DAŇOVÁ OBLAST ZDANĚNÍ OSVČ

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů

DAŇOVÁ OBLAST – ZDANĚNÍ OSVČ

Analýza, zpracovaná v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů“, reg. č. CZ.1.04/1.1.01/02.00012. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracoval: RS-TAX s.r.o., U Háje 2, 147 00 Praha 4, IČ 45790051

červen 2011

Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


Porovnání postavení OSVČ a zaměstnance z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a pojistným na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění

Zadavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky Zpracovatel: RS-TAX s.r.o., U Háje 2, 147 00 Praha 4, IČ 45790051

červen 2011



Úvod

Osoby samostatně výdělečně činné hrají významnou roli v ekonomice naší společnosti. Zejména po revolučních přeměnách v roce 1989 právě tato forma podnikání oslovila mnohé, kteří si chtěli prověřit své schopnosti v podnikání a hlavně v počátcích navazovali na rodinnou živnostenskou tradici. Živnostníci jsou většinou lidé těžce pracující, spoléhající především sami na sebe, v mnoha případech zaměstnávající své spoluobčany. Jsou to podnikatelé – se všemi výhodami i riziky, co toto slovo obnáší. Svou činnost vyvíjejí bez nároku na placené dovolené a jiné výdobytky zaměstnanců. Přesto zejména v poslední době zaznívají pochybnosti o spravedlnosti jejich postavení ve vztahu ke státu – zejména v záležitostech dapové kvóty - ve srovnání s okruhem osob v zaměstnaneckém poměru. Tato studie nemá ambice postihnout všechny makroekonomické, demografické či jiné faktory, které mají, měly nebo mohou mít vliv na porovnání vzájemného postavení OSVČ a zaměstnance. Nicméně chce podrobně zmapovat zejména povinné odvodové povinnosti vůči státu, popsat situaci vývoje OSVČ v jednotlivých krajích a přispět k diskusi na téma jak zachovat nebo podpořit tuto formu podnikání v České republice. Předmětem první části studie je porovnání povinné odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců od roku 1993 do současnosti. Na přehledu o vývoji daně z příjmu, všeobecného zdravotního pojištění a systému sociálního zabezpečení lze dokumentovat jejich odlišnosti i shodné rysy. Přehled vývoje odvodové povinnosti jako celku, ale i jeho jednotlivých částí včetně podílu těchto částí na celku i vývoj této zátěže v jednotlivých příjmových kategoriích dává ucelený názor na proměny postavení OSVČ i zaměstnanců i roli státu v tomto procesu. Významnou částí první kapitoly je i porovnání postavení OSVČ a zaměstnanců ve světle změn připravovaného zákonem o jednotném inkasním místě. Druhá část mapuje situaci v jednotlivých krajích. Pokouší se dát odpovědi na otázky vyplývající ze zadání – jak reagují živnostníci na vývoj nezaměstnanosti v krajích, je pravdou, že počet takto podnikajících osob je především mírou náhrady za běžnější pracovní poměr aj. Třetí část tvoří závěry a doporučení.



Obsah 1. Porovnání postavení zaměstnance a OSVČ z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a odvodech pojistného na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění ......................................................................................... 5 1.1

Vývoj v letech 1993 – 2011 ..................................................................................................... 5

1.1.1 Daň z příjmu ........................................................................................................................... 5 1.1.2 Pojistné na sociální zabezpečení ........................................................................................... 7 1.1.3 Všeobecné zdravotní pojištění .............................................................................................. 9 1.1.4 Celkový přehled odvodové zátěže OSVČ a zaměstnanců v období 1993-2011 ................. 12 1.1.5 Vývoj celkového odvodového zatížení v jednotlivých příjmových kategoriích ................. 14 1.1.6 Přehled o vývoji jednotlivých složek odvodového zatížení v jednotlivých letech sledovaného období ..................................................................................................................... 22 1.2 Porovnání současného stavu a změn vyvolaných připravovanou legislativou (zákonem o jednotném inkasním místě – JIM) .................................................................................................... 27 1.2.1 Důsledky navrhovaných opatření v postavení OSVČ a zaměstnanců v daních z příjmu ... 31 1.2.2 Důsledky navrhovaných změn v oblasti pojistného na sociální zabezpečení.................... 32 1.2.3 Důsledky navrhovaných změn v pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ................. 36

2. Vývoj počtu OSVČ....................................................................................38 2.1

Celkový přehled .................................................................................................................... 38

2.2

Daňová disciplína .................................................................................................................. 42

2.3

Vývoj počtu OSVČ- regionální pohled .................................................................................. 46

3. Závěry a doporučení ................................................................................56



1. Porovnání postavení zaměstnance a OSVČ z hlediska jejich zatížení daněmi z příjmu a odvodech pojistného na sociální pojištění a všeobecné zdravotní pojištění 1.1 Vývoj v letech 1993 – 2011

Předmětem úvodní části je vypracovat podrobné porovnání povinné odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců od roku 1993 do současnosti. Na vývoji zatížení daní z příjmu, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a vývoji pojistného na sociálního zabezpečení lze dokumentovat jejich odlišnosti i shodné rysy. Přehled je vypracován nejen pro jednotlivé části, tj. dapové povinnosti, sociálního a zdravotního pojištění, ale i ve vazbě na celkovou odvodovou povinnost. Právě tento poměr názorně vypovídá o proměnách v postavení zaměstnanců a OSVČ a roli státu v tomto procesu. Podrobněji jsou vysledované tendence popsány i na skupinách osob v různých příjmových kategoriích.

1.1.1 Daň z příjmu Dap z příjmu od svého zavedení v roce 1993 prošla celou řadou změn. Pro výpočet daně z příjmu zaměstnance i OSVČ se od roku 1993 vycházelo ze shodné filozofie. Mezi základní parametry určující výši daně patřilo stanovení sazby daně, vymezení dapových pásem a výše základní nezdanitelné částky, respektive výše odpočitatelné položky od základu daně. (viz příloha č. 1)

Od počátku existovala převažující shodná tendence pro zaměstnance i OSVČ- ke snižování dapového zatížení. Současně ale i ke změně pojetí zákona o dani z příjmu a ke změně konstrukce daně z příjmu z roku 1993. Původní pojetí zákona založeného na klouzavě progresivním zdanění dle výše příjmu bylo v roce 2008 nahrazeno lineárním zdaněním se sazbou daně 15%.

Změny jednotlivých parametrů výpočtu daně v období klouzavě progresivního zdanění vyvolávaly nejen změny rozsahu zdanění jednotlivých poplatníků, ale mohly také vyvolávat změny v rozsahu zdanění v závislosti na výši jejich příjmu. U zaměstnanců vývoj výše nezdanitelné částky a výše minimální mzdy stanovovaly minimální dapovou povinnost. Pro informaci podrobněji ke změnám některých parametrů: Postupně dochází k velké změně v odčitatelných položkách, případně ke slevám na dani: Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


Tabulka 1 Vývoj odčitatelné položky od základu daně na poplatníka v Kč 1993

1994

1995

21600

24000

1996

1997

1998

1999-

2001-3

2004

2005

2000 odč. část

20400

Roční sleva na dani

2006 7200

26400

28800

2007 7200

32040

34920

38040

2008 24840

38040

38040

2009 24840

Následující obrázek dokumentuje vývoj průměrné a minimální mzdy Obrázek 1 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 1993 - 2010

30000

25000

20000

15000

Minimální mzda k 31.12. Průměrná mzda

10000

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0

Od roku 1996 platilo, že každý zaměstnanec s příjmem ve výši alespop minimální mzdy musel platit dap z příjmu. V roce byl 2004 zaveden poprvé pro OSVČ institut minimálního základu daně bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Jeho výše výrazně překračovala minimální mzdu a platila do roku 2007.



