Daňové zatížení vybrané firmy

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra ekonomických studií

Daňové zatížení vybrané firmy Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Irena Fatrová

Romana Prosecká

Jihlava 2011

Anotace Tématem práce je zobrazení vývoje daňového zatížení vybrané firmy. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých daňových pojmů a na podrobnější charakteristiku vybraných daní. V praktické části jsou rozborovány jednotlivé daně z hlediska činnosti firmy, jejich zaplacené výše a podíl na celkovém daňovém zatížení za roky 2008, 2009, 2010 a následně je uveden předpokládaný vývoj pro další rok.

Klíčová slova daňové zatížení, daňová soustava, charakteristika daní a pojistného, subjekt daně, předmět daně, základ daně, sazba daně

Annotation The topic of this thesis is a depiction of tax burden progress of a chosen company. The theoretical part concentrates on explanation of tax terminology and on detailed characteristics of selected taxes. In the practical part individual taxes in terms of company activity are being analyzed, also the extent to which they have been paid and participation on the whole tax burden in 2008, 2009 and 2010 followed by an assumption of a development for the next year.

Key words tax burden, tax system, characteristics of taxes and insurance, tax subject, tax object, tax base, tax rate

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 16. 5. 2011

……………………………. Romana Prosecká

Obsah: Obsah: .........................................................................................................................................5 1 Úvod....................................................................................................................................6 2 Daně – teoretická část .........................................................................................................7 2.1 Daně – příjmy státního rozpočtu ..................................................................................7 2.2 Daňové charakteristiky.................................................................................................8 2.3 Daňová soustava ČR ..................................................................................................10 2.4 Charakteristika jednotlivých daní ..............................................................................11 2.4.1 Daň z příjmů právnických osob (zaměření na s.r.o.) ..........................................12 2.4.2 Daň z nemovitostí ...............................................................................................17 2.4.3 Silniční daň .........................................................................................................19 2.4.4 Daň z přidané hodnoty........................................................................................21 2.4.5 Pojistné na sociální zabezpečení.........................................................................24 2.4.6 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění ...............................................................26 2.4.7 Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců.........................................................27 3 Praktická část ....................................................................................................................28 3.1 Představení rozborované firmy ..................................................................................28 3.2 Jednotlivé placené daně..............................................................................................30 3.2.1 Daň z příjmů právnických osob ..........................................................................30 3.2.2 Daň z nemovitostí ...............................................................................................33 3.2.3 Silniční daň .........................................................................................................34 3.2.4 Daň z přidané hodnoty........................................................................................35 3.2.5 Pojistné na sociální zabezpečení.........................................................................39 3.2.6 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění ...............................................................42 3.2.7 Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců.........................................................44 3.2.8 Pojistné celkem ...................................................................................................46 3.2.9 Daňové zatížení...................................................................................................47 3.2.10 Výhled na další rok .............................................................................................51 3.2.11 Srovnání daňového zatížení ČR s jinými státy ...................................................51 4 Závěr .................................................................................................................................53 5 Seznam použité literatury .................................................................................................54 6 Seznam tabulek .................................................................................................................55 7 Seznam grafů ....................................................................................................................55

5

1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Daňové zatížení vybrané firmy. Pracuji ve firmě, která má právní statut společnost s ručením omezeným a zabývá se výrobou potravin. Veškeré každodenní účetní úsilí vede vlastně k tomu, zjistit jakéže to daně a v jaké výši se už zase musí odvádět. Povinnosti zaplatit daň se nikdy nevyhýbáme, byť nám není příjemné, když vidíme, kolik finančních prostředků odvádíme do státní pokladny. Ve firmě nejsou zpracovány přesné statistiky a kompletní přehledy o platbách jednotlivých daní a nikdy se nepočítalo skutečné celkové daňové zatížení. Tento přehled bych chtěla zpracovat zpětně, od roku 2008, a zjistit podíl jednotlivých daní ve vztahu k výnosům firmy. V teoretické části práce bych chtěla popsat daně z hlediska příjmů státního rozpočtu a stručně uvést vše, co nám daně nějak charakterizuje, dále popsat daňovou soustavu České republiky a charakterizovat jednotlivé daně a jejich specifika, avšak pouze ty, které se vyskytují v praktické části práce. V praktické části práce se budu zabývat skutečnou výší daní v naší firmě. Tyto daně bych chtěla pro přehlednost uspořádat do tabulek – jednotlivě pro každý rok zvlášť. Každou daň bych chtěla rozborovat z hlediska činnosti firmy. Výsledkem by měl být výpočet celkového daňového zatížení a podíl jednotlivých daní na tomto celkovém zatížení. Dále bych chtěla zobrazit předpokládaný vývoj situace pro další rok.

6

2 Daně – teoretická část 2.1 Daně – příjmy státního rozpočtu Každý stát potřebuje ke svému fungování finanční prostředky, které získává výběrem daní. Právo vybírat daně náleželo panovníkovi již od dob otrokářské společnosti, kdy byly vybírány většinou v naturální podobě a mnohdy byly dobrovolné. Daně byly vybírány do panovníkovy pokladny, později finance panovníka splynuly s financemi státu. Původně byly daňové odvody zaměřené účelově – například na financování válečných tažení či financování obrany území, později se změnily v neúčelový zdroj krytí veřejných služeb. (Široký, 2003) Dnes se na daň díváme jako na povinnou, zákonem stanovenou platbu do státního rozpočtu, která se vyznačuje nenávratností, neekvivalentností (poplatník nemá nárok na protihodnotu odpovídající platbě) a neúčelovostí (daň se stane součástí celkového příjmu veřejného rozpočtu, z něhož budou financovány různé veřejné potřeby). (Nečadová, 2008) Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, který má formu zákona. Navrhuje ho vláda a schvaluje parlament. Je to stěžejní složka veřejné rozpočtové soustavy. Obsahuje očekávané příjmy z různých zdrojů a odhadované výdaje, které jsou rozděleny do různých kapitol. Příjmy státního rozpočtu tvoří (Hamerníková, Maaytová a kol., 2007): 

Výnosy daní včetně příslušenství (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty



Správní a soudní poplatky – poplatky za státem odvedenou službu



Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti



Cla a celní poplatky za dovážené zboží



Odvod zbývajícího zisku ČNB



Sankce za porušení rozpočtové kázně



Příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací



Příjmy prodeje a pronájmu majetku ČR



Úhrady spojené s realizací státních záruk



Splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze SR 7



Peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu



Prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané SR.

Daně jsou nejvýznamnějším zdrojem veřejných příjmů (nejvýznamnější daň z příjmů a daň z přidané hodnoty), odvádí je jak ziskové organizace, tak i neziskové organizace, které mohou být v rámci daňového zvýhodnění od daně osvobozeny. Stát musí udržet rovnováhu mezi tím kolik peněz by potřeboval vybrat na daních, aby mohl rozvíjet své aktivity, a tím, kolik by na daních chtěli odvádět občané a firmy, aby jim zůstalo co nejvíce pro vlastní potřeby. Při určení výše daní musí ještě stát zohlednit požadavky na sjednocení daní s ostatními zeměmi EU a zamezovat dvojímu zdanění příjmů. Dále musí stát při konstrukci daňového systému zohlednit i technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a vymahatelnosti daní.

2.2 Daňové charakteristiky Funkce daní V ekonomice by měly daně napomáhat veřejným financím plnit tyto funkce: 1. Alokační – uplatňuje se, jestliže trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů (veřejné statky, statky pod ochranou, nedokonalá konkurence), financování oblastí trhem podceněným, je realizována prostřednictvím vládní výdajové a daňové politiky a prostřednictvím administrativních zásahů. 2. Redistribuční – část důchodů a bohatství od bohatších jedinců se přesunuje k chudším 3. Stabilizační – zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability, vláda reguluje výši potřebných příjmů podle hospodářského cyklu. (Hruška, 2007) Daňové principy V podmínkách tržní ekonomiky je sedm daňových principů (Nečadová, 2008): 1. Princip daňové neutrality - výše zdanění nezávisí na druhu podnikání, daň by měla postihovat všechny stejně.

8

2. Princip daňové pružnosti – měřítkem je daňová kvóta – vztah mezi velikostí příjmů veřejných rozpočtů a HDP. 3. Princip

daňové

univerziality

–

zdanění

by mělo

platit

všeobecně

s co nejmenším počtem výjimek. 4. Princip daňové výnosnosti –daň by měla dobře a objektivně plnit státní rozpočet. 5. Princip daňové únosnosti – poplatník musí být schopen daně platit, nesmí být přitom omezovány jeho ekonomické činnosti. 6. Princip daňové spravedlnosti – daňový poplatník by měl platit daně v závislosti na užitku, který má z veřejných statků. 7. Princip daňové spravovatelnosti - výpočet daní by měl být nastaven tak, aby byla možná stejná daňová kontrola. Daňová progrese Daňová progrese ukazuje způsob přerozdělování důchodů a jaká je míra zdanění. 

Daň progresívní – míra zdanění roste s růstem důchodů tzn. poplatník platí tím větší daň, čím je jeho důchod vyšší.



Daň regresivní – s růstem důchodu míra zdanění klesá, tzn. poplatník platím tím menší daně, čím je jeho důchod vyšší.



Daň proporcionální – s růstem důchodu poplatníka se míra zdanění nemění.

