DF: Dějiny fyziky

. .

Dějiny fyziky – Starověk Lukáš Richterek

Katedra experimentální fyziky PF UP, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc

[email protected]

Podklad k předmětu KEF/DF: Dějiny fyziky

KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

1 / 76

. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

Fyzika Mezopotámie Slunce v životě dávných civilizací Egypt Indie a Čína Řecko Řecko: ionská přírodní filozofie Pythagorejci Eleaté a atomisté Helénistický svět a Řím Arabský svět


2 / 76

. Fyzika Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda, archaicky též silozpyt) v dnešním smyslu od 19. století, fyzikus = lékař (hygienik), angl. physicist×physician zákonitosti společné všem oblastem přírodních jevů věda – souhrn poznatků, způsob a proces poznávání světa; nutné přesvědčení, že je poznatelný (Einstein); nekončící dobrodružství (Einstein, Infeld) poznání – „ob(d)raz světa“ v naší mysli, platí nějaké zákony =⇒ schopnost předvídat jiný odraz – umění, věda je součástí naší kultury, potřebuje i intuici i fantazii, údiv, zvídavost mytologie, pseudověda KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

3 / 76

. Fyzika Sir Karl Raimund Popper (28. července 1902 Vídeň – 17. září 1994 Londýn): falzifikace možná definice . Věda je historický proces soustavného poznávání světa, vytváření jeho vědeckého obrazu. Ověřuje své poznatky, sama sebe opravuje, připravena připustit .omyl nebo nepřesnost svého poznání zkušenost (hod oštěpem), spojeno s technikou (techné – řemeslo, lest, úskok; snažíme se nad přírodou vyzrát?) systematické pozorování =⇒ hypotézy =⇒ předpovědi =⇒ experiment =⇒ více experimentů Thomas Samuel Kuhn (18. července 1922 – 17. června 1996): Struktura vědeckých revolucí KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

4 / 76

. Fyzika . Fyzika . Základní věda o nejobecnějších vlastnostech přírodních objektů a zákonitostech přírodních jevů, která vychází z pozorování, zkušeností, experimentů, jejich výsledky matematicky zpracovává, výpočty systematicky ověřuje. Výsledky slouží lidstvu, z praxe čerpá podněty. . stará (předklasická) fyzika: před rokem 1600 klasická fyzika: (1600 – asi 1900) moderní fyzika (relativistická, kvantová) (relativní pojem!) Zpracování kovů: 8 000 př.n.l., od 4 000 př.n.l. doba historická, těžké určit, co znali (bezdrátová telegrafie???) v nánosech Tigridu nádobka, Fe tyč, Cu váleček, zalito asfaltem (článek?), čočky v Nivie (?) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

6 / 76

. Mezopotámie


7 / 76

. Mezopotámie


8 / 76

. Mezopotámie


8 / 76

. Mezopotámie


8 / 76

. Mezopotámie civilizace žijící v povodí řek Eufrat a Tigris vobdobí 4. až 3. tisíciletí př.n.l. – písemné doklady 60 soustava („šiklu“ → šekel, kopa – ještě Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845), loket („kúš“ ≈ 50 cm) hráze – objemy krychle, kvádru, hranolu, válce, tabulky x2 , x3 , √ 2 na 5 des. míst měření času

gnómon („ten, který ví“) – svislá tyč, sluneční hodiny vodní, přesýpací hodiny, hoření svíce („uteklo mnoho vody“, „dohořívá svíce života“) sumerský den = 12 dvouhodin, 12 znamení zvěrokruhu lunární kalendář (synodický měsíc ≈ 29, 5 dne), měsíce 29 a 30 dní, rok začínal o jarní rovnodennosti a měl 355 dní (čas od času měsíc navíc; Chammurabi – daně) lunární kalendář i další semitské národy, muslimské státy (korán zakazuje dodatečný měsíc, poslední měsíc 29 nebo 30 dní, podle toho, kdy beduíni zahlédnou srpek nového měsíce)


9 / 76

. Mezopotámie (pokračování) astronomie

znali saros T = 6 585 dnů 7 h 42 min (18 let 10 – 11 dnů) = 223 synodických měsíců =⇒ Slunce, Měsíc a uzly jeho dráhy ve stejné poloze; zahrnuje 41 zatmění Slunce a 29 zatmění Měsíce a protože počet dní není celý, neopakují se zatmění na stejném =⇒ zatmění Slunce posunuta o 115° na západ výhoda znalosti zatmění (Claudius 1.8. 45 n.l., v den jeho narozenin; Kolumbus na 4. výpravě předpověď zatmění Měsíce 29.2.1504) Stonehenge (2000 př.n.l.?)

Chaldejci: seznamy hvězd, komet, synodický měsíc na 1 s sedmidenní týden (≈ fáze Měsíce), 7 „světel“ na obloze, která se pohybují (S, M, 5 planet =⇒ 7 Bohů) neděle = den zlata a Slunce – Utu, Helios, Sol v Římě pátek jako jediný ženské bohyni – Ištar, Ester, Afrodita, Venuše, germánská Freya

země – polokulovitá slupka obklopená vodou (zakřivení?) voda – vše prostupující substance KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

10 / 76

. Gnómon


11 / 76

. Gnómon


11 / 76

. Slunce měřilo čas Měsíc se od Země vzdaluje o 4 cm za rok, den se prodlužuje asi o 1,7 ms/100 let zemětřesení v JV Asii 2004 – zrychlení o 3 µs přestupná sekunda


12 / 76

. Analemma

© Anthony Ayiomamitis http://www.perseus.gr KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

13 / 76

. Analemma

© Anthony Ayiomamitis http://www.perseus.gr KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

13 / 76

. Slunce v životě dávných civilizací


14 / 76


Stonehenge ≈ 2 000 př.n.l. KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

14 / 76

. Slunce v životě dávných civilizací Jeskyně v údolí Plakánek (Kost) – „sluneční kámen“ osvětlen večer v den rovnodennosti

Klobuky u Kladna ≈ 3. stol. př.n.l („Zkamenělý pastýř“ 3 m, 5 t) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

14 / 76


první předpověď: Thalés z Míletu 585 př.n.l. Císař Claudius (10 – 54 n.l.) 1.8. 45 n.l. (v den jeho narozenin) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

