pracoval na zákopech v Hrabí. I letectvo se začalo objevovati. Bylo nařízeno přísné zatemnění. Nedodržení trestáno pokutou. V lesích se objevovali první partyzáni- odhajníci. Vedli parašutické, nebo ruští důstojníci. Časem se objevili i v nedalekém Hrabí. Lidé je podporovali potravinami, až věděli, že při prozrazení jim hrozil trest smrti. Každý
rozumný člověk věděl, že se blíží chvíle zúčtování. Bylo to v pátek 4.května 1945 kdy k večeru obsadilo obec německé vojsko. Vedlo s sebou oddíly zajatých. Tito zajatci zavřeni do stodol, kdež nedbali, zatemnění a svítili si svíčkami, zatím co majitelé čekali, že každou chvíli vzplane sláma ve stodole. Ale nestalo se žádné neštěstí. Hlavní štáb byl ubytován v usedlosti pana Rudolfa Hýže, čís. 15. V sobotu 5. května sešli se všichni velitelé v hlavním štábu. Po návratu nastal zmatek. Němci chtěli se za každou cenu zbavit vší přítěže. Nabízeli různé věci lidem v obci za potraviny. Jelikož zájem nebyl velký- pálili. V zahradě u domu čís. 1., překotně ničili vše co měli. Papíry úřední i neúřední, pokrývky, látky, postroje, šaty a t.d. Trvalo to dosti dlouho než všechnu tu slávu zničil oheň. Pak opustili vesnici směrem k Opatovicím. Druhý den, t.j. v neděli 6.května, táhli bez zastávek celé zástupy Němců po všech silnicích od Zámrsk k Ústí a k Hranicím. V noci k z neděle na pondělí v dešti pochodovala neslavně armáda Němců po silnici ke Kelči. Byla na všech patrna odevzdanost a marnost námahy.
Dnem i nocí ozývaly se rány z děl. Němci, až končily svůj samozvaný pobyt, poručili naším rolníkům, aby odvezli jejich vozotajstvo až k Olomouci, protože neměli koní. Noc ze 6. na 7. května probděli lidé v naší obci připraveni. K ránu začaly se ozývati silné otřesy, způsobené výbuchy v Opatovských lesích. Tam vyhazovali prchající nacisté ohromné zásoby střeliva do povětří, aby je nedostala do rukou Rudá armáda. Výbuchy byly tak mocné, že zavřena okna se měnila v hromady střepin. K poledni doznívaly rány z Opatovských lesů a střely dělostřelectva, postaveného za Ústím, když se na silnici od Kelče a od Zámrsk objevili první poslové míru, s rudými hvězdami na čapkách. I bez těch bychom je byli poznali pod těmi potůčky bláta z prachu a potu, které jim tekly z čela i po lících. Dle jejich očí, které se přes všechnu divokost boje se usmívaly. Šli opatrně od domu k domu s otázkou „Kdě fašisty?“ Každý by je byl nejraději odvedl domů a pohostil, vždyť na tuto chvíli čekali jsme 6 krutých let. Leckterý občan objevil láhev pravé švestkové a s láskou podával na uvítanou vzácným hostům. Někteří vzali rádi, ale jiní odmítali slovy: „ Včůdka nět, iďom pobít fašisty k Prage.“ Byly
to chvíle, na něž se v životě nezapomíná - chvíle významu historického. Rozešli se po vsi. Měli s sebou polní kuchyně, kde v kotlech vařili z vlastních zásob. Nabízené potraviny většinou odmítali. Jedna taková skupina rozložila svůj stan i s kuchyní v usedlosti Josefa Staňka. Několik dní před příchodem Rudé armády, byli ve stodole ubytování němci. Tito zde zanechali různé svršky, mezi jinými též vojenský tlumok. Když se tu usadili Rudoarmějci, našli tyto památky po germánech. Hned se po nich začali sháněti a uhodili na majitele, zda je někde neukryl. Věc se však brzy vysvětlila. Tehdejší nájemník u p. Staňka, udal hospodáře, že má schovanou motorku. Rudoarmějci se patrně domnívali, že je to německá motorka a začalo hledání. Když ale p. Staněk zavedl ruského důstojníka k zazděné skrýši, kde měl svoji motorku spolu s jinými věcmi zabezpečenu, mávl důstojník rukou a další hledání zakázal. Ještě jednu zajímavost vyprávěl p. Staněk. Tento rolník je velmi dovedný ve výrobě všeho hospodářského nářadí. Má k tomu účelu velmi dobře vybavenou kovářskou dílnu.
Jelikož příslušníkům Rudé armády okoval asi 2 páry koní, považovali jej za kováře a žádali, aby jim opravil vůz. Hospodář ochotně chtěl opravu provésti, ale žádal, aby byl složen z vozu veškerý náklad. Mezi jiným byl na voze zabitý vepř. Zatímco p. Staněk spravoval vůz, odnesli rudoarmějci vepře ke stodole. Před stodolou nanesli kupu slámy, vyvrhli vepře, položili na slámu, obložili další slámou a podpálili. Ušetřili paření a maso se pěkně opeklo. S chutí se dali do jídla, ovšem že nabídli i domácí. V úterý časně ráno odjeli jak tvrdili k Praze. Ustanoveny hlídky, aby Němci, kteří se leckde schovávali, mohli býti zneškodněni. Nazývaly se „ Národní stráž“ a nosili na záloktí červenobílý pásek. Každá obec žila svým životem. Přerušeno poštovní, telefonní i telegrafní spojení. Vlaky stály s vychladlými lokomotivami buď v nádražích neb i previženy na trati. Co mělo nějakou cenu, všechno se snažili Němci odsunout do Říše. Ač fronta neprošla celým územím republiky, zůstaly české země v ubohém stavu. Takovou zkázu nechávali za sebou ti, kteří nazývali „Ochránci a nositeli kultury.“
Snad je záhodno zmíniti se i o kulturní činnosti v naší obci za doby okupace. Dle zápisu schůzi obec. zastupitelstva ustanovena z příkazu okres. osvětového sboru v Hranicích ze dne 4.března 1940, místní osvětová komise. Za členy této komise zvoleni: 1. Matoušek František, čís. 5. 2. Matyska Vladimír, čís. 2. 3. Hýža František, čís. 12. Knihovní radu tvoří: 1. Marie Mašlaňová – předsedkyně. 2. Milada Pavlištíková – knihovnice. 3. Marie Radová – jednatelka 4. Josef Hložek – pokladník. Knihovna umístěna v přízemní místnosti obecního domu a stala se za nedělních odpůldnů střediskem mládeže z celé obce. Ve schůzi obec. zatup., ze dne 6.6. 1943, jmenována nová knihovní rada, jejímiž členy jmenováni: Jos. Hložek, Ant. Novák ml. Jar. Hýža, Miroslav Staněk. Dle zpráv vyvinula se v tuto dobu divadelní činnost. Hrány asi 4 div. kusy. Z výtěžku pořízeno jeviště, na němž malbu kulis provedl velmi pěkně Ant. Kuběna z Kelče.
V roce 1939 opravena místní kaple, jak o tom svědčí záznam ze dne 27.srpna 1939. Dle podaného rozpočtu p. Kuběny z Kelče za malzdejší kaple v lepším provedení za obnos 450 Kčs se schvaluje. Usneseno, aby současně bylo zavedeno elektrické světlo. Úhrada na tuto kapli opatří se s dobrovolných příspěvku zdejších občanů, nedostávající obnos se uhradí s pokladny obce. V roce 1943 zřízen v obci sbor dobrovol. hasičů, o čemž svědčí zápis obecní rady ze dne 30.9. 1943. Zní: Jelikož na hasičský rozpočet není úhrady, rozhodla se obecní rada zvýšiti obecní přirážky ze 300% na 400% a zavěsti obecní dávky z nápojů, ze světnic, psů a všeho co by obecní pokladně prospívalo. V roce 1944 zakoupeno na příkaz krajského požárního velitele, hasičské nářadí. Během okupace snažili se občané zříditi vodovod. Ve schůzi obec. zatup., konané dne 25. června 1941, podává tehdejší starosta Frant. Rada návrh na zřízení vodovodu v obci.
V následující schůzi informuje starosta členy obec. zastup. o zprávách od zemského úřadu v Brně a o přípisu vodohospodářského družstva odb. Přerov obecní rada po nabytých informacích o možnosti zřízení obecního vodovodu dle pokynu Zemského vodohospodářského svazu, odb. Přerov a podle přepisu zem. úřadu v brně, doporučí obec. zatup., aby uskutečnění zřízení vodovodu, zvláště dle zájmů uchazečů o tento vodovod pracovalo. Vodovod zřízen jen skupinový. V knize zápisů je též zmínka o zřízení telefonního spojení, ke kterému ale nedošlo pro nepříznivé podmínky, jak udáno v protokolu ze schůze ob. zastup. dne 16. července 1939. Zní: K přípisu řed. pošt a telegrafů v Brně ze dne 4. července 1939. č. 75251/IV.39, týkající se zřízení telefonu ve zdejší obci, usneseno. Poněvadž zdejší obec čítá jen 23 čísel se 125 obyvateli, místní poměry jsou nepříznivé, není obchodu. Ani průmyslu, lékařů, zvěrolékařů a není možno očekávati časté používání telefonu a telegrafu zdejšími zájemníky, kdy nemůžeme dostáti podmínkám kladeným řed. pošt a telegrafů v Brně.
Krátce o osvobození vyzvány obecní úřady, aby utvořily národní výbory, t. zv. revoluční. tyto převzaly všechnu moc a zvolily předsedu. Jelikož ve zdejší obci nebyl ustanoven revoluční výbor, byl dosavadní starosta Jos. Valuch volán do Hranic na schůzi 11. května 1945, kde obdržel jmenovací listinu co předseda Místního nár. výboru v Dol. Těšicích s příkazem, aby sestavil listinu MNV, kterou má 13. května 1945 do 10. hod. dopoledne odevzdati na ONV. Sestavovací listinu sestavil předseda Jos. Valuch dle zaniklého obecního výboru, proti které byly na ONV osobní námitky. (Frant. Jiřička, Matysky Bedřicha a Pomkla Jana) Okřesním nár. výborem byl předseda vyzván, aby shora jmenovanými udělal dohodu, což se také se vší ochotou stalo a utvořená listina MNV v Dol. Těšicích byla sestavena takto: Valuch Jos.,rolník, Dol. Těšice č. 6. předseda Jiříček Frant., stavitel, ------ č. 18. místopředseda Hložek Jos., domkař, ------ č. 16. radní Hýža Rud. rolník, ------ č. 15. člen Novák Ant., domkař ----- č. 17. člen Pavlištík Boh., domkař ----- č. 20. člen Pomkla Jan, zedník ----- č. 23. člen
Matyka Vl., rolník ---- č. 2. – člen Matyska Bedř. dělník č. 24. – člen Tito pánové složili slib věrnosti Československé republice následovně: Předseda MNV po přečtení slibu podáním ruky okres. předsedovi splnil slib, a členové MNV po přečtení slibu podáním ruky místnímu předsedovi splnili slib věrnosti Českoslov. republice. Současně bylo MNV uloženo, by po odvolání zásobovacího úředníka od finanční stráže p. Samiece, učilo zásobovacího úředníka, který provede zásobování dle starých platných předpisů. Zvolen tímto zásob. úředníkem p. Matyska Bedřich, a současně i obecním tajemníkem po odchodu tajemníka Jana Jiříčka z Kelče. Odměna za tyto výkony bude stanovena dodatečně. Dle Košického vládního programu měli býti všichni Němci z pohraničních pásem odsunuti do Říše. Bylo nutno nahraditi je lidmi z vnitrozemí. tak se rozhodli občané z naší vesnice k přesídlení.
Odešli: Bedřich Matyska s rodinou, Jan Ponkla S ženou a 3 dětmi, Frant. Hlavinka s rodinou Blahutovice, okr. Nový Jičín.
do
obce
V příštím roce se provdala do Jeseníku n/O. Věra Hýžová. Na krátký čas přiděleny prac. úřadem Němky z pohraničí jako pracovní síly do hospodářství p. Frant. Mašlaně a pí. Segeťové. Za krátký čas byly odsunuty. Litice války se přehnala celou Evropou. V celé Evropě zůstali průvodci každé války-hlad. Lístkový systém nebylo možno zrušiti a tak zůstávají v platnosti i povinné dodávky mléka, vajec, obilí a masa. V každé obci zvolen t. zv. zásobovací referent. U nás zvolen p. Bedřich Matyska a po přesídlení do pohraničí přejímá tuto funkci Ferd. David. V říjnu 1945 vydala vláda Národní fronty, kterou tvořily Komunistická strana ČSR, soc. demokracie, národní socialistické a strana lidová, dekret o znárodnění dolů, továren a bank. Tímto znárodněním vymaněno z rukou kapitalistů přes 60% veškerého průmyslu.
Vyhlášena revise pozemkové reformy dle zásady „Půda patří těm, kdož na ní pracují.“ Z likvidovány velkostatky a půda přichází do rukou pracujících rolníků. V listopadu 1945 provedena úprava měny. všechny peníze odvedl každý na vázaný vklad, na nějž obdržel písemný doklad. Pro každou osobu obdržel každý 500 Kčs. Těžce se loučili někteří lidé s lehko nabytími penězi za doby okupace. Někdo měl je tolik, že je ani nepřihlásil, ale spálil je. Dle sčítání bylo vázaných vkladů 220 miliard Kčs. Rok 1946 Rok 1946 bylo hospodářství celkem příznivý Sena bylo méně, ale slámy dostatek. Dobrá byla úroda brambor i řepy. Cena brambor ranných 240 Kčs - 130 Kčs pozdních 70 Kčs Obilí průměrně 3 q na míru. Úroda ovoce celkem uspokojivá. Letní práce zvládnuty normálně, ale podzim byl velmi nepříznivý.
Zima nastala velmi vrzy, takže brambory a řepa zůstaly leckomu na poli. Množí vybírali brambory z pod sněhu, jen aby úrodu zachránili. Po chladném podzimu přišla tuhá zima, která trvala 3 ½ měsíce. Po odsunutí Němců z pohraničí bylo málo kvalifikovaných horníků, a tak horníci ml- stačili krýti spotřebu uhlí. Krutá zima vyčerpala zásoby, takže toto nabízeno a prodáváno 1 q za 120 – 150 Kčs a ještě nebylo k dostání. Leckde zmrzli v dřevěných krmících i vepři. Ke konci roku vzdává se předsednictví MNV pan Jos. Valuch pro nemoc a jeho funkci přejímá pan Frant. Jiříček, stavitel.
Rok 1947. V lednu 1947 vypsány volby do MNV. Tyto volby konány 14. ledna t.r. a členi zvolení : Frant Jiříček – předseda. Josef Hložek – místopředseda. Josef Valuch – radní Členové: Frant. Matyska, Frant. Matoušek, Rud. Hýža, Frant. Hýža, Boh. Pavlištík, Ant. Novák.
Náhradníci: Ferd. David, Jos. Staněk, Vlad. Matyska a Frant. Mašlaň. V tomto roce provedena oprava kaple. Ze zemské podpory provedena kanalizace a to kolem plotu Rud. Hýže až ke křižovatce cest na návsi a odtud až pod statek Vl. Matysky. V 1. úseku položeny roury o průměru 40 cm, ve druhém 60cm. Zároveň provedena úprava návsi a místa kol sochy sv. Josefa. Tuto sochu darovala rodačka z Dol. Těšic pí. Marie Mašlaňová, bytem Polešovicích. Původně si přála umístiti sochu do polí, ale na přání občanů postavena socha na návsi. Náklad na její vybudování činil 14 tisíc Kčs. Zároveň provedena oprava oltáře v kapli na návsi. Náklad uhrazen sbírkou mezi občany. V rámci rozpočtu opraveny studny na návsi pod lipkou a u Mašlaňového. Dlouhotrvající zima posunula jarní práce, takže tyto se dosti zpozdily. Stromy kvetly mnohem později než normálně, ale ovoce byla velká úroda.
Po nepříznivém jaru nastalo suché léto. Od jara nepřišel vydatnější déšť, až slabší deště přede žněmi. Tyto byly ale tak nepatrné,že se nemohlo ani podmítati. Hladina vody ve studnách klesala a byl velký nedostatek vody, takže se voda dovážela i z Bečvy. Dle toho byla i úroda. Na vyprahlých loukách málo sena a otavy nestály za sečení. Slámy bylo jakž-takž, ale zrní velmi málo. Při nedostatku krmiv, byli nuceni rolníci odprodávati dobytek. Ponechané kusy se krmily i bramborovou natí. Málo píce- málo užitku. Tehdy docházely z Jugoslávie zásilky kukuřičné slámy. Touto krmiti zemědělci krávy místo sena a všichni se shodovali v tom, že krávám ač tvrdá, chutnala. Následkem nedostatečné výživy dostavilo se u dobytka měknutí kostí. Ceny krmiv velmi stouply: 1 q slámy za 500 Kčs 1 q sena za 1500 Kčs Následkem velké nabídky dobytka klesla jeho cena. za stelivo používáno listu, který byl dovolen v lese nahrabati. Následkem sucha byly brambory špatně dozráté, zvadlé, Nebylo možno splnit dodávky.
Nehodily se ani k sadbě, takže cena brambor stoupla na 200 – 300 Kčs za 1q Ceny zemědělských plodin v r. 1947. Pšenice – 380 Kčs réž – 360 Kčs ječmen 300 Kčs oves 260 Kčs brambory ranné 300 – 170 Kčs pozdní 70 – 80 Kčs Na podzim se selo za velmi nepříznivých podmínek. Kdo zasel za sucha, obilí nevzešlo. Teprve v pozdním podzimu přišly vydatnější deště. Kdo zasel oziminy až po deštích, vzešly dříve než ty zaseté dříve, byly horší, protože se v zemi zkazily. Tato velká neúroda způsobena suchem, nepřispěla k zásobování obyvatelstva. Přes to, že lístkový systém trval, hrozil republice hlad. Tehdy jsme poznali jakého přítele máme v Sovětském svazu. Nouze pomohla poznat přítele. Denně překládány v pohraniční stanici Čierné nad Tisou, vlaky, vezoucí nám potraviny ze Sovětského svazu. Bylo to obilí moučné i krmné, tuky, maso i krmiva pro dobytek. A tak s pomocí bratrského sovětského lidu zdolal náš stát i tuto pohromu.
1948 Tento rok bude zaznamenán nejen v dějinách, ale i v srdcích všech pracujících lidí. Složky národní fronty v parlamentě se dostaly do sporu. Reakční živly by byly rády opakovaly události z r. 1918, návrat ke starým poměrům do doby předmnichovské republiky. Pouze komunistická strana neoblomně stála na straně pracujícího lidu a hrdinně bránila práva, za která bojoval lid po celá desetiletí. Tyto spory vyvrcholily koncem února. 25. února vytáhli tisíce dělníků do pražských ulic, aby vyslechli projev tehdejšího předsedy vlády a neohroženého bojovníka za práva pracujících, Klementa Gottwalda. Jeho plamenná slova znamenala úplné vítězství pracujícího lidu nad buržoásními živly. Lid stává se pánem v podnicích, dolech, bankách, stává se majitelem půdy na které pracuje. Únorové vítězství plní radostí srdce všech pracujících, poněvadž všechny oběti nebyly marny. Lid pod vedením komunistické strany vítězí a ujímá se vlády. Dosavadní president Dr. Ed. Beneš se vzdává pres. úřadu a brzy na to zvolen jednomyslně Klement Gottwald presidentem republiky.
Jeho snahou je přivésti náš stát k socialismu, t.j., k takovému společenskému zřízení,kde není vykořisťovatelů ani vykořisťovaných. V obcích znovuzřízeny akční výbory, T.j. orgány, které kontrolují všechnu činnost v obcích. Členy akčního nár. výboru v naší obci jsou: jsou Ferd. David – předseda za stranu soc. dem. Remeš Stan., místopředseda – za zeměděl. komisi. Valuch Jos. ml. – za Čs. S. M. Mašlaň Fr. ml., - za Jed. svaz č. zemědělců Členové MNV zůstávají dále ve své funkci. V rámci 100 výročí zrušení roboty zúčastnili se občané zájezdu do Kroměříže na výstavu. V květnu 1948 vzdává se předseda MNV funkce, jelikož se stěhuje do Kelče. Svoji usedlost čís. 18. v naší obci předává i s polnostmi (asi 8 mír) panu Frant. Slavíkovi z Kelče. Výměnou získává pole v Kelči, kdež si postavil nový domek. Jelikož místopředseda MNV, p. Hložek nechtěl přijmouti funkci předsedy MNV, zvolen předsedou druhý místopředseda p. Jos. Valuch, který funkci přijal s podmínkou, že při kancelářských pracích bude mu 2 x týdně vypomáhat Oldřich Pavelka z Kelče.
Tomuto stanovena úhrada a to 6.000 Kčs ročně s výhradou, že MNV může toto rozhodnutí kdykoliv odvolati bez jakékoliv náhrady. Od 1. října 1948 zavádí se t. zv. národní pojištění zemědělců. Dosud totiž neměli zemědělci žádného zajištění pro stáří, kromě výminku, který jim poskytoval držitel usedlosti. Tento byl různého druhu. Výminkář si buďto ponechal určitou výměru pole, které mu hospodář povinně obdělával a výminkář bral jen užitek, nebo odváděl majitel výminkáři výminek v naturáliích nebo penězích. při tom docházelo často k různým nesrovnalostem, zvlášť když třeba hospodářství přešlo do jiných rukou a výminkáři zůstávali. Stát ve snaze pomoci všem, zavádí důchodové pojištění osob samostatně hospodařících. Výše pojistného je stanovena dle výměry polí i počtu členů zaměstnaných v zemědělském podniku, při čemž se manželka nezapočítává. První důchody budou vypláceny po uplynutí 4 let a dosažení 60 roků věku.
Naši lidé v obci nezapomínají ani sebevzdělání a užívají hodně zdrojů místní knihovny. Stav knihovny v r. 1948. Svazků zábavných 163 -naučných 34 celkem 209. -pro mládež 12 Knihovní místnost stává se střediskem mládeže, ale je nedostačující. Letoší počasí zemědělcům přálo, úroda byla celkem průměrná, takže rolníci naší obce se čestně vyrovnali se svými povinnostmi vůči státu. 1949. V roce 1949 se jarní příroda probudila velmi časně, což mělo velmi neblahý vliv na stromy. Opožděné mrazy a sníh natropily značných škod. Brzy přiletěli skřivani, ale byli překvapeni novou zimou a 10 cm pokrývkou sněhu. Houfně hynuli, ač lidé jim hleděli pomoci. Děti nosily do školy skupiny zkřehlých zpěváčků, krmili je a uchovávali v místnostech. Leč to bylo málo a mnoho zpěváčků a rolníkových pomocníků zahynulo.
Začátkem měsíce února přihodilo se velké autobusové neštěstí u mostu před Teplicemi. Na autobus jedoucí z Kelče najel zezadu autobus jedoucí po silnici od Opatovic, kterému selhaly na náledí brzdy. Nárazem se oby autobusy vymrštily a spadly vedle mostu s hráze 4 m vysoké. Při této katastrofě přišel o život také náš rodák Frant. Jiříček, který se loňského roku odstěhoval do Kelče. Mezi mrtvými byl také A. Both z Kelče a asi 100 osob těžce i s lehčím poraněním. I v zemědělství začíná být patrný nový směr. Zemědělská výroba počíná býti plánovaná. Nastávají 1.žně první pětiletky. Výmlat se provádí dle stanoveného plánu a sice hned po žních ba přímo z polí. Včasný výmlat zaručuje terminované plnění dodávek. rolníci snaží se dodržeti zásadu: „Od mlátičky na dodávku.“ Za včasné splnění dodávek jsou zemědělci odměňováni poukazy na boty, nebo pracovní oděv, poukazy na železo. I rekreace je odměnou za vzorné plnění dodávek. Z naší obce byl vyslán Oldřich Valuch.