Další rozdíly mezi OSVC a zaměstnanci při stanovování základu daně z příjmu a výše daně od roku 2008 byly spjaty s přechodem výpočtu daně zaměstnanců na tzv. superhrubou mzdu. Do základu pro její výpočet se kromě hrubé mzdy započítával i povinný odvod zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Přechod na lineární danění s jednotnou sazbou 15% vede ke snížení míry celkové odvodové povinnosti. Současně s tím byla zrušena dapová uznatelnost výdajů OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Uvedené opatření mělo dopad nejen na stanovení - zvýšení základu daně OSVČ při dosahování stejné výše příjmu, ale i pro zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zvyšuje se absolutní částka odvodů na pojistné i jejich relativní podíl na celkové odvodové povinnosti. Skokové zvýšení slevy na dani ze 7200 Kč na 24840 Kč v roce 2008 roce vedlo ke snížení celkové míry odvodové zátěže pro všechny příjmové skupiny OSVČ. Výše slevy se do roku 2010 nemění, v roce 2011 se snižuje o 1200 Kč.

1.1.2 Pojistné na sociální zabezpečení Systém sociálního zabezpečení zahrnuje základní povinné důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnaností a nemocenské pojištění. Účast v základním důchodovém systému je pro obě skupiny povinná a platí pro ně jednotná právní úprava. Zaměstnanec však neodvádí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské. OSVČ nemá od roku 1994 povinnost být nemocensky pojištěna, platí však příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rovněž sazby pojistného se již od roku 1993 i přes řadu změn do současnosti výrazně odlišují. V roce 1993 činila sazba pro zaměstnance 9% (v roce 2011 6,5%), pro OSVČ 36% - ( v roce 2011 29,2%). V roce 1993 OSVČ byly povinně účastny nemocenského pojištění. Pro stanovení absolutní výše odvodů do systému sociálního zabezpečení je vedle sazeb pojistného rozhodující určení vyměřovacího základu pro její výpočet. I v tomto ohledu jsou od samotného počátku mezi zaměstnanci a OSVČ výrazné rozdíly. Základem zaměstnance pro výpočet odvodů je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (dále jen úhrn příjmů ze závislé činnosti). Minimální základ není stanoven a je limitován rozsahem úvazku a výší minimální mzdy. Současně není až do roku 2007 pro zaměstnance určen ani maximální základ pro výpočet pojistného.


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 2 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na SP OSVČ a zaměstnanců z minimální mzdy

2500 2000 1500 Min. měsíční pojistné na SP OSVČ

1000

Měsíční pojistné na SP z minimální mzdy zaměstnance

500 0

Obrázek 3 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na SP zaměstnanců a OSVČ

50000 45000 40000 35000 30000 25000

Max. měsíční pojistné na SP OSVČ

20000

Max. měsíční pojistné na SP zaměstnanec

15000 10000 5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma

0

Pozn.: „žádné“ hodnoty červené křivky do r. 2007 neznamenají nulovou hodnotu, ale fakt, že do té doby nebyla stanovena maximální hranice. Rozhodným kriteriem stanovení vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je základ daně z příjmu stanovený dle Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


§ 7 zák. 586/92 Sb. násobený příslušným koeficientem platným pro jednotlivá léta. Od roku 1993 do roku 2003 činil koeficient 0,35, v následujících letech se koeficient každoročně zvyšoval o 5%. Od roku 2006 do současnosti činí 0,5. Současně je však bez ohledu na výši příjmu stanovován minimální základ ve vazbě na výši průměrné mzdy. Pro OSVČ byl od roku 1993 do roku 2007 určen maximální základ ve výši 486000 Kč. V roce 2008 dochází ke „sjednocení „ se zaměstnanci a výše maximálního základu pro obě skupiny činí 1034940 Kč. Jeho výše se každoročně zvyšuje až na současných 1781280 Kč.

Obrázek 4 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na SP OSVČ vs. zaměstnanci

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

Podíl min. SP OSVČ/pojistné z min. mzdy zaměstnance

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma

Podíl max. SP OSVČ/zaměstnanci

1.1.3 Všeobecné zdravotní pojištění Obdobně jako u systému sociálního zabezpečení i pro všeobecné zdravotní pojištění platí pro zaměstnance i OSVČ jednotná právní úprava. Sazba daně pro výpočet pojistného činí 4,5% od roku 1993 po současnost. U OSVČ sazba činí po celou dobu 13,5%. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmu ze závislé činnosti. Na rozdíl od pojistného na sociální zabezpečení je zde bez ohledu na výši příjmu stanovena pro zaměstnance výše minimálního základu pro výpočet pojistného. Jeho výše se shoduje s minimální mzdou. Maximální výše základu je stanovena shodně se základem na sociální pojištění až od roku 2008. Filozofie výpočtu vyměřovacího základu u OSVČ je shodná se sociálním pojištěním, shodný je i vývoj koeficientu a stanovená výše maximálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ byl stanovován v souvislosti s vývojem průměrné mzdy a jeho výše se vypočítávala jako 12 násobek 50% průměrné mzdy. Ve srovnání se systémem odvodů na sociální pojištění nedochází k četným změnám základních parametrů (viz. tabulka) Hlavní změny jsou spojeny se stanovením minimálního a maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného.


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Tabulka 2 Vývoj sazeb sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnancem, zaměstnavatelem a OSVČ

Pojistné (%) Pojistné placené:

Rok

Úprava pro výpočet (%)* Zam

zam./OSVČ

zaměstnavatelem

SP

ZP

Celkem SP+ZP

OSVČ

Zam

Zam

OSVČ

1993

100

35

9

OSVČ Zam OSVČ 36

4,5

13,5

13,50

17,33

1994-1995

100

35

8,75

30,2

4,5

13,5

13,25

15,30

1996-2003

100

35

8

29,6

4,5

13,5

12,50

15,09

2004

100

40

8

29,6

4,5

13,5

12,50

17,24

2005

100

45

8

29,6

4,5

13,5

12,50

19,40

2006-2008

100

50

8

29,6

4,5

13,5

12,50

21,55

2009-2011

100

50

6,5

29,2

4,5

13,5

11,00

21,35

reforma

100

100

6,5

6,5

6,5

6,5

13,00

13,00

1993

100

-

27

-

-

9

-

36,00

1994-1995

100

-

26,75

-

-

9

-

35,25

1996-2003

100

-

26

-

-

9

-

35,00

2004-2008

100

-

26

-

-

9

-

35,00

2009-2011

100

-

25

-

-

9

-

34,00

reforma

100

-

25

-

-

7

-

32,00

Obrázek 5 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ

1800 1600 1400 1200 1000 800

Min. měsíční pojistné na ZP OSVČ

600

Min. měsíční pojistné na ZP zaměstnanců

400 200

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma

0


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 6 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ

