Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
DAŇOVÁ OBLAST – ZDANĚNÍ OSVČ
Analýza, zpracovaná v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů“, reg. č. CZ.1.04/1.1.01/02.00012. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.
Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracoval: RS-TAX s.r.o., U Háje 2, 147 00 Praha 4, IČ 45790051
červen 2011
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Porovnání postavení OSVČ a zaměstnance z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a pojistným na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění
Zadavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky Zpracovatel: RS-TAX s.r.o., U Háje 2, 147 00 Praha 4, IČ 45790051
červen 2011
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Úvod
Osoby samostatně výdělečně činné hrají významnou roli v ekonomice naší společnosti. Zejména po revolučních přeměnách v roce 1989 právě tato forma podnikání oslovila mnohé, kteří si chtěli prověřit své schopnosti v podnikání a hlavně v počátcích navazovali na rodinnou živnostenskou tradici. Živnostníci jsou většinou lidé těžce pracující, spoléhající především sami na sebe, v mnoha případech zaměstnávající své spoluobčany. Jsou to podnikatelé – se všemi výhodami i riziky, co toto slovo obnáší. Svou činnost vyvíjejí bez nároku na placené dovolené a jiné výdobytky zaměstnanců. Přesto zejména v poslední době zaznívají pochybnosti o spravedlnosti jejich postavení ve vztahu ke státu – zejména v záležitostech dapové kvóty - ve srovnání s okruhem osob v zaměstnaneckém poměru. Tato studie nemá ambice postihnout všechny makroekonomické, demografické či jiné faktory, které mají, měly nebo mohou mít vliv na porovnání vzájemného postavení OSVČ a zaměstnance. Nicméně chce podrobně zmapovat zejména povinné odvodové povinnosti vůči státu, popsat situaci vývoje OSVČ v jednotlivých krajích a přispět k diskusi na téma jak zachovat nebo podpořit tuto formu podnikání v České republice. Předmětem první části studie je porovnání povinné odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců od roku 1993 do současnosti. Na přehledu o vývoji daně z příjmu, všeobecného zdravotního pojištění a systému sociálního zabezpečení lze dokumentovat jejich odlišnosti i shodné rysy. Přehled vývoje odvodové povinnosti jako celku, ale i jeho jednotlivých částí včetně podílu těchto částí na celku i vývoj této zátěže v jednotlivých příjmových kategoriích dává ucelený názor na proměny postavení OSVČ i zaměstnanců i roli státu v tomto procesu. Významnou částí první kapitoly je i porovnání postavení OSVČ a zaměstnanců ve světle změn připravovaného zákonem o jednotném inkasním místě. Druhá část mapuje situaci v jednotlivých krajích. Pokouší se dát odpovědi na otázky vyplývající ze zadání – jak reagují živnostníci na vývoj nezaměstnanosti v krajích, je pravdou, že počet takto podnikajících osob je především mírou náhrady za běžnější pracovní poměr aj. Třetí část tvoří závěry a doporučení.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Obsah 1. Porovnání postavení zaměstnance a OSVČ z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a odvodech pojistného na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění ......................................................................................... 5 1.1
Vývoj v letech 1993 – 2011 ..................................................................................................... 5
1.1.1 Daň z příjmu ........................................................................................................................... 5 1.1.2 Pojistné na sociální zabezpečení ........................................................................................... 7 1.1.3 Všeobecné zdravotní pojištění .............................................................................................. 9 1.1.4 Celkový přehled odvodové zátěže OSVČ a zaměstnanců v období 1993-2011 ................. 12 1.1.5 Vývoj celkového odvodového zatížení v jednotlivých příjmových kategoriích ................. 14 1.1.6 Přehled o vývoji jednotlivých složek odvodového zatížení v jednotlivých letech sledovaného období ..................................................................................................................... 22 1.2 Porovnání současného stavu a změn vyvolaných připravovanou legislativou (zákonem o jednotném inkasním místě – JIM) .................................................................................................... 27 1.2.1 Důsledky navrhovaných opatření v postavení OSVČ a zaměstnanců v daních z příjmu ... 31 1.2.2 Důsledky navrhovaných změn v oblasti pojistného na sociální zabezpečení.................... 32 1.2.3 Důsledky navrhovaných změn v pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ................. 36
2. Vývoj počtu OSVČ....................................................................................38 2.1
Celkový přehled .................................................................................................................... 38
2.2
Daňová disciplína .................................................................................................................. 42
2.3
Vývoj počtu OSVČ- regionální pohled .................................................................................. 46
3. Závěry a doporučení ................................................................................56
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1. Porovnání postavení zaměstnance a OSVČ z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a odvodech pojistného na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění 1.1 Vývoj v letech 1993 – 2011
Předmětem úvodní části je vypracovat podrobné porovnání povinné odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců od roku 1993 do současnosti. Na vývoji zatížení daní z příjmu, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a vývoji pojistného na sociálního zabezpečení lze dokumentovat jejich odlišnosti i shodné rysy. Přehled je vypracován nejen pro jednotlivé části, tj. dapové povinnosti, sociálního a zdravotního pojištění, ale i ve vazbě na celkovou odvodovou povinnost. Právě tento poměr názorně vypovídá o proměnách v postavení zaměstnanců a OSVČ a roli státu v tomto procesu. Podrobněji jsou vysledované tendence popsány i na skupinách osob v různých příjmových kategoriích.
1.1.1 Daň z příjmu Dap z příjmu od svého zavedení v roce 1993 prošla celou řadou změn. Pro výpočet daně z příjmu zaměstnance i OSVČ se od roku 1993 vycházelo ze shodné filozofie. Mezi základní parametry určující výši daně patřilo stanovení sazby daně, vymezení dapových pásem a výše základní nezdanitelné částky, respektive výše odpočitatelné položky od základu daně. (viz příloha č. 1)
Od počátku existovala převažující shodná tendence pro zaměstnance i OSVČ- ke snižování dapového zatížení. Současně ale i ke změně pojetí zákona o dani z příjmu a ke změně konstrukce daně z příjmu z roku 1993. Původní pojetí zákona založeného na klouzavě progresivním zdanění dle výše příjmu bylo v roce 2008 nahrazeno lineárním zdaněním se sazbou daně 15%.
Změny jednotlivých parametrů výpočtu daně v období klouzavě progresivního zdanění vyvolávaly nejen změny rozsahu zdanění jednotlivých poplatníků, ale mohly také vyvolávat změny v rozsahu zdanění v závislosti na výši jejich příjmu. U zaměstnanců vývoj výše nezdanitelné částky a výše minimální mzdy stanovovaly minimální dapovou povinnost. Pro informaci podrobněji ke změnám některých parametrů: Postupně dochází k velké změně v odčitatelných položkách, případně ke slevám na dani: Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Tabulka 1 Vývoj odčitatelné položky od základu daně na poplatníka v Kč 1993
1994
1995
21600
24000
1996
1997
1998
1999-
2001-3
2004
2005
2000 odč. část
20400
Roční sleva na dani
2006 7200
26400
28800
2007 7200
32040
34920
38040
2008 24840
38040
38040
2009 24840
Následující obrázek dokumentuje vývoj průměrné a minimální mzdy Obrázek 1 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 1993 - 2010
30000
25000
20000
15000
Minimální mzda k 31.12. Průměrná mzda
10000
5000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
0
Od roku 1996 platilo, že každý zaměstnanec s příjmem ve výši alespop minimální mzdy musel platit dap z příjmu. V roce byl 2004 zaveden poprvé pro OSVČ institut minimálního základu daně bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Jeho výše výrazně překračovala minimální mzdu a platila do roku 2007.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Další rozdíly mezi OSVC a zaměstnanci při stanovování základu daně z příjmu a výše daně od roku 2008 byly spjaty s přechodem výpočtu daně zaměstnanců na tzv. superhrubou mzdu. Do základu pro její výpočet se kromě hrubé mzdy započítával i povinný odvod zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Přechod na lineární danění s jednotnou sazbou 15% vede ke snížení míry celkové odvodové povinnosti. Současně s tím byla zrušena dapová uznatelnost výdajů OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Uvedené opatření mělo dopad nejen na stanovení - zvýšení základu daně OSVČ při dosahování stejné výše příjmu, ale i pro zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zvyšuje se absolutní částka odvodů na pojistné i jejich relativní podíl na celkové odvodové povinnosti. Skokové zvýšení slevy na dani ze 7200 Kč na 24840 Kč v roce 2008 roce vedlo ke snížení celkové míry odvodové zátěže pro všechny příjmové skupiny OSVČ. Výše slevy se do roku 2010 nemění, v roce 2011 se snižuje o 1200 Kč.
1.1.2 Pojistné na sociální zabezpečení Systém sociálního zabezpečení zahrnuje základní povinné důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnaností a nemocenské pojištění. Účast v základním důchodovém systému je pro obě skupiny povinná a platí pro ně jednotná právní úprava. Zaměstnanec však neodvádí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské. OSVČ nemá od roku 1994 povinnost být nemocensky pojištěna, platí však příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rovněž sazby pojistného se již od roku 1993 i přes řadu změn do současnosti výrazně odlišují. V roce 1993 činila sazba pro zaměstnance 9% (v roce 2011 6,5%), pro OSVČ 36% - ( v roce 2011 29,2%). V roce 1993 OSVČ byly povinně účastny nemocenského pojištění. Pro stanovení absolutní výše odvodů do systému sociálního zabezpečení je vedle sazeb pojistného rozhodující určení vyměřovacího základu pro její výpočet. I v tomto ohledu jsou od samotného počátku mezi zaměstnanci a OSVČ výrazné rozdíly. Základem zaměstnance pro výpočet odvodů je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (dále jen úhrn příjmů ze závislé činnosti). Minimální základ není stanoven a je limitován rozsahem úvazku a výší minimální mzdy. Současně není až do roku 2007 pro zaměstnance určen ani maximální základ pro výpočet pojistného.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 2 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na SP OSVČ a zaměstnanců z minimální mzdy
2500 2000 1500 Min. měsíční pojistné na SP OSVČ
1000
Měsíční pojistné na SP z minimální mzdy zaměstnance
500 0
Obrázek 3 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na SP zaměstnanců a OSVČ
50000 45000 40000 35000 30000 25000
Max. měsíční pojistné na SP OSVČ
20000
Max. měsíční pojistné na SP zaměstnanec
15000 10000 5000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma
0
Pozn.: „žádné“ hodnoty červené křivky do r. 2007 neznamenají nulovou hodnotu, ale fakt, že do té doby nebyla stanovena maximální hranice. Rozhodným kriteriem stanovení vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je základ daně z příjmu stanovený dle Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
§ 7 zák. 586/92 Sb. násobený příslušným koeficientem platným pro jednotlivá léta. Od roku 1993 do roku 2003 činil koeficient 0,35, v následujících letech se koeficient každoročně zvyšoval o 5%. Od roku 2006 do současnosti činí 0,5. Současně je však bez ohledu na výši příjmu stanovován minimální základ ve vazbě na výši průměrné mzdy. Pro OSVČ byl od roku 1993 do roku 2007 určen maximální základ ve výši 486000 Kč. V roce 2008 dochází ke „sjednocení „ se zaměstnanci a výše maximálního základu pro obě skupiny činí 1034940 Kč. Jeho výše se každoročně zvyšuje až na současných 1781280 Kč.