Po stránce úrodnosti možno říci, že to byl rok celkem uspokojivý. Píce bylo dostatek, takže zemědělci mají značné množství litrů předaného mléka. Podzimní práce zvládnuty včas. 1950. Od 1. ledna 1950 vstupuje v platnost nově rozdělení státu na kraje. Naše obec připadá jako okrajová obec hranického okresu ku kraji Olomouc. Tím, že blízká Kelč připojena k okresu Val. Meziříčí, odtrhuje se naše obec od Kelče, kam vždy měla spád a připadá k Hranicím. Dodávky se dopravují do Hranic, mléko a vejce se místo do Kelče jako doposud, dodává také do Hranic. Sběračem mléka ustanoven Frant. Hýža. Stanice SnB zřízena ve Skaličce. Jaro se probouzí dosti časně, takže jarní práce snadno zdolány. I léto bylo příznivé. V letních měsících uspořádán spolu s Hor. Těšicemi, zájezd do Mor. Krasu. Účastníci také ovocnářství hosp. školy v Lipníku, vzorné hospodářství Michálka Kalába v v Nedakonicích u Dubu, Plumlovskou přehradu, Sloupské jeskyně, Macochu a poutní místo Křtiny.
V obci zřízen telefon. hovorovna je v dolní místnosti obecního domu, Svépomocí upravena chatrná podlaha v této místnosti a umístěna zde i obecní knihovna. Knihovnicí je Blažena Staňková. Předseda Fr. Hýža a pokladník Jos. Hložek provedli sbírku desek na podlahu a mládež brigádnicky provedla všechny práce. Knihovna čítá 257 svazků a je hodně navštěvována. Zemědělci se snaží splniti předepsané dodávky jak obilovin tak brambor i cukrovky, mléka i vajec. Nesplnění dodávek má za následek zadržení povolení k mletí a zákaz domácí porážku vepřů. Odvádí se z 1. porážky 5 kg sádla á 54 Kčs. Podzim byl velmi suchý. Těžko se prováděla setba ozimin. Kdo zasel, tomu obilí dlouho nescházelo. Podzimní práce sklizňové zvládnuty.
V zimních měsících uspořádána přednáška k výročí B. Němcové. Přednášku proslovil ošv inspektor Dumbrovský z Hranic. Poprve přijelo do naší obce kino. 1951. Prvním lednem 1951 vchází v platnost nový zákon dle něhož se stává plnoletým každý občan při dosažení 18 roku věku. Rovněž nabývá platnosti ustanovení o civil. sňatcích. Do té doby byl považován za platný uzavřený buď na okres. úřadě zvaný civilní, nebo před církevními úřady v kostele. Dle nově platného zákona bude každý sňatek proveden úředně na MNV, nebo ONV. Teprve pak může být povolen sňatek církevní. Sňatky z naší obce se budou konati na ONV v Hranicích. První sňatek dle nového nařízení měli v naší obci v dubnu Fr. Mašlaň s Ludmilou Novákovou. Krásné jarní počasí pomohlo zemědělcům zvládnouti všechny jarní práce včas. Dostatek vláhy přispěl k bohaté úrodě sena. Ale letní horké a suché počasí způsobilo, že louky vypráhly a nebylo žádných otav. Podzim přinesl nadprůměrnou úrodu vyzrálého ovoce.
V zemědělství se zavádějí lhůty pro započetí nebo ukončení určitých prací, t. zv. agrotechnické lhůty. Osvědčuje se jejich dodržování, poněvadž se říká: „Ranní ptáče dál doskáče.“ Starost strany a vlády o zemědělství se projevila nařízením ze dne 6./6. 1951, dle něhož se zakazuje připouštění býků a zavádí se umělé oplodňování skotu. Není nebezpečí nákazy různými nemocemi jako doposud. Poplatek činí 150 Kčs z kusu. V letních prázdninách zúčastnilo se 5 zájemců zájezdu pořádaného obcí Hor. Těšice do Javoříčka, na Bouzov a do Mlateč. jeskyní. Mládež zakládá Svaž čsl. mládeže. Předsedou zvolen Fr. Segeťa. Zřízen sbor dobr. hasičů. Zapojeni muži od 16 do 50 roků. Velitelem ustanoven Fr. Slavík, místovelitel Fr. Hýža. Do obce začíná se dovážeti chléb z Hranic a hospodyně upouštějí od pečení chleba v domácnostech a vyměňují chléb za mouku.
Ušetří se práce i topiva, poněvadž otop je na příděl a sice 10 q uhlí a 1q dřeva na domácnost. Podzimní zvládnuty včas a dobře. Do naší obce zavítal ing. Vymětal z Prahy a ve své přednášce nám hodně pověděl o historii naší obce. 1952. Hned v lednu navštívil naší obec dr. Siegel z Hranic a proslavil v rámci zdrav. osvěty přednášku na thema: „ Nakažlivé nemoci a ochrana proti nim. bylo to velmi vhodné thema, protože letošní tuhá zima přispívala k šíření nemocí z nachlazení, zvláště chřipky. Uprostřed ledna napadly spousty sněhu. Kmeny stromů zasypány, jen holé větve trčí k obloze. Zvěř ohlodává z nedostatku jiné potravy kůru a způsobuje velké škody na ovoc. stromech. Dlouho trvající zima způsobila, že kvetoucí stromy nebyly opyleny, takže úroda ovoce byla slabá. Podobně jako v jiných obcích, tak i u nás byl stanoven Výbor žen. Je to spolek, který má spolupracovati s MNV. Předsedkyni zvolena Marie Remešová. Ženy mají vysílati svoji zástupkyni do schůzí MNV a vykonávati úkoly jim svěřené.
V červnu postihlo náš kraj krupobití s prudkým lijákem. Proudy dešťové vody natropily ohromných škod. Celé kultury brambor a řep zaplaveny a na mnohých místech půda úplně splavena i s úrodou. Jelikož v okolí se vyskytuje obrna vepřů, nařízeno povinné očkování vepřů proti obrně. Žně probíhaly pod heslem: Obilí od mlatičky státu.“ Dodávkové úkoly byly dosti vysoké, takže kdo neměl dobrou úrodu, musí kupovati mouku za volnou cenu. 1kg hladké mouky za 34 Kčs. Dodávkové ceny obilí: 1 q pšenice 400 Kčs 1 q žita 360 Kčs 1 q ječmene 350 Kčs 1 q ovsa 260 Kčs Rolníci si stěžují na nepoměr cen proti cenám průmyslových výrobků.
Ani podzim nebyl zemědělství příznivý. Mrazy se sněhem přišly velmi brzy, takže brambory i řepy se dobývaly velmi těžce. I odvoz byl velmi těžký poněvadž provozy se doslovně topily v blátě. Brambor se urodilo málo, takže po splnění dodávek nestačí pro plánované stavy dobytky, spotřebu pro domácnost a statku. Cena brambor -//- cukrovky
1 q - 100 Kčs 1 q - 60 Kčs
Pro nepříznivé počasí nemohla býti provedena podzimní orba. 1953. Letošní zima na rozdíl od loňské začala a prošla velmi mírně. Jarní práce začaly poměrně brzy a úspěšně zvládnuty. Poznamenati ale nutno, že 10. května 1953 napadlo asi 30 cm sněhu. Jabloně byly v plném květu a do rána ohýbaly své větve pod tíhou napadlého sněhu. Ale i po této nepřízni přírody, bylo na podzim dosti ovoce. Stát, ve snaze pomoci zemědělcům, zřizuj Státní strojní stanice. Pro naši obec je středisko ve Skaličce. Proto se rozhodl MNV opraviti spojovací cestu do Skaličky. Dle zápisu MNV ve schůzi, je povinen každý
majitel pozemku u této cesty vyházeti u své role příkopy, vyčistiti mostky. Odpadový kámen se bude voziti ze skály v Ústí a to tak, že majitelé koní dovezou na každého koně 1 m3 štěrku. Za zmínku stojí, že v dubnu r. 1953 se zůčastnil schůze rady MNV člen KNV, soudruh Klvaňa Frant. z Olomouce, který poučil členy rady o výhodách hospodaření v JZD. Členové rady slíbil, že tuto otázku projednají se všemi zemědělci. K osmému výročí osvobození konána plenární schůze MMV za účasti mnoha občanů a mládeže. Projev pronesl předseda MNV Josef Valuch. Dle přípisu ONV přechází les Hrabí z majetku MNV v Dol. Těšicích na majetek státních lesů. 1. června zrušen lístkový systém a provedena peněžní měna ( 1 ku 50). Veškeré potraviny, textil, obuv a vše co se kupovalo na lístky, je volné.
Vázané je pouze topivo, uhlí a dřevo. Proveden přepočet měny v poměru 5 : 1 nebo 50 : 1. Každý si mohl vyměniti 300 Kčs staré měn za 60 Kčs v nové měně na každou osobu v domácnosti. Výjimku tvořily peníze uložené v peněžních ústavech. Za prvních 5.000 obdržel vkladatel 1000 Kčs a dále dle stanovené stupnice. Vklady žáků ze škol měněny v poměru 5 : 1. Mnoho lidí, kteří ukládali peníze do punčoch místo do spořitelny, býti nepříjemně překvapeni. Výplaty služného a důchody přepočteny v poměru 5 : 1. Ceny potravin, textilu a všech výrobků přepočteny v novém poměru. Naše obec získala z akce 5 M 2 200 Kčs na stromky a kolíky k nim. zakoupeno 40 jabloní, 40 švestek, 10 jabloní, 10 třešní a vysázeny brigádníky podél důlkové cesty a zbytek ve Skalkách a pod Vartou. Na výzvu ONV o zřízení kulturní jizby, rozhodnuto, že tato bude umístěna v místnosti veřejné knihovny. Správu kult. jizby pověřena Lib. Remešová. V Hranicích vybudována cementárna, která se stává zdrojem obživy pro celé okolí. Autobusy dovážejí denně spousty dělníků do práce.
Naše obec nemá přímého aut. spoje a je zapojena na linku Kelč, Němetice, Zámrsky, Skaličku, Ústí, Hranice. Stanoviště autobusu je pro naše dělníky (3 osoby) u Skaličského kříž. Úroda byla letos střední. Státní dodávky splněny. Podzimní práce zvládnuty lehce pro příznivé počasí. 1954. 1954 Letošní rok začal velmi mírnou zimu, takže po celou zimu pracovali občané na lesních pracích, to je probírce lesa. V lednu bylo možno pozorovati i u nás viditelné zatmění měsíce. 27. ledna objevila se na obloze kometa s jasným ohonem. Práce MNV se zaměřuje k přípravě voleb, které se konají v květnu do MNV, ONV, KNV a v měsíci listopadu do Nár. shromáždění. V měsíci březnu ustavena místní volební komise, jejímiž členy jsou: Jos. Valuch, Marie Remešová, Fr. Hýža, Fr. Matyska a Jar. Hýža. Členy obvodní volební komise byli: Rudolf Hýža, Karel David, J. Valuch, Vlad. Remeš. Členy okr. voleb. komise byli: Čestmír Segeťa, Frant. Matoušek ml. Libuše Remešová a Milada Davidová.
Do MNV navrženi tito kandidáti: Frant. Matoušek st., zemědělec, čís. 5. Jos. Valuch, -//, čís. 6. Miroslav Staněk, zam. Tesly, čís. 10. Frant. Hýža, zemědělec, čís. 12. Frant. Matyska -//- , čís. 13. Jaroslav Hýža -//- , čís. 15. Josef Hložek -//- , čís. 16. Antonín Novák, -//- , čís. 17. Marie Remešová, v domác. čís. 8. Marie Remešová st. -//čís. 14. Tito kandidáti představeni voličům na veřejné schůzi konané dne 7. dubna 1954 ( za přítomnosti člena ONV soudruha Frant. Velešíka) a jelikož proti nim nebylo námitek, řádně zaregistrováni. Ve volbách konané 14. května zvoleni všichni navržení kandidáti. Na veřejné schůzi, konané dne 25.5. 1954 za přítomnosti člena ONV soudr. Frant. Velešíka, složili všichni zvolení slib věrnosti republice čsl. Předsedou zvolen Jos. Valuch. Frant. Matyska, náměstek předsedy. Marie Remešová, tajemník.
Ustaveny 3 stálé komise. Zemědělská, finanční a pro pracující. Do zemědělské komise zvoleni : Jos. Hložek a Jar. Hýža. Do finanční komise zvoleni : Mir. Staněk a Ant. Novák. Do komise pro pracující: Fratn. Matoušek, Marie Remešová a Vlad. Remeš. Na této schůzi stanoven také akční plán pro příští období. V březnu překvapil celý stát smutná zpráva o úmrtí velkého přítele našeho lidu Jos. Vesarionoviče Stalina. Za krátkou dobu za ním odešel do neznáma bojovník za práva pracujících nezapomenutelný Klement Gotwald, první dělnický president čsl. republiky. Čest budiž jejich práci! Ke konci žní byla naše obec postižena zase krupobitím, které natropilo mnoho škod, hlavně na ovoci. Dozrávající ovoce, jsa potlučeno, zahnívalo a tak pod stromy napadané ovoce není k užitku. Státní výkupny i takové ovoce vykupují, ale majitel nestačí ovoce sesbírati pro nával zeměděl. prací: Dosud chodily naše hospodyně na potraviny do Hranic nebo do Kelče. V obci byl obchůdek s nejnutnějším smíšeným zbožím u p. Františka Staňka.
Proto se v letošním roce zřizuje v domě čís. 24. prodejna „ Jednota“, ve které se prodává 2 x týdně potřebné zboží. Vedoucí dojíždí ze Skaličky a prodejna je opravdu přínosem pro naši obec. Naši rolníci začínají využívat pomocí trakt. stanic, hlavně při podzimní orbě. Za 1 ha hluboké orby zaplatí LSS 240 Kčs. Denně ozývá se hukot traktorů na našich polích, ba včas potřeby se oře i v noci. Naše vesnice spějí pomalu, ale jistě k socialismu. Velmi pěkně si počíná naše mládež. Schůzky v místnosti knihovny vedou naše mládežníky ke kolektivním pracem, jako je výsadka ovoc. stromů, ( u cesty vedoucí na Hůrky) či úpravě cest a j. Výměna zkušeností je mnohému podnětem k vlastním pokusům. 1955. Letošní rok zahájil MNV seznámením členů pléna i ostatních občanů o usnesení strany a vlády o zvýšení zemědělské výroby, na které se mají podíleti všichni zemědělci. V zemědělství nutno dohoniti naší průmyslovou výrobu, což se provádí plánovitě, ale práci zemědělskou brzdí nedostatek prac. sil. Proto se rozhodli
naši zemědělci, že jarní práce, které se opozdily pro chladné a deštivé počasí, vykonají sousedskou výpomocí zvláště tam, kde je nedostatek pracov. sil. Pro letoší rok snížena dodávka obilovin, takže zemědělci mohou chovati více dobytka. Tyto neplánované kusy mohou dodati na státní nákup za zvýšené ceny, ovšem po splnění předepsané dodávky. Ač úroda obilovin byla průměrná, jeví se úroda brambor podprůměrná, ba slabá. Rolníci nemohou splniti předepsané dodávky brambor, proto náhradou dávají jiné plodiny. Ceny Ceny zemědělských produktů. 1 q pšenice 1 q žita 1 q ječmene 1 q oves 1 q seno 1 q sláma
- 10 Kčs - 86 Kčs - 60 – 90 Kčs (dle jakosti) - 60 Kčs - 30 – 60 Kčs - 20 Kčs
1 kg masa vepř - - 6 Kčs – volné 16 Kčs - / / - hovězí 3 Kčs – 3,50 Kčs volné 10 Kčs -//husí 20 Kčs 1 kg vajec .......... 8 Kčs volné 14 Kčs (letní cena) Výkupní cena 1 q brambor: průmyslové bramb. 18 – 20 Kčs jedlé - / / 23 – 28 Kčs volné - / / 50,- Kčs Nákupní cena brambor 65 Kčs. Dne 3. července byla naše obec vzrušena požárem usedlosti Frant. Matysky č.p. 13. Požár vznikl po poledni od výbuchu benzinové nádrže na motocyklu, postaveném na náspě ve dvoře. Dle udání startoval motocykl 8letý hoch. Výbuchem bylo zasazeno seno a sláma na půdě a krátce vzplanul oheň nad celým obytným stavením. Dík tomu, že byla neděle, sběhli se občané i hasičské sbory s okolí a požár omezen na obytné stavení. Hospodářské budovy uhájeny. Škoda byla kryta zčásti pojištěním. Podzimní práce zvládnuty včas a dobře. Mládež vysázela 50 ovoc. stromů na pozemku na Hůrkách.
Požárem zničená budova Frant. Matysky čís. P. 13.
1956. Zima mírná, ale trvá dlouho. Léto příznivé a následkem toho dobrá úroda obilovin a zvláště dobrá úroda brambor. Slabší úroda cukrovky zaviněna jednak napadením listu mšicím makovou. Na podzim přišly brzy mrazy hned ku konci října a zvláště v listopadu mrzlo tak, že cukrovka zamrzla v zemi, neb na hromadách. Bláto se musilo osekávati sekyrkami, poněvadž bylo přimrzlé. Cukrovka namrzlá, někdy i zčernalá se odvážela méně hodnotná do cukrovaru. Velké škody nadělaly mrazy na ovoci. Byla velká úroda jablek. Lidé nechávali dozrát hlavně pozdní druhy na stromech. Jeden říjnový mráz stačil, aby jablka na stromech zmrzla. Zmrzlá jablka setřásali a dávali do siláže pro dobytek. Hrušek a švestek bylo málo. V prosinci mrazy polevily a tak zimní orba provedena na 100%. Celkem to byl rok nadměrně úrodný na všechny plodiny. 75letý hospodář se vyjádřil, že nepamatuje tak úrodný rok.
V letošním roce možno zřetelně pozorovati nový ráz vesnice. Naši rolníci dobře chápou nové úkoly které jsou kladeny na zemědělské usedlosti a jsou si plně vědomi svých povinností. Neblaze působí na rozvoj zemědělství únik pracovních sil, zvláště mládeže do průmyslových závodů ve městech. Mechanisace zemědelství částečně nahrazuje práci lidskou , ale vždy to nestačí. V naší obci mají rolníci 5 výfuků a 5 elekt. nakladačů hnoje. Rolníci bedlivě sledují zprávy tisku i rozhlasu. Kromě 2 usedlosti jsou ve všech rodinách rozhlasové přijímače. Letos v lednu zřídil si zaměst. závodu „Tesla, Miroslav Staněk, čís. 10., první televisor v obci. Rád dopřává podívané všem zájemcům z obce. K ulehčení práce mají hospodyňky 8 elektric. praček v obci. Kromě toho je v obci 10 motocyklů. Naši zemědělci uzavírají soc. závazky. Z celkového počtu 18 zemědělských závodů, zavázalo se 14 závodů zvýšiti výnosy u zemědělských plodin a to: u pšenice 22 q z 1 ha u žita 21 q - / / -
u ječmene 22 q - / / u ovsa 21 q - / / u cukrovky 250 q - / / u brambor 170 q - / / u luk 32,5 q - / / u jetelotrav 55 q - / / V živočišné výrobě se zavázali zemědělci vyrobiti : 124,75 q hovězího masa, z toho na státní nákup 30 q. Vepřového masa 92 q, z toho na stát. nákup 17 q. Od 74 kusů krav odchovati 70 telat. A od 1 prasnice průměrně 15 selat. Dosáhnuti prům. 115 kusů vajec na 1 nosnici. Na státní nákup dodati 1450 k. vajec a 3200l mléka. Tak snaží se naši zemědělci zlepšiti zásobování potravinami, zvláště pracující továren a dolů. A jistě přičiněním dělníků i rolníků mohla strana a vláda 2 x v tomto roce vyhlásiti snížení cen průmyslov. výrobků i potravin. Je to celkem již 4. snížení cen od r. 1948. Tak sníženy ceny chleba, mouky, tuků, masových konserv, rýže salámů, a poprvé sníženy ceny masa. U některých druhů masa činilo snížení až 25 %. Velmi citelné bylo snížení
cen rýže. Před 1.snížením cen byl 1 kg rýže za 28 – 32 Kčs. Po posledním snížení činí cena rýže 6 – 8 Kčs. Tak zásluhou našich pracujících měst i venkova stoupá životní úroveň nás všech.
1957. Rok 1957 přinesl značné zlepšení hlavně po stránce sociální. 1. lednem vstupuje v platnost nový zákon o důchodovém zabezpečení. Hranice vstupu do důchodu se snižuje u mužů z 65 na 60 roků a u žen ze 60 na 55 roků. Po 20 letech zaměstnání má pojištěnec právo na důchod ve výši 50 % hrubého platu. Do 60 let u mužů (55 r. u žen) zvyšuje se důchod každoročně o 1 %. Zůstane-li pojištěnec v práci po 60 roce, ( žena po 55 r.) obdrží k celému platu ještě 1/3 důchodu až do 65 roku (ženy 55 r) celý důchod a celý plat. Kromě toho se zvyšuje důchod u mužů od 60 r. ( u žen 55 r.) každoročně o 4 % vyměřeného základu. Jaký rozdíl je v zabezpečení pracujícího člověka dneška, vysvítá opisu smlouvy hajného s obcí Dol. Těšice z r. 1940.
Opis: Protokol sepsán dne 10. března 1940 při schůzi obecního zastupitelstva v Dolních Těšicích. Bod 4) Stanovení obecního hajného. Jelikož dosavadní hajný Pavlištík Ant. vzdal se dne 10. března 1940 hájenství dle jeho oprávněných důvodů, usneseno všem hlasy přítomných na další údobí stanovil: Rolince Ferdinanda, výminkáře z Horních Těšic, kterýžto se zavazuje povinnosti hajného svědomitě plniti, t.j. vésti dozor při všech lesních pracích, jako probírkám lesa, kácen, sázení stromků, hrabání steliva a jiné lesní práce, aby při těchto nebylo činěno žádných škod. Škůdce pak oznamovati k potrestání. v případě, že by nemohl službu tuto zastávati z jakýchkoliv důvodů nemoci, a t.p. jest obec oprávněna služné po tuto dobu jemu sraziti, nebo stanoviti jiného hajného, bez jakýchkoliv náhrad. Utrpěl-li by při zastávání této služby jakoukoliv nehodu, nemoc, úraz a j., nebude od obce žádných náhrad požadovati a hradí si vše ze svého. Obec je povinna za tuto službu za dobu 1 roku obnos 600 Kčs zaplatiti. Smlouva tato se ruší výpovědí jedné nebo druhé strany bez jakýchkoliv náhrad.
V měsíci únoru obdržela obec od ONV televisor. Je 2. v obci. Má přispěti k obohacení kulturní činnosti v obci. Je umístěn v obecní knihovně a těší se značné návštěvě občanů.
Za příspěvek 1000 Kčs od kult. odb. RONV zakoupeny židle 20 kusů. V měsíci květnu konány volby do MNV, ONV, KNV. Komise volební: Remešová Marie, č. 8., předseda Hložek Jos., č. 16. Remešová Marie, č. 14. Hýža Jaroslav, č. 15. Zvolení kandidáti: Matyska Frant.- předsedou MNV, Remešová Marie, č.8. – tajemnicí, Hýža Jaroslav , č. 15. – člen rady, Staněk Miroslav – člen MNV- pokladník, Remešová Marie, č, 14. – členka MNV, Valuch Josef,ml. č. 6., člen David Karel, č. 11. - / / Hýža Josef, č.12 - / / -
Novák Ant.
č. 17. - / / -
Do KNV zvolen s. Kubeša Frant. z Malhotic Do ONV Marie Remešová z Dol. Těšic, č. 8. za obce Dolní a Horní Těšice, Rouské a Malhotice. Dnem 13. října 1957 konaly se doplňovací volby do MNV, poněvadž se David Karel a Hýža Jos. ze zdejší obce odstěhovali, prvnější do Teplic, kde byl zaměstnán a dostal byt a druhý do Černotín, kdež se oženil. Místo nich do MNV zvolen: Hložek Jos., č. 16., a Vlad. Matyska, č. 2. V měsíci červnu se poprvé provádí očkování dětí proti dětské brně. Očkování provádí OUNZ z Hranic a to bezplatně u dětí od 6 měsíců do 7 let. Očkovací látku v ceně asi 86 Kčs pro jedno dítě, hradí stát. V roce 1957 opravilo se větší část cesty ke Skaličce v Dílech a to odpadovým kamenem, který zemědělci koňskými potahy dováželi z vápenky Černotín. To byl kámen šťeťový a štěrk se dovážel z Opatovic. Finanční příděl byl přečerpán a proto nebylo možno dále v opravě cest pokračovati. Plán byl 2.000 Kčs a vyčerpáno 4. 000 Kčs.
