David Mikoláš (2013)
Typologie pramenů 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Písemné prameny Kartografické prameny Ikonografické prameny Plány Hmotné prameny Další informativní prameny
2
1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického charakteru 1. 2 Vyprávěcí prameny (kroniky) 1. 3 Urbáře 1. 4 Různé popisy panství
3
1. 1 Prameny diplomatického charakteru • listiny, listy, úřední písemnosti • údaje o existenci panského sídla a jeho majitelích • zprávy o podobě jednotlivých objektů obvykle chybí
České desky zemské - menší 96, kvatern půhonný, fol. 22, spor Jana Tetaura z Tetova se Sobinou Berkovnou z Chlumu
4
1. 2 Vyprávěcí prameny (kroniky) • informace o událostech spojených s jednotlivými sídly, popisy pouze výjimečně
Kosmova kronika, oddíl XXI, Roku od narození Páně 1067
6
1. 3 Urbáře • zachycují právní vztahy mezi majitelem panství a jeho poddanými • přesný soupis poddanských povinností • od konce 16. století již podrobnější popisy panství a zmínky o sídlech jejich majitelů • informace o stavebním materiálu, o počtu podlaží, místností • nejstarší popis opočenského panství a zámku (1598) Popis zámku mníšeckého a tvrze Velké Hraštice v Urbáři panství Mníšek, 1650 < http://www.rymane.cz/rodvlcku/urbarpmzamekatvrz.jpg >
7
1. 4 Různé popisy panství • inventáře a odhady panství, dílčí cedule (protokoly o dělení panství mezi příslušníky rodu) • ve větší míře od 17. století • charakter popisu podobný jako v urbářích, větší důraz na inventář a jeho finanční ohodnocení Ukázka dílčích cedulí Malešických z Poutnova z Desk zemských < http://www.obec-vochov.cz/image.php?nid=9814&oid=2084467&width=900 >
9
2. Kartografické prameny 2. 1 Mapy 2. 2 První josefínské vojenské mapování 2. 3 Mapy stabilního katastru
10
2. 1 Mapy • rozvoj od 16. století • informace o nejvýznamnějších sídlech formou značek • Komenského mapa Moravy • Müllerovy mapy
Rukopisná mapa Moravy Johanna Christopha Müllera, výřez Brna a okolí, 1712
11
2. 2 První josefínské vojenské mapování • 1764-1768 • podrobné zachycení podoby terénu a všech strategicky důležitých objektů • cenné např. zachycení zbytků opevněných hradišť, hradů či vojenských opevnění První vojenské mapování, výřez Náchoda a okolí, 1764
12
2. 3 Mapy stabilního katastru • základem indikační skizzy z let 1824-1843 (Čechy) • velmi pečlivé, barevně rozlišeny stavby zděné (červeně) a dřevěné (žlutě), barevně rozlišovány i různé druhy pozemků • přesné zachycení půdorysu dvorů a historických jader vsí • možno zachytit starší situaci tvrzišť, uspořádání panských dvorů i zámeckých areálů Stabilní katastr, Ústecký kraj, mapa Děčín, katastrální území Děčín, mapový list 1, 1843
13
3. Ikonografické prameny • 3. 1 Nejstarší vyobrazení sídel středověkých elit • 3. 2 Dílo Jana Willenberga a dalších rytců • 3. 3 Soubory vyobrazení středověkých sídel ovlivněné romantismem • 3. 4 Obrazové soubory sídel z 2. poloviny 19. století • 3. 5 Ilustrace historické a historicko-vlastivědné literatury • 3. 6 Pohlednice • 3. 7 Jednotlivá vyobrazení sídel v různých sbírkách
14
3. 1 Nejstarší vyobrazení sídel středověkých elit • ve větší míře až od přelomu 16. a 17. století • nejstarší obraz zámku v Rychnově nad Kněžnou (kolem r. 1600)
Zatím nejstarší známé vyobrazení rokytnického zámku zachycené na obraze „Stadtl Rockitnitz“, olej na plátně, před r. 1770 15
3. 2 Dílo Jana Willenberga a dalších rytců • soubor dřevořezeb a perokreseb (kolem r. 1600) • rytiny většiny hradů a zámků Lichtenštejnů od Johanna Adama Delsenbacha (poč. 18. století) • soubor kreseb vojenského inženýra Friedricha Bernharda Wernera z Vratislavi (1. třetina 18. století) Nahoře Willenbergova veduta Bechyně z roku 1602, dole Delsenbachova rytina hradu a zámku Plumlova z roku 1720