(Hruška, 2007) Daňové zatížení Souhrn všech plateb, kterými je občan nebo firma povinen přispívat do veřejného rozpočtu se nazývá celková daňová povinnost. Tato povinnost se měří relativně k velikosti HDP, což se nazývá daňová kvóta. Daňová kvóta je buď čistá nebo složená. Čistá daňová kvóta = daně / HDP - zde jsou použity jen daně v právním slova smyslu, tedy vše, co má daň ve svém názvu. Složená daňová kvóta = daně + pojištění / HDP

- obsahuje i další povinné odvody

odpovídající ekonomickému pojetí daně. (B.Hamerníková, 2007)

9

2.3 Daňová soustava ČR Ke třídění daní můžeme použít různé kritéria. Nejznámějším členěním je rozdělení daní podle jejich vazby na důchod poplatníka, tzn. přímé a nepřímé daně. Dalším členěním je podle subjektu daně, který je nucen daň platit (jednotlivci, domácnosti, firmy, manželé), popřípadě podle objektu daně (důchodové, výnosové, majetkové, obratové,…). (J.Široký, 2003) Členění daní podle vazby na důchod poplatníka (Nečadová, 2008): 1. Přímé daně – dopadají přímo na důchody fyzických a právnických osob – daň je hrazena ze získaných příjmů. Poplatník nemůže tuto povinnost přesunout na někoho jiného. Lépe mohou vyhovět principu daňové spravedlnosti z důvodu jejich adresnosti. I.

Důchodové daně – daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob.

II.

Majetkové daně  daň z nemovitostí – daň z pozemků, daň ze staveb  daň silniční  daně převodové – daň z převodu nemovitostí, daň dědická, daň darovací.

2. Nepřímé daně – na důchody fyzických i právnických osob dopadají nepřímo. Jsou vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů - jsou součástí cen. I. II.

Univerzální daně – daň z přidané hodnoty. Selektivní daně  daně spotřební – daň z cigaret a tabákových výrobků, daň z alkoholu (daň z lihu a lihovin, daň z piva, daň z vína), daň z minerálních olejů, daň z uhlovodíkových paliv a maziv  cla  daně energetické (ekologické) – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, daň z elektřiny. 10

3. Ostatní daně  pojistné na sociální zabezpečení  pojistné na všeobecné zdravotní pojištění  místní poplatky – ukládají jednotlivé obce – poplatek ze psů, za užívání veřejného prostranství, z provozování výherních hracích automatů, z ubytovací kapacity, ze vstupného apod. V případě poplatku se nejedná o neekvivalentnost platby, neboť plátce poplatku dostává nějakou konkrétní protihodnotu. Jejich výběr je upraven obecně závaznými vyhláškami. Příslušnými orgány pro správu daní jsou finanční úřady jako správní orgány prvního stupně a finanční ředitelství jako odvolací orgány. Při dovozu u daně z přidané hodnoty a daní spotřebních vykonávají správu těchto daní rovněž celní orgány. Správce daně je přiřazen dle místní příslušnosti, což u právnických osob je míst, kde má tato PO sídlo podle zápisu v obchodním rejstříku. V případě daně z nemovitostí je správcem daně ten finanční úřad, v jehož obvodu se nachází nemovitost. (Fojtíková, 2007)

2.4 Charakteristika jednotlivých daní Pro tuto podrobnější charakteristiku jsem vybrala pouze ty daně, které jsou rozborovány v praktické části této práce. U každé daně jsou nejdůležitější tyto základní prvky (Fojtíková, 2007):  subjekt daně  objekt (předmět) daně  základ daně  sazba daně. Subjekt daně je osoba, která je povinna daň platit nebo odvádět. Dělíme je na poplatníky daně a plátce daně. Poplatníkem je právnická nebo fyzická osoba, jejíž majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Plátcem je osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat, srazit a odvést prostřednictvím správce daně. Objekt daně (předmět) bývá obsažen v názvu daně a je jím majetek, důchod nebo spotřeba. Zákon tuto část doplňuje o vynětí z daňové povinnosti a o osvobození od daně. 11

Základ daně je podkladem pro výpočet daně. Je to předmět daně upravený podle pravidel, které jsou vymezeny zákonem (upravený základ daně). Základ daně se vymezuje i časově, což představuje zdaňovací období. To je interval, ve kterém se základ daně zjišťuje. Daňová sazba je procentní výměra daně, která se vypočítá z daňového základu.

2.4.1 Daň z příjmů právnických osob (zaměření na s.r.o.) Daně z příjmů právnických osob jsou odváděny do státního rozpočtu jako daně přímé, jsou tedy vyměřeny konkrétnímu subjektu a ten je nemůže přesunout na někoho jiného. Ze státního rozpočtu jsou příjmy z daní z příjmů částečně přerozdělovány do rozpočtů krajů a obcí. (Nečadová 2008) Zdanění příjmů právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., který byl již mnohokrát novelizován. Z důvodu častých novelizací zákona jsou poplatníci daně nuceni vydávat nemalé finanční prostředky na pořízení literatury, školení a úpravy počítačových programů. Právnické osoby vymezuje obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o společnostech s ručením omezeným říká, že je to typ společnosti, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů, společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200.000 Kč, výše vkladu jednoho společníka musí činit alespoň 20.000 Kč. Společnost ručením omezeným může být založena jedinou osobou, nejvýše může mít padesát společníků. O založení společnosti s ručením omezeným musí být sepsána písemná smlouva. Společnost musí být zapsána do obchodního rejstříku. Následující popis základních prvků daně z příjmů vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., platného pro rok 2010. Subjekt daně Poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou vymezeni jako osoby, které nejsou fyzickými osobami – jsou to tedy veškeré právnické osoby, i organizační složky státu podle zvláštního předpisu. Poplatníky této daně jsou tedy obchodní společnosti a družstva, rozpočtové a příspěvkové organizace a další neziskové právnické osoby. 12

Poplatníky podle jejich sídla rozlišujeme na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňovým rezidentem je právnická osoba, která má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Tento daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident je právnická osoba, která nemá na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost, daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. (Fojtíková, 2007)  Sídlo právnické osoby je vymezeno v obchodním zákoníku jako adresa, která je jako sídlo nebo místo podnikání zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Adresou se rozumí název obce, poštovní směrovací číslo, číslo popisné, popř. název ulice nebo náměstí. Sídlem organizační složky podniku se rozumí adresa jejího umístění. V bytě může být sídlo právnické osoby pouze v případě, že to umožňuje povaha předmětu podnikání. Skutečným sídlem je adresa místa, z něhož je právnická osoba svým statutárním orgánem řízena.

Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem poplatníka. Předmětem daně nejsou příjmy získané darováním nebo zděděním majetku. Vymezení předmětu daně je základem pro stanovení daňového základu, ze kterého se daň vyměřuje. Zákon v § 19 taxativně vymezuje, které příjmy jsou od daně osvobozeny. Základ daně Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření před zdaněním, což je rozdíl, o který příjmy neboli výnosy (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně) převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Samostatný základ daně = veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období. Tyto příjmy zahrnované do samostatného základu daně lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.

13

Sazba daně Sazba daně činí pro rok 2010 19%. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně 5% se vztahuje na výpočet daně investičního a podílového fondu. Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího období, za něž je podáváno daňové přiznání. Daňová sazba je podíl daně připadající na daňový základ. Tato sazba daně je lineární, výše procenta nereaguje na pohyb daňového základu. Sazba daně necharakterizuje daňové zatížení ani tuto míru při různých daňových základech. Je lineární mimo jiné kvůli omezení daňových úniků dělením společností a tím snižování daňového základu. Sleva na dani Od daně z příjmů je možno si odečíst následující částky, či jejich poměrnou část:  18.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností  60.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením 

½ daně u PO zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Zálohy na DPPO Podle zákona o správě daní a poplatků je záloha povinná platba na daň, kterou je povinen daňový poplatník platit v průběhu zdaňovacího období, jestliže skutečná výše daně za toto období není ještě známa. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň započítávají na úhradu skutečné výše daně. Podle zákona o daních z příjmů se zálohy na daň platí v průběhu zálohového období, které začíná od prvního dne po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DAP v následujícím zdaňovacím období. 14

Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Daňové přiznání Zákon o daních z příjmů stanoví poplatníkům povinnost nepeněžité povahy – podat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Ustanovení se týká poplatníků, kteří jsou založeni za účelem podnikání (podnikatelské subjekty), i poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání (nepodnikatelské subjekty) a jsou pro účely zákona o daních z příjmů daňovými neziskovými subjekty. Pokud jde o podnikatelské subjekty, musí podat daňové přiznání bez ohledu na to, zda vykáží základ daně nebo nikoli nebo jestliže mají daňovou ztrátu. (Vodičková, 2009) Daňové přiznání podávají právnické osoby nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nebo nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – v případě poplatníků, kteří mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, nebo jejíž přiznání zpracovává daňový poradce. Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Daňové přiznání se podává na předepsaném tiskopise a to buď v papírové podobě nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Výpočet DPPO z účetnictví Základem pro výpočet DPPO je účetní výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), který se v souladu se ZDP upravuje na základ daně, z něhož se vypočítá DPPO. Všechny jednotky jsou povinny při vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky dodržovat obecně uznávané účetní principy a zásady, a to i v případě, že účetní jednotka zvolí účetní postup, který není výslovně upraven účetními předpisy. Účetní jednotka může využít všech legálních postupů ke snížení daňového základu, resp. ke snížení daňové povinnosti – neboli daňově optimalizovat. Účetní jednotka po vytvoření měsíční uzávěrky zjistí stav svého hospodaření – při kladném hospodářském výsledku se účetní jednotka může rozhodnout pro možnost snížení hospodářského výsledku. Použít lze například tyto způsoby: pořízení dlouhodobého majetku (odpisy), 15

nákup drobného majetku, zvýšení mezd zaměstnanců, poskytnutí daňově uznatelných zaměstnaneckých výhod, vytvoření zákonné rezervy, poskytnutí darů a sponzorských příspěvků apod. Přesný postup výpočtu DPPO ukazuje následující tabulka: Daňový systém