Obrázek 4 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na SP OSVČ vs. zaměstnanci
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
Podíl min. SP OSVČ/pojistné z min. mzdy zaměstnance
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma
Podíl max. SP OSVČ/zaměstnanci
1.1.3 Všeobecné zdravotní pojištění Obdobně jako u systému sociálního zabezpečení i pro všeobecné zdravotní pojištění platí pro zaměstnance i OSVČ jednotná právní úprava. Sazba daně pro výpočet pojistného činí 4,5% od roku 1993 po současnost. U OSVČ sazba činí po celou dobu 13,5%. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmu ze závislé činnosti. Na rozdíl od pojistného na sociální zabezpečení je zde bez ohledu na výši příjmu stanovena pro zaměstnance výše minimálního základu pro výpočet pojistného. Jeho výše se shoduje s minimální mzdou. Maximální výše základu je stanovena shodně se základem na sociální pojištění až od roku 2008. Filozofie výpočtu vyměřovacího základu u OSVČ je shodná se sociálním pojištěním, shodný je i vývoj koeficientu a stanovená výše maximálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ byl stanovován v souvislosti s vývojem průměrné mzdy a jeho výše se vypočítávala jako 12 násobek 50% průměrné mzdy. Ve srovnání se systémem odvodů na sociální pojištění nedochází k četným změnám základních parametrů (viz. tabulka) Hlavní změny jsou spojeny se stanovením minimálního a maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Tabulka 2 Vývoj sazeb sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnancem, zaměstnavatelem a OSVČ
Pojistné (%) Pojistné placené:
Rok
Úprava pro výpočet (%)* Zam
zam./OSVČ
zaměstnavatelem
SP
ZP
Celkem SP+ZP
OSVČ
Zam
Zam
OSVČ
1993
100
35
9
OSVČ Zam OSVČ 36
4,5
13,5
13,50
17,33
1994-1995
100
35
8,75
30,2
4,5
13,5
13,25
15,30
1996-2003
100
35
8
29,6
4,5
13,5
12,50
15,09
2004
100
40
8
29,6
4,5
13,5
12,50
17,24
2005
100
45
8
29,6
4,5
13,5
12,50
19,40
2006-2008
100
50
8
29,6
4,5
13,5
12,50
21,55
2009-2011
100
50
6,5
29,2
4,5
13,5
11,00
21,35
reforma
100
100
6,5
6,5
6,5
6,5
13,00
13,00
1993
100
-
27
-
-
9
-
36,00
1994-1995
100
-
26,75
-
-
9
-
35,25
1996-2003
100
-
26
-
-
9
-
35,00
2004-2008
100
-
26
-
-
9
-
35,00
2009-2011
100
-
25
-
-
9
-
34,00
reforma
100
-
25
-
-
7
-
32,00
Obrázek 5 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ
1800 1600 1400 1200 1000 800
Min. měsíční pojistné na ZP OSVČ
600
Min. měsíční pojistné na ZP zaměstnanců
400 200
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma
0
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 6 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ
25000
20000
15000 Max. měsíční pojistné na ZP OSVČ
10000
Max. měsíční pojistné na ZP zaměstnanec
5000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma
0
U zdravotního pojištění výše minimálního pojistného u OSVČ převyšovala částku vypočtenou podle vzorce pro příjmovou skupinu s ročním příjmem 96000 od poloviny 90. let. Pro příjmovou skupinu OSVČ 248976 Kč vzhledem k dynamickému zvyšování minimálního základu pro výpočet pojistného k výše uvedenému jevu dochází od roku 2004. Minimální základ a minimální výše plateb OSVČ na zdravotní pojištění se od roku 2003 do roku 2011 zvýšila z 10044 Kč na 20040 Kč, tj. výše pojistného se téměř zdvojnásobila. Současně dochází u všech příjmových skupin ke zvýšení plateb – v letech 2004 -2006 dochází ke změnám při výpočtu vyměřovacího základu- z původních 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji (platné v období 1993-2003) se procentní podíl každoročně zvyšuje o 5 %. Od roku 2006 do současnosti se vyměřovací základ vypočítává z 50 procentního podílu rozdílu mezi příjmy a výdaji. U zaměstnanců nedochází v období od roku 1993 až do současnosti k žádným procentuálním změnám. Procentuální zvýšení základu společně se zvyšováním minimálního pojistného mění výrazně poměry absolutní výše úhrad na ZP OSVČ a zaměstnanců. Jestliže na počátku 90. let i u příjmové skupiny 96000 Kč absolutní výše úhrad OSVČ nedosahovala výše odvodů zaměstnanců, pak v roce 2011 absolutní výše zdravotního pojištění OSVČ výše uvedené skupiny činí 20040 Kč (což znamená, že zaměstnanec v této příjmové skupině odvádí pouze 21% toho, co OSVČ). I v ostatních příjmových skupinách zaznamenáváme obdobné tendence. K prohloubení uvedeného trendu napomohlo i zavedení superhrubé mzdy a zrušení uznatelnosti úhrad OSVČ na zdravotní a sociální pojištění platné od roku 2008. Dalším Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
faktorem, jenž zvyšuje absolutní výši odvodů OSVČ je zavedení shodného maximálního základu pro výpočet pojistného pro zaměstnance i OSVČ. Skutečnost, že se u OSVČ výpočítává z 50procentního základu je potřeba dát do souvislosti s rozdílným procentem odvodů ze stejného základu – u zaměstnance je sazba 4,5 %, u OSVČ 13,5 %. V praxi to znamená, že maximální absolutní výše odvodů na ZP OSVČ může být až 3 krát vyšší než u zaměstnance. Obrázek 7 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na ZP OSVČ vs. zaměstnanci
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0
Podíl min. ZP OSVČ/zaměstnanci
2,5 2,0
Podíl max. ZP OSVČ/zaměstnanci
1,5 1,0 0,0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ref…
0,5
Měnící se parametry pro stanovení výše odvodů na dap z příjmu, sociální a zdravotní pojištění ovlivpují nejen jejich podíl na celkové odvodové povinnosti v jednotlivých příjmových skupinách, ale i jejich celkové odvodové zatížení.
1.1.4 Celkový přehled odvodové zátěže OSVČ a zaměstnanců v období 1993-2011 Dává následující tabulka Tabulka 3 Odvodové zatížení (daňová kvóta) zaměstnance a OSVČ při různé výši příjmu Rok Příjem 96 000 248 976 350 000
1993 OSVČ
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Reforma 13,0%
Zaměstnanec 29,9% 27,1% 25,6% 25,1% 24,8% 24,8% 24,8% 24,8% 24,8% 22,8% 22,8% 22,8% 21,1% 21,1% 21,6%
20,8%
OSVČ
30,7% 27,6% 26,1% 25,6% 25,2% 25,2% 25,2% 26,9% 28,0% 27,4% 27,8% 26,8% 27,3% 27,3% 28,2%
24,8%
Zaměstnanec 33,1% 28,3% 28,2% 27,5% 27,0% 27,0% 27,0% 27,0% 27,0% 26,1% 26,1% 25,7% 24,0% 24,0% 24,3%
24,0%
34,0% 31,2% 28,6% 28,0% 27,4% 27,4% 27,4% 28,6% 29,8% 30,1% 30,1% 29,5% 29,3% 29,3% 29,6%
25,0%
Zaměstnanec 35,8% 33,9% 32,2% 31,2% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 28,0% 26,3% 26,3% 26,6%
26,6%
39,1% 34,3% 32,6% 31,6% 30,9% 30,9% 30,9% 32,0% 33,1% 34,1% 34,1% 31,8% 31,6% 31,6% 31,8%
27,2%
Zaměstnanec 40,1% 38,6% 35,8% 35,2% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 30,0% 28,4% 28,4% 28,5%
29,0%
OSVČ 2 014 400
2000
34,2%
OSVČ 914 400
1998
24,4% 22,1% 21,4% 22,8% 23,4% 24,4% 25,1% 35,7% 40,0% 39,8% 43,2% 38,1% 41,4% 41,6% 43,5%
OSVČ 519 540
1996
Zaměstnanec 27,7% 21,5% 20,6% 20,2% 19,7% 19,7% 19,7% 19,7% 19,7% 15,5% 15,5% 12,5% 11,0% 11,0% 11,0%
55,2% 39,0% 36,2% 35,6% 35,3% 35,3% 35,3% 36,3% 37,4% 38,4% 38,4% 33,8% 33,6% 33,6% 33,8%
29,3%
Zaměstnanec 46,7% 43,5% 42,0% 38,1% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 22,9% 22,8% 27,4% 28,1%
28,4%
OSVČ
45,1% 42,2% 40,7% 36,7% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 35,3% 35,1% 35,1% 35,2%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
28,6%
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 8 Vývoj míry odvodového zatížení zaměstnanců při různé výši příjmu v letech 1993 - 2011
50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
96 000 248 976 350 000 519 540 914 400 2 014 400
Obrázek 9 Vývoj míry odvodového zatížení OSVČ při různé výši příjmu v letech 1993 – 2011
60,0% 50,0% 40,0% 30,0%
96 000 248 976 350 000
20,0%
519 540
10,0%
914 400
0,0%
2 014 400
Z porovnání celkové odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců vyplývá, že míra odvodové zátěže, tj. výše celkových odvodů je u OSVČ ve všech příjmových skupinách i letech vyšší. Není ani možné zcela potvrdit všeobecně rozšířenou tezi, že u vyšších příjmových skupin byla vyšší míra odvodové zátěže. Trend ke snižování celkové odvodové zátěže u všech příjmových skupin je patrný u zaměstnanců do roku 2009. U OSVČ je tento vývoj platný pro většinu příjmových skupin pouze do roku 2003 – pro nejnižší skupinu OSVČ pouze do roku 1998. Od uvedených let dochází k nerovnoměrnému nárůstu odvodové zátěže jednotlivých příjmových skupin OSVČ. Ve vztahu ke zaměstnancům dochází k protisměrnému vývoji. Zde začíná být patrná určitá disharmonie v odvodové zátěži mezi OSVČ a zaměstnanci, vzhledem k tomu, že se u OSVČ předpokládá jistá „tichá rezerva“ v pracovním úsilí, kdy OSVČ musí vykazovat i činnosti zaměstnavatele, dochází tím k většímu odvodovému zatížení než u zaměstnance. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1.1.5 Vývoj celkového odvodového zatížení v jednotlivých příjmových kategoriích
Obrázek 10 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 96 000,- Kč
50,0% 40,0% 30,0% 20,0%
Zaměstnanec
10,0%
OSVČ
Reforma
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1998
1996
1993
0,0%
U příjmové skupiny 96000 Kč/rok lze zaznamenat nejvyšší rozdíl ve vývoji odvodové zátěže mezi zaměstnanci a OSVČ. U zaměstnanců se odvodová zátěž plynule snižuje z 27,7% v roce 1993 na 11% v roce 2011. U OSVČ dochází k obrácenému trendu. V roce 1993 odvodová zátěž OSVČ činila 24,43% ,aby se po následném snižování (v roce 1998 – 21,41% ) zvýšila až na rekordních 43,36%. Hlavní příčina v uvedených trendech spočívá v rozdílné výše minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění mezi OSVČ a zaměstnanci. Jejich celková výše v roce 2011 (tj. 41724 Kč) převyšuje celkovou odvodovou povinnost (dap z příjmu + zdravotní pojištění + sociální pojištění) zaměstnance s příjmem 210000 Kč. V letech 2004 – 2007 zvyšovalo odvodové zatížení OSVČ i stanovení minimálního základu pro výpočet daně z příjmu, který převyšoval výši této příjmové skupiny OSVČ.
Obrázek 11 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 248 976,- Kč
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%
Zaměstnanec
10,0%
OSVČ
5,0%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Reforma
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1998
1996
1993
0,0%
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
U příjmové skupiny 248976 Kč/rok se u zaměstnanců snížila odvodová zátěž z 29,9,% v roce 1993 na 21,6% v roce 2011. U OSVČ z 30,74% v roce 1993 na 28,15% v roce 2011. U zaměstnanců je hlavní faktor ve snižování odvodového zatížení spojen s poklesem odvodů na dap z příjmu, který byl v roce 2009 umocněn snížením odvodů na sociální pojištění ( sazba pro výpočet se snižila z 8% na 6,5%). U OSVČ lze taktéž zaznamenat absolutní pokles výše daně z příjmu, avšak při současném relativním i absolutním růstu odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Uvedené protichůdné trendy v odvodové zátěži způsobily, že po snižování zátěže do roku 2003 (25.24% ) dochází k jeho zvyšování na 28,15%. I pro tuto příjmovou skupinu je od roku 2004 pro výpočet zdravotního pojištění rozhodující stanovení minimálního vyměřovacího základu. Vypočtené minimální zdravotní pojistné je od roku 2004 oproti zdravotnímu pojistnému odváděném zaměstnancem vyšší, přičemž rozdíl se každoročně zvyšoval. V roce 2011 odvede zaměstnanec na zdravotní pojištění 11208 Kč – zatímco OSVČ 20040 Kč. Výši odváděného zdravotního a sociálního pojistného a celkovou výši odvodové zátěže OSVČ od roku 2008 zvýšila i změna zákona o dani z příjmu, která výdaje na odvedené zdravotní a sociální pojištění nezahrnuje do dapově uznatelných nákladů. Obrázek 12 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 350 000,- Kč
40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Zaměstnanec OSVČ
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 13 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 519 540,- Kč
45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0%
Zaměstnanec
15,0%
OSVČ
10,0% 5,0% 0,0%
Obrázek 14 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 914 400,- Kč
60,0% 50,0% 40,0% 30,0% Zaměstnanec 20,0%
OSVČ
10,0% 0,0%
U příjmových skupin 350000 Kč/rok 519540Kč/rok a 914400 Kč je možné zaznamenat podobný průběh vývoje. U zaměstnanců dochází k plynulému snižování daně z příjmu, doplněné snížením odvodové povinnosti na sociální pojištění v roce 2009. Celková odvodová povinnost se snížila.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 15 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 2 014 400,- Kč
50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%
Zaměstnanec OSVČ
10,0% 5,0% 0,0%
U nejvyšší příjmové skupiny došlo v roce 2008 ke skokovému snížení zátěže v souvislosti se zavedením maximálního základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění i pro zaměstnance. Jeho výše 1034940 Kč pro rok 2008 se v roce 2009 zvýšila na 1130640 Kč, ale zárovep došlo ke snížení sazby (z 8 % na 6,5%) pro výpočet maximální výše na sociální pojištění z takto stanovených základů. V následujících letech se zvyšuje maximální strop pro výpočet pojistného až na částku 1781280 Kč v roce 20011, sazby se zaměstnancům v tomto období nemění. Z uvedených důvodu nejnižší odvodovou povinnost zaměstnanců nejvyšší příjmové skupiny můžeme zaregistrovat v roce 2009. OSVČ ve stejné příjmové skupině dosahují svého odvodového minima ve stejném roce, jeho výše je však ve srovnání se zaměstnanci o 53,99% vyšší. Maximální výše odvodové povinnosti OSVČ v roce 1993 byla ve srovnání s maximální výší odvodové povinnosti zaměstnanců ve stejném období nižší. - dosahovala 96,48 % odvodové povinnosti zaměstnanců. Výše uvedené skutečnosti způsobuje stanovení stropů pro odvody na sociální a zdravotní pojištění a stanovené sazby pro výpočet pojistného(zaměstnanec 4,5 % ze základu na ZP a 9% na sociální pojištění, OSVČ 13,5% ze základu na zdravotní pojištění a 36% na sociální pojištění v roce 1993v uvedeném roce bylo nemocenské pojištění OSVČ ještě povinné). Odlišuje se i způsob výpočtu základu pojistného. Pro zaměstnance se vychází z úhrnu příjmu od zaměstnavatele, u OSVČ z rozdílu mezi příjmy a výdaji násobeném příslušným koeficientem ( od roku 1993 – do roku 2003 činil koeficient 0,35) .Od roku 1993 byly stanoveny maximální základy pro výpočet pojistného pouze pro OSVČ a činily 486000 Kč. Po jeho překročení se snižovala celková odvodová povinnost ve srovnání se zaměstnancem a proto dochází k nižšímu podílu celkové odvodové povinnosti. Od roku 2004 do roku 2006 se u OSVČ postupně zvyšoval koeficient pro stanovení základu pro výpočet pojistného na Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
hodnotu 0,5 , společně se změnou ve výši maximálního základu (od roku 2008) pro výpočet pojistného dochází vzhledem k rozdílným sazbám pro výpočet pojistného (zaměstnanec 4,5% - ZP, 6,5 % sociální pojištění ,OSVČ – 13,5 % - ZP, 29,2 % - sociální pojištění od roku 2009 ) k výraznému zvýšení odvodů OSVČ v poměru k odvodům zaměstnance.
