Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA GEOGRAFIE

Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska Bakalářská práce

Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.

Iveta Janošová

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM PRÁCE JANOŠOVÁ, I. Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, 2009. 102 s., 4 s. příl. Vedoucí bakalářské práce Svatopluk Novák.

ANOTACE Práce

pojednává

o

demogeografických

specifikách

Valašska v oblasti vývoje počtu obyvatel, hustoty zalidnění, struktury

obyvatelstva

podle

znaků

biologických,

socioekonomických a kulturních a dále dynamiky obyvatelstva při

daných

geografických

podmínkách.

Následně

řeší

specifika sídelní charakteristiky Valašska daná průběhem kolonizace

a

změny

sídelního

charakteru

v současné

době

podmíněné působícími geografickými podmínkami.

The entry deals with demogeographic of

Wallachia

in

connection

with

number

particularities of

inhabitants,

population density, biological, socio-economic and cultural features of population structure and in to of

given

geographic

particularities Wallachia

set

conditions. of

population dynamics

Subsequently,

residential

during

colonization

it

refers

characteristics and

changes

of residential features in present time subjectto effecting geographic conditions.

KLÍČOVÁ SLOVA geografie, region, obyvatelstvo, sídla, Valašsko geography, population, settlement, Wallachian region

2

Prohlašuji,

že

jsem

tuto

práci

zpracovala

zcela

samostatně a nepoužila jsem při tom jiné prameny a autorská díla, než ty, které jsem uvedla na konci své práce.

3

Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. RNDr. Novákovi CSc. i dalším odborníkům, kteří mi byli ku pomoci, za jejich cenné rady. Rovněž si cením zkušeností, které

mi

poskytlo

Valašské

muzeum

pod Radhoštěm. 4

v přírodě

v Rožnově

OBSAH

I. ÚVOD ...................................................................................................................... 7 II. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE ...........................................................................9 III. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ...............................................................................................................10 IV. VYMEZENÍ REGIONU VALAŠSKA ........................................................12 V. ZÁKLADNÍ VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA ................................16 V.1.

GEOGRAFICKÁ POLOHA .............................................................................. 16

V.2.

STRUČNÁ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA......................18

V.3.

STRUČNÁ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ...........................25

VI. OBYVATELSTVO ............................................................................................28 VI.1. VALAŠI A DŮLEŽITÁ FAKTA, KTERÁ OVLIVNILA VÝVOJ VALAŠSKÉHO OBYVATELSTVA....................................................................28 VI.2. DEMOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠSKA ........................32 VI.2.1. Počet obyvatel, hustota zalidnění..........................32 VI.2.2. Struktura obyvatelstva ..................................................36 VI.2.2.1

Struktura obyvatelstva podle znaků biologických ............................................................36

VI.2.2.2

Struktura obyvatelstva podle znaků socioekonomických ................................................45

VI.2.2.3

Struktura obyvatelstva podle znaků kulturních ................................................................47

VI.2.3.

Dynamika obyvatelstva ...................................................53

VI.2.3.1. Pohyb přirozený ...................................................53 VI.2.3.2. Pohyb mechanický .................................................56 VI.2.3.3. Pohyb sociálně-právní .....................................59 VII. SÍDELNÍ CHARAKTERISTIKA ................................................................61 VII.1. KOLONIZACE VALAŠSKA...........................................................................62

5

VII.2. ZMĚNA HISTORICKÉHO SÍDELNÍHO CHARAKTERU DO DNEŠNÍ PODOBY ............................................................................................................................67 VII.3. GENETICKO-MORFOLOGICKÉ TYPY VENKOVSKÝCH SÍDEL A DALŠÍ SPECIFIKA VALAŠSKÉHO OSÍDLENÍ .............................78 VIII. ZÁVĚR…….............................................................................................................................83 RESUMÉ………………………………………………………………………………...…………...87 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………………...91 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY…………………...……92 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………………..103

6

I. ÚVOD Proč jsem si vybrala téma Demogeografická a sídelní charakteristika Valašska? K Valašsku mám úzké vazby především proto, že jsem se zde

narodila.

Mí

nejbližší

lidé

pocházejí

z Valašska.

Valašsko pro mě představuje domov. Rozumím jeho zvyklostem, cítím se být jeho součástí. Hlouběji a vědečtěji jsem se Valašskem začala zabývat po

zkušenostech

z Valašského

muzea

v přírodě,

kde

jsem

v létě 2007 a posléze i 2008 pracovala jako průvodkyně. Moje

první

zkušenosti

s prováděním

jsem

zažila

v části

Valašského muzea v přírodě zvané Valašská dědina. Hlavním tématem

tohoto

okruhu

je

právě

obyvatelstvo

a

sídla

na Valašsku. Při provádění jsem byla častokrát postavena před velmi zajímavé a zapeklité otázky ze strany návštěvníků. Někdy bylo velmi těžké na ně zodpovědět. Ať jsem hledala kdekoli, nikde

jsem

nenalezla

literaturu

zabývající

se

demogeo-

grafickou a sídelní charakteristickou Valašska, podle mých představ.

Tehdy

mě

napadlo,

že

by

bylo

velmi

přínosné

hlouběji probádat tuto oblast. Chtěla bych, aby lidé, kteří mají o Valašsko zájem, měli možnost se dozvědět o tomto tématu více. Záměrně

jsem

do

úvodu

začlenila

následující

báseň,

protože si myslím, že pochopení specifik Valašska spočívá také v poznání jeho genia loci a tato báseň říká mnohem více, než co by vyjádřil holý text. Jak napsal J. Mečiar, geograf si musí „být vědom toho, že zobecnit celkového ducha krajiny

dokáže někdy jedno čtyřverší lépe, než některé exaktní čtyřsvazkové dílo“

(MEČIAR, J., 2005; s. 111).

7

M. Jahn: VALAŠSKÁ LEGENDA (JAHN, M. in KRAMOLIŠ, Č., 1925)

8

II. STANOVENÉ CÍLE PRÁCE Mým cílem je: ●

Nalézt

demogeografická

a

sídelní

specifika

regionu

Valašsko při daných geografických podmínkách.

Předpokládám: ●

Existenci specifických

demogeografických charakteristik:

◊

ve vývoji počtu obyvatelstva a hustotě osídlení,

◊

ve struktuře obyvatelstva dle znaků biologických,

socioekonomických a kulturních, ◊ v pohybu přirozeném, mechanickém a sociálně právním; za daných geografických podmínek. ●

Existenci

daných

specifik

průběhem

v současné

sídelní

kolonizace,

době;

a

podmíněných

charakteristiky změn

sídelního

působícími

Valašska, charakteru

geografickými

podmínkami.

Dílčí cíle: ●

Prověření správnosti předpokladů.

●

Charakterizovat nalezené demogeografické a sídelní

odlišnosti a specifika Valašska.

9

III.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V souladu

se

zabývá

s objektem

geografie

obyvatelstva,

který

„...zkoumáním zákonitostí rozmístění obyvatelstva a jeho

formování vzhledem k územní diferenciaci v procesu reprodukce společnosti. Objasňuje příčiny regionálních rozdílů hustoty zalidnění, dynamiky a struktury obyvatelstva ve vztahu s geografickým prostředím a vývojem dané populace“

socioekonomickým

(CHALUPA, P., 1992; s. 8)

a objektem geografie sídel, která zkoumá „...sídelní jevy

jejich geografické rozšíření v závislosti na přírodním prostředí člověka“

(tamtéž;

s.

jsem

77),

usilovala

o

a

a činnosti

odhalení

valašského obyvatelstva a charakteru osídlení

specifik ve vztahu

k daným geografickým podmínkám. Valašsko netvoří administrativní jednotku, proto je cesta

k pramenům

velmi

obtížná

a

zdlouhavá.

Badatel

potřebuje získat údaje za jednotlivé obce, případně místní části, které se zřídkakde vyskytují.

Při své práci jsem použila následující metody:
regionalizace Z

této

metody

vzešel

individuální

region

Valašsko.

Blíže k vymezení regionu viz kapitola IV.
metodu térénního výzkumu Asi byla pod ze

nejcennějším,

zkušenost Radhoštěm,

kterých

ale

nehmatatelným

z Valašského kde

vznikla

se

muzea

člověk

valašská

může

kultura.

zdrojem

v přírodě vrátit

ke

pro

mě

v Rožnově kořenům,

Z Valašského

muzea

v přírodě pochází mnoho zde zobrazených fotografií. Velké

10

plus vidím také v tom, že na Valašsku bydlím, a proto jsem nepsala o něčem, co mi bylo pouze někým zprostředkováno.


historickou metodu Z literárních

pramenů

jsem

nejčastěji

čerpala

z J. Vencálka (1993; 89 s.), J. Štiky (2007; 273 s.) a J. Langera (1997; 236 s.).

Ačkoli se oborovým zaměřením geografii věnuje jen

J. Vencálek, u všech zmiňovaných autorů se hojně objevují geografické

aspekty

specifik

valašského

obyvatelstva

a osídlení.
statisticko-matematickou metodu Při

svém

statistického

bádání, úřadu

jsem

pracovala

(http://www.czso.cz/) a

s

daty

Veřejné

Českého

databáze

ČSÚ

(http://vdb.czso.cz/vdb/). Jak jsem se ale už výše zmínila, je obtížné

získat údaje za jednotlivé obce a místní části, proto jsem využívala možnosti, kterou poskytuje zákon číslo 106/1999 Sb.

o

poskytování

informací,

kterou

jsem

realizovala

především formou elektronické podatelny, formou písemnou a

ústní.

Tento

způsob

získávání

informací

je

nejistý,

protože navzdory zákonu neposkytuje vždy zpětnou vazbu, leč nevyhnutelný. Nejdetailnější informace poskytují výsledky sčítání

lidu,

které

poskytuje

výše

zmiňovaná

Veřejná

databáze ČSÚ. Je nevýhodou, že se právě nacházíme v době blízké sčítání příštímu a vzdálené minulému, díky čemuž nejsou

informace

zcela

aktuální.

Bohužel

se

s tímto

problémem nedá nic dělat.
srovnávací metodu
kartografickou metodu
metodu interpretace leteckých snímků Pro hlubší prozkoumání sídelní charakteristiky jsem využila možnosti objednání historických leteckých snímků Valašska, které na žádost

poskytuje

Vojenský

a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. 11

geografický

Na

závěr

této

kapitoly

bych

chtěla

vyzvednout

přínosnost přístupu genia loci, protože bez poznání „ducha krajiny“, jeho prožití a pochopení by práce zůstala jen kusem papíru plným čísel.

IV. VYMEZENÍ REGIONU VALAŠSKA Máme-li se zabývat Valašskem, je v první řadě potřeba pojem Valašsko vymezit. Valašsko nikdy nemělo pevné hranice, proto je to práce velmi zapeklitá. Při mém bádání se mi nabízelo několik možností, jak Valašsko vymezit. Jednou z variant vymezení regionu bylo využít hranic tzv. „valašského království“, což jsem okamžitě zavrhla, protože se dle mého názoru jedná o komerční záležitost, vytvořenou jen pro turisty. V publikaci Příroda Valašska (PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. 2001; s. 9) jsem se setkala s vymezením Valašska rovnajícímu se okresu Vsetín. To, o čem se v textu píše, bezesporu do Valašska náleží, jenže části Valašska sahající do jiných okresů, byť jen

jejich

okrajů,

jaksi

schází.

Takovéto

vymezení

je

z hlediska získávání podkladů a informací velmi praktické, leč nepřesné. Je paradoxní administrativní nikdy

jednotky,

nemělo.

V knize

vymezit Valašsko právě pomocí když

administrativní

Okres

Vsetín:

hranice

Rožnovsko,

Valašskomeziříčsko, Vsetínsko (NEKUDA, V. et al., 2002) sice Valašsko není přímo vymezeno, ale název knihy spolu s následným užíváním

přídomků

„valašský“

by

mohlo

rovněž

vést

k domněnce, že je Valašsko svým vymezením totožné s okresem Vsetín. J. Vencálek ve své učebnici (VENCÁLEK, J., 1993; s. 9) vymezuje region jednak podle objektivních znaků, čímž má na mysli například kulturní zvláštnosti, specifika vzniklá valašskou kolonizací, vývoj hospodářství v daných fyzickogeografických

12

podmínkách,

dále

subjektivních

znaků

–

podle

toho,

kdo

se za Valacha považuje. S jeho vymezením velmi sympatizuji. Hranice regionu ovšem znázornil na fyzickogeografickou mapu bez katastrálních hranic obcí, které bych musela jen odhadovat, což by vedlo k mnoha nepřesnostem. Vencálkovo vymezení Všimla

regionu

jsem

si

Valašsko také,

že

je

k nahlédnutí

v příloze

J.

Vencálek

své

ve

1.

učebnici

vymezuje Valašsko podobně jako J. Štika (ŠTIKA, J., 2007, mapová příloha) . Rozdílné je, že J. Vencálek nedělí region na jádro,

okraj a přechodné oblasti, ale jen na jádro a přechodné oblasti. Velkou výhodou vymezení Valašska J. Štiky je mimo jiné

zanesení

území

regionu

do

mapy

s katastrálními

hranicemi obcí. Rozhodla

jsem

se

Valašsko

vymezit

následujícím

způsobem: Přiklonila jsem se k vymezení J. Štiky, které klade

důraz

na

vědomí

sounáležitosti

obyvatelstva. Průchod hranic

valašského

regionu jsem aktualizovala

k současnému vymezení katastrů obcí. Moment

volby

kritéria

vymezení

regionu

J.

Štika

popisuje následovně: „Při vymezování hranice Valašska bereme v úvahu

existenci salašnictví, lidový kroj a dialekt a především vědomí obyvatel o příslušnosti k regionu i stanovisko lidu ze sousedních regionů“

(ŠTIKA, J., 2007; s.

200).

Subregionální jednotky Zatímco J. Vencálek dělí region na jádro a přechodné oblasti, J. Štika dělí region Valašsko na vlastní Valašsko (jádro

regionu),

okrajové

oblasti

a

přechodné

oblasti.

Obyvatelstvo v jádru Valašska samo sebe považuje za Valachy a

za

lašské“

Valachy (lze

jej říct,

také že

považuje

všichni

obyvatelstvo

včetně

jich

„neva-

samých

je

nazývají Valachy). V okrajových oblastech žijí lidé, které

13

obyvatelé jádra regionu za Valachy nepovažují, ale oni sami se

cítí

jako

Valaši

a

obyvatelé

sousedních

regionů

je

pokládají za Valachy a v „přechodné oblasti se obyvatelé k Valachům

nehlásí a nepokládají je za ně ani obyvatelé z vlastního

a okrajového území

a za Valachy je považují, často i s dávkou despektu, lidé ze sousedního regionu“ (ŠTIKA, J., 2007; s. 200). Platnost

vymezení

regionu

i

pro

21.

století

jsem

si ověřila při zjišťování informací k věkovým pyramidám, kdy

mi

obce

regionu

a

města

Valašska

na

na

samém

žádost

okraji o

přechodné

údaje

oblasti

odepisovaly,

že

si nejsou jisty, zda jsem se v jejich zařazení do sledovaného souboru nespletla, protože podle nich obec nepatří jen k Valašsku, ale i do jiných etnografických oblastí. Jako je

možno

příklad

vnímání

uvést

e-mail

existence z obecního

přechodného úřadu

území

Tečovice

od M. Chrastinové, který naprosto přesně potvrdil vymezení přechodné oblasti regionu Valašska podle J. Štiky. „Obec

Tečovice není Valašsko. Patří mezi obce rozhraní Valašska, Hané Slovácka“

a

(Sdělení obecního úřadu Tečovice, listopad 2008).

Region

Valašsko

podle

J.

Štiky

jsem

kartograficky

vyjádřila v mnou aktualizované podobě v příloze 2. Při svém bádání jsem se nejvíce soustředila na jádro regionu,

kde,

jak

už

bylo

zmíněno,

žijí

lidé,

kteří

se za Valachy sami považují a jsou za Valachy považováni i obyvateli žijícími mimo jádro regionu. Nutno dodat, že Valašsko vždy nemělo dnešní velikost, do této podoby se rozvinulo příchodem kolonizačních vln a

vlivem

mnohých

dalších

okolností,

v dalších kapitolách.