14 / 76


Kolumbus na 4. výpravě: předpověď zatmění Měsíce 29.2.1504, Jamajka (Lodě poškozené bouřemi a neschopné plavby v zátoce Svaté Anny, dva námořníci ve člunu na Hispaniolu, zbytek na Jamaice více než rok; domorodcům se zajídalo chování námořníků, odmítali zásobovat; před zraky užaslých náčelníků krátce po západu Slunce „nechal zmizet z oblohy Měsíc“) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

15 / 76

. Slunce v životě dávných civilizací . Saros . T = 6 585 dnů 7 h 42 min (18 let 10 – 11 dnů) = 223 synodických měsíců =⇒ Slunce, Měsíc a uzly jeho dráhy ve stejné poloze .zahrnuje 41 zatmění Slunce a 29 zatmění Měsíce Protože počet dní není celý, neopakují se zatmění na stejném místě =⇒ zatmění Slunce posunuta o 115° na západ Babylóňané 2. tis. př.n.l., označení Chaldejci


15 / 76

. Egypt


16 / 76

. Egypt


17 / 76

. Egypt


17 / 76

. Egypt


18 / 76

. Egypt od 3. tisíciletí př.n.l., papyrus, hieroglyfické písmo, Rosettská deska (Napoleon, Jean F. Champolion, první znaky Thomas Young 1819) Rhindův papyrus (1500 př.n.l.) – řešení mat. úlohy (Britské muzeum), nepoziční desítková soustava obsah kruhu = obsah čtverce o straně 8/9 průměru (p ≈ 3,16) orientace pyramid podle světových stran, nivelizace vodním kanálem pravé úhly △ 3:4:5

objemy kvádru, hranolu, válce, komolého jehlanu (pyramidy, sýpky); (ne obecné vzorce) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

18 / 76

. Egypt – solární kalendář výpočty kolik chlebů apod. z určitého množství ječmene (příděly dělníkům, česnek) 2 lokty (45 cm a „královský“ 53 cm – daně), rovnoramenné váhy 12 měsíců po 30 dnech + 5 dní zasvěcených bohům období záplav, růstu a žní (heliaktický východ Síria – okolo letního slunovratu mizí na 70 dní pod obzorem) =⇒ rozlévání Nilu 238 př.n.l. – opožďování, myšlenka přestupného roku; Sosigenes (1. stol. př.n.l.) navrhl juliánský kalendář, další reforma až 1582; prosadil Caesar merchet k pozorování hvězd, ne záznamy; „Polárkou“ Thuban v souhvězdí Draka Thowt, bůh Měsíce, moudrosti, písma, matematiky, astronomie a alchymie s hlavou ptáka Ibise, ztotožňovaný s řeckým Hermem (hermetické nauky, uzávěry) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

Nabta Playa (5000 př. n. l.?)

19 / 76

. Indie


20 / 76

. Indie


21 / 76

. Indie


21 / 76

. Indie


21 / 76

. Indie povodí Indu v dnešním Pákistánu (Harappo, Mohendžodaro, 3. tisíciletí př.n.l., objeveno 1924), asi kontakty se Sumery Arjové (1500 př.n.l.) – hinduismu, převtělování, kasty 6. stol. př.n.l. – budhismus, zaměření na vnitřní život Brahma – abstraktní podstata světa, Átman („dech“) ztělesnění duše, v jednotě, člověk součástí vesmírného ducha (viz gaia) z raného období veršované védy, souhrn vědění, zaznamenány 7.–5. stol. př.n.l., představa o kosmické řádu „rta“ později příspěvek k matematice – desítkový poziční systém, používání 0 (876, možná od Číňanů, znali i Mayové); „šúnja“ = prázdný, arabsky „sifr“ (cifra); záporná čísla, trigonometrické funkce Árjabhata (5. – 6. stol.): Pythagorova věta, p ≈ 3,141 6, lineární rovnice, sinus („ardhá-dřiva“) a kosinus, otáčení Země, příčiny zatmění Brahmagupta (6.–7. stol.) poprvé myšlenka o přitahování vesmírných těles (gravitaci) Bháskara (1114 – 1185) encyklopedie „Siddhánta širómani“ (asi „Diadém nauky“, soubor traktátů) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

22 / 76

. Čína


23 / 76

. Čína


24 / 76

. Čína


24 / 76

. Čína jedna z nejstarších kultur (3. tisíciletí př.n.l.), písmo asi nejstarší nepřetržitě užívané, historické záznamy knihtisk, svitky hedvábí, papír (105 n.l.) úkazy na obloze, oznamování císaři (2137 př.n.l. astronom popraven, neupozornil na zatmění Slunce) lunární kalendář, Metonův cyklus (Meton z Athén, 432 př.n.l.): 19 tropických roků = 235 synodických měsíců; nutno vložit někdy 13. měsíc (i Slované měli „hruden“) ne mytologie, ale abstraktní filozofie: „jang“ a „jing“ (protikladné principy), oživované kosmickou energií „čchi“; jang kladný, světlý, aktivní, mužský; jing záporný, temný, pasivní, ženský; nemohou být jeden bez druhého (dualismus?, Bohr symbol na erb po vyznamenání řádem Slona) Konfucius (551 – 479 př.n.l.); morálka, výchova; současník Sokrata; Lao-c’ („Starý mistr“) – Kniha o tao a ctnosti, „tao“ (cesta), ne jedna podstata KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

25 / 76

. Čína básník, malíř, filosof, matematik, astronom a kartograf Čang Cheng (78–139) složení vesmíru (měsíc má tvar koule a je osvětlován Sluncem) dvorním historikem, za povinnost zapisovat astronomická pozorování, povodně, zemětřesení =⇒ přístroj, který by signalizoval otřesy půdy při zemětřesení („seismoskop“, jinak 19. stol. – velká nádoba, těžký výkyvný bronzový válec spojený soustavou osmi pák s tlamami osmi draků na obvodu nádoby, v tlamě draka byla v labilní poloze umístěna kovová kulička a pod ní bylo osm bronzových žab s rozevřenými tlamami; když se válec zachvěl vlivem chvění půdy, pohnula se čelist draka v příslušném směru, kulička vypadla z dračí tlamy a spadla do žabí tlamy; záchvěvy půdy až na vzdálenost několika set kilometrů) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

