DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PODNIKATELŮ A JEHO VLIV NA TRH PRÁCE V ČR

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PODNIKATELŮ A JEHO VLIV NA TRH PRÁCE V ČR

Tax Burden of Entrepreneurs and its Impact on the Czech Labour Market Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Aleš FRANC, Ph.D.

Dana MAZURKOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

MAZURKOVÁ, Dana

Obor:

Hospodářská politika

Název tématu (česky):

Daňové zatížení podnikatelů a jeho vliv na trh práce v ČR

Název tématu (anglicky):

Tax Burden of Entrepreneurs and its Impact on the Czech Labour Market

Zásady pro

vypracování:

Cíl práce: Cílem bakalářské práce bude prozkoumat motivace podnikatelů k zaměstnávání nových pracovníků v závislosti na jejich daňovém zatížení.

Postup práce a použité metody: Koncepce práce bude následující; v teoretické části bude popsán vliv zdanění na zaměstnanost. V praktické části bude tento vztah na českém pracovním trhu zkoumán empiricky pomocí dostupných dat a pomocí dotazníkového šetření.

Rozsah práce bez příloh: 35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: 

BORJAS, George J. Labor economics. 5th ed. Boston: McGraw-Hill, 2010. xvi, 560 s. ISBN 9780071270274.



SMITH, Robert Stewart. Modern labor economics :theory and public policy. Edited by Ronald G. Ehrenberg. 11th ed. Boston: Pearson Prentice Hall, 2012. xxi, 650 s. ISBN 9780132727655.



Opatření na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti :Pražská konference, červenec 2000. Translated by Eva Vergeinerová. 1. čes. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2001. 402 s. ISBN 80-85529-95-5.



HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 340 s. ISBN 9788073574970.



PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. 19. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 431 s. ISBN 9788072636396.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Aleš FRANC, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

3. 10. 2011

Termín odevzdání bakalářské a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 11. 12. 2013

………………………………………… děkan

J mé no a př íj me ní aut or a: Náze v bak a lář ské pr áce: Náze v pr áce v a ng ličt ině: Kat edr a: Vedo ucí baka lář sk é pr áce: Ro k o bha jo by:

Dana Mazurková Daňové zatížení podnikatelů a jeho vliv na trh práce v České republice Tax Burden of Entrepreneurs and its Impact on the Czech Labour Market Ekonomie Ing. Aleš Franc, Ph.D. 2014

Anotace Cílem bakalářské práce „Daňové zatížení podnikatelů a jeho vliv na trh práce“ je prozkoumat motivace podnikatelů k zaměstnávání nových pracovníků v závislosti na jejich daňovém zatížení a jaké další faktory zaměstnavatele ovlivňují při rozhodování o zaměstnání nového pracovníka. V teoretické části budou předestřeny teoretické základy zdanění, přehled literatury zabývající se danou problematikou a srovnání daňového zatížení práce spolu s ostatními státy. V rámci praktické části bude použitá dotazníková metoda k naplnění cíle této práce a následně poskytnuta doporučení pro hospodářskou politiku.

Annotation The goal of the bachelor work „Tax Burden of Entrepreneurs and its Impact on the Czech Labour Market“ is studying motivation of entrepreneurs to hire new employees depending on their tax burden. And next kind of factors influenc enterpreneurs, who want to hire a new worker.In the theoretical part will be introduced theory of tax burden, topic literature overview and comparison with other states. In practical part will be used questionnaire survey to come up to essay´s goals. In the end recommendation for economic politics will be granted.

Klíčová slova Zaměstnanec, zaměstnavatel, podnikatel, daňové zatížení, daň, sociální pojištění, zdravotní pojištění

Keywords Employee, employer, entrepreneur, tax burden, tax, social insurance, health insurance

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daňové zatížení podnikatelů a jeho vliv na trh práce v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Aleše France, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU

V Brně dne 11. prosince 2013 ________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě by autorka ráda poděkovala panu Ing. Aleši Francovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady poskytnuté v rámci zpracování práce. A Ing. Marcele Mazurkové za zajištění dotazníkového šetření a další odborné rady.

Obsah Úvod .................................................................................................................................................. 8 1.

Teoretická východiska ................................................................................................................ 9 1.1 Daně a jejich význam v ekonomice České republiky ................................................................. 9 1.2 Vymezení pojmu daňové zatížení práce v České republice .....................................................10 1.2.1 Důchodové daně...............................................................................................................11 1.2.2 Pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotní pojištění ...................................................13 1.3 Daňové zatížení jako součást nákladů práce............................................................................16 1.4 Podnikatel jako zaměstnavatel ...............................................................................................18

2.

Vliv daňového zatížení na trhu práce .........................................................................................20 2.1 Ztráta mrtvé váhy způsobená zdaněním práce .........................................................................22 2.2 Případové studie zaměřené na trh práce České republiky ........................................................23

3.

Daňové zatížení práce v mezinárodním srovnání .......................................................................25 3.1 Srovnání pomocí výše hrazených příspěvků na sociální pojištění a implicitní daňové sazby .....25 3.2 Srovnání pomocí ukazatele daňového zatížení jako procenta HDP ...........................................27 3.3 Srovnání pomocí ukazatele velikosti daňového klínu ...............................................................28

4.

Dotazníkový průzkum daňového zatížení ..................................................................................31 4.1 Struktura respondentů ............................................................................................................31 4.2 Prezentace výsledků ................................................................................................................32 4.2.1 Otázka celkového daňového zatížení a jeho struktury .......................................................32 4.2.2 Vliv daňového zatížení na zaměstnávání ...........................................................................34 4.2.3 Další důvody ovlivňující trh práce ......................................................................................36 4.2.4 Dohoda o provedení práce vs. hlavní pracovní poměr .......................................................37 4.3 Výsledky zkoumání a následná doporučení ..............................................................................38 4.3.1 Návrhy a pohledy na řešení dané problematiky dle literatury............................................39

Závěr ................................................................................................................................................41 Zdroje ...............................................................................................................................................43 Literární zdroje..............................................................................................................................43 Elektronické zdroje........................................................................................................................44 Zákony ..........................................................................................................................................47 Seznam tabulek a grafů .....................................................................................................................48 Seznam tabulek.............................................................................................................................48 Seznam grafů ................................................................................................................................48 Seznam příloh ...................................................................................................................................49

Úvod Nezaměstnanost a daňové zatížení jsou dvě nejdiskutovanější otázky poslední doby. V roce 2013 je mnohými zdroji uváděno, že nezaměstnanost vystoupala na nejvyšší úroveň za celou historii samostatné České republiky. Co se týče daňového zatížení, tak v tomto případě se má za to, že se rok od roku zvyšuje. Hlavním cílem práce je prozkoumat motivace podnikatelů k zaměstnávání nových pracovníků v závislosti na jejich daňovém zatížení a nezaměstnanost obecně. Za tímto účelem bude vykonán dotazníkový průzkum mezi podnikateli zaměřený na to, zda zvyšující se zdanění hraje roli v jejich rozhodování při propouštění zaměstnanců a přijímání nových pracovních sil, které daně je ovlivňují nejvíce a zároveň také jaké jiné skutečnosti hrají roli při zaměstnávání. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole, jsou zavedeny teoretická východiska, včetně vymezení pojmu daňového zatížení, stěžejní pro tuto práci. A také je zde naplněn dílčí cíl zabývající se otázkou údajného zvyšujícího se daňového zatížení. Druhá kapitola se zabývá základními poznatky a průzkumy, které již vyplývají z dosud vydané literatury a empirických studií včetně ztráty mrtvé váhy. Třetí kapitola se zabývá srovnáním daňového zatížení napříč státy. Další oddíl práce je praktického charakteru. V rámci čtvrté kapitoly jsou tak publikovány výsledky dotazníkového průzkumu a následně je nastíněno několik doporučení pro hospodářskou politiku.

8

1.

Teoretická východiska Daňové zatížení, jako náklady na práci, je velmi širokým tématem. Na toto téma bylo

vypracováno mnoho případových studií, avšak před samotným jejich podrobnějším zkoumáním musíme znát základní teoretická východiska a také zařazení daní a daňového zatížení do kontextu celé ekonomiky. Z těchto důvodů je tato kapitola věnována vymezení daní a jejich funkce a významu v ekonomice. Následně bude vymezen pojem daňového zatížení z hlediska svého obsahu pro Českou republiku. Dále bude daňové zatížení zařazeno jako součást nákladů práce. A nakonec bude prezentován podrobnější náhled na pojem podnikatele jako zaměstnavatele a reprezentanta nabídky práce na trhu práce.

1.1 Daně a jejich význam v ekonomice České republiky Právní řády vymezují nepřeberné množství daní, které se mohou lišit stát od státu. V České republice je povinnost platit daň stanovena již v jednom z nejzákladnějších předpisů a to v Listině základních práv a svobod. Daň definujeme jako „povinnou, nenávratnou, zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu, která je neúčelová a neekvivalentní, může se pravidelně opakovat nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností.“ 1 Pojem neúčelovosti daně znamená, že daň není vybírána za konkrétním předem stanoveným účelem, ale stává se součástí státního rozpočtu. Pojmem neekvivalentní zase rozumíme ztrátu nároku na protihodnotu za daň. Mezi daně jsou řazeny také příspěvky na sociální zabezpečení, které sice nesplňují všechny podmínky definice daně, ale mají vlastnosti, kterými se jim velice přibližují. Jedná se o příspěvky, které z části platí zaměstnavatelé za své zaměstnance a z části je odvádí zaměstnanec sám. Následně se těmito příspěvky kryjí výdaje jako například starobní důchody, zdravotnické služby či dávky v mateřství, v nezaměstnanosti a podobně. Význam daní v jakékoliv ekonomice je zřejmý, je to způsob jak „zajistit příjmy do státního rozpočtu a přispět k provádění zamýšlené fiskální politiky.“2 Daňové příjmy včetně 1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Str. 16, 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80735-7205-2. 2 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací, str. 1, Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. 9

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti tvoří v České republice více než 90 % celkových příjmů státního rozpočtu3. Považujeme je tak za nejdůležitější příjem státní pokladny.