14

jak

se

dozvíme

Poznámka: však

vždy

hranicích

Hranice, vymezující region a jeho oblasti

poslušně obcí

rozlišitelných

a

neprochází

měst,

hranic.

ale

Pokud

po

administrativních územím

často hranice

bez

procházela

dnes naskrz

územím obce, zařadila jsem obec do oblasti, kde zasahovala většina

jejího

území.

Pokud

se

obec

město

či

skládalo

z několika místních částí, z nichž několik patřilo do jedné oblasti a některé do jiné, řadila jsem jednotlivé místní části podle zjistitelnosti informací. V případě místních částí a

je

badatel

městských

odkázán

úřadů.

Pokud

především jsou

na

ochotny

ochotu

obecních

poskytnout

údaje

za jednotlivé místní části, je možné zařadit je do patřičné oblasti

regionu

Valašska.

Pokud

se

ovšem

badatel

setká

s neochotou, nezbude nic jiného, než zařadit obec či město do oblasti, kde se nachází většina jeho místních částí. Aktualizovaný a upravený seznam obcí náležících k jednotlivým oblastem Valašska zpracovaný podle J. Štiky (2007; mapové přílohy) je k vidění v příloze 3.

V následujících celé

Valašsko

či

oblasti/subregiony

kapitolách jen

budou

Valašsko,

Valašska.

Budeme

při na

použití mysli

používat

pojmu

všechny

tyto

názvy

subregionů: vlastní Valašsko = jádro regionu = jádro okrajový subregion = okrajové oblasti = okraj přechodný subregion = přechodné oblasti = přechod

15

V.

ZÁKLADNÍ VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠKA

V.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA

Poloha regionu Valašska v České republice

Zdroj: Český statistický úřad: databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2008 [staženo 21.2.2009]. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová Obr.1. Poloha regionu Valašska v České republice

16

Valašský

region

leží

na

východě

České

republiky

při hranici se Slovenskou republikou a rozkládá se na ploše 2813 km2

(z toho jádro regionu 1455 km2, okrajový subregion

807 km2 a přechodný 551 km2) (zdroje viz pod čarou na následující straně). Region

zahrnuje

části

Zlínského,

Moravskoslezského

a Olomouckého kraje. Jeho součástí je celý okres Vsetín a části okresu Zlín, Kroměříž, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Přerov a Uherské Hradiště (viz příloha 2).

S Valašskem

sousedí

etnografické

regiony

Lašsko

(na severu), Haná (na západě), Zálesí a Slovácko (na jihu) (ŠTIKA, J. 2007; s. 178).

Regionem

prochází

silnice

evropského

významu

E442

ve směru Dresden – Žilina.

http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce200 83006.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste http://www.ihustopece.cz/pn/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&a rtid=77 http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php http://www.kostelec.eu/ http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.kudlov.estranky.cz/ http://www.paseky.net/rs/?q=node/1

17

http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/ http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/ http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/ http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/ http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín, 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, M., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín, 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou, 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková, 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008

V.2.

STRUČNÁ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Podívejme

se

nyní

na

fyzickogeografické

podmínky,

které ve vývoji obyvatelstva a sídel na Valašsku hrály a dosud hrají významnou roli, přestože jejich význam díky lidské

technické

zdůrazňuje obyvatel

zdatnosti

význam

slábne.

Také

fyzickogeografických

J.

Vencálek

podmínek

v životě

„Hospodářská činnost Valachů byla v minulosti

Valašska:

výrazně ovlivněna výškovou členitostí krajiny, klimatickými, vegetačními a půdními podmínkami, ale i rozmístěním nerostných zdrojů geografickou

polohou

fyzickogeografických nevymizel“

Valašska

podmínek

ve

střední

postupně

slábl

a

Evropě.

Vliv

těchto

avšak

nikdy

zcela

(VENCÁLEK, J. 1993; s. 31).

Mapa

níže

(obr. 2.)

představuje

geologickou

stavbu

hornin na Valašsku. Území regionu je Rožnovskou brázdou, kudy se táhne výrazný zlom, rozděleno na dvě části. Severní mezozoickými

část

-

Moravskoslezské

alpinsky

zvrásněnými

beskydy,

je

horninami

tvořena

(pískovce,

břidlice). Na malé části území v Podbeskydské pahorkatině nalezneme

také

vulkanické

terciérní

horniny

(čediče,

fonolity, tufy). Na samém okraji regionu, kde území spadá 18

pod přechodný subregion, se vyskytují kvartérní horniny, jako hlíny, spraše, písky a štěrky, sahají sem z nedaleké Moravské brány. Jižní

část,

Hostýnskovsetínská

kde

se

nacházejí

hornatina,

geomorfologické

Javorníky,

Bílé

celky

Karpaty

a Vizovická vrchovina, je tvořena terciérními horninami, taktéž alpinsky zvrásněnými (pískovce, břidlice). Na

konci

druhohor

probíhaly

následující

procesy:

„ Mořská sedimentace probíhala během celé křídy. Ukládaly se pískovce,

jílovce,

slínité

vápence “

(HERINK,

J.,

KASTNER,

J.,

et

al.

2001.

V paleogénu (počátek třetihor) „ mořská sedimentace

s.

15).

ve

flyšových západních Karpatech dosáhla největšího rozšíření. Ukládaly se slepence, pískovce a jílovce. Mezi paleogénem došlo k vyvrásnění celé oblasti “

a neogénem

(tamtéž). Mořské sedimenty byly tedy

ve třetihorách, kdy probíhalo alpinské vrásnění, vyzdviženy. Území

regionu

můžeme,

jak

bylo

výše

zmíněno,

zařadit

k flyšovým západním Karpatům. V blízkosti na

Moravě

se

města

nacházejí

Vsetín, místa

Štramberk

těžby

a

dekoračního

Hranice kamene.

Valašsko není bohaté na nerostné suroviny, místní význam má těžba pískovce.

19

Obr. 2. Geologická mapa Valašska

Nyní

se

seznámíme

se

základními

geomorfologickými

jednotkami Valašska (HERINK, J., KASTNER, J., et al. 2001; s. 13). Území regionu náleží k provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější Západní Karpaty. Region zasahuje do následujících oblastí: Slovensko-moravské Karpaty Celky: Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty, Javorníky

Západobeskydské podhůří Celek: Podbeskydská pahorkatina

Západní Beskydy Celky: Hostýnsko-vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy

Zdroj: Česká geologická [online]. 2008 Nejvyšší horou služba regionu je [19.2.2009] Lysá hora www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

slezských Beskydech.

20

(1323

m)

v Moravsko-

Autor: Iveta Janošová

Obr. 3. znázorňuje geomorfologické členění valašského regionu podle J. Vencálka, při použití Štikovy regionalizace

Valašska.

Je

patrné,

že

se

vertikální

členitost

v regionu západním směrem snižuje, v přechodných oblastech regionu je nejnižší.

Zdroj: (VENCÁLEK, J. 1993; s. 26) (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha) Obr.3. Geomorfologické členění valašského regionu Upravila Iveta Janošová

Co se týká pedogeografické charakteristiky, můžeme se na Valašsku nejčastěji setkat s kambizeměmi, někdy slabě oglejenými (http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503). (Poznámka: Následující citace, která charakterizuje půdy na Valašsku, používá starou klasifikaci půd, hnědými půdami jsou myšleny kambizemě.)

„V nižších nadmořských výškách se setkáváme s hnědými půdami typickými

(nasycenými), které přecházejí ve vyšších polohách do hnědých půd kyselých a hnědých půd podzolovaných. Hnědé půdy jsou často doprovázeny skeletovými půdami - rankery, pro něž jsou často charakteristické suťové lesy. Hnědé půdy jsou z lesnického hlediska dobré až velmi dobré lesní půdy, proto jsou většinou 21

zalesněny. zemědělsky“

Méně

svažitých

příhodných

ploch

je

využíváno

(PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. 2001; s.67). Odtud plyne velký

podíl zalesněné plochy

na Valašsku. Údolí nivy řek a

potoků jsou tvořeny nejčastěji fluvizeměmi. V nejvyšších polohách Valašska okrajových

a

se nacházejí půdy podzolové. Do

přechodných

oblastí

zasahují

z malé

části

hnědozemě a luvizemě (http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503). Z hlediska

půd

nejsou

na

Valašsku

příliš

dobré

podmínky pro zemědělství. Níže položená údolí bývají často zaplavována, vysoko položená území jsou tvořena neúrodnými půdami podzolovými a kambizemě, které tvoří většinu území, jsou

nejvíce

území

vhodné

v přechodných

pro

lesnictví.

a

okrajových

Úrodnější

jsou

oblastech,

malá

tvořená

hnědozeměmi a luvizeměmi. Následující mapa (obr. 4.)znázorňuje klima ve fyzickogeografických celcích valašského regionu podle J. Vencálka (1993; s. 27) při použití regionalizace J. Štiky (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha). Z mapy můžeme vyčíst, že klima na Valašsku je mírně

teplé až chladné. V jádru regionu převažuje klima chladné, v okrajových oblastech mírně teplé až chladné a v oblastech přechodných mírně teplé. Nesporně to souvisí s vertikální členitostí

reliéfu,

kdy

v jádru

převažují

hornatiny

a v přechodném subregionu pahorkatiny. Region zaznamenává hojné

průměrné

roční

úhrny

(http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg).

22

srážek

asi

kolem

1000

mm

Zdroj: (VENCÁLEK, J. 1993; s. 27) (ŠTIKA, J. 2007; mapová příloha)

Upravila Iveta Janošová

Obr. 4. Klima fyzickogeografických celků Valašska

Region Valašsko spadá z větší části do povodí Dunaje z menší do povodí Odry. Nejvýznamnější řekou Valašska je bezesporu

Bečva,

která

se

tvoří

soutokem

Vsetínské

a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Na území Valašska se nachází velké množství vodních nádrží: např. Bystřička, Karolinka, Horní Bečva a Šance. Většina z nich slouží vodárenským účelům, některé mají také funkci ochrannou. Jak

můžeme

vidět

na

obr.

5.,

na

území

valašského

regionu se nacházejí chráněné krajinné území Beskydy a Bílé 23

Karpaty a také několik maloplošně chráněných území. V jádru regionu

a

okrajových

oblastech

tvoří

chráněné

krajinné

oblasti velkou část území. Charakteristickým znakem Valašska jsou rozsáhlé lesy. Zejména

jádro

regionu

zaznamenává

vysoce

nadprůměrné

hodnoty podílu lesů z celkové výměry a to 49,59% (údaj z roku 2007)

oproti údaji

za celou ČR 33,6%

(údaj z roku

2005). Dominují lesy jehličnaté. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce20 083006.xls) (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_lesnich_pozemku_z_celkove_rozlohy_uzemi_v_roce_2005/ $File/1303K1.jpg).

Zdroj: http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang =cs Autor: Iveta Janošová Obr. 5. Ochrana přírody na Valašsku

Vliv fyzickogeografických podmínek na člověka postupně slábne,

není

tak

silný

jako

v historii,

stále

má

však

jistou váhu. Oblast byla vyzdvižena alpinským vrásněním. Typickou horninou je na Valašsku pískovec. Region náleží k provincii Západní Karpaty. Reliéf je výrazně vertikálně 24

členitý, v jádru regionu převažují hornatiny, v přechodných oblastech

pahorkatiny,

v okrajových

oblastech

najdeme

především vrchoviny a hornatiny. Běžně se vyskytující půdou je kambizem, která je vhodná pro zalesnění. Úrodnější půdy jako hnědozemě či luvizemě se na menších územích vyskytují v přechodných a okrajových oblastech. Klima koresponduje s typy reliéfu, v jádru regionu je chladné, v okrajových oblastech mírně teplé až chladné a v oblastech přechodných mírně teplé. Většina vody z Valašska odtéká do Černého moře. Velká část regionu náleží k chráněným krajinným oblastem a

to

zejména

v jádru

a

okrajovém

subregionu

Valašska.

K přírodním krásám neodmyslitelně patří lesy, které mají velký jádru.

podíl

na

Velká

celkové

plocha

rozloze

lesů

je

regionu, logická

zejména

v jeho

vzhledem

k výše

jmenovaným fyzickogeografickým podmínkám.

V.3.

STRUČNÁ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA Dokud

obyvatelé

Valašska

žili

z toho,

co

jim

poskytovalo jejich hospodářství, snažili se všichni přispět tím, co dovedli. Vyráběli papuče a hrubé oděvy z „valašské 25

huně“ (materiál vytvořený na valše ubíjením a spařováním), vznikaly zde různorodé řezbářské, kovářské a další výrobky. Po

zajištění

vlastní

potřeby

mohli

nadbytečné

výrobky

prodat či směnit za jinou potřebnou věc. S industrializací (od 19. století) se regionální vývoj začínal

dál

čím

tím

více

vzdalovat

samozásobitelství

a došlo k větší odvětvové dělbě práce. Pro obyvatelstvo to znamenalo

velkou

změnu

v jejich

způsobu

života

spojenou

s každodenní migrací do zaměstnání. Hornatý

povrch,

nepříznivé

klima

a

nepříliš

úrodné

půdy nedopřávají zemědělství na Valašsku příhodné podmínky. Tyto okolnosti fyzickogeografického prostředí v historii podmínily

specifický

způsob

hospodaření

na

salaších

a praktikování transhumance, což ve velké míře ovlivnilo sídelní se

na

charakteristiky Valašsku

obilniny

a

pěstují

vyskytuje

Valašska. pícniny, se

V současné

řepky,

pastevní

chov

době

méně

náročné

skotu

a

ovcí

(BAAR, V., 2005; s. 51 ).

Na obr. 6. z roku 2006 můžeme sledovat velmi malý podíl zemědělské půdy v katastrech obcí regionu. Valašsko má

velmi

malé

podíly

zemědělské

půdy

na

většině

území

ve srovnání s celou ČR (http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg). V rámci valašského regionu největší podíl zemědělské půdy zaznamenávají oblasti přechodné, nejmenší bezesporu jádro regionu. Velký význam má oproti tomu lesnictví.

26

Zdroj: http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg Autor: Iveta Janošová Obr. 6. Zemědělská půda v katastrech Valašska

Učebnice

Hospodářský

zeměpis:

Regionální

aspekty

světového hospodářství (BAAR, V., 2005; s. 51) zmiňuje průmyslově významná místa ve Zlínském kraji. Podívejme se nyní na ta, která náleží k Valašsku. Základy

moderní

industrializace

v regionu

položil

T. Baťa ve Zlíně (centrum širší oblasti ležící v přechodném subregionu Valašska), započal zde výrobu obuvi. Obuvnický průmysl

najdeme

také

ve

Slavičíně.

Stroje

a

nářadí

se vyrábí ve Vsetíně, autodíly v Rožnově pod Radhoštěm. Významné

postavení

má

chemický

a

gumárenský

průmysl

ve Valašském Meziříčí a Zubří. V Rožnově pod Radhoštěm jsou zastoupeny

obory

elektroniky

(výroba

polovodičů).

K tradičním odvětvím díky velkému lesnímu bohatství patří místní zpracování dřeva (např. Pila Bystřička, Dřevovýroba Štůsek ve Valašské Bystřici a Portáš tamtéž). Svébytnou 27

výrobu

prezentují

sklárny

(např.

v Karolince),

které

využívají místních zdrojů surovin. Dnešní doba je ale díky ekonomické

krizi

velmi

nejistá,

dochází

k zániku

mnoha

firem. Terciální

sektor

je

nejviditelnější

v oblasti

cestovního ruchu: „ . . . valašská podoblast je dlouhodobě využívána pro

letní i zimní pobyty (Rožnovsko) jako rekreační zázemí průmyslového Ostravska i jako cíl zahraničních turistů“

(BAAR, V. 2005, s. 51. ). Valašsko

nabízí nepřeberné množství lákadel. Například na zmiňovaném Rožnovsku

je

Radegasta, kulturní

to

hora

Jurkovičovy památka

Radhošť

se

známou

stavby

na

Pustevnách,

národní

v přírodě,

nesčetné

Valašské

muzeum

sochou

boha

množství lyžařských areálů a obecně příroda CHKO Beskydy. Služby spojené s cestovním ruchem se významně rozvíjejí.

