Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost
Ing. Bohuslava Boučková, CSc. Katedra ekonomiky Provozně ekonomická fakulta ČZU Praha
Osnova příspěvku Definice a kategorie disparity Externí disparita českého zemědělství Externí disparita zemědělství z hlediska některých ekonomických hypotéz Koesterova hypotéza sektorových faktorových nadkapacit Engelův zákon Nerovnovážné postavení na trhu
2
Definice a kategorie disparity Disparita = nerovnost Příjmová, resp. důchodová disparita = nerovnost v příjmech/důchodech Definice v odborné literatuře vesměs zaměřeny na příjem sociálních skupin obyvatel:
„Nerovná distribuce příjmů obyvatel nebo jednotlivců různých skupin participujících v ekonomice. Zpravidla se vyjadřuje jako procentický podíl příjmu daného procenta populace na celkovém/průměrném příjmu.“ http://www.investopedia.com/terms/i/incomeinequality.asp#ixzz2An95DVhw
Kategorie disparity Disparita objektivní (reálná) subjektivní Disparita příjmová = měří rozdíly v příjmech pracovníků důchodová = měří rozdíly v důchodech podniků/odvětví/států
Disparita interní = měří rozdíly v příjmech/důchodech uvnitř dané jednotky NE externí = měří rozdíly v důchodech dané jednotky NE oproti průměru NE/ jiným jednotkám NE 4
Disparita příjmová/důchodová
Mezispotřeba
A
Práce
Z
HP
HPH 5
Z pohledu agrárního sektoru to znamená: interní disparita = nerovnost příjmu (důchodů) mezi dílčími jednotkami v rámci agrárního sektoru, tedy mezi podniky různých právních forem, rozdílné ekonomické velikosti, hospodařícími v různých produkčních oblastech a regionech atd.
externí disparita = nerovnost mezi agrárním sektorem a jinými odvětvími, případně průměrem národní ekonomiky, nebo mezi agrárními sektory různých zemí
6
Interní důchodová disparita – podle výrobního zaměření
http://www.vsbox.cz/fadn/HTM/DATA_10_C_TEXT.htm
7
Interní důchodová disparita – podle ekonomické velikosti http://www.vsbox.cz/fadn/HTM/DATA_10_C_TEXT.htm
8
Interní důchodová disparita – podle výrobních oblastí http://www.vsbox.cz/fadn/HTM/DATA_10_C_TEXT.htm
9
Interní důchodová disparita – podle právní formy http://www.vsbox.cz/fadn/HTM/DATA_10_C_TEXT.htm
10
Měření interní příjmové disparity
tytéž ukazatele jako u
příjmové disparity externí – průměrná hrubá (čistá) měsíční mzda, průměrná hodinová mzda
Problém :
V tomto případě je poměrně obtížné oddělit objektivní a subjektivní disparitu, poněvadž rozdíly v příjmech pracovníků uvnitř sektoru jsou rovněž ovlivněny úrovní vzdělání, věkem, pohlavím, pozicí v zaměstnání, osobními schopnostmi a vlastnostmi pracovníka, jeho 11 očekáváním atd.