25 / 76

. Čína vlhkost vzduchu pomocí ptačích per, od počátku letopočtu magnetická střelka k námořní navigaci, objevili magnetickou deklinaci, elektrické jevy vznikající třením pryskyřice, od prvního století střelný prach (rakety u ohňostrojů, později vojenství) 2. stol. př.n.l.: Traktát o měřické holi, Matematika v devíti knihách; úlohy a návody na jejich řešení (zlomky, počítání úměr, řešení lineárních rovnic, použití Pythagorovy věty, počítání obsahů rovinných obrazců a objemů těles, výpočty druhých odmocnin a třetích odmocnin a na ekonomické a účetnické výpočty), záporná čísla 3. stol.: desítková soustava a způsob zápisu desetinných zlomků (předstihli Evropu o zhruba 1000 let) Lou Chuej zpřesňuje hodnotu čísla p pomocí 96úhelníku a 3072úhelníku vepsaného do kružnice 1303: Ču-š´ Tie – Jaspisové zrcadlo čtyř prvků – Pascalův trojúhelník s binomickými koeficienty KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

25 / 76

. Čína Liou Čou (≈ 600 n. l.),interpolace numerických hodnot, myšlenka Eratostenova měření poledníkové kružnice (Nan Kung Šao roku 725) katalog asi 800 hvězd (4. století př. n. l., cca 200 let před Hipparchem) „ukazatel jihu“ (okolo 1160 př. n. l. věnuje císař Čching Wang vyslanci z Tonkinu, dnes Vietnam)


25 / 76

. Divy světa Egyptské pyramidy (2550 př. n. l.) Visuté zahrady Semiramidiny (600 př. n. l.) Feidiův Zeus v Olympii (435 př. n. l.) Artemidin chrám v Efesu (550 př. n. l.) Mauzoleum v Halikarnassu (351 př. n. l.) Rhódský kolos (292–280 př. n. l.) Maják na ostrově Faru (3. století př. n. l.) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

26 / 76

. Divy světa


26 / 76

. Řecko


27 / 76

. Řecko: počátky velké stěhování z euroasijských stepí (pastevci, kočovníci), počátek 2. tisíciletí př. n.l̇. kmeny: Achájové (početní, Peloponés, Mykény, Tirunth), Ionové (Attika – Athény, ostrov Euboi), Aiolové (Théby, Delfy); bronzové zbraně, hrnčířský kruh, přišli i s koňmi (báje o Kentaurech) vliv krétské kultury (okolo 1500 př. n. l. asi výbuch sopky, Tsunami), první písmo okolo 1200 př. n. l. vpád „mořských národů“, zánik chetitské říše, do Řecka Dórové (železo, Poloponés, Kréta, jih Egejského moře – Rhodos, Sparta), Ionové expandují do Malé Asie (Milétos, Efesos), osady podél Středozemního moře =⇒ kontakt s kulturami blízkého východu upravují fénickou abecedu (ta bez samohlásek), základ azbuky a latinky 8. stol. př. n. l. Iliada a Odysea, později divadlo, architektura, ... „řecký zázrak“; nová společenská organizace pollis, vždy je možné někam se odstěhovat KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: počátky

.

Hésiodos (7. stol. př. n. l.):

. „cenou velkého díla (poznání) je lopota, a bohové stanovili, že se musí platit předem …“ .


28 / 76

. Řecko: počátky


28 / 76

. Řecko: ionská přírodní filozofie

počátek hledání podstaty světa, díla před Platonem se nedochovala Thales z Milétu (625 – 547 př. n. l.) znal saros, předpověď zatmění Slunce 28. 5. 585 př. n. l. v předvečer bitvy mezi Médy a Lýdy sklon ekliptiky, vysvětlení zatmění pralátkou voda, Země plovoucí kruhová deska na nekonečném oceánu, vlnění a bouře ⇒ zemětřesení (tektonické desky...) geometrie, podobnost △ – výška pyramid, vzdálenost lodí, vodní hodiny, jantar (řecky elektron), kámen z města Magnesia (magnetovec) musí mít duši pád do studny a příhoda se služkou Anaximandros (610 – 546 př. n. l.); žák a přítel Thaletův pralátkou apeiron, princip vznikání a zanikání (tao), pohybem a kombinací se utvářejí 4 živly (stoicheia): země (studené + suché), voda (studené + vlhké), vzduch (teplé + vlhké), oheň (teplé + suché) spis o přírodě (?) – vítr, déšť, blesk, zatmění, mapa zemí, sluneční hodiny; Země válec, vznáší se ve středu světa, nepadá, neboť stejně vzdálen od krajů (symetrie?), v neustálém pohybu, úlomky ohnivé kúry Slunce, hvězdy; člověk z živočichů jiného druhu


29 / 76

. Řecko: ionská přírodní filozofie

Anaximenes (585 – 527 př. n. l.), žák Anaxomandra pralátkou a podstatou vzduch (pneuma), přináší teplo od SLunce hvězdy nehřejí pro velkou vzdálenost zhušťováním vzduchu vítr, kapaliny, pevné látky Země plochá okrouhlá deska v prostoru Herakleitos (540 – 480 př. n. l.); žák a přítel Thaletův pralátkou oheň (symbol pohybu, změny), jeho „směnou je veškero a oheň je směnou veškera“ (energie?) dialektika jednoty a boje protikladů („pantha rhei“) „tento svět nestvořil žádný z bohů“, trvá věčně prý dílo o přírodě, kritizoval řadu současníků, v ústraní Anaxagoras (500 – 428 př. n. l.) z Klazomén u Efezu, přišel do Athén, obvině z bezbožnosti, uvězněn a vyhnán, Malá Asie v rukou Peršanů, zemřel v Lampsaku základem nekonečné množství malých částeček (homoimeroi – „semena věcí“), původně smíchána v chaos; připomínají dnešní molekuly (už mají nějaké vlastnosti) „žádná věc nevzniká a nezaniká, nýbrž se směšuje a rozlučuje“ spis o přírodě: smyslové poznání klamné, rozhodující rozum, Země plochá deska ve vzduchu, Slunce a Měsíc žhavé kameny