Po vlně industrializace v 19. století se vývoj regionu začal vzdalovat samozásobitelství, změnil se způsob života obyvatel.

Fyzickogeografické

podmínky

popsané

v minulé

kapitole v minulosti podmínily zvláštní způsob hospodaření –

salašnictví

ovlivnilo

a

transhumanci,

sídelní

charakter

to

zase

Valašska.

velmi

výrazně

Díky

stejným

podmínkám fyzickogeografického prostředí se v dnešní době na Valašsku, zvláště v jeho jádru, vyskytují velmi malé podíly zemědělské půdy. Pěstují se zde nenáročné plodiny, chovají se ovce a skot i když už ne salašnickým způsobem. Vzhledem k místním surovinám je nejdůležitějším tradičním průmyslem

průmysl

průmyslovým lehký sektoru

dřevozpracující.

odvětvím

strojírenský dochází

patří a

průmysl

elektronický.

k rozvoji

služeb

ruchem.

28

K

dalším významným

obuvnický,

chemický,

V rámci

terciálního

spojených

s cestovním

VI. OBYVATELSTVO VI.1.

VALAŠI A DŮLEŽITÁ FAKTA, KTERÁ OVLIVNILA VÝVOJ VALAŠSKÉHO OBYVATELSTVA Pro začátek si vymezíme pojem „Valach“. V historii pojem „Valach“ prodělal několik významových

změn. Je to

pojem, který si vysloužil nemálo vědeckých

úvah a myslím, že bude hojně diskutován i nadále. Význam tohoto slova sahá hluboko do historie a to podle J. Štiky (2007; s. 21) až k začátku 1. století. Tehdy germánské kmeny nazývaly své keltské sousedy mimo termíny „welsch“,

„valah“,

„valh“.

nazývali „romanizované

označení „Valach“, národy“

Poté

Kelty a

vůbec

tímto

termínem

cizince,

aby se

„Vlach“ ujalo pro všechny románské a

Keltové

nakonec

romanizované

(ŠTIKA, J., 2007; s. 21).

J. Macůrek objasňuje význam slova Valach, co znamenalo v 15. a 16. století: „slovo „Valach“ bylo zřejmě něčím novým

a

znamenalo jak nový lid, tak zejména takový element, který se věnoval horskému chovu dobytka a zvláštnímu zpracování mléčných i jiných ovčích produktů podle valašských způsobů“ Podle pastevci,

J.

Vencálka

kteří

na

(MACŮREK, J., 1959; s. 58).

(1993; s. 29)

území

byli

moravského

Valaši

balkánští

Valašska

rozšířili

způsob výroby ovčího sýra. Přehledné pod pojmem

shrnutí

toho,

co se od 15. do 21. století

„Valach“ myslelo, vytvořil J. Štika. Tento

přehled lze vyjádřit i graficky (viz obr. 7.).

29

Zdroj: (ŠTIKA, J., 2007; s. 147)

Graficky zpracovala Iveta Janošová, 2009

Obr. 7. Vývoj významu názvu Valach

Kolem významu slova „Valach“ jsou nejistoty, určitě ale můžeme říci, že z tohoto pojmu vzešel název regionu, kterým se nyní zabýváme – Valašsko. Nesporné je, že generací

pomalu

Valaši

byli

lidé,

přesunovali

kteří se několik

z Východních

Karpat

do Západních až na území dnešního Valašska. Pro místní obyvatelstvo to byli cizinci. O tom, jestli byli tito lidé rumunského

původu

se

vedou

dohady,

ale

nasvědčují

tomu

slova z rumunského jazyka, která se objevují ve valašském nářečí např.: „bača (vrchní pastýř na salaši), brynza (ovčí sýr rozdrobený),

glaga (sražené mléko), urda (smetana ovčí), košár v ohradě) ...“

(ohrada), strunga (bránka

(KRAMOLIŠ, Č., 1907; s. 20). Víme také o existenci státního

útvaru Valachia na území dnešního Rumunska (ŠTIKA, J., 2007; str. 29). 30

J.

Štika

navíc

o

kolonistech

píše,

že

„převážnou většinu

představovali etničtí Valaši, které bychom v současném vidění označili za Rumuny “

(ŠTIKA, J., 2007; s. 38).

Podívejme

se

na

historická

fakta,

která

nás

budou

doprovázet.
Lidé, nesoucí valašskou kulturu, začali migrovat v době Karla IV. Tehdejší uherští králové, kteří vládli mimo jiné i v Sedmihradsku (v dnešním Rumunsku) se snažili ovládnout obchodní cestu, která se táhla od Baltského k Černému moři. V tom jim měli pomáhat valašští pastevci, jejichž úspěšným vojvodům

král

nabízel

trvalé

usídlení

(od

Zakarpatské

Ukrajiny až po severní Slovensko), jistou míru samosprávy, delší

lhůty

pro

postavení

vesnice

a

tím

odklad

výběru

feudálních dávek a daní, feudální dávky v ovcích, což bylo pro pastevce výhodnější než ve formě obilí (VENCÁLEK, J., 1993; s. 29). Souhrnu těchto práv říkáme „valašské právo“ (ŠTIKA, J., 2007; s. 131).


Od 15. století začali tito lidé přicházet do Západních Karpat – na území moravského Valašska (VESELSKÁ, J.; 2003).
Za třicetilité války po bitvě na Bílé hoře se Valaši vzepřeli

proti

císaři

v obraně

protestantismu,

který

zastávali. „Po bitvě na Bílé hoře povstali Valaši na ochranu víry bratrské,

napadli vojsko císařské, pomáhali ve válce třicetileté Švédům 1644 krutě potrestáni“


Území

Turky,

(KRAMOLIŠ, Č., 1929).

Valašska Tatary

a

a byli za to r.

patřilo

mezi

Maďary.

Vpády

ta,

která

začaly

byla

několik

napadána století

před příchodem Valachů a ustaly roku 1711 (KRAMOLIŠ, Č., 1929).


Valaši

díky

drsným

podmínkám,

ve

kterých

žili,

byli

známí svou udatností, a proto byli často pod všelikými přísliby vyzýváni k ozbrojené pomoci v bitvách, které vedla císařovna

Marie

Terezie.

Nesplnění 31

příslibů

vyvolalo

rebelie v letech 1746 – 1755. Valaši byli opět potrestáni. Mezi tresty patřilo také násilné přesíd-

(KRAMOLIŠ, Č., 1929)

lování.

V té

době

proto

nevědomky

došlo

k územnímu

rozšíření regionu (např. obec Rusava, kde byli trestanci přesídlováni (ŠTIKA, J., 2007; s. 156).

Díky daným geografickým podmínkám, zejména vertikální členitosti reliéfu, byly Karpaty osídlitelné se značnými obtížemi, pro

proto

kolonizaci,

byly čímž

vytvořeny

byl

zajištěn

specifické valašské kultury.

32

zvláštní i

vznik

podmínky a

přenos

VI.2.

DEMOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

VI.2.1.

POČET OBYVATEL, HUSTOTA ZALIDNĚNÍ

Vývoj události

počtu zmíněné

obyvatel v minulé

velmi

ovlivnily

kapitole

na

historické

podkladu

daných

geografických podmínek. Při napadání vojsky se do valašských hor s rozsáhlými lesy,

kromě obyvatel přicházejících z Východních Karpat,

stahovali také obyvatelé Pomoraví, kteří hledali ochranu a útočiště. Tehdy počet obyvatel na Valašsku vzrůstal. Ke snižování počtu obyvatel naopak docházelo tehdy, když

se

svérázné

valašské

obyvatelstvo,

navyklé

vlivem

těžkých podmínek spoléhat samo na sebe a zvyklé na jistou samostatnost

díky

„valašskému

právu“,

bouřilo

proti

vrchnosti. Například „porážka povstání Valachů roku 1644 způsobila

snížení počtu obyvatel (na Vsetínsku téměř o polovinu)“

(VENCÁLEK, J., 1993; s.

29).

Na obr. 8. můžeme sledovat vývoj počtu obyvatelstva od

roku

k růstu první

1850

do

roku

počtu

obyvatel

světová

válka.

zaznamenaly

okrajové

1970.

V těchto

s výjimkou Největší oblasti,

letech

období, vzrůst

díky

docházelo

kdy

probíhala

počtu

obyvatel

rozvoji

průmyslu

ve Zlíně, nejmenší oblasti přechodné. K 1.1.2008 na Valašsku žilo v jádru regionu 177 153 osob, v okrajových oblastech 138 818, v přechodných 69 656 a to je celkem 385 627 obyvatel (zdroje viz pod čarou). http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V. 27.11.2008

33

Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E. 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. 26.11.2008

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s. Autor: Iveta Janošová

Obr. 8 . Vývoj počtu obyvatelstva na Valašsku v letech 1850 – 1970

S vývojem počtu obyvatelstva je úzce spjata hustota zalidnění.

Ta

se

rovněž

zvyšovala,

jak

můžeme

vidět

v tab. 1., s výjimkou doby první světové války, kdy docházelo k mírnému poklesu či stagnaci.

34

K 1.1.2008 byla hustota obyvatelstva v jádru

regionu

122 ob./km2, v okrajových oblastech 172 ob./km2 a v přechodných oblastech 126 ob./km2. Za všechny oblasti Valašska mluví údaj 137 ob./km2. V tutéž dobu byla v České republice průměrná hustota obyvatel 132 ob./km2 (zdroje pro hustotu zalidnění včetně zdrojů tab. 1. viz pod čarou).

V jádru regionu a jeho přechodných oblastech byla tedy hustota obyvatelstva menší, než celorepublikový průměr, ale v okrajových za

celé

oblastech

Valašsko

je

republice.

Můžeme

vertikální

členitost

byla vyšší

si

výrazně

vyšší.

Také

než

průměr

v celé

všimnout a

je

závislosti,

chladnější

klima

hodnota České

kdy

větší

znamená

menší

hustotu zalidnění.

Tab. 1. Hustota zalidnění na Valašsku v letech 1850 - 1970 rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 69 72 75 77 81 84 82 Jádro regionu 63 69 71 72 74 80 79 Okrajové oblasti 83 89 93 97 104 104 Přechodné oblasti 81 70 73 77 79 82 87 85 Celé Valašsko

1930 87 108 111 98

1950 90 138 114 109

1961 104 148 127 121

1970 111 152 124 125

http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD7/$File/13010801.xls http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce200 83006.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste http://www.ihustopece.cz/pn/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&a rtid=77 http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php http://www.kostelec.eu/ http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.kudlov.estranky.cz/ http://www.paseky.net/rs/?q=node/1 http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/ http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/ http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/ http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/ http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65 http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65

35

Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s. Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková, 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008

S výjimkou

válečných

zaznamenávalo

Valašsko

let

a

nárůst

období

povstání

obyvatel

a

lidu

hustoty

obyvatelstva. Největší nárůst a nadprůměrné hodnoty hustoty obyvatel

ve

srovnání

s ČR

zaznamenal

okrajový

subregion

Valašska, který dosáhl vysoce nadprůměrných hodnot hustoty zalidnění ve srovnání s ČR. Součástí subregionu je krajské město

Zlín,

kde

rozvoj

průmyslu

přinášel

množství

pracovních příležitostí. Vrchoviny v jižní části okrajového subregionu

poskytují

lepší

podmínky

infrastruktury, zejména infrastruktury

pro

zajištění

dopravní,

než

hornatější oblasti Valašska, což prospívá rozvoji tohoto území.

Jádro

a

přechodné

oblasti

měly

hodnoty

hustoty

zalidnění podprůměrné. Můžeme si všimnout závislosti, kdy větší vertikální členitost a chladnější klima znamená menší hustotu zalidnění.

36

VI.2.2.

STRUKTURA OBYVATELSTVA

VI.2.2.1

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ BIOLOGICKÝCH

Jak můžeme vyčíst z tab. 2., k 1.1.2008 žilo ve vlastním Valašsku 177 153 osob, z toho 86 914 mužů a 90 239 žen. Index maskulinity v té době činil 963,15, index feminity 1038,26. Průměrný věk k témuž datu byl u mužů 39,1, u žen 42,1 a u všech obyvatel celkem 40,6. V okrajové

oblasti

Valašska

žilo

k 1.1.2008

138 818

obyvatel, z toho 67 001 mužů a 71 077 žen (pozn.: v počtu mužů a žen chybí údaj za Chlebovice (část Frýdku-Místku), který nebyl k dispozici, proto se jejich součet nerovná celkovému

počtu

obyvatel).

Index

maskulinity

byl

942,65,

index

feminity 1060,83. Průměrný věk obyvatel celkem činil 40,3 let, u mužů 38,7 let u žen 41,9 let. V přechodné oblasti žilo k 1.1.2008 69 656 obyvatel, z tohoto počtu 34 212 mužů a 35 444 žen. Index maskulinity byl 965,24, index feminity 1036,01. Průměrný věk obyvatel celkem činil 40,1 let, u mužů 39,1 let, u žen 41,5 let. Shrneme-li údaje za jádrovou, okrajovou i přechodovou oblast Valašska, činil k 1.1.2008 celkový počet obyvatel 385 627 z toho 188 127 mužů a 196 760 žen (pozn.: počty mužů a žen bez Chlebovic).

Index

maskulinity

činil

956,12,

index

feminity

1045,89. Průměrný věk byl u obyvatelstva celkem 40,1 let, u mužů 38,6 a u žen 41,5 let. Index 1042,35

feminity

index

činil

maskulinity

v České 959,37.

republice Průměrný

celkem byl 40,5, u mužů 39,1 u žen 41,8. 37

k 1.1.2008

věk

obyvatel

Největší rozdíl mezi indexem maskulinity a feminity byl v okrajové oblasti. Je otázkou, jaký má na tento jev v okrajovém subregionu vliv největší město Valašska Zlín. Město je dobře socioekonomicky i technicky vybaveno, je proto možné, že si jej ženy z okolí volí jako pohodlnější oproti technicky náročnějšímu životu na vesnici. Nejnižší průměrné věky žen i mužů zaznamenal přechodný subregion Valašska.

Sledované

hodnoty

na

Valašsku

i

v celé

ČR

si jinak byly velmi podobné.

Tab. 2. Počet obyvatel a průměrné věky obyvatel Valašska k 1.1.2008 Počet obyvatel celkem muži ženy 177153 86914 90239 138818 67001 71077 34212 35444 69656 385627 188127 196760

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Všechny oblasti

Průměrný věk celkem muži ženy 40,6 39,1 42,1 40,3 38,7 41,9 39,4 38,1 40,6 40,1 38,6 41,5

Zdroje: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537 Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V., 27.11.2008 Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008 Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, E., 30.11.2008 Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V., 26.11.2008 Autor: Iveta Janošová, 2008

Věnujme a

pohlaví,

se

nyní

znázorněné

teristika

byla

údaje

jednotlivé

za

struktuře věkovými

jednou

obyvatelstva pyramidami.

podle Tato

z nejproblematičtějších,

obce,

které

jsou

věku

charakprotože

v tomto

případě

nezbytné, byly velmi těžce dostupné. Přestože všechny obce byly požádány o zaslání těchto údajů, mnohé neodpověděly k různým

a

datům.

v případě, Druhou

že

ano,

informační

na žádost

zaslaly

možností

informace

bylo

použití

údajů za obce s rozšířenou působností. V tomto případě byl 38

problém v tom, že oblasti působnosti obcí často narušují hranice

valašského

regionu

a

jeho

subregionů.

Výsledné

pyramidy z těchto důvodů neobsahují údaje za všechny obce. V případě zdrojů z obecních úřadů nejsou datována k jednomu dni (data jsou z října, listopadu a prosince roku 2008) a v případě údajů za obce s rozšířenou působností

byla

použita ta data, kde většina obcí náležící k určité obci s rozšířenou působností spadala k určité oblasti Valašska. Pro věkovou pyramidu jádrové oblasti byla použita data k obcím s rozšířenou působností a v případě okrajové a přechodné

oblasti

data

z obecních

úřadů.