1.2 Vymezení pojmu daňové zatížení práce v České republice Vymezení pojmu daňového zatížení je základní otázkou. Jaké složky pojem daňového zatížení práce obsahuje, z čeho se skládá a co znamená daňové břemeno uvalené na práci pro zaměstnavatele a jaké je jeho místo v rámci nákladů na práci? Boeri4 uvádí, že daňové zatížení je rozdíl mezi celkovými náklady na práci a čistou mzdou zaměstnance. Takovýto rozdíl se pak skládá z příjmových daní a odvodů na sociální zabezpečení. Studie autorů Giovanna Aguilara a Silvia Rendona 5 zas vychází z teorie, ve které se náklady na práci skládají ze mzdových a nemzdových nákladů. Daně jsou pak spolu s odvody na sociální zabezpečení řazeny do skupiny nemzdových nákladů. Každá s těchto položek ale tvoří samostatný oddíl – daně jsou řazeny do oddílu daně a dotace a odvody na sociální zabezpečení spadají do oddílu sociální náklady a výdaje. Teorii představovanou Aguilarem a Rendonem využívá v českém prostředí také Český statistický úřad. Daňové zatížení práce vymezuje také Mankiw6 a to v kontextu s ekonomikou Spojených států amerických. Mankiw klade důraz na to, že se jedná komplexně o nejdůležitější daň v americké ekonomice. V rámci svého vymezení do tohoto pojmu zahrnuje sociální pojištění, federální daň z příjmu7 a zdanění příjmů místními správami. Poslední vymezení, které zde uvedeme, je vymezení dle OECD. Vymezení této organizace bylo publikováno ve studii Taxing wages (OECD 2007) a zní: „daňové zatížení je součet daní z příjmů fyzických osob, příspěvků zaměstnavatele na sociální pojištění spolu se všemi ostatními daněmi.8

3

NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice, str.37, Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 97880-7380-162-5. 4 BOERI, Tito a J OURS. The economics of imperfect labor markets. Princeton: Princeton University Press, c2008, xx, 319 p. ISBN 06-911-3803-6. 5 Economic inquiry [online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. ISSN 0095-2583. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1465-7295.2009.00190.x/abstract 6 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 7 Federální daň z příjmu, je hlavní daní z příjmu v USA, která je placena vedle daně státní, regionální a zdravotního a sociálního pojištění. Vychází z jiného státního uspořádání země. Tato daň je vyměřována každé osobě pracující ve Spojených státech amerických. 8 TRPESKI, Predrag a Biljana TASHEVSKA. PULENSIS SERIES OECONOMICA. Labour tax wedge in the Republic of Macedonia: trends and international comparison [[online]]. 2012 [cit. 7.5.2013]. Dostupné z: http://www.oeconomica.uab.ro/upload/lucrari/1420122/24.pdf 10

Závěrem lze tedy konstatovat, že pojem daňového zatížení práce je obecně chápán jako rozdíl mezi celkovými náklady na práci a čistou mzdou zaměstnance (pokud pomineme pár dalších zanedbatelných nemzdových nákladů tak jak je uvedeno v kapitole 1.3 a vymezením prezentovaným v díle Economic inquiry9). Daňové zatížení se ve shodě s prezentovanou literaturou skládá z příjmových daní (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

1.2.1 Důchodové daně

Důchodové daně patří z pohledu historie k daním nejmladším. Panovníci již dávno zjistili, že tyto daně jsou nejlepším zdrojem příjmů státu. K rozvoji těchto daní došlo v 19. století, ale základ byl položen v Anglii již v roce 1799.10 Tento druh daně byl však natolik neoblíbený mezi poddanými, že později došlo raději k jeho úplnému zrušení a zničení veškerých materiálů o ní. V druhé polovině 20. století byly považovány za největší zdroj příjmů státní pokladny, jimiž zůstaly až do dnešní doby. 11 Toto postavení si získaly hlavně z důvodu velkého rozvoje, zvyšujících se zisků a tedy i dobrého výhledu zvyšujících se příjmů státní pokladny. V průběhu času se také rozvíjelo množství druhů činností, na které tyto daně dopadaly a to od mezd, rent až po zisky či výnosy z kapitálu. „Na území České republiky se staly součástí daňové soustavy s účinností od 1. 1. 1993 a byly rozděleny z hlediska subjektu na daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob.“12

Dělení z hlediska subjektu zůstalo až do dnešních let a do důchodových daní řadíme: 

Daň z příjmu fyzických osob



Daň z příjmu právnických osob

9

Economic inquiry [online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. ISSN 0095-2583. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1465-7295.2009.00190.x/abstract 10 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-7357205-2. 11

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-7357205-2 12 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, Petr MRKÝVKA a Ivan TOMAŽIČ. inanční a daňové právo., str. 30 Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8. 11

1.2.1.1 Daň z příjmu fyzických osob

První uvedená – daň z příjmu fyzických osob – má za úkol zdanit co možná největší množství příjmu, které se v České republice vyskytují. Do skupiny takto zdanitelných příjmů spadá také pracovní mzda, což zákonodárce výslovně zakotvil v zákoně č. 58 /1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně v § jsou výslovně uvedeny příjmy ze závislé činnosti, které se zdaňují daní z příjmu fyzických osob. Poplatníkem této daně je daňový rezident. Daňovým rezidentem rozumíme osobu, která se zdržuje na území České republiky přinejmenším 183 dnů a má zde bydliště, které ale není v zákoně nijak definované. Z tohoto důvodu můžeme usuzovat, že se může jednat o rezidenta s trvalým pobytem, či pouze přechodným. Od této daně, kterou odvádí zaměstnavatel, si ale může odečíst nepřeberné množství slev, které se označují jako daňové úlevy. Dle teorie rozeznáváme daňové úlevy standartní a nestandartní. Standartní úlevy jsou například sleva na dítě či sleva na manželku. Do skupiny nestandartních daňových úlev řadíme například příspěvek zaplacený na penzijní připojištění nejvýše však do částky 12.000,-Kč. Takto stanovené daňové úlevy ve výsledku mohou způsobit, že poplatníkovi vznikne daňový bonus a místo, aby doplatil daň státu tak obdrží ještě určitou částku od něj. Veškeré daňové úlevy jsou uvedeny v zákoně o dani z příjmů v §15. V roce 2013 byla sazba daně z příjmu stanovena zákonem na 15 % ze superhrubé mzdy, která vyjadřuje celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance. V tomtéž roce byla zavedena také solidární daň, která zvyšuje daň z příjmu fyzických osob o dalších 7 % a to tehdy pokud měsíční příjem poplatníka přesáhne 103.53 ,-Kč. V letech 2008 až 2012 nedocházelo ke změnám v sazbách dani z příjmu fyzických osob. Tato sazba ve všech zmíněných letech činila 15 % ze základu daně. 13

1.2.1.2 Daň z příjmu právnických osob

Druhou základní důchodovou daní je daň z příjmu právnických osob. Tato daň má trvalý a globálně se snižující charakter. V České republice například v roce 1995 byla tato daň na sazbě 35 % a v roce 2013 je již sazba stanovena na 19 %. 13

Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. WOLTERS KLUWER ČR, a. s. Účetní kavárna [online]. 2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmufyzickych-osob/ 12

Poplatníky vymezuje občanský zákoník, jedná se zejména o obchodní společnosti a například také o církve či státní podniky. Předmětem této daně jsou příjmy z veškeré činnosti daného subjektu a výsledný základ daně je rozdíl mezi příjmy a výnosy. Také u daně z příjmu právnických osob je možné osvobození některých příjmů, jako tomu bylo u daně z příjmu fyzických osob v podobě daňových úlev.

Tabulka č. 1 Sazby daní z příjmu právnických osob

Daň z příjmu PO

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21 %

20 %

19 %

19 %

19 %

19 %

Zdroj: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/

1.2.2 Pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotní pojištění

Pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotní pojištění řadíme mezi daně a daňové zatížení jak již bylo uvedeno výše. Pojistné považujeme za daň zvláštní a to z toho důvodu, že má mnoho společných znaků s daněmi i když je úplně všechny nenaplňuje. „Ze své povahy se příspěvky na sociální pojištění ukládají na pracovní příjmy (zaměstnanecké příjmy či příjmy ze samostatného podnikání), týkají se tedy pouze osobních důchodů a nejsou uvalovány na příjmy plynoucí z kapitálových aktiv.“14 Mimo jiné jsou tyto částky také zahrnovány do různých měření daňového zatížení práce, ať už se jedná o ukazatel podílu výnosu daní uvalených na příjmy z práce k celkovým příjmům z daní, implicitní sazbu daně z práce, ukazatel průměrné efektivní sazby daně z pracovních příjmů nebo mezní efektivní daňovou sazbu. Platby na sociální pojištění se v právních řádech nevyskytují tak dlouho jako ostatní daně. Samozřejmě i ve středověku něco podobného existovalo, jednalo se například o pojištění v profesních organizacích (např. cechy apod.). Dále o nich hovoří v 17. století již také Adam Smith a dále se rozvíjely v podobě programů dělnického pojištění. 15 O historii uceleného sociálního pojištění v pravém slova smyslu, tedy ve smyslu jak ho známe dnes, však můžeme hovořit až v období konce 19. století. Na konci 19. století se začala objevovat

14

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Str. 145, 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. 15 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. 13

stále větší potřeba financovat starobní důchody a zdravotní péči. Za „zakladatele“ příspěvků na sociální pojištění je považován německý kancléř Otto von Bismarck, který je zavedl roku 1880 pro státní zaměstnance. 16 „Další rozvoj sociálního zabezpečení ovlivnila teorie ekonomie blahobytu a její využití při budování státu blahobytu. Jedním z nejdůležitějších úkolů státu blahobytu se stalo zmírňování nerovností mezi občany a redistribuční funkce státu se začala aplikovat i na veřejné sociální zabezpečení.“17 K dalšímu velkému rozvoji docházelo i ve 20. století, kdy se tato oblast stala významnou položkou na straně veřejných výdajů státu.

1.2.2.1 Složky pojistného a zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen jako „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Tento zákon mimo jiné stanovuje, že povinnost platit zdravotní pojištění vzniká narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky a zaniká úmrtím nebo jeho prohlášení za mrtvého. Jako plátce jsou povinni zaměstnavatel a pojištěnec, v tomto případě je relevantní skupinou pojištěnců kategorie zaměstnanců. Již z povahy určení v tomto zákoně je zřejmé, že není možné se platbě pojistného na zdravotním pojištění v případě trvalého pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem legální cestou vyhnout. Sociální pojištění zahrnuje několik dílčích pojištění:   

Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Nemocenské pojištění je upraveno v zákoně č. 187/200 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen zákon o nemocenském pojištění). Z tohoto zákona vyplývá, že v případě shledání zaměstnance pracovně neschopným nebo v případě nařízení karantény mu nenáleží ve 3 dnech žádná dávka a následných 18 dnů platí tuto dávku zaměstnavatel. Takto nastavený systém nemocenského pojištění se následně stává vysokou dodatečnou zátěží (i vzhledem k faktu, že nemocenské pojištění je placeno pouze zaměstnavatelem ve výši 2,3 %). 16

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Str. 209 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80735-7205-2. 17 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky., str. 252, 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4 14

Druhou složkou sociálního pojištění je důchodové pojištění. Důchodové pojištění tvoří nejvyšší procentní část celkového sociálního pojištění. V tomto případě bychom však měli přihlédnout k tomu, že Česká republika je stát stavěný na principu solidarity a je potřeba z těchto příjmů průběžně financovat důchody dnes již vysloužilých zaměstnanců. Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon o důchodovém pojištění). Tento zákon a celý princip důchodového pojištění je stanoven na dvou základních principech a to na principu sociální solidarity a principu průběžného financování. Skutečnost, že zaměstnanec v trvalém pracovním poměru je ze zákona povinen být

účastníkem

důchodového

pojištění,

je

stanovena

výslovně

v

§2

a současně v §5 odstavec 1 písmeno a) tohoto zákona. Současně další podmínkou účasti na důchodovém pojištění zaměstnanců v trvalém pracovním poměru je dle §8 odstavec 1 skutečnost, že jsou současně účastníky nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Sazba důchodového pojištění je momentálně stanovena na 21,5 %, které odvádí zaměstnavatel a pouze ,5 % placené zaměstnancem. Zde jasně vidíme, že podstatná část odvodů na důchodové pojištění je kladena na zaměstnavatele. Poslední složkou sociálního pojištění je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tuto třetí část odvádí pouze zaměstnavatel a to ve výši 1,2 %. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je položka, která je opět součástí státního rozpočtu a slouží zejména na „tzv. podporu v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání a další výdaje, které souvisejí se zabezpečováním práva na práci, na správní výdaje ČSSZ a úřadů práce apod..“18