25000

20000

15000 Max. měsíční pojistné na ZP OSVČ

10000

Max. měsíční pojistné na ZP zaměstnanec

5000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Reforma

0

U zdravotního pojištění výše minimálního pojistného u OSVČ převyšovala částku vypočtenou podle vzorce pro příjmovou skupinu s ročním příjmem 96000 od poloviny 90. let. Pro příjmovou skupinu OSVČ 248976 Kč vzhledem k dynamickému zvyšování minimálního základu pro výpočet pojistného k výše uvedenému jevu dochází od roku 2004. Minimální základ a minimální výše plateb OSVČ na zdravotní pojištění se od roku 2003 do roku 2011 zvýšila z 10044 Kč na 20040 Kč, tj. výše pojistného se téměř zdvojnásobila. Současně dochází u všech příjmových skupin ke zvýšení plateb – v letech 2004 -2006 dochází ke změnám při výpočtu vyměřovacího základu- z původních 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji (platné v období 1993-2003) se procentní podíl každoročně zvyšuje o 5 %. Od roku 2006 do současnosti se vyměřovací základ vypočítává z 50 procentního podílu rozdílu mezi příjmy a výdaji. U zaměstnanců nedochází v období od roku 1993 až do současnosti k žádným procentuálním změnám. Procentuální zvýšení základu společně se zvyšováním minimálního pojistného mění výrazně poměry absolutní výše úhrad na ZP OSVČ a zaměstnanců. Jestliže na počátku 90. let i u příjmové skupiny 96000 Kč absolutní výše úhrad OSVČ nedosahovala výše odvodů zaměstnanců, pak v roce 2011 absolutní výše zdravotního pojištění OSVČ výše uvedené skupiny činí 20040 Kč (což znamená, že zaměstnanec v této příjmové skupině odvádí pouze 21% toho, co OSVČ). I v ostatních příjmových skupinách zaznamenáváme obdobné tendence. K prohloubení uvedeného trendu napomohlo i zavedení superhrubé mzdy a zrušení uznatelnosti úhrad OSVČ na zdravotní a sociální pojištění platné od roku 2008. Dalším Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


faktorem, jenž zvyšuje absolutní výši odvodů OSVČ je zavedení shodného maximálního základu pro výpočet pojistného pro zaměstnance i OSVČ. Skutečnost, že se u OSVČ výpočítává z 50procentního základu je potřeba dát do souvislosti s rozdílným procentem odvodů ze stejného základu – u zaměstnance je sazba 4,5 %, u OSVČ 13,5 %. V praxi to znamená, že maximální absolutní výše odvodů na ZP OSVČ může být až 3 krát vyšší než u zaměstnance. Obrázek 7 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na ZP OSVČ vs. zaměstnanci

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0

Podíl min. ZP OSVČ/zaměstnanci

2,5 2,0

Podíl max. ZP OSVČ/zaměstnanci

1,5 1,0 0,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ref…

0,5

Měnící se parametry pro stanovení výše odvodů na dap z příjmu, sociální a zdravotní pojištění ovlivpují nejen jejich podíl na celkové odvodové povinnosti v jednotlivých příjmových skupinách, ale i jejich celkové odvodové zatížení.

1.1.4 Celkový přehled odvodové zátěže OSVČ a zaměstnanců v období 1993-2011 Dává následující tabulka Tabulka 3 Odvodové zatížení (daňová kvóta) zaměstnance a OSVČ při různé výši příjmu Rok Příjem 96 000 248 976 350 000

1993 OSVČ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Reforma 13,0%

Zaměstnanec 29,9% 27,1% 25,6% 25,1% 24,8% 24,8% 24,8% 24,8% 24,8% 22,8% 22,8% 22,8% 21,1% 21,1% 21,6%

20,8%

OSVČ

30,7% 27,6% 26,1% 25,6% 25,2% 25,2% 25,2% 26,9% 28,0% 27,4% 27,8% 26,8% 27,3% 27,3% 28,2%

24,8%

Zaměstnanec 33,1% 28,3% 28,2% 27,5% 27,0% 27,0% 27,0% 27,0% 27,0% 26,1% 26,1% 25,7% 24,0% 24,0% 24,3%

24,0%

34,0% 31,2% 28,6% 28,0% 27,4% 27,4% 27,4% 28,6% 29,8% 30,1% 30,1% 29,5% 29,3% 29,3% 29,6%

25,0%

Zaměstnanec 35,8% 33,9% 32,2% 31,2% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 30,5% 28,0% 26,3% 26,3% 26,6%

26,6%

39,1% 34,3% 32,6% 31,6% 30,9% 30,9% 30,9% 32,0% 33,1% 34,1% 34,1% 31,8% 31,6% 31,6% 31,8%

27,2%

Zaměstnanec 40,1% 38,6% 35,8% 35,2% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 34,8% 30,0% 28,4% 28,4% 28,5%

29,0%

OSVČ 2 014 400

2000

34,2%

OSVČ 914 400

1998

24,4% 22,1% 21,4% 22,8% 23,4% 24,4% 25,1% 35,7% 40,0% 39,8% 43,2% 38,1% 41,4% 41,6% 43,5%

OSVČ 519 540

1996

Zaměstnanec 27,7% 21,5% 20,6% 20,2% 19,7% 19,7% 19,7% 19,7% 19,7% 15,5% 15,5% 12,5% 11,0% 11,0% 11,0%

55,2% 39,0% 36,2% 35,6% 35,3% 35,3% 35,3% 36,3% 37,4% 38,4% 38,4% 33,8% 33,6% 33,6% 33,8%

29,3%

Zaměstnanec 46,7% 43,5% 42,0% 38,1% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 37,9% 22,9% 22,8% 27,4% 28,1%

28,4%

OSVČ

45,1% 42,2% 40,7% 36,7% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 36,5% 35,3% 35,1% 35,1% 35,2%


28,6%

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 8 Vývoj míry odvodového zatížení zaměstnanců při různé výši příjmu v letech 1993 - 2011

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

96 000 248 976 350 000 519 540 914 400 2 014 400

Obrázek 9 Vývoj míry odvodového zatížení OSVČ při různé výši příjmu v letech 1993 – 2011

60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

96 000 248 976 350 000

20,0%

519 540

10,0%

914 400

0,0%

2 014 400

Z porovnání celkové odvodové povinnosti OSVČ a zaměstnanců vyplývá, že míra odvodové zátěže, tj. výše celkových odvodů je u OSVČ ve všech příjmových skupinách i letech vyšší. Není ani možné zcela potvrdit všeobecně rozšířenou tezi, že u vyšších příjmových skupin byla vyšší míra odvodové zátěže. Trend ke snižování celkové odvodové zátěže u všech příjmových skupin je patrný u zaměstnanců do roku 2009. U OSVČ je tento vývoj platný pro většinu příjmových skupin pouze do roku 2003 – pro nejnižší skupinu OSVČ pouze do roku 1998. Od uvedených let dochází k nerovnoměrnému nárůstu odvodové zátěže jednotlivých příjmových skupin OSVČ. Ve vztahu ke zaměstnancům dochází k protisměrnému vývoji. Zde začíná být patrná určitá disharmonie v odvodové zátěži mezi OSVČ a zaměstnanci, vzhledem k tomu, že se u OSVČ předpokládá jistá „tichá rezerva“ v pracovním úsilí, kdy OSVČ musí vykazovat i činnosti zaměstnavatele, dochází tím k většímu odvodovému zatížení než u zaměstnance. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