Věková

pyramida

za celé Valašsko nebyla vytvořena, protože by sloučení dat ze dvou různých let mohlo vést k nepřesnostem. Nejpřesnější je pyramida jádra, pyramida okrajové a přechodné oblasti mají díky nejednotné dataci a nečetnému zastoupení obcí spíše orientační charakter.

39

Zdroj: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08 Autor: Iveta Janošová

Obr. 8. Struktura obyvatel jádrové oblasti Valašska podle věku a pohlaví k 31.12.2007

40

* obsažena data k 27.10.2008, 21.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.11.2008, 31.12.2008 Zdroje: Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Krejčí, M. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 5.12.2008 Sdělení Městského úřadu Slavičín, Spurná, M. Datováno k 31.12.2008, obdrženo 15.1.2009 Sdělení Obecního úřadu Branky, Kašíková, M. Datováno k 27.10.2008, obdrženo 30.10.2008 Sdělení Obecního úřadu Lichnov. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Palkovice. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Tichá, Havlová L. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Autor: Iveta Janošová

Obr. 9. Struktura obyvatel okrajové oblasti Valašska podle věku a pohlaví, rok 2008

41

* obsažena data k 1.11.2008, 21.11.2008, 25.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.12.2008 Zdroje: Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou, Horutová, D. Datováno k 1.11.2008, obdrženo 2.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Hostišová, Císařová, M. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Komárno. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Malhotice. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 26.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Pitín, Staňková, L. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 1.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 25.11.2008 Autor: Iveta Janošová

Obr.10. Struktura obyvatel přechodné oblasti Valašska podle věku a pohlaví, rok 2008

42

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls Autor: Iveta Janošová

Obr.11. Struktura obyvatel České republiky podle věku a pohlaví k 31.12.2007

Mezi věkovými pyramidami Valašska a České republiky (viz obr. 8., obr. 9., obr. 10., obr. 11.) jsem neshledala významnější

rozdíly.

Na

všech

věkových

pyramidách

se projevují silné generace narozené v 50. a 70. letech. Od vlny 70. ročníků dochází k snižování početnosti věkových skupin s výjimkou posledního věkového intervalu, kde došlo k mírnému zvýšení. Na všech pyramidách (kromě nejnižšího 43

věkového

intervalu

přechodné

převažuje

mužská

populace.

oblasti) Je

u narozených

zajímavé,

kdy

dětí dojde

k vyrovnání počtu mužů a žen v intervalech. Na Valašsku (ve všech oblastech) dochází k vyrovnání počtu mužů a žen a

následné

převaze

počtu

žen

v pozdějším

věku

než

jak

ukazuje věková pyramida pro celou Českou republiku.

Tab. 3. Sundbärgova klasifikace České republiky a oblastí Valašska* Věková skupina

Jádrová oblast

0-14 15-49 50+

14,83 50,73 34,44

Okrajová oblast

Přechodná oblast

Česká republika

Podíl obyvatelstva (%) 14,00 16,69 50,66 50,53 35,34 32,78

14,23 49,95 35,82

* pro Českou republiku a jádrovou oblast platí datace k 31.12.2007, v hodnotách u okrajové a přechodné oblasti jsou zahrnuta data 27.10.2008,1.11.2008, 21.11.2008, 25.11.2008, 27.11.2008, 28.11.2008, 30.11.2008, 30.12.2008, 31.12.2008 Zdroje:

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08 Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm. Krejčí, M. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 5.12.2008 Sdělení Městského úřadu Slavičín. Spurná, M. Datováno k 31.12.2008, obdrženo 15.1.2009 Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou. Horutová, D. Datováno k 1.11.2008, obdrženo 2.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Branky. Kašíková, M. Datováno k 27.10.2008, obdrženo 30.10.2008 Sdělení Obecního úřadu Hostišová. Císařová, M. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou. Vomáčka, V. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 25.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Komárno. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Lichnov. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Malhotice. Datováno k 25.11.2008, obdrženo 26.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Palkovice. Datováno k 28.11.2008, obdrženo 28.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Pitín. Staňková L. Datováno k 30.11.2008, obdrženo 1.12.2008 Sdělení Obecního úřadu Tichá. Havlová, L. Datováno k 21.11.2008, obdrženo 21.11.2008 Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. Datováno k 27.11.2008, obdrženo 27.11.2008 Autor: Iveta Janošová

Z tabulky

můžeme

vyvodit,

že

ve

všech

sledovaných

oblastech se typ populace nejvíce blíží typu regresivnímu, uvedenému v publikaci P. Chalupy. „Regresivní typ populace má

zúženou základnu v důsledku stálého poklesu počtu narozených. Populace nemá dostatečnou reprodukci“

(CHALUPA, P., 1992; s. 45).

44

Převládání index

stáří,

k 31.12.2007 velmi

starších jehož

102,08

podobná

věkových hodnota

skupin ve

potvrzuje

vlastním

také

Valašsku

(http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08)

hodnotě

za

celou

Českou

byla

republiku,

která

ve stejné době činila 102,4 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEMCU001&vo=tabulka).

Struktura gických

obyvatelstva

nevykazuje

na

skutečnost,

na

prostorové

že

Valašska

výraznější geografické

rozmístění

podle

specifika. podmínky

obyvatel,

biologickou strukturu.

45

znaků

biolo-

Poukazuje

mají

větší

než

na

to vliv

jejich

VI.2.2.2.

Ve ve

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ SOCIOEKONOMICKÝCH srovnání

všech

s celostátním

oblastech

Valašska

průměrem menší

byl

k 1.3.2001

podíl

ekonomicky

aktivního obyvatelstva (viz tab. 4.). Podíl nezaměstnaných i zaměstnaných osob, zaměstnavatelů, samostatně činných, pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené byl vyšší v hodnotách

u

celé

republiky

České

než

ve

všech

jednotlivých subregionech Valašska. Výjimkou byly jen ženy na mateřské dovolené v jádru regionu.

Tab. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001 podíl na celkovém počtu obyvatel (v %)

50,16 50,59 50,14 50,32 51,35

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Všechny oblasti Česká republika

zaměstnaní

Podíl ekonomicky aktivních (%)

nezaměstnaní

z toho

zaměstnané ženy na osoby, pracující mateřské zaměstnavatelé, důchodci dovolené samost. činní

43,95 43,67 42,69 43,43 46,59

41,96 41,75 40,84 41,52 43,72

0,94 1,08 0,89 0,97 1,76

0,87 0,64 0,77 0,76 0,80

4,36 4,68 4,47 4,50 4,76

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApravy&cislo tab=OB029_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB029+%28kraje%29&vo=tabulka&kapitola_id=88 Autor: Iveta Janošová

U ekonomicky neaktivního obyvatelstva (tab. 5.) si můžeme

všimnout

vyššího

v celorepublikovém

podílu

průměru

a

nepracujících

také

vyššího

důchodců

podílu

žáků,

studentů a učňů na Valašsku než v celé ČR. Můžeme říci, že vyšší podíl ekonomicky neaktivních na Valašsku tvoří vyšší podíl nepracujících důchodců, žáků, studentů a učňů.

46

Tab. 5. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001 Podíl ekonomicky neaktivních (%)

podíl na celkovém počtu obyvatel (v %) ostatní s nepracující vlastním důchodci zdrojem obživy

49,72 48,78 50,62 49,53 47,84

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika

23,73 24,61 24,45 24,26 21,94

žáci, osoby v studenti, domácnosti učni

1,65 2,02 2,05 1,91 1,72

18,66 17,98 18,69 18,45 17,30

1,02 0,67 0,86 0,85 0,92

ostatní závislé osoby 6,09 5,91 6,45 6,15 5,96

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApravy&cislo tab=OB031_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB031+%28kraje%29&vo=tabulka&kapitola_id=88 Autor: Iveta Janošová

V roce 2007 byla míra registrované nezaměstnanosti (dosažitelné) na Valašsku 7,31% (údaj za celé Valašsko), oproti 7,06% v ČR. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapobce20 083006.xls).

Vzhledem k tomu, že většina obyvatelstva pracuje

v průmyslu (http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika1), který v současné

době

krizí

(např.

ve

Valašském

v Rožnově

pod

zaznamenává snížení

otřesy

produkce

Meziříčí,

zrušení

Radhoštěm),

je

způsobené

ekonomickou

chemického

podniku

textilního

závodu

pravděpodobné,

že

Deza Loana

se

míra

registrované nezaměstnanosti bude zvyšovat.

Na

Valašsku

důchodců,

žáků,

je

díky

studentů

vyššímu a

učňů

podílu

vyšší

nepracujících

podíl

ekonomicky

neaktivního obyvatelstva ve srovnání s ČR. Krizové období průmyslu, kde je zaměstnána většina ekonomicky aktivního obyvatelstva

může

v budoucnu

nezaměstnanosti.

47

znamenat

velký

nárůst

VI.2.2.3.

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE ZNAKŮ KULTURNÍCH

Na Valašsku žije velký podíl věřících obyvatel. K 1.3.2001 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB010_OK.73&verze=1)

ve vlastním Valašsku (jádru regionu) činil podíl věřících obyvatel 60,5%. V okrajových a přechodných oblastech byl podíl

věřících

v přechodných

menší

51,9%.

Valašska

najednou,

hodnoty,

ale

–

v okrajových

Podíváme-li podíl

činil

převyšovaly

se

podíl

na

věřících věřících

oblastech

46%,

všechny

oblasti

53,5%.

Všechny

za

celou

Českou

republiku 32%(http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB010+%28kraje%29&vo=tabulka). Tab. 6. je dokladem toho, že ve vlastním Valašsku, okrajové

i

přechodné

oblasti

byla

k 1.3.2001

dominatní

církev římskokatolická, stejně tak i v celé České republice. Stojí

za

povšimnutí

vysoký

podíl

věřících

hlásících

se

k církvi Českobratrské evangelické v jádru regionu. Směrem od

jádra

se

pak

podíl

zmenšuje

a

navyšuje

se

hodnota

u církve římskokatolické.

Tab. 6. Věřící podle náboženského vyznání v oblastech Valašska a v České republice k 1.3.2001

0,1 0,1 0,2 0,1 0,7

0,2 0,5 0,3 0,3 0,3

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ostatní

0,2 0,5 0,4 0,3 0,7

starokatolická

adventisté sedmého dne

0,0 0,0 0,0 0,0 0,4

Svědkové Jehovovi

12,4 2,7 1,5 7,4 3,6

pravoslavná

0,3 0,9 0,4 0,5 3,0

slezská evangelická a.v.

82,0 87,3 92,2 85,5 83,4

českobratrská evangelická

čs.husitská

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Všechny oblasti Česká republika

římskokatolická

v tom církev (vyznání, víra) (%)

4,8 6,1 5,0 5,3 7,9

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB011_OK.73&verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB011+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová

48

Na

Valašsku

protestantské. na

stranu

I

bylo za

dříve

dominantní

třicetileté

protestantů.

Až

po

války

nucené

se

náboženství Valaši

rekatolizaci

dali došlo

k převaze náboženství katolického. Pro větší názornost jsem význačné hodnoty z tab. 6. vyjádřila graficky, viz následující obrázek.

Obr. 12. Příslušnost věřících jádra Valašska a celé České republiky k Českobratrské církvi evangelické k 1.3.2001

K 1.3.2001 byl ve všech oblastech Valašska (tab. 7) menší podíl obyvatelstva starého 15 a více let bez vzdělání, oproti

tomu

vzdělaných.

ale

také

Výjimku

menší

podíl

tvořily

obyvatel vysokoškolsky

okrajové

oblasti,

které

zaznamenaly hodnotu vyšší než průměrnou v ČR. Do okrajové oblasti

totiž

vysokoškolského V

současné

škol či

Vsetíně,

Zlín,

vzdělávání

době

v menších na

spadá

dochází městech, což

který všech

je

tří

k otevírání např.

rozšiřuje 49

ve

hlavním oblastí

centrem Valašska.

poboček

vysokých

Valašském

Meziříčí

možnosti

vysokoškolského

vzdělání telstva

na

Valašsku.

s vyšším

podporují

údaje

Předpoklad

dokončeným z tab.

většího

stupněm

5.

podílu

vzdělání

k 1.3.2001,

kde

obyva-

v budoucnu

podíl

žáků,

studentů a učňů na Valašsku převyšoval průměrné hodnoty ČR.

Tab. 7. Obyvatelstvo 15 a více let podle stupně ukončeného vzdělání na Valašsku a v České republice k 1.3.2001

38,71 36,80 41,76 38,54 37,96

23,96 26,33 23,68 24,81 24,90

3,09 3,67 3,12 3,31 3,45

nezjištěné

25,91 22,16 24,01 24,15 23,03

vysokoškolské

0,38 0,32 0,30 0,34 0,44

vyšší odborné a nástavbové

147641 126435 60565 334645 8575198

úplné střední s maturitou

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Všechny oblasti Česká republika

bez vzdělání

Obyvatelstvo 15 a více let

základní a neukončené základní vyučení a střední odborné bez maturity

v tom podle stupně ukončeného vzdělání (%)

7,12 9,71 6,30 7,95 8,89

0,83 1,01 0,82 0,90 1,32

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB026_OK.73& verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB026+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová

Jelikož je Valašsko součástí Moravy, byl k 1.3.2001 ve všech oblastech Valašska menší podíl české a větší podíl moravské za

národnosti,

celou

než

jaké

republiku.

Českou

byly

Obecně

průměrné můžeme

hodnoty

říci,

že

na Valašsku byl menší podíl jiných národností než česká a

moravská.

průměrné Valašsku

Zatímco

v České

součet

republice

96,14%,

české tvořil

v okrajových

a v přechodných 96,18% (tab. 8.).

50

a

moravské 94,14%,

národnosti

ve

vlastním

oblastech

96,20%

Tab. 8. Obyvatelstvo podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika

ostatní

vietnamská

ukrajinská

ruská

německá

polská

romská

slovenská

slezská

česká

Obyvatelstvo úhrnem

moravská

z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)

178484 88,85 7,29 0,02 1,35 0,08 0,10 0,04 0,03 0,05 0,04 1,02 147274 88,84 7,36 0,04 1,38 0,05 0,08 0,05 0,06 0,08 0,07 0,65 73350 88,74 7,47 0,04 1,40 0,05 0,16 0,05 0,05 0,10 0,19 0,50 399108 88,83 7,35 0,03 1,37 0,07 0,10 0,05 0,05 0,07 0,08 0,79 10230060 90,42 3,72 0,11 1,89 0,11 0,51 0,38 0,12 0,22 0,17 0,67

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB006_OK.73&verze=2 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29&vo=tabulka Autor: Iveta Janošová

V celém Valašsku i České republice se hlásil k české národnosti menší podíl mužů než žen, přikláněli se spíše k národnosti

moravské.

U

žen

byl

naopak

větší

podíl

národnosti české a menší moravské (viz tab. 9. a 10.). Stále však platí, že

ve všech oblastech Valašska byl větší

podíl moravské národnosti než celorepublikový průměr.