1.2.2.2 Sazby pojistného

Každý rok téměř ve všech státech, kdy ani Česká republika není výjimkou, dochází k mnoha změnám v daňových sazbách. Sazby pojistného však jsou v případě českého státu již několik let stejné. Ale i přesto spolu s tlakem na vyšší mzdy se jejich výsledná odváděná částka zvyšuje. Vše je přehledně zobrazeno v tabulce č. 2, včetně výše a skladby pojistného placené zaměstnancem a také zaměstnavatelem. Celková sazba placená zaměstnancem v souhrnu činí 11 % a skládá se ze zdravotního pojištění 4,5 % a důchodového pojištění 6,5 %. Odvody, které hradí zaměstnavatel jsou však mnohem vyšší a to celkem 34 %. Z tohoto souhrnu: zdravotní pojištění ve výši 9 %, nemocenské pojištění 2,3 %, důchodové 18

Sociální pojištění. Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/socialnipojisteni/pruvodce/ 15

pojištění 21,5 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %. Zde vidíme, že se nejedná v případě zaměstnavatele o zanedbatelné náklady na pracovní sílu a budou velkou měrou ovlivňovat celkovou výši mzdy, tedy hrubou mzdu, kterou bude moci zaměstnanci nabídnout. Výše pojistného na zdravotním pojištění je stanovena v §2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění. Poměr placení odvodů zaměstnancem a zaměstnavatelem takto stanoveného pojistného je upraven v §9 zákona o veřejném zdravotním pojištění a to tak, že zaměstnavatel je povinen platit dvě třetiny a zaměstnanec pak jednu třetinu pojistného. Z tohoto vidíme podstatně větší daňové břemeno dopadající na zaměstnavatele a to i přes skutečnost, že je placeno pouze ve prospěch zaměstnance.

Tabulka č. 2: Sazby pojištění

Zdroj: http://www.vachtova.cz/images/articles/273/sazby-zdravotniho-a-socialniho-pojisteni-2012.pdf

1.3 Daňové zatížení jako součást nákladů práce Daňové zatížení není pouze samotný náklad na práci. Práce je zatížena mnohem větším břemenem skládajícím se z mnoha položek. Zejména se jedná o mzdu a náhradu mzdy, které řadíme mezi mzdové náklady na práci. Náklady práce však mají ještě složku nákladů nemzdových, kam řadíme právě ono daňové zatížení a odvody na sociální zabezpečení, které jsou součástí položky sociálních nákladů a výdajů. Daně a dotace spolu se sociálními náklady a výdaji jsou pevnou součástí nákladů práce, přičemž zbylé dvě položky jsou náklady dobrovolnými.

16

Složení nákladů práce: I.

Mzdové náklady a. Mzdy a platy za vykonanou práci b. Náhrady mzdy

II.

Nemzdové náklady a. Sociální požitky b. Sociální náklady a výdaje c. Personální náklady d. Daně a dotace

Výše zmíněné složení nákladů práce využívá ke svému měření Evropská komise a v České republice Český statistický úřad. Pro ilustraci týkající se nákladů práce v České republice bylo zvoleno pozorované období dle dostupnosti dat od roku 2003 do roku 2011 (tabulka č. 3).

Tabulka č. 3 Náklady práce Náklady Průměrná

Průměrné

hrubá

měsíční

měsíční

náklady

mzda

práce

práce – Nemzdové

Sociální

náklady

náklady a

práce

výdaje + daně a dotace

2003

16.457

24.567

8.110

6.490

2004

17.565

26.428

8.863

6.993

2005

18.283

28.036

9.753

7.229

2006

19.447

28.941

9.494

7.455

2007

20.927

31.020

10.093

8.083

2008

22.653

32.468

9.815

8.325

2009

23.425

32.611

9.186

8.500

2010

23.903

33.275

9.372

8.588

2011

24.439

34.005

9.566

8.806

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/grafdetail.jsp?cislotab=PRA1040CU&kapitola_id=3&null 17

Na stránkách Českého statistického úřadu byl zveřejněn také podrobnější rozbor nákladů práce dle třídění: sekce CZ-NACE. Například pro rok 2011 náklady práce činily celkem 34.005,-Kč. Z toho přímé náklady 24.439,-Kč (tvořené mzdou za vykonanou práci 22.014,-Kč a náhradu mzdy 2.42 ,-Kč). Další položkou jsou sociální požitky ve výši 430,-Kč. Sociální náklady a výdaje se skládaly z platby zákonného pojistného ve výši 8.462,-Kč a ostatních poplatků 403,-Kč. Personální náklady tvořily 330,-Kč a daně a dotace -59,-Kč.19 Z tohoto rozdělení vyplývá, že daňová položka není vysokou a to s ohledem na to, že dotace poskytované státem zaměstnavatelům převyšují daňové náklady. Nepřehlédnutelně nejvyšší položkou jsou však neustále zmiňované odvody na sociální a zdravotní pojištění. Z tabulky č. 3 je zřejmé, že mzdové náklady se každoročně zvyšují. Pokud však budeme uvažovat pouze nemzdové náklady je evidentní, že v některých letech došlo k jejich značnému poklesu. Například v již zmíněném roce 2011 se však nemzdové náklady dostaly téměř na srovnatelnou úroveň jako v roce 2005. V případě zanedbání položek sociálních požitků a ostatních poplatků (tabulka č. 3, sloupec č. 4) můžeme konstatovat, že daňová zátěž práce se v České republice rok od roku zvyšuje. A protože dotace převyšují daňové náklady ve všech letech, je zcela logické, že každoročně dochází ke zvyšování nejvyšší položky zatěžující práci a to odvodů na sociální zabezpečení.

1.4 Podnikatel jako zaměstnavatel Pojem podnikatele je v českém právu vymezen v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v §2 odst. 2, který stanoví, že podnikatelem je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 19

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úplné náklady práce 2011: Měsíční náklady práce v třídění podle sekce CZNACE [online]. 2012 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C20042505F/$File/31121211.pdf 18

Osobou zapsanou v obchodním rejstříku rozumíme obchodní společnosti. Mezi takto vymezené obchodní společnosti řadíme společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost a veřejnou obchodní společnost. Dále do této kategorie řadíme fyzické osoby, které jsou v rejstříku zapsány dobrovolně. Osoby a činnosti vykonávané na základě živnostenského oprávnění jsou upraveny zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem jsou vymezeny osoby jak fyzické tak právnické. Do skupiny osob, které podnikají na základě jiného, než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, jsou řazeny osoby příslušné speciálním profesním komorám. Takovýchto profesních komor nalezneme nepřeberné množství, jako příklad lze uvést advokátní komoru, lékařskou komoru či komoru daňových poradců. V rámci české legislativy se hojně setkáváme s pojmem „osoba samostatně výdělečně činná“ (dále také jako OSVČ). Tento pojem nalezneme v zákonech v souvislosti s daní z příjmu a sociálním a zdravotním pojištěním. Vymezení OSVČ můžeme definovat jako: „osobu vykonávající osobně, samostatně a komplexně podnikatelskou činnost v podniku, který je v jeho vlastnictví, a to pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.“20 Veškeré subjekty, které zde byly vymezeny výše, vystupují v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatelé. Zaměstnavatel je jedna ze stran pracovněprávního vztahu, který je upraven zákonem č. 2 2/200 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Na druhé straně tohoto vztahu vystupuje zaměstnanec, který vykonává práci za mzdu placenou zaměstnavatelem a daňově zatíženou sazbami stanovenými zákony.

20

Sociálně ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti: vyhodnocení analýz realizace projektu Sociálně ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti č. 1J 047/05-DP1 programu MPSV Moderní společnost a její proměny II č. TP5-DP1. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, 112, 9 s. ISBN 978-807-4160-110. 19

2.

Vliv daňového zatížení na trhu práce Dle vývoje ekonomického myšlení a dnešního základního proudu představovaného

Gregory N. Mankiwem21 je zřejmé, že celkové daňové zatížení práce má na nezaměstnanost výrazný vliv. A pokles tohoto zatížení má naopak za následek zmírnění nezaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst. Případová studie prezentována v Zásadách ekonomie se zabývá skutečností, kdo ve výsledku platí daň z příjmu korporací22. Na krátkém příkladu o majiteli společnosti vyrábějící automobily se autor zaměřuje na to, na koho daň ve výsledku nejvíce dopadne. V případě, že dojde ke zdanění zisků z prodeje automobilů, stane se rázem investování do tohoto odvětví méně zajímavým a rentabilním. Z tohoto důvodu začnou investoři investovat do jiných odvětví, což se nakonec projeví ve zvýšení cen automobilů a snížení mezd zaměstnanců těchto korporací. Autor také upozorňuje na fakt, že tato daň je velmi populární hlavně z toho důvodu, že lidé neznají její výsledné dopady. Následky zvyšující se daně z příjmu právnických osob prezentuje také studie Evropské komise o zdanění 23. Evropská komise zde konstatuje, že daň z příjmů právnických osob má výrazný vliv na rozhodování společností o umístění svých výrobních závodů a změnu domácích a zahraničních přímých investic. Jako třetí z oblasti korporátní daně je vhodné zmínit také studii autora Leona Bettendorfa a kolektivu24, kteří zkoumají uvalení této daně v kontextu celkového kapitálu a nabídky práce. Chen, Lee a Mintz25 následně však nezapomínají zmínit, že tato daň je v převážné většině zemí OECD nízká, čímž se státy snaží podpořit malé podniky v boji na trhu. Dle prezentovaných závěrů této studie se Česká republika nachází v průměru zemí OECD řazených dle sazeb daně z příjmu právnických osob.