29 / 76

. Pythagorejci pokračování ionské školy Pythagoras ze Samu (580 – 500 př. n. l.) otec rytcem kamene na dvoře Polykrata, podporoval aristokracii, po lidovém povstání uprchl (Egypt, Babylonie, Kréta, Kroton na jihu Itálie) škola (sekta), 600 žáků, přednášel zásadně v noci, členové odevzdávají jmění, stejný oděv, denní rozvrh (sebezpytování, čtení básní, gymnastika); chléb, med, voda řada pověr: nevracet se pod odchodu, nezvedat upadlé věci, nedotýkat se bílého kohouta, ... důkaz známé věty, fascinace vztahy mezi malými přirozenými čísly harmonie přírody (vyprávění o souzvuku kladiv a strun;√s hmotnostmi a poměrem přirozených čísle není pravda m!), pro délky platí (1:2 oktáva, 2:3 kvinta apod.) číslo symbol harmonie a základ přírody Země kulový (dokonalý) tvar (stín při zatmění Měsíce), obíhá kolem centrálního ohně (nevidíme, jsme k němu zády, odraz Slunce, Měsíc), ideální počet těles 10 = 1 + 2 + 3 + 4; vliv ještě u Keplera spisy? KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

30 / 76

. Pythagorejci Hippasos z Metapontu (okolo 450 př. n. l.): iracionální čísla (úhlopříčka čtverce, poměr úseček nemusí být dán poměrem přirozených čísel), „potrestán“ v moři Poseidónem, odklon ke geometrii Empedokles (493 – 433 př. n. l.), žák Pythagora z Akragantu na Sicílii filozof, řečník, básník, lékař, skok do Etny obhájce demokracie základ 4 živly, zápas lásky a sváru Filolaos (500 – 428 př. n. l.): „O přírodě“, důkaz pěti pravidelných mnohostěnů; pátý nadměsíční živel éter, každý živel mnohostěn (4-stěn oheň, ...); vliv na Platona a Aristotela Euxodos (408 – 355 př. n. l.) tělesa vesmíru na dutých soustředných sférách, harmonické vzdálenosti („hudba sfér“), celkem 27 (pohyb planet – na každou 4, po třech Měsíc a Slunce, stálice) ⇒ Hipparchos, Ptolemaios „integrace“ (exhaustivní metoda), využil Archimedes Herakleides (388 – 315 př. n. l.): otáčení Země, Merkur a Venuše okolo Slunce Archytas z Tarentu (428 – 365 př. n. l.): význam matematického důkazu, kladky, šroub, kolo na hřídeli KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

30 / 76

Hekataios z Milétu, 500 BC nejstarší dochovaná mapa světa (vzorem mapa Anaximandra z Milétu 6. stol. BC a babylónské mapy)

Indická představa světa J. Bajer, UP Olomouc 2010

3

Herodotos z Helikarnasu, 450 BC (otec dějepisu) zapsal vzdálenosti mezi antickými městy

J. Bajer, UP Olomouc 2010

4

. Pythagorejci katoptrika – geometrická optika, hlavně odraz světla, představa paprsku a přímočaré šíření Kepler: dioptrika se zabývá lomem; k zákonu potřeba goniometrických funkcí (17. století) problém vidění: „zrakové paprsky“, podobně jako netopýr; problém proč to nefunguje v noci; atomisté tvrdili, že ze svítících předmětů se odlupují slupky, přenášejí tvar a barvu předmětů (eidóla) =⇒ Ideál krásy a harmonie – je příroda taková?


33 / 76

. Eleaté a atomisté geometrie – statika, geometrická optika, problém pochopení pohybu eleaté – Elea (Velia) (I) Zenon (490–430 př. n. l.): aporie, snaha dokázat neexistenci pohybu, zkušenost není důkaz! podobně Kantovy antinomie základem světa jedno neměnné věčně existující jsoucno sofisté – Gorgias (483-380 př. n. l.), Sicílie; „O nejsoucím čili o přírodě“ nic není i kdyby něco bylo, nedalo by se to poznat i kdybychom to poznali, nemohli bychom to sdělit (nemělo by to smysl) paradoxy nekonečných mnižin až do 19. stol. (např. Bolzano), pohyb analýza paradox Kréťana – jak rozhodnout, zda lže nebo ne KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

34 / 76

. Atomisté Leukipos (490–420 př. n. l.)

dělení končí u atomů, ty dále nedělitelné, neustálý pohyb, důležitý tvar, uspořádání, poloha „kvantování“ prostoru – amery atomy se musí mít kde pohybovat =⇒ vakuum

Demokritos (asi 460–370 př. n. l.) z Abdér (řecký „Kocourkov“)

zámožná rodina, hodně cestoval, chaldejští mágové (s Peršany) 70 spisů, ateista, Platon ničil (?); mechanický obraz přírody, věčná, neomezená v prostoru, neustálý deterministický pohyb atomy nekonečně tvrdé – nelze rozbít (dnes kvarky?), spojování pomocí „háčků“ ⇒ struktury, v různých částech vesmíru se opakují Mléčná dráha z hustě uspořádaných hvězd (až Galileo s dalekohledem!)


35 / 76

. Atomisté Leukipos (490–420 př. n. l.)

dělení končí u atomů, ty dále nedělitelné, neustálý pohyb, důležitý tvar, uspořádání, poloha „kvantování“ prostoru – amery atomy se musí mít kde pohybovat =⇒ vakuum

Demokritos (asi 460–370 př. n. l.) z Abdér (řecký „Kocourkov“)

„…světy jsou nesčíslné a liší se velikostí …někde vznikají, někde zanikají …Některé světy jsou bez živočichů, rostlin a veškeré vlhkosti“ ⇒ Země není ojedinělá, někde možná život vše výsledkem spekulací botanika, stavitelství (klenba?), politika, výchova, morálka magnetismus – podobné atomy objem kužele a jehlanu (bez důkazu) asi největší polyhistor před Aristotelem


35 / 76

. Epikuros Epikuros (341–270 př. n. l.) na ostrově Samu

syn vesnického učitele, občan Athén, škola Kepos (zahrada) hodně žáků, mají ho rádi, filozofie – spokojit se s málem zdravotní problémy, poznání přírody ⇒ klid, pocit blaženosti proti skeptikům, astrologie „nicota“, bohové se nesmí obtěžovat, se smrtí se „míjíme“, 300 svitků (většinou se nedochovaly) atomy – nelze nekonečně dělit, připouští i náhodný pohyb (srážky), rychlost atomu stejná jako myšlenky :) některé jevy nelze beze zbytku vysvětlit jen úvahami (bouřka), vnímáme smysly

Titus Lucretius Carus (97–95 př. n. l.)