Účetní systém + Výnosy účetního období (6xx) - Náklady účetního období (5xx) = Výsledek hospodaření před zdaněním

= Výsledek hospodaření před zdaněním - Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů - Příjmy osvobozené od daně z příjmů - Příjmy tvořící samostatný základ daně - Příjmy sražené konečnou srážkovou daní + Náklady související s uvedenými druhy příjmů + Účetní náklady neuznané za daňové náklady + - Daňové úpravy výsledku hospodaření dle ZDP = Základ daně - Daňová ztráta z minulých zdaňovacích období - Případné další odčitatelné položky dle § 34 ZDP - Odpočet poskytnutých daňově relevantních darů = Základ daně snížený a zaokrouhlený x 19 % (pro období r. 2010) = Daň z příjmů - Slevy za zaměstnance se zdravotním postižením - Slevy na dani z titulu investičních pobídek = Výsledná daňová povinnost (Daňová ztráta není účetní položkou)

- Daň z příjmů splatná (591, 593) = Disponibilní zisk - Daň z příjmů odložená (592, 594) = Disponibilní zisk k rozdělení (431)

Postup výpočtu DPPO

Zdroj: Martin Děrgel, Poradce Český Těšín, ISBN 978-80-7365-320-0

16

2.4.2 Daň z nemovitostí Problematiku daně z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitosti má dvě samostatné složky – daň z pozemků a daň ze staveb. Výpočet obou složek se provádí odděleně, ale v rámci jednoho daňového přiznání. Následující popis základních prvků daně z nemovitostí vychází ze zákona č. 338/1992 Sb., platného pro rok 2010. 2.4.2.1 Daň z pozemků Subjekt daně Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, u pronajatých pozemků je to nájemce, a to zejména u pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. V případě, že vlastník pozemků není znám, je poplatníkem daně uživatel pozemku. Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, platí daň společně a nerozdílně. Předmět daně Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, kromě pozemků zastavěných stavbami v rozsahu půdorysu stavby, lesních pozemků, na nichž se nachází lesy ochranné a lesy zvláštního určení, a dále kromě vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících průmyslovému chovu ryb. Pozemky ve vlastnictví státu, obcí a krajů jsou za zákonem stanovených podmínek od daně z pozemků osvobozeny. Základ daně U daně z pozemků se rozlišují dva odlišné základy daně, a to cena pozemků a výměra pozemků. Cena pozemků je základem daně u pozemků zemědělského typu a zjistí se vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 a průměrné ceny půdy stanovené na 1 m2 ve vyhlášce. Skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1.1. zdaňovacího období je základem daně u ostatních pozemků.

17

Sazba daně Sazby daně z příslušných základů daně u pozemků jsou stanoveny následovně: Druh pozemku Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad Louky, pastviny, les, rybníky s průmyslovým chovem ryb Zastavěná plocha a nádvoří Stavební pozemek Ostatní plochy

Sazba daně 0,75 % 0,25 % 0,20 Kč /m2 2,00 Kč/m2 0,20 Kč/m2

Základní sazba daně se u stavebních pozemků násobí koeficientem v rozsahu 1,0 až 4,5. Tento koeficient zákon stanoví pro 7 velikostních skupin obcí podle počtu obyvatel. Obec může tento koeficient zvýšit či snížit o jednu až tři kategorie. 2.4.2.2 Daň ze staveb Subjekt daně Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Poplatníkem může být také nájemce, jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor ve správě Pozemkového fondu ČR nebo Správy státních hmotných rezerv. Je-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více vlastníků, platí daň společně a nerozdílně. Předmět daně Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, dále byty a nebytové prostory. Předmětem daně nejsou dálnice, silnice, stavby přehrad, stavby rozvodů energií a další stavby vymezené zákonem. Zákon dále specifikuje, které stavby jsou od daně osvobozeny. Základ daně Základem daně ze staveb je zastavěná plocha, což je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2. U bytů je základem daně výměra podlahové plochy v m2 vynásobená koeficientem 1,20 (upravená podlahová plocha).

18

Sazba daně Sazba daně je různá – od 2 Kč do 10 Kč za 1 m2 podlahové plochy, nejnižší sazba se vztahuje na obytné domy a nejvyšší se uplatňuje u podnikatelských subjektů v lukrativních odvětvích. Základní sazba daně se ještě dále upravuje:  Zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy, u staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba zvyšuje vždy.  Násobí koeficientem v rozsahu 1,0 až 4,5 pro 7 velikostních skupin podle počtu obyvatel u obytného domu, bytů a nebytových prostor. Obec může ještě tento koeficient dále upravit.  Násobí koeficientem 2,0 u staveb pro individuální rekreaci, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a zónách I. chráněných krajinných oblastí. 

Zvyšuje se o 2 Kč za každý m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti kromě zemědělské prvovýroby.

Společné náležitosti Zdaňovacím obdobím u obou daní z nemovitostí je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává do 31. ledna zdaňovacího období. Pokud v následujících letech nedohází ke změně, daňové přiznání se již znova nepodává a daň se vyměří v poslední známé daňové povinnosti. Daň je splatná do 31. května, přesáhne-li částku 5.000 Kč, je splatná ve dvou stejných splátkách do 31. května a 30. listopadu. Činí-li daňová povinnost méně než 30 Kč, daň se neplatí.

2.4.3 Silniční daň Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Patří mezi daně majetkové, je to daň přímá a daň účelová, což znamená, že by výnosy z této daně měly být použity na údržbu a opravy stávajících a výstavby nových silnic a dálnic. Následující popis základních prvků silniční daně vychází ze zákona č. 16/1993 Sb., platného pro rok 2010.

19

Subjekt daně Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána v technickém průkazu vozidla jako provozovatel nebo která užívá vozidlo po zemřelé osobě nebo užívá vozidlo

provozovatele

odhlášeného

z registru

vozidel.

Dále

je

poplatníkem

zaměstnavatel, jehož zaměstnanec používá svoje osobní vozidlo ke služebním účelům a tento zaměstnavatel mu vyplácí cestovní náhrady. Předmět daně Předmětem daně jsou vozidla registrovaná a provozovaná v české republice, která jsou používaná k podnikání. Předmětem daně naopak nejsou speciální vozidla, traktory a jejich přípojná vozidla, a vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. Zákon specifikuje vozidla, která jsou od daně osvobozena. Základ daně Základem daně u osobních automobilů je zdvihový objem motoru v cm3, u návěsů je to součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav a u ostatních vozidel je základem daně největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. Sazby daně Sazby daně můžou být buď roční nebo denní, na roční lze uplatňovat slevy. Denní sazba činí 25 Kč za každý den použití automobilu. Roční sazba se zjišťuje pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technickém průkazu. V případě, že u vozidel v průběhu zdaňovacího období vznikne nebo naopak zanikne daňová povinnost, vypočítá se daň jako příslušný počet dvanáctin roční sazby. Přesnou výši sazeb a slev specifikuje § 6. Správa daně Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda daňové přiznání zpracovává daňový poradce nebo ne. V průběhu zdaňovacího období platí poplatník zálohy a to k 15.4., 15.7., 15.10. a 15.12. Postup při výpočtu záloh nelze u téhož automobilu v průběhu zdaňovacího období měnit.

20

2.4.4 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je nejdůležitější nepřímou daní našeho daňového systému a zároveň tou nejsložitější. Platí ji spotřebitelé v ceně většiny nakupovaného zboží, odvádět ji musí ale prodejci. DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., který prošel mnoha novelizacemi, z nichž poslední je

47/2011 Sb. Daň z přidané hodnoty se platí

od 1. 1. 1993, kdy nahradila daň z obratu. Zatěžuje především konečného spotřebitele, tj. jak osobní spotřebu občanů, tak i stát a jím zřízené organizace a další subjekty, které neprovádějí ekonomickou činnost. Daň z přidané hodnoty odvádí daňové subjekty, které jsou registrovány jako plátci DPH, protože tato daň se vybírá po částech v jednotlivých fázích výroby a odbytu zboží a nemovitostí a při poskytování služeb. Plátce daně má povinnost uplatňovat daň na výstupu za jím uskutečněná zdanitelná plnění a má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění, tím vlastně zdaňuje pouze svou přidanou hodnotu. Jestliže daň na výstupu za příslušné zdaňovací období převýší odpočet daně, vzniká plátci vlastní daňová povinnost. Pokud naopak odpočet daně za příslušné zdaňovací období převýší daň na výstupu, vznikne plátci nadměrný odpočet. (Meritum DPH 2009, ASPI) Daň na vstupu = přijatá zdanitelná plnění – částka, která je obsažena v celkové ceně zboží nebo služby při nákupu. Daň na výstupu = uskutečněná zdanitelná plnění – povinnost přiznat daň za veškerý prodej. Následující popis základních prvků daně z přidané hodnoty vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., platného pro rok 2010. Daňové subjekty Daňové subjekty vymezuje § 5 a § 6 a dále § 94, rozlišujeme je na: 1) Povinné -

fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost a to včetně té, která nebyla založena za účelem podnikání, a která překročila obrat 1.000.000 Kč za nejbližších 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců

-

osoba, která se stala členem sdružení, jehož některý člen je plátcem DPH 21

-

osoba, která pokračuje po zemřelém plátci v jeho živnosti

-

osoba, která pořizuje zboží z EU ode dne, kdy hodnota zboží bez daně převýší částku 326.000 Kč

-

osoba, která přijala službu od zahraniční osoby za podmínek uvedených v §94

-

další osoby uvedené v §94.