21

MANKIW, N. Zásady ekonomie., 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. MANKIW, N. Zásady ekonomie. Str. 265 – Kdo platí daň z příjmu korporací, 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 23 Taxation. Taxation [online]. 2012 [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf 24 BETTENDORF, Leon, Albert VAN DER HORST a Ruud A. DE MOOIJ. Corporate tax policy and unemployement in Europe: An applied general equilibrium analysis. The World Economy. 2009. DOI: 10.1111/j.1467-9701.2009.01211.x. Dostupné z: http://www.econbiz.de/en/search/detailedview/doc/all/corporate-tax-policy-and-unemployment-in-europe-an-applied-general-equilibrium-analysisbettendorf-leon/10003609007/?no_cache=1 22

25

Chen, D., F. C. Lee and J. M. Mintz (2002), “Taxation, SMEs and Entrepreneurship”, str. 12, OECD Science, Technology and Industry Working Papers, 2002/09, OECD Publishinghttp://www.oecdilibrary.org/docserver/download/5lgsjhvj7lmr.pdf?expires=1381853969&id=id&accname=guest&checksum=66 7E54C3573EDEBA4A10FF3842072663 20

Jiné oblasti se věnuje případová studie autorů Giovanna Aguilara a Silvia Rendona 26 v rámci které autoři zjistili, že největší efekt na nezaměstnanost má redukce nemzdových nákladů na práci. Svou studii zaměřili také na zaměstnanost a redukci nemzdových nákladů dvou základních pracujících skupin: tzv. modrých límečků, tedy lidí pracujících manuálně a tzv. bílých límečků, lidí pracujících nemanuálně, např. v kanceláři. V rámci svého šetření autoři dospěli k závěru, že pokud by vláda snížila nemzdové náklady na práci, došlo by ve společnosti k nárůstu odpracovaných hodin o

% a také k nárůstu nových zaměstnanců

zhruba o 5 % u „bílých límečků“ zatímco u manuálně pracujících lidí k nárůstu odpracovaných hodin o 11 % a nárůstu nových zaměstnanců o 8 %. Z prezentovaných výsledků je vidět, že nemzdové náklady mají nemalý vliv na zaměstnanost a jejich snížení by vedlo k celkovému zvýšení odpracovaných hodin o 17 % a hlavně k nárůstu zaměstnanosti o 13 %. K názoru prezentovaného současnými teoretiky se přiklonilo i OECD, které pravidelně provádí řadu výzkumů v oblasti daňového zatížení a trhu práce. V rámci všech svých studií zastává názor, že nadměrné daňové zatížení a přísná ochranná opatření zaměřená na zaměstnance pouze zvyšuje celkovou nezaměstnanost. Za takovýchto okolností se totiž následně objevují pouze občasná zaměstnání jako je například vykovávání práce na dohodu o provedení práce a podobně. Takovéto dohody však nejsou pro lidi nijak moc lákavé a v mnoha ohledech jsou pro ně značně nevýhodné. Jednou z nejcitovanějších studií v této oblasti je studie Nickell and Layard (1999) 27, která uvádí, že případné snížení daňového zatížení v průměru o 5 % má za následek snížení míry nezaměstnanosti o 13 %. Studie autorů Bassanini and Duval (2006)28 zase uvádí čísla jiná avšak se stejným závěrem. Konkrétně by v tomto případě snížení daňových nákladů na práci o 10 % vedlo ke snížení nezaměstnanosti o 2,8 %. Dle Gravelle (1994)29 v některých zemích dochází ke zvýhodňování osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků. Tyto společnosti jsou zvýhodňovány zejména na základě argumentace, že právě oni jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa a zvyšují zaměstnanost. Tento argument je však dle autorky studie diskutabilní a nejednoznačný. Další studií zkoumající daný problém je studie Evropské komise zaměřená na zdanění s příznačným 26

Economic inquiry [online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. ISSN 0095-2583. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1465-7295.2009.00190.x/abstract 27 ASHENFELTER .., Ed. by Orley.., Stephen NICKELL a Richard LAYARD. Handbook of labor economics. 2. impr. Amsterdam [u.a.]: North-Holland, 2003, s. 75. ISBN 9780444501899 28 BASSANINI, Andrea a Romain DUVAL. THE DETERMINANTS OF UNEMPLOYMENT ACROSS OECD COUNTRIES: REASSESSING THE ROLE OF POLICIES AND INSTITUTIONS [online]. 2006 [cit. 2013-1015]. Dostupné z: http://hal.inria.fr/docs/00/12/05/84/PDF/EconomicStudies_06.pdf 29 GRAVELLE, Jane. The economic effects of taxing capital income. Cambridge, Mass.: The MIT Press, c1994, xii, 339 p. ISBN 02-620-7158-4. 21

názvem Taxation30. V jedné z částí se zabývá i daňovým břemenem uvaleným na pracovní sílu z hlediska zaměstnavatele. Komise zde klade důraz na skutečnost, že největším problém v oblasti zaměstnávání ze strany zaměstnavatelů v Evropské unii jsou vysoké příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem a jejich následný celkový vliv na poptávku po práci. Mnoho studií zabývajících se daňovým zatížením a trhu práce se zaměřují pouze na státy Evropské unie. Daveri and Tabellini (2000) přišli s názorem, že negativní efekt zdanění práce na nezaměstnanost a ekonomický růst je fenoménem evropských zemí. Korelace je silná a evidentní v zemích EU s jednotným trhem a mnohem méně zjevná v zemích OECD s trhy konkurenčními.

31

Dále se na daňové zatížení v zemích EU zaměřili i z jiného úhlu pohledu -

konkrétně na rozdíl dopadu uvalení daní na pracovníky s vysokou a nízkou kvalifikací. V rámci tohoto výzkumu poskytli důkazy, že vyšší zdanění v zemích Evropské unie postihuje ty, kteří nabyli nízkou kvalifikaci a vysoce kvalifikovaná pracovní síla je vůči takovým zásahům téměř imunní.

2.1 Ztráta mrtvé váhy způsobená zdaněním práce Mezi ekonomy je nesporné, že zavedení daní způsobuje na trhu ztrátu mrtvé váhy. V rámci Mankiwova díla je prezentována případová studie na téma ztráty mrtvé váhy způsobené zdaněním práce32. Shodně s představovanou teorií konstatuje, že daň vráží klín mezi mzdu, kterou společnosti platí a mzdu, kterou zaměstnanci obdrží. Dle této studie existují velké rozdíly v názorech, jak moc daň deformuje trh práce. V další části studie uvádí příklady několika skupin, které jsou výší potenciální mzdy velmi ovlivněni. Jedná se zejména o vdané ženy s dětmi, které by byly pro rodinu zdrojem druhotných příjmů a rozhodují se, zda by nový příjem byl vyšší než v případě, že by žena zůstala doma. Druhým případem jsou starší lidé, kteří se rozhodují, kdy odejít do důchodu. Tito lidé se také částečně rozhodují na základě výše jejich současné mzdy. Třetí prezentovanou skupinou jsou lidé, kteří 30

Taxation. Taxation [online]. 2012 http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf 31

[cit.

2013-09-21].

Dostupné

z:

Does labour taxation affect unemployment?: Croatian worker in international perspective., str. 88, Pula, 2011. ISSN 1331-677X, ZDB-ID 21718283. Dostupné z: http://www.econbiz.de/en/search/detailed-view/doc/all/doeslabour-taxation-affect-unemployment-croatian-worker-in-international-perspective-dolencprimo%C5%BE/10009419365/?no_cache=1 32 MANKIW, N. Zásady ekonomie. Str. 179 – Ztráta mrtvé váhy způsobená zdaněním práce, 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 22

se raději zaměří na nelegální obchodování, protože z této činnosti mají příjem vyšší, anebo upřednostní zaměstnání placené „načerno“. Souhrnný závěr této studie tedy zní, že „množství nabízené práce reaguje na mzdu. Když se příjmy z práce zaměstnanců zdaňují, jejich rozhodování se deformuje.“33

2.2 Případové studie zaměřené na trh práce České republiky Své zastoupení ve velkém počtu světových případových studií mají také ty, které se zaměřují na prostředí české ekonomiky. Jahoda34 uvádí, že největším problémem zdanění práce v České republice jsou vysoké odvody na sociální pojištění. Tyto odvody tvoří téměř polovinu celkového daňového zatížení, s čímž je spojena vysoká nezaměstnanost nekvalifikované pracovní síly. Další studie s tímto zaměřením poskytuje OECD. První studie OECD (2001a) Economic Surveys: Czech Republic 35 se zabývá celou ekonomikou České republiky a nalezneme zde i sekci pracovního trhu. Tento oddíl se zabývá růstem minimální mzdy, náklady na práci, zaměstnaností apod. Druhá studie OECD (Bronchi-Burns 2000) 36 se věnuje daňovému systému v České republice. Je zde zdůrazněno, že české daňové příjmy se nacházejí nad průměrem zemí OECD. Dalším zajímavým poznatkem této studie je skutečnost, že v rámci zemí OECD má Česká republika nejvyšší procento příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění. Průměr těchto příjmů OECD byl v roce 2000 26,1 % a v České republice celých 43,9 % celkových daňových příjmů. V rámci tohoto měření měli z tohoto zdroje vyšší procento příjmů už jen Francie a Nizozemí. Celkové daňové zatížení je považováno touto studií za nadmíru vysoké. Studie dále porovnává Českou republiku se zeměmi na podobné ekonomické úrovni, jakými jsou například Polsko či Maďarsko. Následně tedy uvádí, že podnikatelé v méně vyspělých zemích čelí mnohem většímu daňovému zatížení, což způsobí pomalejší ekonomický rozvoj a pomalejší přiblížení se zemím vyspělým. Část zabývající se dopadem zdanění na pracovní trh v České republice 33

MANKIW, N. Zásady ekonomie. Str. 180 – Ztráta mrtvé váhy způsobená zdaněním práce, 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 34 JAHODA, R.: Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. VÚPSV Praha,výzkumné centrum Brno, prosinec 2003 35 OECD economic surveys [online]. 2001 [cit. 2013-10-15]. ISSN 0376- 438. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/economics/oecd-economic-surveys-czech-republic2001_eco_surveys-cze-2001-en#page4 36 Bronchi, C. and A. Burns (2000), “The Tax System in the Czech Republic”, str. 35, OECD Economics Department Working Papers, No. 245, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/242706151678 23

uvádí, „že vysoké zdravotní a sociální pojištění a vysoká daň z příjmu znamená, že náklady na pracovní sílu jsou vysoké v porovnání s ostatními evropskými zeměmi OECD. Ostatní studie OECD jako například Jobs Study (1994) ukazují, že vysoké celkové zdanění mezd a zejména vysoké sociální pojištění vedou ke zvýšení nákladů na pracovní sílu, které jsou spojeny s vysokou mírou nezaměstnanosti mezi méně kvalifikovanými pracovníky.“37

37

Bronchi, C. and A. Burns (2000), “The Tax System in the Czech Republic”, str. 35, OECD Economics Department Working Papers, No. 245, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/242706151678

24

3.

