Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA GEOGRAFIE
Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska Bakalářská práce
Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.
Iveta Janošová
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM PRÁCE JANOŠOVÁ, I. Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, 2009. 102 s., 4 s. příl. Vedoucí bakalářské práce Svatopluk Novák.
ANOTACE Práce
pojednává
o
demogeografických
specifikách
Valašska v oblasti vývoje počtu obyvatel, hustoty zalidnění, struktury
obyvatelstva
podle
znaků
biologických,
socioekonomických a kulturních a dále dynamiky obyvatelstva při
daných
geografických
podmínkách.
Následně
řeší
specifika sídelní charakteristiky Valašska daná průběhem kolonizace
a
změny
sídelního
charakteru
v současné
době
podmíněné působícími geografickými podmínkami.
The entry deals with demogeographic of
Wallachia
in
connection
with
number
particularities of
inhabitants,
population density, biological, socio-economic and cultural features of population structure and in to of
given
geographic
particularities Wallachia
set
conditions. of
population dynamics
Subsequently,
residential
during
colonization
it
refers
characteristics and
changes
of residential features in present time subjectto effecting geographic conditions.
KLÍČOVÁ SLOVA geografie, region, obyvatelstvo, sídla, Valašsko geography, population, settlement, Wallachian region
2
Prohlašuji,
že
jsem
tuto
práci
zpracovala
zcela
samostatně a nepoužila jsem při tom jiné prameny a autorská díla, než ty, které jsem uvedla na konci své práce.
3
Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. RNDr. Novákovi CSc. i dalším odborníkům, kteří mi byli ku pomoci, za jejich cenné rady. Rovněž si cením zkušeností, které
mi
poskytlo
Valašské
muzeum
pod Radhoštěm. 4
v přírodě
v Rožnově
OBSAH
I. ÚVOD ...................................................................................................................... 7 II. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE ...........................................................................9 III. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ...............................................................................................................10 IV. VYMEZENÍ REGIONU VALAŠSKA ........................................................12 V. ZÁKLADNÍ VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA ................................16 V.1.
GEOGRAFICKÁ POLOHA .............................................................................. 16
V.2.
STRUČNÁ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA......................18
V.3.
STRUČNÁ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ...........................25
VI. OBYVATELSTVO ............................................................................................28 VI.1. VALAŠI A DŮLEŽITÁ FAKTA, KTERÁ OVLIVNILA VÝVOJ VALAŠSKÉHO OBYVATELSTVA....................................................................28 VI.2. DEMOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠSKA ........................32 VI.2.1. Počet obyvatel, hustota zalidnění..........................32 VI.2.2. Struktura obyvatelstva ..................................................36 VI.2.2.1
Struktura obyvatelstva podle znaků biologických ............................................................36
VI.2.2.2
Struktura obyvatelstva podle znaků socioekonomických ................................................45
VI.2.2.3
Struktura obyvatelstva podle znaků kulturních ................................................................47
VI.2.3.
Dynamika obyvatelstva ...................................................53
VI.2.3.1. Pohyb přirozený ...................................................53 VI.2.3.2. Pohyb mechanický .................................................56 VI.2.3.3. Pohyb sociálně-právní .....................................59 VII. SÍDELNÍ CHARAKTERISTIKA ................................................................61 VII.1. KOLONIZACE VALAŠSKA...........................................................................62
5
VII.2. ZMĚNA HISTORICKÉHO SÍDELNÍHO CHARAKTERU DO DNEŠNÍ PODOBY ............................................................................................................................67 VII.3. GENETICKO-MORFOLOGICKÉ TYPY VENKOVSKÝCH SÍDEL A DALŠÍ SPECIFIKA VALAŠSKÉHO OSÍDLENÍ .............................78 VIII. ZÁVĚR…….............................................................................................................................83 RESUMÉ………………………………………………………………………………...…………...87 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………………...91 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY…………………...……92 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………………..103
6
I. ÚVOD Proč jsem si vybrala téma Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska? K Valašsku mám úzké vazby především proto, že jsem se zde
narodila.
Mí
nejbližší
lidé
pocházejí
z Valašska.
Valašsko pro mě představuje domov. Rozumím jeho zvyklostem, cítím se být jeho součástí. Hlouběji a vědečtěji jsem se Valašskem začala zabývat po
zkušenostech
z Valašského
muzea
v přírodě,
kde
jsem
v létě 2007 a posléze i 2008 pracovala jako průvodkyně. Moje
první
zkušenosti
s prováděním
jsem
zažila
v části
Valašského muzea v přírodě zvané Valašská dědina. Hlavním tématem
tohoto
okruhu
je
právě
obyvatelstvo
a
sídla
na Valašsku. Při provádění jsem byla častokrát postavena před velmi zajímavé a zapeklité otázky ze strany návštěvníků. Někdy bylo velmi těžké na ně zodpovědět. Ať jsem hledala kdekoli, nikde
jsem
nenalezla
literaturu
zabývající
se
demogeo-
grafickou a sídelní charakteristickou Valašska, podle mých představ.
Tehdy
mě
napadlo,
že
by
bylo
velmi
přínosné
hlouběji probádat tuto oblast. Chtěla bych, aby lidé, kteří mají o Valašsko zájem, měli možnost se dozvědět o tomto tématu více. Záměrně
jsem
do
úvodu
začlenila
následující
báseň,
protože si myslím, že pochopení specifik Valašska spočívá také v poznání jeho genia loci a tato báseň říká mnohem více, než co by vyjádřil holý text. Jak napsal J. Mečiar, geograf si musí „být vědom toho, že zobecnit celkového ducha krajiny
dokáže někdy jedno čtyřverší lépe, než některé exaktní čtyřsvazkové dílo“
(MEČIAR, J., 2005; s. 111).
7
M. Jahn: VALAŠSKÁ LEGENDA (JAHN, M. in KRAMOLIŠ, Č., 1925)
8
II. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE Mým cílem je: ●
Nalézt
demogeografická
a
sídelní
specifika
regionu
Valašsko při daných geografických podmínkách.
Předpokládám: ●
Existenci specifických
demogeografických charakteristik:
◊
ve vývoji počtu obyvatelstva a hustotě osídlení,
◊
ve struktuře obyvatelstva dle znaků biologických,
socioekonomických a kulturních, ◊ v pohybu přirozeném, mechanickém a sociálně právním; za daných geografických podmínek. ●
Existenci
daných
specifik
průběhem
v současné
sídelní
kolonizace,
době;
a
podmíněných
charakteristiky změn
sídelního
působícími
Valašska, charakteru
geografickými
podmínkami.
Dílčí cíle: ●
Prověření správnosti předpokladů.
●
Charakterizovat nalezené demogeografické a sídelní
odlišnosti a specifika Valašska.
9
III.
TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V souladu
se
zabývá
s objektem
geografie
obyvatelstva,
který
„...zkoumáním zákonitostí rozmístění obyvatelstva a jeho
formování vzhledem k územní diferenciaci v procesu reprodukce společnosti. Objasňuje příčiny regionálních rozdílů hustoty zalidnění, dynamiky a struktury obyvatelstva ve vztahu s geografickým prostředím a vývojem dané populace“
socioekonomickým
(CHALUPA, P., 1992; s. 8)
a objektem geografie sídel, která zkoumá „...sídelní jevy
jejich geografické rozšíření v závislosti na přírodním prostředí člověka“
(tamtéž;
s.
jsem
77),
usilovala
o
a
a činnosti
odhalení
valašského obyvatelstva a charakteru osídlení
specifik ve vztahu
k daným geografickým podmínkám. Valašsko netvoří administrativní jednotku, proto je cesta
k pramenům
velmi
obtížná
a
zdlouhavá.
Badatel
potřebuje získat údaje za jednotlivé obce, případně místní části, které se zřídkakde vyskytují.
Při své práci jsem použila následující metody: regionalizace Z
této
metody
vzešel
individuální
region
Valašsko.
Blíže k vymezení regionu viz kapitola IV. metodu térénního výzkumu Asi byla pod ze
nejcennějším,
zkušenost Radhoštěm,
kterých
ale
nehmatatelným
z Valašského kde
vznikla
se
muzea
člověk
valašská
může
kultura.
zdrojem
v přírodě vrátit
ke
pro
mě
v Rožnově kořenům,
Z Valašského
muzea
v přírodě pochází mnoho zde zobrazených fotografií. Velké
10
plus vidím také v tom, že na Valašsku bydlím, a proto jsem nepsala o něčem, co mi bylo pouze někým zprostředkováno.
historickou metodu Z literárních
pramenů
jsem
nejčastěji
čerpala
z J. Vencálka (1993; 89 s.), J. Štiky (2007; 273 s.) a J. Langera (1997; 236 s.).
Ačkoli se oborovým zaměřením geografii věnuje jen
J. Vencálek, u všech zmiňovaných autorů se hojně objevují geografické
aspekty
specifik
valašského
obyvatelstva
a osídlení. statisticko-matematickou metodu Při
svém
statistického
bádání, úřadu
jsem
pracovala
(http://www.czso.cz/) a
s
daty
Veřejné
Českého
databáze
ČSÚ
(http://vdb.czso.cz/vdb/). Jak jsem se ale už výše zmínila, je obtížné
získat údaje za jednotlivé obce a místní části, proto jsem využívala možnosti, kterou poskytuje zákon číslo 106/1999 Sb.
o
poskytování
informací,
kterou
jsem
realizovala
především formou elektronické podatelny, formou písemnou a
ústní.
Tento
způsob
získávání
informací
je
nejistý,
protože navzdory zákonu neposkytuje vždy zpětnou vazbu, leč nevyhnutelný. Nejdetailnější informace poskytují výsledky sčítání
lidu,
které
poskytuje
výše
zmiňovaná
Veřejná
databáze ČSÚ. Je nevýhodou, že se právě nacházíme v době blízké sčítání příštímu a vzdálené minulému, díky čemuž nejsou
informace
zcela
aktuální.
Bohužel
se
s tímto
problémem nedá nic dělat. srovnávací metodu kartografickou metodu metodu interpretace leteckých snímků Pro hlubší prozkoumání sídelní charakteristiky jsem využila možnosti objednání historických leteckých snímků Valašska, které na žádost
poskytuje
Vojenský
a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. 11
geografický
Na
závěr
této
kapitoly
bych
chtěla
vyzvednout
přínosnost přístupu genia loci, protože bez poznání „ducha krajiny“, jeho prožití a pochopení by práce zůstala jen kusem papíru plným čísel.
IV. VYMEZENÍ REGIONU VALAŠSKA Máme-li se zabývat Valašskem, je v první řadě potřeba pojem Valašsko vymezit. Valašsko nikdy nemělo pevné hranice, proto je to práce velmi zapeklitá. Při mém bádání se mi nabízelo několik možností, jak Valašsko vymezit. Jednou z variant vymezení regionu bylo využít hranic tzv. „valašského království“, což jsem okamžitě zavrhla, protože se dle mého názoru jedná o komerční záležitost, vytvořenou jen pro turisty. V publikaci Příroda Valašska (PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. 2001; s. 9) jsem se setkala s vymezením Valašska rovnajícímu se okresu Vsetín. To, o čem se v textu píše, bezesporu do Valašska náleží, jenže části Valašska sahající do jiných okresů, byť jen
jejich
okrajů,
jaksi
schází.
Takovéto
vymezení
je
z hlediska získávání podkladů a informací velmi praktické, leč nepřesné. Je paradoxní administrativní nikdy
jednotky,
nemělo.
V knize
vymezit Valašsko právě pomocí když
administrativní
Okres
Vsetín:
hranice
Rožnovsko,
Valašskomeziříčsko, Vsetínsko (NEKUDA, V. et al., 2002) sice Valašsko není přímo vymezeno, ale název knihy spolu s následným užíváním
přídomků
„valašský“
by
mohlo
rovněž
vést
k domněnce, že je Valašsko svým vymezením totožné s okresem Vsetín. J. Vencálek ve své učebnici (VENCÁLEK, J., 1993; s. 9) vymezuje region jednak podle objektivních znaků, čímž má na mysli například kulturní zvláštnosti, specifika vzniklá valašskou kolonizací, vývoj hospodářství v daných fyzickogeografických
12
podmínkách,
dále
subjektivních
znaků
–
podle
toho,
kdo
se za Valacha považuje. S jeho vymezením velmi sympatizuji. Hranice regionu ovšem znázornil na fyzickogeografickou mapu bez katastrálních hranic obcí, které bych musela jen odhadovat, což by vedlo k mnoha nepřesnostem. Vencálkovo vymezení Všimla
regionu
jsem
si
Valašsko také,
že
je
k nahlédnutí
v příloze
J.
Vencálek
své
ve
1.
učebnici
vymezuje Valašsko podobně jako J. Štika (ŠTIKA, J., 2007, mapová příloha) . Rozdílné je, že J. Vencálek nedělí region na jádro,
okraj a přechodné oblasti, ale jen na jádro a přechodné oblasti. Velkou výhodou vymezení Valašska J. Štiky je mimo jiné
zanesení
území
regionu
do
mapy
s katastrálními
hranicemi obcí. Rozhodla
jsem
se
Valašsko
vymezit
následujícím
způsobem: Přiklonila jsem se k vymezení J. Štiky, které klade
důraz
na
vědomí
sounáležitosti
obyvatelstva. Průchod hranic
valašského
regionu jsem aktualizovala
k současnému vymezení katastrů obcí. Moment
volby
kritéria
vymezení
regionu
J.
Štika
popisuje následovně: „Při vymezování hranice Valašska bereme v úvahu
existenci salašnictví, lidový kroj a dialekt a především vědomí obyvatel o příslušnosti k regionu i stanovisko lidu ze sousedních regionů“
(ŠTIKA, J., 2007; s.
200).
Subregionální jednotky Zatímco J. Vencálek dělí region na jádro a přechodné oblasti, J. Štika dělí region Valašsko na vlastní Valašsko (jádro
regionu),
okrajové
oblasti
a
přechodné
oblasti.
Obyvatelstvo v jádru Valašska samo sebe považuje za Valachy a
za
lašské“
Valachy (lze
jej říct,
také že
považuje
všichni
obyvatelstvo
včetně
jich
„neva-
samých
je
nazývají Valachy). V okrajových oblastech žijí lidé, které
13
obyvatelé jádra regionu za Valachy nepovažují, ale oni sami se
cítí
jako
Valaši
a
obyvatelé
sousedních
regionů
je
pokládají za Valachy a v „přechodné oblasti se obyvatelé k Valachům
nehlásí a nepokládají je za ně ani obyvatelé z vlastního
a okrajového území
a za Valachy je považují, často i s dávkou despektu, lidé ze sousedního regionu“ (ŠTIKA, J., 2007; s. 200). Platnost
vymezení
regionu
i
pro
21.
století
jsem
si ověřila při zjišťování informací k věkovým pyramidám, kdy
mi
obce
regionu
a
města
Valašska
na
na
samém
žádost
okraji o
přechodné
údaje
oblasti
odepisovaly,
že
si nejsou jisty, zda jsem se v jejich zařazení do sledovaného souboru nespletla, protože podle nich obec nepatří jen k Valašsku, ale i do jiných etnografických oblastí. Jako je
možno
příklad
vnímání
uvést
e-mail
existence z obecního
přechodného úřadu
území
Tečovice
od M. Chrastinové, který naprosto přesně potvrdil vymezení přechodné oblasti regionu Valašska podle J. Štiky. „Obec
Tečovice není Valašsko. Patří mezi obce rozhraní Valašska, Hané Slovácka“
a
(Sdělení obecního úřadu Tečovice, listopad 2008).
Region
Valašsko
podle
J.