Stejné údaje ve struktuře zachycující jednotlivé složky dapové kvóty jsou obsahem následujících grafů:
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 16 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč
50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
1993
1996
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP ZP Dap
Reforma
Obrázek 17 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
SP
1993
1996
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Obrázek 18 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2009
2010
2011
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
ZP
Reforma
Dap
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
1993
1996
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP ZP Dap
2011 Reforma
Obrázek 19 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč
45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
1993
1996
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obrázek 20 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2010
2011
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP
Reforma
ZP
Dap
1993 1996 1998 2000
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
2010
Zaměstnanec
OSVČ
2009
Zaměstnanec
OSVČ
2008
Zaměstnanec
OSVČ
2007
Zaměstnanec
OSVČ
2006
Zaměstnanec
OSVČ
2005
Zaměstnanec
OSVČ
2004
Zaměstnanec
OSVČ
2003
Zaměstnanec
OSVČ
2002
Zaměstnanec
OSVČ
2001
Zaměstnanec
OSVČ
2000
Zaměstnanec
OSVČ
1998
Zaměstnanec
OSVČ
1996
Zaměstnanec
OSVČ
1993
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců
se zájmy zaměstnavatelů 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
SP
ZP
50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
2011 Reforma
Dap
2011 Reforma
Obrázek 21 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč
SP
ZP
Dap
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1.1.6 Přehled o vývoji jednotlivých složek odvodového zatížení v jednotlivých letech sledovaného období Tabulka 4 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP, SP při různé výši příjmu Rok 1993 Příjem
1996
1998
2000
2001
2002
2003
Odvod
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
Daň
14,2%
9,7%
9,0%
8,9%
8,1%
8,0%
7,7%
7,2%
7,2%
6,5%
7,2%
6,3%
ZP
4,5%
4,0%
4,5%
4,2%
4,5%
4,5%
4,5%
7,2%
4,5%
8,4%
4,5%
9,6%
SP
9,0%
10,7%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
8,4%
8,0%
8,4%
8,0%
Daň
16,4%
16,0%
14,6%
14,5%
13,1%
13,0%
12,6%
12,5%
12,3%
12,1%
ZP
4,5%
4,0%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
SP
9,0%
10,7%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
Daň
19,6%
19,2%
15,8%
18,1%
15,7%
15,5%
15,0%
14,9%
96000
248976
350000
519540
914400
2014400
2004
OSVČ
Zam
OSVČ
7,2%
6,2%
7,2%
9,8%
4,5%
10,5%
4,5%
13,4%
8,4%
8,0%
8,4%
8,0%
12,5%
12,3%
12,1%
12,3%
12,1%
12,3%
11,7%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
5,2%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
10,1%
14,5%
14,3%
14,5%
14,3%
14,5%
14,3%
14,5%
13,9%
ZP
4,5%
4,0%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,6%
SP
9,0%
10,7%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
10,1%
Daň
22,3%
24,4%
21,4%
21,2%
19,7%
19,5%
18,7%
18,5%
18,0%
17,8%
18,0%
17,8%
18,0%
17,8%
18,0%
17,3%
ZP
4,5%
4,0%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,6%
SP
9,0%
10,7%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
10,1%
Daň
26,6%
40,5%
26,1%
25,9%
23,3%
23,1%
22,7%
22,5%
22,3%
22,1%
22,3%
22,1%
22,3%
22,1%
22,3%
21,6%
ZP
4,5%
4,0%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,1%
4,5%
4,6%
SP
9,0%
10,7%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
9,0%
8,0%
10,1%
Daň
33,2%
34,7%
31,0%
31,8%
29,5%
30,3%
25,6%
26,3%
25,4%
26,1%
25,4%
26,1%
25,4%
26,1%
25,4%
26,1%
ZP
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
SP
9,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Reforma
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
Zam
OSVČ
7,2%
10,8%
3,0%
6,6%
3,0%
7,6%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
4,5%
14,3%
4,5%
15,7%
4,5%
17,0%
4,5%
18,2%
4,5%
19,9%
4,5%
20,0%
4,5%
20,9%
6,5%
10,1%
8,0%
14,9%
8,0%
17,4%
8,0%
18,6%
8,0%
19,9%
6,5%
21,5%
6,5%
21,6%
6,5%
22,6%
6,5%
24,1%
12,3%
11,4%
10,3%
9,3%
10,3%
9,2%
10,3%
5,0%
10,1%
5,0%
10,1%
5,0%
10,6%
5,5%
7,8%
9,0%
4,5%
5,5%
4,5%
6,1%
4,5%
6,6%
4,5%
7,0%
4,5%
7,7%
4,5%
7,7%
4,5%
8,0%
6,5%
6,5%
8,0%
11,1%
8,0%
12,1%
8,0%
12,0%
8,0%
14,8%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
9,3%
14,5%
13,5%
13,6%
12,3%
13,6%
12,3%
13,2%
7,9%
13,0%
7,9%
13,0%
7,9%
13,3%
8,2%
11,0%
11,9%
4,5%
5,1%
4,5%
5,6%
4,5%
5,6%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
6,5%
6,5%
8,0%
11,2%
8,0%
12,2%
8,0%
12,2%
8,0%
14,8%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
6,6%
18,0%
16,8%
18,0%
16,3%
18,0%
16,3%
15,5%
10,2%
15,3%
10,2%
15,3%
10,2%
15,6%
10,4%
13,6%
14,2%
4,5%
5,1%
4,5%
5,6%
4,5%
5,6%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
6,5%
6,5%
8,0%
11,2%
8,0%
12,2%
8,0%
12,2%
8,0%
14,8%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
6,5%
22,3%
21,1%
22,3%
20,6%
22,3%
20,6%
17,5%
12,3%
17,4%
12,3%
17,4%
12,3%
17,5%
12,4%
16,0%
16,3%
4,5%
5,1%
4,5%
5,6%
4,5%
5,6%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
4,5%
6,8%
6,5%
6,5%
8,0%
11,2%
8,0%
12,2%
8,0%
12,2%
8,0%
14,8%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
14,6%
6,5%
6,5%
25,4%
26,1%
25,4%
26,1%
25,4%
26,1%
16,5%
13,8%
16,6%
13,8%
18,1%
13,8%
18,3%
13,8%
18,9%
19,0%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
4,5%
3,3%
2,3%
6,8%
2,5%
6,8%
3,8%
6,8%
4,0%
6,8%
5,7%
5,7%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
8,0%
7,1%
4,1%
14,8%
3,6%
14,6%
5,5%
14,6%
5,7%
14,6%
3,8%
3,8%
Zdroj: Vlastní výpočty Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Poznámka: Způsob výpočtu u OSVČ a zaměstnanců byl zvolen tak, aby součet daně z příjmu, odvodu na sociální a zdravotní pojištění a čisté mzdy dával hodnotu hrubých příjmů. Z celkového přehledu i jeho podrobnějších částí lze vysledovat několik tendencí: 1. Existuje prokazatelný trend poklesu podílu daně z příjmu na celkové dapové kvótě na úkor sociálního a zdravotního pojištění. Společný převažující trend ve snižování podílu daně z příjmu na celkové odvodové povinnosti je nejvýraznější i nejnižší příjmové skupiny, kde podíl daně z příjmu postupně klesá až do nulové hodnoty v současnosti. Nejmenší změny v podílu daně z příjmu na celkové odvodové povinnosti je možné zaznamenat u nejvyšší příjmové skupiny. 2. Celkové odvodové zatížení OSVČ je ve srovnání z odvodovým zatížením zaměstnanců ve všech příjmových skupinách i letech postupně vyšší. 3. U zaměstnanců postupně klesá (nerovnoměrně) celkové odvodové zatížení. Tento trend je u všech příjmových skupin zaměstnanců je patrný do roku 2009. 4. U OSVČ je podobný trend platný do r. 2003 (pro nejnižší příjmovou skupinu do r. 1998), pak je naopak patrný protisměrný pohyb.
Pro názornost přikládáme grafický vývoj poměrů jednotlivých složek odvodových povinností v jednotlivých příjmových skupinách:
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 22 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč
100% 80% 60% 40% 20% 0%
1993
1996
1998
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
OSVČ
2000
Zaměstnanec
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP ZP Dap
2011 Reforma
Obrázek 23 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
1993
1996
1998
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 24 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP
2011 Reforma
ZP Dap
1993 1996 1998
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
2010
Zaměstnanec
OSVČ
2009
Zaměstnanec
OSVČ
2008
Zaměstnanec
OSVČ
2007
Zaměstnanec
OSVČ
2006
Zaměstnanec
OSVČ
2005
Zaměstnanec
OSVČ
2004
Zaměstnanec
OSVČ
2003
Zaměstnanec
OSVČ
2002
Zaměstnanec
OSVČ
2001
Zaměstnanec
OSVČ
2000
Zaměstnanec
OSVČ
1998
Zaměstnanec
OSVČ
1996
Zaměstnanec
OSVČ
1993
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců
se zájmy zaměstnavatelů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% SP
ZP
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
2011 Reforma
Dap
2011 Reforma
Obrázek 25 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč
SP
ZP
Dap
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 26 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
1993
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2007
2008
2009
2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
OSVČ
2005
Zaměstnanec
Zaměstnanec
OSVČ
OSVČ
2003
Zaměstnanec
Zaměstnanec
OSVČ
OSVČ
2001
Zaměstnanec
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
SP ZP Dap
2011 Reforma
Obrázek 27 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
SP
1993
1996
1998
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
OSVČ
Zaměstnanec
ZP
2011 Reforma
Dap
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1.2 Porovnání současného stavu a změn vyvolaných připravovanou legislativou (zákonem o jednotném inkasním místě – JIM) V současné době je na začátku legislativního procesu zákon o Jednotném inkasním místě. Je to zákon, který je součástí reformních kroků této vlády a znamená podstatný zásah do dapových zákonů. Není cílem této studie detailně informovat o podrobnostech, pro požadované srovnání s očekávaným stavem je zapotřebí zmínit alespop několik zásadních informací. S uvažovaným principem přiznávání všech tří peněžitých plnění na jednom přiznání a jejich placení na jeden účet správce daně je nutné očekávat i další hlavní změny, které jsou obsahem navrhované právní úpravy:
Harmonizace daně z příjmů fyzických osob s pojistným na sociální zabezpečení a s pojistným na veřejné zdravotní pojištění: sjednocení základů daně a pojistných, sjednocení používané terminologie, sjednocení procesních institutů a pravidel (zálohy, měsíční hlášení, registrace apod.). Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 %. Sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců, a to na 6,5 %. Nahrazení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnavatelů daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění. Zrušení konceptu superhrubé mzdy Zrušení některých dapových úlev. Konkrétněji: u daně z příjmu
Změny ve zdapování příjmů fyzických osob obecně: Sjednocení základů daně z příjmů fyzických osob a základů povinných pojistných. Sazba daně 19 %. (v souvislosti se zrušením „superhrubé mzdy“) Odstranění řady výjimek. Zrušení základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy.