1.1.5 Vývoj celkového odvodového zatížení v jednotlivých příjmových kategoriích

Obrázek 10 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 96 000,- Kč

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

Zaměstnanec

10,0%

OSVČ

Reforma

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1998

1996

1993

0,0%

U příjmové skupiny 96000 Kč/rok lze zaznamenat nejvyšší rozdíl ve vývoji odvodové zátěže mezi zaměstnanci a OSVČ. U zaměstnanců se odvodová zátěž plynule snižuje z 27,7% v roce 1993 na 11% v roce 2011. U OSVČ dochází k obrácenému trendu. V roce 1993 odvodová zátěž OSVČ činila 24,43% ,aby se po následném snižování (v roce 1998 – 21,41% ) zvýšila až na rekordních 43,36%. Hlavní příčina v uvedených trendech spočívá v rozdílné výše minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění mezi OSVČ a zaměstnanci. Jejich celková výše v roce 2011 (tj. 41724 Kč) převyšuje celkovou odvodovou povinnost (dap z příjmu + zdravotní pojištění + sociální pojištění) zaměstnance s příjmem 210000 Kč. V letech 2004 – 2007 zvyšovalo odvodové zatížení OSVČ i stanovení minimálního základu pro výpočet daně z příjmu, který převyšoval výši této příjmové skupiny OSVČ.


35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

Zaměstnanec

10,0%

OSVČ

5,0%


Reforma

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1998

1996

1993

0,0%


U příjmové skupiny 248976 Kč/rok se u zaměstnanců snížila odvodová zátěž z 29,9,% v roce 1993 na 21,6% v roce 2011. U OSVČ z 30,74% v roce 1993 na 28,15% v roce 2011. U zaměstnanců je hlavní faktor ve snižování odvodového zatížení spojen s poklesem odvodů na dap z příjmu, který byl v roce 2009 umocněn snížením odvodů na sociální pojištění ( sazba pro výpočet se snižila z 8% na 6,5%). U OSVČ lze taktéž zaznamenat absolutní pokles výše daně z příjmu, avšak při současném relativním i absolutním růstu odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Uvedené protichůdné trendy v odvodové zátěži způsobily, že po snižování zátěže do roku 2003 (25.24% ) dochází k jeho zvyšování na 28,15%. I pro tuto příjmovou skupinu je od roku 2004 pro výpočet zdravotního pojištění rozhodující stanovení minimálního vyměřovacího základu. Vypočtené minimální zdravotní pojistné je od roku 2004 oproti zdravotnímu pojistnému odváděném zaměstnancem vyšší, přičemž rozdíl se každoročně zvyšoval. V roce 2011 odvede zaměstnanec na zdravotní pojištění 11208 Kč – zatímco OSVČ 20040 Kč. Výši odváděného zdravotního a sociálního pojistného a celkovou výši odvodové zátěže OSVČ od roku 2008 zvýšila i změna zákona o dani z příjmu, která výdaje na odvedené zdravotní a sociální pojištění nezahrnuje do dapově uznatelných nákladů. Obrázek 12 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 350 000,- Kč

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%


Zaměstnanec OSVČ

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 13 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 519 540,- Kč

45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0%

Zaměstnanec

15,0%

OSVČ

10,0% 5,0% 0,0%


60,0% 50,0% 40,0% 30,0% Zaměstnanec 20,0%

OSVČ

10,0% 0,0%

U příjmových skupin 350000 Kč/rok 519540Kč/rok a 914400 Kč je možné zaznamenat podobný průběh vývoje. U zaměstnanců dochází k plynulému snižování daně z příjmu, doplněné snížením odvodové povinnosti na sociální pojištění v roce 2009. Celková odvodová povinnost se snížila.


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 15 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 2 014 400,- Kč

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

Zaměstnanec OSVČ

10,0% 5,0% 0,0%

U nejvyšší příjmové skupiny došlo v roce 2008 ke skokovému snížení zátěže v souvislosti se zavedením maximálního základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění i pro zaměstnance. Jeho výše 1034940 Kč pro rok 2008 se v roce 2009 zvýšila na 1130640 Kč, ale zárovep došlo ke snížení sazby (z 8 % na 6,5%) pro výpočet maximální výše na sociální pojištění z takto stanovených základů. V následujících letech se zvyšuje maximální strop pro výpočet pojistného až na částku 1781280 Kč v roce 20011, sazby se zaměstnancům v tomto období nemění. Z uvedených důvodu nejnižší odvodovou povinnost zaměstnanců nejvyšší příjmové skupiny můžeme zaregistrovat v roce 2009. OSVČ ve stejné příjmové skupině dosahují svého odvodového minima ve stejném roce, jeho výše je však ve srovnání se zaměstnanci o 53,99% vyšší. Maximální výše odvodové povinnosti OSVČ v roce 1993 byla ve srovnání s maximální výší odvodové povinnosti zaměstnanců ve stejném období nižší. - dosahovala 96,48 % odvodové povinnosti zaměstnanců. Výše uvedené skutečnosti způsobuje stanovení stropů pro odvody na sociální a zdravotní pojištění a stanovené sazby pro výpočet pojistného(zaměstnanec 4,5 % ze základu na ZP a 9% na sociální pojištění, OSVČ 13,5% ze základu na zdravotní pojištění a 36% na sociální pojištění v roce 1993v uvedeném roce bylo nemocenské pojištění OSVČ ještě povinné). Odlišuje se i způsob výpočtu základu pojistného. Pro zaměstnance se vychází z úhrnu příjmu od zaměstnavatele, u OSVČ z rozdílu mezi příjmy a výdaji násobeném příslušným koeficientem ( od roku 1993 – do roku 2003 činil koeficient 0,35) .Od roku 1993 byly stanoveny maximální základy pro výpočet pojistného pouze pro OSVČ a činily 486000 Kč. Po jeho překročení se snižovala celková odvodová povinnost ve srovnání se zaměstnancem a proto dochází k nižšímu podílu celkové odvodové povinnosti. Od roku 2004 do roku 2006 se u OSVČ postupně zvyšoval koeficient pro stanovení základu pro výpočet pojistného na Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


hodnotu 0,5 , společně se změnou ve výši maximálního základu (od roku 2008) pro výpočet pojistného dochází vzhledem k rozdílným sazbám pro výpočet pojistného (zaměstnanec 4,5% - ZP, 6,5 % sociální pojištění ,OSVČ – 13,5 % - ZP, 29,2 % - sociální pojištění od roku 2009 ) k výraznému zvýšení odvodů OSVČ v poměru k odvodům zaměstnance.