Externí příjmová disparita 2005
2010
12
13
14
Vývoj počtu pracovníků v komparaci s vývojem produkce
15
Vývoj počtu pracovníků v zemědělství ČR, 2005-2010 (tis. osob) Zdroj: ČSÚ
160,0
140,0
144,3 141,0 132,0
120,0
122,2 112,9
100,0
107,8 80,0
60,0
40,0
20,0
0,0 1
2
3
4
5
6
16
Odvětvová struktura zaměstnanosti podle NACE a podle krajů ČR, 2011
Zdroj: ČSÚ
Název odvětví (Kód CZ-NACE) Zemědělství, lesnictví, rybářství (A) Těžba a dobývání (B)
PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR 0,3
2,9
5,5
4,9
2,8
2,8
2,3
4,4
4,7
5,8
2,9
3,8
3,2
1,9
3,1
0
0,3
0,2
0,7
4,2
2,1
1
0,2
0,2
0,5
0,5
0,4
0,1
3,8
0,9
Zpracovatelský průmysl (C)
7,6 24,3 28,3 29,7 24,4 26,4 37,4 30,4
34 34,7 24,8 29,5 36,5 30,3 26,3
Elektřina, plyn, teplo (D)
0,9
1,2
1,7
1,4
1,4
1,5
0,8
0,9
0,7
1,3
1,1
0,7
1,2
1,5
1,2
Voda, odpady, sanace (E)
0,7
1,1
1
1,7
1,4
1,9
0,9
1,1
1,2
1,1
0,8
1
0,9
0,9
1,1
Stavebnictví (F)
7,6
8,7
11
9,4
8,7 11,4
9,2
8,7
8,8
8
8,3
8,5
10
7,6
8,8
Obchod (G)
14,9 13,4 11,8 11,8 12,5 10,5 10,2 10,1 12,5 10,5 11,9
13 12,2 11,4 12,2
Doprava a skladování (H)
6,9
8,8
5,9
5,4
7
7,3
5
7
5,8
5,2
6,9
6,3
4,8
5,8
6,5
Ubytování, stravování a pohostinství (I)
6,3
4,2
4,5
3
5,8
3,2
3,7
4
3
3,5
3,4
3
3,3
2,8
3,9
Informační a komunikační činnosti (J)
8,6
3,5
2,1
1,5
0,6
2,2
1,6
2,3
1,7
0,9
2,9
1
1,3
2,8
3
Peněžnictví a pojišťovnictví (K)
5,2
3,1
1,5
2
1,2
1,6
1,5
1,8
2,5
1,9
2,8
2,1
1,3
2,3
2,5
Činnosti v oblasti nemovitostí (L)
1,9
1,1
0,4
0,6
0,9
1,2
0,5
0,3
0,4
0,1
0,8
0,7
0,5
0,7
0,9
Profesní, vědecké a technické činnosti (M)
7,9
4,3
2,7
2,9
2,6
2,6
3,7
3,7
3,7
2,7
6
3,2
2,7
2,9
4,1
4
2,4
2,2
1,6
2,7
2,6
1,5
0,9
1
2
2,4
2
2
2,9
2,4
Veřejná správa a obrana (O)
7,4
6,2
5,7
6,9
7,2
6,5
6,2
6,6
4,5
6,8
7,2
9,1
4,5
6,3
6,6
Vzdělávání (P)
7,8
5,2
5,7
5,8
5,4
5,6
4,9
7,2
5,9
5,6
6
5,6
5,4
5,3
5,9
Zdravotní a sociální péče (Q)
5,8
5,5
5,5
6,4
7,4
7,1
6,6
7,1
6,7
6,9
7,7
8
6,8
7,2
6,7
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R)
3,7
1,5
1,9
1,6
2
1,2
1,7
1,6
0,6
1,1
1,6
0,8
1,7
1,2
1,7
Ostatní činnosti (S)
2,4
2,2
1,7
2,4
1,1
2
0,9
1,6
1,3
0,9
1,6
1
1,7
1,7
1,8
Činnosti domácností (T)
0,1
0,1
0,8
0,3
0,6
0,1
0,2
0,3
0,9
0,3
0,4
0,3
0
0,8
0,4
0
0
0
0
0,1
0
0,2
0
0
0,1
0
0
0
0
0
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Administrativní a podpůrné činnosti (N)
Exteritoriální organizace (U) Celkem
Pokles počtu pracovníků následně ovlivňuje demografickou funkci zemědělství
18
Externí důchodová disparita
19
Vývoj čisté reálné (deflované) přidané hodnoty zemědělství na 1 AWU, EU 27, 2000-2011, index 2005=100 Země
/
Období
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
EU (27 zemí)
94.9
104.1
99.5
101.8
111.1
100.0
103.9
Eurozóna (16 zemí)
107.4
110.9
103.8
105.4
107.7
100.0
Belgie
119.1
109.2
96.3
104.7
109.8
Bulharsko
105.1
118.0
94.7
88.6
Česká republika
60.0
74.4
59.1
61.1
Dánsko
104.9
126.6
89.7
Německo
90.1
111.0
Estonsko
40.5
Irsko
2007 (e)
2008
2009
2011
(p)
111.5
119.1
(e)
102.0
89.9
(p)
101.0
102.7
(e)
132.6
107.2
113.4
141.1
109.3
(e)
96.9
98.8
167.9
121.4
123.5
152.2
(e)
105.2
109.4
115.3
93.4
129.3
160.0
(e)
100.0
112.8
114.4
66.6
66.3
113.8
136.7
(e)
111.9
100.0
108.9
126.5
