DF: Dějiny fyziky

. .

Dějiny fyziky – Středověk Lukáš Richterek

Katedra experimentální fyziky PF UP, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc

[email protected]

Podklad k předmětu KEF/DF: Dějiny fyziky

KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

1 / 29

. Osnova 1.

Středověk Vynález knihtisku Vznik univerzit Olomoucká univerzita 2. Scholastika


2 / 29

. Středověk

Monte Cassino: 1. opatství založené v roce 529 sv. Benediktem z Nursie 130 km od Říma, zničeno náletem r. 1944 KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

3 / 29

. Středověk: Montserrat


4 / 29

. Středověk: Mont St. Michel


5 / 29

. Středověk

Břevnovský klášter benediktinů v Praze–Břevnově – nejstarší mužský klášter v Čechách, roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

6 / 29

. Středověk

Sázavský klášter (1032) KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

7 / 29

. Středověk

Strahovský klášter, nejstarší premonstrátský klášter v Čechách (1143) KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

8 / 29

. Evropský středověk pozdější označení, přechodný útlum, zapomenutí dědictví antiky 476 – pád západořímské říše různé vymezení

1415 – Mistr Jan Hus 1450 – vynález knihtisku 1453 – dobytí Cařihradu Turky, zánik byzantské říše 1492 – Columbus day 12/10 1517 – vystoupení Luthera, začátek reformace 1522 – 6/9 přistála Victoria (Juan Sebastián Elcano + 17 námořníků z 241) 1543 – vyšlo Koperníkovo dílo

na počátku neklid, hladomory, nájezdy, epidemie (mor: 961 v Čechách 1/3 obyvatel, 1345–1351, černá smrt skoro polovinu obyvatel Evropy, poslední 1714 v Čechách 200 000 obětí) KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

9 / 29

. Evropský středověk pravidelné nájezdy – obnovování genofondu

4. stol. Hunové 10. stol. Maďaři (začlenění) 13. stol. Mongolové, Tataři 16. stol. Turci (úloha rakouské monarchie)

1054: velké schizma – odštěpení pravoslavné církve, dobytí Konstantinopole 1204 křižáky

Bitva u Lehnice (9.4. 1241)

hromadění praktických a technologických zkušeností (stavebnictví, metalurgie, sklo, hodiny a orloje, stavba lodí) hlavní vynálezy: brýle a knihtisk

Salvino Armati – dle náhrobku ve Florencii kolem 1300 první mnich na fresce v Trevisu 1352 popisuje Roger Bacon popisuje čtení s čočkou, dar papeži Klementu IV. (1195–1268) název podle minerálu berylu


Pád Cařihradu 10 / 29

. Evropský středověk pravidelné nájezdy – obnovování genofondu

4. stol. Hunové 10. stol. Maďaři (začlenění) 13. stol. Mongolové, Tataři 16. stol. Turci (úloha rakouské monarchie)

1054: velké schizma – odštěpení pravoslavné církve, dobytí Konstantinopole 1204 křižáky

Bitva u Lehnice (9.4. 1241)

hromadění praktických a technologických zkušeností (stavebnictví, metalurgie, sklo, hodiny a orloje, stavba lodí) hlavní vynálezy: brýle a knihtisk

Salvino Armati – dle náhrobku ve Florencii kolem 1300 první mnich na fresce v Trevisu 1352 popisuje Roger Bacon popisuje čtení s čočkou, dar papeži Klementu IV. (1195–1268) název podle minerálu berylu


10 / 29

. Vynález knihtisku 13. stol.: Čína, Arabové – dřevěné desky na množení karet Johannes Guttenberg z Mohuče – odlévaná vyměnitelná písmena, inspirace vinařskými lisy (řada věci v jednom – slitina na písmena, barva, výroba papíru, …) papírny ve Španělsku a Itálii 1150 1370 v Chebu (Karel IV., Italové), 1499 na Zbraslavi ze lnu, konopí, juty, až 1844 v Německu ze dřeva

do roku 1500 asi 1000 tiskáren, 26 000 inkunabulí (cunabula – kolébka), především bible Plzeň: 1476 vytištěna Statuta Arnošta z Pardubic, dle tradice 1468 Kronika trojánská obrovský nárůst gramotnosti KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