Navíc: Změny ve zdapování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, včetně změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění: Zrušení superhrubé mzdy z roku 2008 Zrušení řady osvobození a jejich nahrazení novou roční slevou, která bude zohledpovat výdaje na dosažení příjmů (kompenzace za benefity) tj. sleva na dani ve výši 3 000 Kč ročně. Jedná se o slevu určenou výlučně pro zaměstnance ve smyslu § 6
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
odst. 2 zákona, tzn. pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčními požitky. Změny ve zdapování příjmů fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně některých změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění:
Základem daně a pojistných, a to jak u daně z příjmů, tak u jednotlivých pojistných, bude 100 % hrubého zisku, Dojde ke sjednocení se základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jelikož zde je také základem 100 % příjmů, a to jak pro dap z příjmů, tak pro jednotlivá povinná pojistná. Tímto krokem je sledován cíl dosažení harmonizace daně z příjmů fyzických osob a povinných pojistných. Aby však nedošlo ke zvýšení odvodové povinnosti OSVČ na pojistná, sníží se sazba u důchodového a zdravotního pojištění na 6,5 %. Změny ve zdapování příjmů právnických osob: Zrušení některých dapových úlev. Další podpora vědy a výzkumu
Daň z úhrnu mezd:
sazba daně bude činit 32,5 %; poplatníky daně budou plátci příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; základem daně bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; strop je stanoven součinem čtyřicetiosmi násobku průměrné mzdy a počtu zaměstnanců; zdapovacím obdobím bude kalendářní rok a dap se bude platit zálohově; výnos daně bude příjmem státního rozpočtu a na základě rozpočtového určení bude část výnosu určena na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Dap z úhrnu mezd v sobě bude zahrnovat současné pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, úrazové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Změny v úpravě pojistného na sociální zabezpečení
v oblasti důchodového pojištění placeného zaměstnancem zůstává sazba ve výši 6,5 %, přičemž pro pojištění na sociální zabezpečení je zastropování na úrovni čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy; u zaměstnavatelů se placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zrušuje a bude nahrazeno daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění; základem pojistného na důchodové pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku; sazba pojistného u OSVČ bude stejná jako sazba pojistného u zaměstnanců, a to 6,5 %;
Změny v úpravě pojistného na veřejné zdravotní pojištění
v oblasti veřejného zdravotního pojištění placeného zaměstnancem dojde ke sjednocení sazeb s pojištěním na důchodové pojištění, a to na 6,5 %, přičemž pro veřejné zdravotní pojištění je zastropování na úrovni sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy; základem pojistného na veřejné zdravotní pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku; sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění u OSVČ bude stejná jako sazba pojistného u zaměstnanců a jako sazba důchodového pojistného, a to 6,5 %; Souhrnné informace porovnávající očekávaný stav se stavem podle současné platné legislativy následující tabulka: Tabulka 5 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ před reformou (rok 2011)
Zaměstnanec
Hrubý příjem
ZD
Sleva
Daň
OSVČ
Celkem
Čistý příjem
Odvodové zatížení (%)
Hrubý příjem
ZP
SP
ZD
Sleva
ZP
SP
96 000
128 640
23 640
0
4 320
6 240
10 560
85 440
11,00
96 000
96 000
23 640
0
20 040
21 684
248 976
333 600
23 640
26 400
11 208
16 188
53 796
195 180
21,60
248 976
248 976
23 640
13 706
20 040
350 000
469 000
23 640
46 710
15 750
22 750
85 210
264 790
24,35
350 000
350 000
23 640
28 860
23 625
519 540
696 200
23 640
80 790
23 388
33 780
137 958
381 582
26,55
519 540
519 540
23 640
54 291
914 400
914 400
23 640
2 014 400
2 014 400
23 640
914 400
1 225 200
23 640
160 140
41 148
59 436
260 724
653 676
28,51
2 014 400
2 620 000
23 640
369 360
80 158
115 784
565 302
1 449 098
28,06
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Daň
Celkem
Čistý příjem
Odvodové zatížení (%)
41 724
54 276
43,46
36 351
70 097
178 879
28,15
51 100
103 585
246 415
29,60
35 069
75 853
165 213
354 327
31,80
113 520
61 722
133 503
308 745
605 655
33,76
278 520
135 972
294 103
708 595
1 305 805
35,18
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Tabulka 6 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ po reformě Zaměstnanec
Hrubý příjem 96 000
ZD
Sleva
96 000
27 840
Daň 0
ZP
SP
6 240
6 240
OSVČ
Celkem
Čistý příjem
Odvodové zatížení (%)
Hrubý příjem
ZD
Sleva
83 520
13,00
96 000
96 000
24 840
0
9 649
23 157
32 806
63 194
34,17
51 834
197 142
20,82
248 976
248 976
24 840
22 466
16 184
23 157
61 807
187 169
24,82
12 480
Daň
ZP
SP
Celkem
Odvodové zatížení (%)
Čistý příjem
248 976
248 976
27 840
19 466
16 184
16 184
350 000
350 000
27 840
38 660
22 750
22 750
84 160
265 840
24,05
350 000
350 000
24 840
41 660
22 750
23 157
87 567
262 433
25,02
519 540
519 540
27 840
70 873
33 770
33 770
138 413
381 127
26,64
519 540
519 540
24 840
73 873
33 770
33 770
141 413
378 127
27,22
914 400
914 400
27 840
145 896
59 436
59 436
264 768
649 632
28,96
914 400
914 400
24 840
148 896
59 436
59 436
267 768
646 632
29,28
2 014 400
2 014 400
3 000
379 736
115 784
77 189
572 709
1 441 691
28,43
2 014 400
2 014 400
0
382 736
115 784
77 189
575 709
1 438 691
28,58
Poznámka: Parametry: pro zaměstnance i OSVČ shodné, stejné základy, odvod na zdravotní pojištění 6,5% %,na sociální pojištění 6,5 procenta , dap z příjmu 19 procent. Minimální základ pro zdravotní pojištění : zaměstnanci : minimální mzda tj. 8000 Kč, OSVČ 12 násobek 50% průměrné mzdy - paragraf 3a, odst. 2 maximální základ 72 násobek průměrné mzdy shodné pro zaměstnance i OSVČ- paragraf 2,odst.13 Odvody na sociální pojištění: minimální základ OSVČ - 1.2 násobek měsíční průměrné mzdy paragraf 14, odst. 5 Maximální základ : 48 násobek průměrné mzdy - maximální základ shodný pro zaměstnance i OSVČ Počítáno s průměrnou mzdou 24740 Kč/ měsíc.
Obrázek 28 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 96000
248976
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
350000
519540
914400
2014400
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Celkové zatížení příjmů zaměstnance podle uvažované změny dané zákonem o JIM jeví tendenci mírného poklesu v průměrných příjmových kategoriích. V nejnižších a nejvyšších příjmových kategoriích zaznamenáváme posun k mírnému zvýšení (dané především navýšením odvodu na zdravotní pojištění) . U OSVČ se naopak uvažuje o opačném trendu – ve všech kategoriích se navrhuje pokles celkové odvodové zátěže, výrazněji v nejnižší příjmové kategorii. I přes tuto tendenci je zapotřebí připomenout, že stále trvá stav, kdy celkové zatížení odvody je u OSVČ vyšší než u stejně příjmových kategorií zaměstnanců. Přitom nejvyšší rozdíl je zaznamenán u nejnižší příjmové kategorie OSVČ a nejnižší u nejvyšší příjmové kategorie.
1.2.1 Důsledky navrhovaných opatření v postavení OSVČ a zaměstnanců v daních z příjmu Obrázek 29 Porovnání daňového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
20,0% 18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%
2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 96000
248976
350000
519540
914400
2014400
Navrhované změny v dani příjmu fyzických osob jsou důsledkem tendence k maximální harmonizaci dapového základu i navrhované jednotné sazbě ve výši 19 %. Uvažovaná změna znamená rozrůznění přístupu k OSVČ a zaměstnanců. Zatímco u zaměstnanců většinou nedojde ke zvýšení celkové daně z příjmu – ve většině příjmových skupin naopak dojde ke snížení (vlivem zněny ve vyměřovacím základu – opuštění principu superhrubé mzdy a zavedením jednotné slevy na dani), u OSVČ, kde se vyměřovací základ
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
nemění, dochází jednoznačně ke zvýšení dapové povinnosti vlivem změny sazby z 15 na 19 %. Ještě jednou: K prohloubení narušení principu „ze stejného příjmu stejnou dap“ přispívá i nově zaváděná sleva pro všechny zaměstnance ve výši 3000 Kč na rok (jako kompenzaci za uvažované omezení benefitů), která pro OSVČ nemá žádnou protiváhu.
1.2.2 Důsledky navrhovaných změn v oblasti pojistného na sociální zabezpečení Obrázek 30 Porovnání odvodů na SP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu
30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
0,0%
2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 96000
248976
350000
519540
914400
2014400
U zaměstnance se nepředpokládá změna ve výši odvodové povinnosti na sociální pojištění vyjma nejvyšší příjmové skupiny, kde dochází k jejímu poklesu. U OSVČ je předpoklad nárůstu u nejnižší příjmové skupiny, ve všech ostatních příjmových skupinách je předpoklad výrazného poklesu.
Pro porovnání zopakujme základní rysy současné a navrhované úpravy: Nyní: OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 29,2 % svého vyměřovacího základu. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Vyměřovací základ si OSVČ sama zvolí s tím, že tento nemůže být nižší než 50 % dapového základu, popř. než 25 % průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je 72násobek průměrné měsíční mzdy. JIM znamená:
Pro OSVČ bude výše pojistného na úrovni 6,5 % základu pro pojistné. OSVČ si již nebudou vyměřovací základ volit. Bude určen na úrovni 100 % jejich dapového základu. Pro zachování minimálního odvodu pojistného ve stávající výši nesmí být vyměřovací základ pro pojistné OSVČ nižší než 1,2 násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je 48násobek průměrné mzdy. Poměr mezi zaplaceným pojistným a vyměřovacím základem pro výpočet důchodu bude zachován na stávající úrovni. Vyměřovací základ pro důchod bude činit pouze 23, 2 % z vyměřovacího základu pro pojistné.
Vyměřovací základ
Současný stav Volitelný
Návrh (JIM) 100 % dapového základu
6 násobek prům. měs. Mzdy, 4 násobek měs. prům. mzdy tj. tj. 72 násobek za rok 48násobek průměrné měsíční mzdy za rok - minimální 1/12 50% dapového základu 1,2 násobek průměrné měs. mzdy (min. však 25% průměrné tj. 14,4 násobek průměrné mzdy mzdy) za rok tj.50 % dap základu (min. 3násobek průměrné mzdy) za rok Sazba pojistného 29,2 % 6,5 % Poměr mezi zapl. pojistným a stejný stejný výpočet důchodu Vyměřovací základ pro důchod 23,2% vyměř. základu pro pojistné -
maximální
Důsledky předpokládaných změn: 1. OSVČ budou ve stáří (ev. invaliditě) daleko více ohroženi chudobou než dosud OSVČ s příjmy nižšími než je 1,2 násobek průměrné mzdy budou nově platit pojistné ve zhruba stejné výši jako dosud. Přepočet výpočtového základu (na 23 %, tj. 7 131 Kč) se promítne do výše jejich důchodu. Podle výpočtů ČSSZ bychom v tomto případě mluvili o cca 6 750 Kč měsíčně. To může mnohé pojištěnce i s nadprůměrnými zisky zařadit pod hranici chudoby. U OSVČ,s příjmy vyššími než je 1,2 násobek průměrné mzdy se bude pro stanovení výše vyměřovacího základu pro stanovení důchodu nově započítávat z každé stokoruny nad 1,2
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
násobek průměrné mzdy pouze 23 Kč, což povede ke snížení oproti současnému stavu o cca 50 %. Na průměrnou výši důchodu cca 10 tisíc Kč dosáhnou OSVČ s příjmy vyššími než 70 tis. Kč měsíčně. To znamená, že i pojištěnci, kteří vykazují vysoce nadprůměrné zisky, budou mít ve stáří z důchodového pojištění relativně velmi nízké příjmy. To samozřejmě může znamenat tlak na další sociální subsystémy.
2. Snížení odvodů OSVČ povede ke změně jejich postavení v rámci systému
solidárního
V důsledku snížení sazeb a ostatním změnách ve výpočtu dojde k výpadku na příjmové straně důchodového systému. MPSV odhaduje tento propad ve výši cca 5 mld. Kč (což je cca 20 % odvodů OSVČ). Takto „nízký“ výpadek je pouze důsledkem zachování současných minim. V situaci OSVČ s vyššími příjmy to bude znamenat významnější výpadek. Jinými slovy - další výrazné vyvázání se ze solidárního důchodového systému. A to se všemi důsledky. Na jedné straně samozřejmě o nižší absolutní odvod a s tím i riziko budoucího (v důchodu) zhoršení finanční situace– na druhé straně jde o výrazné posílení pocitu, že je výhodnější být OSVČ místo zaměstnancem pro všechny ty, kteří dávají přednost krátkodobé výhodnosti před uvažováním v delší perspektivě.
3. Dá se předpokládat, že dojde k posunu v míře solidarity mezi zaměstnanci a OSVČ V důchodovém pojištění se zásadně nerozlišuje mezi pojištěnci. Pojistné se platí stejnou procentní sazbou z deklarovaného příjmu. Je tu ale zakotvena velká míra solidarity pojištěnců s vysokými příjmy s nízkopříjmovými pojištěnci. Ale pozor - zatímco se pojistné platí stejnou procentní sazbou z deklarovaného příjmu, v důchodových nárocích jsou vlivem redukce výdělků redistribuovány finanční prostředky od vysokopříjmových k nízkopříjmovým pojištěncům. Nově budou OSVČ do důchodového systému vstupovat s výrazně nižšími vyměřovacími základy než „stejně vydělávající“ zaměstnanci. To znamená, že budou na příjmové solidaritě více participovat. Takže se lehce může stát, že že např. středněpříjmoví zaměstnanci budou „solidární“ s vysokopříjmovými OSVČ.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
4. Zakládá se nerovnost Podle současného stavu se výše důchodu stanoví všem pojištěncům z vyměřovacího základu, ze kterého platí pojistné. Podle navrhované právní úpravy OSVČ se při stanovení výše dávky redukuje základ pro pojistné pouze na 23 procent. Je to návrh pouze pro OSVČ, nikoliv pro zaměstnance.