134.7
94.8
113.2
128.7
(e)
58.4
95.3
100.0
100.0
140.1
112.4
95.7
156.9
188.7
(e)
80.2
76.5
80.9
100.0
83.4
93.5
87.2
67.6
79.6
101.5
(e)
117.2
115.5
108.5
102.5
100.0
95.2
102.9
88.5
90.4
83.5
78.9
(e)
104.4
112.6
109.0
123.2
113.3
100.0
95.5
107.4
91.1
91.6
99.0
97.5
(e)
Francie
110.2
111.4
108.4
106.6
105.2
100.0
111.3
121.1
104.6
84.5
116.0
113.7
(e)
Itálie
117.9
115.4
113.5
113.8
114.6
100.0
96.3
93.7
95.2
90.4
79.9
88.7
(e)
Kypr
95.9
106.3
107.7
99.4
97.2
100.0
90.0
90.1
85.7
89.8
92.0
93.5
(e)
Lotyšsko
41.1
53.2
52.7
57.6
95.9
100.0
130.2
135.6
114.0
101.8
134.5
148.0
(e)
Litva
60.8
56.4
52.2
58.7
92.5
100.0
88.9
133.2
123.2
106.0
120.8
144.8
(e)
Lucembursko
110.8
112.0
163.3
103.1
131.3
100.0
104.8
133.0
91.8
60.6
61.5
76.7
(e)
Maďarsko
76.5
80.5
63.7
65.4
98.6
100.0
107.3
115.2
152.2
104.3
123.2
183.8
(e)
Malta
92.6
107.0
105.9
99.0
96.9
100.0
97.5
94.5
90.1
98.7
89.9
77.3
(e)
Nizozemsko
127.0
117.1
100.0
108.7
100.4
100.0
123.0
121.8
104.4
86.7
112.7
102.6
(e)
Rakousko
89.6
105.4
96.9
96.8
101.8
100.0
110.8
124.8
121.9
93.7
106.5
123.7
(e)
Polsko
60.9
70.0
63.2
58.4
108.8
100.0
112.9
137.8
119.5
134.0
161.7
175.9
(e)
Portugalsko
107.6
106.8
98.6
94.2
105.0
100.0
102.0
93.8
98.6
87.7
96.6
86.7
(e)
Rumunsko
66.9
114.2
106.8
121.2
175.2
100.0
99.3
76.8
114.4
97.1
87.7
137.5
(e)
Slovinsko
71.4
61.9
81.8
64.5
99.6
100.0
97.4
109.5
97.2
92.6
100.9
106.0
(e)
Slovensko
82.4
93.7
88.6
82.9
107.3
100.0
122.1
128.9
143.5
110.5
114.4
133.9
(e)
Finsko
94.5
95.1
94.6
93.4
90.0
100.0
98.9
112.6
96.7
115.6
(p)
129.0
121.7
(e)
Švédsko
81.8
92.8
103.7
101.0
91.7
100.0
111.3
135.7
119.1
93.4
(p)
122.4
123.9
(e)
Spojené království
78.8
85.4
93.5
106.3
101.2
100.0
101.9
109.3
143.3
134.5
138.8
150.4
(e)
Island
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
Norsko
122.4
119.0
124.0
122.1
119.2
100.0
93.9
105.0
107.3
113.0
120.4
123.2
(e)
Švýcarsko
103.0
95.7
102.1
94.8
105.9
100.0
97.1
102.5
107.3
102.7
101.6
103.7
(e)
Černá Hora
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
Chorvatsko
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
Makedonie
79.2
52.5
76.5
86.8
121.4
100.0
113.8
98.2
99.4
106.2
:
:
110.8
103.0
110.9
100.0
123.1
97.2
100.0
96.4
100.0
87.8
98.8
81.8
75.5
53.2
52.2
98.3
92.2
Řecko
117.8
Španělsko
Zdroj: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tag00057
(e)
(p)
2010
98.5
114.5
(p)
Příčiny externí příjmové a důchodové disparity agrárního sektoru 3 skupiny ekonomických hypotéz nabídkově orientované poptávkově orientované komplexní (tržní vysvětlení) Vzhledem k časovému limitu se zde budeme zabývat pouze 3 z nich 21
Nabídkově orientované hypotézy specifika zemědělství inversní nabídková křivka hypotéza “šlapacího mlýna“ (W. Cochran)
alternativní náklady (G. Johnson)
22
Poptávkově orientované hypotézy Engelův zákon - při rostoucích důchodech obyvatel klesá podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích
Herzbergerova teorie potřeb, stejně jako Engelovo rozlišení potřeb, dělí potřeby na: • nezbytné (uspokojení je nutností lidského života) • zbytné (uspokojují se tehdy, jsou-li uspokojeny potřeby
nezbytné ) • luxusní (přepychové, exkluzivní )