16
3. 3 Soubory vyobrazení sídel ovlivněné romantismem • soubor Adolpha Friedricha Kunikeho „Mahlerische Darstellungen aller vorzüglicher Schlösser und Ruinen der österreichischen Monarchie“ • soubor rytin hradů, zámků a tvrzí v díle Franze Alexandra Hebera • ikonografické dílo královéhradeckého kanovníka biskupské kapituly Antonína Jana Venuta (400 akvarelů, kolorovaných kreseb, rytin a skic) • kresby hradů a zámků Karla Hynka Máchy
Hrad Bouzov na litografii od Adolpha Friedricha Kunikeho, 1833-1835
17
3. 4 Obrazové soubory sídel z 2. poloviny 19. století • vedle tradičních rytin i fotografie • soubor 150 litografií českých šlechtických sídel drážďanského rytce Woldemara Raua „Album der herrschaftlichen Landsitze und Schlösser in Böhmen“ (60. léta 19. století) • soubor fotografií moravských šlechtických sídel připravený Augustem Prokopem „Album hradů a zámků“ (1888)
Hrad Buchlov na fotografii Augusta Prokopa, 1888, <dostupné online na http://vilemwalter.cz/hrady/index.htm>
18
3. 5 Ilustrace historické a historicko-vlastivědné literatury
Tvrz v Unčovicích (PINKAVA, Viktor: Unčovice. Vlastivěda moravská, II., Čís. 39, Litovelský okres, Brno, 1903)
19
3. 6 Pohlednice • evidence vydaných pohlednic bohužel neexistuje • záležitost soukromých sbírek
Hrad Bezděz se vsí na dobové pohlednici, 1921
20
3. 7 Jednotlivá vyobrazení sídel v různých sbírkách • soubory fotografií uložené v archivu NPÚ v Praze a jeho krajských pobočkách
Hrad Bezděz s kaplí na dobové fotografii, kolem r. 1900
21
4. Plány • obvykle součástí archivních fondů velkostatků, uloženy v SOA, některé také v archivech NPÚ a zahraničních archivech • soubor 25 plánů hradů a zámků z území ČR a 1 veduty uložených v Archivu říšského města Norimberku (kolem r. 1777)
• sbírka Ferdinanda Friedricha von Nicolai uložená ve Wirtenberské zemské knihovně ve Stuttgartu (18. století)
Plán barokní fasády zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou připravený rakouským architektem Jakubem Prandtauerem, 1700-1737
22
5. Hmotné prameny 5. 1 Samotný objekt hradu, zámku a tvrze 5. 2 Heraldické a epigrafické památky
23
5. 1 Samotný objekt hradu, zámku a tvrze • stavebně historické průzkumy (součinnost architekta a historika) • vypracování plánu s vyznačením historického vývoje stavby • pokus o hmotovou rekonstrukci (nejvěrohodnější vzniklé na základě soustavného archeologického a architektonického průzkumu lokality) • závěry ze SHP vyvozuje časopis Průzkumy památek
Hmotová rekonstrukce biskupského hradu v Roudnici nad Labem podle D. Menclové, kresba akad. arch. Antonín Kryl
24
Vyhodnocení stavebního vývoje hradu Hauenštejna studenty archeologie < http://archeoforstudents.blogspot.cz/2013/01/seminarni-prace-hrad-zamek-horni-hrad.html >
25
5. 2 Heraldické a epigrafické památky • nápisy a erby umístěné na šlechtických sídlech • nutno brát v úvahu eventuální sekundární osazení (přemístění)
Erb Jaroše ze Zástřizl nad nádvorním portálem 2. brány hradu v Boskovicích, po r. 1569 26
6. Další informativní prameny • starší modely přestavěných či zaniklých objektů • filmové záběry (např. film o likvidaci tvrze v Hrušově u Mladé Boleslavi z poč. 60. let 20. století) • novinové články Článek o SHP gotického hradu v Litoměřicích, Litoměřický deník, 11. 5. 2009
27
Teoretický zdroj MUSIL, František. Úvod do kastelologie. 1. část. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006, s. 22-45.
28