51

Tab. 9. Muži podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika

ostatní

vietnamská

ukrajinská

ruská

německá

polská

romská

slovenská

slezská

moravská

Obyvatelstvo úhrnem

česká

z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)

87631 87,90 7,98 0,03 1,33 0,09 0,06 0,04 0,02 0,04 0,05 1,29 71231 89,26 8,23 0,06 1,26 0,05 0,04 0,05 0,04 0,10 0,08 0,83 35848 87,72 8,27 0,04 1,33 0,05 0,09 0,06 0,03 0,10 0,23 0,70 174710 88,36 8,12 0,04 1,31 0,07 0,06 0,05 0,03 0,07 0,09 1,00 4982071 89,84 4,09 0,13 1,90 0,12 0,43 0,37 0,09 0,20 0,22 0,79

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB008+%28kraje%29&vo=tabulka http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB008_OK.73&verze=2 Autor: Iveta Janošová

Tab. 10. Ženy podle národnosti na Valašsku a v celé České republice k 1.3.2001

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodové oblasti Celé Valašsko Česká republika

ostatní

vietnamská

ukrajinská

ruská

německá

polská

romská

slovenská

slezská

moravská

Obyvatelstvo úhrnem

česká

z toho národnost v procentech (mimo nezjištěné)

90853 89,77 6,61 0,02 1,37 0,08 0,14 0,03 0,04 0,06 0,03 0,76 76043 90,98 6,55 0,02 1,49 0,06 0,11 0,05 0,08 0,06 0,05 0,49 37502 89,71 6,71 0,04 1,46 0,06 0,23 0,05 0,07 0,10 0,15 0,31 204398 90,21 6,61 0,02 1,43 0,07 0,14 0,04 0,06 0,07 0,06 0,58 5247989 90,97 3,37 0,08 1,88 0,12 0,58 0,39 0,15 0,23 0,13 0,55

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB009+%28kraje%29&vo=tabulka http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB009_OK.73&verze=1 Autor: Iveta Janošová

Neopomenutelným kulturním znakem Valašska je vědomí sounáležitosti

jeho

obyvatel 52

–

subjektivní

cítění

být

Valachem (viz kapitola IV.), lidové kulturní tradice, zvyky a obyčeje a valašské nářečí, které nesou známky všech vlivů formujících ve

valašskou

valašském

nářečí,

kulturu přes

–

od

rumunských

jednoduchý

kroj

výrazů svědčící

o neúrodnosti krajiny až po literární tvorbu a lidové písně, které dosvědčují extenzivní hospodaření na Valašsku (např. písně Aj bačo bačo náš …, Beskyde Beskyde…). Pro dokreslení obrazu o valašském nářečí krátká ukázka: „ . . .opdoledňa slámu

pořádali a chalupku vychránili. Byl sem na Boňkov ke krejčímu s gaťami, večer sem sa byl ptať u Syřeňů na pohřeb Škrobákovi“ (deník Františka Kočíba, soukromý archiv) Úryvek pochází z roku 1906, ale i v současné době je

možno zaslechnout podobné výrazy.

Valašské obyvatelstvo, zejména v jádru reginu, nese velmi

svérázné

specifické

kulturní

znaky.

Jedná

se

o nadprůměrný podíl věřících, z toho vysoký podíl věřících hlásících (ve

se

srovnání

k církvi s ČR),

Českobratrské

vědomí

evangelické

sounáležitosti

valašského

obyvatelstva, nářečí, kulturní tradice, potenciál k růstu podílu

obyvatel

s vyššími

stupni

dokončeného

vzdělání,

vysoký podíl národnosti moravské a malý podíl národností jiných než je česká a moravská.

53

VI.2.3

DYNAMIKA OBYVATELSTVA

VI.2.3.1.

POHYB PŘIROZENÝ

Jak na

se

Valašsku

můžeme

přesvědčit

docházelo

z tab.

k přírůstku

11.,

v

roce

obyvatelstva.

2007

S tímto

jevem jsme se už ostatně setkali v minulé kapitole u věkových pyramid. Největší nárůst zaznamenaly přechodné oblasti, které dosáhly hodnot vyšších, než jaký je celorepublikový průměr, v jádru a okraji regionu byly zaznamenány hodnoty podprůměrné.

Tab. 11. Natalita, mortalita a přirozený přírůstek na Valašsku a v České republice, rok 2007 Natalita 10,5 10,3 11,0 10,5 11,1

Jádro regionu Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika

Přirozený přírůstek

Mortalita 9,6 10,1 8,9 9,7 10,1

0,9 0,1 2,1 0,8 1,0

Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová

S natalitou

a

mortalitou

úzce

souvisí

kojenecká

úmrtnost, naděje na dožití při narození a míra potratovosti. V tab. 12., rovněž z roku 2007, jsou zaznamenány hodnoty kojenecké

úmrtnosti

v okresech,

do

kterých

zasahuje

valašský region. Největší území regionu spadá pod okresy Vsetín

a

Zlín,

kde

hodnoty

kojenecké

úmrtnosti

dosáhly

nejhorších výsledků a byly vyšší než průměrné hodnoty ČR. I v dřívějších dobách dosahovala kojenecká a dětská úmrtnost velmi vysokých hodnot. „Například v Novém Hrozenkově

mezi lety 1785 a 1869 ze všech narozených zemřelo do 14 let svého věku 56,2% a polovina z nich do jednoho roku (27,6%)“ (LANGER, J., 1997; s. 163). 54

Tab. 12. Kojenecká úmrtnost v okresech, do kterých zasahuje region Valašsko a v celé České republice, rok 2007 (‰) okres

kojenecká úmrtnost

Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Nový Jičín Přerov Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Zlínský kraj Vsetín Zlín

2,7 1,8 4,3 1,8 1,4 5,8 4,6 3,1

Česká republika

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=KR+03-13+P5.13&verze=4&cas_340476=2007 Autor: Iveta Janošová

Přesto

je

naděje

na

dožití

při

narození

(u

mužů)

v okresech zabírajících převážné území Valašska podobná, jako u celé ČR (tab. 13.), z čehož soudím, že na Valašsku umírá více malých dětí, ale naopak se více osob dožije věku vysokého.

Tab. 13. Naděje na dožití mužů při narození v okresech, do kterých zasahuje region Valašsko a v celé České republice v letech 1996 - 2005

kraj

naděje na dožití při narození v letech 1996 - 2000 2001 - 2005 70,1 71,3 69,7 71,0 70,2 72,3 70,4 71,7 70,8 71,8 70,4 71,5 71,4 72,6 71,0 72,3

okres Frýdek-Místek Nový Jičín Přerov Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Česká republika

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?childsel0=1&cislotab=KR+03-11.13&verze=5 Autor: Iveta Janošová

S výše

uvedenými

potratovosti. i

na

Valašsku

Stejně

ukazateli jako

dochází

ke

souvisí

v celé

České

snižování 55

také

hrubá

míra

republice,

počtu

potratů.

tak To

potvrzuje tab. 14., kde je zaznamenán vývoj hrubé míry potratovosti v letech 1995 – 2005 v jádru regionu. Stojí za

povšimnutí,

že

ve

všech

uvedených

letech

dosahovala

hrubá míra potratovosti nižších hodnot než ČR celkově, což si můžeme dát do souvislosti s vysokým podílem věřících (viz kapitola VI.2.2.3.).

Tab. 14. Hrubá míra potratovosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 5,3 4,8 4,5 4,5 4,3 3,7 3,8 3,5 3,6 3,4 3,0 Česká republika 6,0 5,8 5,5 5,4 5,1 4,6 4,4 4,3 4,1 4,0 3,9 Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/1a01cd807151e8ecc125709900 3104c8/$FILE/potraty.xls Autor: Iveta Janošová

Valašsko přirozený

v posledních

přírůstek

letech

obyvatelstva.

zaznamenává Kojenecká

kladný úmrtnost

bohužel dosahuje o něco vyšší hodnoty než ČR průměrně. Naděje

na

republikové

dožití

při

hodnoty.

narození Došlo

ke

je

podobná snížení

jako

celo-

hrubé

míry

potratovosti, která ovšem byla i tak nižší než v ČR, což mohl ovlivnit velký podíl věřících obyvatel.

56

VI. 2.3.2.

POHYB MECHANICKÝ

Vlastní Valašsko Okrajové oblasti Přechodné oblasti Celé Valašsko Česká republika

do jiného kraje

v rámci kraje

v rámci okresu

v rámci obce

do jiného kraje

v rámci kraje

v rámci obce

v rámci okresu

Tab. 15. Obyvatelstvo Valašska a celé České republiky vyjíždějící do zaměstnání a do škol k 1.3.2001 Podíl Podíl z toho z toho vyjíždějících vyjíždějících do do škol z zaměstnání celkového z celkového počtu počtu obyvatelstva obyvatelstva (%) (%)

40,82 49,10 38,16

3,62 5,65

18,68

56,48 26,78

4,06 11,37

42,55 56,90 28,57

5,44 4,92

17,80

65,45 17,02

5,59 10,12

41,23 40,81 41,11

6,46 8,26

19,20

47,98 32,62

6,56 11,09

41,54 50,54 35,07

4,82 5,85

18,45

58,05 24,42

5,08 10,87

41,91 47,56 24,88 16,09 7,48

17,06

58,15 19,46 11,45

8,96

Zdroje: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB035_OK.73&verze=1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB035+%28kraje%29 Autor: Iveta Janošová

Podíl vyjíždějících do zaměstnání z celkového počtu obyvatelstva

byl

k 1.3.2001

(viz

tab.

15.)

na

Valašsku

podobný jako v ČR. Viditelnější rozdíl byl snad jen u jádra regionu, kde zřejmě více obyvatel pracuje v místě bydliště. Pracující na Valašsku dojížděli v rámci okresu výrazně více

než

jak

ve

vlastním

za

prací

je

běžné

Valašsku

v rámci

v ČR.

Hodnotu

dosahovala

okresů

z tab.

hodnota

vysokých

15.,

kde

dojíždějících

hodnot,

demonstruje

obr. 13. Na obrázku je zobrazen směr dojížděk v okrese Vsetín,

který

Valašska. okresu

tvoří

Dojížďka

mezi

městy

převážnou se

zde

Vsetín,

část

území

uskutečňuje Valašské

jádra

především

Meziříčí

a

regionu uvnitř Rožnov

pod Radhoštěm. Oproti tomu pracující dojížděli ve srovnání s ČR méně v rámci kraje. 57

Podíl

vyjíždějících

do

škol

z celkového

počtu

obyvatelstva byl oproti ČR na Valašsku vyšší. Větší podíl dojíždějících rozptýleným

do typem

škol

je

jistě

sídel

s velkou

dán

morfogenetickým

katastrální

rozlohou,

který neumožňuje do škol docházet. „Školáci“, stejně jako pracující dojížděli ve srovnání s ČR více v rámci okresu a méně v rámci kraje.

Zdroj: (BIČÍK, I., 2005; s. 14) Obr. 13. Hlavní směry dojížďky za prací v okrese Vsetín

Na Vlivem

Valašsku

je

dominantní

genetickomorfologických

geografickou

členitostí

dojížďka typů

reliéfu, 58

je

v rámci

okresu.

sídel,

podmíněných

podíl

vyjíždějích

do škol z celkového počtu obyvatelstva vyšší, než je běžné v ČR.

Jádro

a

přechodné

oblasti

regionu

v roce

2007

zaznamenaly mírně záporné migrační saldo (jádro -63, přechod -50), okrajový subregion díky Zlínu za

celé

Valašsko

byla

tudíž

(http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm).

59

kladné (488), hodnota rovněž

kladná

(375)

VI.2.3.3.

O

POHYB SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ

trendu

upřednostňují svědčí

mladších partnerský

pokles

hrubé

generecí život míry

bez

na

Valašsku,

manželského

sňatečnosti,

které svazku,

oproti

ČR,

kde hodnoty nepravidelně kolísaly, jak potvrzuje tab. 16. zaznamenávající hodnoty ve vlastním Valašsku a ČR v letech 1995

–

2005.

Je

zajímavé,

že

je

tento

jev

tolerován

navzdory velkému podílu věřících.

Tab. 16. Hrubá míra sňatečnosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 5,0 5,2 5,2 5,0 5,1 4,8 4,5 4,6 4,0 4,4 4,4 Česká republika 5,3 5,2 5,6 5,3 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 5,0 5,1 Zdroj: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bd3925d3e8072b3bc12570990 030aff9/$FILE/snatky.xls http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Autor: Iveta Janošová

Hrubá

míra

rozvodovosti

dosahovala

nižších

hodnot

ve vlastním Valašsku než v celé České republice. V celorepublikovém průměru i ve vlastním Valašsku ovšem došlo k mírnému vzestupu. Ačkoli jsou mezi sňatečností a rozvodovostí Valašska a ČR

menší rozdíly, je v posledních letech vývoj těchto

ukazatelů velmi podobný. Při pohledu do historie bychom se ale setkali s odlišnou situací. „Vdavky závisely na získání

ekonomicky zajištěného partnera schopného se osamostatnit. Počet takových partnerů v obci“

v každé

generaci

obvykle

nepřesahoval

počet

usedlostí

(LANGER, J., 1997; s. 162). Zákon totiž do roku 1866 zakazoval

svobodnou dělbu pozemků. Stavení s pozemky vždy zdědil jen jeden potomek. Chudé hospodářství neumožňovalo nastřádat 60

prostředky pro vyplacení potomků mladších, kteří pak žili v rodině nejstaršího sourozence.

V tomto období se rodilo

velké množství nemanželských dětí, jejichž rodiče žili ve své původní rodině. „V důsledku uvolnění dělby půdy poklesl počet

složitějších rodinných celků se svobodnými sourozenci

a strýci hospodáře a

tedy i celkový procentuální podíl rozšířených rodin v obci“ (tamtéž).

Tab. 17. Hrubá míra rozvodovosti na Valašsku a v České republice v letech 1995 – 2005 (‰) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vlastní Valašsko 2,0 2,3 2,0 2,1 1,8 2,1 2,3 2,3 2,3 2,3 2,2 Česká republika 3,0 3,2 3,2 3,1 2,3 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,1 Zdroje: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bfecbd06a7a3cd99c125709900 30d0f7/$FILE/rozvody.xls Autor: Iveta Janošová

V současné ovlivněna

sourozenců

nebyli

dobách,

nezajišťovaly

nařízení

není

geografickými

v dřívějších úroda

době

kdy

celé

ekonomicky

a

rozvodovost

podmínkami

tak,

extenzívní

hospodářství

dostatek

nejstaršího

získal

sňatečnost

prostředků

potomka,

který

hospodářství.

zajištění

plnohodnotnou rodinu.

61

jak

na

to,

a

bylo malá

pro

vyplacení

díky

zákonnému

Mladší aby

to

potomci mohli

proto

vytvořit

VII. SÍDELNÍ CHARAKTERISTIKA

V jedné

z předcházejících

kapitol

jsme

si

vymezili

region Valašsko. Když tedy přijíždíme na Valašsko, zejména do

jádra

regionu,

v charakteru

sídel.

určitě Asi

nám

se

nám

přijde zpočátku

nápadná

změna

nepodaří

změnu

definovat, budeme se rozhlížet a srovnávat v hlavě, co je na osídlení „podezřelého“. Co tvoří onu specifičnost? Jedeme,

ale

obce

jakoby

nezačínají

ani

nekončí.

Silniční značky označují nové obce bez toho, že bychom reálně

zaznamenali

jejich

počátek

a

konec.

Obydlí

jsou

poněkud roztroušená. Jinak řečeno, obce netvoří seskupené osídlení. Obce mají sice svá centra, kde je koncentrace obydlí vyšší, ale domy

jsou

rozesety

i

všude

„okolo“

např.

na

svazích,

hřebenech kopců a v jejich sedlech, jakoby chtěl nějaký obr vytvořit vesničku, ale při překračování kopců všechny domy neudržel a upustil je z náruče. Všichni ale víme, že charakter osídlení na Valašsku žádný obr na svědomí nemá. Co je tedy způsobilo?

62

VII. 1.

KOLONIZACE VALAŠSKA

Nahlédněme do historie, kdy rozhodující roli sehrály především fyzickogeografické podmínky, ale v pozadí také, jak už víme, mocenské záměry. V předcházejících kapitolách jsme se obeznámili s tím, že Valašsko je převážně hornatá a také ne příliš úrodná oblast,

s chladnými

až

mírně

teplými

klimatickými

podmínkami, hojně zalesněná. Lidé mají vždy snahu zajistit si

pro

svou

existenci

k osídlování podmínkami Valašsko a

co

samozřejmě pro

podmínky.

vybírali

zemědělství.

rozkládá,

proto jeho

nejlepší

Území,

nedisponovalo

kolonizace

území

započala

na

si

s příhodnými

kterém

takovými až

Proto

se

nyní

vlastnostmi,

od období

pozdního

středověku. J. Langer tuto kolonizaci nazývá jako vnitřní. „Vnitřní kolonizace byla zeměpansky regulovaná a od období pozdního

středověku na moravskoslovenském pomezí probíhala téměř bez přeru-šení až do konce 19. století. Feudál byl však schopný sociálně slabšímu, tzv. populačnímu, přebytku obyvatel nabídnout jen půdu horších kavalit v horách s nepříznivým klimatem“ (LANGER, J., 1997; s. 22, 23). Tito spjati

kolonisté

s půdou.

usídlovali

i

na

se

živili

jako

Osídlování

začali

horských

pasekách.

rolníci, od

byli

údolí,

J.