2) Osvobozené -

osoba povinná k dani, jejíž obrat nepřesáhne 1.000.000 Kč za nejbližších 12 měsíců po sobě jdoucích, přičemž je přesně specifikováno, co se rozumí pojmem obrat

-

od daně jsou dále osvobozeny např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, pojišťovnictví, sociální pomoc apod..

3) Dobrovolné -

osoby, které nesplňují podmínku povinné registrace se mohou stát plátci dobrovolně. Je to výhodné při prodeji zboží nebo poskytování služeb, na které je snížená sazba DPH nebo pokud mezi zákazníky převažují plátci DPH.

Předmět daně Předmětem daně je: -

dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku

-

poskytování služeb za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku

-

další případy uvedené v §2.

Zákon dále stanoví, co se nepovažuje za zdanitelné plnění a co tedy není předmětem daně. Místo plnění (§7 – 12) Místo plnění je rozhodující pro posouzení, zda plnění podléhá nebo nepodléhá dani v tuzemsku.

22

Místem zdanitelného plnění je: -

při dodání zboží bez odeslání nebo přepravy místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, jestliže je dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží, je místem plnění místo, kde se přeprava nebo odeslání uskutečňovat začíná

-

při převodu nemovitosti místo, kde se nemovitost nachází

-

při poskytování služby místo, kde má osoba sídlo nebo místo podnikání

-

při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti místo, kde se nemovitost nachází

-

další případy a výjimky uvedené v zákoně o DPH.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) DUZP je okamžik, k němuž vzniká povinnost přiznat daň na výstupu. Při dodání zboží se za DUZP považuje den dodání zboží neboli převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Při převodu nemovitostí se za DUZP považuje den předání nemovitosti nabyvateli do užívání. Za DUZP při poskytnutí služby se DUZP váže na den poskytnutí služby nebo na den vystavení daňového dokladu. Podrobný výklad zdanitelného plnění a uskutečnění zdanitelného plnění nalezneme v zákoně o DPH v dílu 3 (§ 13 – 20) a dílu 4 ( §21- 25). Základ daně Správné stanovení základu daně je důležitý pro následný výpočet daně. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečnitelné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno (§ 36). V případě přijetí platby plátcem před uskutečněním zdanitelného plnění je základem daně částka přijaté platby snížená o daň. Zákon přesně vymezuje, co vše zahrnuje základ daně - např. clo, jiné daně, dotace k ceně apod. Sazba daně Dle § 47 se u zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty u zboží nebo služeb uplatňuje: -

základní sazba daně ve výši 20 %

-

snížená sazba daně ve výši 10 %. 23

Snížená sazba daně se používá u zboží a služeb, které jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 zákona o DPH – např. potraviny včetně některých nápojů, krmiva pro zvířata, živá zvířata, voda, farmaceutické výrobky, knihy, noviny, opravy zdravotních prostředků a invalidních vozíků, úprava a rozbor vody, zdravotní péče a noho dalších. Správa daně Zdaňovací období – základním zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátcem předcházející kalendářní rok nedosáhl částku 10.000.000 Kč. Pokud obrat plátce přesáhl toto částku, je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Plátce, jehož obrat přesáhl částku 2.000.000 Kč za předcházející kalendářní rok, má možnost si dobrovolně zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku. Daňové přiznání se podává vždy po skončení zdaňovacího období do 25. dne následujícího měsíce, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se nepodává, pokud ve zdaňovacím období nevznikne daňová povinnost ani nárok na vrácení daně.

2.4.5 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vybíráno na základě principu solidarity, kdy poplatníci odvádí pojistné ve stanovené výši bez ohledu na výši dávek, které z tohoto systému obdrží. (J.Fojtíková, 2007) Následující popis základních prvků pojistného na sociální zabezpečení vychází ze zákona č. 589/1992 Sb., platného pro rok 2010. Pojistné zahrnuje tyto platby: -

pojistné na sociální zabezpečení – skládá se z pojistného na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění

-

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Platby pojistného jsou určeny ke krytí výdajů spojených s potřebou finančního zajištění starobních a invalidních důchodů, nemocenských dávek, dávek v nezaměstnanosti, dávek v mateřství, zdravotnických potřeb a náhrad při pracovních úrazech. 24

Poplatníci pojistného Poplatníky pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby účastné dobrovolného pojištění. Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného v případě, že jejich pracovněprávní vztah je definován jako zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Vyměřovací základ Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Vyměřovací základ zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Sazby pojistného Sazby pojistného pro rok 2010 jsou stanoveny následovně:  u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu  u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel odečítá z částky pojistného za kalendářní měsíce polovinu částky, kterou v měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Od roku 2011 bude tato možnost odpočtu zrušena. Platba pojistného Pojistné odvádí zaměstnavatel za jednotlivé kalendářní měsíce a to od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet okresní správy sociálního zabezpečení.

25

2.4.6 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Pojistné na veřejné zdravotní pojištění je příjmem zdravotních pojišťoven a financuje výdaje spojené s nutnou zdravotní péčí, což je zejména léčebná péče, léky, preventivní prohlídky, pobyt v nemocnici, prostředky zdravotní techniky apod. Veřejné zdravotní pojištění je pojištěním zákonným. Následující popis základních prvků pojistného na zdravotní pojištění vychází ze zákona č. 592/1992 Sb., platného pro rok 2010. Plátci pojistného Plátci

pojistného

jsou

zaměstnanci

prostřednictvím

svého

zaměstnavatele,

zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a dále stát, který platí pojistné za osoby, které nejsou výdělečně činné. Zaměstnanci jsou osoby v pracovním poměru uzavřeném dle zákoníku práce a současně ti, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé jsou pro účely zdravotního pojištění ty právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají zaměstnance a mají sídlo na území České republiky. Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, čímž je minimální mzda. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Sazby pojistného Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž 4,5 % odvádí zaměstnanec a 9 % odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Odvod pojistného Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance a současně odvádí i část pojistného za zaměstnance, a to srážkou z jeho mzdy. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 26

2.4.7 Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců není daň, ale vzhledem k tomu, že ho platí zaměstnavatel a tato platba pojištění je pro něj povinnost, zahrnula jsem ho mezi placené daně. Zaměstnavatelé se této platby pojištění nemohou nijak zprostit ani ji přenést na nikoho jiného, pojistné je příjmem státního rozpočtu, pojistné má tedy charakter daně. Zaměstnavatel o zákonném pojištění neuzavírá žádnou smlouvu a ani se nijak neregistruje. Právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upravuje zákon č. 266/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Následující popis základních prvků úrazového pojištění zaměstnanců vychází ze zákona č. 266/2006 Sb., platného pro rok 2010. Úrazového pojištění jsou účastni všichni zaměstnanci v pracovním poměru, přičemž vykonávají-li zaměstnanci více zaměstnání, jsou pojištěni z každého tohoto zaměstnání. Pojištění vzniká dnem nástupu do pracovního poměru. Zaměstnavatelem se rozumí ten zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru. Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky: úrazový příplatek, úrazové vyrovnání, úrazová renta, bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění, náhrada nákladů spojených s léčením, náhrada nákladů spojených s pohřbem, jednorázový příspěvek pozůstalému a úrazová renta pozůstalého. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnancovi v rozhodném období. Sazby pojistného jsou stanoveny v příloze č. 2 k zákonu upravujícímu toto pojistné a pohybují se v rozmezí 0,28 – 5,04 %. Tyto sazby jsou stanoveny podle ekonomické činnosti zaměstnavatele a nejvyšší jsou v těch činnostech, kde hrozí největší riziko pracovního úrazu.

27

3 Praktická část 3.1 Představení rozborované firmy Hosova obchodní společnost, spol. s r.o., je firma rodinného charakteru, která se zabývá výrobou a balením potravinářského zboží. Společnost byla založena jediným společníkem, který byl zároveň jednatelem. V roce 2008 došlo k přerozdělení vkladu, do společnosti vstoupili další 3 společníci, 2 z nich jsou zároveň jednateli společnosti. Vlastní výrobní činnost byla po úpravách staršího objektu zahájena v roce 1994. Společnost se orientuje na pražení a balení suchých skořápkových plodů (arašídy, pistácie, mandle, kokos, lískové, vlašské ořechy a kešu ořechy), balení sušeného ovoce (ananas, rozinky, papája, meruňky, švestky, brusinky, jahody, jablka, banán) a zemědělských produktů (mák, kmín, sezam, slunečnice), a to jak v naturální formě, tak i v čokoládových a jogurtových polevách. Výrobní středisko je rozděleno dle procesů výroby na pražírnu suchých plodů a balírnu suchých plodů, sušeného ovoce a zemědělských produktů. Vzhledem k tomu, že se společnost snaží dodávat svým odběratelům veškerý sortiment těchto komodit, je škála výrobků velmi široká. Prodej výrobků zajišťuje obchodní středisko, které se člení na prodej pro řetězce a velkoobchody a maloobchodní prodej, kdy je dodáváno zboží do maloobchodních prodejen v oblasti kopírující kraj Vysočina. Pro vlastní prodej konečným zákazníkům využívá společnost dvě vlastní prodejny. Kromě výroby a prodeje vlastních výrobků zajišťuje společnost práci ve mzdě – pražení a balení pro obchodní partnery, a to jak s použitím vlastní suroviny, tak i s použitím suroviny firmy, pro kterou je práce zajišťována. Tuto práci u společnosti využívají i některé konkurenční firmy, které se tímto stávají zároveň odběratelem či již dlouhodobým obchodním partnerem. Mezi poskytované služby patří dále skladování a doprava. Skladování probíhá ve vlastních skladech určených pro potraviny. Protože veškerá činnost společnosti byla realizována ve staré provozní budově, která nesplňovala požadavky na moderní potravinářskou výrobu, vykoupila společnost v roce 2003 pozemky, na kterých postupně realizuje výstavbu nového moderního areálu. Tato výstavba se realizuje postupně, je rozdělena do 5 následujících etap: 28

I.