Stejné údaje ve struktuře zachycující jednotlivé složky dapové kvóty jsou obsahem následujících grafů:


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 16 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

1993

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP ZP Dap

Reforma

Obrázek 17 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

SP

1993

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008



2009

2010

2011

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

ZP

Reforma

Dap

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

1993

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP ZP Dap

2011 Reforma


45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

1993

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009



2010

2011

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP

Reforma

ZP

Dap

1993 1996 1998 2000


2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

2010

Zaměstnanec

OSVČ

2009

Zaměstnanec

OSVČ

2008

Zaměstnanec

OSVČ

2007

Zaměstnanec

OSVČ

2006

Zaměstnanec

OSVČ

2005

Zaměstnanec

OSVČ

2004

Zaměstnanec

OSVČ

2003

Zaměstnanec

OSVČ

2002

Zaměstnanec

OSVČ

2001

Zaměstnanec

OSVČ

2000

Zaměstnanec

OSVČ

1998

Zaměstnanec

OSVČ

1996

Zaměstnanec

OSVČ

1993

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců

se zájmy zaměstnavatelů 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

SP

ZP

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

2011 Reforma

Dap

2011 Reforma

Obrázek 21 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč

SP

ZP

Dap


1.1.6 Přehled o vývoji jednotlivých složek odvodového zatížení v jednotlivých letech sledovaného období Tabulka 4 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na daň, ZP, SP při různé výši příjmu Rok 1993 Příjem

1996

1998

2000

2001

2002

2003

Odvod

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

Daň

14,2%

9,7%

9,0%

8,9%

8,1%

8,0%

7,7%

7,2%

7,2%

6,5%

7,2%

6,3%

ZP

4,5%

4,0%

4,5%

4,2%

4,5%

4,5%

4,5%

7,2%

4,5%

8,4%

4,5%

9,6%

SP

9,0%

10,7%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

8,4%

8,0%

8,4%

8,0%

Daň

16,4%

16,0%

14,6%

14,5%

13,1%

13,0%

12,6%

12,5%

12,3%

12,1%

ZP

4,5%

4,0%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

SP

9,0%

10,7%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

Daň

19,6%

19,2%

15,8%

18,1%

15,7%

15,5%

15,0%

14,9%

96000

248976

350000

519540

914400

2014400

2004

OSVČ

Zam

OSVČ

7,2%

6,2%

7,2%

9,8%

4,5%

10,5%

4,5%

13,4%

8,4%

8,0%

8,4%

8,0%

12,5%

12,3%

12,1%

12,3%

12,1%

12,3%

11,7%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

5,2%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

10,1%

14,5%

14,3%

14,5%

14,3%

14,5%

14,3%

14,5%

13,9%

ZP

4,5%

4,0%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,6%

SP

9,0%

10,7%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

10,1%

Daň

22,3%

24,4%

21,4%

21,2%

19,7%

19,5%

18,7%

18,5%

18,0%

17,8%

18,0%

17,8%

18,0%

17,8%

18,0%

17,3%

ZP

4,5%

4,0%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,6%

SP

9,0%

10,7%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

10,1%

Daň

26,6%

40,5%

26,1%

25,9%

23,3%

23,1%

22,7%

22,5%

22,3%

22,1%

22,3%

22,1%

22,3%

22,1%

22,3%

21,6%

ZP

4,5%

4,0%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,1%

4,5%

4,6%

SP

9,0%

10,7%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

9,0%

8,0%

10,1%

Daň

33,2%

34,7%

31,0%

31,8%

29,5%

30,3%

25,6%

26,3%

25,4%

26,1%

25,4%

26,1%

25,4%

26,1%

25,4%

26,1%

ZP

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

SP

9,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Reforma

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

Zam

OSVČ

7,2%

10,8%

3,0%

6,6%

3,0%

7,6%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

4,5%

14,3%

4,5%

15,7%

4,5%

17,0%

4,5%

18,2%

4,5%

19,9%

4,5%

20,0%

4,5%

20,9%

6,5%

10,1%

8,0%

14,9%

8,0%

17,4%

8,0%

18,6%

8,0%

19,9%

6,5%

21,5%

6,5%

21,6%

6,5%

22,6%

6,5%

24,1%

12,3%

11,4%

10,3%

9,3%

10,3%

9,2%

10,3%

5,0%

10,1%

5,0%

10,1%

5,0%

10,6%

5,5%

7,8%

9,0%

4,5%

5,5%

4,5%

6,1%

4,5%

6,6%

4,5%

7,0%

4,5%

7,7%

4,5%

7,7%

4,5%

8,0%

6,5%

6,5%

8,0%

11,1%

8,0%

12,1%

8,0%

12,0%

8,0%

14,8%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

9,3%

14,5%

13,5%

13,6%

12,3%

13,6%

12,3%

13,2%

7,9%

13,0%

7,9%

13,0%

7,9%

13,3%

8,2%

11,0%

11,9%

4,5%

5,1%

4,5%

5,6%

4,5%

5,6%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

6,5%

6,5%

8,0%

11,2%

8,0%

12,2%

8,0%

12,2%

8,0%

14,8%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

6,6%

18,0%

16,8%

18,0%

16,3%

18,0%

16,3%

15,5%

10,2%

15,3%

10,2%

15,3%

10,2%

15,6%

10,4%

13,6%

14,2%

4,5%

5,1%

4,5%

5,6%

4,5%

5,6%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

6,5%

6,5%

8,0%

11,2%

8,0%

12,2%

8,0%

12,2%

8,0%

14,8%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

6,5%

22,3%

21,1%

22,3%

20,6%

22,3%

20,6%

17,5%

12,3%

17,4%

12,3%

17,4%

12,3%

17,5%

12,4%

16,0%

16,3%

4,5%

5,1%

4,5%

5,6%

4,5%

5,6%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

4,5%

6,8%

6,5%

6,5%

8,0%

11,2%

8,0%

12,2%

8,0%

12,2%

8,0%

14,8%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

14,6%

6,5%

6,5%

25,4%

26,1%

25,4%

26,1%

25,4%

26,1%

16,5%

13,8%

16,6%

13,8%

18,1%

13,8%

18,3%

13,8%

18,9%

19,0%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

4,5%

3,3%

2,3%

6,8%

2,5%

6,8%

3,8%

6,8%

4,0%

6,8%

5,7%

5,7%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

8,0%

7,1%

4,1%

14,8%

3,6%

14,6%

5,5%

14,6%

5,7%

14,6%

3,8%

3,8%

Zdroj: Vlastní výpočty Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


Poznámka: Způsob výpočtu u OSVČ a zaměstnanců byl zvolen tak, aby součet daně z příjmu, odvodu na sociální a zdravotní pojištění a čisté mzdy dával hodnotu hrubých příjmů. Z celkového přehledu i jeho podrobnějších částí lze vysledovat několik tendencí: 1. Existuje prokazatelný trend poklesu podílu daně z příjmu na celkové dapové kvótě na úkor sociálního a zdravotního pojištění. Společný převažující trend ve snižování podílu daně z příjmu na celkové odvodové povinnosti je nejvýraznější i nejnižší příjmové skupiny, kde podíl daně z příjmu postupně klesá až do nulové hodnoty v současnosti. Nejmenší změny v podílu daně z příjmu na celkové odvodové povinnosti je možné zaznamenat u nejvyšší příjmové skupiny. 2. Celkové odvodové zatížení OSVČ je ve srovnání z odvodovým zatížením zaměstnanců ve všech příjmových skupinách i letech postupně vyšší. 3. U zaměstnanců postupně klesá (nerovnoměrně) celkové odvodové zatížení. Tento trend je u všech příjmových skupin zaměstnanců je patrný do roku 2009. 4. U OSVČ je podobný trend platný do r. 2003 (pro nejnižší příjmovou skupinu do r. 1998), pak je naopak patrný protisměrný pohyb.

