Deset neznámých nad novou radnicí Praha 8 se rozhodla investovat 1,2 miliardy korun do výstavby nové radnice a připojeného komerčního centra. Projekt hrazený z veřejných financí vykazuje řadu nestandartních rysů, které vedení městské části neumí přesvědčivě vysvětlit. Kontroverzní postupy v zadání a nastavení miliardového tendru i následná smlouva s dodavatelem zakládají důvodné podezření z účelové manipulace se zakázkou. Tendr je v současnosti prošetřován Úřadem pro hospodářskou soutěž, další podání k ÚHOS v související záležitosti aktuálně připravuje také Transparency International ČR. I. Prosazení nestandartní zakázky O nové radnici se zastupitelé dozvěděli z návrhu rozpočtu Zastupitelé se poprvé oficiálně o chystaném záměru na výstavbu nové radnice dozvěděli v lednu 2010 při schvalování rozpočtu městské části. V něm figurovala blíže nespecifikovaná položka "Projektová příprava Centra Palmovka - 60 milionů Kč ". Tuto část rozpočtu zastupitelé odmítli schválit, radnice ji nicméně zajistila z rozpočtových rezerv. První a poslední diskuze – slíbený dialog se nekonal V únoru 2010 se konala na žádost opozice prezentace zvažovaných variant radnice pro zástupce všech politických klubů. Představeny byly tři varianty nové stavby – počítaly s výstavbou radniční budovy a vedlejšího komerčního centra. Pronájem komerčních ploch měl zajistit návratnost celé investice. Zároveň představeny první vizualizace zeleného obchodně společenského a správního centra Centru Palmovka od Ing. arch. Jiřího Ehla1. Varianta A
Varianta B
Varianta C
691 795 628
840 960 624
996 609 766
Celková plocha (m2)
34 240
41 765
45 731
Komerční plocha (m2)
14 722
19 882
19 645
55 191 120
83 055 120
82 315 680
5 790
6 728
7 020
20
17
15
7,98
9,88
8,26
Náklady (Kč)
Roční příjem z nájmu komerční plochy (Kč) Plocha pro radnici (m2) Přibližný podíl plochy pro radnici (%) Návratnost investice (%)
Představení zvažovaných (a nakonec ani nerealizovaných) variant nebylo diskuzí o projektu, jednalo se pouze o prezentaci záměru. Ačkoli byl slibován dialog s vedením městské části, nedošlo k němu.2 Místo diskuze o projektu zahájen tendr Vedení MČ Praha 8 zadalo na jaře 2010 zakázku na koncesní projekt (přípravu tendru) společnosti Rowan Legal.3 V dubnu 2010 je vyhlášen soutěžní dialog na realizaci výstavby nové radnice, 2. září 1 Bližší informace, vizualizace a náhledy zde: web Ehl & Architects a urbanisticko-architektonická studie Centrum Palmovka 2 Opoziční zastupitel Petr Vilgus k tomu mimo jiné uvedl: „Pan starosta Nosek neustále zdůrazňoval, že času je dost, že nikam nespěcháme a že bude dost prostoru na to, vše prodiskutovat.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 20.2.2012) 3 „Radnice použila 4 miliony z rezervy na koncesní projekt u právnické kanceláře Rowan Legal, advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Na Pankráci 1683/127. I přesto, že nabídka od Rowan Legal byla jediná obdržená nabídka ve výběrovém řízením na zpracování koncesního projektu, toto výběrové řízení nebylo zrušeno a Rowan Legal tedy