Štiky
jsem
kartograficky
vyjádřila v mnou aktualizované podobě v příloze 2. Při svém bádání jsem se nejvíce soustředila na jádro regionu,
kde,
jak
už
bylo
zmíněno,
žijí
lidé,
kteří
se za Valachy sami považují a jsou za Valachy považováni i obyvateli žijícími mimo jádro regionu. Nutno dodat, že Valašsko vždy nemělo dnešní velikost, do této podoby se rozvinulo příchodem kolonizačních vln a
vlivem
mnohých
dalších
okolností,
v dalších kapitolách.
14
jak
se
dozvíme
Poznámka: však
vždy
hranicích
Hranice, vymezující region a jeho oblasti
poslušně obcí
rozlišitelných
a
neprochází
měst,
hranic.
ale
Pokud
po
administrativních územím
často hranice
bez
procházela
dnes naskrz
územím obce, zařadila jsem obec do oblasti, kde zasahovala většina
jejího
území.
Pokud
se
obec
město
či
skládalo
z několika místních částí, z nichž několik patřilo do jedné oblasti a některé do jiné, řadila jsem jednotlivé místní části podle zjistitelnosti informací. V případě místních částí a
je
badatel
městských
odkázán
úřadů.
Pokud
především jsou
na
ochotny
ochotu
obecních
poskytnout
údaje
za jednotlivé místní části, je možné zařadit je do patřičné oblasti
regionu
Valašska.
Pokud
se
ovšem
badatel
setká
s neochotou, nezbude nic jiného, než zařadit obec či město do oblasti, kde se nachází většina jeho místních částí. Aktualizovaný a upravený seznam obcí náležících k jednotlivým oblastem Valašska zpracovaný podle J. Štiky (2007; mapové přílohy) je k vidění v příloze 3.
V následujících celé
Valašsko
či
oblasti/subregiony
kapitolách jen
budou
Valašsko,
Valašska.
Budeme
při na
použití mysli
používat
pojmu
všechny
tyto
názvy
subregionů: vlastní Valašsko = jádro regionu = jádro okrajový subregion = okrajové oblasti = okraj přechodný subregion = přechodné oblasti = přechod
15
V.
ZÁKLADNÍ VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠKA
V.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA
Poloha regionu Valašska v České republice
Zdroj: Český statistický úřad: databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2008 [staženo 21.2.2009]. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová Obr.1. Poloha regionu Valašska v České republice
16
Valašský
region
leží
na
východě
České
republiky
při hranici se Slovenskou republikou a rozkládá se na ploše 2813 km2
(z toho jádro regionu 1455 km2, okrajový subregion
807 km2 a přechodný 551 km2) (zdroje viz pod čarou na následující straně). Region
zahrnuje
části
Zlínského,
Moravskoslezského
a Olomouckého kraje. Jeho součástí je celý okres Vsetín a části okresu Zlín, Kroměříž, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Přerov a Uherské Hradiště (viz příloha 2).
S Valašskem
sousedí
etnografické
regiony
Lašsko
(na severu), Haná (na západě), Zálesí a Slovácko (na jihu) (ŠTIKA, J. 2007; s. 178).
Regionem
prochází
silnice
evropského
významu
E442
ve směru Dresden – Žilina.
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce200 83006.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste http://www.ihustopece.cz/pn/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&a rtid=77 http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php http://www.kostelec.eu/ http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.kudlov.estranky.cz/ http://www.paseky.net/rs/?q=node/1
17
http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/ http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/ http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/ http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/ http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín, 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, M., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín, 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou, 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková, 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008
V.2.
STRUČNÁ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Podívejme
se
nyní
na
fyzickogeografické
podmínky,
které ve vývoji obyvatelstva a sídel na Valašsku hrály a dosud hrají významnou roli, přestože jejich význam díky lidské
technické
zdůrazňuje obyvatel
zdatnosti
význam
slábne.
Také
fyzickogeografických
J.
Vencálek
podmínek
v životě
„Hospodářská činnost Valachů byla v minulosti
Valašska:
výrazně ovlivněna výškovou členitostí krajiny, klimatickými, vegetačními a půdními podmínkami, ale i rozmístěním nerostných zdrojů geografickou
polohou
fyzickogeografických nevymizel“
Valašska
podmínek
ve
střední
postupně
slábl
a
Evropě.
Vliv
těchto
avšak
nikdy
zcela
(VENCÁLEK, J. 1993; s. 31).
Mapa
níže
(obr. 2.)
představuje
geologickou
stavbu
hornin na Valašsku. Území regionu je Rožnovskou brázdou, kudy se táhne výrazný zlom, rozděleno na dvě části. Severní mezozoickými
část
-
Moravskoslezské
alpinsky
zvrásněnými
beskydy,
je
horninami
tvořena
(pískovce,
břidlice). Na malé části území v Podbeskydské pahorkatině nalezneme
také
vulkanické
terciérní
horniny
(čediče,
fonolity, tufy). Na samém okraji regionu, kde území spadá 18
pod přechodný subregion, se vyskytují kvartérní horniny, jako hlíny, spraše, písky a štěrky, sahají sem z nedaleké Moravské brány. Jižní
část,
Hostýnskovsetínská
kde
se
nacházejí
hornatina,
geomorfologické
Javorníky,
Bílé
celky
Karpaty
a Vizovická vrchovina, je tvořena terciérními horninami, taktéž alpinsky zvrásněnými (pískovce, břidlice). Na
konci
druhohor
probíhaly
následující
procesy:
„ Mořská sedimentace probíhala během celé křídy. Ukládaly se pískovce,
jílovce,
slínité
vápence “
(HERINK,
J.,
KASTNER,
J.,
et
al.
2001.
V paleogénu (počátek třetihor) „ mořská sedimentace
s.
15).
ve
flyšových západních Karpatech dosáhla největšího rozšíření. Ukládaly se slepence, pískovce a jílovce. Mezi paleogénem došlo k vyvrásnění celé oblasti “
a neogénem
(tamtéž). Mořské sedimenty byly tedy
ve třetihorách, kdy probíhalo alpinské vrásnění, vyzdviženy. Území
regionu
můžeme,
jak
bylo
výše
zmíněno,
zařadit
k flyšovým západním Karpatům. V blízkosti na
Moravě
se
města
nacházejí
Vsetín, místa
Štramberk
těžby
a
dekoračního
Hranice kamene.
Valašsko není bohaté na nerostné suroviny, místní význam má těžba pískovce.
19
Obr. 2. Geologická mapa Valašska
Nyní
se
seznámíme
se
základními
geomorfologickými
jednotkami Valašska (HERINK, J., KASTNER, J., et al. 2001; s. 13). Území regionu náleží k provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější Západní Karpaty. Region zasahuje do následujících oblastí: Slovensko-moravské Karpaty Celky: Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty, Javorníky
Západobeskydské podhůří Celek: Podbeskydská pahorkatina
Západní Beskydy Celky: Hostýnsko-vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy
Zdroj: Česká geologická [online]. 2008 Nejvyšší horou služba regionu je [19.2.2009] Lysá hora www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver
slezských Beskydech.
20
(1323
m)
v Moravsko-
Autor: Iveta Janošová
Obr. 3. znázorňuje geomorfologické členění valašského regionu podle J. Vencálka, při použití Štikovy regionalizace
Valašska.
Je
patrné,
že
se
vertikální
členitost
v regionu západním směrem snižuje, v přechodných oblastech regionu je nejnižší.
Zdroj: (VENCÁLEK, J. 1993; s. 26) (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha) Obr.3. Geomorfologické členění valašského regionu Upravila Iveta Janošová
Co se týká pedogeografické charakteristiky, můžeme se na Valašsku nejčastěji setkat s kambizeměmi, někdy slabě oglejenými (http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503). (Poznámka: Následující citace, která charakterizuje půdy na Valašsku, používá starou klasifikaci půd, hnědými půdami jsou myšleny kambizemě.)
„V nižších nadmořských výškách se setkáváme s hnědými půdami typickými
(nasycenými), které přecházejí ve vyšších polohách do hnědých půd kyselých a hnědých půd podzolovaných. Hnědé půdy jsou často doprovázeny skeletovými půdami - rankery, pro něž jsou často charakteristické suťové lesy. Hnědé půdy jsou z lesnického hlediska dobré až velmi dobré lesní půdy, proto jsou většinou 21
zalesněny. zemědělsky“
Méně
svažitých
příhodných
ploch
je
využíváno
(PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. 2001; s.67). Odtud plyne velký
podíl zalesněné plochy
na Valašsku. Údolí nivy řek a
potoků jsou tvořeny nejčastěji fluvizeměmi. V nejvyšších polohách Valašska okrajových
a
se nacházejí půdy podzolové. Do
přechodných
oblastí
zasahují
z malé
části
hnědozemě a luvizemě (http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503). Z hlediska
půd
nejsou
na
Valašsku
příliš
dobré
podmínky pro zemědělství. Níže položená údolí bývají často zaplavována, vysoko položená území jsou tvořena neúrodnými půdami podzolovými a kambizemě, které tvoří většinu území, jsou
nejvíce
území
vhodné
v přechodných
pro
lesnictví.
a
okrajových
Úrodnější
jsou
oblastech,
malá
tvořená
hnědozeměmi a luvizeměmi. Následující mapa (obr. 4.)znázorňuje klima ve fyzickogeografických celcích valašského regionu podle J. Vencálka (1993; s. 27) při použití regionalizace J. Štiky (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha). Z mapy můžeme vyčíst, že klima na Valašsku je mírně
teplé až chladné. V jádru regionu převažuje klima chladné, v okrajových oblastech mírně teplé až chladné a v oblastech přechodných mírně teplé. Nesporně to souvisí s vertikální členitostí
reliéfu,
kdy
v jádru
převažují
hornatiny
a v přechodném subregionu pahorkatiny. Region zaznamenává hojné
průměrné
roční
úhrny
(http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg).
22
srážek
asi
kolem
1000
mm
Zdroj: (VENCÁLEK, J. 1993; s. 27) (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha)
Upravila Iveta Janošová
Obr. 4. Klima fyzickogeografických celků Valašska
Region Valašsko spadá z větší části do povodí Dunaje z menší do povodí Odry. Nejvýznamnější řekou Valašska je bezesporu
Bečva,
která
se
tvoří
soutokem
Vsetínské
a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Na území Valašska se nachází velké množství vodních nádrží: např. Bystřička, Karolinka, Horní Bečva a Šance. Většina z nich slouží vodárenským účelům, některé mají také funkci ochrannou. Jak
můžeme
vidět
na
obr.
5.,
na
území
valašského
regionu se nacházejí chráněné krajinné území Beskydy a Bílé 23
Karpaty a také několik maloplošně chráněných území. V jádru regionu
a
okrajových
oblastech
tvoří
chráněné
krajinné
oblasti velkou část území. Charakteristickým znakem Valašska jsou rozsáhlé lesy. Zejména
jádro
regionu
zaznamenává
vysoce
nadprůměrné
hodnoty podílu lesů z celkové výměry a to 49,59% (údaj z roku 2007)
oproti údaji
za celou ČR 33,6%
(údaj z roku
2005). Dominují lesy jehličnaté. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce20 083006.xls) (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_lesnich_pozemku_z_celkove_rozlohy_uzemi_v_roce_2005/ $File/1303K1.jpg).
Zdroj: http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang =cs Autor: Iveta Janošová Obr. 5. Ochrana přírody na Valašsku
Vliv fyzickogeografických podmínek na člověka postupně slábne,
není
tak
silný
jako
v historii,
stále
má
však
jistou váhu. Oblast byla vyzdvižena alpinským vrásněním. Typickou horninou je na Valašsku pískovec. Region náleží k provincii Západní Karpaty. Reliéf je výrazně vertikálně 24
členitý, v jádru regionu převažují hornatiny, v přechodných oblastech
pahorkatiny,
v okrajových
oblastech
najdeme
především vrchoviny a hornatiny. Běžně se vyskytující půdou je kambizem, která je vhodná pro zalesnění. Úrodnější půdy jako hnědozemě či luvizemě se na menších územích vyskytují v přechodných a okrajových oblastech. Klima koresponduje s typy reliéfu, v jádru regionu je chladné, v okrajových oblastech mírně teplé až chladné a v oblastech přechodných mírně teplé. Většina vody z Valašska odtéká do Černého moře. Velká část regionu náleží k chráněným krajinným oblastem a
to
zejména
v jádru
a
okrajovém
subregionu
Valašska.
K přírodním krásám neodmyslitelně patří lesy, které mají velký jádru.
podíl
na
Velká
celkové
plocha
rozloze
lesů
je
regionu, logická
zejména
v jeho
vzhledem
k výše
jmenovaným fyzickogeografickým podmínkám.
V.3.
STRUČNÁ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA Dokud
obyvatelé
Valašska
žili
z toho,
co
jim
poskytovalo jejich hospodářství, snažili se všichni přispět tím, co dovedli. Vyráběli papuče a hrubé oděvy z „valašské 25
huně“ (materiál vytvořený na valše ubíjením a spařováním), vznikaly zde různorodé řezbářské, kovářské a další výrobky. Po
zajištění
vlastní
potřeby
mohli
nadbytečné
výrobky
prodat či směnit za jinou potřebnou věc. S industrializací (od 19. století) se regionální vývoj začínal
dál
čím
tím
více
vzdalovat
samozásobitelství
a došlo k větší odvětvové dělbě práce. Pro obyvatelstvo to znamenalo
velkou
změnu
v jejich
způsobu
života
spojenou
s každodenní migrací do zaměstnání. Hornatý
povrch,
nepříznivé
klima
a
nepříliš
úrodné
půdy nedopřávají zemědělství na Valašsku příhodné podmínky. Tyto okolnosti fyzickogeografického prostředí v historii podmínily
specifický
způsob
hospodaření
na
salaších
a praktikování transhumance, což ve velké míře ovlivnilo sídelní se
na
charakteristiky Valašsku
obilniny
a
pěstují
vyskytuje
Valašska. pícniny, se
V současné
řepky,
pastevní
chov
době
méně
náročné
skotu
a
ovcí
(BAAR, V., 2005; s. 51 ).
Na obr. 6. z roku 2006 můžeme sledovat velmi malý podíl zemědělské půdy v katastrech obcí regionu. Valašsko má
velmi
malé
podíly
zemědělské
půdy
na
většině
území
ve srovnání s celou ČR (http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg). V rámci valašského regionu největší podíl zemědělské půdy zaznamenávají oblasti přechodné, nejmenší bezesporu jádro regionu. Velký význam má oproti tomu lesnictví.
26
Zdroj: http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg Autor: Iveta Janošová Obr. 6. Zemědělská půda v katastrech Valašska
Učebnice
Hospodářský
zeměpis:
Regionální
aspekty
světového hospodářství (BAAR, V., 2005; s. 51) zmiňuje průmyslově významná místa ve Zlínském kraji. Podívejme se nyní na ta, která náleží k Valašsku. Základy
moderní
industrializace
v regionu
položil
T. Baťa ve Zlíně (centrum širší oblasti ležící v přechodném subregionu Valašska), započal zde výrobu obuvi. Obuvnický průmysl
najdeme
také
ve
Slavičíně.
Stroje
a
nářadí
se vyrábí ve Vsetíně, autodíly v Rožnově pod Radhoštěm. Významné
postavení
má
chemický
a
gumárenský
průmysl
ve Valašském Meziříčí a Zubří. V Rožnově pod Radhoštěm jsou zastoupeny
obory
elektroniky
(výroba
polovodičů).