11 / 29

. Vznik univerzit Univerzita – z lat. universitas = všeobecnost, společenství, kolegium pod ochranou církve – volný průchod Evropou (učitelé i studenti) Salermo (lékařská škola 1150), Bologna 1158 (práva), Paříž 1150 (datum buly, konstituce 1215, 1253 Sorbonna i pro nekněze), Oxford 1167 (listina 1214), Cambridge (1226, odchod z Oxfordu 1209) základ: filozofická fakulta (artistická) septem artes liberales, Martianus Capella (De nuptiis philologiæ et Mercurii; Svatba filologie s Merkurem) asi 415 n. l., oblast rozumu (doplněk k víře), trivium (trojcestí): gramatika, rétorika, dialektika (logika) quadrivium (čtyřcestí): aritmetika, geometrie (geografie, kartografie), astronomie (astrologie), hudba Magister artium (liberalium), učitel/mistr sv. u. KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

12 / 29

. Karlova univerzita král Václav II. roku 1294, odpor šlechty 1346 poselstvo do Říma, o papežské povolení; podpora Arnošta z Pardubic, Kliment VI. 26/1/1347 v Avignonu:„ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“ Karlova listina 7. dubna 1348 (dnes arcibiskupský druhopis, originál zmizel koncem války, shořel po napadení vlaku letci USA?) první doložený rektor Henricus de Etwat (student práv!) 1622 jezuité, 1638 medicína a práva dohled státu, 1654 Univerzita Karlo-Ferdinandova 1882 česká a německá část 1920 česká Karlova Universita, zavřena 1939, Deutsche Karlsuniversität Prag k říši 1945 Karlova univerzita KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

13 / 29

. Karlova univerzita . Karel IV.: .

„A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a .účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.“


13 / 29

. Olomoucká univerzita Vilém Prusinovský z Víckova (William Prusinowsky von Wiczkov) (1534 – 16/6/1572); 1565–1572 biskupem olomouckým, 1566 pozval jezuity a založil kolej, první z biskupských obětí „biskupotravce“ Jana Philopona Dambrovského 1573 – univerzitní práva (Maxmilián II.), teologie, svobodná umění, 1576 Angličan George Warr začal přednášet filozofii, obnovena 1621 student Albrecht z Valdštejna, švédské drancování, olomoucký kolektář (kodex z r. 1142 za biskupa Jindřicha Zdíka) ve Stockholmu Marcus Marci, Jakub Kresa („Euklides Západu“), Gregor Mendel, astronom Karlel Slavíček (ve službách čínského císaře) nebo kartograf Viliam Stanzel KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

14 / 29

. Olomoucká univerzita

1773 státní správa, 1778 do Brna, 1782 zpět jako 3-leté lyceum 1827: arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan (bratr Františka I.): Františkova univerzita (filozofie, teologie, práva a medicinsko-chirurgickéstudium) 17. května 1860 zrušena, samostatná teologie do r. 1939, insignie do Innsbrucku 21. února 1946 obnovena jako Univerzita Palackého, čtyři fakulty bohoslovecká (zrušena 1950, obnovena 1990), právnická (až 1991), lékařská a filozofická, vznikla pedagogická


14 / 29

. Scholastika zdroje učebních plánů univerzit:

logika, fyzika, psychologie, poetika a etika – Aristoteles geometrie – Eukleides, aritmetika – al-Chwárízmí astronomie – Ptolemaios lékařství – Hippokrates, Galena, Avicenna

problém sloučení s křesťanskou vírou Aurelius Augustinus (354–430), v Alžírsku i proti pověrám a astrologii