římský básník, často nemocen, sebevražda De rerum natura – O přírodě


36 / 76

. Řecko


37 / 76

. Platón Sokrates (469–399 př. n. l.)

„Poznej sebe sama“, „Vím, že nic nevím“ – k pravdě sebepoznáním odmítá autority, hlas svědomí božského původu – odsouzen k smrti (odmítl záchranu) žádné spisy, vliv přes žáky (sokratická metoda)

Platon (Aristokles, 427–347 př. n. l.)

Whitehead: „celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi“ 8 let se Sokratem, po S. smrti cestuje, opakovaně v Syrakusách (chce realizovat představy o ideálním státu), do otroctví, přátelé vykoupili Akademia zrušena 529 n. l.Justiniánem (viz novověké společnosti) Obrana Sokratova, Ústava, Zákony, 34 dialogů (viz Galileo – prezentace riskantních názorů)


38 / 76

. Platón Sokrates (469–399 př. n. l.) Platon (Aristokles, 427–347 př. n. l.)

náš svět pomíjivý a nedokonalý, vliv pythagorejské mystiky ideje – dokonalé a věčné (trojúhelník), předměty světa ne Nevstupuj, kdo neznáš geometrii zpráva o zániku Atlantidy jediný a jednorozený vesmír je největší, nejlepší, nejkrásnější a nejdokonalejší žáci Akademie např. Euxodos, Herakleides


38 / 76

. Řecko


39 / 76

. Aristotelés Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry (poloostrov Chalkidiké)

tvůrce formální logiky pozorování, experimenty (nasávání vody, šíření zvuku) první „fyzik“, ale hlavně spekulativní, Fysika až do 18. stol. (latinský překlad) meteorolog, zoolog, anatom, botanik × v mnoha závěrech se mýlil vyrůstal v Pelle (otec lékař makedonských králů), pěstoun Proxen v 17 letech – na 20 let do Platonovy Akademie z jeho podání informace o jiných pramenech po Platonově smrti do Assu (M. Asii), tyran spolužák Hermeias, žení se s jeho neteří Pythiadou, před Peršany utíká na Lesbos 342 př. n. l.učitelem Alexandra Makedonského


40 / 76


335 př. n. l.(Alexandrovo tažení) v Athénách Lykeion (lyceum), peripató=procházet se – peripatetická škola velká knihovna, poznání z východu protimakedonské nálady – zemřel v Chalkidy (ostrov Euboia) nepřejal Platonův idealismus (proto nevedl Akademii) – „zlatá střední cesta“, umírněný kompromisní postoj logika: Organon (pojmy, definice, sylogismy) základem látka (hylé) a materiál a tvar (morfé), bytí jednota látky a tvaru účel uvádí do pohybu – teleologie, 4 pozemské živly a jeden nebeský Metafysika („za fyziku“, 14 traktátů uspořádal Andronikos Rhodský)


40 / 76


rozměry Země zhruba správně, odhad stálic nereálný (9krát dále než ⊙) Země nehybná koule (tělesa při svislém vrhu se vrací) rozpracoval Eudoxův model sfér (59), hybatel; „přenechávám, kdo mají v tomto oboru pevnější znalosti“, dogma z něj udělali později Fysika, O nebi, O vzniku a zániku, Meteorologika (světlo a zvuk v atmosféře, bouře, halové jevy) mořská voda více nadlehčuje, zvuk zhuštění a zředění vzduchu, ozvěna, teplejší vzduch řidší; ústřední problém přírodních věd: pohyb a změna horror vacui – nasávání vody každé těleso přirozené místo (lehčí vzhůru), tó próton kinún – prvotní hybatel


40 / 76


kinematika: 2 pohyby, věčný a dokonalý po kružnici, přímočarý (je omezen, „strach z ∞“) volný pád: ve vakuu vše stejně rychlé, to je nemožné (!) setrvačnost: „buď bude v klidu, nebo se bude v prostoru pohybovat do neomezena, nebude-li něco silnějšího překážet“, opět nemožné při pohybu prostředím víry, ty pohánějí dále pohyb: jakákoli přeměna, vznik a zánik, uskutečňování toho, co jest možností (variační princip?) čas jest počtem pohybu, existuje jen přítomný okamžik (nýn) přes arabský svět do Evropy, nejprve pohanský filozof, od 13. stol. na univerzitách


40 / 76

. Aristotelés Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry (poloostrov Chalkidiké) Hlavní omyly („zdravý rozum“):

sublunární (4 živly) a supralunární oblast (éter), různé zákony; ideální kruhové pohyby nehybná Země, výjimečné postavení přirozené a násilné pohyby (hybatel) zrychlení volného pádu žádný tlak vzduchu na zemský povrch (lehčí živly vzhůru) komety, meteory, Mléčná dráha – hoření mastných par v horních vrstvách atmosféry strach z vakua, dělení pohybů (viz výše) rychlost zvuku závisí na výšce tónu, světla nekonečná

lékař Galenos, astronom Klaudios Ptolemaios, spor o povahu vědy (platonovci – čistá, peripatetikové i užitečná) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

40 / 76

. Helenistický svět – Múseion v Alexandrii 323 př. n. l.– smrt Alexandra Makedonského, rozpad říše Ptolemaios I (vojevůdce A.) nová dynastie v Egyptě, centrum Alexandria, vliv Aristotela Euklides (360–290 př. n. l.), Základy (Stoicheia) Múseion (Chrám múz), první vědecké středisko s podporou státu, funguje 600 let 700 000 knih (svitků), knihovník nejvyšší, sály, zahrady, pitevny, studovny, observatoře inspirace pro další (Pergam), každé lodi zabaveny knihy vyhořela při dobytí Antoniem (dar Kleopatře z Pergamu), 4. stol. n. l.fanatizovaní křesťané, 643 dobytí Araby (Amr Ibn al Ás) dnes obnovena, vliv islámských duchovních (?) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