Pro názornost přikládáme grafický vývoj poměrů jednotlivých složek odvodových povinností v jednotlivých příjmových skupinách:


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 22 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč

100% 80% 60% 40% 20% 0%

1993

1996

1998

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

OSVČ

2000

Zaměstnanec

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP ZP Dap

2011 Reforma

Obrázek 23 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1993

1996

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010



OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP

2011 Reforma

ZP Dap

1993 1996 1998


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

2010

Zaměstnanec

OSVČ

2009

Zaměstnanec

OSVČ

2008

Zaměstnanec

OSVČ

2007

Zaměstnanec

OSVČ

2006

Zaměstnanec

OSVČ

2005

Zaměstnanec

OSVČ

2004

Zaměstnanec

OSVČ

2003

Zaměstnanec

OSVČ

2002

Zaměstnanec

OSVČ

2001

Zaměstnanec

OSVČ

2000

Zaměstnanec

OSVČ

1998

Zaměstnanec

OSVČ

1996

Zaměstnanec

OSVČ

1993

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců

se zájmy zaměstnavatelů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% SP

ZP

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2011 Reforma

Dap

2011 Reforma


SP

ZP

Dap

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 26 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1993

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2007

2008

2009

2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

OSVČ

2005

Zaměstnanec

Zaměstnanec

OSVČ

OSVČ

2003

Zaměstnanec

Zaměstnanec

OSVČ

OSVČ

2001

Zaměstnanec

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

SP ZP Dap

2011 Reforma

Obrázek 27 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na daň, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

SP

1993

1996

1998


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

OSVČ

Zaměstnanec

ZP

2011 Reforma

Dap


1.2 Porovnání současného stavu a změn vyvolaných připravovanou legislativou (zákonem o jednotném inkasním místě – JIM) V současné době je na začátku legislativního procesu zákon o Jednotném inkasním místě. Je to zákon, který je součástí reformních kroků této vlády a znamená podstatný zásah do dapových zákonů. Není cílem této studie detailně informovat o podrobnostech, pro požadované srovnání s očekávaným stavem je zapotřebí zmínit alespop několik zásadních informací. S uvažovaným principem přiznávání všech tří peněžitých plnění na jednom přiznání a jejich placení na jeden účet správce daně je nutné očekávat i další hlavní změny, které jsou obsahem navrhované právní úpravy: 

Harmonizace daně z příjmů fyzických osob s pojistným na sociální zabezpečení a s pojistným na veřejné zdravotní pojištění:  sjednocení základů daně a pojistných,  sjednocení používané terminologie,  sjednocení procesních institutů a pravidel (zálohy, měsíční hlášení, registrace apod.).  Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 %.  Sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců, a to na 6,5 %.  Nahrazení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnavatelů daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění.  Zrušení konceptu superhrubé mzdy  Zrušení některých dapových úlev. Konkrétněji: u daně z příjmu     

Změny ve zdapování příjmů fyzických osob obecně: Sjednocení základů daně z příjmů fyzických osob a základů povinných pojistných. Sazba daně 19 %. (v souvislosti se zrušením „superhrubé mzdy“) Odstranění řady výjimek. Zrušení základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy.

Navíc: Změny ve zdapování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, včetně změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění:  Zrušení superhrubé mzdy z roku 2008  Zrušení řady osvobození a jejich nahrazení novou roční slevou, která bude zohledpovat výdaje na dosažení příjmů (kompenzace za benefity) tj. sleva na dani ve výši 3 000 Kč ročně. Jedná se o slevu určenou výlučně pro zaměstnance ve smyslu § 6



odst. 2 zákona, tzn. pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčními požitky. Změny ve zdapování příjmů fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, včetně některých změn v oblasti sociálního a zdravotního pojištění:  

  

Základem daně a pojistných, a to jak u daně z příjmů, tak u jednotlivých pojistných, bude 100 % hrubého zisku, Dojde ke sjednocení se základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jelikož zde je také základem 100 % příjmů, a to jak pro dap z příjmů, tak pro jednotlivá povinná pojistná. Tímto krokem je sledován cíl dosažení harmonizace daně z příjmů fyzických osob a povinných pojistných. Aby však nedošlo ke zvýšení odvodové povinnosti OSVČ na pojistná, sníží se sazba u důchodového a zdravotního pojištění na 6,5 %. Změny ve zdapování příjmů právnických osob: Zrušení některých dapových úlev. Další podpora vědy a výzkumu

Daň z úhrnu mezd:       

sazba daně bude činit 32,5 %; poplatníky daně budou plátci příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; základem daně bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; strop je stanoven součinem čtyřicetiosmi násobku průměrné mzdy a počtu zaměstnanců; zdapovacím obdobím bude kalendářní rok a dap se bude platit zálohově; výnos daně bude příjmem státního rozpočtu a na základě rozpočtového určení bude část výnosu určena na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Dap z úhrnu mezd v sobě bude zahrnovat současné pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, úrazové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.



Změny v úpravě pojistného na sociální zabezpečení 



 

v oblasti důchodového pojištění placeného zaměstnancem zůstává sazba ve výši 6,5 %, přičemž pro pojištění na sociální zabezpečení je zastropování na úrovni čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy; u zaměstnavatelů se placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zrušuje a bude nahrazeno daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění; základem pojistného na důchodové pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku; sazba pojistného u OSVČ bude stejná jako sazba pojistného u zaměstnanců, a to 6,5 %;

Změny v úpravě pojistného na veřejné zdravotní pojištění 

  

v oblasti veřejného zdravotního pojištění placeného zaměstnancem dojde ke sjednocení sazeb s pojištěním na důchodové pojištění, a to na 6,5 %, přičemž pro veřejné zdravotní pojištění je zastropování na úrovni sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy; základem pojistného na veřejné zdravotní pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku; sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění u OSVČ bude stejná jako sazba pojistného u zaměstnanců a jako sazba důchodového pojistného, a to 6,5 %; Souhrnné informace porovnávající očekávaný stav se stavem podle současné platné legislativy následující tabulka: Tabulka 5 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ před reformou (rok 2011)

Zaměstnanec

Hrubý příjem

ZD

Sleva

Daň

OSVČ

Celkem

Čistý příjem

Odvodové zatížení (%)

Hrubý příjem

ZP

SP

ZD

Sleva

ZP

SP

96 000

128 640

23 640

0

4 320

6 240

10 560

85 440

11,00

96 000

96 000

23 640

0

20 040

21 684

248 976

333 600

23 640

26 400

11 208

16 188

53 796

195 180

21,60

248 976

248 976

23 640

13 706

20 040

350 000

469 000

23 640

46 710

15 750

22 750

85 210

264 790

24,35

350 000

350 000

23 640

28 860

23 625

519 540

696 200

23 640

80 790

23 388

33 780

137 958

381 582

26,55

519 540

519 540

23 640

54 291

914 400

914 400

23 640

2 014 400

2 014 400

23 640

914 400

1 225 200

23 640

160 140

41 148

59 436

260 724

653 676

28,51

2 014 400

2 620 000

23 640

369 360

80 158

115 784

565 302

1 449 098

28,06


Daň

Celkem

Čistý příjem


41 724

54 276

43,46

36 351

70 097

178 879

28,15

51 100

103 585

246 415

29,60

35 069

75 853

165 213

354 327

31,80

113 520

61 722

133 503

308 745

605 655

33,76

278 520

135 972

294 103

708 595

1 305 805

35,18

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Tabulka 6 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ po reformě Zaměstnanec