2010 doporučila výběrová komise projekt společnosti Metrostav Development a.s. 4 Vedení MČ Praha 8 vzápětí předložilo vítězný projekt ke schválení zastupitelstvu – 22.9.2010. (O problematickém zadání tendru – viz níže: II. Nestandartní rysy zakázky na novou radnici) Nestandartní spěch na prosazení projektu Projekt vzešlý ze soutěžního dialogu se radikálně odlišoval od doposud prezentovaných variant radnice a nebyl doposud zastupitelům znám. Namísto přislíbené diskuze tak vedení MČ Praha 8 představilo navržený projekt až na schůzi, na níž měli zastupitelé rovnou i hlasovat. Zároveň šlo o poslední schůzi zastupitelstva před říjnovými komunálními volbami. Zastupitelé s právě končícím mandátem měli rozhodnout o miliardové zakázce a zavázat jí nově nastupující zastupitelstvo 5. Tato skutečnost vzbudila pozornost České televize i dalších celostátních médií, které o této schůzi zastupitelů informovaly6. Zastupitelé neznali ani přesnou podobu radnice, ale měli schválit investici za 1,2 miliardy Zastupitelům byla představena pouhá hrubá objemová studie a vnější vizualizace. Zastupitelé neměli k dispozici ani projekt ani informace o vnitřních dispozicích. Vzhledem k typu zadání a způsobu soutěže, jímž radnice vítězný návrh vybrala, totiž nebylo jasné, jak přesně bude budova vypadat. Konkrétní podobu díla měla teprve radnice se staviteli dohadovat.7 Schváleno převahou jediného hlasu Ačkoli byl klub ODS nominálně dostatečně silný k prohlasování projektu, způsob, jakým byl projekt prosazován vedl k tomu, že návrh nepodpořila ani část členů ODS. Návrh byl nakonec schválen rozdílem jediného hlasu – ten dodal bývalý starosta a bývalý člen ODS Václava Musílka (Volba pro Prahu 8).8 Podoba vítězného návrhu: Náklady (Kč) 1 182 764 110 Celková plocha (m2)
35 655
Komerční plocha (m2)
--
Roční příjem z nájmu komerční plochy (Kč)
--
Plocha pro radnici (m2)
9 675
Přibližný podíl plochy pro radnici (%)
27
Návratnost investice (%)
4,3
4 5 6 7 8
toto řízení vyhrál.“ (web občanského sdružení 8Jinak! - článek o Centru Palmovka) Do soutěžního dialogu se přihlásily tyto firmy/uskupení: Metrostav Development a.s., Sdružení "Centrum Palmovka", AFI EUROPE Czech Republic s.r.o., HOCHTIEF CZ a.s., UNISTAV a.s. Poslední dvě jmenované z tendru odstoupily, vybíráno bylo tedy ze třech nabídek. Starosta Josef Nosek pro pořad Týden v regionech (25.9.2010): „Zhruba 18 měsíců se to připravuje a teď zrovna přišla doba, kdy to přišlo na přednes.“ Mf Dnes (23.9.2010): Zakázka za miliardu schválena. Jen pár týdnů před volbami ( dále rovněž: Hospodářské noviny, 23.9.2010; Lidové noviny, 23.9.2010;ČT1, 25.9.2010 – Týden v regionech aj.) Bývalý zastupitel za ODS Michal Kindl:“Nikdo nemůže jasně říct, co to bude stát, když k tomu neexistuje čárka projektu ani po té stránce ekonomiky, ani po té stránce stavební.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 29.2.2012) Sdružení 8Jinak! k prosazení projektu za pomoci exstarosty Václava Musílka připojila níže citovanou úvahu spekulativního charakteru. Pro naznačenou spekulaci nejsou k dispozici žádné důkazy, uvádíme pouze pro doplnění: „ Onen poslední potřebný třiadvacátý hlas dodal Václav Musílek z Nezávislých pro Prahu (nyní Volba pro Prahu 8) Předvolební kampaň Volby pro Prahu 8 byla podle všeho velmi nákladná. Otázkou zůstává, kde takto malé sdružení získalo peníze na billboardovou kampaň. Posléze na Praze 8 začíná působit proradniční TV Praha 8, kterou provozuje člen Volby pro Prahu 8 Jiří Vítek. Televize je opět placena ze zdrojů Volby pro Prahu 8. Opět vyvstává otázka, kde takto malé sdružení získává prostředky na financování TV Praha 8.“ (web občanského sdružení 8Jinak! - článek o Centru Palmovka)