. De doctrina christiana . „Poznávej, abys věřil, věř, abys rozuměl“ „…filozofové, pokud snad řekli něco pravdivého, co se shoduje s naší vírou …nejen, že se takových věcí nemusíme děsit, ale máme si je přivlastnit a využít .pro sebe…“ KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

15 / 29

. Scholastika Anicius Manlius Severinus Boëthius (480–524), „poslední Říman“ na dvoře ostrogótského krále Theodorika v Ravenně, ve vězení De consolatione philosophiae, snažil se o texty (logika, aritmetika) Flavius Cassiodorus (485–583), klášter Vivarium s velkou knihovnou antických autorů, matematikou, astronomií, chronologií Isidor ze Sevily (560–636), zákony vizigótského království, Etymologie – oblíbená encyklopedie Beda Venerabilis (672–735), klášter Sv. Pavla v Jarrow (hrabství Durham) „O přírodě:“ kulatost Země, příliv a odliv působením Měsíce zlomky, možná záporná čísla


Norimberská kronika 1493 16 / 29

. Scholastika Anicius Manlius Severinus Boëthius (480–524), „poslední Říman“ na dvoře ostrogótského krále Theodorika v Ravenně, ve vězení De consolatione philosophiae, snažil se o texty (logika, aritmetika) Flavius Cassiodorus (485–583), klášter Vivarium s velkou knihovnou antických autorů, matematikou, astronomií, chronologií Isidor ze Sevily (560–636), zákony vizigótského království, Etymologie – oblíbená encyklopedie Beda Venerabilis (672–735), klášter Sv. Pavla v Jarrow (hrabství Durham) „O přírodě:“ kulatost Země, příliv a odliv působením Měsíce zlomky, možná záporná čísla


Norimberská kronika 1493 16 / 29

. Scholastika Alcuin (Alkuin, Alch-wine, angl. Ealtwine tj. přítel chrámu) z Yorku (asi 735 Northumbria – 801/804 Tours) studuje katedrální školu v Yorku všestrannost, pedagogické schopnosti – ke dvoru Karla Velikého organizuje vzdělávací systém (příručky ke svobodným uměním, sbírka matematických příkladů)

Johannes de Sacrobosco, Jan Sacrobosco, Jan z Holywoodu (asi 1195 – 1256)

z Halifaxu, studium v Oxfordu kompendium astronomie „De sphaera mundi“ (O kouli nebeské), desítky vydání + první tištěná kniha o astronomii (Ferrara 1472) „Algorithmus“: učebnice aritmetiky verších (paměť)


17 / 29

. Scholastika scholastika: obhajoba, systematizace víry, symbióza antické filozofie a učení bible

andělé na špičce jehly může všemohoucí Bůh vytvořit kámen, aby ho nemohl uzvednout?

spor o univerzálie: obecné pojmy („ideje“) před věcmi (ante res) nebo zda pouze konkrétní věci a obecné označení jen prázdný zvuk, po věcech (post res)

Osobní pečeť

realisté (Anselm, Albert, Tomáš A., Hus) × nominalisté (Roscelin, William z Ockhamu, Jean Gerson) konceptualismus: nezbytnost obecných pojmů (konceptů), nepřikládá jim samostatnou existenci


18 / 29

. Scholastika Svatý Anselm z Canterbury (1033/1034 Aosta IT – 21/4/1109 Canterbury), benediktýn ontologický důkaz Boha: „Bůh je takové jsoucno, že si nemůžeme myslit jsoucno vyšší. Pak ale musí existovat i ve skutečnosti…“

Svatý Albert Veliký (Albertus Magnus, Albert z Böllstadtu) (1193 Lauingen – 15/11/1280 Kolín nad Rýnem)

Einstein: „Albertus Maximus“, dominikán, biskup v Řezně zoologie, mineralogie, alchymie (kovový arsen), astronomie (kulatá Země) prý existence magnetické deklinace (Bacon, Kolumbus?) hračky („mluvící stroj“ – hlava se zvukovodem), s Tomášem Akvinským prosazuje Aristotela v Paříži