K tradičním odvětvím díky velkému lesnímu bohatství patří místní zpracování dřeva (např. Pila Bystřička, Dřevovýroba Štůsek ve Valašské Bystřici a Portáš tamtéž). Svébytnou 27
výrobu
prezentují
sklárny
(např.
v Karolince),
které
využívají místních zdrojů surovin. Dnešní doba je ale díky ekonomické
krizi
velmi
nejistá,
dochází
k zániku
mnoha
firem. Terciální
sektor
je
nejviditelnější
v oblasti
cestovního ruchu: „ . . . valašská podoblast je dlouhodobě využívána pro
letní i zimní pobyty (Rožnovsko) jako rekreační zázemí průmyslového Ostravska i jako cíl zahraničních turistů“
(BAAR, V. 2005, s. 51. ). Valašsko
nabízí nepřeberné množství lákadel. Například na zmiňovaném Rožnovsku
je
Radegasta, kulturní
to
hora
Jurkovičovy památka
Radhošť
se
známou
stavby
na
Pustevnách,
národní
v přírodě,
nesčetné
Valašské
muzeum
sochou
boha
množství lyžařských areálů a obecně příroda CHKO Beskydy. Služby spojené s cestovním ruchem se významně rozvíjejí.
Po vlně industrializace v 19. století se vývoj regionu začal vzdalovat samozásobitelství, změnil se způsob života obyvatel.
Fyzickogeografické
podmínky
popsané
v minulé
kapitole v minulosti podmínily zvláštní způsob hospodaření –
salašnictví
ovlivnilo
a
transhumanci,
sídelní
charakter
to
zase
Valašska.
velmi
výrazně
Díky
stejným
podmínkám fyzickogeografického prostředí se v dnešní době na Valašsku, zvláště v jeho jádru, vyskytují velmi malé podíly zemědělské půdy. Pěstují se zde nenáročné plodiny, chovají se ovce a skot i když už ne salašnickým způsobem. Vzhledem k místním surovinám je nejdůležitějším tradičním průmyslem
průmysl
průmyslovým lehký sektoru
dřevozpracující.
odvětvím
strojírenský dochází
patří a
průmysl
elektronický.
k rozvoji
služeb
ruchem.
28
K
dalším významným
obuvnický,
chemický,
V rámci
terciálního
spojených
s cestovním
VI. OBYVATELSTVO VI.1.
VALAŠI A DŮLEŽITÁ FAKTA, KTERÁ OVLIVNILA VÝVOJ VALAŠSKÉHO OBYVATELSTVA Pro začátek si vymezíme pojem „Valach“. V historii pojem „Valach“ prodělal několik významových
změn. Je to
pojem, který si vysloužil nemálo vědeckých
úvah a myslím, že bude hojně diskutován i nadále. Význam tohoto slova sahá hluboko do historie a to podle J. Štiky (2007; s. 21) až k začátku 1. století. Tehdy germánské kmeny nazývaly své keltské sousedy mimo termíny „welsch“,
„valah“,
„valh“.
nazývali „romanizované
označení „Valach“, národy“
Poté
Kelty a
vůbec
tímto
termínem
cizince,
aby se
„Vlach“ ujalo pro všechny románské a
Keltové
nakonec
romanizované
(ŠTIKA, J., 2007; s. 21).
J. Macůrek objasňuje význam slova Valach, co znamenalo v 15. a 16. století: „slovo „Valach“ bylo zřejmě něčím novým
a
znamenalo jak nový lid, tak zejména takový element, který se věnoval horskému chovu dobytka a zvláštnímu zpracování mléčných i jiných ovčích produktů podle valašských způsobů“ Podle pastevci,
J.
Vencálka
kteří
na
(MACŮREK, J., 1959; s. 58).
(1993; s. 29)
území
byli
moravského
Valaši
balkánští
Valašska
rozšířili
způsob výroby ovčího sýra. Přehledné pod pojmem
shrnutí
toho,
co se od 15. do 21. století
„Valach“ myslelo, vytvořil J. Štika. Tento
přehled lze vyjádřit i graficky (viz obr. 7.).
29
Zdroj: (ŠTIKA, J., 2007; s. 147)
Graficky zpracovala Iveta Janošová, 2009
Obr. 7. Vývoj významu názvu Valach
Kolem významu slova „Valach“ jsou nejistoty, určitě ale můžeme říci, že z tohoto pojmu vzešel název regionu, kterým se nyní zabýváme – Valašsko. Nesporné je, že generací
pomalu
Valaši
byli
lidé,
přesunovali
kteří se několik
z Východních
Karpat
do Západních až na území dnešního Valašska. Pro místní obyvatelstvo to byli cizinci. O tom, jestli byli tito lidé rumunského
původu
se
vedou
dohady,
ale
nasvědčují
tomu
slova z rumunského jazyka, která se objevují ve valašském nářečí např.: „bača (vrchní pastýř na salaši), brynza (ovčí sýr rozdrobený),
glaga (sražené mléko), urda (smetana ovčí), košár v ohradě) ...“
(ohrada), strunga (bránka
(KRAMOLIŠ, Č., 1907; s. 20). Víme také o existenci státního
útvaru Valachia na území dnešního Rumunska (ŠTIKA, J., 2007; str. 29). 30
J.
Štika
navíc
o
kolonistech
píše,
že
„převážnou většinu
představovali etničtí Valaši, které bychom v současném vidění označili za Rumuny “
(ŠTIKA, J., 2007; s. 38).
Podívejme
se
na
historická
fakta,
která
nás
budou
doprovázet. Lidé, nesoucí valašskou kulturu, začali migrovat v době Karla IV. Tehdejší uherští králové, kteří vládli mimo jiné i v Sedmihradsku (v dnešním Rumunsku) se snažili ovládnout obchodní cestu, která se táhla od Baltského k Černému moři. V tom jim měli pomáhat valašští pastevci, jejichž úspěšným vojvodům
král
nabízel
trvalé
usídlení
(od
Zakarpatské
Ukrajiny až po severní Slovensko), jistou míru samosprávy, delší
lhůty
pro
postavení
vesnice
a
tím
odklad
výběru
feudálních dávek a daní, feudální dávky v ovcích, což bylo pro pastevce výhodnější než ve formě obilí (VENCÁLEK, J., 1993; s. 29). Souhrnu těchto práv říkáme „valašské právo“ (ŠTIKA, J., 2007; s. 131).
Od 15. století začali tito lidé přicházet do Západních Karpat – na území moravského Valašska (VESELSKÁ, J.; 2003). Za třicetilité války po bitvě na Bílé hoře se Valaši vzepřeli
proti
císaři
v obraně
protestantismu,
který
zastávali. „Po bitvě na Bílé hoře povstali Valaši na ochranu víry bratrské,
napadli vojsko císařské, pomáhali ve válce třicetileté Švédům 1644 krutě potrestáni“
Území
Turky,
(KRAMOLIŠ, Č., 1929).
Valašska Tatary
a
a byli za to r.
patřilo
mezi
Maďary.
Vpády
ta,
která
začaly
byla
několik
napadána století
před příchodem Valachů a ustaly roku 1711 (KRAMOLIŠ, Č., 1929).
Valaši
díky
drsným
podmínkám,
ve
kterých
žili,
byli
známí svou udatností, a proto byli často pod všelikými přísliby vyzýváni k ozbrojené pomoci v bitvách, které vedla císařovna
Marie
Terezie.
Nesplnění 31
příslibů
vyvolalo
rebelie v letech 1746 – 1755. Valaši byli opět potrestáni. Mezi tresty patřilo také násilné přesíd-
(KRAMOLIŠ, Č., 1929)
lování.
V té
době
proto
nevědomky
došlo
k územnímu
rozšíření regionu (např. obec Rusava, kde byli trestanci přesídlováni (ŠTIKA, J., 2007; s. 156).
Díky daným geografickým podmínkám, zejména vertikální členitosti reliéfu, byly Karpaty osídlitelné se značnými obtížemi, pro
proto
kolonizaci,
byly čímž
vytvořeny
byl
zajištěn
specifické valašské kultury.
32
zvláštní i
vznik
podmínky a
přenos
VI.2.
DEMOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
VI.2.1.
POČET OBYVATEL, HUSTOTA ZALIDNĚNÍ
Vývoj události
počtu zmíněné
obyvatel v minulé
velmi
ovlivnily
kapitole
na
historické
podkladu
daných
geografických podmínek. Při napadání vojsky se do valašských hor s rozsáhlými lesy,
kromě obyvatel přicházejících z Východních Karpat,
stahovali také obyvatelé Pomoraví, kteří hledali ochranu a útočiště. Tehdy počet obyvatel na Valašsku vzrůstal. Ke snižování počtu obyvatel naopak docházelo tehdy, když
se
svérázné
valašské
obyvatelstvo,
navyklé
vlivem
těžkých podmínek spoléhat samo na sebe a zvyklé na jistou samostatnost
díky
„valašskému
právu“,
bouřilo
proti
vrchnosti. Například „porážka povstání Valachů roku 1644 způsobila
snížení počtu obyvatel (na Vsetínsku téměř o polovinu)“
(VENCÁLEK, J., 1993; s.
29).
Na obr. 8. můžeme sledovat vývoj počtu obyvatelstva od
roku
k růstu první
1850
do
roku
počtu
obyvatel
světová
válka.
zaznamenaly
okrajové
1970.
V těchto
s výjimkou Největší oblasti,
letech
období, vzrůst
díky
docházelo
kdy
probíhala
počtu
obyvatel
rozvoji
průmyslu
ve Zlíně, nejmenší oblasti přechodné. K 1.1.2008 na Valašsku žilo v jádru regionu 177 153 osob, v okrajových oblastech 138 818, v přechodných 69 656 a to je celkem 385 627 obyvatel (zdroje viz pod čarou). http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V. 27.11.2008
33
Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E. 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. 26.11.2008
Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s. Autor: Iveta Janošová
Obr. 8 . Vývoj počtu obyvatelstva na Valašsku v letech 1850 – 1970
S vývojem počtu obyvatelstva je úzce spjata hustota zalidnění.
Ta
se
rovněž
zvyšovala,
jak
můžeme
vidět
v tab. 1., s výjimkou doby první světové války, kdy docházelo k mírnému poklesu či stagnaci.
34
K 1.1.2008 byla hustota obyvatelstva v jádru
regionu
122 ob./km2, v okrajových oblastech 172 ob./km2 a v přechodných oblastech 126 ob./km2. Za všechny oblasti Valašska mluví údaj 137 ob./km2. V tutéž dobu byla v České republice průměrná hustota obyvatel 132 ob./km2 (zdroje pro hustotu zalidnění včetně zdrojů tab. 1. viz pod čarou).
V jádru regionu a jeho přechodných oblastech byla tedy hustota obyvatelstva menší, než celorepublikový průměr, ale v okrajových za
celé
oblastech
Valašsko
je
republice.
Můžeme
vertikální
členitost
byla vyšší
si
výrazně
vyšší.
Také
než
průměr
v celé
všimnout a
je
závislosti,
chladnější
klima
hodnota České
kdy
větší
znamená
menší
hustotu zalidnění.
Tab. 1. Hustota zalidnění na Valašsku v letech 1850 - 1970 rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 69 72 75 77 81 84 82 Jádro regionu 63 69 71 72 74 80 79 Okrajové oblasti 83 89 93 97 104 104 Přechodné oblasti 81 70 73 77 79 82 87 85 Celé Valašsko
1930 87 108 111 98
1950 90 138 114 109
1961 104 148 127 121
1970 111 152 124 125
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD7/$File/13010801.xls http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce200 83006.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste http://www.ihustopece.cz/pn/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&a rtid=77 http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php http://www.kostelec.eu/ http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.kudlov.estranky.cz/ http://www.paseky.net/rs/?q=node/1 http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/ http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/ http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/ http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/ http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65
35
Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s. Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková, 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008
S výjimkou
válečných
zaznamenávalo
Valašsko
let
a
nárůst
období
povstání
obyvatel
a
lidu
hustoty
obyvatelstva. Největší nárůst a nadprůměrné hodnoty hustoty obyvatel
ve
srovnání
s ČR
zaznamenal
okrajový
subregion
Valašska, který dosáhl vysoce nadprůměrných hodnot hustoty zalidnění ve srovnání s ČR. Součástí subregionu je krajské město
Zlín,
kde
rozvoj
průmyslu
přinášel
množství
pracovních příležitostí. Vrchoviny v jižní části okrajového subregionu
poskytují
lepší
podmínky
infrastruktury, zejména infrastruktury
pro
zajištění
dopravní,
než
hornatější oblasti Valašska, což prospívá rozvoji tohoto území.
Jádro
a
přechodné
oblasti
měly
hodnoty
hustoty
zalidnění podprůměrné. Můžeme si všimnout závislosti, kdy větší vertikální členitost a chladnější klima znamená menší hustotu zalidnění.
36
VI.2.2.
STRUKTURA OBYVATELSTVA
VI.2.2.1
STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ BIOLOGICKÝCH
Jak můžeme vyčíst z tab. 2., k 1.1.2008 žilo ve vlastním Valašsku 177 153 osob, z toho 86 914 mužů a 90 239 žen. Index maskulinity v té době činil 963,15, index feminity 1038,26. Průměrný věk k témuž datu byl u mužů 39,1, u žen 42,1 a u všech obyvatel celkem 40,6. V okrajové
oblasti
Valašska
žilo
k 1.1.2008
138 818
obyvatel, z toho 67 001 mužů a 71 077 žen (pozn.: v počtu mužů a žen chybí údaj za Chlebovice (část Frýdku-Místku), který nebyl k dispozici, proto se jejich součet nerovná celkovému
počtu
obyvatel).
Index
maskulinity
byl
942,65,
index
feminity 1060,83. Průměrný věk obyvatel celkem činil 40,3 let, u mužů 38,7 let u žen 41,9 let. V přechodné oblasti žilo k 1.1.2008 69 656 obyvatel, z tohoto počtu 34 212 mužů a 35 444 žen. Index maskulinity byl 965,24, index feminity 1036,01. Průměrný věk obyvatel celkem činil 40,1 let, u mužů 39,1 let, u žen 41,5 let. Shrneme-li údaje za jádrovou, okrajovou i přechodovou oblast Valašska, činil k 1.1.2008 celkový počet obyvatel 385 627 z toho 188 127 mužů a 196 760 žen (pozn.: počty mužů a žen bez Chlebovic).
Index
maskulinity
činil
956,12,
index
feminity
1045,89. Průměrný věk byl u obyvatelstva celkem 40,1 let, u mužů 38,6 a u žen 41,5 let. Index 1042,35
feminity
index
činil
maskulinity
v České 959,37.
republice Průměrný
celkem byl 40,5, u mužů 39,1 u žen 41,8. 37
k 1.1.2008
věk
obyvatel
Největší rozdíl mezi indexem maskulinity a feminity byl v okrajové oblasti. Je otázkou, jaký má na tento jev v okrajovém subregionu vliv největší město Valašska Zlín. Město je dobře socioekonomicky i technicky vybaveno, je proto možné, že si jej ženy z okolí volí jako pohodlnější oproti technicky náročnějšímu životu na vesnici. Nejnižší průměrné věky žen i mužů zaznamenal přechodný subregion Valašska.
Sledované
hodnoty
na
Valašsku
i
v celé
ČR
si jinak byly velmi podobné.