II. Nestandartní rysy zakázky na novou radnici Netypické sloučení Veškeré zakázky související s realizací nové radnice byly sloučeny zadavatelem (tj. MČ Praha 8) do jediné rozsáhlé zakázky pro jediného generálního dodavatele. Tím byl porušen jak poměrně obvyklý princip trojúhelníku9 (investor – zpracovatel projektu – realizátor stavby), tak i vynechána architektonická soutěž (ideálně oddělená od projektanta). Namísto jednotlivých architektonických návrhů budoucí dominanty centra Prahy 8 byly posuzovány komplexní návrhy zahrnující vše od stavby až po následný pronájem. (Ne)výhodné vytvoření spojené superzakázky s jediným dodavatelem? Do jediného tendru tak byly sloučeny veškeré zakázky k nové radnici – návrh, projektová dokumentace, výstavba, následná správa na 20 let a zajištění pronájmu komerčních ploch. Zadavatel se tak vzdal možnosti soutěžit jednotlivé zakázky ve specializovaných tendrech a jistého snížení ceny za tyto úkony. Velikostí takto spojeného tendru byly diskriminovány menší firmy bez ohledu na kvalitu své potenciální nabídky. Vzhledem k tomu, že smlouva umožňuje 100% krytí díla subdodávkami, zadavatel umožnil, aby se jednotliví subdodavatelé vyhnuli soutěži v tendrech, které by samy o sobě byly nadlimitními, jasně definovatelnými zakázkami. Zároveň došlo k vytvoření nepřehledné obří superzakázky, kde je mnohem komplikovanější otázka efektivity a kontroly. Jako argumenty pro podporu sjednocení zakázek do supertendru byl zmíněn faktor času a jednodušší administrace takové zakázky.10 Logika vytvoření superzakázky vyniká především až ve spojení se zvláštním typem výběrového řízení – soutěžním dialogem. Obejití otevřeného výběrového řízení – soutěžní dialog Soutěžní dialog představuje velmi specifický typ výběrového řízení určený pro případy, kdy zadavatel nemá jasnou představu o své poptávce a vede proto dialog s jednotlivými firmami o tom, co mu mohou nabídnout. Jde o typ zakázek, kde zadavatel není schopen jasně definovat finační, právní nebo technické aspekty tak, aby mohl vypsat otevřené výběrové řízení. V takovém případě umožňuje zákon provést soutěžní dialog.11 Vedení MČ Praha 8 záměrně nespecifikovalo své požadavky na funkčnost nové radnice a přeneslo tuto odpovědnost na dodavatele. Jak vyplývá z koncesního projektu i z dalších interních materiálů, měla radnice přitom poměrně přesné představy o technických, právních, finačních i provozních paramaterech. Podle právničky Transparency International ČR Radky Pavlišové byl soutěžní dialog vybrán, aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky.12 9 Nezávislé zpracování projektu, na jehož základě je teprve soutěžena nejvýhodnější nabídka realizace stavby, může být významným faktorem regulace zakázky. Již zpracovaný projekt může působit na stavební firmu, aby konala ve prospěch klienta a nikoli vlastních úspor při realizaci. 10 Jiří Skuhrovec, analytik Centra aplikované ekonomie k tomu uvedl: „Je nepochybné, že radnici tím starosti ubudou. Na druhou stranu ta radnice je tu od toho, aby spravovala veřejné prostředky a nějak s nimi disponovala a ne hodila tuto starost na někoho jiného. Ony jí ubudou starosti, ale to neznamená, že to pro tu radnici bude levnější. A to je její primární zodpovědnost.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 10.3.2012) 11 Soutěžní dialog je zadavatel oprávěn použít v případě zvláště složitého předmětu plění, pokud není s ohledem na povahu tohoto předmětu možné použít otevřené či užší řízení. Za zvláště složitý předmět plnění je pozde zákona považována zakáza, u níž zadavatel není objektivně schopen přesně vymezit technické (§24 ZVZ, odst. 2 písm.a)) nebo právní a finační podmínky (§24 ZVZ, odst. 2 písm. b)). 12 Radka Pavlišová (Transparency International ČR): „Soutěžní dialog lze použít tehdy, pokud je tak složitý předmět