Osobní pečeť

18 / 29

. Scholastika a Nominalisté Svatý Tomáš Akvinský OP (1225–7/3/1274) benediktýn v Monte Cassinu, poté dominikán (Řád bratří kazatelů; Ordo (Fratrum) Praedicatorum OP nebo O.P.) pět důkazů Boží existence, oficiální katolická teologie (novotomismus, encyklika Aeterni Patris 1879)

z pohybu (změny) lze usuzovat, že musí existovat prvotní impuls vše má svou příčinu, musí však existovat prvotní příčina věci existují nebo neexistují; to, že existují, způsobuje nějaká nutnost skutečnost je rozdělena dle stupňů dokonalosti, musí však existovat nejvyšší stupeň dokonalosti v uspořádání věcí je smysl, stejně jako ve směřování věcí, musí však existovat něco, co dané věci řídí

věda vysvětluje přírodní zákony, teologie nad ní (nelze proniknout rozumem)


Demidoffský oltář, Carlo Crivelli

19 / 29

. Scholastika a Nominalisté Duns Scotus (1270–1308), oxfordský františkán, Paříž, Kolín nad Rýnem, odmítá logické důkazy věroučných tezí William Ockham (Occam snad 1290–9/4/1349 Mnichov) anglický františkánský mnich a teolog proti papežské moci, ochrana Ludvíka Bavora (podporoval Jan Lucemburský, nástupce Karel IV.)

. zákon setrvačnosti . Tělesa uvedená do pohybu nepotřebují dále ničeho a nikoho, aby je postrkoval, nýbrž pohybují se sama, a to plynule, až se vyskytne nová příčina ke změně jejich .pohybu.



19 / 29

. Scholastika a Nominalisté Duns Scotus (1270–1308), oxfordský františkán, Paříž, Kolín nad Rýnem, odmítá logické důkazy věroučných tezí William Ockham (Occam snad 1290–9/4/1349 Mnichov) anglický františkánský mnich a teolog

.

proti papežské moci, ochrana Ludvíka Bavora (podporoval Jan Lucemburský, nástupce Karel IV.)

Ockhamova břitva:

. Pluralitas non est ponenda sine necessitate. Množství (tj. .důvodů, příčin) se nemá dokládat, není-li to nezbytné.


Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné – Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované. Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří. KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

19 / 29

. Středověk Jean Buridan Johannes Buridanus (asi 1300 Béthune – 1358), francouzský filosof, kritický pokračovatel Ockhama

mistr pařížské artistické fakulty, 1328 a 1340 rektor Sorbonny symetrie a narušení: Buridanův osel impetus – vložený pohyb

STŘEDOVĚK: od jistoty k pochybám Bacon a Leonardo: vize budoucího pokroku Fernão de Magalhães: pokání, svátky asi v nepravé dny (dle lodního deníku) 1485: sultán Bajezid II. zákaz knihtisku


20 / 29

. Středověká mechanika hlavně statika a rovnováha, částečně kinematika a dynamika (problém volného pádu – pojmy zrychlení, funkce nezavedeny) měření času (Galileo tep!) Jan Filoponos,Johannes Philoponus, Grammaticus (asi 490 – asi 570 Alexandrie)

komentář k Aristotelově Fyzice odmítá pohánění proudy a víry (stačilo by rozdmychat vzduch, ne vrhání) těleso si nese „vloženou vnitřní sílu“ (dynamis endotheia, energeia, později impetus), oslabována odporem prostředí tělesa padají stejně rychle Slunce ohnivá koule, stejná látková podstata jako tělesa na Zemi – Bůh je jen jeden, svět stvořil jako celek, nezasahuje do něj odpor církve, navazují na něj arabští učenci