Langer

pevně

později

se

rozlišuje

kolonizaci údolní – na právu německém (dědičné užívání půdy za odevzdání části úrody feudálovi), „která vytvářela řeťezovitá

sídla a končila přibližně v 15. století“ pasekářskou také kopaničářskou

63

(tamtéž).

Dále pak kolonizaci

(pronajímání panské půdy,

využití

lesů).

Kolonizace

pasekářská

(kopaničářská)

„vytvářela dvorcová sídla rozptýlená po svazích a hřebenech hor“

(tamtéž).

Následovala druhá kolonizační vlna, kterou my už známe. Byla to kolonizace podle valašského práva, kterou J. Langer nazývá jako kolonizaci vnější. Valaši se několik století posunovali směrem z východu (Rumunsko)

na

západ.

Asi

v 16.

století,

kdy

pobývali

ve Východních Karpatech, začali opět pociťovat nedostatek pastvin. „Ve Východních Karpatech se však nedostávalo půdy

pro

všechny a proto až do 18. století hledalo mnoho rodin bezdomovců pastviny v západokarpatské části tohoto masivu. V 16. a 17. století

se s nimi dostaly

na území moravského Valašska kulturní prvky slovenské, ale také polské, západoukrajinské a zprostředkovaně

i rumunské ...“ (VENCÁLEK, J., 1993;

s. 29).

V čelech

valašských

dědin

stávali

tzv.

fojti,

předstvitelem určité samostatnosti byla osoba vojvody. „Tak

jako při německém sídelním právu si zakladatel obce – dědičný rychtář (na Moravě nazývaný fojt, na Slovensku většinou šoltýs) – mohl postavit mlýn, pilu a navíc valchu “na huně valašské“. Poddaní odevzdávali místo úrody každou dvanáctou ovci; na rozdíl od vnitřní kolonizace měly však skupiny valašských dědin určitou samosprávu v čele s vojvodou“ (LANGER, J., 1997; s. 23). Nyní už tedy víme o existenci dvou kolonizačních vln, které

vytvářely

charakter

osídlení

a

jsou

dosud

patrné

ve valašské krajině. „Zvláštnosti stavebních tradic Karpat jsou tedy dva

kolonizační zdroje. Jeden přicházející shora z horských hřebenů, jako kulturně různorodá směsice příslušníků několika národností, živících se velmi 64

starobylými formami extenzívního hospodaření, a druhý přicházející z údolí, jako národnostně vyhraněný kulturní celek, který měl již za sebou poměrně dlouhý a nepřerušený hospodářskosociální vývoj. První považujeme za kolonizaci vnější, protože přicházela odjinud, druhou šířila zevnitř kulturně stejnorodého území“ Obyvatelé způsoby

obou

hospodaření

(tamtéž; s. 21).

kolonizačních a

brzy

za vnitřní, neboť se

vln

od

splynuli.

sebe J.

přejímali

Langer

píše

o sblížení kultur: „...karpatské přírodní rozmezí sbližovalo nositele

jednotlivých národních kultur, neboť se stalo útočištěm těch, na které nedostalo při rozdělování půdy v nížinách ...“

se

(tamtéž; s. 19). Mísení obyvatel

potvrzuje také J. Štika: „Valaši se brzy smísili s domácími usedlíky,

asimilovali“ Se

(ŠTIKA, J., 2007; s. 149).

splynutím

obyvatel

obou

kolonizačních

vln

a přebíráním způsobu hospodaření souvisí zmíněná pasekářská kolonizace. Horské paseky totiž osídlovali hlavně obyvatelé vnitřní kolonizační vlny, ale částečně při tom používali způsob hospodaření balkánských pastevců. „Jakkoli pasekářskou

kolonizaci iniciovali především usedlí rolníci, usilující o rozšíření výměry svých pozemků a také někdy o šanci pro některého ze svých potomků, charakteru pasekářského hospodaření někde více (v Beskydech) méně

(v

kolonisty“

Bílých

Karpatech)

(ŠTIKA, J., 2007; s. 117).

pronikly

praktiky,

rozšířené

V horách vymýtili

do

a někde valašskými a

vyžďářili část lesa a získali tak plochu, která sloužila jako pastvina. Na místě pak budovali salaše, kde stály koliby - jednoduché přístřešky pro baču a jeho pomocníky, kde se také zpracovávalo mléko na mléčné výrobky (viz obr. 65

14.) nebo stániska (letoviska), to byly jednoduché stavby, kde se rovněž zpracovávalo mléko a kde lidé bydleli od jara do podzimu, kdy se dobytek pásl na pastvině (viz obr. 15.). Později se z nich většinou vyvinulo trvalé bydlení.

Obr. 14. Koliba z Nedašova, tato je konkrétně zajímavá svou mobilností, díky zabudovaným sanicím, nyní se nachází ve Valašském muzeu v přírodě v areálu Valašská dědinka Autor: Iveta Janošová, srpen 2008

66

Obr. 15. Stánisko z Karolinky – Rákošového, nyní se nachází ve Valašském muzeu v přírodě v areálu Valašská dědinka Autor: Iveta Janošová, srpen 2008

Valašsko

zaznamenalo

dvě

hlavní

kolonizační

vlny.

První vlna – zvaná vnitřní probíhala od pozdního středověku. Kolonisté

první

kolonizační vytvářející

vlnu

vlny je

se

možno

živili rozdělit

sídla

řetězová

jako

a

na

rolníci. prvotní

pozdější

Tuto

údolní,

pasekářskou,

probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Pasekářská kolonizace byla silně ovlivněna způsobem vlny, Ve

hospodaření

která

druhé

nositelů

probíhala kolonizační

druhé,

především území

vnější

v 16.

podle

a

kolonizační

17.

století.

valašského

práva

osídlovali Valaši se svým salašnickým způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Obyvatelé obou kolonizačních vln asimilovali.

67

VII.2.

ZMĚNA HISTORICKÉHO SÍDELNÍHO CHARAKTERU DO DNEŠNÍ PODOBY

Ačkoli

se

v dnešní

době

charakter

sídel

a

archi-

tektonická tradice pomalu mění, pořád můžeme nalézt prvky dřívějšího

osídlení.

Stavby

a

jejich

uspořádání

mají

obrovskou vypovídací hodnotu, jsou mnohem většími pamětníky než lidé. Obraz

dřívějšího

neovlivněné

dnešní

osídlení

zástavbou

ve

své

nabízí

ryzí

podobě

Valašské

muzeum

v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Podobu od

konce

valašské

18.

do

vesnice,

poloviny

20.

jak

vypadala

století

v období

poskytuje

areál

Valašská dědina. Z obr. 16. je na první pohled patrné, jaký materiál

byl

ke

stavbě

používán.

Rozsáhlé

lesy

byly

hlubokou zásobárnou od Valašska neodlučitelného materiálu – dřeva.

68

Obr. 16. Objekty v areálu Valašská dědina Valašského muzea v přírodě Autor: Iveta Janošová, srpen 2008

Dokladem toho, jak dříve vypadalo město na Valašsku je areál pod

Dřevěné

Radhoštěm.

městečko Do

areálu

ve

Valašském

jsou

muzeu

přeneseny

v

původní

Rožnově stavby

z rožnovského náměstí. Jak už vyplývá z názvu areálu, jsou rovněž ze dřeva.

Zdroj: (LANGER, J., 2007; s. 114) Obr. 17. Stavby ze severní strany rožnovského náměstí v polovině 19. století

69

Nedílnou sakrální.

Pro

součástí

sídel

výstavbu

se

byly opět

odjakživa často

také

používal

stavby nejdos-

tupnější materiál – dřevo, viz následující fotografie (obr. 19.). (Poznámka: Jak už bylo dříve zmíněno, na Valašsku vždy bylo a je velký podíl věřících hlásících se k církci evangelické. Svědkem období, kdy přestalo být toto vyznání pronásledováno a kdy byl vydán toleranční patent císaře Josefa II. je evangelický kostel ve Velké Lhotě z roku 1793 (obr. 19.). Je to typický toleranční kostel – nemá věž. Toleranční kostely totiž svým vzhledem nesměly připomínat kostel. Evangelické náboženství bylo v té době pouze tolerováno, nikoli podporováno.)

Zdroj: http://www.velkalhota.cz/fotografie_ser01.php Obr. 19. Evangelický toleranční kostel ve Velké Lhotě z roku 1783.

Jak

bylo

řečeno

v minulé

kapitole,

valašské

právo

umožňovalo zakladateli obce postavit si mlýn, pilu a valchu. Přirozeným zdrojem energie byla voda, proto tyto stavby stávaly v údolích. Dalšími typickými technickými stavbami byly kovárny, lisovny oleje, sušírny, vozovny. Lidem tyto stavby sloužily ke zpracování surovin, které poskytovalo jejich hospodářství. 70

Ukázka staveb ve

typického

spolu

Velkých

sídelního

s obytnými, Karlovicích

jak a

uspořádání stavála

v Ostravici

technických

v údolí

Podťaté

v minulých

dvou

stoletích, je k vidění například v areálu Valašského muzea v přírodě s názvem Mlýnská dolina.

Zdroj: (LANGER, J. 1983) a – mlýn, b – chlév, c – sklípek, d – hráz rybníka se stavidly, e – valcha, f – pila, g – usedlosti Obr. 18. Postavení staveb ve Valašském muzeu v přírodě podle reálné situace v Podťatém z 19. století

K původní zástavbě ovšem přibývají nová stavení, která nejsou

stavěna

přibývajících

po

na

právu

horských

valašském pasekách,

ani je

německém. mnohem

Domů,

méně

než

dříve, spíše se snaží vtisknout do ještě nezaplněných míst v údolí. Pro

srovnání

jsem

využila

historických

leteckých

snímků z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Snímky představují údolí na rozhraní Malé Bystřice

a

Velké

Lhoty

zvané 71

v Okluku.

Na

snímcích

si můžeme všimnout převahy domů stavěných v nižší nadmořské výšce. Na

Je

také

nejstarším

nepravidelných

zajímavé snímku

tvarů,

sledovat

jsou

která

vývoj

vidět

bychom

plužiny.

četná

mohli

políčka

klasifikovat

jako nepravidelnou plužinu scelených úseků (členění dle CHALUPY, P., 1992; s. 87). Ze snímku z roku 1977 je patrný vliv kolektivizace,

drobná

políčka

zmizela,

nahradily

je

velké

bloky

obhospodařované JZD. Poslední snímek svědčí o tom, že se obyvatelé nevrátili k původnímu způsobu hospodaření, orná plocha je minimální, převažují louky a pastviny. (Poznámka: snímky z let 1937 a 1977 nejsou ortorektifikované, ale jsou ve srovnatelném měřítku s rokem 2007)

72

Zdroj: Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2008 Autor: Iveta Janošová

Obr. 20.. Obydlené domy postavené do roku 1937 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)

73

Zdroj: Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2008 Autor: Iveta Janošová

Obr. 21. Obydlené domy postavené do roku 1977 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)

74

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ Autor: Iveta Janošová

Obr. 22. Obydlené domy postavené do roku 1977 v Okluce (rozhraní Malé Bystřice a Velké Lhoty)

Lidé mají dnes jiný způsob života než dříve. se

lidé

nepotřebovali

každodenně

přemisťovat

do

Dříve vzdále-

nějších míst za prací, jako dnes, protože denní náplní bylo jejich hospodářství. Venkovské obce se tedy postupem času mění. „Jestliže

v minulosti

většina

jejich

obyvatel

nacházela

obživu

v zemědělství a lesnictví, v současnosti dojíždí značná část obyvatel venkova za prací do městských center (např. Valašské Klobouky). Zde tito lidé získali pracovní příležitosti ve službách, obchodu apod. Mnoho lidí na venkově dnes pouze bydlí. Některé části venkovských obcí dnes ztratily původní obyvatele a obytné objekty slouží druhému bydlení měst.

Takto

Bystřičky“

se

výrazně

(tj. rekreační chalupy) pro obyvatele

přeměnily

obce

v povodí

Bystřice

a

(VENCÁLEK, J., 1993; s. 40).

Ve výše citovaném odstavci stojí za povšimnutí zmínka o

druhém

významnou

bydlení. rekreační

Jak

již

bylo

oblastí. 75

zmíněno,

V některých

Valašsko

je

obcích

je

chalupaření a chataření rozvinuto natolik, že se v nich nachází mnohem více objektů druhého bydlení než těch, kde lidé bydlí trvale. „V některých obcích tvoří chaty a chalupy více než

polovinu z celkového počtu obytných stavení, např. Bystřička, Dolní, Horní a Prostřední Bečva, Hutisko-Solanec, Velká Lhota“

(VENCÁLEK, J., 1993; s. 47).

Obr. 23. Chaty v obci Bystřička Autor: Iveta Janošová, březen 2009

Nutno ovšem dodat, že trend stěhování do měst ustává. Lidé v současné době dávají přednost venkovským sídlům poblíž měst.

Tab. 18. Vývoj počtu městského obyvatelstva na Valašsku 1961 1970 1980 1991 2001 44125 61318 88541 93558 93280 Jádro regionu 66909 84758 118306 115339 109165 Okrajové oblasti 19488 29748 47420 47906 46764 Přechodné oblasti 130522 175824 254267 256803 249209 Celé Valašsko Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07 Autor: Iveta Janošová

76

V tabulce

můžeme

sledovat

změny

počtu

obyvatel

žijícího ve městech. Od 60. let došlo k obrovskému nárůstu městského

obyvatelstva,

ale

v posledních

letech

dochází

k mírnému poklesu. Samozřejmě je pokles ovlivněn i celkovým snižováním

populace,

ale

přesto

dochází

i

k reálnému

stěhování obyvatel z měst. Např. ve Valašském Meziříčí byl v roce

2007

zaznamenán

úbytek

přirozenou

migrací

-68,

ve Vsetíně – 193, v Brumově-Bylnici -55, ve Slavičíně -36 atd. (http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm). Pro srovnání vedle sebe postavme relativní hodnoty za Valašsko a celou Českou republiku.

Tab. 19. Podíl městského obyvatelstva na Valašsku a v celé České republice Rok 2001

Jádro 52%

Okraj 74%

Přechod 64%

Valašsko celkem 62%

ČR 71%

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07 http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_20015__mestske_obyvatelstvo_v_letech_1961_2001_ Autor: Iveta Janošová

Z tab. 19. jasně vyplývá, že v roce 2001 byl podíl městského

obyvatelstva

na

Valašsku

nižší,

než

jaká

je

průměrná hodnota za celou Českou republiku. Ve

výše

uvedených

tabulkách

jsou

ovšem

města

započítána do té oblasti Valašska, kde se nachází většina jeho místních částí, proto jsou přesnější údaje k 1.1.2008, kdy byla většina městských částí započtena do příslušné oblasti

Valašska

(bylo

využito

stejných

zdrojů,

jako

pro tab. 2.). Říkají, že v jádrové oblasti Valašska žilo 54% městského obyvatelstva, v okrajových 70%, v přechodných 82%, což dává za celé Valašsko hodnotu 65%.

Vzhledem

k problematickému

využití

půdy

zůstaly

na Valašsku velké zalesněné plochy poskytující od Valašska neodlučitelný

materiál

–

dřevo, 77

který

se

stal

základem

naprosté většiny dřívějších staveb. Ze dřeva se zhotovovaly jak obytné stavby na vesnicích i městech, stavby technické a

i

často

sakrální.

Dnes

už

dřevo

není

dominatním

materiálem i když se využívá větší mírou než jak je běžné na většině území ČR. V minulé době byla sídla situována podle jiných pravidel než dnes. Na Valašsku bylo hojně využíváno pro

přírodních

zpracování

zdrojů

energie,

vyprodukovaných

především

surovin.