V měsíci červenci započal v naší obci t. zv. nábor do JZD. Přesvědčování prováděli pracovníci z fin. odboru většinou v neděli dopoledne, kdy byli lidi doma. Dne 14. července v neděli dopoledne byl zde i předseda ONV, s. Miloslav Pavelka, na schůzi MNV, aby uvedl výhody strojového hospodaření a všechny přednosti socialistického hospodaření. Rolníci ovšem hned nebyli přesvědčeni a pracovníci z ONV chodili na hovory s občany do zdejší obce hodně dlouho V tuto dobu byla projednána záležitost úpadkového hospodářství pí. Marie Segeťové, která neměla splněné dodávky v rostlinné ani živočišné výrobě a také dlužila mnoho peněz na zemědělské dani i na národním pojištění, které snad od počátku neplatila vůbec. Obhospodařovala 16.22 ha zemědělské půdy se svým synem Františkem, nar. 1933. Hospodářství toto mělo býti zlikvidováno podle § 55 z r. 1950. Záležitost byla projednávána na veřejné schůzi 26. července 1957. Vysloven nesouhlas s likvidací a rozdělením půdy do hospodářství kde by byl předpoklad řádného obdělání a zajištění plnění dodávek státu. MNV na svém zasedání dne 28./7. 1957. rozhodl se hospodářství nezlikvidovati a hospodářství rozdělila a přikázala půdu do užívání podle § 6. vl. nař. č. 50/55 sb., tak dostati:
a to: Matyska Frant., čp. 13 Remeš Vladimír, čp. 8 Matysková Jenovéfa, čp. 2. Remeš Stanslav, čp. 14. Matoušek Frant. čp. 5. Výměry rozdělení sice byly RONV vystaveny, ale k rozdělování nedošlo, poněvadž zde v této době se již rodilo JZD, a to nikoliv bez bolesti. Pracovníci finančního odboru zaměřili svoji přesvědčovací kampaň nejdříve na největší zemědělce, a tak první podepsal přihlášku dne 20./8. 1957, Mašlaň František s rodinou z hospodářstvím o výměře 32 ha zem. půdy, pak byl Valuch Jos. čp. 6. dne 5./9. 1957 o výměře 17.23 ha zemědělské půdy, pak Davidová, Nováci, Slavíkovi. Ostatní zemědělci váhali nyní podepsat, avšak dne 11. září 1957, svolala rad MNV schůzi všech občanů, kde jim členové rad vysvětlili situaci a všichni ostatní občané, mimo Frant. Staňka, čp. 22., přihlášky podepsali. Bylo to čp. 2., 5., 7., 8., - 12. - 13 – 14., 15. – 16. –20. Tím byla přesvědčovací kampaň ve zdejší obci u konce. Členská ustavující schůze konala se ve zdejší obci dne 16.září 1957 za přítomnosti:
Předseda ONV s. Pavelky, za KSČ zde byl s. Hlava, tajemník OV-KSČ, rovněž přijel předs. JZD z Jindřichova. Přijati byli všichni členové mimo Slavíkovou Žofii čp. 18. Návrh členů představenstva podávati prac. fin. odboru ONV Hranice. Vedoucím zde byl s. Šimek Aug. a Dvořák. Do představenstva byli zvoleni: předsedou: Matoušek Frant. čp. 5. – 19.05 ha rostlinář: Mašlaň Frant., čp. 1. – 32 ha živočichář: Hložek Jos., čp. 16. – 5.55 ha členové: Matysková Anna, čp. 13. – 9. 64 h Hýže Jaroslav, čp. 15. - 12.06 ha Skladník: Bohuslav Pavlištík, čp. 20. – 4.29 ha Účetní: Libuše Remešová, čp. 14. – 6.75 ha Pokladník: Staněk Jos. ml., čp. 10. - 17.23 ha Revisní komise: Novák Ant. ml. – předs., čp. 17. – 7.19 ha Remešová Marie, čp. 8. - 6.24 ha Valuch Oldřich, svob. 17.27 ha Na III: typ usneseno od 1./1. 1958 – pak bylo změněno od 1./11. 1957. Úlevy na daních zeměděl. Jen polovice atd.
Rodinám družstevníků předěleny záhumenky o výměře 0.50 ha, k tomu byly vykázány záhumenkové hony dle přání družstevníků. Tady byly určeny na záhumenky Mezicestí po les Hrabí a Nadzahradí do vyčerpání. Od 1./11. 1959 začíná pro soukromníky nový systém odměňování a to dle vykonané práce na pracovní jednotky. Přínos do JZD. čís. popis.
Počet přísl. rodiny
1.ml.
Mašlaň Fr. 5 Mašlaň Fr. 3 Matysková 7 Matoušek 6 Valuch 4 Pavlištík 2 Remeš 5 Staněk J. 4 Hýža Fr. 3 Matyska Fr. 4 Remeš Vl. 3
1.st. 2. 5 6. 7. 8. 10. 12. 13. 14.
Z Celková Počet Inventář toho výměra kusů vepřů koně hosp. čl. hověz. v Kčs. JZD 2 17.55 14 7 2 29.990
Celkový Poznámka odhad majetku 45.000 dohromady
2
14.35
11
6
2
4
15.33
12
9
3
7.390
17.500
4
19.05
14
12
4
13.320
23.500
4 2
17.27 2.78
14 2
6 ---
2 ---
11.160 ---
19.600 ---
2 3
6.24 17.23
3 12
5 8
1 3
1.950 21.750
--24.000
3 2
4.72 8.11
3 5
1 3
--2
--5.770
--13.000
3
6.75
4
3
2
2.700
2.500
15. Hýža R. 3 16. Hložek 9 17. Novák 5 19. Segeťová 3 20. Pavlištík B. 3 21. David F. 6 23. Masaříková 1
3 2 3 2 2
12.06 5.55 7.13 16.22 4.29
9 6 6 9 4
5 4 6 3 6
2 2 --
10.610 1.100 1.900 4.230 --
13.800 1.500 8.500 16.000 5.000
1 1
3.04 0.49
2 -
--
-
-
-
Stav k 31. prosinci 1957. Počet členů: 45 Celková výměra polností 184.81 ha Stav dobytka: koní - 23 dojnice – 59 býci a jalovice – 46 telata - 23 Stav vepřů: vepřů: plemenice - 21 běhounů 42 selat. 36 Dne 4. října 1957 byla v S. sv. úspěšně vypuštěna 1. umělá družice. Její rychlost činí 8.000 m za vteřinu. Pohybuje se ve výši až 900 km nad povrchem země. Má tvar koule o průměru 58 cm a váží 836 kg. Je vybavena 2 radiovysílači, které neustále vysílají radiosignály pro široký okruh radioamaterů.
Tento vědecký pokus má nesmírný význam pro poznání vlastnosti kosmického prostoru a studium Země, jako planety naší sluneční soustavy. Dne 3. listopadu byla Sov. sv. vypuštěna 2. umělá družice. Druhá umělá má aparatůru pro studium slunečních paprsků - //- //kosmických paprsků - //- //teploty a tlaku, hermetickou komoru s pokusným zvířetem (psem) 2 vysílače, a potřebné zdroje elektr. energie. Celková váha činí 508.3 kg. Tyto a další družice otevrou cestu k meziplanetárním letům a naši lidé svědky toho, osvobozené a budovatelské práce nové social společnosti, uskuteční i ty nejsmělejší sny lidstva. Počasí: Začátkem ledna napadlo sněhu, který trval asi 14 dní. Zima byla mírná, ale trvá dlouho, takže jarní práce se konaly opožděně. V květnu napadl sníh a mráz 28. května zničil brambory, okurky a rajská jablíčka. Koncem dubna bylo možno pozorovati na obloze kometu. Viditelnost trvala týden. Jarní práce proběhly úspěšně a ukazovala se dobrá úroda. Avšak 7. června 1957 po 17 –17,30 hod. postihlo naši obec velké krupobití, které, ač trvalo jen ½ hodiny, zničilo naděje zemědělců.
Jarní práce proběhly úspěšně, úroda byla ukázalá. V jednocení řepy bylo citelně chladno i při okopávce. Musili jsme býti dobře oblečeni, ani tepláků nezbývalo. Všechna úroda i na poli byla velmi nadějná avšak dne 7. června 1957 o 17 – 17.30 hod. postihlo naši obec velké krupobití, které trvalo ½ hod. Kroupy velikosti holubího vejce a nadělaly mnoho škod. Řepa byla vyjednocená a která byla přeplečkována, příval vody úplně odnesl prsť od ní. Byl na ni smutný pohled – připlavená, takže se zdálo, že z řepy vůbec nic nebude. Na Lhotce JZD zaoralo spoustu cukrovky. Krupobití postihlo silně tyto obce : Z okresu Hranice Horní Těšice, Rouské, Dolní Těšice a z Val. Meziříckého, Lhotku, a velmi Babice celé katastry. Řepa se po proplečkování vzpamatovala a ještě toho roku jí bylo dostatek. Na Lhotce pak litovali, že ji zaorali. Obilí-réž byla vysypaná a kroupy ji polámaly, takže místy musela býti pokosena na zeleno. Žito bylo menší, avšak místy, kde bylo krupobití silnější, bylo také zničeno a také bylo pokoseno. Kdo jej nechal státi, odnožilo ještě stovky, avšak klasy byly slabé a zrno zakrslé. Bylo to u trati Strážné, Nivy, Kopce, Podloučí, Ostruží, Drahy, Mezicestí. Rovněž byly poškozeny poněkud méně a v Koutech byla škoda nepatrná.
Oves byl ještě hodně při zemi, zdálo se také že nebude, ale ještě vyrašil a byl obstojný. Na lukách tráva byla hodně potlučená a v zemi, takže se to špatně seklo a také seno nebylo tak kvalitní. jeteliny ty byly hodně zničeny, zůstaly jen hůlky bez listí. Rovněž vojtěšky. Žně byly v druhé polovici července a v srpnu. Počasí bylo dosti pěkné, hodilo se dělat stroji-samovazy. Po prvním krupobití ječmen byl téměř zničen, avšak kdo jej ponechal, znovu odnožil. byl sice trochu slabší, kdo jej stačil sklidit před druhým krupobitím z něj něco bylo. Dne 13.srpna 1957 byla naše obec postižena druhým krupobitím, které dokončilo dílo zkázy. Bylo večer mezi 10 a 11. hod. V tratích více poškozených Strážné, Nivy, Kopce, Podloučí, kde obilí podrostlo po prvním krupobití a ještě nebylo pokoseno, bylo zničeno nyní úplně na 100%. Nezbylo jen trochu mrvy. Obilí, které bylo na poli v panácích, bylo také hodně vytlučeno. Píeniny byly znovu velmi poškozeny, z jetele zbyly jen hůlky bez listů, otava na lukách byla jako poválená.
Brambory, které při prvním krupobití byly ještě malé, nyní byly polámané a zůstaly drobné. Řepa byla také hodně otlučená, v zimě pak ve sklepích hnila ve větším množství. Ovoce toho roku nebylo téměř žádné, ani jablka, ani švestky. V září celý měsíc pršelo a bylo zima, takže se zdálo, že úplně zamrzne. Kdo se opozdil se sušením otavy, pak ji nemohl usušit. Set se v tomto měsíci nehodilo, takže nebylo nic zaseto, rovněž dobývání brambor bylo ošklivé. Někdo kopal i při dešti, a však brambory byly velmi rozblácené. Až v měsíci říjnu pak bylo pěkné počasí a bylo teplo, takže všechny zpožděné práce se pěkně udělaly. Brambory vyorávači se snadněji sklidily a v tomto měsíci bylo všechno zaseto.
Rok 1958. Úvod. Přehled o obyvatelstvu. Zemědělství. Výstavba obce. Obchod. Zdravotnictví. Kult. osvětová činnost v obci.
Jelikož dosavadní kronikář Boh. Hýža, ředitel nár. školy v Kelči rodák z Dolních Těšic zemřel 31. prosince 1958, převzala vedení kroniky jeho manželka Fr. Hýžová uč. v Kelči. Osud odvál mě z rodné Hané na valašské kopce, kdež jsem po provdání našla druhý domov. Do rodné obce manželovy jsme chodili velmi často, protože měl svoje rodiště velmi rád. K 31.prosinci žije v obci lidí a to žen. V roce 1958 se narodilo dětí a zemřelo občanů.
mužů a
2 občané dojíždějí za zaměstnáním do Hranic jinak je obec převážně zemědělská a zapojena až na rodinu Fr. Staňka do JZD. Ráz obce se mění a z obce se stává socialistická vesnice. Členové JZD pochopili, že nový způsob práce je pro ně výhodnější a plně se do práce zapojili.
Rušivým zjevem , je že členové družstva jsou z větší části starší lidé, kdežto mladí lidé rádi odcházejí do průmyslu, kde mají lepší finanční podmínky. Předsedou družstva zůstává Fr. Matoušek, ved. rostl. výroby Fr. Mašlaň ml. a ved. živoč. výroby Josef Hložek. Počátkem r. 1958 sveden dobytek do větších skupin, aby byl usnadněn poklid. Krávy menších zemědělců převedeny do větších usedlostí. Každému záhumenkáři ponechána jedna dojnice pro vlastní potřebu. K poklizení dobytka určeni ti, v jejichž chlévech byl dobytek ustájen. Ostatní zařazeni do rostlinné výroby. Všichni se zapojili do práce s chutí, ale ve špičkových pracích bylo dost těžko práci zvládnout. Největšího vypětí sil dosaženo při sklizni travních semen. Sklizeň byla často ztížena deštivým počasím, ale přece zvládnuta ač s napjetím všech sil.
Srovnáním hekt. výnosů plánovaných a skuteč. dojdeme k závěru, že výnosy překročily plán. Travní semena:
Plán
Kostřava luční Jílek ital. Ovsík Lipnice úrod.
4,50 q 8 q 2,50 q 4 q
Skuteč. 4,90 q 13,40 q 4,38 q 4 q
Tak tomu bylo i u obilí. obilí Pšenice Žito oves ječmen
Plán 22 q 21 q 21 q 22 q
Skut. 22,35 q 23,72 q 21,38 q 24,56 q
Těchto krásných výsledků dosaženo svědomitou prací družstevníků a dodržováním agrotechnických lhůt. Povinné dodávky zrnin splněny na 100 %.
Státní nákup dle CVP byl 60 q – uskutečněno 267 q, což umožnily hektarové výnosy. V živočišné výrobě se celkové stavy hosp. zvířat, jejich užitkovost i kondice zlepšily. Stav skotu stoupl o 8 kusů z toho krav 3 kusy. Stav prasnic je splněn a plemenné prasnice jsou zastájeny. Přírůstky dojivosti na kus a den: Dojivost Skot žír. vepři žír.
I. pololetí 4,42 l ve 3 čt. 4,48 l - // 0,53 kg - // - 0,90 kg - // 0,30 kg - // 0,40 kg
Povinná dodávka mléka splněna. Splněna i dodávka masa. Funkcionáři plní svědomitě své povinnosti, poněvadž jsou si vědomi, že jen správným vedením může družstvo prosperovati a plniti své povinnosti vůči státu. Pracovní jednotka činila v r. 1957 20 Kčs a naturálie. Obec soutěžila z Hor. Těšicemi a sice MNV a JZD. Hodnocení prováděno návštěvou funkcionářů z obou obcí. Vyhodnocení se řídilo plněním plánů.
Naše obec se umístila ve IV. čtvrtletí na prvém místě v okrese. V roce 1958 ustanovena v JZD stavební četa. Vedoucí byl Vl. Remeš, zedník a pomocník Fr. Hýža č.p. 12. V tomto roce postavena drůbežárna a mostní váha. V době od 15. 11. do 23. 12. dokončena stavba vodní nádrže. Stavba byla započata již v roce 1954, kdy provedena vykopávka a základy. Teprve letos dík pěknému počasí a svépomocí občanů dokončena v době klidu polních prací. V červenci vyměněny okovy za pumpy a to u Matyskového a Pod lipkou. Na zasedání MNV 19.9. projednáváno, že jakost vody pod lipkou se zhoršila, až tam bývala nejlepší voda z celé obce. Studna byla 2 x vypumpována, vyčistěna, ale nenabyla dřívější jakosti. Má nepříjemnou příchuť a při ustání žloutne.
Doprava a spoje. Obec je odkázána na autobusové spojení se zastávkou ve Skaličce. Toto spojení je dosti obtížné zvláště za deštivého počasí. V obci je 6 majitelů motocyklů, 3 majitelé pionýrů a 1 osobní auto. 1.října 1958 zařazena naše obec k poštovnímu úřadu ve Skaličce. Až doposud doručovány poštov. zásilky listonoši z Kelče. Na veřejné schůzi občanů 16. 11. projednáno zapojení naší obce na skup. vodovod Kelč a okolí. Projeven souhlas. Obchod. Své nákupy obstarávají naše hospodyňky v pobočce Jednoty umístěné v domě p. Bedř. Matysky. Prodejna je otevřena 2 x týdně a dosti zbožím zásobena. Zdravotnictví. Zdravotnictví. V důsledku přeřazení Kelče k okresu Val. Meziříčí zařazena naše obec do zdravotnického střediska Hranice venkov a to od 1. ledna 1959.
Kulturně osvětová práce je soustředěna ve veřej. knihovně. V neděli stává se místní knihovna střediskem zvláště mládeže. Využívají společ. televizoru i pojízdného kina, které do naší obce časem přijíždí. Celostátních oslav účastní se naše mládež pravidelně v okres. městě společně. V dubnu byl promován náš rodák Stanislav Mašlaň na veter. lékaře. Počasí bylo celkem nepříznivé. Dlouhá zima zpozdila jarní osev. I o žních často pršelo. Podzim byl pěkný, ale přec nebylo snadné zvládnouti podzimní práce včas.
Rok 1959.
V roce 1959 úspěšně pokračuje socializace naší vesnice. Kult. politická práce řízena MNV vytváří nový názor našich lidí. Vše zastaralé nutno odstranit, aby se lidé naučili jinak myslit a přenášeli své myšlení na společné dílo socialismu v naší vlasti. Naši družstevníci se snaží, aby přispěli co možná největším krajícem na stůl pracujících měst a venkova. Práce v našem JZD se daří a naše družstvo dáváno za vzor družstvům okolním Obhospodařujeme 185,53 ha zemědělské půdy, čímž je socialis. splněna na 98 %. Předpoklad socialis. na 100 % by byl ještě zemědělec Fr. Staněk, který chce obec. půdu ve výměře 3.70 ha předat MNV. Rada MNV s představenstvem JZD s tímto nesouhlasí, neboť tento zemědělec chce uniknout s dobytkem z této půdy. V rostlinné výrobě bylo přes nepříznivé počasí o žních dosaženo plánovaných výnosů, ba tyto překročeny. Travní semena:
Plán
Skut.
Kostřava luč. Jílek ital. Ovsík vyvýšený
5q 8 3
5,25 q 8,20 7,87
Srha laloč. Lipnice úr.
4 4
6,66 4,26
Povinné dodávky zrnin splněny na 100 % a splněn i plán stál. nákupu. Všechny zrniny byly dodány šlechtitelskému semenářskému podniku jako množitelské, a většina z nich pro svoji kvalitu uznána jako Jejich ošetření však vyžadovalo větší péči, což se projevilo finančně. V živočišné výrobě jsou stavy dobytka dle plánu překročeny a to u skotu o 10 ks a vepř. dobytka o 24 ks. Užitkovost zvířat splněna. Dojivost kráv Snůžka slepic
5,04 l. 105 kusů.
Plnění povinných dodávek letos překročeno a to: mléko splněno na vejce maso hovězí maso vepřové
120 % 105 % 215 % 135 %
Těchto krásných výsledků dosaženo dostatkem kvalit. krmiv a poctivou prací ošetřovatelů.
Během 1. pololetí zavedeno automatické krmení pro 40 ks, což se projevilo v rychlém výkrmu vepřů na prodej. Avšak pro nedostatek suchého krmiva muselo býti toto krmení zrušeno. Výše pracovní jednotky zůstává 20 Kčs a naturálie. Během roku postavena 2. drůbežárna na parcele v Ostruží. Za zmínku stojí, že letos byly brambory poprvé sázeny strojem na parcele zvané Paseky u Hrabí na rozloze 7,5 ha. Pro nepříznivé počasí se nevydařily. Sklizeno 40 q z ha. Výstavba obce. V roce 1959 provedena oprava budovy MNV a sice: výměna podlah , dveří, okapových rour a budova znovu omítnuta. Oprava vyžádala si náklad 25. tis. Kčs. Prováděly ji stavební podniky z Hranic. Práce, hlavně nátěry prováděny během prosince a přes svátky. Život. úroveň obyvatelstva má vliv i na vzhled obce. Opravují se obytná stavení, kupují se nová bytová zařízení, hlavně ledničky, pračky, vysavače a pod. Dnes není v obci rodiny bez elektr. pračky.
Kult. politická činnost se projevuje mezi mládeží. každoročně konají se zájezdy za krásami naší vlasti. Tyto zájezdy koná pravidel. více obcí hromadně. Letos byla cílem zájezdu sev. Morava a Ostrava. Provdáním předala dosavadní knihovnice svou funkci Fr. Matyskovi. Všech celostátních oslav účastní se občané v okr. městě. Přednášky (3 celkem) uspořádala OB z Hranic, 2 lékařské ÚNZ z Hranic. Počasí: Zima byla až na několik větších mrazů mírná. Jaro bylo celkem chladné a dlouho trvající (práce) mrazíky způsobily zmrznuté kvet. ořechů. Ovoce bylo dosti, hlavně jablek a švestek. O žních natropilo škod krupobití s vichřicí, které rozmetalo složené obilí na polích. Přesto byly žňové práce zvládnuty celkem rychle. Podmítka provedena včas. Na podzim nepršelo od 15. září až do listopadu. pro veliké sucho se nedalo orat. Přesto však silnější traktory STS půdu nalámaly a zasely. Obilí špatně scházelo. Tak zajištěny a dodrženy agrotech. lhůty zásluhou obětavé práce družstevníků
traktoristů a zajištěn předpoklad k dobré sklizni i v příštím roce. Sklizeň brambor pomohla zvládnout brigáda žáků z hranic. Pracovalo 30 žáků po dobu 5 dní.
Rok 1960. Rok 1960 byl rokem 15. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou. Vděčnost a dík zastavily se u hrobů padlých hrdinů na našich hřbitovech. tisíce závazků bylo uzavřeno k poctě slavného jubilea. Každý z nich směřuje k lepším zítřkům lidstva. hlavně budoucnosti národa dětí. I naše obec žije novým životem. Na družstevních polích se prohánějí traktory a kombajny. Ke dni 30.9. 1961 obhospodařuje naše obec 190,60 ha zemědělské půdy a z toho 140,98 orné. Během roku převzalo 0,64 ha zemědělské, z toho 0,37 ha orné půdy od Fr. Staňka č. p. 22, který pro stáří a neschopnost nemohl tuto půdu obdělávat. Převzal ji MNV a předal JZD. Naše JZD má 48 členů. Z toho je 21 žen a 27 mužů. Stálých pracovníků je 45 a 3 jsou pro stáří a nemoc práce neschopni. Věkový průměr je 45 roků.