21 / 29

. Středověká mechanika Silvestr II. – Gerbert z Aurillacu, Gilbert d’Aurillac (asi 940 Auvergne – 12/5/1003 Řím) ve Španělsku poznal arabské zdroje, učitel v Remeši přinesl desítkovou poziční soustavu, arabsko-indické číslice, traktáty o matematice možná mechanické hodiny poháněné závažím vychovatel Oty III., přítel sv. Vojtěcha, 999 zvolen papežem

Jordanus Nemorarius (13. stol.)

studuje v Paříži, představený dominikánů, rozpracovával traktát „Mechanické problémy“ „De ponderibus“ (O tíhách) – rovnováha na páce (i lomené), blíží se k momentu síly

. .„účinek síly závisí na místě jejího působení“

tlak tělesa na nakl. rovině menší při větším náklonu (rozklad sil až Stevin – poč. 17. stol.) KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

22 / 29

. Středověká mechanika Gerard Bruselský (přelom 12. a 13. století)

„De motu“ (O pohybu) – pohyb bodů, čar, ploch, rotace těles pohyb – pojem rychlosti, nerozlišuje střední a okamžitou představa trajektorie, lze projít různými rychlostmi

Thomas Bradwardinus (1290 – 1349)

františkán, Mertonova kolej v Oxfordu, učitel Viklefův (Wycliffův) „Tractatus proportionum“ (Traktát o úměrnosti) – vztahy mezi rychlostí, silou, odporem proti pohybu; dvojnásobná síla i větší než dvojnásobnou rychlost, pohyb možný i když síla vyrovná odpor prostředí „Tractatus de continuo“ (Traktát o kontinuu): čas nekonečně spojitý, i malou rychlostí lze dospět daleko


23 / 29

. Středověká mechanika William Heytesburry (1. polovina 14. stol.) rovnoměrně zrychlený pohyb: během libovolných stejných časových intervalů stejný přírůstek rychlosti intenzifikace (zrychlení), remise (zpomalení) (zatím se nepoužívají záporná čísla) okamžitá rychlost (tou dále rovnoměrný pohyb) kalkulátoři: početně vztah mezi rovnoměrným a nerovnoměrným pohybem

nominalisté na Sorbonně: pojmy a veličiny nutno definovat ve vztahu k realitě, proniká do Padovy (=⇒ Galileo) Mikuláš Oresme (1323–1382) geometrická konstrukce pohybu („grafické integrování“ s = s(t)), velikost střední rychlosti


23 / 29

. Středověká mechanika Albert Saský (1316–1390)

z Helmstedu, v Praze, paříži, první rektor ve Vídni, biskup v Halberstadtu výroková logika, hydrostatika impetus: střela proráží dřevěné desky, chápe jako kinetickou energii „O nebi“ – volný pád (v ∝ s!); všechna tělesa padají touž rychlostí kámen skrz zemi – kmitavý pohyb (ale tlumené – vliv Aristotela)

Domenico Soto (1494–1560)

španělský dominikán, profesor v Salamance volný pád rovnoměrně zrychlený, v ∝ t (bez důkazu) právník, proti obchodu s černochy, právo svrhnout krutého panovníka


23 / 29

. Středověká optika optika geometrická (nauka o perspektivě), klamy, iluze, duha; duchovní význam („spatřit světlo světa“, „býti osvícen“, Genesis) Vitellius, Erazmus Ciolek Witelo (asi 1225–asi 1280) 1253 jako student rvačka s noční hlídkou, Thuringopoloni, asi z Wroclavi? v Padově práva (Willem van Moerbek, upozornil na Alhazena, přeložil Archimeda, u papežského dvora ve Viterbu) překlad Alhazena

140 geometrických vět tiskem Frederico Risner v Basileji 1572 i s Alhazenem (Vitellonis Thuringopoloni opticae libri decem), dedikace Kateřině Medicejské, Witelo z divokých východních národů