Expediční sklad – výstavba skladu byla zahájena v roce 2003 a dokončena o rok později. Sklad byl postaven dle nejnovějších hygienických požadavků splňujících podmínky EU pro potravinářství.

II.

Pražírna – tato část byla zrealizována v roce 2007, budova byla vybavena moderními technologiemi pro pražení a solení výrobků a vážícím a balícím zařízením.

III.

Výrobní budova – na tuto etapu je již zpracovaná projektová dokumentace. Vzhledem k tomu, že výstavba nové moderní výrobní budovy je finančně velmi náročná (předpoklad 20 - 25 mil. Kč) a společnost toto etapu zatím sama neufinancuje, připravuje se k podání žádosti o dotaci.

IV.

Sklad surovin – vzhledem k tomu, že komodity, se kterými společnost obchoduje, jsou sezónní, je potřeba se vždy před sezónou předzásobit. K tomu by byl potřeba ještě jeden sklad surovin, neboť stávající sklady jsou kapacitně nedostačující.

V.

Administrativní budova – touto etapou by byla výstavba celého areálu dokončena.

Veškerá činnost společnosti je kalkulována tak, aby přinášela zisk. Ovšem kalkulace jsou jen teoretické výpočty, byť na základě skutečných podkladů, praxe často ukazuje něco jiného. Odběratelé, zejména řetězce, požadují snížení cen výrobků a služeb a to i přes nárůst cen surovin, energií a mezd, takže se prodejní ceny často snižují až pod úroveň výrobních nákladů. Bohužel v některých případech je to cena za udržení se na trhu. Jelikož je činnost společnosti velmi obsáhlá, byl zakoupen nový informační systém Helios Orange, který slouží nejen pro zpracování veškeré výrobní a skladové činnosti, ale také pro fakturaci, zpracování mezd, kompletního vedení účetnictví, výpočet jednotlivých daní a vypracování daňových přiznání. Účetnictví společnost zpracovává v souladu ze zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a v neposlední řadě i v souladu s Českými účetními standardy. Účetnictví slouží nejen pro manažery a vlastníky společnosti a externí 29

uživatele, ale zejména pro výpočet daně z přidané hodnoty a výpočet hospodářského výsledku, potřebného ke zjištění daně z příjmů. Zisk po zdanění je většinou ponecháván ve firmě k jejímu dalšímu rozvoji a financování investic.

3.2 Jednotlivé placené daně Výše placených daní je zjišťována za rok 2008, 2009 a 2010 a to z důvodu možnosti srovnání. Veškeré finanční údaje zde uvedené byly přepočítány předem stanoveným koeficientem.

3.2.1 Daň z příjmů právnických osob Předmět daně Předmětem daně jsou dle zákona o dani z příjmů příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Činnost společnosti je dána živnostenskými oprávněními a koncesními listinami a je uvedena na výpise z obchodního rejstříku. Rozborované společnosti plynou příjmy z prodeje výrobků, z poskytovaných služeb (zakázkové pražení a balení a dále doprava) a

z nakládání s majetkem (pronájem

skladů). Mimořádně se vyskytují příjmy z prodeje surovin, materiálů, popřípadě i majetku, a dále finanční výnosy na termínovaných vkladech a běžných účtech. Výnosem jsou i kurzové zisky. Základ daně Základ daně se zjišťuje z účetnictví, kdy se od veškerých výnosů odečtou náklady a vypočítá se hospodářský výsledek. Výnosy jsou peněžním oceněním realizovaných výrobků a služeb, a to bez ohledu na to, zda ve zdaňovacím období došlo k jejich inkasu. Uvedená společnost nemá žádné příjmy, které by byly od daně osvobozeny, veškeré příjmy se tedy zdaňují. Náklady se zjišťují z nákladových účtů, na konci účetního období se ještě kontroluje, zda zaúčtované náklady jsou prokazatelné a skutečně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Výdaje, které nejsou uznatelné se musí k hospodářskému výsledku připočítat. Velká pozornost je věnována odpisům majetku. V případě, 30

že účetní odpisy nejsou rovny daňovým, vypočítá se o kolik se tyto odpisy liší. Jsou-li účetní odpisy vyšší než odpisy daňové, rozdíl se od hospodářského výsledku odpočítá. Účetní odpisy by měly vyjadřovat skutečnou míru opotřebení majetku, můžou být tedy každý rok uplatňovány v jiné výši. Náklady společnosti jsou důkladně zjišťovány, aby mohly být řádně započítány do kalkulací výrobků a služeb. Účetní závěrka Při účetní závěrce se uzavírají všechny účty a kontrolují se veškeré účetní zápisy v účetních knihách. Dále se musí doúčtovat uzávěrkové operace. Po vyčíslení hrubého výsledku hospodaření následuje daňová analýza, jejímž výsledkem je výpočet daně z příjmů. Po jejím zahrnutí do účetnictví lze uzavřít účetní knihy definitivně a sestavit účetní závěrku. Pokud stanoví zákon nebo případně se účetní jednotka sama rozhodne, probíhá ověření účetní závěrky auditorem. K porovnání daně z příjmů byly použity roční tržby za hlavní činnost. Rok 2008 Sazba daně pro rok 2008 je 21 %. Tržby za hlavní činnost v roce 2008 = 29 401 900 Kč. Provozní HV Finanční HV Mimořádný HV Hospodářský výsledek celkem Úprava HV: + Neuznané výdaje Základ daně Daň 21% Slevy na dani Celková daň. povinnost

2 351 800 -689 700 133 100 1 795 200 22 770 1817 970 381 612 0 381 612

Tabulka 1- Daň z příjmů r. 2008. Zdroj: vlastní

31

Rok 2009 Sazba daně pro rok 2009 je 20 %. Tržby za hlavní činnost v roce 2009 = 39 562 600 Kč. Provozní HV Finanční HV Mimořádný HV Hospodářský výsledek celkem Úprava HV: + Neuznané výdaje Základ daně Daň 20% Slevy na dani Celková daň. povinnost

3 439 700 -132 000 0 3 307 000 13 420 3 321 120 664 224 0 603 800

Tabulka 2 - Daň z příjmů r. 2009. Zdroj: vlastní

Rok 2010 Sazba daně pro rok 2010 je 19 %. Tržby za hlavní činnost v roce 2010 = 42 008 900 Kč. Provozní HV Finanční HV Mimořádný HV Hospodářský výsledek celkem Úprava HV: + Neuznané výdaje Základ daně Daň 19% Slevy na dani Celková daň. povinnost

3 025 000 -208 300 13 900 2 830 600 35 200 2 865 800 547 504 0 547 504

Tabulka 3 - Daň z příjmů 2010. Zdroj: vlastní

32

Graf 1 - Poměr tržeb na daň z příjmů. Zdroj: vlastní

3.2.2 Daň z nemovitostí Hosova obchodní společnost odvádí daň z nemovitostí jak za pozemky, tak i za stavby vedené v katastrálním území Pavlov. Předmětem zdanění je sklad surovin obalových materiálů a výrobní a expediční hala včetně pozemků pod zastavěnou plochou a pozemků přilehlých. V uplynulých 3 letech, použitých pro rozbor, nedošlo k žádným změnám ve výměře pozemků ani změnám sazeb, zaplacená daň je tedy stejná. Všechny částky jsou uvedeny v Kč. Daň z pozemků: Parcelní číslo Výměra

Druh pozemku Orná půda, zahrada

1044/21 1044/24

7 550

Zastavěná plocha, nádvoří

183 1044/18

1 934

Cena za m2 2,29

Daň z pozemků celkem

Základ daně

Sazba daně

Výsledná daň

17 290

1,75%

130

3 332

0,10 Kč/m2

194 324

Tabulka 4 - Daň z pozemků. Zdroj: vlastní

33

Daň ze staveb:

Druh stavby Sklad surovin a obalových materiálů

Číslo popisné

Výrobní a expediční hala

Výměra

Sazba daně

Výsledná daň

83

246

5 Kč/m2

1 232

1

1 398

5 Kč/m2

6 991

Daň ze staveb celkem

8 223

Tabulka 5 - Daň ze staveb. Zdroj: vlastní

Daň z nemovitostí celkem

8 223 Kč za rok.

3.2.3 Silniční daň Rozborovaná firma má v majetku několik osobních a nákladních automobilů, jejichž počet se může každý rok měnit – některá vozidla byla v průběhu pozorovaného období nahrazena novými. Silniční daň je též odváděna za některá soukromá vozidla, jež zaměstnanci společnosti využívají ke služebním účelům a je jim vyplácena cestovní náhrada. Všechny částky jsou uvedeny v Kč.