Závěr Navrhovaná změna vyplývá ze základního cíle zákona o jednotném inkasním místě. Přednostní má být především zjednodušení administrativy spojené s výběrem pojistného. Domníváme se však, že parametrické změny tak, jak jsou navrhovány ( to je, že snížení sazby pojistného je důsledkem zvýšené sazby daně z příjmu – z 15 % stávajících na 19 % - které je neodůvodnitelné stejnými argumenty jako u zaměstnanců. U zaměstnanců totiž dochází ke snížení základu vlivem opuštění konceptu superhrubé mzdy a tudíž navrhované zvýšení sazby zaručuje nezvýšení celkové částky daně z příjmu. Navrhované snížení pojistného je pak pravděpodobně motivované snahou o zachování celkové výše dapové kvóty u OSVČ – zvýšení daně z příjmu a zárovep snížení pojistného) povede ke zhoršení situace budoucích důchodců z řad OSVČ, prohloubení pocitu, že ze systému budou více čerpat a samozřejmě i k budoucímu tlaku na další sociální systémy. Doporučujeme u OSVČ věnovat pozornost správnému, vyrovnanému, rozvržení odvodů na dap a pojistné, tak aby byla zachována jistá akumulace zdrojů pro budoucí důchody. Navrhované změny, bohužel vykazují známky akumulace zdrojů jen pro okamžité krytí potřeb deficitního státního rozpočtu, ale významně zhoršuje stav akumulovaných zdrojů v čase pro budoucí důchody OSVČ. Takovéto změny by měly jen krátkodobý účinek na straně okamžitého příjmu státního rozpočtu (a to nemůžeme ani odhadnout procento případného nárůstu danpových odvodů u OSVČ), s následným hlubokým propadem v budoucím důchodovém systému.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1.2.3 Důsledky navrhovaných změn v pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Obrázek 31 Porovnání odvodů na ZP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu
25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0%
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
OSVČ
Zaměstnanci
0,0%
2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 96000
248976
350000
519540
914400
2014400
Ve všech příjmových kategorií zaměstnanců se předpokládá jednoznačné navýšení sazby na pojistné na zdravotní pojištění dané změnou sazby z 4,5 % na 6,5 % vyměřovacího základu. Přitom se u zaměstnanců vyměřovací základ nemění. Je stanoven ve výši minimální mzdy. U OSVČ dochází naopak k poklesu vlivem změny jednak u stanovení vyměřovacího základu a jednak u změny sazby. Minimální sazba je stanovena jako 12násobek 50 % ní průměrné mzdy. Maximální základ je 72násobek průměrné mzdy a je shodný pro zaměstnance i OSVČ. Ještě jednou: Podle současné právní úpravy platí na veřejné zdravotní pojištění OSVČ 13,5% zaměstnanec 4,5% (každý z jiného základu). Navrhované změny úpravě pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypadají takto:
v oblasti veřejného zdravotního pojištění placeného zaměstnancem dojde ke sjednocení sazeb s pojištěním na důchodové pojištění,
a to na 6,5 %,
přičemž pro veřejné zdravotní pojištění je zastropování na úrovni sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy;
základem pojistného na veřejné zdravotní pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku;
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
základ pojistného a sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazená státem u státních pojištěnců a hrazená osobami samostatně výdělečně činnými se oproti současné právní úpravě nemění.
Pro porovnání současného a navrhovaného stavu u OSVČ slouží tabulka:
základ
Současný stav 50 %
Navrhovaná úprava JIM 100 % hrubého zisku
maximální základ
72násobek prům. mzdy
72násobek prům. mzdy
Minimální základ
6násobek prům. mzdy
6násobek prům. mzdy
sazba
13,5%
6,5 %
Pro analýzu dopadu navrhované změny do života OSVČ, ale také do života celé společnosti je k dispozici jen málo údajů. Na rozdíl od pojistného na důchodové pojištění má zdravotní pojištění, jeho výběr i vztah ke státnímu rozpočtu výrazně průběhový charakter. Na místě je ale diskuse o tom, zda dosavadní výběr pojistného na zdravotní pojištění (odlišný mezi OSVČ a zaměstnanci) má za následek výpadek zdrojů v systému zdravotních pojišťoven. Jinými slovy – jaké je postavení OSVČ v systému zdravotního pojištění. Pro informaci poslouží data , jejichž zdrojem jsou statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta v současné době pojišťuje více než 60 % OSVČ a jejich počet je v zásadě bez velkých výkyvů. VZP
Pojištěných OSVČ
2009 2009
610 605
Souběh OSVČ a zaměstnanec 129 127
Souběh OSVČ a stát 89 93
“čistý OSVČ“ 373 366
Podle údajů VZP odvedli „čistí“ OSVČ – to znamená všichni ti, kteří nemají žádný souběh ani s pracovním poměrem, ani nejsou důchodci aj. za rok 2009 částku 9 335 mil Kč. Z rok 2010 částku 9045 mil. Zde je zapotřebí připomenout, že téměř 90 % čistých OSVČ platí pojistné pouze v minimální výši. Proti tomu úhrady za zdravotní péči o tyto osoby v roce 2009 činí 3037 mil Kč. (Rok 2010 ještě není upřesněn, ale podle předběžného odhadu se nebude příliš lišit)
Závěr: Je zřetelné, že OSVČ do systému zdravotní péče jen v roce 2009 odvedly třikrát více než z něj čerpaly, to znamená, že Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
OSVČ prokazují vysokou míru solidarity OSVČ v systému zdravotního pojištění. V uvažovaném návrhu se předpokládá, že nadále do systému budou odvádět méně. I při vysoké míře solidarity dosavadní míra odvodů nebyla problémem a je s podivem, že se takovým způsobem mění. Je zapotřebí zdůraznit, že obecně v systému pojištění zdravotního se vždy jedná o vysokou míru solidarity. Je nesporným faktem, že solidarita v tomto systému existuje nejen ve vztahu nemocný-zdravý, ale také ve vztahu ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních – za které platí pojistné stát. Je známým faktem, že celková platba státu za tyto osoby nepokrývá potřebnou výši uhrad za zdravotní péči především těchto osob.
2. Vývoj počtu OSVČ Z hlediska dlouhodobého porovnávání těchto údajů (zejména v jednotlivých regionech), jsme při zpracování omezení vypovídající schopností získaných dat. Problémy jsou se srovnatelností údajů za jednotlivé roky. Důvodem jsou správní reformy – rok 2000, kdy došlo k územně správní reformě, která znamenala zmenšení rozlohy jednotlivých krajů a zvětšení jejich počtu. Další změna v r. 2005 poněkud upravila příslušnost jednotlivých okresů. Takže regionálně porovnatelné údaje jsou od roku 2006.
2.1 Celkový přehled Tabulka 7 Vývoje jednotlivých ukazatelů vztahujících se k OSVČ Rok Popis OSVČ vykonávající činnost Vývoj počtu OSVČ – meziročně v %
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
964 554 983 336 998 520 945 508 910 829 903 944 917 984 938 265 955 659 1.6 2,2 1,9 1,9 1,5 -5,3 -4,7 1,6 1,6
3,8
5,7
2010 2,2 8,1
Vývoj od roku 2006 OSVČ povinné platit zálohy na DP
632 893 648 029 648 486 750 307 729 191 709 330 716 303 727 063 746 389
-
OSVČ účastny na NP
299 607 296 528 292 329 267 524 240 825 222 074 210 540 196 225 141 389
-
OSVČ hlavní činnost
-
-
-
-
651 205 631 657 632 963 638 369 648 941 640 406
OSVČ vedlejší činnost
-
-
-
-
259 624 272 287 285 021 299 896 306 718 336 663
OSVČ (vedlejší činnost) platící zálohy
-
-
-
-
78 094
77 829
84 580
89 723
98 038
95 139
OSVČ účastny na DP
-
-
123 921
11 558
8 407
8 219
7 680
6 835
5 094
4 807
Zdroj: ČSSZ
Z tabulky je patrné, že roky 2003 – 2005 znamenaly spíš jednosměrný pokles zájmu lidí o tyto formy podnikání. Došlo k poklesu o více než 5% evidovaných OSVČ. Příčin je mnoho. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
V úvahu připadá fakt, že došlo k podstatné změně v zákoně o dani z příjmu – byl stanoven institut minimálního vyměřovacího základu pro dap z příjmu a tak byli přinuceni zdapovat i ti, jejichž příjmy byly opravdu nízké. Zárovep se zvyšuje i povinnost odvádět minimální pojistné. Vzhledem k tomu, že v tehdejší době vykazovala míra nezaměstnanosti také pokles (pokles z 10,31 % na 8,90 %), dá se předpokládat, že v takto výrazné tendenci lze spíš než očekávanou korelaci těchto dvou veličin lze vidět prostý fakt, že se lidé vraceli od složitého podnikání (po počátečním nadšení v letech bezprostředně po revolučních změnách) k bezpečnějšímu zaměstnaneckému poměru, v době ,kdy se poptávka po zaměstnancích zvyšovala , zejména vezmeme-li v úvahu fakt, že právě v těchto letech začal zárovep sílit tlak proti tzv. „švarcsystému“. Je známo, že mnohé firmy ze strachu před případným postihem často přinutily OSVČ vykonávající činnosti s prvky na rozhraní mezi zaměstnaneckým poměrem a prací „na fakturu“ k návratu do řad zaměstnanců. Nicméně tézi, že existuje silná korelace mezi nezaměstnaností a vývojem počtu OSVČ stojí za to prověřit a to zejména v jednotlivých regionech. Odpovídá pocitu,že existuje“vynucené“ podnikání v případě nezaměstnanosti nebo už její hrozby. Stejně relevantní je ale prověřit, jestli na počet OSVČ nepůsobí na druhé straně obecné ukazatele „prosperity“ signalizující ochotu spoluobčanů více utrácet za služby, na které OSVČ svou flexibilností mohou rychleji reagovat než stálé firmy. Jako ukazatel „blahobytu“ jsme použili ukazatele vývoje průměrných mezd. Proto naše další výpočty vedou ke sledování výše naznačené korelace mezi počty OSVČ vývojem průměrných mezd v jednotlivých krajích. Ukazatel HDP, který se v tomto ohledu více nabízí se nám pro naše úvahy zdá méně vhodný. Pozn.: V této úvaze jsme m.j. vzali v úvahu i závěr z dostupných analýz (Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti Jaroslav Novák, Český statistický úřad, Praha), které došly k názoru , že „relativně významný vztah mezi ekonomickou vyspělostí kraje (měřenou HDP na obyvatele) a intenzitou podnikání nelze vystopovat.“
Obrázek 32 Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 – 2009 (podle údajů z ČSSZ)
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
1 200 000 1 000 000 Počet OSVČ
800 000 OSVČ vykonávající činnost 600 000 OSVČ povinné platit zálohy na DP
400 000
OSVČ účastny na NP
200 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Tato tabulka názorně ukazuje, že po výše zmipovaném propadu počet OSVČ poměrně vyrovnaně stoupá. Na druhé straně od samého počátku sledovaného období klesá zájem o nemocenské pojištění OSVČ. Jsou dostupné údaje, které dokazují, že právě OSVČ volí jinou formu pojištění v nemocnosti (na základě nabídek komerčních pojišťoven). Tento trend výrazně posílila změna, která přenesla výplatu dávek nemocenského pojištění v prvních 14 dnech neschopnosti u zaměstnanců na zaměstnavatele. V praxi OSVČ to znamenalo nulovou náhradu za nejčastěji frekventovaná onemocnění a další pokles zájmu o nemocenské pojištění.
Obrázek 33 Vývoj Počtu OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší činnost v letech 2005 – 2010
700 000 600 000 500 000 400 000 OSVČ hlavní činnost 300 000
OSVČ vedlejší činnost
200 000 100 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z tohoto grafu je patrné, že zatímco počet těch, kteří vykonávají OSVČ jako hlavní činnost vykazuje jen mírné výkyvy, poměrně výrazný je stálý trend v nárůstu počtu osob, kteří si Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
živností „přivydělávají“ a to jak k důchodu, tak k příjmu ze zaměstnání, ev. při studiu. Tato tendence může být zajímavá zejména při úvahách o spravedlnosti v systému zdanění OSVČ.
Obrázek 34 Vývoj počtu OSVČ, které jsou dobrovolně účastny na důchodovém pojištění
14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z trendu uvedené křivky lze dovodit závěr, že klesá počet lidí, (podnikajících s nejnižším příjmem), pro které je zajímavé platit „na důchod“. Není v možnostech této studie zabývat se podrobněji důvody . Nabízí se úvaha o věkovém rozložení, vývoji demografické křivky i vztah k věku, kdy OSVČ začíná nebo začal podnikat. Právě tady by možná stálo za úvahu porovnat možnosti přivýdělku v různých formách (práce na částečný úvazek a nezájem zaměstnavatelů o tuto formu práce, práce na dohody atp.) Je zřetelné, že s očekávaným pozdějším odchodem do důchodu si právě tato kategorie podnikatelů zaslouží důkladnější zájem. Obrázek 35 Vývoj počtu OSVČ na vedlejší činnost a z nich platící zálohy
400 000 350 000 300 000 250 000
OSVČ vedlejší činnost
200 000 OSVČ (vedlejší činnost) platící zálohy
150 000 100 000 50 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Trend uvedených křivek potvrzuje názor, že příjmy OSVČ, které tzv. podnikají jako vedlejší činnost paralelně se zaměstnáním ev. důchodem, jsou v reálu tak nízké, že nezakládají Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
povinnost platit zálohy. Z hlediska fiskálního (dopadu do státního rozpočtu) je tedy relevantnější skupina osob, která podniká jako hlavní činnosti.
2.2 Daňová disciplína Statistický pohled na dapovou disciplínu poskytují některé údaje z MF. Pro základní informaci přehled o podaných daoových přiznání k dani z příjmu FO. Pro připomenutí dapové přiznání podávají nejen OSVČ, ale v podstatě všichni, kteří mají příjmy vymezené příslušnými zákony. Velmi schematicky lze říci, že přiznání typu A jsou ti, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, typu B jsou z hlediska kvantity především podnikatelé typu OSVČ., ale i jiní, mající příjmy vymezené zákonem (např. z pronajímání).