24 / 29

. Středověká optika Roger Bacon (1214–1294)

z Ilchesteru, františkán v Oxfordu, polyglot, polyhistor, bojovník proti scholastice průkopník experimentální metody (základní pramen poznání), inspirace: kancléř Robert Grosseteste (1168–1253) – všechny fyzikální děje mají být vyjádřeny geometricky kritizoval neznalost klasických jazyků a matematiky u současníků vstupní klíč – mechanika, Opus maius, Opus minus, Opus tertium temná komora, sluneční zatmění, duha, hranol, duhový úhel 42◦ (nad spojnicí S.–pozorovatel), sférická aberace, ohniska zrcadla a čoček rychlost světla konečná, optika „ozdoba veškeré filozofie“ tíha dána přitažlivostí těles, formulace setrvačnosti, reforma juliánského kalendáře (vlastně gregoriánská) nerozluštitelné písmo (rukopis Vojnichův) pokusy s čočkami (dalekohled?), magnetem, střelným prachem, předpověděl mikroskop, parní stroj, dalekohled, letadlo – perspektivy techniky prudká povaha (občas vězněn, podle papeže)


24 / 29

. Duha a magnetismus Dietrich z Freibergu (1250–1310): duha může vzniknout i na jediné kapce (Aristoteles: oraz v oblecích, tj. hodně kapek), experiment s kulovou baňkou s vodou Francesco Maurolycus (1494–1575), Marcus Antonius de Dominis (1556–1624, odvolává se Newton), Jan Marek Marci (1595–1667), bez zákona lomu těžké Petr Peregrinus z Marincourtu (1220–?), učitel Bacona v Paříži

. Bacon: . …nestojí o projevy a slovní půtky, ale sleduje práci .rozumu a v ní nalézá mír


25 / 29

. Duha a magnetismus Francesco Maurolycus (1494–1575), Marcus Antonius de Dominis (1556–1624, odvolává se Newton), Jan Marek Marci (1595–1667), bez zákona lomu těžké Petr Peregrinus z Marincourtu (1220–?), učitel Bacona v Paříži

„Epistola Petri Peregrini de Maricourt ad Sygerum de Foucaucourt Militem de Magnete“ (dopis o magnetismu šlechtici a vojáku Sygerovi), 3 části, tiskem Augsburg 1558 popis magnetu, severní a jižní pól střelky (přitahování Polárkou), rozlomení, buzola, perpetuum mobile z Pikardie, zcestovalý, obléhání města Lucera (Karel z Anjou), protahuje se, navazuje na řadu experimentů, navázal až Gilbert


25 / 29

. Heliocentrismus Aristoteles: ne prostor, zaujímání místa, konečný vesmír, pohyb – vesmír „oživen“ (planety mají „hybnou duši“), vliv i u Keplera a Galilea geocentrický model: člověk středem Boží pozornosti, v hlubinách Země sedm stupňů do pekla Brahe: modifikace, relativnost vztažné soustavy dalekohled 1609 – fáze Venuše – problémy geocentrického modelu, aberace neměřitelná zpřesňování tabulek, Alfonsínské už v 15. stol. nevyhovují, námořní plavby


26 / 29

. Před Koperníkem vídeňská astronomická škola Georg Purbach (Peuerbach, 1423–1461)

tabulky zatmění, syntéza epicyklů a sfér (sféra planety dvěma kulovými plochami), změna jasnosti se vzdáleností

Georg Johann Müller (Regiomontanus, 1436–1476)

Purbachův žák, Lipsko, Vídeň, …, Bratislava (Academia Istropolitana založená 1467) kritický překlad Almagestu, vlastní pozorování, „Efemeridy“ pro 1475–1506, pojednání o kometě, trigonometrické tabulky (zdokonalení knihtisku – Kolumbus, Gama, Vespucci)

Křišťan z Prachatic (1370–1439): astronom matematik a lékař, kniha o přístroji k určení polohy hvězd („kacíř“ – koluje pod cizím jménem) KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

27 / 29

. Před Koperníkem vídeňská astronomická škola Georg Johann Müller (Regiomontanus, 1436–1476)