Tab. 2. Počet obyvatel a průměrné věky obyvatel Valašska k 1.1.2008 Počet obyvatel celkem muži ženy 177153 86914 90239 138818 67001 71077 34212 35444 69656 385627 188127 196760
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Všechny oblasti
Průměrný věk celkem muži ženy 40,6 39,1 42,1 40,3 38,7 41,9 39,4 38,1 40,6 40,1 38,6 41,5
Zdroje: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008 Autor: Iveta Janošová, 2008
Věnujme a
pohlaví,
se
nyní
znázorněné
teristika
byla
údaje
jednotlivé
za
struktuře věkovými
jednou
obyvatelstva pyramidami.
podle Tato
z nejproblematičtějších,
obce,
které
jsou
věku
charakprotože
v tomto
případě
nezbytné, byly velmi těžce dostupné. Přestože všechny obce byly požádány o zaslání těchto údajů, mnohé neodpověděly k různým
a
datům.
v případě, Druhou
že
ano,
informační
na žádost
zaslaly
možností
informace
bylo
použití
údajů za obce s rozšířenou působností. V tomto případě byl 38
problém v tom, že oblasti působnosti obcí často narušují hranice
valašského
regionu
a
jeho
subregionů.
Výsledné
pyramidy z těchto důvodů neobsahují údaje za všechny obce. V případě zdrojů z obecních úřadů nejsou datována k jednomu dni (data jsou z října, listopadu a prosince roku 2008) a v případě údajů za obce s rozšířenou působností
byla
použita ta data, kde většina obcí náležící k určité obci s rozšířenou působností spadala k určité oblasti Valašska. Pro věkovou pyramidu jádrové oblasti byla použita data k obcím s rozšířenou působností a v případě okrajové a přechodné
oblasti
data
z obecních
úřadů.
Věková
pyramida
za celé Valašsko nebyla vytvořena, protože by sloučení dat ze dvou různých let mohlo vést k nepřesnostem. Nejpřesnější je pyramida jádra, pyramida okrajové a přechodné oblasti mají díky nejednotné dataci a nečetnému zastoupení obcí spíše orientační charakter.
39
Zdroj: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08 Autor: Iveta Janošová
Obr. 8. Struktura obyvatel jádrové oblasti Valašska podle věku a pohlaví k 31.12.2007
40
* obsažena data k 27.10.2008, 21.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.11.2008, 31.12.2008 Zdroje: Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Krejčí, M. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 5.12.2008 Sdělení Městského úřadu Slavičín, Spurná, M. Datováno k 31.12.2008, obdrženo 15.1.2009 Sdělení Obecního úřadu Branky, Kašíková, M. Datováno k 27.10.2008, obdrženo 30.10.2008 Sdělení Obecního úřadu Lichnov. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Palkovice. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Tichá, Havlová L. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Autor: Iveta Janošová
Obr. 9. Struktura obyvatel okrajové oblasti Valašska podle věku a pohlaví, rok 2008
41
* obsažena data k 1.11.2008, 21.11.2008, 25.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.12.2008 Zdroje: Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou, Horutová, D. Datováno k 1.11.2008, obdrženo 2.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Hostišová, Císařová, M. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Komárno. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Malhotice. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 26.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Pitín, Staňková, L. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 1.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 25.11.2008 Autor: Iveta Janošová
Obr.10. Struktura obyvatel přechodné oblasti Valašska podle věku a pohlaví, rok 2008
42
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls Autor: Iveta Janošová
Obr.11. Struktura obyvatel České republiky podle věku a pohlaví k 31.12.2007
Mezi věkovými pyramidami Valašska a České republiky (viz obr. 8., obr. 9., obr. 10., obr. 11.) jsem neshledala významnější
rozdíly.
Na
všech
věkových
pyramidách
se projevují silné generace narozené v 50. a 70. letech. Od vlny 70. ročníků dochází k snižování početnosti věkových skupin s výjimkou posledního věkového intervalu, kde došlo k mírnému zvýšení. Na všech pyramidách (kromě nejnižšího 43
věkového
intervalu
přechodné
převažuje
mužská
populace.
oblasti) Je
u narozených
zajímavé,
kdy
dětí dojde
k vyrovnání počtu mužů a žen v intervalech. Na Valašsku (ve všech oblastech) dochází k vyrovnání počtu mužů a žen a
následné
převaze
počtu
žen
v pozdějším
věku
než
jak
ukazuje věková pyramida pro celou Českou republiku.
Tab. 3. Sundbärgova klasifikace České republiky a oblastí Valašska* Věková skupina
Jádrová oblast
0-14 15-49 50+
14,83 50,73 34,44
Okrajová oblast
Přechodná oblast
Česká republika
Podíl obyvatelstva (%) 14,00 16,69 50,66 50,53 35,34 32,78
14,23 49,95 35,82
* pro Českou republiku a jádrovou oblast platí datace k 31.12.2007, v hodnotách u okrajové a přechodné oblasti jsou zahrnuta data 27.10.2008,1.11.2008, 21.11.2008, 25.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.11.2008, 30.12.2008, 31.12.2008 Zdroje:
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08 Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm. Krejčí, M. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 5.12.2008 Sdělení Městského úřadu Slavičín. Spurná, M. Datováno k 31.12.2008, obdrženo 15.1.2009 Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou. Horutová, D. Datováno k 1.11.2008, obdrženo 2.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Branky. Kašíková, M. Datováno k 27.10.2008, obdrženo 30.10.2008 Sdělení Obecního úřadu Hostišová. Císařová, M. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou. Vomáčka, V. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 25.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Komárno. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Lichnov. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Malhotice. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 26.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Palkovice. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Pitín. Staňková L. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 1.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Tichá. Havlová, L. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Autor: Iveta Janošová
Z tabulky
můžeme
vyvodit,
že
ve
všech
sledovaných
oblastech se typ populace nejvíce blíží typu regresivnímu, uvedenému v publikaci P. Chalupy. „Regresivní typ populace má
zúženou základnu v důsledku stálého poklesu počtu narozených. Populace nemá dostatečnou reprodukci“
(CHALUPA, P., 1992; s. 45).
44
Převládání index
stáří,
k 31.12.2007 velmi
starších jehož
102,08
podobná
věkových hodnota
skupin ve
potvrzuje
vlastním
také
Valašsku
(http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08)
hodnotě
za
celou
Českou
byla
republiku,
která
ve stejné době činila 102,4 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEMCU001&vo=tabulka).
Struktura gických
obyvatelstva
nevykazuje
na
skutečnost,
na
prostorové
že
Valašska
výraznější geografické
rozmístění
podle
specifika. podmínky
obyvatel,
biologickou strukturu.
45
znaků
biolo-
Poukazuje
mají
větší
než
na
to vliv
jejich
VI.2.2.2.
Ve ve
STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ SOCIOEKONOMICKÝCH srovnání
všech
s celostátním
oblastech
Valašska
průměrem menší
byl
k 1.3.2001
podíl
ekonomicky
aktivního obyvatelstva (viz tab. 4.). Podíl nezaměstnaných i zaměstnaných osob, zaměstnavatelů, samostatně činných, pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené byl vyšší v hodnotách
u
celé
republiky
České
než
ve
všech
jednotlivých subregionech Valašska. Výjimkou byly jen ženy na mateřské dovolené v jádru regionu.
Tab. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001 podíl na celkovém počtu obyvatel (v %)
50,16 50,59 50,14 50,32 51,35
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Všechny oblasti Česká republika
zaměstnaní
Podíl ekonomicky aktivních (%)
nezaměstnaní
z toho
zaměstnané ženy na osoby, pracující mateřské zaměstnavatelé, důchodci dovolené samost. činní
43,95 43,67 42,69 43,43 46,59
41,96 41,75 40,84 41,52 43,72
0,94 1,08 0,89 0,97 1,76
0,87 0,64 0,77 0,76 0,80
4,36 4,68 4,47 4,50 4,76
Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApravy&cislo tab=OB029_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB029+%28kraje%29&vo=tabulka&kapitola_id=88 Autor: Iveta Janošová
U ekonomicky neaktivního obyvatelstva (tab. 5.) si můžeme
všimnout
vyššího
v celorepublikovém
podílu
průměru
a
nepracujících
také
vyššího
důchodců
podílu
žáků,
studentů a učňů na Valašsku než v celé ČR. Můžeme říci, že vyšší podíl ekonomicky neaktivních na Valašsku tvoří vyšší podíl nepracujících důchodců, žáků, studentů a učňů.
46
Tab. 5. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001 Podíl ekonomicky neaktivních (%)
podíl na celkovém počtu obyvatel (v %) ostatní s nepracující vlastním důchodci zdrojem obživy
49,72 48,78 50,62 49,53 47,84
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika
23,73 24,61 24,45 24,26 21,94
žáci, osoby v studenti, domácnosti učni
1,65 2,02 2,05 1,91 1,72
18,66 17,98 18,69 18,45 17,30
1,02 0,67 0,86 0,85 0,92
ostatní závislé osoby 6,09 5,91 6,45 6,15 5,96
Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApravy&cislo tab=OB031_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB031+%28kraje%29&vo=tabulka&kapitola_id=88 Autor: Iveta Janošová
V roce 2007 byla míra registrované nezaměstnanosti (dosažitelné) na Valašsku 7,31% (údaj za celé Valašsko), oproti 7,06% v ČR. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce20 083006.xls).
Vzhledem k tomu, že většina obyvatelstva pracuje
v průmyslu (http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika1), který v současné
době
krizí
(např.
ve
Valašském
v Rožnově
pod
zaznamenává snížení
otřesy
produkce
Meziříčí,
zrušení
Radhoštěm),
je
způsobené
ekonomickou
chemického
podniku
textilního
závodu
pravděpodobné,
že
Deza Loana
se
míra
registrované nezaměstnanosti bude zvyšovat.
Na
Valašsku
důchodců,
žáků,
je
díky
studentů
vyššímu a
učňů
podílu
vyšší
nepracujících
podíl
ekonomicky
neaktivního obyvatelstva ve srovnání s ČR. Krizové období průmyslu, kde je zaměstnána většina ekonomicky aktivního obyvatelstva
může
v budoucnu
nezaměstnanosti.
47
znamenat
velký
nárůst
VI.2.2.3.
STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ KULTURNÍCH
Na Valašsku žije velký podíl věřících obyvatel. K 1.3.2001 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB010_OK.73&verze=1)
ve vlastním Valašsku (jádru regionu) činil podíl věřících obyvatel 60,5%. V okrajových a přechodných oblastech byl podíl
věřících
v přechodných
menší
51,9%.
Valašska
najednou,
hodnoty,
ale
–
v okrajových
Podíváme-li podíl
činil
převyšovaly
se
podíl
na
věřících věřících
oblastech
46%,
všechny
oblasti
53,5%.
Všechny
za
celou
Českou
republiku 32%(http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB010+%28kraje%29&vo=tabulka). Tab. 6. je dokladem toho, že ve vlastním Valašsku, okrajové
i
přechodné
oblasti
byla
k 1.3.2001
dominatní
církev římskokatolická, stejně tak i v celé České republice. Stojí
za
povšimnutí
vysoký
podíl
věřících
hlásících
se
k církvi Českobratrské evangelické v jádru regionu. Směrem od
jádra
se
pak
podíl
zmenšuje
a
navyšuje
se
hodnota
u církve římskokatolické.
Tab. 6. Věřící podle náboženského vyznání v oblastech Valašska a v České republice k 1.3.2001
0,1 0,1 0,2 0,1 0,7
0,2 0,5 0,3 0,3 0,3
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
ostatní
0,2 0,5 0,4 0,3 0,7
starokatolická
adventisté sedmého dne
0,0 0,0 0,0 0,0 0,4
Svědkové Jehovovi
12,4 2,7 1,5 7,4 3,6
pravoslavná
0,3 0,9 0,4 0,5 3,0
slezská evangelická a.v.
82,0 87,3 92,2 85,5 83,4
českobratrská evangelická
čs.husitská
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Všechny oblasti Česká republika
římskokatolická
v tom církev (vyznání, víra) (%)
4,8 6,1 5,0 5,3 7,9
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB011_OK.73&verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB011+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová
48
Na
Valašsku
protestantské. na
stranu
I
bylo za
dříve
dominantní
třicetileté
protestantů.
Až
po
války
nucené
se
náboženství Valaši
rekatolizaci
dali došlo
k převaze náboženství katolického. Pro větší názornost jsem význačné hodnoty z tab. 6. vyjádřila graficky, viz následující obrázek.
Obr. 12. Příslušnost věřících jádra Valašska a celé České republiky k Českobratrské církvi evangelické k 1.3.2001
K 1.3.2001 byl ve všech oblastech Valašska (tab. 7) menší podíl obyvatelstva starého 15 a více let bez vzdělání, oproti
tomu
vzdělaných.
ale
také
Výjimku
menší
podíl
tvořily
obyvatel vysokoškolsky
okrajové
oblasti,
které
zaznamenaly hodnotu vyšší než průměrnou v ČR. Do okrajové oblasti
totiž
vysokoškolského V
současné
škol či
Vsetíně,
Zlín,
vzdělávání
době
v menších na
spadá
dochází městech, což
který všech
je
tří
k otevírání např.
rozšiřuje 49
ve
hlavním oblastí
centrem Valašska.
poboček
vysokých
Valašském
Meziříčí
možnosti
vysokoškolského
vzdělání telstva
na
Valašsku.
s vyšším
podporují
údaje
Předpoklad
dokončeným z tab.
většího
stupněm
5.
podílu
vzdělání
k 1.3.2001,
kde
obyva-
v budoucnu
podíl
žáků,
studentů a učňů na Valašsku převyšoval průměrné hodnoty ČR.
Tab. 7. Obyvatelstvo 15 a více let podle stupně ukončeného vzdělání na Valašsku a v České republice k 1.3.2001
38,71 36,80 41,76 38,54 37,96
23,96 26,33 23,68 24,81 24,90
3,09 3,67 3,12 3,31 3,45
nezjištěné
25,91 22,16 24,01 24,15 23,03
vysokoškolské
0,38 0,32 0,30 0,34 0,44
vyšší odborné a nástavbové
147641 126435 60565 334645 8575198
úplné střední s maturitou
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Všechny oblasti Česká republika
bez vzdělání
Obyvatelstvo 15 a více let
základní a neukončené základní vyučení a střední odborné bez maturity
v tom podle stupně ukončeného vzdělání (%)
7,12 9,71 6,30 7,95 8,89
0,83 1,01 0,82 0,90 1,32
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB026_OK.73& verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB026+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová
Jelikož je Valašsko součástí Moravy, byl k 1.3.2001 ve všech oblastech Valašska menší podíl české a větší podíl moravské za
národnosti,
celou
než
jaké
republiku.
Českou
byly
Obecně
průměrné můžeme
hodnoty
říci,
že
na Valašsku byl menší podíl jiných národností než česká a
moravská.
průměrné Valašsku
Zatímco
v České
součet
republice
96,14%,
české tvořil
v okrajových
a v přechodných 96,18% (tab. 8.).
50
a
moravské 94,14%,
národnosti
ve
vlastním
oblastech
96,20%
Tab. 8. Obyvatelstvo podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika
ostatní
vietnamská
ukrajinská
ruská
německá
polská
romská
slovenská
slezská
česká
Obyvatelstvo úhrnem
moravská
z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)
178484 88,85 7,29 0,02 1,35 0,08 0,10 0,04 0,03 0,05 0,04 1,02 147274 88,84 7,36 0,04 1,38 0,05 0,08 0,05 0,06 0,08 0,07 0,65 73350 88,74 7,47 0,04 1,40 0,05 0,16 0,05 0,05 0,10 0,19 0,50 399108 88,83 7,35 0,03 1,37 0,07 0,10 0,05 0,05 0,07 0,08 0,79 10230060 90,42 3,72 0,11 1,89 0,11 0,51 0,38 0,12 0,22 0,17 0,67
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB006_OK.73&verze=2 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová
V celém Valašsku i České republice se hlásil k české národnosti menší podíl mužů než žen, přikláněli se spíše k národnosti
moravské.
U
žen
byl
naopak
větší
podíl
národnosti české a menší moravské (viz tab. 9. a 10.). Stále však platí, že
ve všech oblastech Valašska byl větší
podíl moravské národnosti než celorepublikový průměr.