Nejasná kritéria Soutěžní dialog je poměrně málo transparentním typem výběrového řízení, během něhož je soutěžní nabídka modifikována v neveřejném dialogu se zadavatelem. V tomto konkrétním případě navyšují netransparentnost i nejasná a nekonkrétně definovaná kritéria výběru vítěze tendru. Přitom právě v typu výběrového řízení, kdy si firmy v podstatě samy vytváří své nabídky, mají kritéria výběru zvláštní význam. Vítězný projekt v superzakázce na novou radnici byl vybírán mimo jiné podle kritérií jako např: „Jaký návrh bude nejpraktičtější na chod velké organizace jakou je úřad městské části “; „který návrh bude lépe prezentovat úřad městské části jako přátelskou a otevřenou organizaci.“13 Vytvořena superzakázka a soutěžní dialog následně vysvětlován existencí superzakázky Sjednocení zakázek okolo nové radnice a jejich soutěžení bez jasného zadaní umožnilo rychlé přijetí a prosazení projektu. Vedení MČ Praha 8 argumentovalo pro použití soutěžního dialogu odkazem na komplexnost a návaznost jednotlivých zakázek na sebe.14 Neboli, Městská část vytvořila sjednocenou superzakázku a poté argumentovala její existencí k využití soutěžního dialogu. III. Nestandartní rysy výsledné smlouvy a projektu Smlouva umožňuje měnit zásadní podmínky Nejasným způsobem vedený a nastavený tendr vyústil do flexibilní smlouvy, která ve svém znění připouští změnu předmětu plnění, svého obsahu i ceny oproti původním zadávacím podmínkám15. Sdružení 8Jinak! upozorňuje na skutečnost, že je tak porušován princip veřejné soutěže. Když je vybrán projekt jako nejlepší a poté je do smlouvy zaneseno, že může být měněn předmět plnění (např. podoba, funkce budovy), pak je zpětně měněn předmět veřejné zakázky. Na základě konečné podoby budovy a její ceny tak nabídku mohl vyhrát jiný účastník tendru. Bianco šek pro dodavatele stavby – nabídka konstruována až po vybrání vítěze Dodavatel má až po uzavření smlouvy vypracovat detailní a konečnou projektovou dokumentaci, „která bude muset definovat všechny práce potřebné k provedení stavby, a to včetně případných nákladů, ať už jde o vešekré přeložky sítí nebo stavbu obslužných komunikací apod. Současně výsledná vysoutěžená cena staby je závazná a dodavatel s těmito náklady musí počítat.16“ Analytik Centra aplikované ekonomie (Z-index) Jiří Skuhrovec tuto část smlouvy komentoval takto: „Tuto zakázku bych označil za bianco šek, hlavně proto, že ani po skončení soutěžního dialogu není plnění té zakázky, že není umožněno soutěžit v otevřeném nebo užším řízení. To znamená, že tam jsou nějaké složité finační nebo právní záležitosti. Tady ten případ to rozhodně není, naopak tady by to šlo krásně soutěžit v otevřeném nebo užším řízení.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 6.3.2012) 13 Radka Pavlišová (Transparency International ČR): „Tohle jsou netransparentní hodnotící kritéria, která nedávají potenciálním uchazečům jasný návod, jak mají zpracovat nabídku, která by měla šanci na úspěch.