Hrubý příjem 96 000

ZD

Sleva

96 000

27 840

Daň 0

ZP

SP

6 240

6 240

OSVČ

Celkem

Čistý příjem


Hrubý příjem

ZD

Sleva

83 520

13,00

96 000

96 000

24 840

0

9 649

23 157

32 806

63 194

34,17

51 834

197 142

20,82

248 976

248 976

24 840

22 466

16 184

23 157

61 807

187 169

24,82

12 480

Daň

ZP

SP

Celkem


Čistý příjem

248 976

248 976

27 840

19 466

16 184

16 184

350 000

350 000

27 840

38 660

22 750

22 750

84 160

265 840

24,05

350 000

350 000

24 840

41 660

22 750

23 157

87 567

262 433

25,02

519 540

519 540

27 840

70 873

33 770

33 770

138 413

381 127

26,64

519 540

519 540

24 840

73 873

33 770

33 770

141 413

378 127

27,22

914 400

914 400

27 840

145 896

59 436

59 436

264 768

649 632

28,96

914 400

914 400

24 840

148 896

59 436

59 436

267 768

646 632

29,28

2 014 400

2 014 400

3 000

379 736

115 784

77 189

572 709

1 441 691

28,43

2 014 400

2 014 400

0

382 736

115 784

77 189

575 709

1 438 691

28,58

Poznámka: Parametry: pro zaměstnance i OSVČ shodné, stejné základy, odvod na zdravotní pojištění 6,5% %,na sociální pojištění 6,5 procenta , dap z příjmu 19 procent. Minimální základ pro zdravotní pojištění : zaměstnanci : minimální mzda tj. 8000 Kč, OSVČ 12 násobek 50% průměrné mzdy - paragraf 3a, odst. 2 maximální základ 72 násobek průměrné mzdy shodné pro zaměstnance i OSVČ- paragraf 2,odst.13 Odvody na sociální pojištění: minimální základ OSVČ - 1.2 násobek měsíční průměrné mzdy paragraf 14, odst. 5 Maximální základ : 48 násobek průměrné mzdy - maximální základ shodný pro zaměstnance i OSVČ Počítáno s průměrnou mzdou 24740 Kč/ měsíc.

Obrázek 28 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 2011 Reforma 96000

248976


350000

519540

914400

2014400


Celkové zatížení příjmů zaměstnance podle uvažované změny dané zákonem o JIM jeví tendenci mírného poklesu v průměrných příjmových kategoriích. V nejnižších a nejvyšších příjmových kategoriích zaznamenáváme posun k mírnému zvýšení (dané především navýšením odvodu na zdravotní pojištění) . U OSVČ se naopak uvažuje o opačném trendu – ve všech kategoriích se navrhuje pokles celkové odvodové zátěže, výrazněji v nejnižší příjmové kategorii. I přes tuto tendenci je zapotřebí připomenout, že stále trvá stav, kdy celkové zatížení odvody je u OSVČ vyšší než u stejně příjmových kategorií zaměstnanců. Přitom nejvyšší rozdíl je zaznamenán u nejnižší příjmové kategorie OSVČ a nejnižší u nejvyšší příjmové kategorie.

1.2.1 Důsledky navrhovaných opatření v postavení OSVČ a zaměstnanců v daních z příjmu Obrázek 29 Porovnání daňového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

20,0% 18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%


248976

350000

519540

914400

2014400

Navrhované změny v dani příjmu fyzických osob jsou důsledkem tendence k maximální harmonizaci dapového základu i navrhované jednotné sazbě ve výši 19 %. Uvažovaná změna znamená rozrůznění přístupu k OSVČ a zaměstnanců. Zatímco u zaměstnanců většinou nedojde ke zvýšení celkové daně z příjmu – ve většině příjmových skupin naopak dojde ke snížení (vlivem zněny ve vyměřovacím základu – opuštění principu superhrubé mzdy a zavedením jednotné slevy na dani), u OSVČ, kde se vyměřovací základ



nemění, dochází jednoznačně ke zvýšení dapové povinnosti vlivem změny sazby z 15 na 19 %. Ještě jednou: K prohloubení narušení principu „ze stejného příjmu stejnou dap“ přispívá i nově zaváděná sleva pro všechny zaměstnance ve výši 3000 Kč na rok (jako kompenzaci za uvažované omezení benefitů), která pro OSVČ nemá žádnou protiváhu.

1.2.2 Důsledky navrhovaných změn v oblasti pojistného na sociální zabezpečení Obrázek 30 Porovnání odvodů na SP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu

30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

0,0%


248976

350000

519540

914400

2014400

U zaměstnance se nepředpokládá změna ve výši odvodové povinnosti na sociální pojištění vyjma nejvyšší příjmové skupiny, kde dochází k jejímu poklesu. U OSVČ je předpoklad nárůstu u nejnižší příjmové skupiny, ve všech ostatních příjmových skupinách je předpoklad výrazného poklesu.

Pro porovnání zopakujme základní rysy současné a navrhované úpravy: Nyní: OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 29,2 % svého vyměřovacího základu. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


Vyměřovací základ si OSVČ sama zvolí s tím, že tento nemůže být nižší než 50 % dapového základu, popř. než 25 % průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je 72násobek průměrné měsíční mzdy. JIM znamená:     

Pro OSVČ bude výše pojistného na úrovni 6,5 % základu pro pojistné. OSVČ si již nebudou vyměřovací základ volit. Bude určen na úrovni 100 % jejich dapového základu. Pro zachování minimálního odvodu pojistného ve stávající výši nesmí být vyměřovací základ pro pojistné OSVČ nižší než 1,2 násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je 48násobek průměrné mzdy. Poměr mezi zaplaceným pojistným a vyměřovacím základem pro výpočet důchodu bude zachován na stávající úrovni. Vyměřovací základ pro důchod bude činit pouze 23, 2 % z vyměřovacího základu pro pojistné.

Vyměřovací základ

Současný stav Volitelný

Návrh (JIM) 100 % dapového základu

6 násobek prům. měs. Mzdy, 4 násobek měs. prům. mzdy tj. tj. 72 násobek za rok 48násobek průměrné měsíční mzdy za rok - minimální 1/12 50% dapového základu 1,2 násobek průměrné měs. mzdy (min. však 25% průměrné tj. 14,4 násobek průměrné mzdy mzdy) za rok tj.50 % dap základu (min. 3násobek průměrné mzdy) za rok Sazba pojistného 29,2 % 6,5 % Poměr mezi zapl. pojistným a stejný stejný výpočet důchodu Vyměřovací základ pro důchod 23,2% vyměř. základu pro pojistné -

maximální

Důsledky předpokládaných změn: 1. OSVČ budou ve stáří (ev. invaliditě) daleko více ohroženi chudobou než dosud OSVČ s příjmy nižšími než je 1,2 násobek průměrné mzdy budou nově platit pojistné ve zhruba stejné výši jako dosud. Přepočet výpočtového základu (na 23 %, tj. 7 131 Kč) se promítne do výše jejich důchodu. Podle výpočtů ČSSZ bychom v tomto případě mluvili o cca 6 750 Kč měsíčně. To může mnohé pojištěnce i s nadprůměrnými zisky zařadit pod hranici chudoby. U OSVČ,s příjmy vyššími než je 1,2 násobek průměrné mzdy se bude pro stanovení výše vyměřovacího základu pro stanovení důchodu nově započítávat z každé stokoruny nad 1,2



násobek průměrné mzdy pouze 23 Kč, což povede ke snížení oproti současnému stavu o cca 50 %. Na průměrnou výši důchodu cca 10 tisíc Kč dosáhnou OSVČ s příjmy vyššími než 70 tis. Kč měsíčně. To znamená, že i pojištěnci, kteří vykazují vysoce nadprůměrné zisky, budou mít ve stáří z důchodového pojištění relativně velmi nízké příjmy. To samozřejmě může znamenat tlak na další sociální subsystémy.