51
Tab. 9. Muži podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika
ostatní
vietnamská
ukrajinská
ruská
německá
polská
romská
slovenská
slezská
moravská
Obyvatelstvo úhrnem
česká
z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)
87631 87,90 7,98 0,03 1,33 0,09 0,06 0,04 0,02 0,04 0,05 1,29 71231 89,26 8,23 0,06 1,26 0,05 0,04 0,05 0,04 0,10 0,08 0,83 35848 87,72 8,27 0,04 1,33 0,05 0,09 0,06 0,03 0,10 0,23 0,70 174710 88,36 8,12 0,04 1,31 0,07 0,06 0,05 0,03 0,07 0,09 1,00 4982071 89,84 4,09 0,13 1,90 0,12 0,43 0,37 0,09 0,20 0,22 0,79
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB008+%28kraje%29&vo=tabulka http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB008_OK.73&verze=2 Autor: Iveta Janošová
Tab. 10. Ženy podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika
ostatní
vietnamská
ukrajinská
ruská
německá
polská
romská
slovenská
slezská
moravská
Obyvatelstvo úhrnem
česká
z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)
90853 89,77 6,61 0,02 1,37 0,08 0,14 0,03 0,04 0,06 0,03 0,76 76043 90,98 6,55 0,02 1,49 0,06 0,11 0,05 0,08 0,06 0,05 0,49 37502 89,71 6,71 0,04 1,46 0,06 0,23 0,05 0,07 0,10 0,15 0,31 204398 90,21 6,61 0,02 1,43 0,07 0,14 0,04 0,06 0,07 0,06 0,58 5247989 90,97 3,37 0,08 1,88 0,12 0,58 0,39 0,15 0,23 0,13 0,55
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB009+%28kraje%29&vo=tabulka http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB009_OK.73&verze=1 Autor: Iveta Janošová
Neopomenutelným kulturním znakem Valašska je vědomí sounáležitosti
jeho
obyvatel 52
–
subjektivní
cítění
být
Valachem (viz kapitola IV.), lidové kulturní tradice, zvyky a obyčeje a valašské nářečí, které nesou známky všech vlivů formujících ve
valašskou
valašském
nářečí,
kulturu přes
–
od
rumunských
jednoduchý
kroj
výrazů svědčící
o neúrodnosti krajiny až po literární tvorbu a lidové písně, které dosvědčují extenzivní hospodaření na Valašsku (např. písně Aj bačo bačo náš …, Beskyde Beskyde…). Pro dokreslení obrazu o valašském nářečí krátká ukázka: „ . . .opdoledňa slámu
pořádali a chalupku vychránili. Byl sem na Boňkov ke krejčímu s gaťami, večer sem sa byl ptať u Syřeňů na pohřeb Škrobákovi“ (deník Františka Kočíba, soukromý archiv) Úryvek pochází z roku 1906, ale i v současné době je
možno zaslechnout podobné výrazy.
Valašské obyvatelstvo, zejména v jádru reginu, nese velmi
svérázné
specifické
kulturní
znaky.
Jedná
se
o nadprůměrný podíl věřících, z toho vysoký podíl věřících hlásících (ve
se
srovnání
k církvi s ČR),
Českobratrské
vědomí
evangelické
sounáležitosti
valašského
obyvatelstva, nářečí, kulturní tradice, potenciál k růstu podílu
obyvatel
s vyššími
stupni
dokončeného
vzdělání,
vysoký podíl národnosti moravské a malý podíl národností jiných než je česká a moravská.
53
VI.2.3
DYNAMIKA OBYVATELSTVA
VI.2.3.1.
POHYB PŘIROZENÝ
Jak na
se
Valašsku
můžeme
přesvědčit
docházelo
z tab.
k přírůstku
11.,
v
roce
obyvatelstva.
2007
S tímto
jevem jsme se už ostatně setkali v minulé kapitole u věkových pyramid. Největší nárůst zaznamenaly přechodné oblasti, které dosáhly hodnot vyšších, než jaký je celorepublikový průměr, v jádru a okraji regionu byly zaznamenány hodnoty podprůměrné.
Tab. 11. Natalita, mortalita a přirozený přírůstek na Valašsku a v České republice, rok 2007 Natalita 10,5 10,3 11,0 10,5 11,1
Jádro regionu Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika
Přirozený přírůstek
Mortalita 9,6 10,1 8,9 9,7 10,1
0,9 0,1 2,1 0,8 1,0
Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová
S natalitou
a
mortalitou
úzce
souvisí
kojenecká
úmrtnost, naděje na dožití při narození a míra potratovosti. V tab. 12., rovněž z roku 2007, jsou zaznamenány hodnoty kojenecké
úmrtnosti
v okresech,
do
kterých
zasahuje
valašský region. Největší území regionu spadá pod okresy Vsetín
a
Zlín,
kde
hodnoty
kojenecké
úmrtnosti
dosáhly
nejhorších výsledků a byly vyšší než průměrné hodnoty ČR. I v dřívějších dobách dosahovala kojenecká a dětská úmrtnost velmi vysokých hodnot. „Například v Novém Hrozenkově
mezi lety 1785 a 1869 ze všech narozených zemřelo do 14 let svého věku 56,2% a polovina z nich do jednoho roku (27,6%)“ (LANGER, J., 1997; s. 163). 54
Tab. 12. Kojenecká úmrtnost v okresech, do kterých zasahuje region Valašsko a v celé České republice, rok 2007 (‰) okres
kojenecká úmrtnost
Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Nový Jičín Přerov Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Zlínský kraj Vsetín Zlín
2,7 1,8 4,3 1,8 1,4 5,8 4,6 3,1
Česká republika
Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=KR+03-13+P5.13&verze=4&cas_340476=2007 Autor: Iveta Janošová
Přesto
je
naděje
na
dožití
při
narození
(u
mužů)
v okresech zabírajících převážné území Valašska podobná, jako u celé ČR (tab. 13.), z čehož soudím, že na Valašsku umírá více malých dětí, ale naopak se více osob dožije věku vysokého.
Tab. 13. Naděje na dožití mužů při narození v okresech, do kterých zasahuje region Valašsko a v celé České republice v letech 1996 - 2005
kraj
naděje na dožití při narození v letech 1996 - 2000 2001 - 2005 70,1 71,3 69,7 71,0 70,2 72,3 70,4 71,7 70,8 71,8 70,4 71,5 71,4 72,6 71,0 72,3
okres Frýdek-Místek Nový Jičín Přerov Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín
Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Česká republika
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?childsel0=1&cislotab=KR+03-11.13&verze=5 Autor: Iveta Janošová
S výše
uvedenými
potratovosti. i
na
Valašsku
Stejně
ukazateli jako
dochází
ke
souvisí
v celé
České
snižování 55
také
hrubá
míra
republice,
počtu
potratů.
tak To
potvrzuje tab. 14., kde je zaznamenán vývoj hrubé míry potratovosti v letech 1995 – 2005 v jádru regionu. Stojí za
povšimnutí,
že
ve
všech
uvedených
letech
dosahovala
hrubá míra potratovosti nižších hodnot než ČR celkově, což si můžeme dát do souvislosti s vysokým podílem věřících (viz kapitola VI.2.2.3.).
Tab. 14. Hrubá míra potratovosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 5,3 4,8 4,5 4,5 4,3 3,7 3,8 3,5 3,6 3,4 3,0 Česká republika 6,0 5,8 5,5 5,4 5,1 4,6 4,4 4,3 4,1 4,0 3,9 Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/1a01cd807151e8ecc125709900 3104c8/$FILE/potraty.xls Autor: Iveta Janošová
Valašsko přirozený
v posledních
přírůstek
letech
obyvatelstva.
zaznamenává Kojenecká
kladný úmrtnost
bohužel dosahuje o něco vyšší hodnoty než ČR průměrně. Naděje
na
republikové
dožití
při
hodnoty.
narození Došlo
ke
je
podobná snížení
jako
celo-
hrubé
míry
potratovosti, která ovšem byla i tak nižší než v ČR, což mohl ovlivnit velký podíl věřících obyvatel.
56
VI. 2.3.2.
POHYB MECHANICKÝ
Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika
do jiného kraje
v rámci kraje
v rámci okresu
v rámci obce
do jiného kraje
v rámci kraje
v rámci obce
v rámci okresu
Tab. 15. Obyvatelstvo Valašska a celé České republiky vyjíždějící do zaměstnání a do škol k 1.3.2001 Podíl Podíl z toho z toho vyjíždějících vyjíždějících do do škol z zaměstnání celkového z celkového počtu počtu obyvatelstva obyvatelstva (%) (%)
40,82 49,10 38,16
3,62 5,65
18,68
56,48 26,78
4,06 11,37
42,55 56,90 28,57
5,44 4,92
17,80
65,45 17,02
5,59 10,12
41,23 40,81 41,11
6,46 8,26
19,20
47,98 32,62
6,56 11,09
41,54 50,54 35,07
4,82 5,85
18,45
58,05 24,42
5,08 10,87
41,91 47,56 24,88 16,09 7,48
17,06
58,15 19,46 11,45
8,96
Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB035_OK.73&verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB035+%28kraje%29 Autor: Iveta Janošová
Podíl vyjíždějících do zaměstnání z celkového počtu obyvatelstva
byl
k 1.3.2001
(viz
tab.
15.)
na
Valašsku
podobný jako v ČR. Viditelnější rozdíl byl snad jen u jádra regionu, kde zřejmě více obyvatel pracuje v místě bydliště. Pracující na Valašsku dojížděli v rámci okresu výrazně více
než
jak
ve
vlastním
za
prací
je
běžné
Valašsku
v rámci
v ČR.
Hodnotu
dosahovala
okresů
z tab.
hodnota
vysokých
15.,
kde
dojíždějících
hodnot,
demonstruje
obr. 13. Na obrázku je zobrazen směr dojížděk v okrese Vsetín,
který
Valašska. okresu
tvoří
Dojížďka
mezi
městy
převážnou se
zde
Vsetín,
část
území
uskutečňuje Valašské
jádra
především
Meziříčí
a
regionu uvnitř Rožnov
pod Radhoštěm. Oproti tomu pracující dojížděli ve srovnání s ČR méně v rámci kraje. 57
Podíl
vyjíždějících
do
škol
z celkového
počtu
obyvatelstva byl oproti ČR na Valašsku vyšší. Větší podíl dojíždějících rozptýleným
do typem
škol
je
jistě
sídel
s velkou
dán
morfogenetickým
katastrální
rozlohou,
který neumožňuje do škol docházet. „Školáci“, stejně jako pracující dojížděli ve srovnání s ČR více v rámci okresu a méně v rámci kraje.
Zdroj: (BIČÍK, I., 2005; s. 14) Obr. 13. Hlavní směry dojížďky za prací v okrese Vsetín
Na Vlivem
Valašsku
je
dominantní
genetickomorfologických
geografickou
členitostí
dojížďka typů
reliéfu, 58
je
v rámci
okresu.
sídel,
podmíněných
podíl
vyjíždějích
do škol z celkového počtu obyvatelstva vyšší, než je běžné v ČR.
Jádro
a
přechodné
oblasti
regionu
v roce
2007
zaznamenaly mírně záporné migrační saldo (jádro -63, přechod -50), okrajový subregion díky Zlínu za
celé
Valašsko
byla
tudíž
(http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm).
59
kladné (488), hodnota rovněž
kladná
(375)
VI.2.3.3.
O
POHYB SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ
trendu
upřednostňují svědčí
mladších partnerský
pokles
hrubé
generecí život míry
bez
na
Valašsku,
manželského
sňatečnosti,
které svazku,
oproti
ČR,
kde hodnoty nepravidelně kolísaly, jak potvrzuje tab. 16. zaznamenávající hodnoty ve vlastním Valašsku a ČR v letech 1995
–
2005.
Je
zajímavé,
že
je
tento
jev
tolerován
navzdory velkému podílu věřících.
Tab. 16. Hrubá míra sňatečnosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 5,0 5,2 5,2 5,0 5,1 4,8 4,5 4,6 4,0 4,4 4,4 Česká republika 5,3 5,2 5,6 5,3 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 5,0 5,1 Zdroj: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bd3925d3e8072b3bc12570990 030aff9/$FILE/snatky.xls http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová
Hrubá
míra
rozvodovosti
dosahovala
nižších
hodnot
ve vlastním Valašsku než v celé České republice. V celorepublikovém průměru i ve vlastním Valašsku ovšem došlo k mírnému vzestupu. Ačkoli jsou mezi sňatečností a rozvodovostí Valašska a ČR
menší rozdíly, je v posledních letech vývoj těchto
ukazatelů velmi podobný. Při pohledu do historie bychom se ale setkali s odlišnou situací. „Vdavky závisely na získání
ekonomicky zajištěného partnera schopného se osamostatnit. Počet takových partnerů v obci“
v každé
generaci
obvykle
nepřesahoval
počet
usedlostí
(LANGER, J., 1997; s. 162). Zákon totiž do roku 1866 zakazoval
svobodnou dělbu pozemků. Stavení s pozemky vždy zdědil jen jeden potomek. Chudé hospodářství neumožňovalo nastřádat 60
prostředky pro vyplacení potomků mladších, kteří pak žili v rodině nejstaršího sourozence.
V tomto období se rodilo
velké množství nemanželských dětí, jejichž rodiče žili ve své původní rodině. „V důsledku uvolnění dělby půdy poklesl počet
složitějších rodinných celků se svobodnými sourozenci
a strýci hospodáře a
tedy i celkový procentuální podíl rozšířených rodin v obci“ (tamtéž).
Tab. 17. Hrubá míra rozvodovosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 2,0 2,3 2,0 2,1 1,8 2,1 2,3 2,3 2,3 2,3 2,2 Česká republika 3,0 3,2 3,2 3,1 2,3 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,1 Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bfecbd06a7a3cd99c125709900 30d0f7/$FILE/rozvody.xls Autor: Iveta Janošová
V současné ovlivněna
sourozenců
nebyli
dobách,
nezajišťovaly
nařízení
není
geografickými
v dřívějších úroda
době
kdy
celé
ekonomicky
a
rozvodovost
podmínkami
tak,
extenzívní
hospodářství
dostatek
nejstaršího
získal
sňatečnost
prostředků
potomka,
který
hospodářství.
zajištění
plnohodnotnou rodinu.
61
jak
na
to,
a
bylo malá
pro
vyplacení
díky
zákonnému
Mladší aby
to
potomci mohli
proto
vytvořit
VII. SÍDELNÍ CHARAKTERISTIKA
V jedné
z předcházejících
kapitol
jsme
si
vymezili
region Valašsko. Když tedy přijíždíme na Valašsko, zejména do
jádra
regionu,
v charakteru
sídel.
určitě Asi
nám
se
nám
přijde zpočátku
nápadná
změna
nepodaří
změnu
definovat, budeme se rozhlížet a srovnávat v hlavě, co je na osídlení „podezřelého“. Co tvoří onu specifičnost? Jedeme,
ale
obce
jakoby
nezačínají
ani
nekončí.
Silniční značky označují nové obce bez toho, že bychom reálně
zaznamenali
jejich
počátek
a
konec.
Obydlí
jsou
poněkud roztroušená. Jinak řečeno, obce netvoří seskupené osídlení. Obce mají sice svá centra, kde je koncentrace obydlí vyšší, ale domy
jsou
rozesety
i
všude
„okolo“
např.
na
svazích,
hřebenech kopců a v jejich sedlech, jakoby chtěl nějaký obr vytvořit vesničku, ale při překračování kopců všechny domy neudržel a upustil je z náruče. Všichni ale víme, že charakter osídlení na Valašsku žádný obr na svědomí nemá. Co je tedy způsobilo?