Rok 2008 – silniční daň odváděna ze 7 automobilů Automobil

ccm

OA Fabia 1JO 13-16 OA Fabia 1J4 37-28 OA Ford JII 71-90 NA Iveco JII 74-27 NA Mercedes 2J3 72-09 NA Iveco 2J6 22-70 NA Peugeot 2J7 54-68 Daň celkem

1397 1397 1299

nápravy /tuny

2/3,50 2/2,80 2/12 2/1,89

první registrace 5/2002 1/2003 10/2000 11/2000 11/1998 11/2006 3/2007

roční zaplacená sazba daň po slevě 2 400 1 848 2 400 1 584 2 400 1 980 3 600 2 970 3 600 3 960 10 800 6 178 2 400 1 373 19 893

Tabulka 6 - Silniční daň r. 2008. Zdroj: vlastní

34

Rok 2009 – silniční daň odváděna z 9 automobilů Automobil

ccm

OA Fabia 1JO 13-16 OA Fabia 1J4 37-28 OA Ford JII 71-90 NA Iveco JII 74-27 NA Mercedes 2J3 72-09 NA Iveco 2J6 22-70 NA Peugeot J7 54-68 OA Citroen 3J6 43-44

1397 1397 1299

nápravy /tuny

2/3,50 2/2,80 2/12 2/1,89 1560

NA Iveco 3J8 06-57 Daň celkem

2/3,5

první registrace 5/2002 1/2003 10/2000 11/2000 11/1998 11/2006 3/2007 4/2009 9/2009 od 1.10.

roční zaplacená sazba daň po slevě 2 400 1 980 2 400 1 980 2 400 330 3 600 2 805 3 600 3 960 10 800 6 336 2 400 229 3 000 1 287

první registrace 5/2002 1/2003 11/1998 11/2006 4/2009 9/2009 od 1.10. 10/2010

roční zaplacená sazba daň po slevě 2 400 1 980 2 400 1 815 3 600 3 960 10 800 7 128 3 000 1 716

3 600

515 19 422

Tabulka 7 - Silniční daň 2009. Zdroj: vlastní

Rok 2010 – silniční daň odváděna ze 7 automobilů

Automobil OA Fabia 1JO 13-16 OA Fabia 1J4 37-28 NA Mercedes 2J3 72-09 NA Iveco 2J6 22-70 OA Citroen 3J6 43-44

ccm 1397 1397

nápravy /tuny

2/2,80 2/12 1560

NA Iveco 3J8 06-57 VW Caddy 4J1 43-85 Daň celkem

2/3,5 2/2,18

3 600 3 600

2 060 515 19 174

Tabulka 8 - Silniční daň r. 2010. Zdroj: vlastní

Z uvedených přehledů vyplývá, že silniční daň se oproti roku 2008 nepatrně snížila, přičemž nedochází k žádným velkým výkyvům. Největší položkou na placené dani je nákladní automobil.

3.2.4 Daň z přidané hodnoty Hosova obchodní společnost je měsíční plátce DPH, tzn. podává daňové přiznání k DPH za každý měsíc do 25. dne následujícího měsíce. Společnost zpracovává potraviny, na které se vztahuje snížená sazba DPH. U prodeje výrobků, stejně jako u nákupu surovin, je tedy sazba snížená, u prodeje služeb (balení, pražení, skladování, doprava) je sazba základní. U odpočtu DPH se základní sazba objevuje zejména 35

u obalů, pohonných hmot, strojů, náhradních dílů a veškerých nakupovaných služeb a spotřebních materiálů. Veškeré částky jsou uvedeny v Kč. Rok 2008: Sazby DPH pro rok 2008: základní sazba = 19 %, snížená sazba = 9%. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Daň na výstupu 310 012 297 195 284 143 299 427 262 853 341 013 203 999 300 576 304 495 399 539 480 361

Odpočet daně 314 100 218 573 133 310 190 310 235 542 155 693 247 910 193 488 136 011 222 610 268 377

428 353

319 876

Celkem Celkem odvedeno FÚ za r. 2008

Nadměrný odpočet 4 088

Daňová povinnost 78 621 149 733 109 117 27 311 30 472

43 911 107 088 168 485 176 928 211 984 108 478 47 999

1 168 218 1 120 219

Tabulka 9 - DPH rok 2008. Zdroj: vlastní

36

Rok 2009: Sazby DPH pro rok 2009 : základní sazba = 19 %, snížená sazba 9 %. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Daň na výstupu 215 336 201 870 237 190 298 376 186 221 311 122 259 654 290 835 522 894 362 249 605 251

Odpočet daně 145 275 132 554 222 818 304 470 217 271 241 179 217 295 211 624 517 167 221 661 369 346

537 875

317 867

Celkem Celkem odvedeno FÚ na r. 2009

Nadměrný odpočet

Daňová povinnost 69 611 69 315 13 372

6 364 31 050 69 942 42 359 79 211 5 727 140 588 235 905 220 008 37 413

946 037 908 624

Tabulka 10 - DPH r. 2009. Zdroj: vlastní

Rok 2010: Sazby pro rok 2010: základní sazba = 20 %, snížená sazba = 10 %. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Daň na výstupu 252 514 229 769 423 792 285 504 413 195 280 609 267 647 284 803 341 656 471 819 594 042

Odpočet daně 491 492 150 344 216 707 298 045 235 546 205 938 255 643 170 336 204 735 605 639 635 044

479 392

349 675

Celkem Celkem odvedeno FÚ za r. 2010

Nadměrný odpočet 238 978

Daňová povinnost 79 426 207 085

12 541 177 649 74 671 12 003 114 467 136 920 133 821 41 003 129 718 426 342

931 939 505 596

Tabulka 11 - DPH r. 2010. Zdroj: vlastní

37

Společnost prodává sezónní zboží, což se projevuje i v daňové povinnosti za jednotlivé měsíce, kdy dochází k poměrně velkým výkyvům. Např. v období před Vánocemi či Velikonocemi dojde k nárůstu tržeb a tím i k nárůstu odvodu DPH. V poslední době se objevuje trend, že zákazníci nekupují zboží do zásoby, ale až ve chvíli, kdy výrobek potřebují. V předcházejících letech byly v měsíci říjnu poměrně velké tržby, neboť obchodníci se už přezásobovali na Vánoce. Naopak v prosinci se už tržby snižovaly, obchodníci měli nakoupeno a poslední týden před vánocemi už byl výrazně menší prodej. Poté se zákazníci přizpůsobili skutečnosti, že veškerý sortiment běžně nakoupí i v době zvýšené poptávky, neboť ničeho není nedostatek. K odběru zboží ze strany obchodníků tedy dochází i poslední pracovní dny před svátky, tím tedy dochází i ke zvýšení daně na výstupu před svátky. Velikonoce jsou „posuvný“ svátek, některý rok bývají už v březnu, jindy zase až koncem dubna. I toto se projeví na dani na výstupu. V odvodu daně z přidané hodnoty se projevují i letní měsíce, které souvisí s dovolenými. Lidé utrácí peníze za dovolenou a výlety, ovoce si kupují čerstvé, opět dochází k poklesu tržeb. Tržby v letních měsících jsou oslabeny i z důvodu nákupu školních potřeb dětem, které odčerpává rodinám nemalé finanční prostředky, šetří se tedy i na potravinách. Poslední roky dochází k nárůstu tržeb v měsíci lednu, kdy obchodníci doplňují zásoby, které vyprodali na vánoce a oslavy Nového roku. Poté se prodej zastaví a výrazněji se zvedne zase až na již zmiňované Velikonoce. Při odvodu DPH se též projevují výkyvy odpočtu daně. V průběhu roku kolísají ceny surovin a obalů, nakupuje se tedy do zásoby ve chvíli, kdy se cena jeví nejpříznivější. Na cenu má též vliv i odebrané množství, takže se nakupuje méně častěji ve větším množství. Největší odpočty daně bývají v podzimních měsících, kdy se nakupují suroviny do zásoby na vánoční svátky. Při srovnání roku 2010 s rokem 2008 se ukazuje, že právě v roce 2010 se v potravinářství a zejména v maloobchodě naplno projevila ekonomická krize. Výrazně vzrostly ceny surovin, avšak nedošlo díky tlaku na cenu výrobku ze strany obchodních řetězců k promítnutí tohoto nárůstu do cen výrobků a jestliže se výrobek prodává za velmi malou ziskovou marži, projeví se to i na odváděné dani z přidané hodnoty.

38

Graf 2 - Poměr tržeb na DPH. Zdroj: vlastní

Graf 3 - Srovnání DPH a daň z příjmů. Zdroj: vlastní

3.2.5 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení je pro účely výpočtu daňového zatížení firmy uvedeno i přes to, že se nejedná přímo o „daň“. Ale odvod pojistného do státního rozpočtu je stanoven zákonem a pro firmy, které mají zaměstnance, je velmi zatěžující. U rozborované firmy se shoduje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení s úhrnem hrubých mezd. Nejsou zde tedy pracovníkům vypláceny žádné příjmy, které by byly od platby pojistného osvobozeny.

39

Uvádím i pojistné placené zaměstnancem, které zaměstnavatel odvádí ze mzdy zaměstnance, je zde tedy pouze prostředníkem a tuto částku nemá v nákladech. Toto pojistné uvádím pro účely srovnání, jakou výši pojistného si platí zaměstnanec a jakou výši za něj platí zaměstnavatel. Průměrný počet zaměstnanců v uvedených letech je 22, ženy na rodičovské dovolené a dlouhodobě nemocní pracovníci byly odpočítány. V částce pojistného placeného zaměstnavatelem je již odpočítána ½ náhrady mzdy, která se vyplácí za prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Veškeré uvedené částky jsou v Kč.