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 6.3.2012) 14 Starosta Jiří Janků: „Zájmem městské části bylo získat komplexní řešení zamýšleného projektu, tj. zajištění nejen samotného návrhu budovy a její následné výstavby, nýbrž zajištění i její následné správy, obsazenosti komerčních prostor a dalších s tím souvisejích služeb. Takovéto řešení představuje skupinu na sebe navazujících a úzce propojených otázek a řešení, které bylo nutné zpracovat komplexně v návaznosti jedné na druhou. Tuto skutečnost proto mohl nejefektivněji vyřešit soutěžní dialog.“ (dopis starosty MČ Praha 8 Jiřího Janků ze dne 22.12.2011) 15 V 29. článku Smlouvy Změnové řízení je v odstavci 29.1, 29.2, 29.3, 29.4, a 29.9 uvedeno, že po vzájemné dohodě může dojít ke změně výstavby, projektové dokumentace a souvisejících dokumentů včetně návrhu budovy nebo změny budovy, že objednatel je oprávněn požádat poskytovatele provedení nebo o neprovedení prací, které nejsou součástí Smlouvy a poskytovatel je povinnen vyhovět, že poskytovatel je oprávněn navrhovat změny, které budou vylepšením plnění smlouvy, případně, že může dojít ke změně ceny. 16 Cit. z dopisu starosty MČ Praha 8 Jiřího Janků ze dne 22.12.2011
jasné, co zadavatel za ty peníze dostane. V momentě, kdy jako dodavatel dostanu miliardu a bude mi řečeno, vymysli si, co za tu miliardu postavíš, tak já budu strašně šťastný, ale jako občan Prahy bych rozhodně šťastný nebyl. Tohle všechno už mělo být vyspecifikováno v rámci soutěžního dialogu a na základě jeho návrhu a přesné kalkulace měla být vybrána nejlepší nabídka. Pakliže se nabídka konstruuje až ex post, tedy až po vybrání vítězného dodavatele, tak to mi přijde na této zakázce největší zvěrstvo, prostě proto, že to de facto nebylo výběrové řízení.17“ Smlouva je díky širokým sankcím nevypověditelná Smlouva Městské části Praha 8 s dodavatelskou společností Metrostav Development a.s. obsahuje ustanovení, že v případě odstoupení zadavatele od smlouvy si Metrostav může účtovat ušlý zisk podle obchodního zákoníku. Ten připouští, že si společnost může účtovat nejen ušlý zisk za stavbu, ale například i 20tiletou správu budovy, která byla součástí superzakázky. Suma, již by mohla firma při vypovězení smlouvy požadovat, se tak nedá vůbec odhadnout18. Pochybnosti nad návratností investice Oproti odhadům návratnosti nad původními zvažovanými variantami (z února 2010) se ve výsledném projektu posunula hranice zpětného zisku na lhůtu 27 let 19. Úspěšnost návratnosti je závislá na tom, zda se podaří komerční plochy efektivně pronajmout a zda se finance vrátí dříve, než si rekonstrukce budov vyžádají nové investice. Propočet časové návratnosti zpochybňuje opozice s odkazem na skutečnost, že do výnosů je započítán i zisk z nájmů ploch pro samotnou radnici, neboli do návratnosti investice se počítají i sumy, které bude Praha 8 platit sama sobě. Městská část analýzu potvrzují návratnost investic nezveřejnila. Omezené možnosti kontroly V lednu 2011 byla založena městská akciová společnost Centrum Palmovka a.s., která se stala smluvní stranou namísto radnice Prahy 8. Realizace zakázky je v této formě obecně vystavena menším kontrolním nárokům, než kdyby smluvní stranou zůstala Praha 8. Převodem na městskou společnost přišli zastupitelé o možnost přímé kontroly projektu, nově jsou odkázáni na výroční zprávy společnosti. Vedení společnosti i dozorčí orgány byly původně pouze v rukou koaličních stran ODS a TOP 09. Ostatním opozičním stranám nebyl umožněn vstup, ačkoli