Záhumenků je 21 s výměrou 9,72 ha půdy. Obhospodařovány jsou od počátku založení JZD dosud individuálně. V letošní roce započalo družstvo s pěstováním kukuřice na siláž. Bylo zaseto 13 ha, ale zesilážováno bylo pouze 11,60 ha. Z 1,40 ha kukuřice zkrmena na zeleno, protože po ozimé směsce nevyzrála do voskově mléčné zralosti. Silážování provedeno ve 2 dnech silážním kombajnem maďarské výroby ze STS Skalička. Řádné udusání provedeno pásovým traktorem. Stavy hovězího dobytka jsou překročeny. Zdravotní stav dobytka u dobytka je dobrý. V letošním roce nebyly dosaženy tržby v rostlinné výrobě dle výhledu, protože podle CVP byl plánovaný větší prodej obilních semen, který v důsledku toho, že za semena nedávají zpětný odprodej krmiv nemohl být splněn. Pracovní jednotka činí 19,35 Kčs + naturálie. Během roku provedena inventarizace družstevního majetku a založena inventurní kartotéka jak pro budovy,
stavby, rozvodná zařízení, tak i pro stroje i hospodářský inventář a rovněž pro koně a krávy. V živočišné výrobě stanoví se pracovní jednotka dle litrů nadojeného mléka, u dobytka dle přírůstku na váze a u prasnic dle odchovaných selat. Prémie v živočišné výrobě nejsou vyplaceny. Plán 6,351 Kčs překročen o 30 pracov. jednotky, protože krmivářům bylo na obtíže s chytáním krmiva přidáno prac. jed. a také zajištění poklidu a dojení v č. 19 si vyžádalo zvýšené čerpání P.J. V okresní soutěži vyhodnocena naše obec za I. pololetí a 3 čtvrtletí na 1. místě. Přehled o obyvatelstvu: Počet obyvatel je 77 (mužů 33, žen 28, dětí 16) - // - úmrtí - // - narození 4 (Petr Mašlaň, Libuše Staňková, Jar. Nováková, Jana Valuchová) Počet pracuj. v zemědělství, členů JZD v průmyslu jinak
47 7 1
Počet občanů beroucích důchod 10 V obci jsou 4 televizory z toho 1 MNV. Obchod: Ke zvýšení úrovně lidu přispělo snížení cen ze dne 24. dubna 1960. V potravinářství snížena cena cukru: kostky z 9,60 Kčs na 9 Kčs kryst. z 8,80 Kčs na 8,40 Kčs moučka z 9,- Kčs na 8,40 Kčs Cena rýže: výběr. z 10 Kčs na 8 Kčs I. jakost ze 6 Kčs na 5 Kčs II. - // - z 5 Kčs na 4 Kčs V roce 1953 byl 1 kg rýže za 28 Kčs a dnes za 8 Kčs. Základní cena bytové svět. sazby za odběr elektřiny 70 hal. za Kwh, oproti dřívější 80 hal. V oboru potravin sníženy ceny rybích konzerv, cukrovinek, sirupů, kávy, kompotů a čaje. Velké je snížení cen u oděvního zboží a potřeb pro domácnost. Tím dosaženo zvýšení životní úrovně v rozsahu 2,46 miliardy Kčs ročně.
Dalším opatřením, které znamená nové úspory pro obyvatelstvo je zrušení poplatků z hospodářských zvířat. Až do letošního roku platili zemědělci za každou krávu, koně, ovci a pod. všeobec. poplatek a pak ještě zvláštní poplatky z plemenic. K 1. lednu 1960 byly tyto poplatky zrušeny a zemědělci neplatí také nic za ošetření hosp. zvířat ani za léky a obvazový materiál pro ně. Od domovní daně osvobozeny všechny objekty, které slouží kulturním účelům. Pro státní pokladnu je to snížení příjmů o 70 mil. Kčs. Jsme první stát na světě, který nezdaňuje kulturu. Politický život: 1.ledna 1960 zrušeno krajské zřízení a naše obec se stává okrajovou obcí kraje. 16. června konány volby do obcí, okresů a krajů. Do MNV zvoleni většinou mladí lidé. Předsedou MNV zvolena s. M. Remešová, první žena v dějinách obce, která dosažena na toto místo. Tajemník je Čestmír Segeťa.
Členové rady MNV: Hýža Jaroslav – předseda komis. péče o pracující Novák Antonín (ml.) - // - zemědělské komise Staněk Josef - // - finanční komise Členové pléna MNV: Matyska Vlad. č. 2. Valuch Jos. (ml.) č. 6. Remešová M. č. 14. Hýža Fr. č. 12. Z naší obce zvolen také zástupce okrs. výboru a to s. Marie Remešová, která tuto funkci zastává již 2. voleb. období. Je předsedkyní VŽ, který k 15. výročí osvobození získal tyto závazky. VŽ odpracoval na úpravě budovy MNV 30 hodin Na zvelebení obce odpracovali občané 135 hod, úprava domů 255 hod. zúrodňování půdy 156 hod. úprava zahrad 230 hod. Výstavba obce: V měsíci říjnu započala stavba skup. vodovodu. Naše obec vyslala na tuto práci Vl. Remeše. I do meliorace pozemků zařazen náš katastr. Odvodnění
pozemků je rozvrženo na 3 roky. Letos v listopadu započato s házením stok a navážením trubek. Kult. činnost: Je seskupena kolem místní knihovny. Tato má 515 svazků, z nichž letos 15 přibylo. V roce 1960 půjčeno 72 knih. – Čtenářů celkem 14 z toho 5 mládež. Knihovníkem je Fr. Matyska. Osvětová beseda uspořádala 2 přednášky a sice: 6 vzniku a vývoji Země a 6 vývoji člověka. Počet návštěvníků 10 – 20. Třikrát navštívilo naši obec pojízdné kino. Začátkem škol. roku 1960 – 61 odešla na vyšší zemědělskou školu do Vyškova Marie Remešová, která přes dopravní potíže byla v Kelči velmi dobrou žačkou. Zaco zvláštnost stálo by snad za zmínku, že obec nemá dosud žádného veřej. rozhlas. zařízení. Hlášení MNV i JZD nutno rozšiřovat ústně obcházením všech čísel ve vesnici. Novým způsobem se oslavuje rozdělování doplatků. Programem je zhodnocení práce a vyhodnocení nejlepších pracovníků členy ONV.
Po převzetí doplatků za celoroční práci bývají účastníci pohoštěni a při hudbě mládež si zatančí a starší družstevníci se vzájemně pobaví. Počasí: Zima byla mírná, jaro poměrně chladné, takže jarní práce se prováděly opožděně. byl také nedostatek zelené píce, jelikož chladné jaro zpozdilo vegetaci. Senoseč se konala až v červenci a seno bylo velmi špatné poněvadž celý měsíc pršelo. Žňové počasí bylo poněkud příznivější. Koncem září chladno i slabé mrazíky. V druhé polovině října zpomaluje deštivé počasí zpomaluje odnos cukrovky a oddaluje setí. Úroda brambor byla slabší, ale zato byla mimořádná úroda hrušek a švestek. Slabší byla úroda jablek. Cizina: V roce 1960 pokračoval svět v pokusech ve zkoumání vesmíru. Svat sov. soc. republik vypustil 3 vesmírné koráby. USA vypustily 17 družic, ale žádná nedosáhla toho významu jako sovět. výzkumy.
Rok 1961. Vám všem, kteří se budete kdysi zajímat o naše životy, o naši práci, chceme ukázati své cíle, své zápasy, svá vítězství, své bolesti i radosti. Rok 1961 byl vstupním rokem do 3. pětiletky. Heslo splnit 5 letku za 4 roky stává se vůdčí myšlenkou nejen na závodech, ale i v zemědělství. Překračování výrobních plánů, zvyšování zeměděl. produkce hlavně v zemědělství jistě nám ke splnění 5 letky za 4 roky pomůže. Údaje o obyvatelstvu: Počet obyvatel k 31.12. 1961 95 (41 muž., 38 žen, 16 dětí) Úmrtí 2 a to Jos. Valuch a Jos. Staněk. Narození 1 Odstěhovali se do Kelče manželé Slavíkovi. V zemědělství pracuje 42 osoby. v průmyslu 11 osob. Důchodců 11 osob. Nejstarší občané: Mašlaňová Petronila 84 roky Davidová Josefa 84 - // Politické Politické rozvrstvení : 2 členové KSČ (Remešová M., David Ferd.) 4 kandidáti (Pavlištík Boh. Staněk Jos., Segeťa Čestmír, Valuch Oldřich.) Naše malá obec je převážně zemědělská a všichni zemědělci jsou členy JZD. Soukromě hospodařících zemědělců v obci není.
Hospodaření v JZD ač má mnohé potíže je poměrně dobré. V rostlinné výrobě dosaženo dobrých výsledků u pšenice Pavlovické a to 41 q á ha. Odrůda brambor zv. Blaník dala á ha 220 q. Plán sklizně obilovin byl celkem nižší o 86 q protože následkem provádění meliorace nedodržena plánovaná osev. plocha ovsa. V červenci bylo poškozeno obilí krupobitím a škoda odhadnuta (na 10 – 15%). Struktura kult. a plodin. plodin obilovin 38 % z orné půdy luštěnin 2,19 % - // tech. plodin 4,39 - // brambor 7,83 - // trávy na semeno 14,99 - // Stav obilovin je celkem nízký, protože na jejich úkor se pěstují trávy na semeno na 15 % orné půdy. Osev proveden v agrotech. lhůtách, ale následkem nepříznivého počasí proveden postřik proti plevelům opožděně a tím účinek postřiku snížen. Hektarový výnos cukrovky snížen neprovedením postřiku JTS proti květylce. Při sklizni sena použito poprvé nové technologie. Seno dosušeno studeným vzduchem a to 4 ventilátory v množství 360 q. Orba provedena traktory na 100 % příprava půdy -//- 90 % setí traktorem -//- 70 % Strojených hnojiv použito dle plánu u všech plodin. Zasévaná šlechtěná osiva perspekt. odrůd a to na plochy množitelské a i na plochy ostatní, které byly osety osivem vypěstovaným na množit. dílcích. Jen u brambor byl
nedostatek kvalit sadby. Byla jen odrůda Blaník, která předčila ostatní ve výnosu. V rostlinné výrobě ustanovena pro nedostatek pracov. sil jen 1 pracov. skupina, kterou řídí přímo agronom. Odměňování se děje dle předem stanovených norem. V roce 1961 zaveden prémiový systém i v rostlinné výrobě a to při sklizni travin na semeno a při obdělávání cukrovky, což mělo vliv na urychlení sklizně travin i kultivace cukrovky. Hrubá zeměděl. výroba: Skutečnost 1960 na 1 ha 6 640,80 Kčs 1961 - // 6 701,60 Kčs Plán na 1961 6 844,20 Kčs. Hektarové výnosy v roce 1961: plán skutečnost pšenice 28,00 q 31,20 q žito 25,- q 26,60 q ječmen 28,- q 23,55 q oves 26,- q 21,35 q brambory 150,- q 128,- q cukrovka 287,- q 262,- q Živočišná výroba: výroba Stav hospod. zvířat k 31. 12. 1961: Skot 164 kusy z toho 88 kusů krav. Prasata 160 kusů z toho 17 kusů prasnic. Zatím co je u skotu stav dodržen i zvýšen, snížen stav vepřů následkem nedostatku jader. krmiv, poněvadž letos
byl zrušen zpětný odprodej jader. krmiv za dodaná travní semena. Nedostatek se projevil nižšími přírůstky u hovězího i vepřového dobytka. Stavby pro živočišnou výrobu nejsou kromě dvou drůbežáren. Proto také nelze rozšířiti stavy dobytka pro nedostatek ustájovacího prostoru. Dojnice jsou rozmístěn ve více stájích a nedá se použiti strojního dojení ani jiné mechanizace. Pracovníci v živoč. výrobě odměňováni dle užit. t. j. dle litrů nadoj. mléka, dle váhového přírůstku. Celkem dodáno JZD v roce 1961: Maso 243,59 q z toho vepř. 91, 13 q mléko 105.952 l vejce 54.288 kusů Družstevníci odpracovali celkem 20 101.30 PJ na plánovaných 21 000 PJ. Toto snížení počtu PJ nutno přičísti nákupu těžších strojů, které nahrazují lid. práci. Odměna za PJ činila v tomto roce 21 Kčs v penězích a 1,90 Kčs v naturáliích. Doprava a spoje: Naše obec nemá dosud žádné=ho autobusového spojení. V obci jsou 2 auta osobní, 17 motocyklů, 1 motokolo, 6 pionýrů. Politický a veřejný život: Ve složení MNV nedošlo během roku k žádným podstatnějším změnám. Jednou měsíčně hodnotí MNV plnění úkolů v zemědělství, kontroluje a projednává plnění dodávkových smluv uzavřených se záhumenkáři.
Komise MNV pracují jen nárazově. Výbor žen je 3 členný. Svaz ČSPO má 21 členů. Malá činnost požárníků je zaviněna tím, že obec nemá požární zbrojnici, takže hasící agregát je uskladněn pod kůlnou a vzdán na pospas povětrnostním vlivům. Ustavena i místní skupina ČsČR a bude nutno vyslati zájemce na zdravot. školení. Osvětová činnost: Místní knihovna má dostatečný počet knih, ale průměr výpůjček je neuspokojivý. Celkem 587 svazků. Přibylo 20 svazků. Roční průměr činí 11 svazků. Svépomocí započato s úpravou dětského hřiště, aby aspoň děti a mládež našly osvěžení a utužení zdraví ve sportu a tel. cvičeních. Zábavu i poučení poskytují lidem televizory, kterých je v obci šest. V čísle 1, 6, 10, 13, 22 a jeden v budově MNV, navštěvovaný hlavně mládeží. V únoru provedeno sčítání lidu, které prováděl Jar. Hýža pro okr. Zámrsk, dle něhož je v obci 81 trvale bydlících občanů. 3.12. se zúčastnilo 57 voličů volby soudců z lidu. Byly to první volby toho druhu v republice. Zvolen dr. Kober z Hranic. Soud z lidu: Gavenda Fr. – Černotín Humplík Ant. - // Kovařík Fr. Zámrsky Ovčačík Fr. Skalička Krůta Karel Lipník
Ze světa: Ze světových událostí nutno zaznamenat kosmický let sovětských astronautů do vesmíru. 12. dubna 1961 učinil Sovětský svaz rozhodující krok při dobývání vesmíru člověkem. Účelem letu bylo: Sledovat vliv dlouhodobého letu družice po oběžné dráze na lidský organismus, studovat pracovní schopnosti člověka při pobytu v podmínkách beztíže a přistání na povrchu země. Doba obletu byla 89,1 min. Let provedl první kosmonaut světa sovět. občan letec. major Jurij Laxejevič Gagarin na kosmické lodi „Vostok 1“. Kosmická loď startovala v 9,07 hod. moskev. času a přistála 10,55 moskev. času na zemi. 5.srpna 1961 provedl Sovět. svaz start druhé kosmické lodi „Vostik 2“, řízené majorem Gemanem Štěpanovičem Titovem. Tento druhý kosmonaut obletěl zeměkouli 17 ½ krát za 25 hod. a 18 minut. Celý svět přijal tuto historickou událost se zatajeným dechem. Ti, kteří zaslechli tuto zvěst první u svých přijímačů, radostně upozorňovali druhé. To, co bylo v minulosti jen snem, stává se skutečností. Hrdinný let sovětského člověka do vesmíru zahájil novou éru v dějinách všeho lidstva. Celý svět blahopřeje sovětským lidem k tomuto ohromujícímu vítězství soc. vědy. Ve všech možných jazycích světa rodí se básně, písně, opěvující „Ikary“ našeho času. Je to příznačné, že tento úspěch patří právě sovět. vědě technice, která využívá všech sil k dobru věci míru a prospěchu všeho lidstva.
Počasí: Rok 1961 měl celkem příznivé povětrnostní podmínky. Zima byla mírná a krátká, takže již v březnu započalo se setím jařin. Do konce dubna skončeny jarní práce při sadbě brambor i řep. I stromy odkvetly do konce dubna. V květnu nastaly deště provázené chladem, což zpožďovalo jednocení cukrovky. Deště trvaly i v první polovině června, což brzdilo sklizeň sena. zlepšení počasí v druhé polovině června pomohlo k úspěšnému zvládnutí senoseče. 27. června prošla krajem průtrž mračen s krupobitím. A hned 13. července následovalo druhé krupobití, které nadělalo hodně škody na budovách. Padaly kroupy, které rozbily spoustu okenních skel, porouchaly krytinu na střechách a vichřice natropila škody na ovoci i stromech. Léto bylo skoro chladné jen několik dní až 38° vedra, které umožnilo těm, kteří měli právě dovolenou rozbít své stany u vody. Podzimní počasí bylo krásné, ale sucho ztěžovalo podzimní setbu. Úroda sklizena dobře a včas. Byla průměrná. Nadměrná byla sklizeň švestek, slabá úroda jablek a hrušek. zvláště se neurodily brambory. 5.listopadu napadlo asi ½ m sněhu, který brzy roztál a do konce listopadu prováděna zimní orba a setba za poměrně teplého počasí.
1961 – 1996
Dnem 1. ledna 1996 byla jsem pověřena panem Jiřím Tvrdoněm, starostou zdejší obce, na návrh obecního zastupitelstva, vedením kroniky zdejší obce. A tak po přistěhování do rodné obce jsem se stala ve svých 63 letech kronikářem obce. Mým heslem budiž: Národ, obec, člověk – občan jako jednotlivec, který si neváží historie, práce svých předků – nemá budoucnost. Proto přeji šťastnou budoucnost v této malé, mému srdci tak drahé obci už proto – pro její dávnou, smutnou i krásnou historii. Blažena Volková rozená Pavlištíková občanka D.T. č. 20
1961 – 1963 Vzhledem k tomu, že od roku 1961 nebyla kronika obce vedena, lépe řečeno, nebyl proveden žádný zápis, navštívila jsem některé pamětníky této obce, jako například pana Hýžu Jaroslava č. 15 , který si vedl vlastní kroniku ze své iniciativy, formou, jakou si sám zvolil a podle něj je možno částečně sledovat vývoj v obci tak, jak je uvedeno. Rovněž byly použity některé dochované záznamy z účetních knih obecního úřadu, evidence narození, úmrtí, přistěhování a odstěhování, doplněné teprve v roce 1995 paní Ludmilu Tvrdoňovou k statistickým účelům a evidence dle jednotlivých let. Od roku 1961 se počet obyvatel v obci značně zmenšil. Neblahý vliv – nedostatek pracovní příležitosti pro mladé lidi, místí JZD se časem sloučilo v jeden ekonomický celek a postupem času byla těžká ruční práce nahrazena novou technikou. Rovněž autobusy k nám v této době vůbec nejezdily a tak část obyvatel, zvláště mladých, byla nucena odejít za zaměstnáním mimo obec.
Po odchodu starších obyvatel „na věčnost“ zůstaly některé domy neobydleny. jsou to: Dům č. 3 Hložková R., provedena demolice 1930 4 Adamík, neobydleno od 1952 9 Novák František, zničeno požárem 1930 11 Pouze kanceláře MNV a JZD a veřejná knihovna 12 Hýža František – demolice 1974 18 Pavlištík Bohuslav, odstěhován Komárovice 22 Staněk František, -//do Ostravy 23 Pomkla Jan, odstěhován do Blahutovic 19 Segeťa František a Čestmír – odstěhováni do Teplic a Zámrsk 24 Matyska Miroslav, odstěhován do Blahutovic (Později v tomto domě zřízena prodejna JEDNOTA 1963 Vedoucí prodejny paní Olga Valuchová. 1964 V tomto roce zřízen místní rozhlas se 4 ampliony. Do této doby vykonával tuto funkci obecní posel. Naposledy pan Antonín Hýža z č. 19. 1964 V roce 1964 došlo ke sloučení JZD Dolní Těšice a Horní Těšice a v souvislosti s tím pak ke sloučení obou Místních národních výborů našich obcí.
Bylo dohodnuto, že obě obce budou mít jeden název a to „ Těšice“. Předsedou, se sídlem v Horních Těšicích, byl zvolen Matyska Bohumil č. 3. Doposud u nás tuto funkci vykonával Josef Valuch č. 6. V té době prováděna meliorace všech pozemků, která byla postupně dokončena během 5 let. Po sloučení MNV byl v červnu 1964 zvolen předsedou MNV Matyska Bohumil z č. 28. Jelikož v MNV byli zastoupeni poslanci obou obcí bylo dohodnuto, že se schůze budou konat střídavě – jeden měsíc v Horních a 1 měsíc v Dolních Těšicích a tak se navzájem na schůze dojíždělo. V souvislosti s tím bylo nutno vybudovat spojovací cestu mezi oběma obcemi. Doposud žádná cesta nebyla a spojení vedlo jen přes Kelč, což bylo 8 km. Tato cesta byla vybudována ještě téhož roku v „ akci Z“ (Zvelebení obce) v délce 2 km a během 1 roku dána do provozu. Na budování této cesty měli zvlášt podíl důchodci obou obcí a taktéž většina práceschopných občanů. 1965 V roce 1965 došlo k dalšímu slučování okolních JZD – Skalička, Kamenec, Zámrsky, Horní a Dolní Těšice. Sídlo družstva určeno ve Skaličce, kde se také soustředily všechny traktory a těžké mechanizační stroje. Celková výměra půdy 1 110 ha. Družstvo neslo název „JZD 20. výročí osvobození.“
Členům JZD určeny „záhumenky“ ve výměře 0,5 ha a každý sám určil, co bude na této výměře pro sebe pěstovat. Naselo se vše do družstevních honů a po sklizni dostal každý na svou výměru výsledek ( z průměru na 1 ha). Z toho se pak srazilo osivo a zaplatily veškeré náklady na obdělání. /DŮVOD:Následkem sloučení JZD byl v tomto EC=ekonomickém celku značný počet záhumenek, které si vyžadovaly mnoho změn práce a potahů. Tím se spotřebovalo mnoho času, kterého bylo zapotřebí na společném družstevním majetku. Proto tedy byla dohodnuto, jak dříve uvedeno, že záhumenky budou společné/. Změnila se také odměna za vykonanou práci. Dosud se vyplácela odměna za PJ (pracovní jednotku) a to 50% každý měsíc a zbytek při výroční schůzi družstva, která se konala po uzávěrce každého roku (lidově – doplatky). Později se pracovalo na normy. Vyplácí se pevná odměna vždy každý měsíc. Poznámka: ( V roce 1974 družstvo hospodařilo již bez záhumenek, členové dostávají pouze naturálie na každých vydělaných 100 Kčs)
1965 V roce 1966 bylo započato se stavbou nového kravína na katastru naší obce pro 175 dojnic – je to ½ km severně
od obce. Celková stavba trvala pouze 2 roky. 1968 Dokončena stavba kravína a proveden svoz dojnic z obou obcí, Dolní a Horní Těšice a část ze Skaličky. Převážená část obyvatel naší obce našla zaměstnání v novém kravíně. Pro družstvo nakoupeny nové traktory a těžké mechanizační prostředky ( v této době je v družstvu 30 traktorů a 6 kombajnů). Byly rozorány meze a bohužel i polní cesty a tak vytvořeny velké lány za účelem využití techniky. Při založení družstva bylo zde 11 pár koní (avšak k 1. 1. 1975 již jen 2 páry a to u Matysky Vladimíra č. 2 a Remeše Stanislava č. 14.) Ve dnech 21. – 22. července byl uspořádán „Sjezd Těšických rodáků“, na který přijeli všichni, kteří se v obci narodili. Dvě hudby hrály o 2 dny – první den v Dolních Těšicích v Obecním domě a druhý den na novém letním parketu v Horních Těšicích. Byla uskutečněna beseda nad kronikou. Přednášku o historii obou obcí měl Matyska Josef z č. 5 Horní Těšice, který v této době byl archivářem v Rýmařově. 1970 Byla provedena přístavba hasičské zbrojnice k budově MNV č. 11, která se prováděla v akci „Z“ – stavba trvala 1 rok a k 31. 12. 1970 zde byla převezena veškerá požární technika.
1971 Po dohodě obou obcí byl v H. Těšicích dne 30.října 1971 otevřen nový Kulturní dům, který se stavěl 2 roky v akci „Z“ za hodnotu 1. 500 000 Kčs. Stavba byla velmi náročná a pomáhali při ní všichni občané z obou obcí . Ještě téhož roku se dne 26. – 27. listopadu konaly v tomto kulturním domě volby do MNV, kterých se zúčastnili občané obou obcí. 1972 Počasí nepříznivé Únor – 10 0 Březen – 8.3. první bouřka, 16. 3. - 180 lijáky a zima do konce března Květen – 19. tého průtrž mračen, uvolnily se ornice Červen- děštivý, chladno, vylila se Bečva, avšak Srpen – teplota dosáhla + 300 Říjen – 5.10. mráz a do konce roku chladno a sucho (Čerpáno z kroniky Skalička)
1973 Byl vybudován v obci Dolní Těšice společný skupinový vodovod s vodojemem na kopči „Strážné“ z něhož jsou napojeny obce – Kelč, Dolní Těšice, Zámrsky a Němetice. V naší obci provedena stavba a rozšíření vodovodní sítě. Rozsah stavby obnášel 420 m potrubí se 100 mm.