Dnešní

vody,

elektri-

fikovaná doba není na těchto zdrojích závislá. Dříve lidé svá na

hospodářství dopravě

k bydlení, zástavba

do za

zřídkadky

zaměstnání. prací

orientuje

se

na

opouštěli, Dnešní

jezdí

do

dostupnější,

nebyli

vesnice měst, níže

závislí

slouží proto

hlavně

se

položená

nová

místa.

Lidé raději bydlí v příjemném klidném prostředí vesnice, nepříliš vzdálené městu a do zaměstnání dojíždějí. Trend stěhování do měst ustal. Zvlášť jádro regionu se vyznačuje nízkým podílem městského obyvatelstva. Další možnosti úniku před

kvapným

městským

životem

poskytuje

druhé

bydlení

v podobě chat a chalup, které nejvíce narostly v 70. letech minulého století.

78

VII.3.

GENETICKO-MORFOLOGICKÉ TYPY VENKOVSKÝCH SÍDEL A DALŠÍ SPECIFIKA VALAŠSKÉHO OSÍDLENÍ

Díky všem výše popsaným procesům, vlivům a podmínkám se

na

Valašsku

morfologickými logickým

typům

můžeme typy

setkat

s následujícími

venkovských

venkovských

sídel

sídel

se

geneticko-

(genetickomorfoovšem

podobají

i některé městské části, které původně vznikly jako vesnice a až později byly k městu začleněny). Na Valašsku se podle klasifikace P. Chalupy (1992; s. 89) vyskytují vsi řetězové nebo-li valašské řadové a kombinace dvorcového půdorysu v jednom katastrálním území s řadovou vsí. Vsi řetězové nebo-li valašské řadové (obr. 24), se vyznačují tím, že „mají obytné a hospodářské budovy seskupeny

do

menších skupin, které jsou méně pravidelně seřazeny podél potoka nebo komunikace. Tyto vesnice vznikaly až v pozdějších obdobích středověké kolonizace v členitějším terénu a sevřenějších údolích“ (tamtéž).

79

Zdroj:

http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/

Obr. 24. Valašská Polanka, příklad řetězové vsi

Častým v jednom

typem

je

katastrálním

také

kombinace

území

dvorcového

s řadovou

vsí.

půdorysu Jedná

se

o kombinaci předchozího typu, kdy jsou domy v nesouvislých řetězech rozestavěny podél komunikace či potoka a v témže katastrálním území obce se vyskytuje také disperzní osídlení dvorcového půdorysu. Disperzní osídlení je tvořeno osamělými usedlostmi,

nepravidelně

Pro samoty je typická

rozmístěnými

po

katastru.

plužina ve formě scelených úseků.

Příkladem může být obec Valašská Bystřice (viz obr. 25.), kde stavení kolem potoka (kde vede i hlavní cesta) tvoří více

či

méně

pravidelné

řetězce,

v odlehlejších

částech

katastru se setkáme s disperzním osídlením, na obrázku např. Kyčery, Díly, Činov.

80

Zdroj:

http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/ Obr. 25. Valašská Bystřice – kombinace dvorcového půdorysu v jednom katastrálním úřadě s řadovou vsí

Valašský termín pro shluk stavení dvorcového půdorysu, která v historii společně hospodařila a která dodnes tvoří součást

disperzního

dvorcového

osídlení,

je

„pasekářská

kula“. Ukázka k vidění

ve

typického

uspořádání

Valašském

muzeu

dědinka.

81

„pasekářské

v přírodě

v areálu

kuly“

je

Valašská

Obr. 26. „Pasekářská kula“ ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Autor: Iveta Janošová, černenec 2007

Můžeme také říci, že usedlosti nemusí tvořit seskupené osídlení, šetřící úrodnou půdu, jak je tomu např. na jižní Moravě, protože o úrodné půdě není řeč. Také J. Vencálek potvrzuje existenci sídel, kdy se v jednom katastru nachází soustředěné i rozptýlené osídlení:

„...najdeme větší počet obcí, kde plynulé a soustředěné seskupení domů volně přechází do rozptýleného osídlení“ Vencálek

obce

dělí

také

J.

(VENCÁLEK, J., 1993; s. 40).

na

údolní

a

obce

na

horských

hřbetech. „Nejrozšířenější jsou venkovské údolní obce (např. Valašská

Polanka, Lužná, Lidečko)... Méně rozšířenými jsou obce na horských hřbetech“

(tamtéž).

Mezi další specifika valašského osídlení patří velká četnost obcí

s malým

počtem obyvatel. J. Vencálek uvádí,

že „ve více než 60% obcí Valašska žije méně než 1000 82

obyvatel a

v 25% obcí je lidnatost dokonce nižší než 500 obyvatel. Naopak desetitisícová města netvoří ani jednu desetinu celkového počtu obcí Valašska. V těchto městech však bydlí více než polovina celkového počtu obyvatel valašského regionu“

(1993,

s.32).

Při porovnání hodnot v Retrospektivním

lexikonu obcí

Československé socialistické republiky 1850-1970 … vydaném v roce 1978, si můžeme všimnout, že obce v jádru regionu byly

zakládány

nejčastěji

v 16.

století,

mají

ze

všech

subregionů největší výměry (například Velké Karlovice 81 km2(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/$File/uapob ce20083006.xls) ), nacházejí se v průměrné nadmořské výšce 397 m n.

m.

Průměrná

katastrální

rozloha

obcí

v ČR

je

12,6

km2,

v jádru regionu Valašsko 16,35 km2 (zdrojem tatáž webová stránka). Obce v okrajovém

subregionu

jsou

starší,

nejčastěji

založené

ve 14. století, mají menší výměry a nacházejí se v menší nadmořské výšce, průměrně 352 m n. m. Obce přechodného subregionu

jsou

na

Valašsku

nejstarší,

byly

zakládány

nejčastěji ve 12. století, mají v rámci Valašska nejmenší výměry a nacházejí se v nejnižší nadmořské výšce, průměrně 344 m n. m.

Na Valašsku se můžeme setkat se vsi řetězovými nebo-li valašskými

řadovými,

kde

jsou

usedlosti

více

či

méně

pravidelně řazeny kolem potoka nebo komunikace a kombinací řadové vsi v jednou katastrálním území s disperzním typem dvorcového s disperzním

půdorysu. typem

Kdy

je

předchozí

dvorcového

typ

půdorysu

zkombinován

v odlehlejších

částech katastru. Valašským termínem pro disperzní dvorcové osídlení je „pasekářská kula“. Valašské obce také můžeme rozdělit na údolní a na horských hřebenech. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. Obce v jádru regionu jsou nejmladší, mají největší výměry a leží v největší

nadmořské

výšce, 83

oproti

obcím

v přechodných

oblastech,

kde

byly

v rámci

Valašska

obce

zakládány

nejdříve, mají nejmenší katastrální rozlohy a nacházejí se v nejnižší průměrné nadmořské výšce.

VIII. ZÁVĚR Na Valašsku se za daných geografických podmínek, jako jsou neúrodné půdy, hornatý reliéf, chladné až mírně teplé klima, velký podíl zalesněné plochy, pěstování nenáročných plodin, chov ovcí a skotu, tradiční průmysl dřevozpracující dále

chemický,

rozvoj

služeb

obuvnický, v oblasti

strojírenský cestovního

a

elektronický,

ruchu,

projevují

specifické demogeografické charakteristiky. ●

Valašsko v posledních staletích zaznamenalo nárůst jak

počtu

obyvatel,

tak

hustoty

zalidnění.

Ze

subregionů

Valašska má nejmenší a také podprůměrnou hustotu zalidnění ve srovnání s průměrem ČR jádro regionu, kde se setkáváme s hornatinami,

ne

příliš

úrodnými

půdami,

rozsáhlým

zalesněním a chladným klimatem. V okrajovém subregionu je díky největšímu městu v regionu – Zlínu, hustota zalidnění ve

srovnání

s ČR

vysoce

nadprůměrná.

Přechodné

oblasti

zaznamenaly hodnoty lehce podprůměrné. ●

Ve

struktuře

obyvatelstva

dle

znaků

biologických

nebyla nalezena výraznější specifika valašského regionu. Struktura je srovnatelná s celorepublikovými hodnotami. ●

Ve struktuře obyvatelstva dle znaků socioekonomických

byl zaznamenán menší podíl ekonomicky aktivních obyvatel. Vyšší podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva je zřejmě tvořen

vyšším

podílem

nepracujících

důchodců,

žáků,

studentů a učňů. ●

Ve struktuře obyvatelstva dle znaků kulturních jsou

výrazná specifika. Na Valašsku je velký podíl věřících. Přestože většina z nich přísluší k církvi Římskokatolické, 84

je

velký

podíl

obyvatelstva

hlásícího

se

k církvi

Českobratrské evangelické a to mnohem vyšší než průměrný údaj mluvící za ČR. Na Valašsku je nejpočetnější národnost moravská, za ní česká. Podíl obyvatel hlásících se k jiné národnosti

než

je

a

česká

moravská

je

velmi

malý,

což

svědčí o jisté tolerantnosti Valachů, vzhledem k přijmutí jednotné národnosti přes různost národů, ze kterých vzešli. Mezi

další

výrazná

sounáležitosti

kulturní

valašského

specifika

obyvatelstva,

patří

existence

vědomí valaš-

ského nářečí a zvláštní kulturní tradice. Tyto jedinečné kulturní znaky se nejvýrazněji projevují v jádru regionu. ●

Valašsko v posledních letech vykazuje kladný přirozený

přírůstek

i

přirozeným

kladné

pohybem

subregionu.

migrační i

migrací

Přirozený

saldo. byly

přírůstek

Největší

sledovány byl

přírůstky v okrajovém

kladný

ve

všech

oblastech Valašska, v jádru a přechodném subregionu bylo záporné migrační saldo. ●

Na

Vlivem

Valašsku

je

dominantní

dojížďka

genetickomorfologických

geografickou

členitostí

typů

reliéfu,

v rámci

sídel,

je

podíl

okresu.

podmíněných vyjíždějících

do škol z celkového počtu obyvatelstva vyšší než je běžné v ČR. ●

Dřívější výrazný vliv geografických podmínek na pohyb

sociálně-právní, vzhledem k současným zákonným vyhlášením, zmizel. Sňatečnost a rozvodovost na Valašsku se v posledních letech příliš neliší celorepublikovým hodnotám. ●

Valašsko zaznamenalo dvě hlavní kolizační vlny. První

vlna,

zvaná

Kolonisté

vnitřní,

této

kolonizační vytvářející

vlnu

probíhala

vlny

se

je

možno

řetězová

od

živili

pozdního jako

rozdělit

sídla

a

na

středověku.

rolníci. prvotní

pozdější

První údolní,

pasekářskou,

probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Pasekářská kolonizace byla silně ovlivněna způsobem

hospodaření

nositelů 85

druhé,

vnější

kolonizační

vlny, Ve

která

druhé

probíhala

kolonizační

především vlně

území

v 16.

a

podle

17.

století.

valašského

práva

osídlovali Valaši se svým salašnickým způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Obyvatelé obou kolonizačních vln asimilovali. ●

Materiálem,

sídlům,

je

zalesněné

který

bezesporu

plochy.

neodmyslitelně

patří

dřevo,

poskytovaly

V dnešní

které

době

se

nabízí

k

valašským velké jiných

řady

stavebních materiálů a více finančních prostředků, proto už dřevo nemá výsadní postavení, přestože se od jeho využívání zcela

neupustilo.

sídla

zakládali

v rámci na

tam,

možností

dopravní

Před

co

dobou kde

industrializace

se

nejlepší

spojení,

jejich

hospodářství

podmínky,

protože

Valaši

nemuseli

hospodářství

svá mělo

myslet

zřídkakdy

opouštěli. Při zakládání sídel také mysleli na přírodní zdroje

energie

vlastním

ke

zpracování

hospodářstvím.

Dnešní

surovin,

vyprodukovaných

elektrifikovaná

doba

už

na přírodní zdroje energie příliš nemyslí. Nová zástavba má snahu být přístupná, poskytovat možnost dobrého dopravního spojení.

Proto

se

sídla

rozrůstají

spíše

v nižších

nadmořských výškách. Trend stěhování do měst ustal, lidé zde

jen

dojíždějí

do

zaměstnání,

svá

obydlí

budují

na vesnicích poblíž měst. Důkazem snahy uniknout před kvapným způsobem městského života jsou četné chaty a chalupy budované v 70. letech, kdy se městské obyvatelstvo výrazně rozrůstalo. ●

Skloubením

charakteristik

způsobů valašského

kolonizace

a

osídlení

za

současných působení

změn daných

geografických podmínek se na Valašsku můžeme setkat se vsi nebo-li

řetězovými

valašskými

které

řadovými,

jsou

usedlosti více či méně pravidelně řazeny kolem potoka nebo komunikace území

a

kombinací

s disperzním

předchozí

typ

řadové

typem

zkombinován

vsi

v jednou

dvorcového s disperzním 86

katastrálním

půdorysu, typem

kdy

je

dvorcového

půdorysu

v odlehlejších

termínem pro kula“.

katastru.

částech

Valašským

disperzní dvorcové osídlení je „pasekářská

Valašské

obce

také

můžeme

rozdělit

na

údolní

a na horských hřebenech. Valašské obce, zejména v jádru regionu, mají ve srovnání s průměrem ČR větší katastrální výměry.

Obce

v jádru

regionu

jsou

v rámci

Valašska

nejmladší, mají největší výměry a leží v největší nadmořské výšce, v rámci

oproti

obcím

Valašska

katastrální

rozlohy

v přechodných zakládány a

oblastech,

nejdříve,

nacházejí

se

které

mají

v nejnižší

byly

nejmenší průměrné

nadmořské výšce. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. Stanovené cíle práce – prověření správnosti předpokladů a charakterizování nalezených demogeografických a sídelních odlišností a specifik, při daných geografických podmínkách – byly, jak dokládají výše uvedené skutečnosti, splněny. Ve své diplomové práci bych ráda danou problematiku rozvinula z didaktického hlediska, protože jsem si vědoma toho, že pro člověka nezasvěceného do tajů Valašska by byla zjištění této práce podaná v originální podobě jejího textu těžce stravitelná.

87

RESUMÉ Na Valašsku se za daných geografických podmínek, jako jsou neúrodné půdy, hornatý reliéf, chladné až mírně teplé klima, velký podíl zalesněné plochy, pěstování nenáročných plodin, chov ovcí a skotu, tradiční průmysl dřevozpracující, dále

chemický, obuvnický, strojírenský a elektronický, rozvoj

služeb

v oblasti

demogeografické

cestovního

ruchu,

charakteristiky.

projevují Valašsko

specifické v posledních

staletích zaznamenalo velký nárůst jak počtu obyvatel, tak hustoty

zalidnění.