62
VII. 1.
KOLONIZACE VALAŠSKA
Nahlédněme do historie, kdy rozhodující roli sehrály především fyzickogeografické podmínky, ale v pozadí také, jak už víme, mocenské záměry. V předcházejících kapitolách jsme se obeznámili s tím, že Valašsko je převážně hornatá a také ne příliš úrodná oblast,
s chladnými
až
mírně
teplými
klimatickými
podmínkami, hojně zalesněná. Lidé mají vždy snahu zajistit si
pro
svou
existenci
k osídlování podmínkami Valašsko a
co
samozřejmě pro
podmínky.
vybírali
zemědělství.
rozkládá,
proto jeho
nejlepší
Území,
nedisponovalo
kolonizace
území
započala
na
si
s příhodnými
kterém
takovými až
Proto
se
nyní
vlastnostmi,
od období
pozdního
středověku. J. Langer tuto kolonizaci nazývá jako vnitřní. „Vnitřní kolonizace byla zeměpansky regulovaná a od období pozdního
středověku na moravskoslovenském pomezí probíhala téměř bez přeru-šení až do konce 19. století. Feudál byl však schopný sociálně slabšímu, tzv. populačnímu, přebytku obyvatel nabídnout jen půdu horších kavalit v horách s nepříznivým klimatem“ (LANGER, J., 1997; s. 22, 23). Tito spjati
kolonisté
s půdou.
usídlovali
i
na
se
živili
jako
Osídlování
začali
horských
pasekách.
rolníci, od
byli
údolí,
J.
Langer
pevně
později
se
rozlišuje
kolonizaci údolní – na právu německém (dědičné užívání půdy za odevzdání části úrody feudálovi), „která vytvářela řeťezovitá
sídla a končila přibližně v 15. století“ pasekářskou také kopaničářskou
63
(tamtéž).
Dále pak kolonizaci
(pronajímání panské půdy,
využití
lesů).
Kolonizace
pasekářská
(kopaničářská)
„vytvářela dvorcová sídla rozptýlená po svazích a hřebenech hor“
(tamtéž).
Následovala druhá kolonizační vlna, kterou my už známe. Byla to kolonizace podle valašského práva, kterou J. Langer nazývá jako kolonizaci vnější. Valaši se několik století posunovali směrem z východu (Rumunsko)
na
západ.
Asi
v 16.
století,
kdy
pobývali
ve Východních Karpatech, začali opět pociťovat nedostatek pastvin. „Ve Východních Karpatech se však nedostávalo půdy
pro
všechny a proto až do 18. století hledalo mnoho rodin bezdomovců pastviny v západokarpatské části tohoto masivu. V 16. a 17. století
se s nimi dostaly
na území moravského Valašska kulturní prvky slovenské, ale také polské, západoukrajinské a zprostředkovaně
i rumunské ...“ (VENCÁLEK, J., 1993;
s. 29).
V čelech
valašských
dědin
stávali
tzv.
fojti,
předstvitelem určité samostatnosti byla osoba vojvody. „Tak
jako při německém sídelním právu si zakladatel obce – dědičný rychtář (na Moravě nazývaný fojt, na Slovensku většinou šoltýs) – mohl postavit mlýn, pilu a navíc valchu “na huně valašské“. Poddaní odevzdávali místo úrody každou dvanáctou ovci; na rozdíl od vnitřní kolonizace měly však skupiny valašských dědin určitou samosprávu v čele s vojvodou“ (LANGER, J., 1997; s. 23). Nyní už tedy víme o existenci dvou kolonizačních vln, které
vytvářely
charakter
osídlení
a
jsou
dosud
patrné
ve valašské krajině. „Zvláštnosti stavebních tradic Karpat jsou tedy dva
kolonizační zdroje. Jeden přicházející shora z horských hřebenů, jako kulturně různorodá směsice příslušníků několika národností, živících se velmi 64
starobylými formami extenzívního hospodaření, a druhý přicházející z údolí, jako národnostně vyhraněný kulturní celek, který měl již za sebou poměrně dlouhý a nepřerušený hospodářskosociální vývoj. První považujeme za kolonizaci vnější, protože přicházela odjinud, druhou šířila zevnitř kulturně stejnorodého území“ Obyvatelé způsoby
obou
hospodaření
(tamtéž; s. 21).
kolonizačních a
brzy
za vnitřní, neboť se
vln
od
splynuli.
sebe J.
přejímali
Langer
píše
o sblížení kultur: „...karpatské přírodní rozmezí sbližovalo nositele
jednotlivých národních kultur, neboť se stalo útočištěm těch, na které nedostalo při rozdělování půdy v nížinách ...“
se
(tamtéž; s. 19). Mísení obyvatel
potvrzuje také J. Štika: „Valaši se brzy smísili s domácími usedlíky,
asimilovali“ Se
(ŠTIKA, J., 2007; s. 149).
splynutím
obyvatel
obou
kolonizačních
vln
a přebíráním způsobu hospodaření souvisí zmíněná pasekářská kolonizace. Horské paseky totiž osídlovali hlavně obyvatelé vnitřní kolonizační vlny, ale částečně při tom používali způsob hospodaření balkánských pastevců. „Jakkoli pasekářskou
kolonizaci iniciovali především usedlí rolníci, usilující o rozšíření výměry svých pozemků a také někdy o šanci pro některého ze svých potomků, charakteru pasekářského hospodaření někde více (v Beskydech) méně
(v
kolonisty“
Bílých
Karpatech)
(ŠTIKA, J., 2007; s. 117).
pronikly
praktiky,
rozšířené
V horách vymýtili
do
a někde valašskými a
vyžďářili část lesa a získali tak plochu, která sloužila jako pastvina. Na místě pak budovali salaše, kde stály koliby - jednoduché přístřešky pro baču a jeho pomocníky, kde se také zpracovávalo mléko na mléčné výrobky (viz obr. 65
14.) nebo stániska (letoviska), to byly jednoduché stavby, kde se rovněž zpracovávalo mléko a kde lidé bydleli od jara do podzimu, kdy se dobytek pásl na pastvině (viz obr. 15.). Později se z nich většinou vyvinulo trvalé bydlení.
Obr. 14. Koliba z Nedašova, tato je konkrétně zajímavá svou mobilností, díky zabudovaným sanicím, nyní se nachází ve Valašském muzeu v přírodě v areálu Valašská dědinka Autor: Iveta Janošová, srpen 2008
66
Obr. 15. Stánisko z Karolinky – Rákošového, nyní se nachází ve Valašském muzeu v přírodě v areálu Valašská dědinka Autor: Iveta Janošová, srpen 2008
Valašsko
zaznamenalo
dvě
hlavní
kolonizační
vlny.
První vlna – zvaná vnitřní probíhala od pozdního středověku. Kolonisté
první
kolonizační vytvářející
vlnu
vlny je
se
možno
živili rozdělit
sídla
řetězová
jako
a
na
rolníci. prvotní
pozdější
Tuto
údolní,
pasekářskou,
probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Pasekářská kolonizace byla silně ovlivněna způsobem vlny, Ve
hospodaření
která
druhé
nositelů
probíhala kolonizační
druhé,
především území
vnější
v 16.
podle
a
kolonizační
17.
století.
valašského
práva
osídlovali Valaši se svým salašnickým způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Obyvatelé obou kolonizačních vln asimilovali.
67
VII.2.
ZMĚNA HISTORICKÉHO SÍDELNÍHO CHARAKTERU DO DNEŠNÍ PODOBY
Ačkoli
se
v dnešní
době
charakter
sídel
a
archi-
tektonická tradice pomalu mění, pořád můžeme nalézt prvky dřívějšího
osídlení.
Stavby
a
jejich
uspořádání
mají
obrovskou vypovídací hodnotu, jsou mnohem většími pamětníky než lidé. Obraz
dřívějšího
neovlivněné
dnešní
osídlení
zástavbou
ve
své
nabízí
ryzí
podobě
Valašské
muzeum
v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Podobu od
konce
valašské
18.
do
vesnice,
poloviny
20.
jak
vypadala
století
v období
poskytuje
areál
Valašská dědina. Z obr. 16. je na první pohled patrné, jaký materiál
byl
ke
stavbě
používán.
Rozsáhlé
lesy
byly
hlubokou zásobárnou od Valašska neodlučitelného materiálu – dřeva.
68
Obr. 16. Objekty v areálu Valašská dědina Valašského muzea v přírodě Autor: Iveta Janošová, srpen 2008
Dokladem toho, jak dříve vypadalo město na Valašsku je areál pod
Dřevěné
Radhoštěm.
městečko Do
areálu
ve
Valašském
jsou
muzeu
přeneseny
v
původní
Rožnově stavby
z rožnovského náměstí. Jak už vyplývá z názvu areálu, jsou rovněž ze dřeva.
Zdroj: (LANGER, J., 2007; s. 114) Obr. 17. Stavby ze severní strany rožnovského náměstí v polovině 19. století
69
Nedílnou sakrální.
Pro
součástí
sídel
výstavbu
se
byly opět
odjakživa často
také
používal
stavby nejdos-
tupnější materiál – dřevo, viz následující fotografie (obr. 19.). (Poznámka: Jak už bylo dříve zmíněno, na Valašsku vždy bylo a je velký podíl věřících hlásících se k církci evangelické. Svědkem období, kdy přestalo být toto vyznání pronásledováno a kdy byl vydán toleranční patent císaře Josefa II. je evangelický kostel ve Velké Lhotě z roku 1793 (obr. 19.). Je to typický toleranční kostel – nemá věž. Toleranční kostely totiž svým vzhledem nesměly připomínat kostel. Evangelické náboženství bylo v té době pouze tolerováno, nikoli podporováno.)
Zdroj: http://www.velkalhota.cz/fotografie_ser01.php Obr. 19. Evangelický toleranční kostel ve Velké Lhotě z roku 1783.
Jak
bylo
řečeno
v minulé
kapitole,
valašské
právo
umožňovalo zakladateli obce postavit si mlýn, pilu a valchu. Přirozeným zdrojem energie byla voda, proto tyto stavby stávaly v údolích. Dalšími typickými technickými stavbami byly kovárny, lisovny oleje, sušírny, vozovny. Lidem tyto stavby sloužily ke zpracování surovin, které poskytovalo jejich hospodářství. 70
Ukázka staveb ve
typického
spolu
Velkých
sídelního
s obytnými, Karlovicích
jak a
uspořádání stavála
v Ostravici
technických
v údolí
Podťaté
v minulých
dvou
stoletích, je k vidění například v areálu Valašského muzea v přírodě s názvem Mlýnská dolina.
Zdroj: (LANGER, J. 1983) a – mlýn, b – chlév, c – sklípek, d – hráz rybníka se stavidly, e – valcha, f – pila, g – usedlosti Obr. 18. Postavení staveb ve Valašském muzeu v přírodě podle reálné situace v Podťatém z 19. století
K původní zástavbě ovšem přibývají nová stavení, která nejsou
stavěna
přibývajících
po
na
právu
horských
valašském pasekách,
ani je
německém. mnohem
Domů,
méně
než
dříve, spíše se snaží vtisknout do ještě nezaplněných míst v údolí. Pro
srovnání
jsem
využila
historických
leteckých
snímků z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Snímky představují údolí na rozhraní Malé Bystřice
a
Velké
Lhoty
zvané 71
v Okluku.
Na
snímcích
si můžeme všimnout převahy domů stavěných v nižší nadmořské výšce. Na
Je
také
nejstarším
nepravidelných
zajímavé snímku
tvarů,
sledovat
jsou
která
vývoj
vidět
bychom
plužiny.
četná
mohli
políčka
klasifikovat
jako nepravidelnou plužinu scelených úseků (členění dle CHALUPY, P., 1992; s. 87). Ze snímku z roku 1977 je patrný vliv kolektivizace,
drobná
políčka
zmizela,
nahradily
je
velké
bloky
obhospodařované JZD. Poslední snímek svědčí o tom, že se obyvatelé nevrátili k původnímu způsobu hospodaření, orná plocha je minimální, převažují louky a pastviny. (Poznámka: snímky z let 1937 a 1977 nejsou ortorektifikované, ale jsou ve srovnatelném měřítku s rokem 2007)
72
Zdroj: Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2008 Autor: Iveta Janošová
Obr. 20.. Obydlené domy postavené do roku 1937 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)
73
Zdroj: Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2008 Autor: Iveta Janošová
Obr. 21. Obydlené domy postavené do roku 1977 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)
74
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ Autor: Iveta Janošová
Obr. 22. Obydlené domy postavené do roku 1977 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)
Lidé mají dnes jiný způsob života než dříve. se
lidé
nepotřebovali
každodenně
přemisťovat
do
Dříve vzdále-
nějších míst za prací, jako dnes, protože denní náplní bylo jejich hospodářství. Venkovské obce se tedy postupem času mění. „Jestliže
v minulosti
většina
jejich
obyvatel
nacházela
obživu
v zemědělství a lesnictví, v současnosti dojíždí značná část obyvatel venkova za prací do městských center (např. Valašské Klobouky). Zde tito lidé získali pracovní příležitosti ve službách, obchodu apod. Mnoho lidí na venkově dnes pouze bydlí. Některé části venkovských obcí dnes ztratily původní obyvatele a obytné objekty slouží druhému bydlení měst.
Takto
Bystřičky“
se
výrazně
(tj. rekreační chalupy) pro obyvatele
přeměnily
obce
v povodí
Bystřice
a
(VENCÁLEK, J., 1993; s. 40).
Ve výše citovaném odstavci stojí za povšimnutí zmínka o
druhém
významnou
bydlení. rekreační
Jak
již
bylo
oblastí. 75
zmíněno,
V některých
Valašsko
je
obcích
je
chalupaření a chataření rozvinuto natolik, že se v nich nachází mnohem více objektů druhého bydlení než těch, kde lidé bydlí trvale. „V některých obcích tvoří chaty a chalupy více než
polovinu z celkového počtu obytných stavení, např. Bystřička, Dolní, Horní a Prostřední Bečva, Hutisko-Solanec, Velká Lhota“
(VENCÁLEK, J., 1993; s. 47).
Obr. 23. Chaty v obci Bystřička Autor: Iveta Janošová, březen 2009
Nutno ovšem dodat, že trend stěhování do měst ustává. Lidé v současné době dávají přednost venkovským sídlům poblíž měst.
Tab. 18. Vývoj počtu městského obyvatelstva na Valašsku 1961 1970 1980 1991 2001 44125 61318 88541 93558 93280 Jádro regionu 66909 84758 118306 115339 109165 Okrajové oblasti 19488 29748 47420 47906 46764 Přechodné oblasti 130522 175824 254267 256803 249209 Celé Valašsko Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07 Autor: Iveta Janošová
76
V tabulce
můžeme
sledovat
změny
počtu
obyvatel
žijícího ve městech. Od 60. let došlo k obrovskému nárůstu městského
obyvatelstva,
ale
v posledních
letech
dochází
k mírnému poklesu. Samozřejmě je pokles ovlivněn i celkovým snižováním
populace,
ale
přesto
dochází
i
k reálnému
stěhování obyvatel z měst. Např. ve Valašském Meziříčí byl v roce
2007
zaznamenán
úbytek
přirozenou
migrací
-68,
ve Vsetíně – 193, v Brumově-Bylnici -55, ve Slavičíně -36 atd. (http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm). Pro srovnání vedle sebe postavme relativní hodnoty za Valašsko a celou Českou republiku.