Jednalo se o potrubí od Staňkového č.22, okolo bývalého MNV dolů vesnicí k Josefku a dále až k Mašlaňovému a smyčkou propojen s vodovodem stávajícím, který už byl položen při hlavní komunikaci, probíhající obcí. Doprava: Do obce zavedeny pravidelné autobusové linky, které mají stanoviště u budovy MNV č. 11 a přijíždí na stanoviště denně v 5,30 H, 7,00 hod., 13,00 hod. a 15,45. Linka vede přes Kelč, Němetice, Zámrsky, Skalička, Ústí a končí v Hranicích na Mor. Z tohoto důvodu byla vybudována na okraji obce „točna“ pro autobusy. POČASÍ: V tomto roce byla zima mírná, v polovině Března provedeno hnojení ozimů, v červnu teplota + 300 C. Bylo velmi sucho, což nepřálo cukrovce. 1. Listopadu 1. mráz.
1974 Počasí: rok nepříznivý. Zima mírná 21.3. teplota + 180 C V době vegetace bylo jen 13 deštivých dnů. V říjnu první mráz a zima až do konce roku. - V tomto roce se započalo s budováním kanalizace, která ukončena během 2 let.
- Provedena rekonstrukce elektrické sítě a veřejného osvětlení jak v Horních tak Dolních Těšicích nákladem 220 000 Kčs. - Opraveno rozhlasové a telefonní vedení. - Rekonstrukcí veřejného osvětlení bylo vytvořeno dílo v hodnotě 52 838 Kčs PŘEHLED – Vedoucích činitelů obce 1957 až 1974
1975 V roce 1975 byly sloučeny obce Horní Těšice, Dolní Těšice, Zámrsky a Skalička pod jeden národní výbor. Předseda: Segeťa Čestmír, bývalý technik ZD. Vytvořením tak zvaných „ střediskových obcí – pro Dolní Těšice to byla Skalička, nastal hluboký útlum v rozvoji těchto přidružených obcí. V naší obci nebyla povolena další výstavba pokud se tak stalo, byly to jen opravy stávajících obytných domů malé přístavby a podobně. Mělo to také vliv na příliv a odliv obyvatelstva. Občané měli možnost zaměstnání pouze v příslušném družstvu (JZD) a pak nejblíže, v závislosti na autobusovém spojení – až v Hranicích. Většinou tam našli mladí lidé své zaměstnání i ubytování, takže do malé obce se již nevrátili. Dík kronikáři, který vedl kroniku jen z vlastní iniciativy, formou jakou si sám zvolil, je možno i přes tento neblahý vývoj sledovat vývoj obce alespoň tak, jak je uvedeno (pan Hýža Jaroslav č.15 ) Škola: Pokud se týká dětí – dojíždí do školy v Kelči, zavedenými autobusovými linkami.
STATISTIKA: 1975 V roce 1975 obydleno v obci 15 čísel Počet obyvatel 54 Dětí do 15 let 13 Osob 15 – 60 let 22 Důchodci 19 Dojíždí do zaměstnání 9 mimo obec Ostatní zaměstnáni v kravíně. 1980 V roce 1980 byly v přidružených obcích ke Skaličce utvořeny tzv. Občanské výbory. V Dolních Těšicích se jedná o tyto funkcionáře. Předseda: Hýža Jaroslav č. Hložek Stanislav – místopředseda Valuch Oldřich – tajemník Členové: Mašlaň František č. 1 Staněk Josef č. 22 Matyska Vlad. č.2 Zásobování: Do obce dojíždí pojízdná prodejna JEDNOTA Hranice. V této prodejně si mohou občané nakoupit potraviny, maso, ovoce a zeleninu. (Do této doby byla prodejna Jednoty v popisném čís. 24 – Vedoucí p. Valuchová Olga) 1981 Uskutečněny volby do obecního zastupitelstva Předseda: Valuch Oldřich č. 6
tajemník: místopředseda Členové
Mašlaň Frant. č. 1 Hýža Jaroslav č.15 Hložek Stanislav č.14 Staněk Josef č.10 Souhrn migrace: 1961 – 1981 Sňatky 25 Narození dětí 17 Úmrtí 23 1982 až 1989 Vzhledem k tomu a jak již dříve uvedeno nebyla pro toto období vedena kronika vůbec v důsledku toho, že Dolní Těšice náležely pod střediskovou obec Skalička, bylo mnoho věcí pro tuto obec zanedbáno i přesto, že obec měla částečné zastoupení u tamějšího MNV. Navštívili jsme tedy s p. Jiřím Tvrdoněm, nynějším starostou obce (od roku 1994) kronikáře p. Váňu ze Skaličky, kde v jeho poznámkách jsme mohli najít jen několik málo zmínek o naší obci: 1982 - vylepšena spojovací silnice mezi Dolními Těšicemi a Skaličkou. - Byla vybudována „V ohradě“ jímka = vodní nádrž pro případ požáru ve vesnici - 6 osobám poskytnuta sociální podpora ve výši 200 – 4 00 Kčs na topivo a dopravné
- Úvaha o vybudování zahrádek pro rekreační účely v intravilanu obce (čemuž nedošlo) Zlatá svatba: Oslavili pan a paní Bohuslav a Františka Pavlištíkovi č. 20 Záznam o tom ve zvláštní matrice ve Skaličce. 1983 Zlatou svatbu měli manželé Remešovi z č. 14 Záznam o této události rovněž ve zvl. matrice Skalička. V roce 1984 bylo dosaženo nejlepších hospodářských výsledků za celé období dějin družstva a to i po stránce finanční a je téměř neřešitelná situace v odbytu brambor, kterých se urodilo mnoho na 75 ha půdy. V roce 1985 V zemědělském družstvu vyplaceno 8,372 tisíc Kčs. Odměna na 1 hodinu práce činí 13,42 Kčs u běžných pracovníků, THP 16,10 Kčs a řidiči 15,80 Kčs na hodinu (THP =technicko hospodářští pracovníci)
1989 – 1994 V roce 1989 dne 17.listopadu proběhla v celé naší vlasti „sametová revoluce“, kterou provedli studenti vysokých a středních škol za podpory sympatizujícího obyvatelstva. V tomto roce byl svržen komunistický režim- systém a zahájeno jednání o odsunu sovětských vojsk, které nás okupovaly od 21. srpna 1968 – 20 let ( o odsun se zasloužil
člen parlamentu ČSR Michal Kocáb). Revoluci se říká sametová, neboť proběhla bez krveprolití. I naše vesnice si vydechla a znovu se osamostatnila. Prvním starostou po revoluci se stal Valuch Oldřich z č.6, který tuto funkci vykonával až do roku 1994. Složení obecního zastupitelstva Valuch Oldřich č. 6 starosta Členové: Hložek Antonín č. 4 Hložek Stanislav č. 16 Hýža Jaroslav č. 15 Matyska Vladimír č. 2 Staněk Josef č. 10 Tvrdoň Jiří č. 26 Olga Pavlová č. 27 pokladní Tato se současně stará i o pořádek v Obecním domě, kde je sídlo obec. úřadu. Ve funkčním období tohoto zastupitelstva zrušila Jednota pojízdnou prodejnu. Pro zásobování obce dojíždí do Dol. Těšic paní Králíková z Němetic – Kelče a prodej je prováděn v garáži u Tvrdoňů č. 26. V roce 1991 - vybudována prodejna potravin v budově Obecního úřadu v přízemí - V tomto období je položeno 50 m kanalizace u Roupcového
- Dlážděný chodník u obec. úřadu - Podlaha v bývalé obecní knihovně a položeno linoleum - U kříže za Mašlaňovým položeny žlaby pro odtok dešťové vody. Práce byly vykonány našimi občany bez zadáni firmám. Obci byl rovněž vrácen les Hrabí. Každoročně je prováděno čištění lesa (probírka) a taženy „ provázky“ dle čísel. Občané pak dle čísla, které si vytáhli (vylosovali) provádějí prosekávání porostu, sbírání sušek a uschlých stromů. Symbolický poplatek za dříví pak odvádí do pokladny obecního úřadu. 1992 V dubnu 1992 byla dokončena stavba rodinného domku č. 26 manželů Tvrdoňových a rovněž i nastěhování rodiny do nového domu. (viz. fotografie). 1992 Dokončena stavba domu č. (viz fotogr.) manželů Františka a Olgy Pavlových. Snad jsou to první vlaštovky a náznak, že tato vesnička bude znovu žít. Rovněž proběhly volby do Parlamentu republiky U nás e voleb zúčastnilo 30 voličů Ve volební komisi zasedli: Hýža Jaroslav předseda Hložková Marie
Hložková Věroslava Pavlová Olga zapisovatelka
1994 Skončilo první volební období Obecního zastupitelstva a v celé republice vypsány volby do obecních zastupitelstev (18. – 19.11.) K volbám bylo v naší obci pozváno 32 voličů. Odevzdáno 30 platných hlasů t. j. 96 %. Bylo zvoleno 5 členů zastupitelstva, průměrný věk 51 let. Nejmladší člen zastupitelstva 30 let. Žádná žena. Složení volební komise: Hložková Marie č.14 Hložková Věroslava č. 4 Tvrdoňová Ludmila č. 26 Pavlová Olga – zapisovatelka č.27 Do obecního zastupitelstva zvoleni Hložek Stanislav č.16 Hložek Antonín č. 4 Staněk Josef č. 10 Tvrdoň Jiří č. 26 Valuch Oldřich č. 6 Na prvním zasedání OZ byl zvolen starostou obce nejmladší člen OZ pan Jiří Tvrdoň č. 26 – stáří 30 let.
1995 Zásobování obce: Do obce dojíždí od 1.1. 1995 p. Mašlaňová ze Zámrsk a prodej je prováděn ve vybudované prodejně v Obecním domě a to vždy v úterý 13,30 hod. a pátek ve 13,00 hod. V prodejně je možno nakoupit potraviny, na objednávku pečivo, dále drogerii, ovoce a zeleninu. Dále na objednávku maso, masové výrobky. Pro občany je to velmi vyhovující. 1981 – 1995 Uzavřeno 8 sňatků narozeno 8 dětí zemřelo 9 občanů (Čerpáno z matriky a evidence obyvatel.)
1996 Počasí: V tomto roce velmi nepříznivé. Zima až do konce dubna a nepříznivé počasí bylo až do poloviny Května. Například 8. – 10. ledna taje a prší, 24. ledna minus 130 C. 1.Března padá sníh, 7. března –100 C a 18. dubna + 180 C. Je velmi pěkně, avšak již 12. dubna napadlo 25 cm sněhu, 15. dubna – 30 C a 21 . dubna + 200 C. Rok velmi deštivý a nepříznivý pro zemědělce. Je mnoho mšic, housenky zničily všechno listí na dubech
v lese Hrabí. Na rostlinách je plíseň, zničená hlavně rajčata, vinná réva a černý rybíz napaden mšicemi. Složení a pohyb obyvatelstva: Vesnice má k 1. 1. 1996 42 obyvatel Trvale obydleno 16 domů Neobydleno 9 (tzv. jen víkend.) Z celkového počtu obyvatel je 7 dětí do 15 let 6 trvale zaměstnaných ostatní v důchodu (30) Z trvale zaměstnaných pracují 3 v Zemědělském družstvu 3 mimo obec Migrace obyvatel od 1.1. 1996 – 31.12. 1996 Stav obyvatel 42 Přistěhováno 1 Odstěhováni 3 Zemřeli 2 K 31.12. 1996 38 obyvatel DOPRAVA Doprava zajištěna spojem Dolní Těšice – Hranice na Moravě. Autobus dojíždí a odjíždí z obce 6,25h.., 7,00 hod., 12,45 hod. a 15,30 hod.
ZDRAVOTNICTVÍ Po stránce zdravotnictví je obec začleněna pod město Hranice. K občanům starším 70 let dojíždí poslední čtvrtek v měsíci MuDR. Vitovská (pokud je to jejich přání). V Hranicích je rovněž pohotovostní lékařská služba, nemocnice a zubní oddělení. ZÁSOBOVÁNÍ: V obecním domě je prodejna potravin, ovoce a zeleniny, limonád drogerie a další. Nadále ji vede p. Mašlaňová ze Zámrsk. toto je pro obec dostačující. SPOJENÍ – POŠTA – TELEFON Do obce dojíždí osobním autem poštovní doručovatelky, které roznáší poštu, důchody, přebírají dopisy a balíky. Ostatní služby pošty je nutné využít na jiných poštách jako je Kelč nebo Hranice, neboť do Všechovic, odkud pošta dojíždí, není žádné spojení. Vzdělání – škola: Děti dojíždí do školy v Kelči. V roce 1996 je to 5 dětí. Dojíždí autobusem v 7,00 h. a zpět ve 12,45 hod. KULTURA: sport V místnosti OÚ v I. poschodí pingpongový stůl. Je uvažováno o klubovně pro děti. Důchodci mají vybavenu místnost v přízemí, kam si chodí pro obědy, které dováží z kuchyně Zemědělské družstvo. Zde si
mohou pobesedovat a také děti zde mohou trávit svůj volný čas. I. volby do Senátu ČR: V roce 1996 proběhly 1. volby do Senátu ČR. Počet voličů 31 – voleb se účastnilo 95,6 % Komise pro volby do senátu: Tvrdoň Jiří č. 26 předseda Hložková Věroslava č. 4 členka Volková Blažena č. 20 -//Tvrdoňová Ludmila č. 26 zapisovatelka
1997 Počasí: Počasí: Zima velmi mírná – například 3. ledna svítilo slunce a dalo se venku sušit prádlo a 13.1. na slunci + 170 C. V týdnu od 27. 1. do 1.2. zima a napadlo velké množství sněhu. Dne 30.1. teplota –180 C. Od 4.2. teplota +30 C, 12.12. teplota + 130 C a dne 27. února až + 230 C na teploměru na slunci. Březen – 20. a 21. sněží Duben – 18. dubna první bouřka 24. dubna přiletěla první vlaštovka a teplota dosahuje + 200 C. Tyto teploty trvají až Květen do 10.5. kdy na slunci je na teploměru + 290 C Bylo krásně a sucho, teplota se však snižovala a dne 24.5. dosáhla – 10 C.
Omrzly bramborové natě, avšak již 25.května vedro až +290 C a to střídavě až do 7. června. Červen – červenec Počátkem července dosáhla teplota +340C a na přímém slunci až +420 C. Od 4.7. obrovské lijáky, průměrná teplota + 140 C – veliká povodeň ( říká se, že je to staletá voda). Do pitné vody vnikla povrchová voda, vodu nelze pít, jsou zatopena města i vesnice (z okolí jsou to Ústí, Kelč – dolina, Teplice, Hranice, Hustopeče, Komárovice a další). Lidé jsou na střechách domů, na stromech. Do bezpečí je odvážejí vrtulníky. Je nasazena vojenská technika, vojáci, hasiči, červený kříž. Mnoho domů voda zbořila, nebo velmi narušila (Podrobně je uvedeno v Bulletinu Okresního úřadu Přerov – v mimořádném vydání Červenec 1997). Naše obec postižena pouze nedostatkem pitné vody a sesuvem půdy a cesty u Matouškového. Je škoda na ovoci (jahody, rybíz, maliny – plíseň). Je rovněž plíseň na bramborách, vinné révě, rajčatech. Celé toto období velmi rozpršené. Střídají se vedra s nízkými teplotami a dne 24.8. teplota jen + 70 C. Od této doby nastává počasí s nízkými teplotami a hodně často prší.
Dne 7. prosince napadlo velké množství sněhu, avšak již 13.12. obleva. Vánoce krásné bílé, padá sníh.
Složení obyvatel Vesnice má k 1.1. 1997 Z celkového počtu je do 15 let Trvale zaměstnaných Z toho v obci Mimo obec Trvale obydleno domů neobydleno domů
38 obyvatel 18 mužů 20 žen 8 dětí 10 1 zeměděl. druž. 9
Migrace Migrace obyvatel: od 1.1. 1997 do 31.12. 1997 Stav obyvatel 38 Přistěhovalo se 2 Odstěhovalo se Narodilo se 1 Zemřeli 2 Stav obyvatel k 31.12. 1997 z toho Dětí do 15 let
39 17 mužů 22 žen 8
Doprava Doprava je nadále zajišťována autobusy ČAD. Byl zrušen spoj v sobotu a neděli v 15,30 hodin. Je to ke škodě obyvatel i osob do obce dojíždějících. Obec zaplatila za autobusové spoje částku 10 804 Kč. Jízdné do Kelče stojí 5 Kč a Dolní Těšice – Hranice autobusové stanoviště 20 Kč.
Zdravotnictví Po stránce zdravotnické obec začleněna pod Hranice na Mor. – viz rok 1996.
Zásobování Do obce nadále dojíždí paní Mašlaňová ze Zámrsk. Prodejna je v budově obecního úřadu a zde je možné nakoupit vše potřebné od potravin, drogerie, zeleniny a ovoce. OÚ instaloval v prodejně nástěnný elektrický panel pro vytápění prodejny.
Spojení Od 1. 4. – 30 .4 . zaveden do země telefonní kabel ke všem domům v obci podnikem SPT TELECOM-zdarma. V současné době má v obci zaveden telefon 15 rodin.
Vzdělání Vzdělání – školství Děti dojíždí do školy v Kelči. Tuto školu navštěvuje v tomto roce 5 dětí. Autobus dojíždí s dětmi ve 12,45
popřípadě, navštěvují-li děti zájmové kroužky, využijí spoj v 15,30 hod. Obecní úřad přispívá škole na provozní náklady částkou Kč na jedno dítě.
KulturaKultura- sport V sále obecního domu je ping-pongový stůl, kde mohou děti sportovat. Pro důchodce je vybavena místnost v přízemí, avšak tuto využívají hlavně děti jako svojí klubovnu. je velmi pěkně udržována a děti se zde dobře vyžívají. Kulturní památkou je téměř 100 letá kaplička kde jsou 2 x ročně slouženy mše svaté a to v květnu a 8.prosince, ke dni jejího vysvěcení. Do kaple byly v roce 1997 zabudovány nová okna a dobře z dubového dřeva pozlacená klika. Částka za toto činila 35 915 Kč a byla hrazena Obecním úřadem. Ke dveřím jsou 3 (tři) klíče, které mají Občané: Mašlaňová Ludmila č. 1 Volková Blažena č. 20 Hložek Stanislav č. 16 za obecní úřad jako tajemník Starosta obce Jiří Tvrdoň oplechoval okapy u oken měděným plechem
Různé - V červnu (6.6.) provedena úprava rozkopaných cest po zavádění telefonních kabelů - Pro úklid v obci zajištěn odvod popela podnikem AKORD Kelč na skládku Bystřice P./H. Pro tento účel zakoupeny OÚ jednotlivým domácnostem popelnice. Úhrada za 1 popelnici činila pro jednu domácnost Kč. Rozdíl hradil obecní úřad. Poplatek za odvoz popela za jednu popelnici činí 25 Kč. Rozdíl hradil obecní úřad. Poplatek za odvoz popela za jednu popelnici činí 25 Kč. Známky dle potřeby jsou zakupovány u paní Tvrdoňové.
1998 1997 Ještě nutno uvést jako dodatek k roku 1997, že obec dodala duby jako materiál na okna a dveře do kaple. Druhy zdarma pořezal pan Mrhal Jaroslav ze Skaličky. - Klíče od kaple mají č. 1 – Hložek Stanislav, č. 2-Volková Blažena a č. 3 Mašlaňová Ludmila. - V obci slouženy v kapličce dvě mše svaté a to 30.května a 7. prosince farářem páterem Františkem Králem. - Dne 16.2. 1997 zpracovala obec Dolní Těšice, za vydatného přispění starosty, Návrh na vyhlášení pamětihodností obce „ za kulturní památky „ a to
kapličky, křížů na severní a jižní straně obce a sochy sv. Josefa. Dne 19. prosince 1997 Minist. kultury ČR potvrdilo přijetí tohoto návrhu. Kdy bude návrh projednán dosud není známo. - Dne 10.1. 1997 sehrály děti v Obecním domě divadelní představení, které samy nacvičily a to Hložková Helenka, Pavlová Verunka, Pavel Vítek, Tvrdoňová Janička. Účast téměř všech občanů. Vstupné dobrovolné a toto použijí děti na další zájmovou činnost
1998 Počasí Zima velmi mírná, dost sněhu, celý rok byl rozpršený jak jaro, léto i podzim.
Složení obyvatel - K 1.1. 1998 má obec - Trvale obydleno - Neobydleno
39 obyvatel 15 domů 10 domů
Z celkového počtu obyvatel je : - dětí do 15 let 8 - trvale zaměstnáno 13 z toho v zemědělství 2 mimo obec 11
Migrace obyvatel obyvatel K 1.1. 1998 stav obyvatel 39 Přistěhovalo se - // - 0 Odstěhovalo se - // - 1 Valuchová B. č. 6 Zemřeli - // - 0 Narodilo se - // - 1 Staňková Eva Barbora Doprava Zdravotnictví Zásobování jako v roce 1997 Spoje Školství – vzdělání - Dne 7. až 9.8. 1998 uskutečněna přes naší obec soutěž XXVIII Barum Raili a to poprvé v historii obce. Závod byl velmi pěkný vzrušující s vynikající účastí občanů i hostů. Trasa vedla směrem Horní Těšice, kolem Skalek, dále směr mezi Staňkovým č. 22, Davidovým č. 21, kolem domu Fr. Matysky, dále obecního úřadu, na točnu ČAD, dál kurníky ZD směr kaplička a do Zámrsk. Fotodokument pořídil starosta obce pan Jiří Tvrdoň a je u něj založen jako součást s fotodokumenty k obecní kronice, i jako součást života obce.
- Děti se nadále vyžívají v sále obecního domu, kde je ping- pongový stůl a v malé klubovně v přízemí.
Zavedení plynu do obce - Dne 17. února byla projektantem zakreslena při pochůzce obcí trasa plynovodů pro projekt Dne 10.3. uskutečněno vyměřování přípojek k jednotlivým usedlostem. (Účastnil se starosta obce, tajemník a plynaři) Konečně dne 11.11. 1998 byla započata po čtyřech letech úsilí a existence svazku VESGAS plošná plynofikace obce Dolní Těšice. Nutno podotknout těsně před komunálními volbami 1998. Práce probíhaly celkem úspěšně, avšak vlivem nepříznivého počasí (zamrzlo) byly práce přerušeny na dobu 3 týdnů od 27.11. 98 do 21.12. 1998, kdy bylo možno v pracích pokračovat. Avšak dne 22.12. 1998 práce na plošné plynofikaci pro tento rok zastaveny z důvodu vánočních svátků. Ale i přesto se podařilo firmě provést velkou část prací na této tak významné akci. Bylo položeno z větší části hlavní potrubí téměř v celé obci a dokonce položeny první
přípojky k domkům. Jako první byly přípojky provedeny v tomto roce „chalupářům“ a to k číslu 23, 24 a 22. Přípojky budou postupně zavedeny ke každému domku v obci, což je součástí dodávky a toto vše hradí obce. z průběhu prováděných prací je pořízena fotodokumentace, která je součástí kroniky a je založena u starosty obce J. Tvrdoně. Cena díla plošné plynofikace obce dle VOS činí 832 630 Kč. Tato cena by se neměla změnit jen v případě odsouhlasených víceprací. Z této částky obec uhradila ke dni 20.12. 1998, dle smlouvy o dílo, 249 789 Kč a to ze svých prostředků. Na plošnou plynofikaci obce se podařilo, spolu s obcemi Zámrsky a Horní Těšice, získat dotaci ze státního fondu životního prostředí. O dotaci s půjčkou pro naši obec se zasloužil zejména starosta obce, který několikerým jednáním na státním fontu životního prostředí v Praze docílil výsledku. Nutno však podotknout, jak říká starosta, dotaci sice máme schválenou, ale nikdo není schopen říct, kdy bude uzavřena smlouva s fondem a bude možno čerpat prostředky. Toto ukáže až příští rok.