Daňové zatížení práce v mezinárodním srovnání

3.1 Srovnání pomocí výše hrazených příspěvků na sociální pojištění a implicitní daňové sazby Zajímavé je také srovnání velikosti daňového zatížení s ostatními státy. Například velikost zatížení z pohledu odvodů na sociální zabezpečení je diskutována ve studii autorů Chen, Lee a Mintz38. Tito autoři ve své studii OECD publikují, že v České republice je spolu s Nizozemím nejvyšší zatížení, co se odvodů sociálního pojištění týče a největší podíl je kladen na zaměstnavatele. V rámci tohoto ukazatele je tedy znázorněno jakou část celkových nákladů na práci tvoří odvody na sociální pojištění a následně jejich rozdělení dle plátců. Tato prezentovaná studie se vztahuje k roku 2002. V grafu č. 1 jsou však znázorněna data platná k roku 2012. Zde tedy vidíme, že Česká republika již není druhou zemí s nejvyššími odvody na sociálním pojištění, ale předčilo ji mnohem více zemí. Nedochází tedy k razantním nárůstům těchto odvodů oproti jiným zemím. Dále se však se svými 33, % nachází vysoce nad průměrem zemí OECD (22, %). Pokud bychom však uvažovali pouze země Evropské unie, nachází se Česká republika se svými celkovými odvody v průměru těchto zemí. To stejné lze říci i o poměru v jakém odvádí odvody zaměstnanec i zaměstnavatel. Graf č. 1: Příspěvky na sociální pojištění dle plátců jako procentní podíl na nákladech práce 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

Employer SSC Employee SSC

Zdroj: Data pocházející ze souboru TaxWedge_2012.xls dostupná z http://www.oecd.org/ctp/taxpolicy/taxing-wages.htm#TW_B pod odkazem: please click on the link "Tax Wedge 2012" 38

Chen, D., F. C. Lee and J. M. Mintz (2002), “Taxation, SMEs and Entrepreneurship”, OECD Science, Technology and Industry Working Papers, 2002/09, OECD Publishing.http://dx.doi.org/10.1787/013245868670 25

Fakt, že v České republice jsou vysoké odvody na sociální pojištění, je ale ospravedlňován ve studii Riccarda Fiorita a Flavia Padrina 39, kteří připouští, že například ve Francii je daňové zatížení z pohledu sociálního zabezpečení a srovnání ostatních zemí vysoké, ale potřebné. Nutné je hlavně z hlediska počtu příjemců, kteří jsou z takto financovaného systému zabezpečováni. Pokud se na celou situaci díváme dle autora z tohoto pohledu, můžeme konstatovat, že jsou odvody na sociální zabezpečení stále velmi nízké a bylo by potřeba je nadále zvyšovat. Zvýšení by bylo nutné zejména z toho důvodu, aby došlo k pokrytí veškerých nákladů sociálního systému. Hlavním obecným poznatkem studie Taxation je však fakt, že vysoké daně uvalené na práci jsou škodlivé pro celkový ekonomický růst. Tato práce používá k porovnání tzv. implicitní daňovou sazbu. Na rozdíl od grafu č. 1, který ukazuje pouze výši samotné zátěže zaměstnavatele a zaměstnance z pohledu sociálního pojištění, je zde zahrnuto mnohem více. „Implicitní daňová sazba na práci je definována jako podíl všech přímých a nepřímých daní a příspěvků na sociální pojištění hrazených zaměstnanci i zaměstnavateli z pracovních příjmů k celkovým náhradám zaměstnancům pracujícím na území daného státu navýšených o daně z mezd.“40 Výhodou tohoto celkového ukazatele zatížení práce je ta, že se při výpočtu pracuje pouze s pracovními příjmy. Je tedy očištěn o daňové zatížení související se sociálními transfery. V grafu č. 2 je tedy zobrazen graf, který byl v této práci publikován a jasně ukazuje, že Česká republika patří v rámci Evropské unie k šesté zemi s nejvyšším daňovým zatížením práce a k zemím s nejvyšším poměrem zatížení, které platí zaměstnavatel vyjádřené pomocí implicitní daňové sazby. Tato studie byla základem pro podrobnější studii zabývající se zdaněním práce 41. Stejně jako již výše zmíněná studie poznamenává, že vysoké zdanění práce má nejvýraznější vliv na poptávku po práci u určitých skupin lidí. Touto skupinou pracovní síly jsou pracovníci s nízkou kvalifikací, nízkopříjmové a druhotně příjmové skupiny pracovníků. Celková skupina zemí Evropské unie je ovšem oproti jiným rozvinutým zemím oblast s velmi vysokým daňovým zatížením práce.

39

FIORITO, Riccardo a Flavio PADRINI. Distortionary taxation and labour market performance [online].. OXFORD BULLETIN OF ECONOMICS AND STATISTICS. 2001. DOI: 10.1111/1468-0084.00215 Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1468-0084.00215/abstract 40 Implicitní daňová sazba na práci. Databáze Eurostatu [online]. 2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsiem070 41 EUROPEAN COMMISSION. Tax burden on labour [online]. 2012, 10 s. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf 26

Graf č. 2: Implicitní daňová sazba uvalená na práci v zemích EU jako podíl daní a příspěvků na soc. zabezpečení z pracovních příjmů na celkovém objemu náhrad zaměstnanců

Zdroj: European Commission 2013, Taxation Trends http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf

in

the

EU,

str.

5,

dostupný z

:

Samotná výše daňového zatížení práce České republiky vyjádřena tímto ukazatelem je nad průměrem zemí Evropské 27 a s 39% implicitní daňovou sazbou také šestou zemí v pořadí s nejvyšším daňovým zatížením, jak již bylo zmíněno výše. Další relevantní otázkou je také samotná kompozice daní v rámci tohoto celku. Po relativně podprůměrných daních z příjmu a průměrných odvodech zaměstnanců jsou v České republice stanoveny nadprůměrně vysoké odvody a daně, které jsou placeny zaměstnavatelem (vše porovnáváno s průměrem zemí EU-27).42

3.2 Srovnání pomocí ukazatele daňového zatížení jako procenta HDP Dalším možným ukazatelem daňového zatížení je podíl celkového daňového zatížení jako procento HDP. Srovnání pomocí tohoto ukazatele je zobrazeno v Grafu č. 3.

42

European Commission 2013, Taxation Trends http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf 27

in

the

EU,

dostupný

z

:

Graf č. 3 Celkové daňové zatížení jako procento HDP

Zdroj: http://www.oecd.org/newsroom/taxrevenuesstabiliseinoecdcountriesin2010.htm

Ukazatel celkového daňového zatížení jako procento HDP je součet veškerých daňových příjmů a odvodů na sociální zabezpečení k celkovému hrubému domácímu produktu daného státu. Zahrnutí veškerých daňových příjmů státu je tak nevýhodou tohoto ukazatele oproti implicitní daňové sazbě, která pracuje pouze s daněmi odváděnými ze zdanění práce. Zde je možné vidět, že nejvyšší celkové daňové zatížení je v severských státech. V těchto státech však mají vysoké daňové sazby vykompenzovány pomocí nízkých administrativních nákladů. 43 Například v Dánsku tento ukazatel činí 48,09 % k HDP a ve Druhém Švédsku 4 ,74 % k HDP. Česká republika se při porovnání s ostatními státy OECD pomocí tohoto ukazatele nachází v průměru sledovaných států (34, 7 % k HDP) a její daňové zatížení je velmi blízké daňovému zatížení Velké Británie (34,34 % k HDP). Naopak nejnižší je daňové zatížení jako procento HDP v Mexiku (17,43 % k HDP).

3.3 Srovnání pomocí ukazatele velikosti daňového klínu Dalším používaným ukazatelem, který se používá ke srovnání daňového zatížení práce, je ukazatel velikosti daňového klínu. „Tato metoda měření je definována jako rozdíl mezi mzdovými náklady průměrného zaměstnance a čistým příjmem zaměstnance.“44 Velikost 43

OECD: Kde jsou nejvyšší a nejnižší daně?. iremní finance [online]. 2011 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/299372-oecd-kde-jsou-nejvyssi-a-nejnizsi-dane-/ 44 OECD (2007), “Tax Wedge on Labour”, in Society at a Glance 200 :OECD Social Indicators, OECD Publishing 28

daňového klínu tedy zahrnuje daň z příjmu fyzických osob a odvody na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem i zaměstnancem. Zahrnuje tedy stejně jako implicitní daňová sazba pouze náklady na pracovní sílu avšak s tím rozdílem, že zde se velikost daňového klínu přepočítává na jednoho průměrného zaměstnance oproti implicitní daňové sazbě, která zahrnuje veškeré daně a odvody inkasované státem. Výsledný daňový klín je tak vyjádřen jako procento nákladů na zaměstnance k celkovým nákladům na pracovní sílu zaměstnavatele. 45

Graf č. 4 Daňový klín jako procento celkových nákladů na práci v roce 2012

Zdroj: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/taxing-wages.htm#TW_A

Pomocí tohoto ukazatele vidíme, že Česká republika se nachází vysoce nad průměrem zemí OECD. Daňový klín průměru OECD činí 35, % celkových nákladů na práci. V České 45

OECD (2007), “Tax Wedge on Labour”, in Society at a Glance 200 :OECD Social Indicators, OECD Publishing 29

republice je to však celých 42,4 %, což ji staví na 9. místo z pozorovaných zemí. Jen pro porovnání nejvyšší daňový klín má Belgie (5 %) a například nám blízká Slovenská republika 39, % nákladů na práci. To znamená, že průměrný zaměstnanec v České republice dostane z celkových nákladů na jeho pracovní sílu, kterou pro zaměstnavatele činí, 58, %.

30

4. Dotazníkový průzkum daňového zatížení V rámci předkládaného dotazníku k této práci (příloha č. 1) bylo zkoumáno, zda zvyšující se daňové zatížení podnikatelů má vliv na zaměstnávání nových pracovníků a nezaměstnanost. Dále bylo také zkoumáno, které daně je nejvíce ovlivňují při tomto rozhodování. Bude se tedy snažit potvrdit či vyvrátit určité literárně podložené závěry. Dotazník byl rozesílán pomocí emailové pošty, avšak jeho návratnost dle mého názoru nebyla nikterak velká. Celkový počet navrácených dotazníků byl 50, avšak cca 100 respondentů na něj nikterak nereagovalo. Celková míra návratnosti tedy tvoří 33%, tuto hodnotu však i přes rozporuplné dojmy můžeme považovat za vysokou jelikož „za vysoké míry návratnosti jsou považovány hodnoty kolem 30%, v literatuře jsou ovšem respektovány i výzkumy s mírou návratnosti přes 10%.“46

4.1 Struktura respondentů Struktura respondentů byla zkoumána dle tří kritérií a to: 

Počet zaměstnanců zaměstnaných na hlavní pracovní poměr



Velikost obratu tržeb



Místo sídla podnikání

Výsledky struktury dle počtu zaměstnanců jsou zobrazeny v tabulce č. 4. Nejvíce se průzkumu zúčastnili podnikatelé s počtem zaměstnaných zaměstnanců na hlavní pracovní poměr do čísla 10. Tabulka č. 4 Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele do 10

Počet respondentů 38

11-50

8

51 - 100

4

Zdroj: Vlastní měření

46

VÍTEK, Leoš a Jan PAVEL. FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ, Vysoká škola ekonomická v Praze. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem. Praha, 2008. 31

Druhým kritériem pro rozdělení respondentů byl obrat tržeb (tabulka č. 5). Zde byly pouze dvě kritéria a to obrat tržeb do 1 mil. Kč a nad 1 mil. Kč. V tomto případě převažují respondenti s obratem nad 1 mil. Kč.

Tabulka č. 5 Struktura respondentů dle obratu tržeb Obrat tržeb do 1 mil. Kč nad 1 mil. Kč

Počet respondentů 8 42

Zdroj: Vlastní měření

Posledním kritériem bylo dělení dle sídla podnikatele. Pro toto rozdělení byl zvolen základním krajem ten, ve kterém se sídlo nachází dle obchodního rejstříku. Průzkumu se zúčastnili podnikatelé celkem z 8 krajů České republiky. Nejvíce respondentů sídlí v kraji Moravskoslezském. Dále se průzkumu zúčastnili také podnikatelé z těchto krajů: Budějovický, Jihočeský, Královehradecký, Liberecký, Olomoucký, Středočeský a Zlínský. Podrobnější náhled struktury respondentů v rámci krajů je zobrazen v příloze č. 2. Celkově tedy vidíme, že nejvíce respondentů je mezi podnikateli, kteří mají počet zaměstnanců do celkového čísla 10, dále se jejich obrat pohybuje nad 1 mil. Kč ročně. A co se týče sídla podnikatele, tak dle tohoto dělení se sídla respondentů nacházejí převážně v kraji Moravskoslezském.