41 / 76

. Helenistický svět – Theofrastos a Straton Theofastos (373–288 př. n. l.) – botanik, dějiny přírodní filozofie, vede Lykeium po Aristotelovi (2000 žáků)

oheň neexistuje samostatně, spíše druh pohybu než živel zpochybnil teleologii (účel přílivu?) Metafysika: „musíme zásadně postupovat tak, že vycházíme z řemeslné praxe a hledáme obdoby mezi přírodními a umělými procesy“

Straton z Lampsaku (320–268 př. n. l.), vychovatel Ptolemaia II., vliv na budování Múseia

spojení Arist. učení s atomismem, mezi atomy „malá vakua“ (stlačitelnost, šíření zvuku), diamant bez vakua zájem o termiku, všechny živly ke středu světa pantheismus (dle Cicera): „všechna božská moc v přírodě a příroda, která je mocnou bytostí bez tvaru a bez schopnosti cítění obsahuje v sobě KEF/DF, PřF UP, všechny 5. listopadu 2013 příčiny vznikání, růstu a zániku“

(University of Athens) 42 / 76

. Helenistický svět – Archimedes Archimedes (287–212 př. n. l.), zabit římským vojákem („Neruš…“) před ním (3/4. stol. př. n. l.): „Mechanické problémy“, 36 kapitol, aplikace jednoduchých strojů (kladka, klín, váhy, kormidlo, prak, louskáček,…), válečné stroje, spíše kinematické než geometrické úvahy Syrakusy na Sicílii (735 př. n. l.osadníky z Korintu), Hieron II. dohoda s Římany, po jeho smrti porušena, po 2 letech roku 212 př. n. l.dobyty, Archimedes pomáhal (Galenos apod. historka o zapalování lodí) Marcellus dal s poztami pohřbít , na hrobě koule a válec (vzorce pro objem si A. cenil) otec Feidas astronom, příbuzný krále Hierona (??) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

43 / 76

. Helenistický svět – Archimedes studoval v Egyptě (?), dopisoval si Poselství Eratosthenovi (Efodos = O metodě, objeveno začátkem 20. století), Holmes a Watson 13 traktátů rodnou dórskou „syrakuštinou“, většina spisů ztracena, známe z druhé (...) ruky obvod, obsah kruhu, parabolická úseč, objemy koule, úseče, elipsoidu, paraboloidu, posloupnosti, velká čísla, důkaz Demokritova vzorce pro objem kužele O rovnováze neboli těžištích rovinných obrazců, geometrické varianty exhaustivní metody Pappos: „dejte mi pevný bod…“ Vitruvius: Heuréka!, heuristická metoda KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

43 / 76

. Helenistický svět – Archimedes „O plovoucích tělesech“ (Ochumeron), 2 knihy, originál počátkem 20. stol v jeruzalémském klášteře (spodní vrsta, 1198 za 2 M$); Archimedův zákon, stabilita plovoucích těles, metacentrum, hydrostatické váhy (vážení na vzduchu a pod vodou, určení hustoty, obdivoval i Galileo) kladkostroj (trojstěžník Syrakusia, 4 200 t(?)) kochlias (vodní šnek), čerpání vody, odmítl sepsat učebnici strojnictví „Počítání písku“ (Psammites), věnováno Gelonovi (syn a spoluvladař Hierona), miriada 104 velké číslo, opájel se velkými čísly, kolik zrnek písku ve vesmíru (1063 , dnes 1080 baryonů) „O stavbě sféry“, prý planetárium? KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

43 / 76

. Helenistický svět – Aristarchos & Aristarchos ze Samu (310–230 př. n. l.)

„O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce“, úhel ≈ 3°, ve skutečnosti 9 ′ , Slunce větší než Země i Měsíc a je mnohem dále, střídání dne a noci, roční období vzdálenost Měsíce triangulační metodou „Hypotheses“: ve středu světa stojí nehybné Slunce (je největší), kolem Země a planety, sféra stálic, zmiňuje Archimedes

Eratosthenes z Kyrény (284–192 př. n. l.), správce knihovny v Alexandrii, prvočísla, geografie, kartografie, historie, literatura

odhad rozměrů Zeměkoule (chyba 18 %, problém kolik 252 000 stadií) sklon roviny ekliptiky, mapa známého světa


44 / 76

. Helenistický svět a Řím


45 / 76



46 / 76



47 / 76



48 / 76

. Helenistický svět a Řím Appolonios z Pergy (260–170 př. n. l.)

„Kónika“ (O kuželosečkách), řez dvojitého kužele, vlastnosti využil až Kepler Pappos Alexandrijský (3. stol. n. l.): „Nechť jsou dány tři předměty, z nichž každý může být bodem, přímkou nebo kruhem; má se narýsovat kruh, který prochází každým z daných bodů (jsou-li dány jen body) a dotýká se daných přímek či kruhů.“

Lucius Seneca (4 př. n. l.–65 n. l.)

„Naturales quaestiones“ (Otázky přírodovědy) 7 knih, ve středověku učebnice stoická filozofie, vychovatel Nerona, sebevražda

Plinius starší (24 n. l.–79 n. l.)