Obec se v tomto roce dále podílela finančně na rozvodech mezi obcemi. Podíl obce Dolní Těšice, přímý dle smlouvy – činí 90 802 Kč. Dále má obec na plynovody mezi obcemi půjčku od vsazku obcí VESGAS ve výši 139 860 Kč. Na tuto půjčku není stanovena splatnost, avšak vyúčtování těchto prostředků je stanoveno vedením svazku VESGAS k 31. 12. 1999. Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uskutečněny dne 19.6. – 20.6. 1998 Vydáno 31 volebních listů Odevzdáno 30 hlasů Platných hlasů 30 V obci zvítězila počtem 11 hlasů Křesťansko demokratická unie ČSL dále nezávislí 4 hlasy ODS 6 hlasů ČSSD 5 - // MODS 1 hlas US 2 hlasy DŽJ 1 hlas Přes nízké procento voličů v ČR – kolem 30 % byla účast v naší obci vysoká a to více než 90%
V volební komisi zasedali: Předseda Jiří Tvrdoň Členové Jiří Číhal Hana Květoňová Zapisovatel Ludmila Tvrdoňová Volby do obecního zastupitelstva: Velmi významným aktem v obci byly volby do obecního zastupitelstva (tyto probíhaly v celé ČR). Volby se uskutečnily ve dnech 13. – 14. listopadu. Složení volební komise Hložková Markéta č. 16 předsedkyně Valuchová Alena č. 28 místopředsedkyně Volková Blažena č. 20 členka Tvrdoňová Ludmila č. 26 zapisovatelka Bylo vydáno 31 hlasov. listů Volilo 31 občanů To je 100% a jako jediná obec v okrese Přerov i ČR s touto 100% účastí. Kandidovalo 7 občanů a to Za nezávislé 1.Hložek Stanislav č. 16 2. Hložek Antonín č. 4 3. Pavel František č. 27 4. Květoňová Hana č. 2 Nezávislí samost. 1. Tvrdoň Jiří ODS (bezpart.) 1. Staněk Josef - // 2. Staněk Jan
Získané hlasy Hložek Stanislav Tvrdoň Jiří Hložek Antonín Květoňová Hana
28 25 21 13
Pavel František 26 Staněk Jan 22 Staněk Josef 20
Do obecního zastupitelstva zvoleni na základě klíče, daného pro tyto volby v ČR Tvrdoň Jiří starosta Hložek Stanislav zástupce starosty Pavel František člen Hložek Antonín člen Staněk Josef člen Náhradníci: Staněk Jan Květoňová Hana Účetnictví obecního úřadu, na základě pracovní smlouvy, vede paní Tvrdoňová Ludmila. Při příležitosti voleb do OZ připravil starosta obce fotodokumentaci o celé obci jako součást kroniky obce ( je u starosty obe p. Tvrdoně)
-
-
-
dále: Zpracování studie územního plánu obce na období roku 2003 a 2015 Nástěnku, která bude trvale umístěna v malé zasedací síni OU a to studie Územního plánu obce na období r. 2003 a 2015 Rovněž byla k nahlédnutí občanům „Kronika obce“, která je Kronikářkou doplněna o chybějící léta 1962 až do současné doby. Rovněž byl napsán osobní dopis starosty obce o jeho práci za uplynulé funkční období. Vzhledem k jeho upřímnému vyznání, považuji za správné, jako kronikář obce, tento zapsat v plném znění do kroniky a k této jej založit:
Slovo starosty obce na závěr volebního období 1995 až 1998 Vážení spoluobčané, dospěli jsme do samého závěru volebního období a tak mi v krátkosti dovolte, abych se pokusil zhodnotit uplynulé volební období. Toto volební období se neslo hlavně připravovanou plynofikací obce, která zabírala asi nejvíc času, ale mám pocit, že tento čas byl zúročen v samém závěru volebního období tím, že byl vybudován již letos propojovací plynovod a nyní započala, přes nepřízeň počasí, výstavba plošné plynofikace obce. bylo ovšem nutné absolvovat nespočetné množství jednání, než se dospělo až do
současného stavu a to ještě zdaleka veškeré starosti neskončily. Bylo ovšem nutno a plně si uvědomuji, že jsou i ostatní oblasti, kde máme o napravovat a to údržba místního hospodářství a budov, ale i zde jsme něco udělali i když vím sám, že to moc není, ale každá trocha dobrá tak, že byla provedena generální oprava veřejného osvětlení. Oprava s nízkými náklady, bez nároku na odměnu, ale s velkým efektem. Generální oprava rozvaděče veřejného osvětlení a výměna fotobuňky ovládání světel, před č. 24 byly položeny obrubníky, zbývá upravit terén u osázek. Byla provedena oprava bývalé místnosti na obědy a to obvodového zdiva a podlahy. V současné době tato místnost slouží našim nejmenším spoluobčanům jako klubovna. Co se týká budov, podařilo se nám na budově kapličky provést výměnu oken a dveří. Jinak pociťuji vůči kapličce a budově OÚ, že zde máme velký dluh. toto je nutno v budoucnu napravit, avšak vše se odvíjí od finančních možností obce. z tohoto důvodu, na návrh starosty obce, byl na předposledním jednání zastupitelstva schválena přihláška obce k programu obnovy venkova (vesnice) spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Toto umožní obci žádat, v rámci možností, z programu obnovy dotace na jednotlivé akce místního programu obnovy vesnice.
Cítím ovšem velkou potřebu snažit se naši obec trochu oživit. Jedním ze způsobů jak to učinit je zpracovat územní plán obce. V rámci územního plánu vyčlenit stavební pozemky a za předem stanovených podmínek zveřejnit nabídku těchto pozemků. Proto také nyní máte možnost se seznámit se studií územního plánu obce, tedy s její hlavní částí. Na samém počátku uplynulého období byla starostou obce jmenována paní Volková Blažena kronikářkou obce. Hlavním úkolem kronikáře je zachycovat pravdivý obraz dění v obci a tím zachovat dalším generacím věrný obraz této doby. Jelikož byla kronika hodně zanedbaná (poslední zápisy byly z roku 1961, bylo nutno sehnat a doplnit nějakým způsobem léta až po současnost. Jak se nám to zadařilo mžete posoudit sami. Kronika je zde k nahlédnutí. Za toto volební období obec zajišťovala spolu s těmito komunálními volbami, dvoje parlamentní volby a v historii státu první senátní volby. Všechny tyto volby ( a v historii státu) byly z naší strany, tedy ze strany obce, bez problémů , za což samozřejmě těm, co se na těchto volbách podíleli, srdečně děkuji.
Mimo tyto úkoly, plnil obecní úřad běžné každodenní problémy a záležitost.
Toto je asi výčet všeho čeho bylo a nebo nebylo dosaženo v právě uplynulém volebním období.
1999 Počasí Zima velmi mírná, teploty dosahovaly hodnot + 30 C, - 70 – 150 v lednu, březen až + 16, duben + 40 , + 170, květen na slunci + 280, a ve dnech 28. až 30. května tropická vedra, která vyvrcholila 31.5. kdy ve stínu naměřeno + 30 a na slunci + 350 C. Červen rozpršený, teploty + 160C v průměru. Červenec – vedra, bouřky – teploty dosahují na slunci hodnot + 190 C (3.7. = +380/ 26. 7. = + 320 C a dne 4.7. rekord + 420C). Srpen- nádherné počasí, velmi sucho teploty se střídají 19, 20, 25 - zvláště krásně ve druhé polovině srpna. Září, říjen hodnoty tepla +160 až 260 Listopad – 8.11. první sníh asi 20 cm. Prosinec – 7. – 11. déšť, 13. – 19. sníh Dne 25. prosince napadlo obrovské množství sněhu, ten však během večera a noci roztál. Dne 26.12.1999 se přehnala Evropou větrná smršť- říká se jí „ Bouře století“. Napáchala mnoho škod zvláště ve
Francii a Španělsku. Koncem prosince opět sníh, ale jen málo. Terén velmi kluzký, mnoho havárií aut.
Složení obyvatelstva K 1.1. 1999 Trvale obydleno Neobydleno
39 obyvatel 16 domů 9 domů
Z celkového počtu obyvatel je: - dětí do 15 let 8 - trvale zaměstnáno 13 - z toho v zeměděl. družstvu 2 - mimo obec 11 Migrace obyvatel od 1.1. 1999 do 31.12. 1999 Stav obyvatel 39 Přistěhoval se 1 (David Karel č. 21) Odstěhoval se 1 (Hložek Vlastík č. 16) Zemřeli Narodilo se V obci je k 31.12. 1999 celkem 39 obyvatel
Doprava Jako v roce 1998 až na jednu změnu u nedělních spojů, kdy z podnětu občanů z 1.3. 1999 byl po projednání obecního úřadu (starosty) s ČSAD Hranice znovu zaveden nedělní spoj a to v 17,10 hodin (za zrušený v 15,45) Takže spojení obce je následující Dolní Těšice - Hranice 5,25 6,55 všední dny
12,30 7,00 12,45 a
17,10 neděle
což občanům vyhovuje. Spoj 12,45 je pouze Hranice 12,00 a dojezd do Dol. Těšic 12,45. Občané děkují starostovi za projednání tohoto spoje s ČSAD.
Kultura - V obci není žádná politická strana. - 3 občané jsou zainteresováni jako členové Nadace Radia Proglas , což je křesťanská nezávislá rozhlasová stanice, financovaná jen z dobrovolných příspěvků členů této Nadace a to Mašlaňová Ludmila č. 1 Pavlištíková Milada č. 7 Volková Blažena č. 20 - Obec má zastoupení v Pastorační radě při ŘK FÚ v Kelči a to Volková Blažena č. 20 - Dále v Nadaci pro výchovu mládeže katolického televizního studia TELEPACE v Ostravě – čl. Volková Blažena č. 20
Ostatní - Plynofikace v obci je skončena kolaudací dne 29.9. 1999. Plynové přípojky přivedeny ke každé nemovitosti. Toto plně využívá k 31.12. 1999 – 9 domácností.
- Domácnosti zavedení na plné využívání elektrické energie, to je topení a vaření jsou 3. - Cena plyny za m3 při spotřebě 0 – 900 m3 je 6,60 Kč za 1 m3 901 – 4000 m3 je 4,50 za 1 m3 - V domácnosti s elektrickou energií cena za elektřinu je různá a to normální 2,19Kč za KW noční proud 0,91 Kč - // -U domácností plně zavedených na elektrický proud nízká sazba 0,91 Kč za KW vysoká sazba 4,01 Kč za KW - 6. října proběhlo setkání kronikářů v Hranicích na Městském úřadě. Byly k nahlédnutí různé materiály, týkající se obecních kronik a provedena instruktáž k vedení těchto kronik. - Listopad 1999 V listopadu zemřel význačný politik KDÚ-ČSL Josef Lux – Ing. na leukemii po operaci kostní dřeně, darované italským občanem v Americe (USA) na klinice v Siettlu. Tuto skutečnost uvádíme s tím, že v naší obci jsou v současné době, všichni občané ŘK vyznání, jako významný politik Josef Lux ing. - Dne 25. 11. proběhla kontrola kroniky u kronikáře za účasti administrativní pracovnice OÚ paní Tvrdoňové Ludmily. Zpráva by měla být zaslána panu starostovi. Na místě kontroly nebyla žádná připomínka.
- Obec byla v tomto roce prezentována v Hanáckém kalendáři 1999. Článek ve věci historie elektrifikace obce v souvislosti s výročím SME a.s. Článek zpracovala za použití kroniky kronikářka obce paní Volková Blažena. Jelikož zaslaný článek se redakci Hanáckého kalendáře líbil, byl také zveřejněn. Následně dne 18.1. 2000 se p. Volková, kronikářka obce, na základě pozvání, účastnila v sídle SME a.s. rozvody Přerov, společného setkání ve vybudované pamětní síni, věnované celé historii elektrifikace kraje, jejíž součástí je i technická expozice. - Ve zkratce a jen heslovitě z důležitých jednání OÚ Cena vody pro rok 1999 bez DPH 14,60 s DPH 15,33 Stočné je v kompetenci obce ve výši Kč 2,50 Voda 15,333 + 2,50 stočné = Kč 17,83 m3 - Mýcení dřeva v lese Hrabí (tyčovina – probírky na palivové dříví pro občany v souladu s LHP) - 2 49787 – OD PA PLYN (Smlouva na les. tech. práce s p. Zbyňkem Kamasem Skalička č. 7). V roce 1999 provedla obec v lese Hrabí mýtní těžbu na základě povolení nadřízeným orgánem OKZL Přerov. Výměra mýcení lesní paseky je 0,92 ha. Z vytížené hmoty bylo dosaženo ve prospěch obce 407 250 Kč v hrubém, včetně probírek.
- Zástava majetku obce pro půjčku z fontu životního prostředí na plynofikaci a to lesní pozemky 294/1, 143/9 a 143/11 v hodnotě Kč 587 299. Zástava za půjčku vůči SFŽP Praha ve výši 287 025 Kč – Půjčka bude splácena po dobu 5 let. Dále měla obec půjčku ve výši 139 860 Kč od dobrovolného svazku obcí VESGAS Opatovice, ale tato půjčka byla v závěru roku 1999 změněna na finanční dar, což obci velmi ulevilo v zatížení půjčkou. Splátky půjčky počínají nabíhat koncem I. čtvrtletí 2000. Splácet se bude po dobu 5 ti let- to je rok 2000 – 2005. - V roce 1999 dosáhla obec vůbec nejlepších výsledků v hospodaření obce od roku 1990, kdy k 31.12. 1999 měla obec na účtech prostředky ve výši 506 388,24 Kč.
Rok 2000 Rok 2000 byl vítán velmi bouřlivě. Není se co divit, vždyť to byl poslední rok 20. století a poslední rok druhého tisíciletí. Dvacáté století bylo ve znamení velikého pokroku – století úspěchů v Technice, genovém inženýrství, úspěchů pro zdraví lidstva, mimo jiné objev penicilinu, zjištěn lék, který léčí lepru (malomocenství) po celém světě budovány laboratoře pro výzkum léčení zhoubných nádorů (rakoviny). Avšak lidstvo se nenechá poučit – jedná se i o století válek, z nichž dvě byly světové a to 1914 a další válka 1938 – 1945, válka v Perském zálivu, válka v Jižní Evropě na Balkáně. Je to století vynálezu atomové a neutronové bomby, století, kdy člověk stál poprvé na Měsíci a kdy do vesmíru jsou posílány sondy za účelem objevení života na některých planetách. Věříme, že zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí, která lidstvo ničí a že ve třetím tisíciletí a z něho v prvním století konečně války přestanou a vědci budou pracovat pro blaho všeho lidstva.
Také u nás vstupuje do prvního století třetího tisíciletí s nejlepšími předsevzetími, jak uvedl, ve svém přání v místním rozhlase, pan starosta, ke všem občanům. Ale vraťme se k dění v naší vesnici. Především Jaké bylo počasí: Zima mírná, v lednu napadlo velké množství sněhu. Dne 8.3. byla první jarní bouřka – teplota + 110. V dubnu 23. a 24. tropické vedro, kdy na slunci dosáhla teplota + 350 C. Vysoké teploty i v měsíci květnu – vedra a konečně 18.5. přišel 1 hodinový déšť. Předčasně rozkvetly stromy a zdálo se, že nebude úroda ovoce. Počasí pak po celý rok mírné a trvalo až do konce listopadu. Rovněž prosinec byl teplý a první sníh napadl až koncem prosince, a však během týdne začal roztávat. Složení obyvatelstva: K 32.12. 2000 je v naší obci 40 obyvatel Trvale obydleno 17 domů Neobydleno 9 domů Z celkového poštu obyvatel je Dětí do 15 let 8 Trvale zaměstnáno 12 Z toho ve SKALAGRO a.s. 2 Mimo obec 9 Migrace obyvatel v roce 2000 Stav k 1.1. 2000 39 Narodilo se 1 V obci je tedy k 31.12. 2000 40 obyvatel
Doprava: Totéž jako v roce 1999. Zastupitelstvo obce na základě požadavku ČSAD rozhodlo, že bude v obci ( v budově obecního řadu) zřízena nocovna pro řidiče autobusů. Kultura: Dne 30. 12. bylo uskutečněno sousedské posezení v sále obecního úřadu a to při příležitosti zakončení roku 2000 a tím i tisíciletí. Občané měli možnost seznámit se s návrhem územního plánu obce, uplatnit své připomínky a dále mohli nahlédnout do kroniky obce i její přílohy, to je fotodokumentace. Měli možnost společně podebatovat na téma – rozvoje obce. Paní starostová připravila výborný srnčí guláš a občerstvení a občané přinesli na ochutnání své výrobky + j. sladké pečivo, chuťovky a obložené chlebíčky. Děti z Ostravy a ze Zašové (vnoučata občanů) připravily kulturní program, hra na kytaru (Jiří Volek – Třičák) na flétnu Verunka Hajdová a zpěv a básničky Tomášek Hajda a Martinka Třečáková). Lidé zapomněli na všední starosti, účast byla hojná a nálada výborná. Je správné poděkovat zvláště panu starostovi i jeho manželce i obecnímu zastupitelstvu za tento dobrý nápad, který občany, chci věřit, také stmelil a zjistili, že se také pro ně něco děla. Z této besedy pořízena fotodokumentace, která je součástí kroniky (je u starosty obce pana Jiřího Tvrdoně).
Ostatní: 1. Obec pořídila pro arcibiskupství v Olomouci seznam sakrálních památek ( v kapličce) a tento seznam byl předán páteru Františku Královi na FÚ Kelč dne 27. 4. 2000. 2. Dne 29. 3. došlo ke schválení výstavby továrny PHILIPS v Hranicích, což přestavuje možnost zaměstnání pro naše občany a občany z okolí Hranic. 3. Dne 10. 5. došlo k největší elektromagnetické bouři – erupci na slunci za posledních 100 let, avšak lidem neuškodila. 4. V naší republice bylo uskutečněno zasedání Mezinárodního měnového fontu a Světové banky a to v Praze. Do naší republiky přijelo množství cizinců, kteří proti tomuto zasedání protestovali, došlo ke střetům s policií a značným materiálním škodám. 5. Dne 9. října ve 21 hodin, 18 minut a 39 vteřin zahájila zkušební provoz jaderná (atomová) elektrárna Temelín. 6. Dne 6. až 7. listopadu bylo na Chebsku zemětřesení 7. V Evropě obrovské záplavy, které nejvíce postihly Francii a Itálii. 8. Dne 12. listopadu uskutečněny volby do nových krajských zastupitelstev v době od 8 – 22 hodin, a
to v souvislosti reformy veřejné správy. Tím bude v naší republice vytvořeno 13 krajů s tím že hlavní město Praha má postaven obce i kraje (t. j. celkem 14 krajů). Na základě volebního zákona byla v naší obci utvořena okrsková komise – okrsek č. 1 složená z členů Jiří Tvrdoň, Blažena Volková, Jana Zamazalová (delegovaná za KSČM) a zapisovatelka Ludmila Tvrdoňová. Voleb se účastnilo 22 voličů t.j. 73,3 %. Z vydaných 22 obálek bylo odevzdáno 22. Platných hlasů 21 Neplatných -//1 9. Naší obcí projížděl závod XXX. ročníku BARUM RAILLY, kterého se účastnilo 132 závodníků z naší republiky i ciziny. Závod byl velmi pěkný – dramatický a sešlo se na něj velké množství milovníků tohoto sportu i našich občanů.
Rok 2001 – 2002 Ukončeno bylo 20. století a druhé tisíciletí. Plni naděje vstupujeme do století 21. s tím, že ve světě nastane konečně mír a nebudou již ani světové ani lokální války. Plánujeme samé pěkné věci, které by nám umožnily dobře žít jako prostým lidem. Máme tisíceré přání a přáníčka jak velké i ty malé a prosté jako je zdraví, dobrá práce, soulad v rodinách, v obci i na celém světě. Vedení obce – obecní zastupitelstvo má mnoho plánů, které by zpříjemnily občanům jejich život jako je doprava, zkrášlení obce, doplnění obce o další občany, kteří by si u nás vybudovali svůj nový domov, hřiště, kde by se mohly vyžívat děti a také dospěli. Máme přání, aby bylo dobré počasí a tím i dobrá úroda. Proto si dovolím uvést některé skutečnosti z období 2001 – 2002. Jaké bylo počasí: Poslední léta jsou dny velmi deštivé, teplota se často mění od tropických veder u některých dnů v jarním a letním období a ž po velmi studené dny. O Vánocích 2001 a přelomu roku 2002 napadlo obrovské množství sněhu a sníh na okraji cest po vyhrnutí frézami přesahoval výšky autobusu. V srpnu 2002 byly obrovské povodně, které postihly Čechy od jihu přes Prahu až po sever a nadělaly velké škody na majetku, v hlavním městě Praze i jiných
menších městech a na staletých kulturních památkách. V Praze zničila povodeň podzemní dráhu (metro). Složení obyvatelstva: K 31.12. 2001 je v naší obci 39 obyvatel trvale obydleno 16 domů Neobydleno (chalupáři) 9 domů Celkem je v obci 25 domů Z celkového počtu obyvatel je: Dětí do 15 let Trvale zaměstnáno Z toho ve Skalagro a.s. Mimo obec
6 12 obyvatel 2 - // 12 - // -
Migrace obyvatel za tyto 2 roky: Stav k 1.1. 2001 39 obyvatel Narodilo se 0 - // Odstěhovalo se Zemřelo V obci je k 31. 12. 2002
1 - // 1 - // 37 - // -
Doprava: Do obce dojíždí 8 autobusových spojů a to na základě dohody obce a zástupce dnes již fy. CONES Morava a.s., kdy byla v prostorách obecního domu vybudována nocovna pro řidiče, což přineslo obci i občanům velké zlepšení dopravní obslužnosti. Řidiči mají v nocovně
plynové topení, vodu i televizi a do budoucna je pamatováno i na vybudování vyhovujícího sociálního zařízení, což je závislé na financích, kterých je v souvislosti s povodněmi i ve státním rozpočtu méně. Kultura: Na ukončení roku je vždy starostou obce a obecním zastupitelstvem pořádána beseda pro všechny občany, kde jsou informování o dění v obci a je zde také kulturní program, který uspořádají děti. Je to dobrá (dnes již tradice ), ve které hodlá zastupitelstvo pokračovat. Dále jsou 2 x v roce pořádány Pastorační radou při FÚ Kelč tak zvaná „díkuvzdání“ a to u příležitosti posvěcení chrám Petra a Pavla (29.6.) a na podzim v říjnu (21.) jako dík za úrodu, kde z každé obce nesou zástupci obce obětní dar při slavnostní mši svaté. Je to krásná tradice, které se účastní i naše obce a velmi si ceníme že za obec nás zastupoval starosta s manželkou a synem. Jako obětní dary jsou neseny svíce, chléb, klasy, víno, hrozny, ovoce a koláče (každá obec 1 dar). V obecním domě jsou také předváděny některé výrobky firem s besedami o správném životním stylu. Vzhledem k tomu, že všechno dění je podrobně zdokumentováno v zápisech a usneseních ze zasedání obecního zastupitelstva, uvádím jen to nejdůležitější a
také některé zajímavosti, které byly prezentovány v médiích. 1. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o poskytování pozemků, které jsou ve vlastnictví obce za symbolickou 1 Kč a stanovila další podmínky. Jednou z nich je podmínka postavení rodinného domku na poskytnutém pozemku a podmínka trvalého bydliště občana, který se pro stavbu rodinného domku rozhodl (včetně dalších zásad – viz zápisy OÚ). Prodej schválen těmto osobám : Renatě Měchurové – Valaš. Meziřící výměra 2 030 m2 , parcela č. 304/15, Jiřímu a Ivetě Babačovým z Hranic – parcela 304/17 o výměře 1870 m2, Petru Němcovi z Hranic – parcela 304/19 o výměře 1888 m2, dále Cahlíkovi Miroslavovi ze Všechovic – parcela 87/5 o výměře 1844 m2, Jiřímu a Bedřišce Patočkovým Hranice – parcela č. 87/7 o výměře 1578 m2. Pan Cahlík Miroslav ze Všechovic již na parcele postavil hrubou stavbu. Všem za symbolickou 1 Kč. 2. Během těchto dvou let byla provedena generální oprava naší kapličky, postavené v roce 1906 a to nová střecha včetně krovů, krytina z měděného plechu, nové uchycení zvonu z roku 1733, dále v kapli proveden nový rozvod elektřiny.