4.2 Prezentace výsledků 4.2.1 Otázka celkového daňového zatížení a jeho struktury

Prvním zkoumaným faktem, bylo ověření závěrů studií porovnávající daňové zatížení v různých zemích, kdy Česká republika se umisťovala na předních příčkách celkového daňového zatížení. Za tímto účelem byli respondenti dotazováni, zda se jim zdá daňové zatížení v České republice vysoké. Základem byl tedy jejich subjektivní pocit. Na tuto otázku byla převažující odpověď ano. Kdy celkový výsledek je: 

Odpověď ano: 48 respondentů



Odpověď ne: 2 respondenti 32

Podnikatelé, kteří odpověděli ne, se dle struktury řadí do skupiny podnikatelů se sídlem v Olomouckém kraji, s počtem zaměstnanců do 10 a celkovým obratem tržeb nad 1 mil. Kč. Důležitou roli zde hraje také otázka skladby daňového zatížení, které ovlivňuje podnikatele při jejich rozhodování a které jim přijde nejvyšší a naopak nejnižší v České republice. Respondenti měli na výběr z daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob a také sociálního a zdravotního pojištění. Dle celkových výsledků je možné konstatovat, že za největší zátěž je považováno sociální a zdravotní pojištění a to s velmi výrazným předstihem před ostatními daněmi. Na druhém místě se nachází daň z příjmu fyzických osob. Jako nejméně zatěžuje podnikatele daň z příjmu právnických osob. Mezi daní z příjmu fyzických osob a právnických osob, ale podnikatelé výrazný rozdíl neshledávají. Zajímavé je také prezentování výsledků dle pohledu jednotlivých skupin, tak jak byly roztříděny dle struktury respondentů. Pro přehlednost uvádím po sobě jdoucí daně, tak jak jsou považovány za nejvíce zatěžující (DPFO – daň z příjmu fyzických osob; DPPO – daň z příjmu právnických osob; SZP – sociální a zdravotní pojištění)

Tabulka č. 6 Struktura zatížení dle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele do 10

Struktura zatížení SZP, DPFO, DPPO

11-50

SZP, DPPO, DPFO

51 - 100

SZP, DPFO, DPPO

Zdroj: Vlastní měření

Co se týče struktury zatížení dle obratu jednotlivých podnikatelů. Tak zde nebyla zaznamenána výrazná změna v rámci obou prezentovaných skupin. Jelikož jak ve skupině podnikatelů s obratem do 1mi. Kč, tak ve skupině s obratem nad 1 mil. Kč byla struktura zatížení následující: Jako nejvyšší je považováno sociální a zdravotní pojištění, na druhém místě je daň z příjmu fyzických osob a jako nejméně zatěžující byla shledána daň z příjmu právnických osob.

33

Struktura zatížení analyzována dle sídla podnikatele, také nezaznamenala výraznější výkyvy. U většiny podnikatelů byla shledána zatěžující stejná struktura jako v případech uvedených výše. Tedy na prvním místě sociální a zdravotní pojištění, na druhém daň z příjmu fyzických osob a na třetím daň z příjmu právnických osob. Výjimku tvoří kraje Jihočeský, Královehradecký a Středočeský, kde se na druhém místě místo daně z příjmu fyzických osob umístila daň z příjmu právnických osob. Avšak sociální a zdravotní pojištění se jeví ve všech krajích jako nejvíce zatěžující daň. Celkově vidíme, že pro veškeré prezentované skupiny je nejvíce zatěžující placení sociálního a zdravotního pojištění. Změnu oproti celkovým výsledkům dělených dle počtu zaměstnanců vidíme u podnikatelů zaměstnávajících 51-100 zaměstnanců, jelikož ti za druhé nejvyšší zatížení považují daň z příjmu právnických osob. Stejnou změnu zaznamenáváme také u podnikatelů se sídlem v kraji Jihočeském, Královehradeckém a Středočeském.

4.2.2 Vliv daňového zatížení na zaměstnávání

Dalším hlavním bodem, na který tento průzkum byl zaměřen, byla otázka, zda uvedená výše zdanění má vliv na podnikatele také tím směrem, že je ovlivňuje v otázkách rozhodování o zaměstnání dodatečného pracovníka a v jakém ohledu. V souladu s výše uvedenou literaturou tento dotazníkový průzkum potvrdil, že pokud dochází v ekonomice ke zvyšování daňového zatížení, což v České republice dochází (viz výše), dochází také k menší ochotě zaměstnávat a větší vůli propouštět. Respondentům byla položena otázka, zda v případě, že dojde ke zvýšení daňového zatížení, zda se zmenší jejich ochota zaměstnávat. Na tuto otázku byly odpovědi následovné: 

Ano: 45 respondentů



Ne: 5 respondentů

Tato otázka byla dále rozvedena v případě, že uvedli odpověď ano, tak aby uvedli, o kolik se musí daňové zatížení zvýšit, aby již uvažovali o tom, že dalšího pracovníka nepřijmou.

34

Tabulka č. 7 Zvýšení nákladů na zaměstnance a jejich nepřijetí Zvýšení daňového zatížení o

Počet odpovědí

0 – 10 %

12

11 – 20 %

30

21 – 30 %

3

31 % a více

0

Zdroj: Vlastní měření

Otázka byla rozvedena i v případě odpovědi ne. Zde bylo následně zkoumáno, co přesně tedy ovlivňuje situaci, kdy se rozhodují, zda přijmou nového zaměstnance. Velmi často respondenti uvádějí loajalitu a pracovitost daného uchazeče, zda tedy je kompetentní a jeví se jako dobrá investice do budoucna, která jim přinese vložené prostředky zpět a samozřejmě také nějaké navíc. Na druhou stranu je také přijímání nových zaměstnanců bráno jako nutnost pro chod společnosti. Kdy v případě, že společnost obdrží zakázku, kde je potřeba, aby určitou činnost vykonávali dva lidé, nemůže řešit, jestli náklady na dalšího zaměstnance budou vyšší či nikoliv. V tomto případě musí přijmout dodatečného zaměstnance přijmout za jakýchkoliv dodatečných nákladů, jelikož by jeden člověk danou práci sám nezvládl. S celkovou nezaměstnaností a přijímáním nových zaměstnanců také úzce souvisí propouštění stávajících zaměstnanců při stabilních příjmech podnikatele. Téměř všichni respondenti pociťují vliv zvýšení daňového zatížení v chodu své společnosti velmi výrazně. A v případě jeho zvýšení uvažuje o propouštění 0% z nich. V následující tabulce vidíme výsledky pozorování rozdělení respondentů dle počtu zaměstnanců (tabulka č. 8). Daň, jejíž zvýšení nejvíce ovlivňuje propouštění, byla dle očekávání nejvíce uváděna skupina sociálního a zdravotního pojištění.

35

Tabulka č. 8 Propouštění dle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců podnikatele do 10

Propouštění 58 %

11-50

50 %

51 - 100

0%

Zdroj: Vlastní měření

Zajímavá je také struktura propouštění dle sídla podnikatele. Podrobnější analýza je zobrazena v tabulce, která je přílohou č. 3 této práce. V případě stabilních příjmů podnikatele a zvýšení jakékoliv daně vede k propouštění zaměstnanců téměř 100% respondentů se sídlem v kraji Budějovickém, Královehradecké, Libereckém a Středočeském. Na rozdíl od těchto krajů, v kraji Moravskoslezském je to pouze 55% respondentů se sídlem v tomto kraji.

4.2.3 Další důvody ovlivňující trh práce

V rámci dotazníkového šetření zjišťovány také jiné důvody, které hrají roli při rozhodování o propouštění a přijímání nových zaměstnanců. Kromě vysokého daňového zatížení jsou jako častý důvod uváděny vysoké dodatečné náklady na pracovní sílu, které se objevují v dalších podskupinách celkových nákladů. Jedná se například o povinné lékařské prohlídky zaměstnanců, které jsou hrazeny z rozpočtu společnosti i přesto, že již podnikatelé hradí odvody na zdravotní pojištění nebo opatřování povinných ochranných pomůcek, jejichž poskytnutí je stanoveno zákonem. V souvislosti s placením zdravotního pojištění však i nadále zaměstnavatel proplácí tzv. „paragrafy“ a v současné době také prvních 21 dnů nemocenské a placené dovolené. V případě dočasné pracovní neschopnosti první 3 dny nemá zaměstnanec nárok na žádnou odměnu, avšak od 4. do 21. dne hradí tento náklad zaměstnavatel, což mu způsobuje velkou dodatečnou zátěž bez zisku. Následující dny již vyplácí dávky městská správa sociálního zabezpečení. Dále podnikatelé uváděli náklady spojené s častými kontrolami a vysokou administrativní zátěží spatřovanou v častých kontrolách, neustálém vyplňování různých formulářů a dalších dodatečných a dle jejich názorů i zbytečných úkonů, které jsou s přijímáním nových zaměstnanců spojeny. Složité zákony, prováděné mnoha dalšími 36

předpisy, které jsou pro většinu živnostníků nesrozumitelné. Z těchto důvodů si musí zajistit kompetentního právníka či daňového poradce, což jim způsobuje další náklady na chod samotné společnosti. Dalším často uváděným důvodem je výše odstupného. Podnikatelé vnímají odstupné jako až příliš vysoký dodatečný náklad na jednotku pracovní síly a to i přesto, že je možné sjednat zkušební pracovní dobu. Výše odstupného je upravena v § 7 zákona č. 2 2/200 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce). Tato výše se sice odvíjí od doby, kterou zaměstnanec ve společnosti pracuje, ale i při době zaměstnání pod jeden rok, je to výše jednonásobku jeho průměrného výdělku. Za průměrný výdělek se považuje průměrná měsíční mzda. Toto odstupné musí být vyplaceno po skončení pracovního poměru při nejbližším výplatním termínu, což nárazově způsobí zaměstnavateli velké náklady a může ho v této souvislosti dostat až do značných problémů. Odstupné je spojeno s ukončením pracovního poměru. Náklady však zaměstnavatelé spatřují i v započetí pracovního poměru spojené s nástupem zaměstnance do nového prostředí. Při nástupu je nutné nový personál zaučit apod. Náklady však stoupají i se složitostí dané pozice a následných školících procesů ať už v rámci společnosti nebo nutnosti vyslat zaměstnance na školení k externí společnosti. Takovéto typy školení jsou velmi často finančně náročné, ale pro určitá povolání zcela nezbytné. V těchto případech ovšem platí, že čím složitější a náročnější práce, tím nákladnější a častější školení.