Tab. 19. Podíl městského obyvatelstva na Valašsku a v celé České republice Rok 2001
Jádro 52%
Okraj 74%
Přechod 64%
Valašsko celkem 62%
ČR 71%
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07 http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_20015__mestske_obyvatelstvo_v_letech_1961_2001_ Autor: Iveta Janošová
Z tab. 19. jasně vyplývá, že v roce 2001 byl podíl městského
obyvatelstva
na
Valašsku
nižší,
než
jaká
je
průměrná hodnota za celou Českou republiku. Ve
výše
uvedených
tabulkách
jsou
ovšem
města
započítána do té oblasti Valašska, kde se nachází většina jeho místních částí, proto jsou přesnější údaje k 1.1.2008, kdy byla většina městských částí započtena do příslušné oblasti
Valašska
(bylo
využito
stejných
zdrojů,
jako
pro tab. 2.). Říkají, že v jádrové oblasti Valašska žilo 54% městského obyvatelstva, v okrajových 70%, v přechodných 82%, což dává za celé Valašsko hodnotu 65%.
Vzhledem
k problematickému
využití
půdy
zůstaly
na Valašsku velké zalesněné plochy poskytující od Valašska neodlučitelný
materiál
–
dřevo, 77
který
se
stal
základem
naprosté většiny dřívějších staveb. Ze dřeva se zhotovovaly jak obytné stavby na vesnicích i městech, stavby technické a
i
často
sakrální.
Dnes
už
dřevo
není
dominatním
materiálem i když se využívá větší mírou než jak je běžné na většině území ČR. V minulé době byla sídla situována podle jiných pravidel než dnes. Na Valašsku bylo hojně využíváno pro
přírodních
zpracování
zdrojů
energie,
vyprodukovaných
především
surovin.
Dnešní
vody,
elektri-
fikovaná doba není na těchto zdrojích závislá. Dříve lidé svá na
hospodářství dopravě
k bydlení, zástavba
do za
zřídkadky
zaměstnání. prací
orientuje
se
na
opouštěli, Dnešní
jezdí
do
dostupnější,
nebyli
vesnice měst, níže
závislí
slouží proto
hlavně
se
položená
nová
místa.
Lidé raději bydlí v příjemném klidném prostředí vesnice, nepříliš vzdálené městu a do zaměstnání dojíždějí. Trend stěhování do měst ustal. Zvlášť jádro regionu se vyznačuje nízkým podílem městského obyvatelstva. Další možnosti úniku před
kvapným
městským
životem
poskytuje
druhé
bydlení
v podobě chat a chalup, které nejvíce narostly v 70. letech minulého století.
78
VII.3.
GENETICKO-MORFOLOGICKÉ TYPY VENKOVSKÝCH SÍDEL A DALŠÍ SPECIFIKA VALAŠSKÉHO OSÍDLENÍ
Díky všem výše popsaným procesům, vlivům a podmínkám se
na
Valašsku
morfologickými logickým
typům
můžeme typy
setkat
s následujícími
venkovských
venkovských
sídel
sídel
se
geneticko-
(genetickomorfoovšem
podobají
i některé městské části, které původně vznikly jako vesnice a až později byly k městu začleněny). Na Valašsku se podle klasifikace P. Chalupy (1992; s. 89) vyskytují vsi řetězové nebo-li valašské řadové a kombinace dvorcového půdorysu v jednom katastrálním území s řadovou vsí. Vsi řetězové nebo-li valašské řadové (obr. 24), se vyznačují tím, že „mají obytné a hospodářské budovy seskupeny
do
menších skupin, které jsou méně pravidelně seřazeny podél potoka nebo komunikace. Tyto vesnice vznikaly až v pozdějších obdobích středověké kolonizace v členitějším terénu a sevřenějších údolích“ (tamtéž).
79
Zdroj:
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/
Obr. 24. Valašská Polanka, příklad řetězové vsi
Častým v jednom
typem
je
katastrálním
také
kombinace
území
dvorcového
s řadovou
vsí.
půdorysu Jedná
se
o kombinaci předchozího typu, kdy jsou domy v nesouvislých řetězech rozestavěny podél komunikace či potoka a v témže katastrálním území obce se vyskytuje také disperzní osídlení dvorcového půdorysu. Disperzní osídlení je tvořeno osamělými usedlostmi,
nepravidelně
Pro samoty je typická
rozmístěnými
po
katastru.
plužina ve formě scelených úseků.
Příkladem může být obec Valašská Bystřice (viz obr. 25.), kde stavení kolem potoka (kde vede i hlavní cesta) tvoří více
či
méně
pravidelné
řetězce,
v odlehlejších
částech
katastru se setkáme s disperzním osídlením, na obrázku např. Kyčery, Díly, Činov.
80
Zdroj:
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ Obr. 25. Valašská Bystřice – kombinace dvorcového půdorysu v jednom katastrálním úřadě s řadovou vsí
Valašský termín pro shluk stavení dvorcového půdorysu, která v historii společně hospodařila a která dodnes tvoří součást
disperzního
dvorcového
osídlení,
je
„pasekářská
kula“. Ukázka k vidění
ve
typického
uspořádání
Valašském
muzeu
dědinka.
81
„pasekářské
v přírodě
v areálu
kuly“
je
Valašská
Obr. 26. „Pasekářská kula“ ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Autor: Iveta Janošová, černenec 2007
Můžeme také říci, že usedlosti nemusí tvořit seskupené osídlení, šetřící úrodnou půdu, jak je tomu např. na jižní Moravě, protože o úrodné půdě není řeč. Také J. Vencálek potvrzuje existenci sídel, kdy se v jednom katastru nachází soustředěné i rozptýlené osídlení:
„...najdeme větší počet obcí, kde plynulé a soustředěné seskupení domů volně přechází do rozptýleného osídlení“ Vencálek
obce
dělí
také
J.
(VENCÁLEK, J., 1993; s. 40).
na
údolní
a
obce
na
horských
hřbetech. „Nejrozšířenější jsou venkovské údolní obce (např. Valašská
Polanka, Lužná, Lidečko)... Méně rozšířenými jsou obce na horských hřbetech“
(tamtéž).
Mezi další specifika valašského osídlení patří velká četnost obcí
s malým
počtem obyvatel. J. Vencálek uvádí,
že „ve více než 60% obcí Valašska žije méně než 1000 82
obyvatel a
v 25% obcí je lidnatost dokonce nižší než 500 obyvatel. Naopak desetitisícová města netvoří ani jednu desetinu celkového počtu obcí Valašska. V těchto městech však bydlí více než polovina celkového počtu obyvatel valašského regionu“
(1993,
s.32).
Při porovnání hodnot v Retrospektivním
lexikonu obcí
Československé socialistické republiky 1850-1970 … vydaném v roce 1978, si můžeme všimnout, že obce v jádru regionu byly
zakládány
nejčastěji
v 16.
století,
mají
ze
všech
subregionů největší výměry (například Velké Karlovice 81 km2(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapob ce20083006.xls) ), nacházejí se v průměrné nadmořské výšce 397 m n.
m.
Průměrná
katastrální
rozloha
obcí
v ČR
je
12,6
km2,
v jádru regionu Valašsko 16,35 km2 (zdrojem tatáž webová stránka). Obce v okrajovém
subregionu
jsou
starší,
nejčastěji
založené
ve 14. století, mají menší výměry a nacházejí se v menší nadmořské výšce, průměrně 352 m n. m. Obce přechodného subregionu
jsou
na
Valašsku
nejstarší,
byly
zakládány
nejčastěji ve 12. století, mají v rámci Valašska nejmenší výměry a nacházejí se v nejnižší nadmořské výšce, průměrně 344 m n. m.
Na Valašsku se můžeme setkat se vsi řetězovými nebo-li valašskými
řadovými,
kde
jsou
usedlosti
více
či
méně
pravidelně řazeny kolem potoka nebo komunikace a kombinací řadové vsi v jednou katastrálním území s disperzním typem dvorcového s disperzním
půdorysu. typem
Kdy
je
předchozí
dvorcového
typ
půdorysu
zkombinován
v odlehlejších
částech katastru. Valašským termínem pro disperzní dvorcové osídlení je „pasekářská kula“. Valašské obce také můžeme rozdělit na údolní a na horských hřebenech. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. Obce v jádru regionu jsou nejmladší, mají největší výměry a leží v největší
nadmořské
výšce, 83
oproti
obcím
v přechodných
oblastech,
kde
byly
v rámci
Valašska
obce
zakládány
nejdříve, mají nejmenší katastrální rozlohy a nacházejí se v nejnižší průměrné nadmořské výšce.
VIII. ZÁVĚR Na Valašsku se za daných geografických podmínek, jako jsou neúrodné půdy, hornatý reliéf, chladné až mírně teplé klima, velký podíl zalesněné plochy, pěstování nenáročných plodin, chov ovcí a skotu, tradiční průmysl dřevozpracující dále
chemický,
rozvoj
služeb
obuvnický, v oblasti
strojírenský cestovního
a
elektronický,
ruchu,
projevují
specifické demogeografické charakteristiky. ●
Valašsko v posledních staletích zaznamenalo nárůst jak
počtu
obyvatel,
tak
hustoty
zalidnění.
Ze
subregionů
Valašska má nejmenší a také podprůměrnou hustotu zalidnění ve srovnání s průměrem ČR jádro regionu, kde se setkáváme s hornatinami,
ne
příliš
úrodnými
půdami,
rozsáhlým
zalesněním a chladným klimatem. V okrajovém subregionu je díky největšímu městu v regionu – Zlínu, hustota zalidnění ve
srovnání
s ČR
vysoce
nadprůměrná.
Přechodné
oblasti
zaznamenaly hodnoty lehce podprůměrné. ●
Ve
struktuře
obyvatelstva
dle
znaků
biologických
nebyla nalezena výraznější specifika valašského regionu. Struktura je srovnatelná s celorepublikovými hodnotami. ●
Ve struktuře obyvatelstva dle znaků socioekonomických
byl zaznamenán menší podíl ekonomicky aktivních obyvatel. Vyšší podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva je zřejmě tvořen
vyšším
podílem
nepracujících
důchodců,
žáků,
studentů a učňů. ●
Ve struktuře obyvatelstva dle znaků kulturních jsou
výrazná specifika. Na Valašsku je velký podíl věřících. Přestože většina z nich přísluší k církvi Římskokatolické, 84
je
velký
podíl
obyvatelstva
hlásícího
se
k církvi
Českobratrské evangelické a to mnohem vyšší než průměrný údaj mluvící za ČR. Na Valašsku je nejpočetnější národnost moravská, za ní česká. Podíl obyvatel hlásících se k jiné národnosti
než
je
a
česká
moravská
je
velmi
malý,
což
svědčí o jisté tolerantnosti Valachů, vzhledem k přijmutí jednotné národnosti přes různost národů, ze kterých vzešli. Mezi
další
výrazná
sounáležitosti
kulturní
valašského
specifika
obyvatelstva,
patří
existence
vědomí valaš-
ského nářečí a zvláštní kulturní tradice. Tyto jedinečné kulturní znaky se nejvýrazněji projevují v jádru regionu. ●
Valašsko v posledních letech vykazuje kladný přirozený
přírůstek
i
přirozeným
kladné
pohybem
subregionu.
migrační i
migrací
Přirozený
saldo. byly
přírůstek
Největší
sledovány byl
přírůstky v okrajovém
kladný
ve
všech
oblastech Valašska, v jádru a přechodném subregionu bylo záporné migrační saldo. ●
Na
Vlivem
Valašsku
je
dominantní
dojížďka
genetickomorfologických
geografickou
členitostí
typů
reliéfu,
v rámci
sídel,
je
podíl
okresu.
podmíněných vyjíždějících
do škol z celkového počtu obyvatelstva vyšší než je běžné v ČR. ●
Dřívější výrazný vliv geografických podmínek na pohyb
sociálně-právní, vzhledem k současným zákonným vyhlášením, zmizel. Sňatečnost a rozvodovost na Valašsku se v posledních letech příliš neliší celorepublikovým hodnotám. ●
Valašsko zaznamenalo dvě hlavní kolizační vlny. První
vlna,
zvaná
Kolonisté
vnitřní,
této
kolonizační vytvářející
vlnu
probíhala
vlny
se
je
možno
řetězová
od
živili
pozdního jako
rozdělit
sídla
a
na
středověku.
rolníci. prvotní
pozdější
První údolní,
pasekářskou,
probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Pasekářská kolonizace byla silně ovlivněna způsobem
hospodaření
nositelů 85
druhé,
vnější
kolonizační
vlny, Ve
která
druhé
probíhala
kolonizační
především vlně
území
v 16.
a
podle
17.
století.
valašského
práva
osídlovali Valaši se svým salašnickým způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Obyvatelé obou kolonizačních vln asimilovali. ●
Materiálem,
sídlům,
je
zalesněné
který
bezesporu
plochy.
neodmyslitelně
patří
dřevo,
poskytovaly
V dnešní
které
době
se
nabízí
k
valašským velké jiných
řady
stavebních materiálů a více finančních prostředků, proto už dřevo nemá výsadní postavení, přestože se od jeho využívání zcela
neupustilo.
sídla
zakládali
v rámci na
tam,
možností
dopravní
Před
co
dobou kde
industrializace
se
nejlepší
spojení,
jejich
hospodářství
podmínky,
protože
Valaši
nemuseli
hospodářství
svá mělo
myslet
zřídkakdy
opouštěli. Při zakládání sídel také mysleli na přírodní zdroje
energie
vlastním
ke
zpracování
hospodářstvím.
Dnešní
surovin,
vyprodukovaných
elektrifikovaná
doba
už
na přírodní zdroje energie příliš nemyslí. Nová zástavba má snahu být přístupná, poskytovat možnost dobrého dopravního spojení.
Proto
se
sídla
rozrůstají
spíše
v nižších
nadmořských výškách. Trend stěhování do měst ustal, lidé zde
jen
dojíždějí
do
zaměstnání,
svá
obydlí
budují
na vesnicích poblíž měst. Důkazem snahy uniknout před kvapným způsobem městského života jsou četné chaty a chalupy budované v 70. letech, kdy se městské obyvatelstvo výrazně rozrůstalo. ●
Skloubením
charakteristik
způsobů valašského
kolonizace
a
osídlení
za
současných působení
změn daných
geografických podmínek se na Valašsku můžeme setkat se vsi nebo-li
řetězovými
valašskými
které
řadovými,
jsou
usedlosti více či méně pravidelně řazeny kolem potoka nebo komunikace území
a
kombinací
s disperzním
předchozí
typ
řadové
typem
zkombinován
vsi
v jednou
dvorcového s disperzním 86
katastrálním
půdorysu, typem
kdy
je
dvorcového
půdorysu
v odlehlejších
termínem pro kula“.
katastru.
částech
Valašským
disperzní dvorcové osídlení je „pasekářská
Valašské
obce
také
můžeme
rozdělit
na
údolní
a na horských hřebenech. Valašské obce, zejména v jádru regionu, mají ve srovnání s průměrem ČR větší katastrální výměry.
Obce
v jádru
regionu
jsou
v rámci
Valašska
nejmladší, mají největší výměry a leží v největší nadmořské výšce, v rámci
oproti
obcím
Valašska
katastrální
rozlohy
v přechodných zakládány a
oblastech,
nejdříve,
nacházejí
se
které
mají
v nejnižší
byly
nejmenší průměrné
nadmořské výšce. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. Stanovené cíle práce – prověření správnosti předpokladů a charakterizování nalezených demogeografických a sídelních odlišností a specifik, při daných geografických podmínkách – byly, jak dokládají výše uvedené skutečnosti, splněny. Ve své diplomové práci bych ráda danou problematiku rozvinula z didaktického hlediska, protože jsem si vědoma toho, že pro člověka nezasvěceného do tajů Valašska by byla zjištění této práce podaná v originální podobě jejího textu těžce stravitelná.