Při přípravě vazby na kapličku odpracovali občané 117 hodin a z toho 71 hodin bez nároku na odměnu. Nejvíce odpracoval starosta obce Jiří Tvrdoň, dále Antonín Hložek, Jaroslav Icela, Stanislav Hložek, František Matoušek, Jan Staněk. Opravu prováděla fy. AKORD Kelč za částku 198 212,50 Kč V roce 2002 byla opravena fasáda kapličky, včetně nátěru a vnitřních prostor a rovněž vymalování a nátěr dveří. Nátěr provedl starosta p. J. Tvrdoň. Cena tohoto díla činila 274 465,70 Kč. Po dohodě s občany tito přispěli na výrobu nových lavic a obětního stolu do kaple. Celkem přispěli částkou 13 200 Kč. Z této částky bylo do kaple pořízeno: Zhotovení lavic a obětního stolu Kč 6 200 Lavice i stůl zhotovil pan Hilscher Pavel, Hranice, vnuk paní Ludmily Mašlaňové z č. 1 D.T. Koberec Kč 2 600 Elektrický 5-ti ramenný lustr Kč 2 702 + náhradní žárovky Kč 270 2 svícny (Indie) plus svíčky a dva podnosy pod svíce Kč 365 Květinová výzdoba (umělé květy) Kč 576 Umělé růže Kč 51 Kytička živá pro mši (8.12. 2002) Kč 117
Dovoz Koberce Kč 200 Stužky a čistící potřeby Kč 119 CELKEM Kč 13. 200 Doklady jsou založeny v písemností ke kronice a je možné je kdykoliv prověřit – zkontrolovat. Všem občanům předloženo na setkání dne 27.12. 2002. Přispěly tyto rodiny – občané: Mašlaňová Ludmila č. 1 Kč 1000 Valuchová rodina č.28 -//- 1000 Volková Blažena č.20 -//- 1000 Pavlištíková Milada č. 7 -//- 1000 Matysková a Květoňová č. 2 -//- 1000 Staňkovi Josef a Ludmila č.10 -//- 1000 Hýža Jaroslav č.15 -//- 1000 Hložkovi – Stanislav č. 16 -//- 1000 Hložovi – Antonín č. 4 -//- 1000 Matoušek František č.5 -//- 1000 Dále Staňkovi – Jan č. 10 Kč 500 Tvrdoňovi č. 26 -//- 500 plus dřevo Nováková Bohumila č. 17 -//- 500 Pavlovi č. 27 -//- 500 dále přispěl Icela Jaroslav č.5 -//- dodal většinu dříví na výrobu lavic a stolu
Přispěli i občané mimo obec Oravová Ludmila Ostrava Kč 1000 (rodačka z D.T. č. 20) Matysková Marie Val. Meziříčí Kč 200 Poděkování si zaslouží pan Jiří Tvrdoň za kus odvedené práce jak pro obec tak pro toto dílo. Nebylo snadné sehnat finanční prostředky na opravu kapličky, neboť tyto se nedostaly do obecního rozpočtu automaticky ze státních zdrojů, ale bylo nutno se o to osobně přičinit. Bylo třeba zajistit projekt, stavební povolení podat žádost se všemi přílohami a samozřejmě mít také prostředky obce na dofinancování. Přeji mu, aby s novým zastupitelstvem docílil všech svých představ pro dobro obce, přeji mu moudrost v rozhodování a hlavně hodně zdraví i kus štěstí. (Toto reprodukováno na besedě s občany). 3. Jak již bylo uvedeno, v souladu s územním plánem obce, bylo vyčleněno 9 stavebních pozemků pro novou výstavbu rodinných domků, z nichž byla započata jedna stavba. Aby mohli stavebníci stavět je nutné dobudovat potřebnou infrastrukturu k těmto pozemkům, to je elektřina, plyn, voda. Zatím byl vybudován rozvod elektřiny pro 6 stavebních pozemků a přesto, že je zařízení majetkem SME a.s., musela se obec nemalou měrou finančně podílet na této akci (prozatím částkou 137.259 Kč).
-
-
4. Pro potřeby obecního úřadu, za přispění „Mikroregionu Hranicko“, byla pořízena výpočetní technika, bez které již nelze provádět finanční a jakékoliv jiné operace. Administrativní pracovníci OÚ je paní Tvrdoňová Ludmila č. 26 ( zaměstnanec obce na 2 hodinový úvazek). 5. Starosta obce informoval občany na besedě dne 27.12. 2002 o nákladech na jednotlivé hlavní akce prováděné v obci za své volební období 1998 - 2002. Plošná plynofikace plus podíl na propojovacím plynovodu 1 086 692 Kč Zbudování nocovny pro řidiče autobusů 43 081 Kč Oprava kaple, střecha, fasáda včetně nátěru, oprava vnitřních prostor a vymalování 274 465 Kč Vybudování plynového topení v budově OÚ 32 628 Kč Stavební pozemky, projektové dokumentace plus dosud vybudované ing. sítě (voda, kanalizace, elektrifikace) 428 089 Kč CELKEM 1 864 955 Kč Některé z provedených akcí by nemohly být uskutečněny bez státních dotací. Jejich získání nebyla vždy jednoduché a jako kronikář obce, bez osobního zaujetí,
musím podotknout, že na získání těchto dotací měl „ lví podíl“ starosta obce. Je to mladý nadějný funkcionář obce, iniciativní a má zájem ať tato obec žije a vzkvítá a nemá to vskutku lehké. 6. byla také uzavřena smlouva na likvidaci komunálního odpadu s A.S.A skládka Bystřice pod Hostýnem. Občan zaplatí za svoz komunál. odpadu (popelnice) Kč 323 na osobu (za rok). 7. Dne 1. března 2001 bylo v ČR provedeno sčítání lidu, domů a bytů. 8. Dne 14. – 15. 6. se uskutečnily volby do poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Komise v naší obci: Tvrdoň Jiří č. 26 předseda komise Zamazalová Jana členka (delegovaná KSČ) Volková Blažena č. 20 členka komise Tvrdoňová Ludmila č. 26 zapisovatelka Z 28 voličů se zúčastnilo 26 t.j. 92,85 % Získané hlasy pro strany 10 KDU – ČSL 9 ČSSD 5 ODS 1 KSČM Volby ve znění zákona č. 247/1995 Sb. 9. Rovněž se uskutečnily volby do Senátu parlam. ČR Proběhly ve dvou kolech a z nás zvolena Jitka Seitlová, dosavadní senátorka za náš kraj.
10. Pro naši obec byla jednou z nejdůležitějších akcí ve dnech 1. 2. 11. 2002 – volba do zastupitelského orgánu obce dle zákona 491/2001 Sb. Voleb se zúčastnilo 100% občanů, kteří měli právo volit, to je 28 a jako jediná obec v ČR se stoprocentní účastí. Členové volební komise: Helena Hložková č. 16 předseda Alena Valuchová č. 28 místopředseda Blažena Volková č. 20 členka Ludmila Tvrdoňová č. 26 zapisovatelka Voleni byli a také byli zvoleni tito občané a to jako nezávislí kandidáti Dolní Těšice – pro budoucnost. Jiří Tvrdoň, dělník č. 26 39 let Stanislav Hložek, řidič č. 16 58 let Jan Staněk, řidič č. 10 32 let Hana Květoňová, šička č. 2 32 let Olga Pavlová, kuchařka č. 27 35 let Starostou obce byl opět zvolen pan Jiří Tvrdoň, zástupce Olga Pavlová. Administrativní pracovnicí obce paní L. Tvrdoňová, která provádí i účetní práce, k čemuž si doplnila patřičné vzdělání kurzem pro účetní. V obci není momentálně osoba, která by důležitou funkci starosty mohla vykonávat a občané si starosty velmi váži
až na ty, kteří mu v těchto volbách nedali hlas a těch je podstatná menšina. 11. Z dalších akcí je nutno zmínit XXXI BARUM RAILY ve dnech 17. – 19.8. 2001, které se opět zúčastnilo velké množství našich i cizích závodníků a rovněž diváků. 12. Jak jsem se již zmínila, naděje všeho lidstva na mír v nastávajícím třetím tisíciletí – jeho počátku – se zhroutila dne 11. září 2001, kdy se války změnily na formu terorismu a kdy ALKAIDA napadla světové obchodní centrum v USA tím, že dvě letadla narazila do tohoto střediska nazvaného „dvojče“, což jsou dva obrovské mrakodrapy – tyto se zřítily a pod nimi zahynulo více než 3 500 osob. Bin – Ládin, považovaný za strůjce tohoto ničení, údajně uprchl do Afghanistánu. Později byl USA hledán a je hledán dosud ( Je to muslimský fanatik). Vláda USA usiluje o to – pokračovat v boji proti terorismu, pokud jej nevyhladí. Spojencem v tomto boji jsou všechny demokratické státy včetně naší ČR. Chtějí bojovat proti terorismu a válkám i proto, že ve 20. století bylo vynaloženo na války 31 tisíc miliard dolarů a výrobci i prodejci zbraní dosahovali pohádkových zisků. Tyto peníze mohly být vynaloženy na výrobu léků proti zhoubným
13.
14.
15. 16.
nemocem, dále těm státům, které pro vlky sužuje bída a hlad a na rozvoj jiných ušlechtilých děl jako je ochrana přírody a další. Z dalších zajímavých událostí, je že v březnu 2001 byla stažena na zem z oběžné dráhy vesmírná stanice MYR, která byla na cestě vesmírem 15 let, 1 měsíc a 3 dny. Další zajímavosti ze světa jsou zdokumentovány a je jistě možně si je přečíst v knihovnách a není třeba se o nich zmiňovat v kronice, která slouží především k popsání dění v naší obci. Naše obec patří k farnosti Kelč, kde od 1.7. 2001 odchází farář pater František Král do Uherského Brodu jako děkan a nastupuje zde pater Piotr Wardecki (magistr) z Waršavy – Polsko. Má 30 let, je to velmi milý a nadaný člověk a umí krásně česky. V tomto období byly uspořádány 2 farní plesy s bohatou tombolou, do které byly zakoupeny věcné dary a to farníky i obecním úřadem. Vzhledem k tomu, že farnost Kelč je veliká a k ní byla přidána i f. Loučka, dosáhl p. Wardecki toho, že na faře v Kelči má asistenta pana magistra Františka Pastrnka z Kelče a to po dlouhém jednání na Arcibiskupství v Olomouci.
17. V Zámrskách byla dne 28. září 2002 vysvěcena nová kaple sv. Václava, na kterou naše obec přispěla dřevem ( 3 velké modříny z obecního lesa) a dále se na této stavbě podíleli i naši občané při sbírkách v kostele i naší kapličce.
Rok 2003 Začínáme již třetí rok jedenadvacátého století. Ve světě jsou mocnosti stále nepoučitelné. V současné době je ve světě 30 válečných konfliktů mezi státy. Naše vesnička žije poklidným životem, má zcela jiné starosti. Lidé jsou zde pracovití a přičinliví a přes velkou nezaměstnanost v našem státě, mají ti, kteří jsou v aktivním věku, práci i když ne, zvláště v dělnických profesích, dobře placenou. Zbytek občanů tvoří děti a důchodci s průměrným měsíčním důchodem. Obhospodařují své vlastní zahrádky a malá políčka, ve kterých pěstují zeleninu, sází stromy, sklízejí úrodu a pro radost pěstují květiny. Domky k trvalému bydlení i pro rekreaci, které vlastní tzv. „chalupáři“, jsou udržované a pokračuje výstavba nových rodinných domků na obecních parcelách, které byly prodány za tzv. „symbolickou korunu“. POČASÍ: Počátkem ledna napadl sníh, mráz k 18. lednu dosáhl – 180 C. Počasí bylo velmi proměnlivé, takže 28. ledna pršelo a 2. února byl mráz opět minus 150 C. Mrazíky a mrazy přetrvávaly až do konce února, pak se střídalo slunečné počasí s mokrým sněhem, mrholením a takto proměnlivé počasí trvalo až na 22. Března. Krásné počasí začalo 24.3. a trvalo do 1. dubna. V dubnu pak opět proměnlivé a od 13.4. i když bylo chladno – bylo krásně a
svítilo sluníčko. V květnu nádherné sluneční počasí (24.4. a 25. 4. + 280 C). Toto krásné počasí, a s ním spojená téměř tropická vedra, such, trvala až do měsíce Září. Vedro na slunci dosahovalo až 420C. Vysychaly studny, avšak u nás nebylo nutné omezovat přísun vody. Vody bylo dost pro všechny domácnosti, jelikož jsme napojeni na centrální vodovod. V Září teplota poklesla ( 1. září +120C), (4. září jen +40C) avšak 19.9. opět plus 260 C. Pak teplota odpovídala ročnímu období. SLOŽENÍ OBYVATEL K 31.12. 2003 v naší obci 37 obyvatel Trvale obydleno 16 domů Neobydleno (jen chalupáři) 9 domů Celkem v obci 25 domů Z celkového počtu obyvatel je: Dětí do 15 let Trvale zaměstnáno Z toho ve SKALAGRO Mimo obec Migrace obyvatel: obyvatel Stav k 1.1. 2003 Přistěhovalo se Narodilo se Odstěhovalo se
6 11 obyvatel 2 - //9 - // 37 - // 2 - // 0 - // 2 - // -
Zemřelo V obci je k 31. 12. 2003
0 - // 37 obyvatel
DOPRAVA Doprava je zajištěna 8 spoji Dolní Těšice – Hranice autobusové nádraží a zpět a to dík vybudování nocležny pro řidiče přibylo sociální zařízení to je WC a Koupelna se sprchou a umístěn bojler na teplou vodu a to dík přístavbě tohoto zařízení k budově OÚ. Celkové náklady na přístavbu tohoto zařízení činí Kč. 153.300,20. Pohovorem s řidiči je toto ubytování i sociální zařízení pro ně výhodné a velmi příjemné. KULTURA Společenské akce, politika a různé události: 1. Na závěr roku 2003 bylo opět posezení starosty obce s občany, kde byli informováni o dění v obci za tento rok. Beseda spojená s pohoštěním a také promítnuty filmy o povodních v roce 1997 na Moravě a zavádění plynofikace v našem regionu „ZÁHOŘÍ“. Jiné akce nemohly být uspořádány vzhledem k přístavbě sociálního zařízení, takže některá zasedání obecního zastupitelstva byla přímo u pana starosty. 2. Největší událostí roku bylo referendum občanů České republiky o vstupu do Evropské unie a to ve dnech 13. – 14. června. Obec se stala raritou v celé
3. 4.
5. 6.
České republice, kde vstup do „EU“ získal 100 % podporu. Zda byla podpora správná jako v jediné obci ČR přinese čas. Zmiňoval se o nás tisk, rozhlas i televize. Přestože občané v Dolních Těšicích jako jediní v republice vstup do EU jednoznačně podpořili, většinu z nich, více než víkendové referendum a vstup do EU, je zaměstnává život ve vesnici. Zda byla podpora členství správná a Evropská unie přinese Dolním Těšicím a jiným malým obcím nějaké výhody, ukáže podle pana starosty J. Tvrdoně, až čas. Tolik komentováno i v tisku a pohovorech redaktorů s občany. Komentáře z tisku jsou uloženy jako příloha ke kronice. Vesnicí projížděla Valašská Railly a toto vysíláno i Českou televizí. Nadále pokračuje výstavba rodinných domků. Postaveny jsou v hrubé stavbě již 3 domy a do těchto se chtějí nastěhovat budoucí občané D.T. již koncem roku 2004. K trvalému bydlení prodáno usedlost č. 18 manželům Tobolkovým. Nově okopána, zaomítána a vymalovaná místnost v OÚ, sloužící jako prodejna potravin. Vsazeno nové okno. Omítku a zazdění okna provedla Fm. Fr. Rypar., zednictví Ústí. Ostatní práce provedl
7.
8. 9. 10.
starosta obce. V prodejně instalováno plynové topení. Částka na toto: 30. 590 Kč. Škoda, že ve vesnici není více mladých a obětavých lidí, kteří by pomohli při veřejně prospěšných pracích. Jako například pan Jan Staněk č. 10 a pan Jiří Tvrdoň, kteří s velkým úsilím a nasazením pracovali na zabudování skruží k odpadu vody od přístavby sociálního zařízení pro řidiče u budovy OÚ. Dne 22. a 23. července byla velká vichřice. Polámala stromy (hlavně ořechy) a poškodila střechy (stodola č. 20) Po 60 tisících letech byla planeta MARS nejblíže naší Zemi. Dne 30.6. 2003 byla vypuštěna na oběžnou dráhu v 17,43 hod. družice „Mimoza“ s českým zařízením a to z Kosmodromu v Rusku. Na vesmírné cestě bude 4 roky.
Ostatní politické a kulturní dění je jistě uchováno v příslušných archivech a knihovnách
Rok 2004 Opět uplynul rok, svět se stále zmítá ve válečných konfliktech, kterých neubylo, teroristé páchají atentáty, ničí hodnoty, které lidstvo vybudovalo a také lidské nevinné životy. Přáli jsme si ,aby třetí tisíciletí bylo již bez válek. Ty tradiční už mizí, ale vymýšlejí se stále nové a zákeřné, jako je počátkem tohoto století a tisíciletí „terorismus“. Hodnoty – jako je rodina, čest, právo – svoboda – jsou pošlapávány – zkrátka řečeno –„nastala krize hodnot.“ Jsme šťastní, že toto nenastalo v naší malé vesničce kde máme zcela jiné starosti. Stojí zde již tři nové rodinné domky, do kterých se v roce 2005 nastěhují noví občané a vyměřen a ke stavbě připraven je již čtvrtý. Lidé mezi sebou žijí v dobrých sousedských vztazích a doslova „fandí“ těm, kteří si zde budují nový domov a pan starosta se opravdu „ stará“. Nemá stanovené přední hodiny a i když dojíždí do práce v Hranicích, má velké pochopení pro občany a tito se na něj mohou kdykoliv se svými problémy obrátit. Velkou pomocí v tomto směru je i paní starostová, administrativní pracovnice OÚ, která v případě nepřítomnosti pana starosty jej vždy zastoupí při různých záležitostech občanů. Doufejme, že i do budoucna bude u nás dobře. POČASÍ: 1.ledna napadlo velké množství sněhu, který vydržel celý týden. 12. a 13. ledna pršelo, avšak již 14. ledna bylo velmi krásně. 20. ledna napadl nový sníh a teplota
klesla na minus 190. V ČR naměřeno v týdnu od 19. do 25. minus 380, avšak u nás pouze – 70. V únoru roztál sníh a teplota v prvním týdnu stoupla na 140 až 190 plus. 23. a 25. února sněžilo, rovněž 1. - 3 . března a teplota byla minus 130. Dne 17. 3. 2004 byl v ČR teplotní rekord + 200C. Dne 22.3. bylo opět velmi chladno, obrovský liják až do 25.3. Dne 4. dubna velmi pěkně a od 12. dubna krásně a vcelku pěkné počasí drží celý duben. 20. dubna první jarní bouřka a teplota až +240 . Květena červen proměnlivé počasí, střídavě zamračeno a také suché počasí. Opravdu pěkně až v Srpnu, zbytek roku odpovídal ročnímu období, střídání pěkného s nepohodou, ve většině proměnlivo a již chladno. 20.11. napadl sníh, ihned roztál a bez sněhu bylo počasí až do konce roku. V prosinci dost sluníčka a krásně. SLOŽENÍ ENÍ OBYVATEL V obci je k 31.12. 2004 39 občanů Trvale obydleno 15 domů Neobydleno (chalupáři) 10 domů Z celkového počtu obyvatel 36 je dětí do 15 let 5 dětí Trvale zaměstnáno 11 osob Z toho ve SKALAGRO 2 osoby Mimo obec 10 osob Nezaměstnáno 4 (informace není přesná)
Migrace obyvatel: Stav k 1.1. 2004 Přistěhovalo se Zemřeli V obci je k 31.12. 2004
37 1 2 36 obyvatel
DOPRAVA Dopravu nadále provozuje fy. CONNEX Morava, které obec přispívá částkou 4.100 Kč a to na základě smlouvy o závazku veřejné služby s dopravcem. V případě potřeby jsou řidiči ubytováni ve vybudované nocležně, kde platí nájem Kč 1.500,- a současně zde mají pěkné sociální zařízení jako WC a sprchu. U spojů se nic nezměnilo a maximálně vyhovují. KULTURA Dne 1. dubna projížděla naší vesnicí Valašská Railly s velkým zájmem občanů od nás i okolí, a také z ciziny. Prodávalo se pivo, párky, káva a lidé se dobře bavili na prostranství vedle OÚ. Do budoucna, jak to finance dovolí, by zde mělo být hříště. Pokud vlastníci budou souhlasit s prodejem pozemku. Plánovaná beseda s občany nemohla být uskutečněna vzhledem k budování nové kuchyňky v OÚ. -První zasedání obecního zastupitelstva bylo 13.února, na kterém byl schválen rozpočet Kč 704 000, bylo schváleno pořízení změn č. 1 územního plánu, obec
přistupuje k zavedení tříděného odpadu a to – sběru PET lahví do kontejneru BIOPAS, dobudování II.etapy přístavby soc. zařízení OÚ (II:patro), kterou provede fy. Rypar Ústí. V souvislosti se změnou územního plánu č. 1 nelze přehlédnout návrh na vybudování větrné elektrárny v lokalitě „Hůrka“ na obecním pozemku. -Obec je zapojena do DSO „Mikroregion Hranicko“ obec přispívá částkou Kč. 2.185 to je 2000 + 5 Kč na občana. Obec se účastní projektu Inlerreg. IIIC, který byl schválen na valné hromadě „DSO Mikroregion Hranicko“. -Byla provedena výměna oken v malém sále a bývalé kanceláři OÚ Fy. Termolux Val. Meziříčí za částku 28.179 Kč. -Obec jmenovala pro záležitosti požární ochrany „požární hlídku“ a to Jiří Tvrdoň a Stanislav Hložek. -V obci, v její dolní části, se potýkáme se sníženou kvalitou pitné vody, dodávané VaK Vsetín – Val. Meziříčí a to i přes časté odkalování a pročištění potrubí. Celá záležitost řešena s VaK a starostou obce a bude řešeno v roce 2005. -Z majetku obce byla „dohodou“ s obcí Horní Těšice, vyňata komunikace (cesta, která se vztahuje k části parcely 627/1) a to bezúplatně. Jedná se o spojení Skalička – Horní Těšice. -Byla uzavřena smlouva s Fy. Aspida pro prezentaci obce v knize „Cestujeme po Moravě“ za smluvní cenu 4 620 Kč.