byli zástupci stran nabízeni k práci bez nároku na odměnu. Opakovaně byla účast nabídnuta pouze ČSSD, která nakonec na počátku roku 2012 vyslala své zástupce do dozorčí rady. Zda se v praxi skutečně zlepší kontrolní mechanismy, ukáže čas. Ještě jednou – spěch na prosazení projektu Všechny kroky vedení MČ Praha 8 (supertendr, tendr bez zadání, obecná kritéria, neinformování a rychlé prosazení projektu) mají společný jmenovatel – faktor času. Pro takto výrazný časový tlak na přijetí projektu jsme přitom nezaznamenali v argumentaci radnice žádný relevantní argument, který by jej alespoň formálně ospravedlňoval. Vysvětlení rychlé realizace zazněly zhruba tyto: 1) Uložené (neinvestované) peníze ztrácí na hodnotě 2) Čím déle trvá příprava či realizace stavby, tím se prodražuje 3) Část budov obývaných radnicí musí ustoupit nové silniční komunikaci U bodů 1) a 2) zůstává otázkou, zda tyto argumenty vyvažuje případné hospodářské ztráty zaviněné uspěchaností projektu a výše popsanými nestandartními kroky. Bod 3) odmítá opozice s tím, že silniční okruh odvislý od dokončení tunelu Blanka není zdaleka na pořadu dne a zmíněné objekty 17 Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 10.3.2012 18 Roman Petrus (zastupitel, předseda MO ČSSD Praha 8): „Což je problém, ta částka může být desetimilionová stejně jako miliardová. Ta částka může být jakákoliv. Může jít až do výše plné částky, takže zastavit ten projekt prakticky nejde.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 6.3.2012) 19 Bývalý starosta MČ Praha 8 Josef Nosek v době před schválením projektu pro média konstatoval: „Ty peníze se vrátí městu během let. Nemůžeme si dovolit riskantní operace. “ (Hospodářské noviny, 31.8.2010)
obývá naprosto mizivý počet úředníků. IV. Závěr Stále není známa konkrétní podoba budovy Ani rok a půl po podpisu smlouvy se společností Metrostav není jasné, jak bude stavba za 1,2 miliardy na pražské Palmovce konkrétně vypadat. ČSSD navíc se vstupem do společnosti Centrum Palmovka a.s. žádá otevřít architektonickou soutěž. Stížnost Transparency International k ÚHOS Nejistotu nad průběhem projektu posiluje i další připravovaná stížnost k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Zatímco první podnět vytvořený sdružením 8Jinak! (založený z velké části na výše zmíněných faktech) byl úřadem přijat k prošetření, Transparency International ČR se zaměřuje na otázku fungování městské akciové společnosti Centrum Palmovka a.s. Podle TIC se této společnosti – s ohledem na to, že byla založená za účelem zisku – dostalo nepovelené podpory ze strany radnice Prahy 8. Jednalo se o poskytnutí bezúročné půjčky a ručení za závazky společnosti od MČ Prahy 8, dále pak také o skutečnost, že ze smlouvy bylo plněno ještě před převodem práv na akciovou společnost. V.Doplňující informace: Potřeba nové radnice: Potřeba nové radnice byla na Praze 8 vnímána jako dlouhodobý problém. Současné pracoviště úřadu je totiž rozmístěno v několika objektech na Praze 8. Hlavní budova úřadu – tzv. Bílý dům, nebyla stavěna jako sídlo úřadu, nevyhovuje kapacitně ani v dalších ohledech potřebám radnice. Využití prostředků z privatizace: Možnost vyřešit výše zmíněný problém se naskytla v souvislosti s výnosy z privatizace bytového fondu, k němuž jako jedna z posledních pražských obvodů Praha 8 přistoupila. Privatizace přinesla do městské pokladny zhruba 3 miliardy korun. ODS ovládající vedení městské části původně neplánovala tyto prostředy investovat do projektu nové radnice20. Byly zváženy dostatečně varianty? V létě 2008 byla založena Komise pro dostavbu původní budovy radnice, tzv. bílého domu. Podle jejího tehdejšího člena Petra Vilguse (SZ) „...hned na prvním zasedání zaznělo, že cílem práce komise je jen a pouze příprava rekonstrukce stávajícího sídla úřadu Prahy 8, nikoliv stavba nové budovy.