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 36 Počet podaných daňových přiznání k dani z příjmů FO v ČR za zdaňovací období 1993 – 2009
2 500 000
2 000 000
1 500 000 Přiznání typ A (§6) Přiznání typ B
1 000 000
Celkem 500 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
0
Na první pohled výrazný nárůst v počtu podání v letech 2006 a 2007 souvisel s faktem, že pro uplatpování slev ze společného zdanění manželů bylo zapotřebí podat dapové přiznání. A to i v těch případech, kdy v rodině nebyly jiné příjmy než ze zaměstnaneckého poměru a tedy v jiných letech bylo dapové přiznání podáváno zaměstnavatelem. Nelze tedy hovořit o náhlém navýšení počtu osob zdapujících své příjmy v odlišném režimu . Tento předpoklad se potrvzuje následně – po likvidaci těchto výhod (vlivem novely zákona o dani z příjmu účinné od r. 2008) se křivka vrací do předvídatelného trendu.
Obrázek 37 Procentuelní změny podaných přiznání k dani z příjmu FO v ČR za zdaňovací období 1994 – 2009
40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -10,0% -20,0% -30,0%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Příčiny negativních výkyvů uvedené křivky jsou odrazem výše uvedený skutečností – rok 2004 – výrazný pokles OSVČ (zejména vlivem legislativy – zejména dapových zákonů – viz. výše), rok 2008 jasně dokumentuje pokles podaných přiznání v souvislosti s omezením výhod společného zdanění manželů. Obrázek 38 Počty plateb, vratek a celková bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob
2 500 000
2 000 000
1 500 000 1 121 240 1 113 335 1 063 060 1 000 000
500 000
Roční počet plateb Roční počet vratek
893 247 737 081 714 555727 488 731 450 679 012
Roční bilance počtů
0 20002001200220032004200520062007200820092010 -220 303 -247 940 -500 000
Obrázek 39 Roční objemy plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v mil. Kč)
40 000
30 000 23 954 20 000
26 480
21 94422 058 18 805 18 908
18 917 18 774 18 043
Roční objem plateb
10 000
Roční objem vratek 6 013
8 284
0 20002001 200220032004 2005 20062007 2008 2009 2010 -10 000
-20 000
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Roční bilance
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
K vysvětlení tohoto grafu je zapotřebí vzít v úvahu především ekonomické změny, ke kterým ve společnosti postupně docházelo. O roku 2005 jsme už mluvili. Měly za důsledek pokles celkového počtu OSVČ. Další výrazný pokles křivky souvisí s obdobím nastupující krize, která postihla celou českou ekonomiku a spolu s ní i OSVČ jako nejméně chráněné ekonomické prvky. Podle průzkumu SP ČR došlo k cca 30 % poklesu zakázek u velkých firem a v souvislosti s tím i ke zmenšení zájmu o subdodávky a to i ze strany OSVČ . Projevy krize jsou samozřejmě patrné jako pokles zájmu o služby poskytované OSVČ jako důsledek nárůstu nezaměstnanosti. Jako protikrizové opatření pro OSVČ došlo k další změně v zákonech o dani z příjmu. Výrazným způsobem se navýšila možnost výdajových paušálů z tehdejších 25 na 50 % pro většinu živnostníků, 60 % zákonem vymezeným kategorií na 80 % pro podnikající v zemědělství. To se samozřejmě projevilo ve sníženém inkasu daně z příjmu a současně i vyšších vratkách /většinou vratky za zaplacené zálohy, které se počítají z posledního dapového přiznání a mají tedy proti ekonomické realitě zpoždění). Na druhé straně v mnoha případech tato „úleva“ umožnila mnohým živnostníkům přežít (jejich počet neklesal) a v následujícím roce se inkaso postupně zvyšuje , což na jedné straně potvrzuje správnost této změny a na straně druhé signalizuje návrat k normálnosti.
Obrázek 40 Roční změny objemů plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v %)
150,0%
100,0%
50,0% 37,8% 0,0%
změna ročních objemů plateb změna ročních objemů vratek
16,1% 8,6% 10,5% 0,5% 0,5%
4,8% -3,9% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -29,1%
změna roční bilance objemů
-50,0% -68,2% -100,0%
Pro porovnání dapové disciplíny u daně z příjmu nemáme dostatek podkladů. Údaje MF takový ukazatel nezveřejpují. Z údajů výročních zpráv ČSSZ vyplývá, že úspěšnost výběru pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ se dlouhodobě pohybuje těsně pod hranicí 100 % , přičemž inkaso zahrnující také vyměřené a zaplacené penále spolu ze odvodovou
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
povinnosti OSVČ dává dokonce částku nad 100 % . Obdobný vývoj lze očekávat i u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. 2.3 Vývoj počtu OSVČ- regionální pohled Z hlediska dlouhodobého porovnávání těchto údajů (zejména v jednotlivých regionech), jsme při zpracování údajů omezení srovnatelnostmi údajů v jednotlivých rocích. Problémem jsou zejména roky 2000, kdy došlo k územně správní reformě, zmenšení rozlohy jednotlivých krajů a zvětšení jejich počtu. Další změna v r. 2005 poněkud upravila příslušnost jednotlivých okresů. Takže regionálně porovnatelné jsou údaje od roku 2005. Informace o vývoji počtu OSVČ v jednotlivých krajích dává následující tabulka: Tabulka 8 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 2006 - 2010 Rok Kraj PSSZ
Parametr Počet OSVČ Míra nezaměstnanosti
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Počet OSVČ
2006
2007
2008
2009
2010
147 403 147044 148035 155271 160365 2,72%
2,16%
2,14%
3,66%
4,07%
5,32%
4,25%
4,47%
7,01%
7,73%
Počet OSVČ
57 962
58508
59402
60250
61015
Míra nezaměstnanosti
5,68%
4,47%
4,83%
7,78%
8,50%
Počet OSVČ
48 819
48971
50498
53043
54694
Míra nezaměstnanosti
5,60%
4,43%
5,03%
8,16%
8,25%
Počet OSVČ
26 501
26754
27905
27674
27247
Míra nezaměstnanosti
9,20%
7,32%
7,62%
11,07% 11,40%
Počet OSVČ
57 332
58849
61271
61474
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
39 297
39651
40329
40552
Míra nezaměstnanosti
7,04%
6,05%
6,95%
11,24% 10,54%
Počet OSVČ
50 235
51240
52384
52472
53505
Míra nezaměstnanosti
6,32%
4,70%
4,81%
7,97%
8,37%
Počet OSVČ
41 509
42332
43171
43300
44431
Míra nezaměstnanosti
6,91%
5,43%
5,95%
9,58%
9,87%
Počet OSVČ
40 497
41356
42463
42655
43534
ČR
6,27%
10,25% 10,73%
7,10%
5,63%
Počet OSVČ
98 745
100941 103194 104712 107604
Míra nezaměstnanosti
8,82%
6,92%
6,83%
10,59% 10,87%
Počet OSVČ
49 143
49929
50832
50860
Míra nezaměstnanosti
8,97%
6,73%
6,87%
12,19% 12,49%
Počet OSVČ
83 075
85072
87314
87851
Míra nezaměstnanosti 12,58%
9,62%
8,49%
12,14% 12,36%
0,16
-0,08
0,78
0,53
0,67
0,70
0,61
0,53
89914
50 189
51288
52262
52493
Míra nezaměstnanosti
7,75%
6,02%
6,13%
10,83% 10,74%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
0,92
51527
Počet OSVČ
Míra nezaměstnanosti
0,82
41085
Míra nezaměstnanosti
Počet OSVČ
0,82
61285
Míra nezaměstnanosti 13,77% 10,96% 10,26% 13,61% 13,90% Liberecký
0,95
113 237 116049 119205 123052 127381
Míra nezaměstnanosti
Počet OSVČ
Kor. koef.
0,03
53482 0,58
903944 917984 938265 955659 977069 7,70%
6,05%
6,19%
9,72%
9,99%
0,72
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Zdroj: ČSSZ, ČSÚ
Vzhledem k tomu, že lze důvodně předpokládat, že vývoj počtu samostatně podnikajících je přímo závislý na míře zaměstnanosti v jednotlivých krajích, pokusili jsme se vyjádřit v tabulce i míru korelace těchto dvou statistických veličin. Proto jsou v tabulce uvedeny obě samostatné veličiny i jejich vývoj i ukazatel korelace – korelační koeficient. Použitý koeficient naznačuje míru závislosti. Jinými slovy – naznačuje míru, s jakou je vývoj obou veličin vzájemně podmíněn. Obecně platí, že čím více se blíží k hodnotě 1, tím je vzájemný vztah těsnější.
Než přistoupíme ke grafickému znázornění této závislosti v jednotlivých regionech shrpme závěr: Nejvyšší míru závislosti (mezi 0,9 – 1,0) vykazují dva regiony. Je to Praha a kraj Plzepský. Jsme zárovep v krajích, které vykazují rozhodně podprůměrnou nezaměstnanost (Praha dokonce vůbec nejnižší v celé republice). Mezi 0,8 – 0,9 se pohybuje Středočeský kraj a kraj Jihočeský (i tam je nezaměstnanost podprůměrná. Nejčastěji se sledovaná závislost pohybuje mezi 0,7 – 0,8. Druhým extrémem je kraj Moravskoslezský (0,03), Ústecký (0,08) a Karlovarský (0,16). Povšimněme si, že jsou to kraje s dlouhodobou vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnaností (Ústecký kraj dokonce dlouhodobě s nejvyšší mírou nezaměstnanosti u nás.) Dá se z toho usoudit, že vzájemný vztah je možné vysledovat, ale projevuje se do jisté hranice míry nezaměstnanosti, od které výrazným způsobem klesá. Jen těžko lze definovat tuto míru „rezignace“. (Chápeme-li pokles zájmu o živnostenské podnikání jako neochotu nebo spíš jistou formu rezignace zapojit se do ekonomické činnosti – nespadnout do „sociální sítě“).
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 41 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Hl. m. Praha
Počet OSVČ
Obrázek 43 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji
Míra nezam.
Počet OSVČ
Obrázek 45 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji
Míra nezam.
Počet OSVČ
Míra nezam.
165 000
5,00%
62 000
10,00%
28 500
12,00%
160 000
4,00%
61 000
8,00%
28 000
10,00%
155 000
3,00%
27 500
8,00%
27 000
6,00%
150 000
2,00%
26 500
4,00%
145 000
1,00%
57 000
2,00%
26 000
2,00%
140 000
0,00%
56 000
0,00%
25 500
0,00%
60 000
6,00%
59 000 58 000
2006 2007 2008 2009 2010
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,95
Obrázek 42 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji
Počet OSVČ
4,00%
Obrázek 44 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji
Míra nezam.
Počet OSVČ
10,00%
56 000
10,00%
125 000
8,00%
54 000
8,00%
120 000
6,00%
115 000
4,00%
110 000
2,00%
46 000
2,00%
105 000
0,00%
44 000
0,00%
52 000
6,00%
50 000
Kor. koef. = 0,81
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
4,00%
48 000
2006 2007 2008 2009 2010
Počet OSVČ
Míra nezam.
62 000 61 000 60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 55 000
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,92
Kor. koef. = 0,16
Obrázek 46 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji
Míra nezam.
130 000
2006 2007 2008 2009 2010
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,82
Kor. koef. = -0,08
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 47 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji
Počet OSVČ
Obrázek 49 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji
Míra nezam.
Počet OSVČ
Míra nezam.
41 500
12,00%
45 000
12,00%
41 000
10,00%
44 000
10,00%
40 500
8,00%
40 000
8,00%
43 000
6,00%
39 500
4,00%
39 000
6,00% 42 000
4,00%
38 500
2,00%
41 000
2,00%
38 000
0,00%
40 000
0,00%
2006 2007 2008 2009 2010
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Obrázek 50 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina
Počet OSVČ
Míra nezam. 12,00%
52 000
53 000
8,00%
43 000
10,00%
51 000
42 000
8,00%
41 000
6,00%
40 000
4,00%
4,00%
39 000
2,00%
48 000
48 000
0,00%
38 000
0,00%
47 000
2006 2007 2008 2009 2010
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2,00% 0,00%
Kor. koef. = 0,70
Kor. koef. = 0,61
Míra nezam. 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%
49 000
2,00%
Kor. koef. = 0,53
4,00%
50 000
49 000 2006 2007 2008 2009 2010
6,00%
Počet OSVČ
44 000
50 000
8,00%
Obrázek 52 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji
10,00%
6,00%
10,00%
2006 2007 2008 2009 2010
54 000
51 000
12,00%
Kor. koef. = 0,67
Míra nezam.
52 000
Míra nezam.
110 000 108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 94 000
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,78
Obrázek 48 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji
Obrázek 51 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,53
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 53 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
Počet OSVČ
Míra nezam.
92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000
14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,03
Obrázek 54 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji
Počet OSVČ
Obrázek 55 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v ČR
Míra nezam.