4.2.4 Dohoda o provedení práce vs. hlavní pracovní poměr

Jak již bylo zmíněno v několika různých studiích, v případě vysokých nákladů na pracovní sílu dochází k upřednostňování uzavírání dohod o provedení práce, což uměle zvyšuje nezaměstnanost ve státě. Proto i v tomto dotazníku bylo zjišťováno, zda se podnikatelé k této možnosti uchylují. Dohoda o provedení práce v českém právním prostředí je upravena v § 75 zákoníku práce tak, že je možné ji vykonávat do výše max. 300 hodin za rok. U dohody není ani stanoveno, zda se musí jednat o práci jednorázovou či opakující se činnosti, stejně jako není určeno, že by zaměstnavatel byl povinen rozvrhnout dané osobě pracovní dobu. Člověk si tak může vydělat až 10.000,-Kč za měsíc a zaměstnavatel nemusí odvádět odvody, které jsou pro něj tak zatěžující při zaměstnávání na hlavní pracovní poměr. Proto je tento druh výkonu práce tak rozšířený, což dokazuje i náš dotazníkový průzkum. 37

Dle výsledků bylo jednoznačně zjištěno, že dohody jsou tak velmi rozšířeným a hojně využívaným institutem v rámci pracovního prostředí. Tato skutečnost vychází zejména z výše uvedeného faktu, že při zaměstnání na dohodu o provedení práce nejsou placeny žádné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které uvádějí respondenti jako největší zátěž a taky nejčastější důvod pro nepřijetí dalšího zaměstnance. Dále se vyplatí také zaměstnanci, jelikož pracovník, který je vedený na úřadu práce si může vydělat až 4.000,-Kč za kalendářní měsíc, a v případě podepsání prohlášení se mu z této částky nestrhávají žádné daně ani odvody. Samozřejmě k tomuto platu pobírá také podporu v nezaměstnanosti. Dohoda je tak výhodná pro obě strany pracovněprávního vztahu, což jen umocňuje její využívání.

4.3 Výsledky zkoumání a následná doporučení Výsledky dotazníkového šetření nejsou víceméně překvapivé. V rámci dotazníkového šetření subjektivních názorů podnikatelů bylo zjištěno, že daňové zatížení je v České republice vysoké a vede tak ke zvyšování nezaměstnanosti. Za nejvyšší daňovou zátěž je respondenty považováno sociální a zdravotní pojištění. Dle prezentované literatury bylo očekáváno, že bude naplněna domněnka, že zvyšující se daňové zatížení bude ovlivňovat nezaměstnanost směrem vzhůru. Vzhledem k tomu, že se daňové zatížení v České republice zvyšuje, bylo možné tuto otázku zkoumat na vzorku podnikatelů z této země. Tento fakt můžeme tedy doložit skutečností, že všichni respondenti uvedli, že daňové zatížení při určitém procentním zvýšení propouští své stávající zaměstnance. V rámci dotazníkového zkoumání byly zkoumány také ostatní faktory, které ovlivňují nezaměstnanost, ze kterých mohou také vyplynout doporučení pro hospodářskou politiku státu. Z těchto výsledků plynou doporučení pro hospodářskou politiku z oblasti zvyšování daní. Mělo by dojít ke snížení celkového daňového zatížení práce a přesunutí například části těchto příjmů na daně nepřímé. Pomocí tohoto přesunu by nedocházelo k navyšování nákladů na pracovní místo a tím pádem k omezování přijímání nových zaměstnanců a vyšší nezaměstnanosti. Druhou možností je také snížit ochranu zaměstnance, která se měří pomocí ukazatele Employment

protection.

Do tohoto

ukazatele řadíme

náklady

spojené

s propouštěním například v podobě odstupného, dále v případě zaměstnávání nových

38

pracovníků (zaučení, školení) a také určité administrativní zátěže.47 Veškeré tyto zatěžující náklady jsou spojeny se zaměstnáváním pracovníků na hlavní pracovní poměr. Jejich výrazné snížení a usnadnění některých procesů by dle výsledků vedlo ke snížení nezaměstnanosti. Možnou cestou je také znevýhodnění tak vysoce využívané dohody o provedení práce. Jak je možné vyvodit z výsledků dotazníků, mnoho zaměstnavatelů tuto cestu zaměstnávání využívá mnohem raději než zaměstnávání na hlavní pracovní poměr. Zákonodárce by však mohl upravit tuto možnost zaměstnávání tak, aby nebyla výhodná pro obě strany pracovněprávního vztahu zároveň. Pomocí tohoto opatření by pravděpodobně došlo ke snížení jejího upotřebení a

následně

také

snížení

nezaměstnanosti.

Možností

znevýhodnění

této

formy

pracovněprávního vztahu by například bylo zavedení odvodů na sociální a zdravotní pojištění i z dohod o provedení práce.

4.3.1 Návrhy a pohledy na řešení dané problematiky dle literatury

Mnoho studií nabízí také různá řešení, pomocí kterých by mohlo dojít k alespoň částečnému zlepšení či k mnohem efektivnějšímu působení daní na trhu práce a celkové ekonomické situaci zemí. Studie zaměřující se na problém daňového zatížení práce napříč Evropskou unií se víceméně shodují v tom, že země mají vysoké daňové zatížení práce, ale malé daně z oblasti spotřebních daní, majetkových daní a ekologických daní. Tímto směrem by se například dle studie Tax burden on labour48 měly státy ubírat a přesouvat daňové zatížení z oblasti spojené s vytvářením pracovních míst na oblast spotřeby a dalších indikátorů spojených s ekonomickým růstem. Právě touto cestou dojde k povzbuzení nabídky po práci a s tím spojeným růstem. Hlavní oblastí, kde by však mělo dojít ke snížení zátěže, je oblast sociálního pojištění. Zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací by touto cestou mělo dojít k povzbuzení poptávky po práci. Tyto záměry byly prezentovány Evropskou komisí také v dokumentu Europe 2020 Strategy49.

47

OECD Indicators of Employment Protection. OECD. OECD [online]. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.oecd.org/employment/emp/oecdindicatorsofemploymentprotection.htm 48 EUROPEAN COMMISSION. Tax burden on labour [online]. 2012, 10 s. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf 49 EUROPEAN COMMISSION. Europe 2020 Strategy [online]. 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf 39

Srovnávací analýza50 zaměřená na český trh práce také nabízí různá doporučení a možnosti pro Českou republiku. Je zde například zmíněná možnost substituce daně z příjmů fyzických osob za daň z přidané hodnoty. Dále autoři doporučují odstranění vysoké implicitní daňové sazby, zvážení zdanění některých sociálních příjmů a reformu odečitatelných položek. Autoři také zvažují možnost legislativně zakotvit daňové zatížení osob samostatně výdělečně činných tak, aby bylo alespoň z části srovnatelné s daňovým zatížením zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. Doporučení prezentují také studie OECD. Jedna z nich51 jako doporučení uvádí snížit sazby daní a rozšířit daňovou základnu, na kterou daně dopadají. Obdobné doporučení uvádí i studie autorů Chen, Lee a Mintz, která se zaměřuje na celkový pohled zatížení podnikání z pohledu osob samostatně výdělečně činných a obchodní společností. Tato studie doporučuje jako hlavní bod zamezení dvojího zdanění, a to zejména zdanění rozdělovaných zisků, které se objevují u některých typů společností. Jako další návrh uvádějí menší progresivitu v příjmových daních. Toto navrhují zejména z toho důvodu, že úspěšní podnikatelé jsou tak v případě úspěšného budováni společnosti a prosazení se na trhu fakticky trestáni vyšší sazbou daní z příjmu. Mimo jiné autoři nezapomínají také zdůraznit vysoké administrativní náklady, složité zákony (vysoké nepřímé administrativní náklady, které jsou potřeba také snížit, aby došlo k zefektivnění daňového systému) a zmenšení zatížení podnikatelů jako celku. Důležité je také vzít v potaz velikost daňových úniků spojených s vyhýbáním se placení daní. Vzhledem k tomu je důležité proto zvážit zda by nebylo lepší daně snížit. V případě takovéhoto snížení by se teoreticky lidé placení daní nevyhýbali, což by vedlo ke snížení celkového zatížení a možnému nárůstu inkasovaných daňových příjmů.

50

JAHODA, R.: Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. VÚPSV Praha,výzkumné centrum Brno, prosinec 2003. 40 s. 51 Bronchi, C. and A. Burns (2000), “The Tax System in the Czech Republic”, str. 35, OECD Economics Department Working Papers, No. 245, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/242706151678 40

Závěr Hlavní cílem této práce bylo prozkoumání motivací podnikatelů k zaměstnávání nových pracovníků v závislosti na jejich daňovém zatížení a nezaměstnanost obecně. Součástí teoretické části byla rešerše literárních zdrojů zabývajících se touto problematikou. V rámci této kapitoly bylo zjištěno, že daňové zatížení spolu s přísnými ochrannými opatřeními má výrazný vliv na celkovou nezaměstnanost. Záporný vliv na zaměstnávání má zvýšení jakékoliv daně a nejvíce se tento nárůst projevuje v zaměstnávání manuálně pracujících lidí. Jako největší zátěž je však ve státech Evropské unie spatřována v odvodech na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem. V praktické části byl vykonán dotazníkový průzkum za účelem zjištění názorů zaměstnavatelů v České republice na problematiku této práce. V rámci tohoto dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že převažuje názor, že daňové zatížení je v České republice vysoké a že jeho zvýšení ovlivňuje zaměstnavatele při rozhodování o přijmutí nového zaměstnance. Nejčastěji bylo uváděno, že by o nepřijetí dalšího zaměstnance respondenti uvažovali v případě, že by se daňové zatížení na jednoho pracovníka zvýšilo o 11 – 20 %. Jako nejvyšší složkou daňové zátěže byly jednoznačně vyhodnoceny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jako další důvody, které ovlivňují podnikatele, byly vyhodnoceny ochranné prvky zaměstnance měřeny ukazatelem Employment protection, které jsou dle nich v České republice vysoké a svazují tak trh práce. Dalším problémem byla shledána také dohoda o provedení práce, která je velmi často využívána a zkresluje tak celková čísla o nezaměstnanosti. I když výsledky dotazníkového průzkumu jsou velmi přesvědčivé, je nutno konstatovat, že převládající názor podnikatelů je pouze subjektivní pohled. I přesto, že tyto subjekty mají pocit, že daňová zátěž práce v České republice je vysoká, není tomu tak. Tento závěr vyplývá z porovnání daňové zátěže s ostatními státy Evropské unie i státy OECD a to pomocí různých metod měření. V rámci OECD se Česká republika nachází skoro vždy vysoce nad jejím průměrem, avšak důvodem je nízká daňová zátěž v zemích Severní, Jižní, ale i Střední Ameriky. Tyto země tak snižují celkový průměr tohoto celku. V případě srovnání se zeměmi Evropské unie však zjistíme, že daňové zatížení České republiky se nachází vždy v jejím průměru. Totéž lze vyvodit

i z poměru placených odvodů zaměstnance

a zaměstnavatele. I přesto, že mají podnikatelé pocit, že platí velkou část nákladů, ve srovnání s ostatními státy Evropské unie se stále nacházejí v jejím průměru a tento fakt by měl být 41

médii mnohem více prezentován. Ovšem skutečnost, že trh práce je takto ovlivňován, by neměl být zákonodárcem opomíjen a měl by odlišně upravit mnoho institutů například z oblasti zahrnuté pod pojem ochrana zaměstnance. Ukazatele ochrany zaměstnance, otázka toho jaké instituty zde řadíme, jejich podrobný rozbor a celkový vliv na trh práce by tak mohl být dalším námětem pro další práce zabývající se danou problematikou.

42

Zdroje Literární zdroje

ASHENFELTER .., Ed. by Orley.., Stephen NICKELL a Richard LAYARD. Handbook of labor economics. 2. impr. Amsterdam [u.a.]: North-Holland, 2003, s. 75. ISBN 9780444501899 BOERI, Tito a J OURS. The economics of imperfect labor markets. Princeton: Princeton University Press, c2008, xx, 319 p. ISBN 06-911-3803-6. BORJAS, George J. Labor economics. 5th ed. Boston: McGraw-Hill, 2010. xvi, 560 s. ISBN 9780071270274.