“ Komise zasedala pouze dvakrát bez konkrétního závěru. Komise ukončila svou činnost v v listopadu 2009, kdy odstoupil její předseda Josef Vokál (ODS). Není zcela jasné, zda existují dostatečné podklady, na základě kterých bylo možno vyhodnotit, že výstavba nové radnice bude ekonomicky i jinak efektivnější než jiné řešení. 21 Vedení městské části 20 Místostarosta Roubíček: "Finanční prostředky získané z prodeje bytových domů budou reinvestovány do majetku, a to jak do zbývajících bytových domů, tak to školských a zdravotnických zařízení. Část peněz také půjde do dětských a školních hřišť a též i do infrastruktury svěřené správy osmé městské části. Peníze však nevyčerpáme ihned, větší část uložíme na účet.“ (měsíčník Osmička, červenec 2007) Radní Pavel Penk (ODS): „Proto se již nyní komunální politici z ODS zabývají danou problematikou a řeší, jak naložit , a to mimořádně odpovědně, se získanými peněžními prostředky. Ve hře jsou školy, školky, zůstatkový bytový fond, životní prostředí, a mohl bych jmenovat v podstatě všechny sféry činnosti naší radnice. Musíme obrazně řečeno obrátit každou korunu, než ji vydáme. Na žádné luxusy nemáme a mít nebudeme.“ (měsíčník Osmička, duben 2008 – celý článek zde ) 21 Zastupitel KSČM Cyril Čapka potvrdil existenci studie k rekonstrukci, resp. dostavbě stávající hlavní budovy (tzv. Bílého domu). Na otázku, zda existuje studie studie, která by přímo porovnávala výhody a nevýhody variant
svou pro potřebu nové výstavby nepřesně argumentovalo tím, že nový projekt je jen o málo dražší než rekonstrukce22. Opozice nicméně potřebu nové budovy ani rozhodnutí investovat prostředky z privatizace do výstavby víceméně nerozporuje. Předmětem kritiky je především způsob výběru a realizace projektu.
rekonstrukce stávající radnice a nové výstavbě Cyril Čapka uvedl: „Pokud si (pod pojmem studie – pozn.red.) budu představovat … obsáhlý materiál, tlustý, tak taková neexistuje. Ale existuje celá řada úvah, rozborů, ze kterých plynulo, kolik ta legrace bude stát, současně vycházíme ze svých zkušeností, jak tu radnici znám.“ (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 7.3.2012) Starosta MČ Praha 8 v dopise z 22.12.2011: „Ze strany městské části byla rovněž vypracována studie proveditelnosti a hospodárnosti zamýšlené dostavby. Vzhledem k tomu, že z následného vyhodnocení vyšlo najevo, že výstavba nové radnice v kombinaci s komerčními prostory bude ekonomicky výhodnější, byla zvolena varianta nové radnice.“ (dopis starosty MČ Praha 8 Jiřího Janků ze dne 22.12.2011) 22 Zastupitel Petr Vilgus (SZ): „Starosta Nosek nám vysvětlil, že čísla stojí tak, že rekonstrukce Bílého domu by vyšla na nějakou půlmiliardu, stavba nové radnice by byla jen o málo dražší.“ V únoru 2009 představilo vedení MČ Praha 8 varianty nové radnice v rozmezí 600-900 milionů korun, v létě téhož roku bylo vyhlášeno výběrové řízení počítající s cenou 1,2 miliardy Kč. (Video - Interview pro Naši politici o.s. ze dne 20.2.2012)