54 000
12,00%
53 000
10,00%
52 000
8,00%
51 000
6,00%
50 000
4,00%
49 000
2,00%
48 000
0,00% 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,58
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Počet OSVČ 1 000 000 980 000 960 000 940 000 920 000 900 000 880 000 860 000
Míra nezam. 12,00% 10,00%
8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 20062007200820092010 Kor. koef. = 0,72
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Je relevantní sledovat vývoj počtu OSVČ a tedy i ekonomický zájem o tuto formu podnikání také v souvislosti s nějakým „pozitivním“ ukazatelem. Jelikož ne všude se prokazuje kauzalita na počtu nezaměstnaných v kraji – a tedy správnost úvahy o tom, že nárůst OSVČ je možné do značné míry chápat jako zájem o náhradu za normální zaměstnanecký vztah, zkusili jsme vysledovat závislost vývoje počtu OSVČ na vývoji průměrné mzdy v regionech. Výsledky jsou patrné z následující tabulky:
Tabulka 9 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v jednotlivých krajích v letech 2006 – 2010 Rok Kraj PSSZ
Parametr Počet OSVČ Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
Počet OSVČ
2007
2008
2009
2010
26 154
27 806
30 330
31 611
31 445
0,76
113 237 116049 119205 123052 127381 20 412
22 301
23 702
24 503
25 001
Počet OSVČ
57 962
58508
59402
60250
61015
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
18 326
19 723
21 021
21 739
22 233
Počet OSVČ
48 819
48971
50498
53043
54694
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
19 354
20 624
22 312
23 425
24 013
Počet OSVČ
26 501
26754
27905
27674
27247
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 549
18 724
19 981
20 820
21 358
Počet OSVČ
57 332
58849
61271
61474
61285
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 496
20 069
21 443
22 614
22 915
Počet OSVČ
39 297
39651
40329
40552
41085
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
18 620
20 066
21 604
22 398
23 321
Počet OSVČ
50 235
51240
52384
52472
53505
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 950
19 241
20 803
21 856
22 357
Počet OSVČ
41 509
42332
43171
43300
44431
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 881
19 166
20 592
21 348
21 711
Počet OSVČ
40 497
41356
42463
42655
43534
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
18 088
19 443
21 044
21 528
22 139
Počet OSVČ
98 745
100941 103194 104712 107604
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
19 038
20 621
Počet OSVČ
49 143
49929
50832
50860
51527
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 647
19 112
20 460
21 465
22 003
Počet OSVČ
83 075
85072
87314
87851
89914
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
19 172
20 549
21 996
22 725
23 330
Počet OSVČ
50 189
51288
52262
52493
53482
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
17 914
19 319
20 767
21 130
21 824
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Kor. Koef.
147 403 147044 148035 155271 160365
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Počet OSVČ ČR
2006
22 305
23 312
23 510
0,94
0,97
0,94
0,74
0,96
0,99
0,98
0,96
0,99
0,95
0,98
0,99
0,99
903944 917984 938265 955659 977069 19 546
20 957
22 691
23 488
23 951
0,96
Zdroj: ČSSZ, ČSÚ
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Velmi vysoká míra kauzality se prokazuje u 12 ze 14 krajů – a to na úrovni mezi 0,9 a 1,0. V rámci tohoto intervalu najdeme všechny kraje mezi 0,95 – 1,0 s výjimkou jednoho – Plzepského s 0,94. Zbývající dva kraje mají také vysokou korelaci – překvapivě Praha 0,76 a Karlovarský kraj 0,74. Je patrné, že Praha má vůbec zvláštní postavení v chování podnikajících. Velmi rychle jejich počet reaguje na nepatrné změny v nezaměstnanosti (velká část těch, kteří přišli o práci žádá o živnostenský list (ev. se k živnostni vrací), ještě citlivěji je možné vnímat korelaci k nárůstu průměrné mzdy a vývoj zvyšujícího se počtu živnostníků má nejstrmější křivku. Dá se z toho jednoznačně usoudit na fakt, že spíš než vývoj nezaměstnanosti v kraji působí na vývoj počtu živnostníků celkové prostředí, bohatost lidí v kraji a tedy i očekávání ekonomické prosperity obecně.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 56 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Hl. m. Praha
Obrázek 58 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihočeském kraji
Obrázek 60 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Karlovarském kraji
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
165 000
35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
160 000 155 000 150 000 145 000 140 000 2006 2007 2008 2009 2010
62 000
25 000
28 500
25 000
61 000
20 000
28 000
20 000
60 000
10 000
58 000 57 000 56 000 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,76
Obrázek 57 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Středočeském kraji
15 000
59 000
27 500
10 000
26 500
5 000
26 000
0
25 500
5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,97
Obrázek 59 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Plzeňském kraji
15 000
27 000
Kor. koef. = 0,74
Obrázek 61 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Ústeckém kraji
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
130 000
30 000
56 000
30 000
125 000
25 000
54 000
25 000
20 000
52 000
20 000
15 000
50 000
15 000
10 000
48 000
10 000
110 000
5 000
46 000
5 000
105 000
0
44 000
0
120 000 115 000
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,94
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,94
62 000 61 000 60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 55 000
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000
0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,96
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 62 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Libereckém kraji
Obrázek 64 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Pardubickém kraji
Obrázek 66 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihomoravském kraji
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
41 500 41 000 40 500 40 000 39 500 39 000 38 500 38 000 2006 2007 2008 2009 2010
25 000
45 000
25 000
20 000
44 000
20 000
15 000
43 000
15 000
10 000
42 000
10 000
5 000
41 000
5 000
0
40 000
0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,99
Obrázek 63 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Královehradeckém kraji
110 000 108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 94 000
20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,96
Obrázek 65 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v kraji Vysočina
25 000
Kor. koef. = 0,95
Obrázek 67 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Olomouckém kraji
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
54 000
25 000
44 000
25 000
52 000
25 000
53 000
20 000
43 000
20 000
51 000
20 000
15 000
50 000
15 000
10 000
49 000
10 000
52 000
15 000
51 000
10 000
50 000
42 000 41 000
40 000
49 000
5 000
39 000
5 000
48 000
5 000
48 000
0
38 000
0
47 000
0
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,98
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,99
2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,98
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 68 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji
Obrázek 70 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v ČR
Počet OSVČ Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO)
Prům. mzda (plně zaměstnané FO) 92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000
0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,99
Obrázek 69 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Zlínském kraji
Počet OSVČ
Prům. mzda (plně zaměstnané FO) 54 000
25 000
53 000
20 000
52 000
15 000
51 000
10 000
50 000 49 000
5 000
48 000
0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,99
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
1 000 000 980 000 960 000 940 000 920 000 900 000 880 000 860 000
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010
Kor. koef. = 0,96
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
3. Závěry a doporučení Cílem této studie je poskytnout podrobné informace o osobách samostatně výdělečně činných. Má podrobně zmapovat jednu část podmínek těchto fyzických osob pro podnikání (vztah ke státu daným odvodovým zatížením) a porovnat ji s dapovým zatížením zaměstnancům se stejným hrubým příjmem. Měla by dát i podklady pro odpověď na některé otázky, které současná praxe přináší. Přiznejme si, že jistou míru zájmu o OSVČ přinášejí hlavně v poslední době slyšitelné hlasy naznačující pocit, že OSVČ jsou nespravedlivě dapově zvýhodpováni a na trhu práce svým způsobem (formou tzv. švarcsystému) konkurují „normálním“ zaměstnancům.
Pojďme postupně odpovídat na naznačené otázky:
1. V čí prospěch tedy vychází porovnávání výše odvodové povinnosti?
Z výše uvedených podrobných výpočtů i grafů je jednoznačně patrné, že OSVČ po celou dobu sledovaného období vykazovaly ze stejného hrubého příjmu vyšší míru celkového odvodového zatížení (výjimkou je odvodové zatížení v nejnižší příjmové kategorii (do 96 000 Kč za rok ) na samém začátku 90. let. Nejmarkantnější rozdíl je právě v této kategorii příjmů v současné době, kdy OSVČ odvádí celkem 43,5 % svého hrubého příjmu, zatímco zaměstnanci jen 11,0%. Dapová reforma v současné době připravovaná (JIM) je výrazným krokem ke sladění dapových povinností obou porovnávaných kategorií výdělečně činných.
2. Je realizovatelný právní názor – ze stejného hrubého příjmu má být stejný příjem čistý ? Statistická čísla jsou průkazná. Jejich vývoj a zejména tendence daná uvažovanou legislativní změnou otevírá prostor k zásadní otázce, zda je vůbec správné přijmout myšlenku obecné spravedlnosti tj. aby stejný hrubý příjem byl pro každou kategorii výdělečně činných zatížen stejně nebo spíš aby každý ze stejného hrubého příjmu měl naprosto stejný příjem čistý. A pokud ano, jak toho dosáhnout.
Uvedená zásadní otázka je otázkou právní. Zdánlivě jasná kladná odpověď se komplikuje, vezmeme-li v úvahu konkrétní podobu jednotlivých zákonů (už třeba odčitatelné položky od základu daně teorii naprosté rovnosti vylučují). Ve hře je navíc i pojistné – odvody, které zaručují jisté plnění v budoucnosti (předvidatelnému – u důchodového pojištění nebo Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
nepředvidatelnému – u zdravotního nebo nemocenského). Právě u pojistného musíme brát v úvahu jednak princip zásluhovosti a samozřejmě také princip solidarity. Je zřejmé, že je to stát, který právě reálnou podobou platných zákonů odpověď na tuto otázku dává. Ten určuje, jakým způsobem se stejné výdělky z různých činnosti a hlavně v různých výší zatěžují odvody. Pokud tedy vnímáme JIM jako výraz tendence přizpůsobit se ústavně právnímu názoru o rovném vztahu k dapovému a odvodovému zatížení, připomepme i adekvátnost (zásluhovost) odvodů pojistného a pojistného plnění. I když JIM výrazným způsobem sbližuje vyměřovací základy i sazby pojistného a daně z příjmu, a tím i celkové odvodové zatížení, z podrobnějšího rozboru výše je zřejmé, že jistá nespravedlnost vůči OSVČ (v porovnání se zaměstnanci) se spíš prohlubuje. Jde o to, že navýšení sazby daně z příjmu z dnešních 15 % na uvažovaných 19% (stejně u zaměstnanců i OSVČ), které by pro OSVČ (kterým zůstává na rozdíl od zaměstnanců vyměřovací základ stejný) by znamenalo prosté zvýšení daně z příjmu o 4 %. Deklarované zachování stejné odvodové povinnosti u OSVČ přineslo v návrhu snížení výše odvodů OSVČ na sociální pojištění a v souvislosti s tím podstatné snížení plnění v důchodovém věku. Fakticky tedy dochází ke zhoršení s riziky, které jsou popsány výše (kap. 2.5)
Teoreticky se tedy nabízí jediné řešení. Srovnat výši odvodů na sociální zabezpečení i všeobecné zdravotní pojištění pro OSVČ i zaměstnance. Teoreticky není důvodu, proč zaměstnanci nejsou plátci celé částky povinného pojistného (proč se o celkovou částku se zaměstnavateli dělí). Stávající praxe navíc do budoucna vyvolává teoretické dohady o budoucnosti tzv. daně z úhrnu mezd. Tak, jak je navrhovaná, je její výše tvořená součtem té části odvodů na pojistné, které dosud platil za zaměstnance zaměstnavatel, fakticky jde tedy o „pojistné“ se všemi atributy pojistného (princip zásluhovosti, solidarity aj) a jeho přejmenování na „dap - pokud by se s ní jako s daní zacházelo, by mohlo do budoucna vyvolat problémy i v případných soudních sporech.
Uvedenou myšlenku není problém „dotáhnout“ do praxe. V reálu by to znamenalo zvýšení sazeb na úrovep, která odpovídá součtu pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Na straně zaměstnavatele by potom nemělo smysl zavádět dap z úhrnu mezd (zaměstnavatel by byl jen plátcem, zaměstnanec poplatníkem pojistného), zaměstnancům by se o patřičnou částku navýšila mzda.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
3. Lze vůbec porovnávat tyto dvě kategorie ekonomicky aktivních fyzických osob? Otázka rovnosti vztahu OSVČ a zaměstnance k zatížení daněmi a pojistným je však spíš otázkou ekonomicko sociologickou. V podstatě požadavek porovnávat tyto dvě kategorie je svým způsobem nesmyslný. Porovnáváme totiž na jedné straně zaměstnance – člověka, který dává přednost výhodám (především jistotě) zaměstnaneckého poměru s člověkem – podnikatelem. Připomepme, že zaměstnanec má na své straně výhody jistého výdělku, pravidelného příjmu, zabezpečení pracovních pomůcek, jistotu prostoru, světla, pravidelného přísunu práce, placenou dovolenou, placené dny svátků, výplatu nemocenských dávek, podnikové benefity a v případě potíží i odstupné. Nezmipujeme i mnoho administrativních úkonů, které za něj provádí zaměstnavatel. Při ev. chybě ručí maximálně do výše 4,5 násobku svého platu.
Podnikatel se musí postarat o zakázku, sám ji vykonat, při tom si pronajmout prostor, postarat se o teplo, vodu, nábytek a ostatní zařízení ev. pomůcky, zajistit si ev. spolupracovníky, znát všechny potřebné zákony, umět mnoho administrativních úkonů, fakturovat při nejistotě včasné úhrady takové faktury. Vzhledem k permanentnímu bezprostřednímu vystavení konkurenci musí být maximálně flexibilní. V rámci své vlastní aktivity nemá nárok na placenou dovolenou, dny svátků, odstupné. Výraznějším způsobem je tlačen k výdajům na vlastní vzdělávání, výdajům na rozvoj vlastního podnikání, k úsporám potřebným pro dobu přechodných potíží, přechodného nedostatku práce nebo navýšení objemu neuhrazených faktur a samozřejmě zabezpečení předpokládané životní úrovně v době penze. Navíc stále ručí za své ev. omyly celým svým majetkem. Je tedy v obecném smyslu spravedlnosti zřejmé, že míra rizika z takového podnikání by měla být zohledněna.