„Historie přírody“ (Naturalis historia) – 37 knih, kompilace ze 2 000 spisů chce pozorovat výbuch Vesuvu zblízka


49 / 76


Pappos (4. stol. n. l.), „Mathematikai synagogai“ – dějiny matematiky, 8. díl věnovaný mechanice (Guldinovy věty) Diofantos z Alexandrie (3. stol. n. l.), diofantické rovnice Ktesibios (3. stol. n. l.), holič a důvtipný vynálezce

vodní hodiny (kamínky, hudební efekty), vodní varhany pumpa, hasičská stříkačka (Evropa v 17. století!), dělo na stlačený vzduch (neujalo se)


50 / 76

. Helenistický svět a Řím Filon z Byzantia (2. stol. n. l.) – teploměr (baňka s vodou, závisí na tlaku vzduchu, horký vzduch vzhůru podle Aristotela), vybral a popsal 7 divů světa Heron (1. stol. n. l.) ředitel Múseia, matematik, optik, vzorec pro obsah △ arabský překlad „Heronova kniha o zvedání těžkých předmětů“, „Beloponika“ (o pohybu šípů a střel) „O automatech“ (olejová lampa, dveře chrámu, automat na limonádu) „Pneumatika“, aeolipila (míč boha větrů Aióla) odraz světla (rovina, válec, koule), „Fermatův princip“ – příroda je vždy úsporná nivelizační přístroje (mikrometrický šroub)


50 / 76

Helenistický svět – Hipparchos z Níkaie . (190–120 př. n. l.) observatoř na Rhodu, působil i v Alexandrii vztahy sférické trigonometrie (bez goniom. fcí – délky tětiv odpovídající středovému úhlu) šedesátinné dělení úhlů tropický rok na 6 min, platonský rok 36 000 let (správně 25 725 let) RM = 59RZ , sklon 5° k ekliptice

katalog 850 hvězd k roku 129 př. n. l., asi znal astroláb sféry nahradil kružnicemi – epicykl, deferent (Apollonios), excentr


51 / 76

Zeměpisné souřadnice Hipparchos z Nikáie, 2. stol. BC (otec astronomie) zavádí poledníky a rovnoběžky nultý poledník přes Rhodos Rhodos

zem. šířka

Ferro

Kanárské ostrovy

zeměpisná délka Rhodos, Ferro, později Norimberk, Paříž, Londýn Greenwichský poledník 1883 J. Bajer, UP Olomouc 2010

Ptolemaios z Alexandrie, 2. stol. podrobné mapy, souřadnice, legenda nultý poledník Ferro (Kanárské ostrovy) 9

. Helenistický svět – Ptolemaios & Klaudios Ptolemaios (85(90) n. l.–165 n. l.), řecký matematik a astronom geocentrická soustava v díle „Mégalé sybtaxis tés astronomás“ (Velká skladba astronomie); arabský („Tabrir al maghesti“) a latinský překlad „Almagest“; 13 knih, Země nehybná koule, ekvant (vyrovnávací bod pro polohu planety), 40 epicyklů pravý a střední sluneční čas, předpovědi zatmění (souhlas po celá staletí; Babyloňané jen odpozorovaný saros) katalog 1000 hvězd, ale polohy dopočítal od Hipparcha (se systematickou chybou) tabulky astronomické refrakce; dokázal, že díky ní vidíme na obloze i hvězdy, které ještě nevyšly nebo již zapadly za obzor KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

53 / 76

. Helenistický svět – Ptolemaios &

okolo 145 n. l.přístroj na měření úhlu dopadu a lomu světla na rozhraní vzduchu, skla a vody. změřil úhel lomu světla (ze vzduchu do vody, do skla, ze skla do vody); tabulky (aproximace parabolou) ještě kolem roku 1610 používány Keplerem Feynman: Jedno z mála míst řecké astronomie, kde lze nalézt experimentální výsledky…jen čísla získaná aproximací spis Geografia


53 / 76



54 / 76

1154 Muhammad al-Idrisi Tabula Rogeriana pro sicilského krále Rogera II. a arabský glóbus * ve středověku se maloval jih nahoře

J. Bajer, UP Olomouc 2010

15

. Helenistický svět a Řím: Hypatia

Hypatia z Alexandrie (asi 370–415 n. l.) dcera matematika a astronoma Theona (redigoval Euklidovy Základy) nadání, matematické schopnosti, komentovala Apollonia a Diofanta, astronomické tabulky, konstrukce astrolábů hydroskop (pozorování pod mořskou hladinou), hustota kapalin, destilační přístroj, vlastnosti zvuku Rafael KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

56 / 76

. Helenistický svět a Řím: Hypatia Hypatia z Alexandrie (asi 370–415 n. l.) novoplatónská filozofie, působila silou argumentů i podmanivým zjevem, rozsápána fanatickým davem (konflikt s patriarchou Cyrilem, na straně prefekta Oresta) – před oltář, strhání oděvu, rozřezání těla křemeny a střepy, spálení .

pojmenována planetka

Citáty (údajné)

. Ponechte si právo myslet. I špatně myslet je lepší, než nemyslet vůbec. .Ta nejhorší věc je učit pověry jako pravdu.


Rafael 56 / 76

. Helenistický svět: Kateřina Alexandrijská Kateřina Alexandrijská: křesťanská mučednice, kolem roku 300

pronásledování křesťanů císařem Maxentiem, přesvědčila padesát pohanských filozofů, císař je dal upálit nabídl místo po svém boku, ona však odmítla (zasvěcení panenství); hořící kolo zasáhl blesk, nechal uřezat prsy a stít hlavu (ze žil světice prýštilo mléko, andělé na Sinaj (klášter sv. Kateřiny) přemodelovaná postava starší pohanské bohyně nebo inspirace Hipatií patronka fakulty svobodných umění pařížské univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec ctil Karel IV. (25. listopadu 1332 bitva u hradu San Felice)


Caravaggio

57 / 76

. Kateřina Alexandrijská


58 / 76

. Arabský svět


59 / 76

. Arabský svět

622 Muhammad z Mekky do Jasribu (dnešní Medíny), „hidžra“ 636 dobit Damašek, 642 Egypt, 711 přes Gibraltar 732 porazil Karel Martel u Poitiers


60 / 76

. Arabský svět


61 / 76

. Arabský svět Arabští kalifové velkoryse podporovali rozvoj věd a umění v 8. století se jejich říše rozkládala od Indu až po Pyreneje Abbásovci v Bagdádu: al-Masúr, Hárún ar-Rašín 786–809 (Tisíc a jedna noc), al-Mamún 809–833 (překlad Almagestu, zorganizoval výpravu – při Mosule změřila poloměr Země s přesností 1 km) Damašek, Bagdád („Dům moudrosti“, al-Mamún), Buchara, Herat, Káhira, Cordoba, Sevilla, Granada, od roku 932 i Toledo pokračovatelem helenistické Byzantská říše (Konstantinopol) na počátku „barbaři“ (knihovna v Alexandrii), později vysoká učení v Bagdádu, Cordobě, Toledu, 8.–11. stol. Cordobský kalifát nejmocnějším a kulturně nejvyspělejším v Evropě; studují i mnozí učenci z křesťanské Evropy (podkuřování muškátem, ostřikování růžovou vodou, vybrané lahůdky), 1236 vypálil Ferdinand III. Kastilský KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