GRAVELLE, Jane. The economic effects of taxing capital income. Cambridge, Mass.: The MIT Press, c1994, xii, 339 p. ISBN 02-620-7158-4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 340 s. ISBN 9788073574970. JAHODA, R.: Srovnávací analýza českého daňového systému s důrazem na trh práce. VÚPSV Praha,výzkumné centrum Brno, prosinec 2003 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, Petr MRKÝVKA a Ivan TOMAŽIČ. inanční a daňové právo., str. 30 Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, c2009, 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. Opatření na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti :Pražská konference, červenec 2000. Translated by Eva Vergeinerová. 1. čes. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2001. 402 s. ISBN 80-85529-95-5. OECD (2007), “Tax Wedge on Labour”, in Society at a Glance 200 :OECD Social Indicators, OECD Publishing PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. 43

PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2011. 19. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 431 s. ISBN 9788072636396. SMITH, Robert Stewart. Modern labor economics :theory and public policy. Edited by Ronald G. Ehrenberg. 11th ed. Boston: Pearson Prentice Hall, 2012. xxi, 650 s. ISBN 9780132727655. Sociálně ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti: vyhodnocení analýz realizace projektu Sociálně ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti č. 1J 047/05-DP1 programu MPSV Moderní společnost a její proměny II č. TP5-DP1. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, 112, 9 s. ISBN 978-807-4160-110. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. VÍTEK, Leoš a Jan PAVEL. FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ, Vysoká škola ekonomická v Praze. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem. Praha, 2008.

Elektronické zdroje BASSANINI, Andrea a Romain DUVAL. THE DETERMINANTS OF UNEMPLOYMENT ACROSS OECD COUNTRIES: REASSESSING THE ROLE OF POLICIES AND INSTITUTIONS [online]. 2006 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://hal.inria.fr/docs/00/12/05/84/PDF/EconomicStudies_06.pdf BETTENDORF, Leon, Albert VAN DER HORST a Ruud A. DE MOOIJ. Corporate tax policy and unemployement in Europe: An applied general equilibrium analysis. The World Economy. 2009. DOI: 10.1111/j.1467-9701.2009.01211.x. Dostupné z: http://www.econbiz.de/en/search/detailed-view/doc/all/corporate-tax-policy-andunemployment-in-europe-an-applied-general-equilibrium-analysis-bettendorfleon/10003609007/?no_cache=1 Bronchi, C. and A. Burns (2000), “The Tax System in the Czech Republic”, str. 35, OECD Economics Department Working Papers, No. 245, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/242706151678 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. Praha, 26. 3. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Struktura nákladů práce v národním hospodářství v roce 2011 [online]. 2011[cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/010040DB59/$File/c31071320a_4.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úplné náklady práce 2011: Měsíční náklady práce v třídění podle sekce CZ-NACE [online]. 2012 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C20042505F/$File/31121211.pdf 44

Does labour taxation affect unemployment?: Croatian worker in international perspective., str. 88, Pula, 2011. ISSN 1331-677X, ZDB-ID 21718283. Dostupné z: http://www.econbiz.de/en/search/detailed-view/doc/all/does-labour-taxation-affectunemployment-croatian-worker-in-international-perspective-dolencprimo%C5%BE/10009419365/?no_cache=1 Economic inquiry [online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. ISSN 0095-2583. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1465-7295.2009.00190.x/abstract European Commission 2013, Taxation Trends in the EU, str. 5, dostupný z : http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf EUROPEAN COMMISSION. Europe 2020 Strategy [online]. 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf EUROPEAN COMMISSION. Tax burden on labour [online]. 2012, 10 s. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf FIORITO, Riccardo a Flavio PADRINI. Distortionary taxation and labour market performance [online].. OXFORD BULLETIN OF ECONOMICS AND STATISTICS. 2001. DOI: 10.1111/1468-0084.00215 Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1468-0084.00215/abstract Chen, D., F. C. Lee and J. M. Mintz (2002), “Taxation, SMEs and Entrepreneurship”, str. 12, OECD Science, Technology and Industry Working Papers, 2002/09, OECD Publishinghttp://www.oecdilibrary.org/docserver/download/5lgsjhvj7lmr.pdf?expires=1381853969&id=id&accname=gu est&checksum=667E54C3573EDEBA4A10FF3842072663 Implicitní daňová sazba na práci. Databáze Eurostatu [online]. 2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsiem070 Ministerstvo Financí České republiky. TŘÍDA 1 Daňové příjmy: Druhové třídění rozpočtové skladby. TŘÍDA 1 Daňové příjmy [online]. 2005, 30. 11. 2012 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ostatni_11436.html MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Portál MPSV [online]. 2011 [cit. 201304-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ OECD economic surveys [online]. 2001 [cit. 2013-10-15]. ISSN 0376- 438. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/economics/oecd-economicsurveys-czech-republic-2001_eco_surveys-cze-2001-en#page4 OECD: Kde jsou nejvyšší a nejnižší daně?. iremní finance [online]. 2011 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/299372-oecd-kde-jsou-nejvyssi-a-nejnizsidane-/

45

OECD Indicators of Employment Protection. OECD. OECD [online]. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.oecd.org/employment/emp/oecdindicatorsofemploymentprotection.htm Počet zaměstnanců a mzdy od roku 1995. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/grafdetail.jsp?cislotab=PRA1040CU&kapitola_id=3&null Sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2012. Www.vachtova.cz [online]. 2012, s. 1 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.vachtova.cz/images/articles/273/sazbyzdravotniho-a-socialniho-pojisteni-2012.pdf Sociální pojištění. Měšec.cz [online]. 2013 [cit. http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/

2013-04-21].

Taxation. Taxation [online]. 2012 [cit. 2013-09-21]. http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/02_taxation.pdf

Dostupné Dostupné

z: z:

Taxing wages. OECD [online]. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/tax-policy/taxing-wages.htm#TW_B Taxing Wages 2013. OECD [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/taxing-wages.htm#TW_A Tax revenues stabilise in OECD countries in 2010. OECD [online]. 2011 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.oecd.org/newsroom/taxrevenuesstabiliseinoecdcountriesin2010.htm TRPESKI, Predrag a Biljana TASHEVSKA. PULENSIS SERIES OECONOMICA. Labour tax wedge in the Republic of Macedonia: trends and international comparison [[online]]. 2012 [cit. 7.5.2013]. Dostupné z: http://www.oeconomica.uab.ro/upload/lucrari/1420122/24.pdf Užitečné tabulky. WOLTERS KLUWER ČR, a. s. Www.ucetnikavarna.cz [online]. 2013. vyd. Praha, 2013, 7. 4. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/ Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. WOLTERS KLUWER ČR, a. s. Účetní kavárna [online]. 2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-fyzickych-osob/ Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob. WOLTERS KLUWER ČR, a. s. Účetní kavárna [online]. 2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/

46

Zákony zákon č. 58 /1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 280/2009 Sb. Daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy : s komentářem k 1.1.2012. 6. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2012, 1239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 9788072637133. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 187/200 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

47

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1 Sazby daní z příjmu právnických osob Tabulka č. 2 Sazby pojištění Tabulka č. 3 Náklady práce Tabulka č. 4 Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců Tabulka č. 5 Struktura respondentů dle obratu tržeb Tabulka č.

Struktura zatížení dle počtu zaměstnanců

Tabulka č. 7 Zvýšení nákladů na zaměstnance a jejich nepřijetí Tabulka č. 8 Propouštění dle počtu zaměstnanců

Seznam grafů Graf č. 1: Příspěvky na sociální pojištění dle plátců jako procentní podíl na nákladech práce Graf č. 2 Implicitní daňová sazba uvalená na práci v zemích EU jako podíl daní a příspěvků na soc. zabezpečení z pracovních příjmů na celkovém objemu náhrad zaměstnanců Graf č. 3 Celkové daňové zatížení jako procento HDP Graf č. 4 Daňový klín jako procento celkových nákladů na práci v roce 2012

48

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Struktura podnikatelů dle sídla Příloha č. 3 – Propouštění dle sídla podnikatele

49

Příloha č. 1 – Dotazník

Dotazník pro potřeby bakalářské práce Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Název práce: Daňové zatížení podnikatelů a jeho vliv na trh práce

Vážení podnikatelé, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku pro potřeby mé bakalářské práce. Tato práce se zabývá daňovým zatížením podnikatelů, tedy i Vás, a jak se toto zatížení odvíjí v ochotě zaměstnávat nové pracovníky. Věnujte prosím pár minut svého drahého času k jeho vyplnění a přispějete tak k odborné ekonomické práci. Děkuji a přeji úspěšný pracovní den Mazurková Dana

Vaše odpovědi zakroužkujte (na pc zvýrazněte) nebo vypište, v případě odpovědi ano ne, po zakroužkování můžete připsat i případné další sdělení.

1.

Máte pocit, že je v České republice pro podnikatele velké daňové zatížení? Ano ne

2.

Omezuje zvýšení daňového zatížení Vaše rozhodnutí přijmout dalšího zaměstnance? Ano ne V případě odpovědi ano uveďte prosím, o kolik by se muselo minimálně daňové zatížení zvýšit, abyste již dalšího zaměstnance nepřijali. 0 - 10 %

11 – 20 %

31 – 30 %

31 % a více

3.

Omezují jiné dodatečné náklady na zaměstnance Vaše rozhodnutí přijmout ho? Ano ne

4.

Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano, uveďte prosím, které nejvíc:

Pokud jste odpověděli ne, uveďte prosím, co Vás tedy ovlivňuje při přijímání nových zaměstnanců:

5.

Uveďte pořadí daní, které Vás zatěžují od 1-nejvetší; Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Sociální a zdravotní pojištění

6.

Preferujete práci na dohodu o provedení práce kvůli nižším nákladům? Ano ne

7.

Pociťujete zvýšení jakékoliv daně v chodu své společnosti? Pokud ano jak

8.

Uvažujete při stabilních příjmech a zvýšení sazby daně o propouštění zaměstnanců? Pokud ano, při zvýšení které nejvíc?

Pár otázek o Vaší společnost pro možnost podrobné analýzy výsledků:

1.

2.

3.

Jste firma do: 10 zaměstnanců

50 zaměstnanců

Váš obrat: Do 1 milionů Kč

nad 1 milion Kč

Vaše sídlo se nachází v kraji: ____________________________

100 zaměstnanců

Příloha č. 2 – Struktura podnikatelů dle sídla

Sídlo podnikatele - kraj

Počet respondentů

Budějovický

2

Jihočeský

4

Královehradecký

4

Liberecký

4

Moravskoslezský

26

Olomoucký

2

Středočeský

2

Zlínský

6

Zdroj: Vlastní měření

Příloha č. 3 – Propouštění dle sídla podnikatele

Sídlo podnikatele - kraj

Propouštění

Budějovický

100 %

Jihočeský

0%

Královehradecký

100 %

Liberecký

100 %

Moravskoslezský

55 %

Olomoucký

50 %

Středočeský

100 %

Zlínský

33 %

Zdroj: Vlastní měření