87
RESUMÉ Na Valašsku se za daných geografických podmínek, jako jsou neúrodné půdy, hornatý reliéf, chladné až mírně teplé klima, velký podíl zalesněné plochy, pěstování nenáročných plodin, chov ovcí a skotu, tradiční průmysl dřevozpracující, dále
chemický, obuvnický, strojírenský a elektronický, rozvoj
služeb
v oblasti
demogeografické
cestovního
ruchu,
charakteristiky.
projevují Valašsko
specifické v posledních
staletích zaznamenalo velký nárůst jak počtu obyvatel, tak hustoty
zalidnění.
Ve
struktuře
obyvatelstva
dle
znaků
biologických nebyla nalezena výraznější specifika valašského regionu. Ve struktuře obyvatelstva dle znaků socioekonomických byl ve
zaznamenán srovnání
s
menší ČR.
podíl Ve
ekonomicky
struktuře
aktivních
obyvatelstva
obyvatel
dle
znaků
kulturních byla naopak nalezena výrazná specifika. Na Valašsku je velký podíl věřících, z nichž se velký podíl hlásí k církvi Českobratrské
evangelické,
a
to
mnohem
vyšší
než
je
celorepublikový průměr. Na Valašsku je nejpočetnější národnost moravská, za ní česká. Mezi další výrazná kulturní specifika patří vědomí sounáležitosti valašského obyvatelstva, existence valašského nářečí a zvláštní kulturní tradice. Na Valašsku v posledních
letech
sledujeme
kladný
přirozený
přírůstek
i kladné migrační saldo. Na Valašsku je dominantní dojížďka v rámci okresu. Pohyb sociálně-právní se v posledních letech příliš neliší celorepublikovým hodnotám. Valašsko zaznamenalo dvě hlavní kolonizační vlny. První vlnu,
která
rozdělit
na
probíhala prvotní
od
pozdního
údolní,
středověku,
vytvářející
je
řetězová
možno sídla,
a pozdější pasekářskou, probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Ve druhé kolonizační vlně, 88
probíhající
především
valašského
práva
v 16.
a
osídlovali
17.
století,
Valaši
se
území
svým
podle
salašnickým
způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Materiálem, který neodmyslitelně patří k valašským sídlům, je bezesporu dřevo. Před dobou industrializace při zakládání sídel mysleli hlavně na příhodné podmínky pro hospodářství a na přírodní zdroje energie pro zpracování vyprodukovaných surovin. Svá hospodářství zřídkakdy opouštěli, proto je netížila otázka dopravního a
spojení.
poskytovat
Nová
zástavba
možnost
má
snahu
pohodlného
být
přístupná
dopravního
spojení
do zaměstnání a do škol. Proto se sídla rozrůstají spíše v nižších nadmořských výškách. Trend stěhování do měst ustal, lidé
zde
jen
na
vesnicích
a
současných
za
působení
dojíždějí poblíž
měst.
změn
daných
do
zaměstnání,
svá
Skloubením
způsobů
charakteristik geografických
obydlí
kolonizace
valašského
podmínek
se
budují
osídlení
na
Valašsku
se můžeme setkat s vesnicemi řetězovými, nebo-li valašskými řadovými, a kombinací řadové vsi v jednou katastrálním území s disperzním typem dvorcového půdorysu. Valašské obce mají velkou katastrální rozlohu. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. In Wallachia, specific demographical characteristics are
shown
in
given
geographical
conditions,
such
as
infertile soil, highland topography, cold or mild climate, big
areas
growing, kinds
of
of
forest
sheep
land,
and
undemanding
cattle
wood-processing,
farming
breeding,
chemical,
products
traditional
shoemaking,
machine
and electronic industries, and tourist trade development. In
past
centuries
Wallachia
in
both
number
inhabitants
of
achieved and
extensive
population
growth density.
In population structure concerning the biological features no major particularities of Wallachian region were found. In
population
structure
according 89
to
the
socio-economic
features lower rate of economically active people was found in
comparing
in
population
considerable
with
the
Czech
structure
Republic.
concerned
particularities
were
However,
cultural
found.
In
features Wallachia,
there is a big number of believers, most of them belong to the Evangelical Church of Czech Brethren; that is more than the state average. The most common nationality in Wallachia is
Moravian,
then
particularities solidarity,
Czech.
are
Other
awareness
existence
of
significant of
Wallachian
cultural
Wallachian dialect
people
and
special
cultural tradition. In recent time in Wallachia we could observe
increasing
balance.
population
Commuting
within
growth
"okres"
rate
and
region
migratian
is
dominant
in Wallachia. Social-legal movement does not differ much from the state rate in recent days. Wallachia
experienced
two
major
colonizing
rises.
The first wave, which started in the late Middle Ages, can be divided into the primary part - valley (creating chain residences) and the later part - glade reffering (origin of scattered farmstead residences), which survived to the 19th century. In the second colonizing wave, which took place in the 16th and 17th century, the area was settled by the Wallachian shepherd for
according
way
them.
connected
of
Wood
to
the
farming
and
is
with
industrialization, farming
a
Wallachian their
material
they
conditions
and
houses
which
Wallachian thought natural
rights; were
is
typical
inseparatebly
residences. mainly
their
of
sources
Before convenient
of
energy
for products processing when settling down. The residences were
not
connection
frequently pressure.
left
because
Newly
built
there
was
houses
no
tend
traffic to
be
available for comfortable commuting to work and school. Therefore mostly the residences in lower altitude extent. Trend of moving to towns stopped; people settle near towns 90
and
commute
to
work
there.
The
combination
of
ways
of colonization and contemporary changes of characteristics of
Wallachian
resulted
in
settlement
chain
in
villages
given (or
geographic
Wallachian
conditions
row
village)
and combined row village with dispersive farmstead plan type in one cadastral area. Wallachian villages usually have a large cadastral extent. A big number of villages with a small number of people is typical for Wallachia.
91
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1. J. Vencálkovo vymezení regionu Valašska Příloha 2. Mapa regionu Valašska (umístěná mimo vazbu) Příloha 3. Seznam obcí regionu Valašska v současné době
92
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY LITERÁRNÍ PRAMENY
BAAR, V. Hospodářský zeměpis: Regionální aspekty světového hospodářství.1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. s. 51. ISBN 80-86034-50-X
BIČÍK, I. et al. Hospodářský zeměpis: Globální geografické aspekty světového hospodářství. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. 95 s. ISBN 80-86034-52-6
Deník Františka Kočíba z let 1897 – 1941. Soukromý archiv.
HERINK, J., KASTNER, J., et al. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2001. 32 s. ISBN 80-7011-657-9
CHALUPA, P. Geografie obyvatelstva a sídel v přehledu a cvičeních: učební texty pro studenty učitelského studia zeměpisu. 1. vyd. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 1992. 109 s. ISBN 80-210-0448-7
JAHN, M. Valašská legenda. In KRAMOLIŠ, Č. Almanach Valašského roku. Rožnov pod Radhoštěm, 1925.
KRAMOLIŠ, Č. Rožnovský okres. Brno: Vlastivěda moravská, 1907. Neúplné vydání s rukopisnými poznámkami Čeňka Kramoliše z archívu Valašského muzea v přírodě.
KRAMOLIŠ, Č. Valašská vojna: věrný historický obraz z let 1741 – 1746. Díl I. Praha: Přítel knihy, 1929
93
LANGER, J. Co mohou prozradit lidové stavby: lidové stavební tradice v severozápadních Karpatech a jejich kulturní funkce. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Ready, 1997. 239 s. ISBN 80-238-1007-3
LANGER, J. Mlýnská dolina 1. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1983. 46 s.
MACŮREK, J. Valaši v západních Karpatech v 15. – 18. století: k dějinám osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Těšínska, jihozápadního Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 527 s. MEČIAR, J. Úvod do studia geografie. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 197 s. ISBN 80-210-3878-0
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Redigoval Vladimír Nekuda et al. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Okresní úřad Vsetín, 2002. 964 s. ISBN 80-86298-09-4
PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. Příroda Valašska. 1. vyd. Vsetín: Český svaz ochránců přírody, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892-1
Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s.
ŠTIKA, J. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007. 237 s. ISBN 978-80-254-0836-0
VENCÁLEK, J., et al. Valašsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Kroměříž: Školský úřad, 1993. 89 s.
94
VESELSKÁ, J. Valašská dědina. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2003. Průvodce pro návštěvníky Valašského muzea v přírodě
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
Česká geologická služba [online]. 2008 [staženo 19.2.2009]. www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver
Český statistický úřad: databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2008 [staženo 21.2.2009]. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm
Český statistický úřad: města a městyse v ČR [online]. 10.3.2008 [staženo 15.2.2009] http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07
Český statistický úřad: městské obyvatelstvo v letech 1961-2001 [online]. 2008 [staženo 16.2.2009] http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_20015__mestske_obyvatelstvo_v_letech_1961_2001_
Český statistický úřad: obyvatelstvo podle náboženského vyznání [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB010+%28kraje%29&vo=tabulka
Český statistický úřad: obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obcích okresu [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB010_OK.73&verze =1
Český statistický úřad: počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2008 [online]. 2008 [staženo 7.11.2008] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls
95
Český statistický úřad: počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2008 [online]. 2008 [staženo 14.3.2009]. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD7/$File/13010801.xls
Český statistický úřad: podíl lesních pozemků z celkové rozlohy území v roce 2005 [online]. [staženo 12.1.2009] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_lesnich_pozemku_z_celkove_rozlohy_uzem i_v_roce_2005/$File/1303K1.jpg
Český statistický úřad: územně analytické podklady ČSÚ [online]. 2008 [staženo 12.1.2009] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/ $File/uapobce20083006.xls
Český statistický úřad: věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věku k 31.12.2007 [online]. 2008. [staženo dne 14.2.2009]. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls
Český statistický úřad Zlín: charakteristika [online]. 2009. [staženo dne 1.3.2009]. http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika1
Český statistický úřad Zlín: počty potratů v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009] http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/1a01cd80715 1e8ecc1257099003104c8/$FILE/potraty.xls
Český statistický úřad Zlín: počty rozvodů v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009] http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bfecbd06a7a3 cd99c12570990030d0f7/$FILE/rozvody.xls
Český statistický úřad Zlín: počty sňatků v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009]
96
http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bd3925d3e80 72b3bc12570990030aff9/$FILE/snatky.xls
Český statistický úřad Zlín: věkové složení a pohyb obyvatelstva Zlínského kraje, jeho okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností za rok 2007 [online]. 2008. [staženo dne 27.11.2008]. http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08
ČHMÚ Odbor klimatologie: Normály ročních srážkových úhrnů 1961 – 1990 [online]. 2009 [20.2.2009] http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg
Geoportál Zeměměřičského úřadu [online]. 2007 [staženo dne 21.2.2009]. http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/
Kostelec u Zlína: stránky místní části [online]. 2009 [staženo 27.1.2009] http://www.kostelec.eu/
Kozlovice: dědina valašských vojvodů. [online]. 2008 [staženo 15.10.2008] http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc
Kudlov [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.kudlov.estranky.cz/
Město Frýdek-Místek: demografické údaje [online]. 2008 [staženo 24.11.2008]. http://www.frydekmistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie
Město Frýdek-Místek: území města [online]. 2008 [staženo 24.11.2008]. http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste Město Valašské Meziříčí: Bynina [online]. 2007 [staženo 26.1.2009]. http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/
Město Valašské Meziříčí: Lhota [online]. 2007 [staženo 26.1.2009]. http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/
97
Ministerstvo zemědělství České republiky: přehledná mapa výměry zemědělské půdy v katastrech ČR [online]. 2006 [19.2.2009] http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg
Obec Starý Jičín: evidence obyvatel v jednotlivých obcích. [online]. 2008 [staženo15.10.2008] http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537
Obec Velká Lhota [online]. 2007 [staženo 4.2.2009] http://www.velkalhota.cz/fotografie_ser01.php
Oddělení monitoringu půdy pracoviště Brno AOPK ČR [online]. 2008 [staženo dne 15.1.2009]. http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503
Portál ochrany přírody: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2008 [19.2.2009] http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang =cs
Veřejná databáze ČSÚ: muži podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB008+%28kraje%29&vo=tabulka
Veřejná databáze ČSÚ: muži podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB008_OK.73&verze=2
Veřejná databáze ČSÚ: naděje dožití z podrobných úmrtnostních tabulek podle okresů [online]. 2008 [staženo 4.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?childsel0=1&cislotab=KR+0311.13&verze=5
Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB026+%28kraje%29&vo=tabulka
98
Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB026_OK.73& verze=1
Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo podle národnosti [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29&vo=tabulka
Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB006_OK.73&verze =2
Veřejná databáze ČSÚ: počet obyvatel ČR [online]. 2008. [staženo dne 15.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEMCU001&vo=tabulka
Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB029+%28kraje%29&vo=tabulka&ka pitola_id=88
Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&cislotab=OB029_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp
Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB031+%28kraje%29&vo=tabulka&ka pitola_id=88
Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&cislotab=OB031_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp 99
Veřejná databáze ČSÚ: věřící podle náboženského vyznání [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB011+%28kraje%29&vo=tabulka
Veřejná databáze ČSÚ: věřící podle náboženského vyznání v obcích okresu [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB011_OK.73&verze=1
Veřejná databáze ČSÚ: vyjíždějící do zaměstnání a škol podle cíle dojížďky [online]. 2008 [staženo 4.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB035+%28kraje%29
Veřejná databáze ČSÚ: vyjíždějící do zaměstnání a škol podle cíle dojížďky v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 4.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB035_OK.73&verze=1
Veřejná databáze ČSÚ: Základní demografické údaje podle okresů [online]. 2008 [staženo 4.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=KR+0313+P5.13&verze=4&cas_340476=2007
Veřejná databáze ČSÚ: ženy podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB009+%28kraje%29&vo=tabulka
Veřejná databáze ČSÚ: ženy podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB009_OK.73&verze=1
www.klecuvka.cz [online]. 2008 [staženo 27.1.2009] http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php
Zlín: oficiální stránky města: Štípa [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/
100
Zlín: oficiální stránky města: Velíková [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/
Zlinweb.cz: místní část Kudlov [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65
Zlinweb.cz: místní část Lužkovice [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65
Zlinweb.cz: místní část Příluky [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65
Želechovické paseky [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.paseky.net/rs/?q=node/1
101
JINÉ ZDROJE
Historické letecké snímky poskytl Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška, © MO ČR 2008
Sdělení Obecního úřadu Tečovice, Chrastinová M. Listopad 2008
Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, M. 30.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008
Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008
Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V. 27.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008
Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008
Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. 26.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Tichá, Havlová L. 21.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Branky, Kašíková. 30.10.2008
Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Krejčí, M. 5.12.2008
Sdělení Obecního úřadu Lichnov. 27.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Palkovice. 28.11.2008
102
Sdělení Městského úřadu Slavičín, Spurná, M. 15.1.2009
Sdělení Obecního úřadu Hostišová, Císařová, M. 21.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou, Horutová, D. 2.12.2008
Sdělení Obecního úřadu Komárno. 28.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Malhotice. 26.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. 27.11.2008
Sdělení Obecního úřadu Pitín, Staňková, L. 1.12.2008
Vlastní fotografie
103
PŘÍLOHY Příloha 1. J. Vencálkovo vymezení regionu Valašsko
104
Zdroj: VENCÁLEK, J., et al. Valašsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Kroměříž: Školský úřad, 1993. s. 8.
Příloha 3. Seznam obcí regionu Valašska v současné době
105
106
107
Zdroj: ŠTIKA, J. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007. 273 s. ISBN 978-80-254-0836-0 Zpracovala a aktualizovala Iveta Janošová
108