Rok 2008 Sazby pojistného pro rok 2008: zaměstnanec = 8 %, zaměstnavatel = 26 %. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Objem hrubých Pojistné placené Pojistné placené mezd zaměstnancem zaměstnavatelem 388 186 31 072 100 928 394 271 31 554 102 511 396 458 31 733 103 080 380 252 30 433 98 866 354 680 28 383 92 217 340 528 27 253 88 538 356 389 28 521 92 662 334 426 26 765 86 952 367 575 29 387 95 481 444 819 35 595 115 654 390 594 31 261 101 555 439 927 35 204 114 381 4 588 104 367 159 1 192 826

Tabulka 12 - Pojistné na sociální zabezpečení r. 2008. Zdroj: vlastní

40

Rok 2009 Sazby pojistného pro rok 2009: zaměstnanec = 6,5 %, zaměstnavatel = 25 %. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem


Tabulka 13 - Pojistné na sociální zabezpečení r. 2009. Zdroj: vlastní

Rok 2010 Sazby pojistného pro rok 2010: zaměstnanec = 6,5 %, zaměstnavatel = 25 %. Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem


Tabulka 14- Pojistné na sociální zabezpečení r. 2010. Zdroj: vlastní

41

Ve srovnání celkového daňového zatížení se ukazuje, že toto pojistné je v úhrnu za celý rok vyšší, než zaplacená daň z příjmů celé společnosti. Při srovnání těchto částek je třeba vzít v úvahu, že zaplacené pojistné vstupuje jako daňový náklad do výpočtu daně a snižuje základ pro výpočet daně z příjmů.

3.2.6 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění se shoduje s úhrnem hrubých mezd. Stejně jako u pojistného na sociální zabezpečení nejsou pracovníkům vypláceny žádné příjmy, které jsou od platby pojistného osvobozeny. Sazby zdravotního pojištění jsou nižší než sazby sociálního pojištění, přesto však nejsou zanedbatelné a pro sestavování rozpočtů a kalkulací je potřeba s nimi počítat. Opět pro účely srovnání uvádím i pojistné placené zaměstnancem, které zaměstnavatel odvádí ze mzdy zaměstnance. Rok 2008 Sazby pojistného pro rok 2008: -

zaměstnanec = 4,5 %

-

zaměstnavatel = 9 %.

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Objem hrubých Pojistné placené mezd zaměstnancem 388 186 17 468 394 271 17 755 396 458 17 854 380 252 17 125 354 680 15 970 340 528 15 335 356 389 16 049 334 426 15 059 367 575 16 552 444 819 20 029 390 594 17 588 439 927 19 809 4 588 105 206 592

Pojistné placené zaměstnavatelem 34 938 35 486 35 680 34 221 31 923 30 647 32 073 30 099 33 080 40 033 35 154 39 595 412 929

Tabulka 15 - Pojistné na zdravotní pojištění r. 2008. Zdroj: vlastní

42

Rok 2009 Sazby pojistného pro rok 2009: -

zaměstnanec = 4,5 %

-

zaměstnavatel = 9 %.





Rok 2010 Sazby pojistného pro rok 2010: -

zaměstnanec = 4,5%

-

zaměstnavatel = 9%.





43

Na rozdíl od pojistného na sociální zabezpečení nedošlo u pojistného na zdravotní pojištění v průběhu analyzovaných let ke změnám sazeb. Opět zde ovšem platí, že čím větší mzdu zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí, tím větší částku pojistného musí odvádět.

3.2.7 Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců se vypočítává čtvrtletně z objemu hrubých mezd, které odpovídají úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení. Pro naši společnost platí sazba 0,56 % (ostatní ekonomické činnosti). Pojištění se odvádí na účet pojišťovny Kooperativa. Veškeré níže uvedené částky jsou v Kč. Rok 2008 Období Leden Únor Březen Celkem za I/Q Duben Květen Červen Celkem za II/Q Červenec Srpen Září Celkem za III/Q Říjen Listopad Prosinec Celkem za IV/Q Celkem r. 2008

Objem hrubých mezd 388 186 394 271 396 458 1 178 914 380 252 354 680 340 528 1 075 460 356 389 334 426 367 575 1 058 390 444 819 390 594 439 927 1 275 340

Sazba

K úhradě

* 0,56 %

6 602

* 0,56 %

6 023

* 0,56 %

5 926

* 0,56 %

7 142 25 693

Tabulka 18 - Pojistné na úrazové pojištění zamětnanců r. 2008. Zdroj: vlastní

44

Rok 2009 Období Leden Únor Březen Celkem za I/Q Duben Květen Červen Celkem za II/Q Červenec Srpen Září Celkem za III/Q Říjen Listopad Prosinec Celkem za IV/Q Celkem r. 2009

Objem hrubých mezd Sazba 360 989 339 624 318 755 1 019 368 * 0,56 % 338 273 318 701 335 951 992 925 * 0,56 % 341 561 328 643 371 069 1 041 273 * 0,56 % 393 001 473 512 467895 1 334 408 * 0,56 %

K úhradě

5 709

5 561

5 831

7 473 24 574

Tabulka 19 - Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců r. 2009. Zdroj: vlastní

Rok 2010 Období Leden Únor Březen Celkem za I/Q Duben Květen Červen Celkem za II/Q Červenec Srpen Září Celkem za III/Q Říjen Listopad Prosinec Celkem za IV/Q Celkem r. 2009

Objem hrubých mezd Sazba 359 968 364 956 398 518 1 123 442 * 0,56 % 362 132 379 712 392 736 1 134 580 * 0,56 % 377 791 401 641 404 560 1 183 992 * 0,56 % 408 185 494 003 454 641 1 356 829 * 0,56 %

K úhradě

6 292

6 335

6 631

7 599 26 857

Tabulka 20 - Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců. Zdroj: vlastní

45

3.2.8 Pojistné celkem Pro účely srovnání lze sečíst dohromady veškeré zaplacené pojistné placené zaměstnavatelem, tedy pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců. Celkové pojistné je zde srovnáváno vůči hrubým mzdám.

Rok Hrubé mzdy Pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem Pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců Celkem pojistné

2008 4 588 104

2009 4 387 973

2010 4 798 844

1 192 826

1 095 598

1 198 863

412 929

394 438

431 591

25 693 1 631 448

24 574 1 514 610

26 857 1 657 311

Tabulka 21 - Celkové pojistné placené firmou. Zdroj: vlastní

Graf 4 - Podíl celkového pojistného hrazeného zaměstnavatelem na hrubé mzdy. Zdroj: vlastní

46

3.2.9 Daňové zatížení Z jednotlivých placených daní se může spočítat celkové daňové zatížení. Každý rok je uveden zvlášť, tak aby se mohly jednotlivé roky porovnat.

Rok 2008 Název daně Daň z příjmů právnických osob Daň z nemovitosti Silniční daň Daň z přidané hodnoty Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na zdravotní pojištění Pojistné na úrazové poj. zaměstnanců Celkem

Kč 381 612 8 547 19 893 1 120 219 1 192 826 412 929 25 693 3 161 719

Tabulka 22 - Daňové zatížení firmy r. 2008. Zdroj: vlastní

Graf 5 - Podíl jednotlivých daní na daňové zatížení r. 2008. Zdroj: vlastní

47


Kč 664 180 8 547 19 422 908 624 1 095 598 394 438 24 574 3 115 383


Graf 6 - Podíl jednotlivých daní na daňovém zatížení r. 2009. Zdroj: vlastní

48


Kč 547 504 8 547 19 174 505 596 1 198 863 431 591 26 857 2 738 132


Graf 7 - Podíl jednotlivých daní na daňovém zatížení r. 2010. Zdroj: vlastní

49

Další graf ukáže sledované roky dohromady - celkové daňové zatížení za každý rok.

Graf 8 - Porovnání daňového zatížení v jednotlivých letech. Zdroj: vlastní

Pro srovnání je uveden ještě následující graf – některé předcházející grafy srovnávaly zaplacené jednotlivé daně vůči objemu tržeb, nyní je tedy vůči tržbám srovnáno celkové daňové zatížení.

Graf 9 - Podíl zaplacené daně na objem tržeb za jednotlivé roky. Zdroj: vlastní

Z uvedené grafu by se celkové daňové zatížení mohlo jevit jako nepříliš zatěžující. Bylo velmi těžké stanovit, k jakému ukazateli daňové zatížení srovnávat. Jako první ukazatel jistě každého napadne hospodářský výsledek – zisk. To je však trochu 50

zavádějící, neboť některé daně jsou uznatelným nákladem, v hospodářském výsledku jsou již tedy započítány. Naopak daň z příjmů se počítá z již upraveného hospodářského výsledku. U hospodářského výsledku záleží na celkové výši nákladů, které mohou být každý rozborovaný rok podstatně jiné. Proto tento ukazatel není příliš vhodný. Pro srovnání byly zvoleny tržby z hlavní činnosti, neboli výnosy. Od těchto výnosů nejsou pro účely srovnání odečítány náklady, které mohou být za sledované roky rozdílné, např. z důvodu nárůstu cen energií a plynu, což je pro výrobu podstatný náklad, náklady by tedy mohly být zkreslené.

3.2.10 Výhled na další rok Pro následující rok 2011 nedochází ke změnám v daňových sazbách, v letech následujících – 2012 a 2013 – zřejmě ke změnám dojde, ovšem v tuto chvíli by to byly pouhé spekulace. Ke změně dojde u silniční daně, byť nedochází ke změně sazeb. Slevy na dani se upravují po 36 měsících, u některých aut tedy bude změněn nárok na uplatnění slevy. Tím dojde k mírnému zvýšení placené silniční daně. Z předběžných údajů firmy pro rok 2011 vyplývá, že nedošlo ke snížení počtu zaměstnanců, mzdy zůstávají též na stejné úrovni, celkové pojistné placené z objemu hrubých mezd by tedy mělo být na podobné úrovni roku 2010. U daně z přidané hodnoty se uvažuje pro následující roky o sjednocení základní a snížené sazby daně, což by u vybrané firmy vedlo k výraznému nárůstu, neboť převážná část placené daně z přidané hodnoty je se sníženou sazbou (potraviny). Z předběžných firemních údajů je dále zřejmé, že došlo k poklesu tržeb o 14 % a zvýšení nákladů o 9 %. Tento rozdíl se projeví v nižším hospodářském výsledku a tudíž bude mít vliv na konečnou výši daně z příjmů.