Ve

struktuře

obyvatelstva

dle

znaků

biologických nebyla nalezena výraznější specifika valašského regionu. Ve struktuře obyvatelstva dle znaků socioekonomických byl ve

zaznamenán srovnání

s

menší ČR.

podíl Ve

ekonomicky

struktuře

aktivních

obyvatelstva

obyvatel

dle

znaků

kulturních byla naopak nalezena výrazná specifika. Na Valašsku je velký podíl věřících, z nichž se velký podíl hlásí k církvi Českobratrské

evangelické,

a

to

mnohem

vyšší

než

je

celorepublikový průměr. Na Valašsku je nejpočetnější národnost moravská, za ní česká. Mezi další výrazná kulturní specifika patří vědomí sounáležitosti valašského obyvatelstva, existence valašského nářečí a zvláštní kulturní tradice. Na Valašsku v posledních

letech

sledujeme

kladný

přirozený

přírůstek

i kladné migrační saldo. Na Valašsku je dominantní dojížďka v rámci okresu. Pohyb sociálně-právní se v posledních letech příliš neliší celorepublikovým hodnotám. Valašsko zaznamenalo dvě hlavní kolonizační vlny. První vlnu,

která

rozdělit

na

probíhala prvotní

od

pozdního

údolní,

středověku,

vytvářející

je

řetězová

možno sídla,

a pozdější pasekářskou, probíhající až do 19. století, kterou vznikala rozptýlená dvorcová sídla. Ve druhé kolonizační vlně, 88

probíhající

především

valašského

práva

v 16.

a

osídlovali

17.

století,

Valaši

se

území

svým

podle

salašnickým

způsobem hospodaření a s ním spojenými stavbami. Materiálem, který neodmyslitelně patří k valašským sídlům, je bezesporu dřevo. Před dobou industrializace při zakládání sídel mysleli hlavně na příhodné podmínky pro hospodářství a na přírodní zdroje energie pro zpracování vyprodukovaných surovin. Svá hospodářství zřídkakdy opouštěli, proto je netížila otázka dopravního a

spojení.

poskytovat

Nová

zástavba

možnost

má

snahu

pohodlného

být

přístupná

dopravního

spojení

do zaměstnání a do škol. Proto se sídla rozrůstají spíše v nižších nadmořských výškách. Trend stěhování do měst ustal, lidé

zde

jen

na

vesnicích

a

současných

za

působení

dojíždějí poblíž

měst.

změn

daných

do

zaměstnání,

svá

Skloubením

způsobů

charakteristik geografických

obydlí

kolonizace

valašského

podmínek

se

budují

osídlení

na

Valašsku

se můžeme setkat s vesnicemi řetězovými, nebo-li valašskými řadovými, a kombinací řadové vsi v jednou katastrálním území s disperzním typem dvorcového půdorysu. Valašské obce mají velkou katastrální rozlohu. Pro Valašsko je typická velká četnost obcí s malým počtem obyvatel. In Wallachia, specific demographical characteristics are

shown

in

given

geographical

conditions,

such

as

infertile soil, highland topography, cold or mild climate, big

areas

growing, kinds

of

of

forest

sheep

land,

and

undemanding

cattle

wood-processing,

farming

breeding,

chemical,

products

traditional

shoemaking,

machine

and electronic industries, and tourist trade development. In

past

centuries

Wallachia

in

both

number

inhabitants

of

achieved and

extensive

population

growth density.

In population structure concerning the biological features no major particularities of Wallachian region were found. In

population

structure

according 89

to

the

socio-economic

features lower rate of economically active people was found in

comparing

in

population

considerable

with

the

Czech

structure

Republic.

concerned

particularities

were

However,

cultural

found.

In

features Wallachia,

there is a big number of believers, most of them belong to the Evangelical Church of Czech Brethren; that is more than the state average. The most common nationality in Wallachia is

Moravian,

then

particularities solidarity,

Czech.

are

Other

awareness

existence

of

significant of

Wallachian

cultural

Wallachian dialect

people

and

special

cultural tradition. In recent time in Wallachia we could observe

increasing

balance.

population

Commuting

within

growth

"okres"

rate

and

region

migratian

is

dominant

in Wallachia. Social-legal movement does not differ much from the state rate in recent days. Wallachia

experienced

two

major

colonizing

rises.

The first wave, which started in the late Middle Ages, can be divided into the primary part - valley (creating chain residences) and the later part - glade reffering (origin of scattered farmstead residences), which survived to the 19th century. In the second colonizing wave, which took place in the 16th and 17th century, the area was settled by the Wallachian shepherd for

according

way

them.

connected

of

Wood

to

the

farming

and

is

with

industrialization, farming

a

Wallachian their

material

they

conditions

and

houses

which

Wallachian thought natural

rights; were

is

typical

inseparatebly

residences. mainly

their

of

sources

Before convenient

of

energy

for products processing when settling down. The residences were

not

connection

frequently pressure.

left

because

Newly

built

there

was

houses

no

tend

traffic to

be

available for comfortable commuting to work and school. Therefore mostly the residences in lower altitude extent. Trend of moving to towns stopped; people settle near towns 90

and

commute

to

work

there.

The

combination

of

ways

of colonization and contemporary changes of characteristics of

Wallachian

resulted

in

settlement

chain

in

villages

given (or

geographic

Wallachian

conditions

row

village)

and combined row village with dispersive farmstead plan type in one cadastral area. Wallachian villages usually have a large cadastral extent. A big number of villages with a small number of people is typical for Wallachia.

91

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1. J. Vencálkovo vymezení regionu Valašska Příloha 2. Mapa regionu Valašska (umístěná mimo vazbu) Příloha 3. Seznam obcí regionu Valašska v současné době

92

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY LITERÁRNÍ PRAMENY

BAAR, V. Hospodářský zeměpis: Regionální aspekty světového hospodářství.1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. s. 51. ISBN 80-86034-50-X

BIČÍK, I. et al. Hospodářský zeměpis: Globální geografické aspekty světového hospodářství. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. 95 s. ISBN 80-86034-52-6

Deník Františka Kočíba z let 1897 – 1941. Soukromý archiv.

HERINK, J., KASTNER, J., et al. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2001. 32 s. ISBN 80-7011-657-9

CHALUPA, P. Geografie obyvatelstva a sídel v přehledu a cvičeních: učební texty pro studenty učitelského studia zeměpisu. 1. vyd. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 1992. 109 s. ISBN 80-210-0448-7

JAHN, M. Valašská legenda. In KRAMOLIŠ, Č. Almanach Valašského roku. Rožnov pod Radhoštěm, 1925.

KRAMOLIŠ, Č. Rožnovský okres. Brno: Vlastivěda moravská, 1907. Neúplné vydání s rukopisnými poznámkami Čeňka Kramoliše z archívu Valašského muzea v přírodě.

KRAMOLIŠ, Č. Valašská vojna: věrný historický obraz z let 1741 – 1746. Díl I. Praha: Přítel knihy, 1929

93

LANGER, J. Co mohou prozradit lidové stavby: lidové stavební tradice v severozápadních Karpatech a jejich kulturní funkce. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Ready, 1997. 239 s. ISBN 80-238-1007-3

LANGER, J. Mlýnská dolina 1. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1983. 46 s.

MACŮREK, J. Valaši v západních Karpatech v 15. – 18. století: k dějinám osídlení a hospodářsko-společenského vývoje jižního Těšínska, jihozápadního Polska, severozápadního Slovenska a východní Moravy. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1959. 527 s. MEČIAR, J. Úvod do studia geografie. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 197 s. ISBN 80-210-3878-0

Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Redigoval Vladimír Nekuda et al. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Okresní úřad Vsetín, 2002. 964 s. ISBN 80-86298-09-4

PAVELKA, J., TREZNER, J., et al. Příroda Valašska. 1. vyd. Vsetín: Český svaz ochránců přírody, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892-1

Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl I., Počet obyvatelů a domů podle obcí a částí obcí podle správního členění k 1. lednu 1972, Svazek 2., Česká socialistická republika (2. část); Slovenská socialistická republika. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 681-1184 s.

ŠTIKA, J. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007. 237 s. ISBN 978-80-254-0836-0

VENCÁLEK, J., et al. Valašsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Kroměříž: Školský úřad, 1993. 89 s.

94

VESELSKÁ, J. Valašská dědina. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2003. Průvodce pro návštěvníky Valašského muzea v přírodě

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

Česká geologická služba [online]. 2008 [staženo 19.2.2009]. www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

Český statistický úřad: databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2008 [staženo 21.2.2009]. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Český statistický úřad: města a městyse v ČR [online]. 10.3.2008 [staženo 15.2.2009] http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07

Český statistický úřad: městské obyvatelstvo v letech 1961-2001 [online]. 2008 [staženo 16.2.2009] http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_20015__mestske_obyvatelstvo_v_letech_1961_2001_

Český statistický úřad: obyvatelstvo podle náboženského vyznání [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB010+%28kraje%29&vo=tabulka

Český statistický úřad: obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obcích okresu [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB010_OK.73&verze =1

Český statistický úřad: počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2008 [online]. 2008 [staženo 7.11.2008] http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD9/$File/13010803.xls

95

Český statistický úřad: počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2008 [online]. 2008 [staženo 14.3.2009]. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4E003F7AD7/$File/13010801.xls

Český statistický úřad: podíl lesních pozemků z celkové rozlohy území v roce 2005 [online]. [staženo 12.1.2009] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_lesnich_pozemku_z_celkove_rozlohy_uzem i_v_roce_2005/$File/1303K1.jpg

Český statistický úřad: územně analytické podklady ČSÚ [online]. 2008 [staženo 12.1.2009] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/aktualni_udaje_za_vsechny_obce_cr_mimo_sldb/ $File/uapobce20083006.xls

Český statistický úřad: věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věku k 31.12.2007 [online]. 2008. [staženo dne 14.2.2009]. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/2D002855FC/$File/400308003.xls

Český statistický úřad Zlín: charakteristika [online]. 2009. [staženo dne 1.3.2009]. http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika1

Český statistický úřad Zlín: počty potratů v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009] http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/1a01cd80715 1e8ecc1257099003104c8/$FILE/potraty.xls

Český statistický úřad Zlín: počty rozvodů v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009] http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bfecbd06a7a3 cd99c12570990030d0f7/$FILE/rozvody.xls

Český statistický úřad Zlín: počty sňatků v obcích Zlínského kraje v letech 1995 až 2005 [online]. 2009 [staženo 4.2.2009]

96

http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/bd3925d3e80 72b3bc12570990030aff9/$FILE/snatky.xls

Český statistický úřad Zlín: věkové složení a pohyb obyvatelstva Zlínského kraje, jeho okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností za rok 2007 [online]. 2008. [staženo dne 27.11.2008]. http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7221-08

ČHMÚ Odbor klimatologie: Normály ročních srážkových úhrnů 1961 – 1990 [online]. 2009 [20.2.2009] http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg

Geoportál Zeměměřičského úřadu [online]. 2007 [staženo dne 21.2.2009]. http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/

Kostelec u Zlína: stránky místní části [online]. 2009 [staženo 27.1.2009] http://www.kostelec.eu/

Kozlovice: dědina valašských vojvodů. [online]. 2008 [staženo 15.10.2008] http://www.kozlovice.cz/dokumenty/ruzne/2007_statistika.doc

Kudlov [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.kudlov.estranky.cz/

Město Frýdek-Místek: demografické údaje [online]. 2008 [staženo 24.11.2008]. http://www.frydekmistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=25&priznak=demografie

Město Frýdek-Místek: území města [online]. 2008 [staženo 24.11.2008]. http://www.frydek-mistek.cz/omeste_text/index_detail.php?&id=27&priznak=omeste Město Valašské Meziříčí: Bynina [online]. 2007 [staženo 26.1.2009]. http://www.valasskemezirici.cz/doc/1146/

Město Valašské Meziříčí: Lhota [online]. 2007 [staženo 26.1.2009]. http://www.valasskemezirici.cz/doc/1151/

97

Ministerstvo zemědělství České republiky: přehledná mapa výměry zemědělské půdy v katastrech ČR [online]. 2006 [19.2.2009] http://www.mze.cz/UserFiles/File/Registry/LPIS/LPIS_5(1).jpg

Obec Starý Jičín: evidence obyvatel v jednotlivých obcích. [online]. 2008 [staženo15.10.2008] http://www.stary-jicin.cz/statistika.asp?NCTS=39833,452349537

Obec Velká Lhota [online]. 2007 [staženo 4.2.2009] http://www.velkalhota.cz/fotografie_ser01.php

Oddělení monitoringu půdy pracoviště Brno AOPK ČR [online]. 2008 [staženo dne 15.1.2009]. http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?what=1503

Portál ochrany přírody: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2008 [19.2.2009] http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang =cs

Veřejná databáze ČSÚ: muži podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB008+%28kraje%29&vo=tabulka

Veřejná databáze ČSÚ: muži podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB008_OK.73&verze=2

Veřejná databáze ČSÚ: naděje dožití z podrobných úmrtnostních tabulek podle okresů [online]. 2008 [staženo 4.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?childsel0=1&cislotab=KR+0311.13&verze=5

Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB026+%28kraje%29&vo=tabulka

98

Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB026_OK.73& verze=1

Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo podle národnosti [online]. 2008 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29&vo=tabulka

Veřejná databáze ČSÚ: obyvatelstvo podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&cislotab=OB006_OK.73&verze =2

Veřejná databáze ČSÚ: počet obyvatel ČR [online]. 2008. [staženo dne 15.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEMCU001&vo=tabulka

Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB029+%28kraje%29&vo=tabulka&ka pitola_id=88

Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky aktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&cislotab=OB029_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp

Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB031+%28kraje%29&vo=tabulka&ka pitola_id=88

Veřejná databáze ČSÚ: Struktura obyvatelstva ekonomicky neaktivního v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=88&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3 %BApravy&cislotab=OB031_OK.73&vo=tabulka&verze=1&str=tabdetail.jsp 99

Veřejná databáze ČSÚ: věřící podle náboženského vyznání [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB011+%28kraje%29&vo=tabulka

Veřejná databáze ČSÚ: věřící podle náboženského vyznání v obcích okresu [online]. 2006 [staženo 3.1.2009]. http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB011_OK.73&verze=1

Veřejná databáze ČSÚ: vyjíždějící do zaměstnání a škol podle cíle dojížďky [online]. 2008 [staženo 4.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB035+%28kraje%29

Veřejná databáze ČSÚ: vyjíždějící do zaměstnání a škol podle cíle dojížďky v obcích okresu [online]. 2008 [staženo 4.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB035_OK.73&verze=1

Veřejná databáze ČSÚ: Základní demografické údaje podle okresů [online]. 2008 [staženo 4.2.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=KR+0313+P5.13&verze=4&cas_340476=2007

Veřejná databáze ČSÚ: ženy podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB009+%28kraje%29&vo=tabulka

Veřejná databáze ČSÚ: ženy podle národnosti [online]. 2006 [staženo 3.1.2009] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?cislotab=OB009_OK.73&verze=1

www.klecuvka.cz [online]. 2008 [staženo 27.1.2009] http://www.klecuvka.cz/index.php?i=oklecuvcest.php

Zlín: oficiální stránky města: Štípa [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlin.eu/page/15198.stipa/

100

Zlín: oficiální stránky města: Velíková [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlin.eu/page/15199.velikova/

Zlinweb.cz: místní část Kudlov [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=627&hid=65

Zlinweb.cz: místní část Lužkovice [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=667&hid=65

Zlinweb.cz: místní část Příluky [online]. 2009 [staženo 27.1.2009]. http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=651&hid=65

Želechovické paseky [online]. 2008 [staženo 27.1.2009]. http://www.paseky.net/rs/?q=node/1

101

JINÉ ZDROJE

Historické letecké snímky poskytl Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška, © MO ČR 2008

Sdělení Obecního úřadu Tečovice, Chrastinová M. Listopad 2008

Sdělení Evidence obyvatel Valašské Meziříčí, Babicová, M. 30.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Zádveřice-Raková. 30.11.2008

Sdělení Magistrátu města Zlín. 24.11.2008

Sdělení Evidence obyvatel Bojkovice, Gottfriedová, V. 27.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Jeseník nad Odrou. 24.11.2008

Sdělení Evidence obyvatel Nový Jičín. 3.12.2008

Sdělení Úřadu městyse Hustopeče nad Bečvou, Vomáčka, V. 26.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Tichá, Havlová L. 21.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Branky, Kašíková. 30.10.2008

Sdělení Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Krejčí, M. 5.12.2008

Sdělení Obecního úřadu Lichnov. 27.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Palkovice. 28.11.2008

102

Sdělení Městského úřadu Slavičín, Spurná, M. 15.1.2009

Sdělení Obecního úřadu Hostišová, Císařová, M. 21.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Bernartice nad Odrou, Horutová, D. 2.12.2008

Sdělení Obecního úřadu Komárno. 28.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Malhotice. 26.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Zámrsky. 27.11.2008

Sdělení Obecního úřadu Pitín, Staňková, L. 1.12.2008

Vlastní fotografie

103

PŘÍLOHY Příloha 1. J. Vencálkovo vymezení regionu Valašsko

104

Zdroj: VENCÁLEK, J., et al. Valašsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Kroměříž: Školský úřad, 1993. s. 8.

Příloha 3. Seznam obcí regionu Valašska v současné době

105

106

107

Zdroj: ŠTIKA, J. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007. 273 s. ISBN 978-80-254-0836-0 Zpracovala a aktualizovala Iveta Janošová

108