Purbachův žák, Lipsko, Vídeň, …, Bratislava (Academia Istropolitana založená 1467) kritický překlad Almagestu, vlastní pozorování, „Efemeridy“ pro 1475–1506, pojednání o kometě, trigonometrické tabulky (zdokonalení knihtisku – Kolumbus, Gama, Vespucci)

Křišťan z Prachatic (1370–1439): astronom matematik a lékař, kniha o přístroji k určení polohy hvězd („kacíř“ – koluje pod cizím jménem) Jan Ondřejův (Šindel) (asi 1370–1458) – ideový tvůrce orloje, za husitských válek učí ve Vídní, lékař Václava IV. i v Norimberku KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

27 / 29

. Mikuláš Kusánský Mikuláš Kusánský (Kusanus, 1401–1464)

Kues řece Mosele, otec vinař a loďař, neshody =⇒ odchází z domova, studuje v Heidelbergu a Padově znalosti, řečník, diplomat =⇒ řada přátel (Eneáš Sylvius Piccolomini – Pius II., Historia Bohemica) jednání v Cařihradě (Waltari: Temný anděl), basilejský koncil (Prokop Holý), biskup v Brixenu, 1462 jedná jménem papeže s Jiřím z Poděbrad, reformy církve v Německu (pokus o otravu), kandidát na papeže – náhle zemřel srdce v nemocnici v Kues (založil, dodnes slouží, zde i některé rukopisy) kráter na Měsíci naše vědění nedokonalé, absolutní jazykem matematiky


28 / 29

. Mikuláš Kusánský .

Mikuláš Kusánský (Kusanus, 1401–1464)

De docta ignoranta (1440) – O učené nevědomosti

. Matematika nám pomáhá ze všeho nejvíce při pochopení .různých věcí božských zpřesnil p (poznal iracionálnost) formulace zákona setrvačnosti: koule na vodorovné podlaze se nemůže sama přestat pohybovat „Idiota de staticis experimenta“ (Laik o statických experimentech, dialog) – nadšení nad Archimédovou experimentální metodou (vodu z různých zdrojů, nemoci z krev a moči, složení slitin) vesmír nekonečný, klid je jen zdání, hmota se zachovává KEF/DF, PřF UP, 26. listopadu 2012

28 / 29

. Mikuláš Koperník (1473–1543) z Toruně, otec kupec a radní, zemřel při epidemii moru strýc Lukáš Watzenrode (později warmijský biskup) studia Krakov, Bologna, Řím, Padova a Ferrara (práva, lékařství, …), překlady z řečtiny vydal 1503 kanovník ve Fromborku (zde i hrob), tajemník a lékař strýce (diplomatická jednání, ražení mincí, opevňovací práce, rozdělování pozemků, mapa Polska a Litvy) svobodný, 3 zájmy/úkoly vzorně plnit administrativní povinnosti jako lékař nezištně pomáhat volný čas věnovat astronomii


29 / 29

. Mikuláš Koperník (1473–1543)

1509 „Commentariolus“ (Malý komentář, 10 stran) svým příznivcům, názory spíše tajil 1543 v Norimberku: „De revolutionibus orbium coelestium“ (O obězích nebeských sfér??? – titul rukopisu se nezachoval), podle tradice spatřil na smrtelném loži – ochrnutý, ztratil pamět, zákaz 1616–1835 rukopis vlastnil Komenský, Nosticové, 1956 vláda ČSR věnovala Jagelonské univerzitě věnování papeži Pavlu III Andreas Osiander: předmluva, jde jen o hypotézu, možná rukopis upraven 6 knih, v první jeho model, dále pohyb Země, precese, pohyb jarního bodu s přesností nebyl spokojen, drží se kruhů, Slunce ne ve středu dráhy Země 20× menší „AU“ Erasmus Reinhold (1511–1553): prutenské (pruské) tabulky 1551


29 / 29

DF: Dějiny fyziky

Recommend Documents