-Pořízena kuchyňská linka na OÚ a spotřebiče v ceně 25.411 Kč -Bylo vybudováno veřejné osvětlení ke stavebním parcelám. Hodnota = 42 363 Kč. Cesta ke stavebním pozemkům v hodnotě díla 217 327 Kč (v roce 2004 uhrazeno 150 000 Kč) Dokončení stavby OÚ II.etapy-cena díla 154 700 Kč (dotace na II.etapu byla 87 000 Kč z kraj. úřadu Olomouc. Dále dány do OÚ nové dveře za 11.500 Kč. -Dne 11. – 12. června u nás byly volby do Evrop. parlamentu. Účast 83,87% ODS 15,38% KSČM 3,84% SNK a ED 3,84% KDÚ-ČSL 26,92% Nezávislí 19,23% Proti republikové malé účasti 28,32% je účast našich občanů vysoká. -Složení Složení volební komise: -Dne 5. – 6. 11. byly volby do krajského zastupitelstva Počet zapsaných voličů 29 Vydáno obálek 19 (účast voličů) Počet odevzdaných hl. 19 Účast ve volbách 65%
Volební výsledky KDÚ-ČSL 8 hlasů Nezávislí 2 ODS 4 ČSSD 3 St. za životní jistotu 1 Sdružení nezávislých 1 Složení volební komise: -Dne 15.6. měli možnost všichni občané nahlédnout do návrhu změn č. 1 územního plánu a mít připomínky. -Dne 19. dubna navštívil již 80 letý zákopník z Velkého Meziříčí naši vesnici a přišel se podívat na místa, kde ke konci 2.světové války, jako mladý muž, kopal pro Němce zákopy proti tankům osvoboditelů. Zákopníci byli mladí lidé dělníci z továren a studenti, kteří z nařízení německých úřadů museli pro Němce pracovat „kopání zákopů“ a to pod trestem smrti v případě, že by se odhodlali sběhnout (utéci). Nakonec se těmto zákopníkům od nás podařilo utéci ze dne na den a Němci je nenašli. -Dne 8.dubna přiletěla první vlaštovka. -Dne 12.12. v naší paličce mše svatá za hojné účasti občanů i cizích. -Občanům, kteří dovršili 70 let předal OÚ peněžitou odměnu ve výši 500 Kč a kytičku (p. L. Matysková č. 2 a Matoušek Fr. č. 3)
-
-
-
-
Různé – ze světa V červnu podala vláda demisi s předsedou vlády Špidlou V Rusku ve škole v Beslanu zaútočili teroristé .Při jejich likvidaci zahynulo ve škole 300 osob – většinou děti. Kolem země proletělo těleso TONAPIS, velké 4,5 km, šíře 2,5 km. Naposled letělo kolem Země v roce 1353 a dne 28. září minul naší zem asteroid v poměrně blízké vzdálenosti Světová statistika uvádí, že denně umírá na nemoc AIDS 400 lidí. V Africe jsou z tohoto důvodu tisíce dětí bez rodičů, kteří na tuto, dosud nevyléčitelnou chorobu zemřeli. V roce 2004 uplynulo 418 let od dovozu brambor z Ameriky do Evropa. Tím byla Evropa zachráněna od hladomoru. Dne 7. zemřel bývalý president USA R. Regan. Dne 26. prosince velké podmořské zemětřesení v Jihovýchodní Asii, kdy vlna Tsunami pohltila i některé menší ostrovy. Jedněmi z nejvíce postižených jsou Maledivy. Nejvíce lidí zahynulo na ostrově Sumatra. Prozatím se odhaduje 150 tisíc osob, 4 mrtví češi a 7 Čechů zraněných. Do některých oblastí není přístup, takže číslo bude mnohem vyšší. Toto zemětřesení je nejhorší za posled. 40 let (postihlo Indonésii, Afriku, ostrov Sumatru a další). V souvislosti s tím hovořila stanice BBC o zázraku, kdy v jednom chrámu P. Marie Lurdské v této oblasti bylo 2000 lidí když přišla vlna TSUNAMI. Vše kolem chrámu bylo zatopeno a rozmetáno vlnou a toto se
zastavilo před vchodem do této svatyně ( na Sumatře) a všech 2000 lidí bylo zachráněno. (Převzato ze stanice BBC). - Dne 8.června Venuše proletěla (Veni) po 120 letech sluneční dráhu. Byl to přechod Venuše kolem slunce. Byla vidět i pouhým okem jako černá tečka na Slunci. - Byl zkonstruován nejrychlejší letoun světa, který z Prahy do New Yorku doletí za ¾ hodiny.
Rok 2005 Počasí Do 16. ledna teplo a krásně od 17. ledna mráz a konečně napadl sníh, který 20. ledna roztál a 21.ledna pršelo vydatně po celou noc. Dne 26. ledna velká vichřice po celý den, sněží a mrzne. Sníh se drží až do 17. února – mrazy v únoru –140, - 120, -30, -150, -60 . 21. až 23. února padá sníh. Dne 1. února teplota –18 C. V pátek 11. března velká metelice, vítr, závěje a autobus, který k nám měl přijet v 15,30h. nedojel a zůstal v závějích mezi Zámrskami a Němeticemi. Od 14. března sníh taje. Velikonoce byly pěkné slunečné. V dubnu od 15. – 19. teplota + 180C, avšak 21.dubna –50C. a prší až do 26. dubna. Pak krásné počasí až do 3. května – kdy 2. května naměřeno na slunci +290C. Poté následuje opět chladné počasí. Do 22. května a přeprchá . 25.května + 260C. Dne 30. května naměřeno na slunci + 310C. V červnu v některých dnech až + 280 , pak nastal zlom a ráno 8. a 9. června jen + 30. Červenec a Srpen většinou oblačno, bouřky, polojasno, teploty okolo +240C a dne 28. – 31. července ve stínu + 370C. O víkendu 30. a 31. července v Čechách bouřky, krupobití, dokonce tajfun, rozbité střechy, vyvrácené stromy, škody na polích, budovách. Bohudík u nás se obešlo vez bouřky a krupobití.
Dne 31.8. byla průtrž mračen (u nás) obrovský liják teploty v srpnu klesly až na + 90C, později na + 150C. Dne 5. září teplo + 280C a pěkně až do 10. září. Pak střídavě chladno, déšť. Říjen odpovídá vcelku ročnímu období, pěkně až do dušiček. Listopad a Prosinec odpovídá ročnímu období. SLOŽENÍ OBYVATEL V obci je k 31. 12. 2005 Trvale obydleno Neobydleno – chalupáři
43 obyvatel 16 domů 12 domů
Z celkového počtu obyvatel je 6 dětí do 15 let Trvale zaměstnáno 16 občanů Z toho ve SKALAGRU 1 občan mimo obec 15 občanů Nezaměstnaní v obci 5 občanů Migrace Stav k 1. 1. 2005 Přistěhovalo se Narodilo se Zemřelo V obci je k 31.12. 2005
36 občanů 7 občanů - - // - - // 43 obyvatel
DOPRAVA Stejná jako v roce 2004 velmi žádaná je linka v 11,10 hodin z Dolních Těšic do Kelče a zpět ve 12,40 hod, kde si mohou občané zajít na hodinový nákup, nakoupit potraviny, drogerii, maso a také využít služeb jako „kadeřník“ apod. nebo oprava obuvi, čistírna šatů. KULTURA A DALŠÍ Dne 29. dubna beseda obecního zastupitelstva s občany, důchodci. Informace o práci obecního zastupitelstva, uskutečněných akcích v roce 2004, promítnuty záběry ze zavádění plynofikace vody k novostavbám a další. Informoval starosta obce, který má kroniku na fotografiích a v počítači. Dále beseda se všemi občany v prosinci na závěr roku, rovněž podány informace o činnosti v roce 2005 a přání do roku 2006. Rovněž pohoštění a beseda občanů. 1. V roce 2005 byla provedena generální oprava komunikace před obecním domem – úřadem.Položen tzv. koberec. Cena díla 190.905 Kč. 2. V červnu zaveden plyn k novostavbám cena díla 198 280,20. Obec tuto částku hradí postupně po částech. 3. V měsíci květnu zahájena oprava vodovodní sítě po téměř dva a půl roce od jednání starosty obe (OÚ) s VaK Vsetín, neboť po tuto dobu tekla
k usedlostem 19,18,20,1,4 a kalná rezavá voda. Rez se ukládal ve starém kovovém vodovodním potrubí, které tímto rezem bylo značně zaneseno. Do starého vodovodního potrubí byly zasunuty plastové hadice a práce ukončeny v červnu 2005. Hodnota díla činí cca 50 000 Kč. Opravu prováděly VaK Vsetín a tito pracovníci Mach Jiří mistr Hradil Libor Pitrun Vlastimil montážníci Pitrun Martin Mareček Jaromír kopáči Lakotoš Ludovít Ing. Korabík Michal ředitelství VaK Kontrola Práci provázelo nepěkné deštivé počasí, zima a také v některých úsecích byl velmi nesnadný přístup k rozvodu vody (zahrada p. Mašlaň Petr, zahrádka B.Volkové č. 20) 4. Na parcele č. 87/7 pana Sýkory se začalo bagrovat a do konce roku provedena hrubá stavba a dům i zastřešen 5. Do nově postavených domů se nastěhovali občané: manželé Cahlíkovi č.29 manželé Švachovi č. 31 pan Němec č. 33
6. V obecním domě zbudovaná nová kuchyně. Bourání starého stropu a příprava pro tuto akci provedena starostou obce Jiřím Tvrdoněm, Janem Staňkem, Stanislavem Hložkem, Květoslavem Hložkem. Výstavbu provedla fy Viktor Rypar z Ústí (zednictví) za cenu 47.977,50 (opr. 47.947,50). Podlahu – dlaždice do nové kuchyně zakoupil OÚ v hodnotě 3.3337 Kč a tyto položil starosta obce pan Jiří Tvrdoň a rovněž udělal rozvod elektřiny. Kuchyňskou linku zhotovila fy. Ševčík Miroslav z Ústí za cenu 25.411 Kč. Dne 12.3. v nové kuchyňce zahájeno oslavami 60 let paní Marie Matyskové č. 13 a dále zde oslavila 70.narozeniny paní Boh. Nováková z č. 17. Kuchyně bude sloužit při zasedáních OÚ, k různým oslavám jako je životní výročí, volby a další. Kuchyňka je velmi moderní – pěkná. 7. Z půdy obecního úřadu byl vynesen veškerý skladovaný odpad, což provedli p. Jiří Tvrdoň, Lud. Tvrdoňová a syn Jiří Tvrdoň. 8. Skutečné příjmy obce v roce 2005 = 598.813 Kč Výdaje obce v roce 2005 = 650.181,15 Kč Rozdíl vyrovnán přebytkem roku 2004. 6 1. Ve Francii objeven latinský překlad Dalimilovy kroniky, který získala naše národní knihovna za
10 milionů Kč. Hodnota je spíše symbolická, neboť skutečná hodnota je, dle odborníků, nevyčíslitelná. 2. Velké zemětřesení v Iránu. Dne 28.3. znovu zemětřesení kolem ostrova Sumatra jako následek vlny Tsunami z 26.12. 2004. Následky podmořského zemětřesní jsou hrozivé. V lednu 2005 zjištěno, že v této jihovýchodní Asii přišlo o život 280 tisíc osob, z toho 1/3 dětí, 150 tisíc lidí přišlo – bylo těžce zraněných, zničeny domy, příroda – jako obživa, zmizely poměrně velké ostrovy, dosud se chvěje zem. Evropa vystoupila 1 cm nad moře. 3. Dne 2. dubna zemřel papež Jan Pavel II. a dne 8.4. pohřben. Za svého pontifikatu navštívil mnoho zemí i ČR. Usiloval o mír ve světě a byl velmi vážen jak křesťany tak i lidmi jiného vyznání. Pohřeb, život a dílo komentovalo 320 televizních stanic, 40 komentátorů – režii Marc Aleti. Sv. přijímání rozdávalo 320 kněží. Účast na zádušní mši sv. – 4 miliony lidí, z toho přímo na Svatopetrském náměstí 150 tisíc osob, 50 tisíc na přilehlých náměstích 50 tisíc v bazilice Sv. Petra a zbytek v ulicích. 4. Dne 19. dubna zvolen novým papežem Josef Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.
5. V roce 2005 vydalo nakladatelství Elán Přerov krásnou knihu „Pobečví v proměnách času“, která prezentuje i naši obec dvěma pečetěmi, krátkým pojednáním a 2 fotografiemi. Knihu zpracoval Phdr. Jiří Lapáček a Břetislav Passinger. V knize jsou uvedeny obce Kojetínska, Přerovska, Hranicka a Lipnicka. Kniha obsahuje historický vývoj sledovaného regionu – soudní i politické členění od středověku až do současnosti. Obrazová příloha obsahuje 158 obcí plus obce zaniklé. Obsahuje 200 pečetí obcí. Naše obec objednala 10 knih (v tomto počtu hlavně pro soukromé zájemce).
Rok 2006 Úvod Stojíme na prahu již sedmého roku třetího tisíciletí a ptáme se jako každý jiný rok : Co nám přinese a je zvykem bilancovat ten minulý. Z mnoha událostí, které poznamenaly naše společenské prostředí jsou červnové volby, cesta papeže do Turecka a v souvislosti s tím křesťansko – muslimské vztahy, do Evropy putuje stále více vyznavačů islámu, vrcholné instituce Evropské unie přešlapují na místě, znovu útočí teroristé na různých místech Země (Irák, Izrael, Lybie) také ojediněle v Evropě. U nás se dosud nepodařilo po volbách ustavit novou vládu pro neústupné spory levice – pravice a obyčejný lid, který vytváří hodnoty, který denně musí zápasit s běžnými starostmi jako je – mít práce, zajistit obživu rodině – jako například u nás ve vesnici – už tato situace zlobí. snad nám příští rok přinese něco více pozitivního. POČASÍ Už od 15.listopadu 2005 sněží. Napadlo obrovské množství sněhu a mrzne. Pod sněhem se někde boří střechy, havarují auta, někdy nejedou vlaky. Lidé se bojí, aby již nenapadlo více sněhu, neboť sníh na střechách při jednodenní oblevě zmrzl, znovu napadl a zatížení střech je obrovské. V měsíci lednu je obrovská spotřeba energie v celé republice a to jaká kdy předtím byla. Dne 7.2. u nás napadlo 30 cm nového sněhu, 8.2. sněží a zároveň
prší. V souvislosti s tím v Brodku železniční nehoda – vyprošťování lokomotivy a odklon jízd jiným směrem. Na horách až 4 m sněhu. U nás celkem 1,5 m sněhu. Díky OÚ je sníh odklízen z cest traktory podnikem SKALAGRO. 3 x k nám nepřijel autobus. Takto pokračovala zima a menší sněžení až do 30.3., kdy teplota byla 80. Dne 27.,26., 28.Března prší, sníh téměř roztál a na mnoha místech v ČR povodně. Teplota 27.3. +180 a večer + 150C. Duben a Květen zima, teplota klesla někdy jen na + 30C. Červen chladno, teploty jen +150, někdy dopoledne slunce, v noci déšť. Lidé nemohou do zahrádek ani na pole, země už nestačí brát vodu. Červenec velké sucho, od 3.7. tropická vedra a dne 10. 7. na slunci + 350C. Vše vysychá – brambory, obilí, stromy. Dne 20.7. na slunci v poledne +450C, ve stínu + 350C. 30.července prší. Dnem 1.8. pominula tropická vedra a teplota jen + 250C, je pod mrakem. Dne 2.,3.,4. Srpna leje. Teplota 5.8. +160C, Dne 6.8. + 200C, 9.8. + 150C polojasno a dále oblačno až do 24.8. Dne 25.8. prší a je chladno (jen 150C). Počátkem Září se počasí umoudřilo, teploty +190, + 250C. Dne 28. září prší. Říjen vcelku pěkně, ale rána velmi chladná. Následkem sucha velmi malá úroda brambor a navíc jsou malé. taktéž malá úroda obilí, jablek a dalších. Je to nejsušší podzim za posledních 35 let. Teploty 20 0– 220 C.
Dne 29.10. prší a je zima. Dne 2.11. napadl první sníh, ale dopoledne roztál. Dne 3.11. jen + 30C, napadl sníh, ale přes noc roztál. Dne 6.11. prší a do konce roku nenapadal již žádný sníh. Dne 6.11. v pražském Klementinu naměřena rekordní teplota +160C. (Naposled to bylo v roce 1926). Lidé i přírodovědci říkají, že e počasí zbláznilo, neboť někde kvetou louky, stromy mají květy jako na jaře. V Prosinci rovněž hezké počasí až +120C. Dne 17. 12. velká ledovice jen +30C, mrholí. Dne 26. a 27. 12. svítí slunce a je nádherné počasí. SLOŽENÍ OBYVATEL: V obci je k 31.12. 2005 43 obyvatel Trvale obydleno 15 domů Neobydleno – chalupáři 11 domů Rozestavěny – do budoucna k trvalému bydlení 3 domy Z celkového počtu Je dětí do 15 let Trvale zaměstnáno Z toho ve SKALAGRO Mimo obec zaměstnáno Nezaměstnáno
43 obyvatel 7 16 obyvatel 1 - // 15 - // 4 občané
MIGRACE obyvatel: Stav k 1.1. 2006 Přistěhovalo se Odstěhovali se Zemřeli Narozena V obci je k 31.12. 2006
43 obyvatel 5 osob 2 občané 0 0 46 obyvatel
DOPRAVA Stejná jako v roce 2005. KULTURA 1. Dne 7. ledna proběhla u nás „Tříkrálová sbírka“. Sbírku provedly děti z Kelče za účasti odpovědných pracovníků ČKCH a to Hany Stromšíkové a Anny Hlavicové. Dětem bylo otevřeno ve všech staveních a ty zazpívaly koledu a označily dům požehnáním K+M+ B 2006. V domě Cahlíkových nebyli doma, ale v obálce zavěšené na brance byly peníze do Sbírky, což bylo pro koledníky milé překvapení. Na oplátku děti rozdávaly cukříky s logem ČKCH. Poděkování bylo i v časopisu „KATEŘINKA“č. 2. Bylo vybráno 1.500 Kč. 2. Velmi významnou kulturní akcí byly oslavy 100 let naší kapličky a to dne 3. září v 11 hodin. Byla hojná účast občanů i těch, kteří k nám zavítali
jako rodáci, nebo návštěva příbuzných a další hosté. Kaplička byla vysvěcena dne 5.8. 1906 na den Panny MARIE Sněžné děkanem kelečským. Více podrobností z FÚ nebylo možno získat. V kapličce na oltáři je v mramorové desce kostička některého Svatého. Obec byla krásně uklizená. V 11 hodin byla mše svatá, kterou celebroval patr Piotr Wardecki – farář Kelč rodák z Waršavy, dále přítomen kostelník pan Palata z Kelče a účastnily se sestřičky z kláštera v Kelči. Po mši svaté se na prostranství před kaplí podávaly koláčky a cukroví, které rozdávala děvčata. Pak následoval slavnostní oběd se zastupitelstvem obce, kterého se zúčastnili : pan Jiří Tvrdoň – starosta obce, dále členové zastupitelstva : Stanislav Hložek, hana Květoňová, Jan Staněk, kronikářka obce Blažena Volková, za revizní komisi OÚ Antonín Hložek. Dále pozvaní hosté: patr Piotr Wardecki – farář, pater Marian Pagáč- kaplan, pan Palata – kostelník a misijní sestry z kláštera v Kelči – to je sestra Felicita – představená a sestra Sára. O slavnostní oběd se zasloužila rodina pana starosty. Paní starostová navařila a děti Hana, Jana a Jiří obsloužily hosty. Podávala se hovězí polévka, kuřecí řízky, brambory, mražené
3. 4.
5.
6.
7.
8.
vanilkové věnečky, sladkosti a koláče. Odpoledne ve 14 hod. Beseda s občany. Dne 15.9. bylo v chrámu v Kelči poděkování za úrodu, kde jsme se zúčastnili napečením koláčů. Dne 16. prosince byla beseda s občany u příležitosti zakončení roku a pan starosta informoval občany o dění v obci. Podával se srnčí guláš, který uvařila paní starostová, dále cukroví a koláče a obsluhovaly děti pana starosty. Maso na guláš od myslivec. sdružení. Dne 17. 11. oslavila paní Ludmila Mašlaňová č. 1 80 let, která se současně s obcí rozloučila, obdržela dárek od OÚ a pozvaných přátel. Za OÚ se zúčastnili : J. Tvrdoň, St. Hložek a L. Tvrdoňová. Obec obdržela dotazník Národního ústavu lidové kultury, který byl vyplněn a odeslán do Olomouce. Byli jsme dotazováni na: A) První část se týkala folklóru v obci B) Druhá část se týkala tradičních způsobů obživy v obci Do mezinárodních jednotek K-FOR nastoupil občan Květoslav Hložek č. 14. Dále dlouhodobě působí v mezinárodních vojenských jednotkách Petr Němec č. 33. Dne 2 – 3. června byly volby do Parlamentu ČR
U nás se účastnilo voleb 90% občanů Počet voličů 37 Počet vydaných obálek 33 Platné hlasy 33 Zvolené strany ČSSD 11 KDU-ČSL 9 ODS 8 KSČM 2 Zelení 2 US-DEU 1 Složení volební komise: Slivka Ivan Tvrdoňová Hana Hložková Helena Zápis: Tvrdoňová Ludmila Zpráva o výsledku voleb byla ve vitrínce OÚ jak ukládá zákon. Volby do Senátu ČR u nás nebyly. Budou až za 2 roky. 9. Ve dnech 20. – 21. října volby do obecních zastupitelstev: Počet voličů 34 Vydané obálky 32 Volilo 32 občanů t.j. 95%
Volební komise: Jana Tvrdoňová Helena Hložková Veronika Pavlová Zápis – Ludmila Tvrdoňová Navržení kandidáti: Jiří Tvrdoň č.26 Mgr. Milan Švach č.31 Ing. Jakub Mašlaň č. 1 Jan Staněk č.10 Hana Květoňová č. 2 Náhradník: Stanislav Hložek č.14 Všichni navržení kandidáti zvoleni. Na zasedání nového obecního zastupitelstva 28. 10. 2006 byl opět zvolen starostou obce pan Jiří Tvrdoň, který má bohaté zkušenosti již ze tří volebních období. Místostarostou zvolen Mgr. Milan Švach, nový občan obce. V zastupitelstvu jsou tak dva noví občané. Naše obec má tak na Hranicku nejmladší zastupitelstvo. 10. Trvale obydlen dům č. 18- rodina Tobolkových – 5 osob. 11. Na parcele č. 304/17 vyrostly základy pro nový dům pus suterén. Majitel pan Jiří Babača.
12. Došlo k výměně oken v sále obecního úřadu by TERMOLUX Val. Meziříčí za nová moderní plastová. Hodnota Kč. 87 049,-. 13. Dům č. 19 prodán novému majiteli – manželům Dančákovým ze Vsetína, avšak dosud není trvale obydlen. 14. Paní Mašlaňová –Zámrsky od Března 2006 zrušila smlouvu na dovoz potravin pro občany. Obecní úřad (pan starosta) zajistil dovoz potravin pro občany z prodejny ve Skaličce – vedoucí paní Vašíčková, která poskytla zájemcům o dovoz seznam zboží, které může zajistit. Toto je velmi výhodné a je možno si objednat vše od potravin, masa , drogerie atd. Nákup se provádí do tašek, které doveze se zbožím občanům v úterý 10 h, pátek 14 h. Nedochází k žádnému časovému zpoždění a občané, co využívají těchto služeb, jsou velmi spokojeni a OÚ vděční. 15. Rozpočet obce na rok 2006 činí: PŘÍJMY 407 000 Kč VÝDAJE 459 000 Kč Rozdíl v rozpočtu vyrovnán přebytkem z roku 2005. Obec v roce 2006 splácela ještě dobudování plynového rozvodu včetně přípojek ke stavebním pozemkům. V roce 2006 toto činilo celkem výdaj ve výši 110.000 Kč.
RŮZNÉ ZE SVĚTA -objevil se virus ptačí chřipky. Naše republika dlouho odolávala. Virus zjištěn jen u jedné labutě na Hluboké. Naše chovy drůbeže a vodních ptáků neohroženy. Virus hyne při +700C. -26.prosince zemětřesení na Thajvanu a také tajfun na Filipínách. Na ostrově Lejte došlo k sesuvu půdy po deštích – zmizelo 200 domů, v četně školy a pod nánosy bláta zemřelo 1.500 lidí (to bylo 16. – 17. 2.) Na tomto se podepisuje kácení lesů. -V červnu zemětřesení na Jávě – zemřelo 6.000 osob. -Katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava v Praze patří definitivně církvi. Tím by měl být ukončen vleklý spor mezi státem a církví. -Dne 10.května začíná vysílat nová televizní křesťanská stanice s názvem NOE se sídlem v Ostravě. Ředitel pater Leoš Ryška (vysílá přes družici ASTRA). -Dne 30.12. popraven bývalý president Iráku Husain. EU vyslovila nesouhlas a také katolická církev. Uvádí se : Bůh je dárcem života a jen on ho může vzít. -Zemřel generál Pinočet – bývalý diktátor Brazílie. Jedni jej chválí, že pozvedl zemi a jiní jej proklínají. -Do kostela v Chrastově se vrátily vzácné dřevořezby v hodnotě půl milionu korun, které ukradl polský občan a byl dopaden.
-Tržby za dárky k vánocům dosáhly rekordní výše cca 400 miliard Kč a to i za cenu zadlužení občanů, kteří si na toto vzali půjčky. Ovšem mnoho z nich není schopno vypůjčené částky vrátit a tyto musí být vymáhány. Někteří lidé nemohou vracet proto, že přišli o práci a jiní si vypůjčili i s vědomím, že peníze vrátit nemohou. Je veliká zadluženost občanů. (Rozmáhá se i lichva).