3.2.11 Srovnání daňového zatížení ČR s jinými státy V souvislosti s výše uvedeným daňovým rozborem bych chtěla zmínit i daňové zatížení České republiky. Webové stránky www.profispolecnosti.cz uvádí, že v celkovém hodnocení daňového zatížení jednotlivých ekonomik pro rok 2010, které vypracovala Světová banka, se Česká republika umístila na celkovém 121 místě z 183 hodnocených. 51

Světová banka to hodnotí jako velmi podprůměrný výsledek. Čím menší je daňové zatížení, tím lepší jsou podmínky pro rozvoj podnikání. Světová banka dále negativně hodnotí vysokou časovou a administrativní náročnost spojenou s daňovou agendou. Česká republika má sazbu pro daně z příjmů PO pro rok 2010 19%. Stejná sazba je i na Slovensku či v Polsku. Z členských zemí Evropské unie je nejnižší sazba daně z příjmů PO v Irsku (12,5%) a nejvyšší ve Francii (34,43%) a Belgii (33,99%), sousední Německo má sazbu daně z příjmů PO 15% a Rakousko 25%. Daň z přidané hodnoty má základní sazbu ve výši 20%. V členských zemích EU musí být základní sazba daně od 15% do 25%. Nejnižší sazbu DPH má Lucebursko, Kypr a Velká Británie (15%) a nejvyšší Švédsko a Dánsko – 25%. Sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou v české republice jedny z nejvyšších v Evropské unii – spolu s Itálií a Francií. V některých zemích je zdravotní a sociální pojištění sloučené do jednoho pojištění, což přináší finanční úsporu. (www.dumfinanci.cz/dane)

52

4 Závěr Musím konstatovat, že rozborované daně nejsou pro uvedenou firmu konečnou zátěží. Na potravinářskou firmu se vztahují další zákony a vyhlášky (zejména zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách), které nařizují další povinnosti, čímž se firmě zvyšují náklady. Veškeré potravinářské suroviny musí být rozborovány na zdraví škodlivé látky a zpracovávány podle systému HACCP (stanovení kritických bodů ve výrobě). Stát se zbavuje svých povinností tím, že je přesouvá na zaměstnavatele – např. zaměstnavatel musí zaměstnancům proplácet náhradu za 3 týdny nemoci, náhradu za návštěvu lékaře v pracovní době apod., což vede k výraznému nárůstu nákladů. V rozborované společnosti pravidelně daruje 5 zaměstnanců krev, vzniká jim nárok na čerpání placeného volna průměrem v rozsahu stanoveném lékařem. Lékař pravidelně stanoví volno 8 hodin. Daruje-li každý zaměstnanec krev pravidelně, což je 4 x ročně, pro zaměstnavatele vyplývá povinnost proplatit volno v rozsahu 20 dnů. Zákoník práce nařizuje periodické lékařské prohlídky všech zaměstnanců, lékařské prohlídky na noční práce a práce ve výškách, školení řidičů služebních aut a VZV a další povinnosti spojené s dodržením bezpečnosti práce. Podobných povinností nařizuje stát mnohem více a to nejen těch spojených se zaměstnáváním pracovníků – můžu jmenovat například zavedení mýta v dopravě, zákonné pojištění na auta, revize elektrických a plynových zařízení apod. Odběratelé, zejména zahraniční řetězce,

vyžadují po

potravinářských firmách certifikace na zavedení systému managementu kvality – ISO 9001:2009, ISO 22000, BRS, IFS, atd., což představuje nemalé náklady. Domnívám se, že velký problém týkající se daní je ten, že se v České republice často mění daňové zákony a daňová agenda. Firmy musí vynakládat nemalé finanční prostředky na daňovou literaturu, daňové školení a úpravy programů. Stát má velké výdaje spojené s návrhem, úpravou a přijímáním nových daňových novel, vydáváním nových daňových tiskopisů a se zaškolováním pracovníků Finančních úřadů a Správy sociálního zabezpečení. Cílem této práce bylo zobrazit vývoj daňového zatížení ve vybrané firmě, rozebrat podíl jednotlivých daní na zatížení firmy a zobrazit předpokládaný vývoj pro následující rok. Domnívám se, že stanovený cíl se mi podařilo naplnit.

53

5 Seznam použité literatury Benda Václav - Meritum - Daň z přidané hodnoty 2009, ASPI 2009 Děrgel Martin - Daňová přiznání PO za r. 2009, Poradce Český Těšín, ISBN 978-807365-320-0 Fojtíková Jarmila - Daňový systém – distanční studijní opora, Masarykova univerzita Brno 2007, ISBN 978-80-210-4285-8 Hamerníková Bojka, Maaytová Alena a kol. - Veřejné finance, ISBN 978-80-7357-301-0

ASPI 2007,

Hruška Josef - Daňové teorie, Akademie Sting, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno 2007, ISBN 978-80-86342-72-6 Kvasnička Pavel - Makroekonomie – Studijní text pro kombinované studium, VŠPJ 2008 Nečadová Věra - Veřejné finance – studijní materiály pro kombinované studium, VŠPJ 2008 Široký Jan - Daňové teorie s praktickou aplikací, Praha: C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-413-9 Vodičková Jana - Daňové praktikum – studijní materiál, Univerzita J.E.Purkyně Ústí nad Labem 2009 Daň silniční – část č. 3 - Poradce Vzory a případy 1/2011 – Vydavatelství Poradce, ISSN 1213-9270 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2011, ISSN 1802-8276 Zákon o dani z nemovitostí č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2010, ISSN 1802-8268 Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, úplné znění s komentářem, Poradce 2011, ISSN 1211-2437 Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2010, ISSN 1802-8268 Zákon o dani silniční č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2010, ISSN 1802-8268

Internetové zdroje: www.profispolecnosti.cz/rady-zkusenosti/96-studie-danoveho-zatizeni-a-agendy www.dumfinanci.cz/dane/jak-vysoke-dane-platime

54

6 Seznam tabulek Tabulka 1- Daň z příjmů r. 2008. Zdroj: vlastní............................................................ 31 Tabulka 2 - Daň z příjmů r. 2009. Zdroj: vlastní........................................................... 32 Tabulka 3 - Daň z příjmů 2010. Zdroj: vlastní .............................................................. 32 Tabulka 4 - Daň z pozemků. Zdroj: vlastní ................................................................... 33 Tabulka 5 - Daň ze staveb. Zdroj: vlastní ...................................................................... 34 Tabulka 6 - Silniční daň r. 2008. Zdroj: vlastní............................................................ 34 Tabulka 7 - Silniční daň 2009. Zdroj: vlastní ................................................................ 35 Tabulka 8 - Silniční daň r. 2010. Zdroj: vlastní............................................................. 35 Tabulka 9 - DPH rok 2008. Zdroj: vlastní ..................................................................... 36 Tabulka 10 - DPH r. 2009. Zdroj: vlastní ...................................................................... 37 Tabulka 11 - DPH r. 2010. Zdroj: vlastní ...................................................................... 37 Tabulka 12 - Pojistné na sociální zabezpečení r. 2008. Zdroj: vlastní .......................... 40 Tabulka 13 - Pojistné na sociální zabezpečení r. 2009. Zdroj: vlastní .......................... 41 Tabulka 14- Pojistné na sociální zabezpečení r. 2010. Zdroj: vlastní ........................... 41 Tabulka 15 - Pojistné na zdravotní pojištění r. 2008. Zdroj: vlastní ............................. 42 Tabulka 16 - Pojistné na zdravotní pojištění r. 2009. Zdroj: vlastní ............................. 43 Tabulka 17 - Pojistné na zdravotní pojištění r. 2010. Zdroj: vlastní ............................. 43 Tabulka 18 - Pojistné na úrazové pojištění zamětnanců r. 2008. Zdroj: vlastní............ 44 Tabulka 19 - Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců r. 2009. Zdroj: vlastní .......... 45 Tabulka 20 - Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců. Zdroj: vlastní........................ 45 Tabulka 21 - Celkové pojistné placené firmou. Zdroj: vlastní ....................................... 46 Tabulka 22 - Daňové zatížení firmy r. 2008. Zdroj: vlastní ........................................... 47 Tabulka 23 - Daňové zatížení firmy r. 2009. Zdroj: vlastní ........................................... 48 Tabulka 24 - Daňové zatížení firmy r. 2010. Zdroj: vlastní ........................................... 49

7 Seznam grafů Graf 1 - Poměr tržeb na daň z příjmů. Zdroj: vlastní...................................................... 33 Graf 2 - Poměr tržeb na DPH. Zdroj: vlastní.................................................................. 39 Graf 3 - Srovnání DPH a daň z příjmů. Zdroj: vlastní.................................................... 39 Graf 4 - Podíl celkového pojistného hrazeného zaměstnavatelem na hrubé mzdy. Zdroj: vlastní...................................................................................................... 46 Graf 5 - Podíl jednotlivých daní na daňové zatížení r. 2008. Zdroj: vlastní................... 47 Graf 6 - Podíl jednotlivých daní na daňovém zatížení r. 2009. Zdroj: vlastní................ 48 Graf 7 - Podíl jednotlivých daní na daňovém zatížení r. 2010. Zdroj: vlastní................ 49 Graf 8 - Porovnání daňového zatížení v jednotlivých letech. Zdroj: vlastní .................. 50 Graf 9 - Podíl zaplacené daně na objem tržeb za jednotlivé roky. Zdroj: vlastní........... 50

55

Daňové zatížení vybrané firmy

Recommend Documents