62 / 76

. Arabský svět Arabové vědění od Syřanů, Řeků, Indů a ode všech, se kterými se na svých výbojích nebo obchodních cestách setkali mnohé z kultury Dálného Východu a Indie =⇒ prvními zprostředkovateli mezinárodní vědy, často encyklopedisté, řada jazyků přeložili významná díla řeckých filozofů, matematiků i astronomů, přes Španělsko do Evropy:

Gherard z Cremony (asi 1114–1187) do Toleda, překlad do latiny (Základy, Almagest,…)

z Indie převzatá desítková soustava (arabské číslice) a 0 – nula trigonometrie, buzola, střelný prach, papír, cukrová třtina destilace alkoholu (abstinenti!), amalgamovaná skleněná zrcadla, voňavky, voňavá mýdla (perská růže, samarkandský bazilišek, albánský leknín, tibetský mech – vše lze opatřit) zpřesnění astronomie: zenit, azimut, nadir, Aldebaran, Rigel, Atair, Vega kvalitní ocel, lékařství (pitva zakázána!), přesnost měření hustoty na hydrostatických vahách (praktické využití) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

62 / 76

. Arabský svět: Gherard z Cremony


63 / 76

. Arabský svět Ibn Sína (Avicenna, 980–1037) z Buchary

Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná 100 spisů, rodný jazyk perština, píše arabsky × Aristoteles: látka trvá věčně „Lépe než se zbývat matematikou, logikou nebo hvězdami je zvolit si jako povolání medicínu. Lékaře potřebují všichni…“

Ibn Rušd (Averroes, 1126–1198)

v Cordobě, vliv na Evropu důkazy řečnické (lid), víry (teologie) a logické (filozofie) svoboda bádání – spor s dogmatikou

Moše ben Maimon (Maimonides, 1135–1204)

židovský myslitel a lékař, spojení rozumu a víry Einstein: „M. byl jednou z těch silných osobností, které svými spisy a svým lidským úsilím pomáhaly dláždit cestu dalšímu vývoji evropské kultury.“


Hrobka v Hamadanu 64 / 76

. Arabský svět al-Chwárizmí (780–850)

Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá al-Chórezmí Abú Dža’far (Chovarizmí, Choresmí) správce Domu moudrosti Kitab al-muchtasav min chisáb al-džabr wa-l-mukabala (o řešení rovnic) Kniha o sčítání a odčítání podle indického počtu zidž – první trigonometrické tabulky poloha 489 míst, astroláb, sluneční hodiny

al-Farghání (Alfraganus, 9. stol.)

„Úvod do astronomie“ pochybnost o rotaci sféry hvězd

al-Bitrudži (Alpetragius, 12. stol.)

pohyb planet vyvolává centrální těleso, síla klesá se vzdáleností proti epicyklům


65 / 76

. Arabský svět al-Battání (Albategnius, 858–929)

z Battánuv Sýrii, psal arabsky sekta Sabejců – panteismus chalífův místodržící výstřednost dráhy planet, sklon ekliptiky, oprava hvězdného roku (několik s) „Nauka o hvězdách“, překlad do latiny, pohyb Slunce mylně precesí osy přesné tabulky (Vatikán, Escorial), tisk 1537 s komentářem Regiomontana

al-Zarkálí (Arzachel, 1029–1087)

v Toledu, k dispozici al-Battáního tabulky Alfonsínské tabulky 1252

král Kastilie a Leonu Alfons X. Moudrý

univerzita v Salamance, překlad Bible; 1240 povolal 50 učenců pro tabulky, tisk v Benátkách 1483; Kdyby se Bůh se mnou poradil, byl bych mu doporučil jednodušší mechanismus...


65 / 76

γ

γ

≈

≈ γ

!"$%&

) )

! " ' +

#"$ " ! " ! %& (!$ )* ! " ! %& ,!,!∆./0!1!2

≈

( Ω ∆)

. Arabský svět


68 / 76

. Arabský svět Ibn al-Haitham (Abu Ali Mohammed Ibn al-Hasan); Alhazen (965, Basra–1040) na dvoře káhirského kalifa jménem Fatimid Caliph al-Hakim úkol prozkoumat praktické možnosti regulací Nilu, které popsal podřadné úřednické místo, předstíral dušení chorobu, po smrti kalifa v roce 1021 náhle „vyzdravěl“ živil se opisováním Euklidových a Ptolemaiových spisů. optika: rovinná a dutá zrcadla sférického, parabolického a kuželovitého tvaru z vyleštěných kovů odlil sklo s konkávním povrchem, vytvořil první lupu


69 / 76

. Arabský svět Ibn al-Haitham (Abu Ali Mohammed Ibn al-Hasan); Alhazen (965, Basra–1040) pomocí delší rovné trubičky, kterou procházel světelný paprsek, dokázal, že světlo se šíří přímočaře camera obscura, zjistil, že camera obscura převrací obraz; světelné paprsky, které se protínají, se vzájemně neovlivňují teorie vidění; světlo vychází z předmětů a dopadá do oka, které předmět zaregistruje. objevil zákony perspektivy Abu Said al-Ala ibn Sahl (940–1000): „O zapalujících sklech“, tvrzení o lomu na rozhraní, geometrická konstrukce bez důkazu KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

69 / 76

. Arabský svět: ibn Sahl


70 / 76

. Středověk

Monte Cassino: 1. opatství založené v roce 529 sv. Benediktem z Nursie 130 km od Říma, zničeno náletem r. 1944 KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

71 / 76

. Středověk: Montserrat


72 / 76

. Středověk: Mont St. Michel


73 / 76

. Středověk

Břevnovský klášter benediktinů v Praze–Břevnově – nejstarší mužský klášter v Čechách, roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

74 / 76

. Středověk

Sázavský klášter (1032) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

75 / 76

. Středověk

Strahovský klášter, nejstarší premonstrátský klášter v Čechách (1143) KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013

76 / 76

DF: Dějiny fyziky

Recommend Documents