4. Problematika „švarcsystému“ Diskuse kolem nutnosti porovnání odvodového zatížení OSVČ a zaměstnance do značné míry nastartoval společenský jev, pro který se vžil název „švarcsystém“. Je zřejmé, že dlouhodobé „pseudozaměstnávání“ OSVČ a současné navýšení výdajových paušálů pro OSVČ v době krize vedly k stále častěji zveřejpovaným pocitům nespravedlivého postavení těchto dvou subjektů. Do značné míry je diskuse zužována na fakt, že OSVČ mají možnost při výpočtu vyměřovacího základu proti získanému příjmu uplatnit výdaje, zaměstnanec ne. Tento velmi zjednodušený pohled nepřipouští úvahu o tom, že i v těchto vztazích OSVČ nečerpají žádné výhody srovnatelného zaměstnance – nemají bezplatné stravenky, telefony, placenou dovolenou a zejména jistotu budoucího zájmu o jejich práci. I přes některé nevýhody (obvykle firmy uvádějí nižší míru ztotožnění se zájmy firmy) firmy volí tento způsob zadávání práce. Na webech volných míst se objevují požadavky „vlastnictví živnostenského listu“ asi u 10% nabídek. (jobs.cz). K zamyšlení nad tím, jak s tímto jevem Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
naložit je zapotřebí především jasně oddělit, kde spolupráce s externisty - OSVČ je velmi vhodnou variantou (např. služeb, které jsou pro firmu vhodné outsorcovat) a kde vlastně „švarcsystém“ začíná. Co vlastně říkají o švarcsystému pracovněprávní předpisy? (jeho původce Miroslava Švarce takový způsob zaměstnávání vlastně přivedl do vězení. Paragraf, který podnikatel Švarc porušil, však byl zrušen v roce 2006.) V podstatě nic. Jeho zákaz se dovozuje na základě paragrafů, které určují, co je tzv. závislá práce. Ta se podle zákoníku práce dá vykonávat pouze v řádném pracovním poměru. Vykonává-li jí OSVČ, firma porušuje zákon. Zákon jasně vymezuje znaky závislé činnosti. Zjednodušeně řečeno: kdo pracuje jako OSVČ pouze pro jednu firmu, pracuje v její budově v rámci její pracovní doby a dostává pravidelně pevnou měsíční odměnu- měl by být v pracovním poměru. Zákoník práce tedy zjevně zakazuje švarcsystém nepřímo přes skrytou závislou práci. S tím souvisí i eventualita postihu. Zdá se, že podle pracovněprávních předpisů švarcsystém postihnout nelze. Jediným skutečným nástrojem, jak vyjádřit nespokojenost s tímto jevem, který má stát k dispozici jsou tedy dapové zákony. V případě, že při kontrole dojde k přehodnocení obchodněprávního vztahu (mezi firmou a OSVČ) na švarcsystém hrozí firmě doměření daně z příjmu i pojistného na sociální i zdravotní pojištění (jako kdyby šlo o normální zaměstnanecký vztah). Následkem takového doměrku jsou samozřejmě i pokuty. I když jsou známy případy takového postihu, samozřejmě platí, že pokud to bude pro zaměstnavatele výhodné, na místa, která má firma uvolněná, bude OSVČ najímat ve všech případech, kdy to bude vhodné (vzhledem k předpokládané nižší míře ztotožnění se s firmou) i možné. Zejména malé firmy stále více šetří, a práce na živnostenský list je přece jen pro ně levnější. Svou roli hraje i současné znění zákoníku práce, které z hlediska flexibility pracovněprávních vztahů rozhodně všem firmám nevyhovuje. Pravdou je, že na straně zaměstnavatele jsou zde mnohé výhody:
Za OSVČ není zapotřebí platit pojistné, není zde žádná výpovědní lhůta (pokud není dána smlouvou) a tedy žádné odstupné, žádné výplaty v nemocnosti. Jde o velmi flexibilní možnost jak „zadat“ práci při přechodné poptávce bez rizika při poklesu tohoto zájmu, Ušetří se i na poskytovaných benefitech, Ochotu OSVČ k vyšší míře intenzity práce ve srovnání s běžným zaměstnancem.
Úplné odstranění tohoto jevu je podle nás možná pouze odstraněním zásadní výhodnosti – zavedením platby pojistného pro firmu i z objemu prostředků vyplácených OSVČ, se kterými dlouhodobě bez přerušení pracuje. Vzhledem k tomu, že neexistují přesné odhady o tom, kolik OSVČ dlouhodobě pracuje v „švarcsystému“ a pozornost upřená k tomuto jevu klesá, Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
dá se předpokládat, že firmy většinou sahají k práci OSVČ v případě zájmu o přechodný vztah a tak spíš využívají jejich flexibilních vlastností.
5. Podpora živnostenského stavu Životaschopnost živnostníků je i za krátkou dobu novodobých českých ekonomických dějin prokázána. Je prokazatelné, že mají své místo v ekonomické realitě ČR. Vzhledem ke svým specifikám samozřejmě podporovat je znamená věnovat jim odpovídající – zvýšenou péči. V obecné poloze –pro podporu těchto aktivit platí všechno, co platí pro podporu jakéhokoliv podnikání u nás. Jistota a srozumitelnost právních předpisů, obecně vyšší míra vynutitelnosti zákonnosti a vyšší míra prosté podnikatelské etiky. Na druhé straně – jsou zde mnohá specifika - je jasné, že i naprosto stejné opatření má jiný rozměr dopadu do velké firmy a do podnikání živnostníka. Např. jenom stejná míra administrativy ve firmě je zabezpečována specialisty, živnostník si musí poradit většinou sám. Někde i prosté používání výpočetní techniky u živnostníků – řemeslníků je problémem. To všechno jsou detaily, jejichž výčet by převýšil záměr této studie. Fakt je, že v naší ekonomické praxi je prostor, který je pro aktivně činné živnostníky velmi vyhovující a kde se schází poptávka i nabídka po práci OSVČ. Vzhledem k tomu, že jejich počet neustále mírně stoupá, dá se říci, že i právní úprava živnostenského podnikání je ustálená. Ukazuje se, že početní vývoj OSVČ i jejich ziskové možnosti umí stát ovlivpovat i podporovat zejména prostřednictvím legislativy dapových i odvodových povinností. Informace přinášené touto studií, doufejme, přispěly ve značné míře k tomu, jak.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj odčitatelné položky od základu daně na poplatníka v Kč ............................................. 6 Tabulka 2 Vývoj sazeb sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnancem, zaměstnavatelem a OSVČ ...................................................................................................................................................... 10 Tabulka 3 Odvodové zatížení (dapová kvóta) zaměstnance a OSVČ při různé výši příjmu ................... 12 Tabulka 4 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP, SP při různé výši příjmu .................... 22 Tabulka 5 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ před reformou (rok 2011) ...................................... 29 Tabulka 6 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ po reformě ............................................................. 30 Tabulka 7 Vývoje jednotlivých ukazatelů vztahujících se k OSVČ ......................................................... 38 Tabulka 8 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 2006 - 2010 ..... 46 Tabulka 9 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v jednotlivých krajích v letech 2006 – 2010 .............. 51
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Seznam obrázků Obrázek 1 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 1993 - 2010 ...................................................... 6 Obrázek 2 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na SP OSVČ a zaměstnanců z minimální mzdy .... 8 Obrázek 3 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na SP zaměstnanců a OSVČ ................................. 8 Obrázek 4 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na SP OSVČ vs. zaměstnanci ........ 9 Obrázek 5 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ ............................... 10 Obrázek 6 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ ............................... 11 Obrázek 7 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na ZP OSVČ vs. zaměstnanci ...... 12 Obrázek 8 Vývoj míry odvodového zatížení zaměstnanců při různé výši příjmu v letech 1993 - 2011 13 Obrázek 9 Vývoj míry odvodového zatížení OSVČ při různé výši příjmu v letech 1993 – 2011 ............ 13 Obrázek 10 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 96 000,- Kč ........................................................................................................................ 14 Obrázek 11 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 248 976,- Kč ...................................................................................................................... 14 Obrázek 12 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 350 000,- Kč ...................................................................................................................... 15 Obrázek 13 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 519 540,- Kč ...................................................................................................................... 16 Obrázek 14 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 914 400,- Kč ...................................................................................................................... 16 Obrázek 15 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 2 014 400,- Kč ................................................................................................................... 17 Obrázek 16 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč .............. 19 Obrázek 17 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč ............ 19 Obrázek 18 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč ............ 19 Obrázek 19 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč ............ 20 Obrázek 20 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč ............ 20 Obrázek 21 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč ......... 21 Obrázek 22 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč .................. 24 Obrázek 23 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč ................ 24 Obrázek 24 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč ................ 24 Obrázek 25 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč ................ 25 Obrázek 26 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč ................ 26 Obrázek 27 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč ............. 26 Orázek 28 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu .................................................................................................................................................... 30 Obrázek 29 Porovnání dapového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu .................................................................................................................................................... 31 Obrázek 30 Porovnání odvodů na SP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu . 32 Obrázek 31 Porovnání odvodů na ZP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu . 36 Obrázek 32 Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 – 2009 (podle údajů z ČSSZ)........................................... 39 Obrázek 33 Vývoj Počtu OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší činnost v letech 2005 – 2010 ................ 40 Obrázek 34 Vývoj počtu OSVČ, které jsou dobrovolně účastny na důchodovém pojištění .................. 41 Obrázek 35 Vývoj počtu OSVČ na vedlejší činnost a z nich platící zálohy ............................................. 41 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Obrázek 36 Počet podaných dapových přiznání k dani z příjmů FO v ČR za zdapovací období 1993 – 2009 ....................................................................................................................................................... 43 Obrázek 37 Procentuelní změny podaných přiznání k dani z příjmu FO v ČR za zdapovací období 1994 – 2009 .................................................................................................................................................... 43 Obrázek 38 Počty plateb, vratek a celková bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob.............. 44 Obrázek 39 Roční objemy plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v mil. Kč) ................................................................................................................................................... 44 Obrázek 40 Roční změny objemů plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v %) .............................................................................................................................................. 45 Obrázek 41 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Hl. m. Praha ................................................ 48 Obrázek 42 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji ................................... 48 Obrázek 43 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji ......................................... 48 Obrázek 44 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Plzepském kraji........................................... 48 Obrázek 45 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji...................................... 48 Obrázek 46 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji............................................ 48 Obrázek 47 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji ......................................... 49 Obrázek 48 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji ............................. 49 Obrázek 49 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji ...................................... 49 Obrázek 50 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina ............................................. 49 Obrázek 51 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji .................................. 49 Obrázek 52 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji ...................................... 49 Obrázek 53 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ............................. 50 Obrázek 54 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji ........................................... 50 Obrázek 55 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v ČR ............................................................... 50 Obrázek 56 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Hl. m. Praha .......................................................... 53 Obrázek 57 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Středočeském kraji ............................................. 53 Obrázek 58 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihočeském kraji ................................................... 53 Obrázek 59 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Plzepském kraji..................................................... 53 Obrázek 60 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Karlovarském kraji ................................................ 53 Obrázek 61 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Ústeckém kraji...................................................... 53 Obrázek 62 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Libereckém kraji ................................................... 54 Obrázek 63 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Královehradeckém kraji ....................................... 54 Obrázek 64 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Pardubickém kraji................................................. 54 Obrázek 65 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v kraji Vysočina ....................................................... 54 Obrázek 66 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihomoravském kraji ............................................ 54 Obrázek 67 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Olomouckém kraji ................................................ 54 Obrázek 68 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji ....................................... 55 Obrázek 69 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Zlínském kraji ..................................................... 55 Obrázek 70 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v ČR ......................................................................... 55
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Příloha č. 1 Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1993 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daň z příjmu FO Do Kč 60000 120000 180000 540000 1080000 nekonečno
15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 47%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1994 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daň z příjmu FO Do Kč 60000 120000 180000 540000 1080000 nekonečno
15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 44%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1995 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daň z příjmu FO Do Kč 60000 120000 180000 540000 1080000 nekonečno
15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 43%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 60000 120000 180000 540000 1080000
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1996 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 84000 144000 204000 564000
Daň z příjmu FO Do Kč 84000 144000 204000 564000 nekonečno
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
15% 12600 Kč + 20% 24600 Kč + 25% 39600 Kč + 32% 154800 Kč + 40%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 84000 144000 204000 564000
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1997 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 84000 168000 252000 756000
Daň z příjmu FO Do Kč 84000 168000 252000 756000 nekonečno
15% 12600 Kč + 20% 29400 Kč + 25% 50400 Kč + 32% 211680 Kč + 40%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 84000 168000 252000 756000
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1998 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 91500 183000 274200 822600
Daň z příjmu FO Do Kč 91500 183000 274200 822600 nekonečno
15% 13716 Kč + 20% 32028 Kč + 25% 54828 Kč + 32% 230316 Kč + 40%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 91500 183000 274200 822600
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1999 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 102000 204000 312000 1104000
Daň z příjmu FO Do Kč 102000 204000 312000 1104000 nekonečno
15% 15300 Kč + 20% 35700 Kč + 25% 62700 Kč + 32% 316140 Kč + 40%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 102000 204000 312000 1104000
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2000 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 102000 204000 312000
Daň z příjmu FO Do Kč 102000 204000 312000 nekonečno
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
15% 15300 Kč + 20% 35700 Kč + 25% 62700 Kč + 32%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 102000 204000 312000
Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2001 - 2006 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 109200 218400 331200
Daň z příjmu FO Do Kč 109200 218400 331200 nekonečno
15% 16380 Kč + 20% 38220 Kč + 25% 62700 Kč + 32%
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 109200 218400 331200
Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2007 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 121200 218400 331200
Daň z příjmu FO Do Kč 121200 218400 331200 nekonečno
12% 14544 Kč + 19% 33012 Kč + 25% 61212 Kč + 32%
2008 - 2011 Sazba daně u zaměstnance výpočet se superhrubé mzdy
15%
reforma Sazba daně u zaměstnance výpočet s hrubé mzdy
19%
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
ze základu přesahujícího (v Kč) 0 109200 218400 331200