23
Vývoj podílu výdajů na spotřebu 1989-2009 http://zarozvoj.ic.cz/vydaje-domacnosti-analyza.p14.html
24
Poptávkově orientované hypotézy Nerovnovážné
postavení zemědělství na trhu tzv. „cenové nůžky“
- ceny vstupů do zemědělství rostou rychleji než ceny výstupů,
poněvadž vstupy jsou nakupovány na monopolních nebo téměř monopolních trzích a výstupy realizovány na monopsoních nebo 25 téměř monopsoních trzích
26
Postavení nezemědělského odvětvítví na trhu
D
O
D D
P
O O 27
Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu
O
D O
D 28
Komplexní hypotéza
„Tržně hospodářské vysvětlení“
formulována americkým ekonomem
R. Koesterem doplňuje jednotlivé hypotézy o teorii sektorových faktorových nadkapacit Souvisí s mobilitou produkčních faktorů, především půdy 29
Komplexní hypotéza
„Tržně hospodářské vysvětlení“
Jestliže v odvětví vzniká nadkapacita faktoru, přelévá se tento faktor do odvětví, kde je jej nedostatek a je po něm poptávka To neplatí pro půdu jako produkční faktor, která i při nadkapacitě vzhledem k požadavku ochrany zemědělského půdního fondu zůstává v odvětví a snižuje jeho efektivnost. To prohlubuje externí důchodovou disparitu zemědělství 30
Vývoj výměry zemědělské půdy v ČR, 1989-2010 Zdroj:ČSÚ
4 310 000 4 300 000 4 290 000
4 280 000 4 270 000 4 260 000 4 250 000 4 240 000 4 230 000 4 220 000 4 210 000 4 200 000 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
31
Závěry Pro český agrární sektor je příznačná příjmová i důchodová disparita Interní důchodová disparita se projevuje mezi podniky jak vzhledem k ekonomické velikosti, právní formě, výrobnímu zaměření i výrobní oblasti Problémem je zejména prohlubující se externí příjmová disparita, jež ovlivňuje pokles počtu pracovníků v odvětví a následně i demografický vývoj venkova Příčiny externí příjmové disparity, definované na základě obecně platných ekonomických teorií, se posunují. Do popředí se dostává nerovnovážné postavení zemědělství na trhu, nízká důchodová elasticita poptávky po potravinách (Engelova křivka) je prohlubována vlivem dovozu. Význam sektorové faktorové nadkapacity půdy se snižuje vlivem nízké míry ochrany půdního fondu 32
Zdroje: • • • • • • • •
Havránek, J.,Kotrbáček, J.: Konkurenční postavení zemědělských výrobců a jeho důsledky. (The competitive position of agricultural producers and its consequences). In: Transformation, Stabilization and Growth. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno; 2000, ISBN 80210-2408-9 Sokol, Z.: Příjmová disparita zemědělství. VÚZE, Praha, 1994 Divila, E., Kraus, J., Sokol, Z.: Agrární struktura ve vyspělých ekonomikách. Praha, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 1994 Svatoš, M. et al., 2009: Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů. ČZU v Praze, ISBN 978-80-213-1923-3 Svatoš, M. a kol., 2009: Zahraniční obchod (teorie a praxe), Grada Publishing, Praha, ISBN 978-80-247-2708-0 Zpráva o stavu českého zemědělství za rok 2010. http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-ahodnotici-zpravy/publikace-zemedelstvi/zemedelstvi-2011.html Dynamická strategická rozvaha. www.esfcr.cz/file/5961_1_1/ 33
Děkuji za pozornost!