2. Snížení odvodů OSVČ povede ke změně jejich postavení v rámci systému

solidárního

V důsledku snížení sazeb a ostatním změnách ve výpočtu dojde k výpadku na příjmové straně důchodového systému. MPSV odhaduje tento propad ve výši cca 5 mld. Kč (což je cca 20 % odvodů OSVČ). Takto „nízký“ výpadek je pouze důsledkem zachování současných minim. V situaci OSVČ s vyššími příjmy to bude znamenat významnější výpadek. Jinými slovy - další výrazné vyvázání se ze solidárního důchodového systému. A to se všemi důsledky. Na jedné straně samozřejmě o nižší absolutní odvod a s tím i riziko budoucího (v důchodu) zhoršení finanční situace– na druhé straně jde o výrazné posílení pocitu, že je výhodnější být OSVČ místo zaměstnancem pro všechny ty, kteří dávají přednost krátkodobé výhodnosti před uvažováním v delší perspektivě.

3. Dá se předpokládat, že dojde k posunu v míře solidarity mezi zaměstnanci a OSVČ V důchodovém pojištění se zásadně nerozlišuje mezi pojištěnci. Pojistné se platí stejnou procentní sazbou z deklarovaného příjmu. Je tu ale zakotvena velká míra solidarity pojištěnců s vysokými příjmy s nízkopříjmovými pojištěnci. Ale pozor - zatímco se pojistné platí stejnou procentní sazbou z deklarovaného příjmu, v důchodových nárocích jsou vlivem redukce výdělků redistribuovány finanční prostředky od vysokopříjmových k nízkopříjmovým pojištěncům. Nově budou OSVČ do důchodového systému vstupovat s výrazně nižšími vyměřovacími základy než „stejně vydělávající“ zaměstnanci. To znamená, že budou na příjmové solidaritě více participovat. Takže se lehce může stát, že že např. středněpříjmoví zaměstnanci budou „solidární“ s vysokopříjmovými OSVČ.



4. Zakládá se nerovnost Podle současného stavu se výše důchodu stanoví všem pojištěncům z vyměřovacího základu, ze kterého platí pojistné. Podle navrhované právní úpravy OSVČ se při stanovení výše dávky redukuje základ pro pojistné pouze na 23 procent. Je to návrh pouze pro OSVČ, nikoliv pro zaměstnance.

Závěr Navrhovaná změna vyplývá ze základního cíle zákona o jednotném inkasním místě. Přednostní má být především zjednodušení administrativy spojené s výběrem pojistného. Domníváme se však, že parametrické změny tak, jak jsou navrhovány ( to je, že snížení sazby pojistného je důsledkem zvýšené sazby daně z příjmu – z 15 % stávajících na 19 % - které je neodůvodnitelné stejnými argumenty jako u zaměstnanců. U zaměstnanců totiž dochází ke snížení základu vlivem opuštění konceptu superhrubé mzdy a tudíž navrhované zvýšení sazby zaručuje nezvýšení celkové částky daně z příjmu. Navrhované snížení pojistného je pak pravděpodobně motivované snahou o zachování celkové výše dapové kvóty u OSVČ – zvýšení daně z příjmu a zárovep snížení pojistného) povede ke zhoršení situace budoucích důchodců z řad OSVČ, prohloubení pocitu, že ze systému budou více čerpat a samozřejmě i k budoucímu tlaku na další sociální systémy. Doporučujeme u OSVČ věnovat pozornost správnému, vyrovnanému, rozvržení odvodů na dap a pojistné, tak aby byla zachována jistá akumulace zdrojů pro budoucí důchody. Navrhované změny, bohužel vykazují známky akumulace zdrojů jen pro okamžité krytí potřeb deficitního státního rozpočtu, ale významně zhoršuje stav akumulovaných zdrojů v čase pro budoucí důchody OSVČ. Takovéto změny by měly jen krátkodobý účinek na straně okamžitého příjmu státního rozpočtu (a to nemůžeme ani odhadnout procento případného nárůstu danpových odvodů u OSVČ), s následným hlubokým propadem v budoucím důchodovém systému.



1.2.3 Důsledky navrhovaných změn v pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Obrázek 31 Porovnání odvodů na ZP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0%

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

OSVČ

Zaměstnanci

0,0%


248976

350000

519540

914400

2014400

Ve všech příjmových kategorií zaměstnanců se předpokládá jednoznačné navýšení sazby na pojistné na zdravotní pojištění dané změnou sazby z 4,5 % na 6,5 % vyměřovacího základu. Přitom se u zaměstnanců vyměřovací základ nemění. Je stanoven ve výši minimální mzdy. U OSVČ dochází naopak k poklesu vlivem změny jednak u stanovení vyměřovacího základu a jednak u změny sazby. Minimální sazba je stanovena jako 12násobek 50 % ní průměrné mzdy. Maximální základ je 72násobek průměrné mzdy a je shodný pro zaměstnance i OSVČ. Ještě jednou: Podle současné právní úpravy platí na veřejné zdravotní pojištění OSVČ 13,5% zaměstnanec 4,5% (každý z jiného základu). Navrhované změny úpravě pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypadají takto: 

v oblasti veřejného zdravotního pojištění placeného zaměstnancem dojde ke sjednocení sazeb s pojištěním na důchodové pojištění,



a to na 6,5 %,



přičemž pro veřejné zdravotní pojištění je zastropování na úrovni sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy;



základem pojistného na veřejné zdravotní pojištění OSVČ bude 100 % hrubého zisku;





základ pojistného a sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazená státem u státních pojištěnců a hrazená osobami samostatně výdělečně činnými se oproti současné právní úpravě nemění.

Pro porovnání současného a navrhovaného stavu u OSVČ slouží tabulka:

základ

Současný stav 50 %

Navrhovaná úprava JIM 100 % hrubého zisku

maximální základ

72násobek prům. mzdy


Minimální základ



sazba

13,5%

6,5 %

Pro analýzu dopadu navrhované změny do života OSVČ, ale také do života celé společnosti je k dispozici jen málo údajů. Na rozdíl od pojistného na důchodové pojištění má zdravotní pojištění, jeho výběr i vztah ke státnímu rozpočtu výrazně průběhový charakter. Na místě je ale diskuse o tom, zda dosavadní výběr pojistného na zdravotní pojištění (odlišný mezi OSVČ a zaměstnanci) má za následek výpadek zdrojů v systému zdravotních pojišťoven. Jinými slovy – jaké je postavení OSVČ v systému zdravotního pojištění. Pro informaci poslouží data , jejichž zdrojem jsou statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta v současné době pojišťuje více než 60 % OSVČ a jejich počet je v zásadě bez velkých výkyvů. VZP

Pojištěných OSVČ

2009 2009

610 605

Souběh OSVČ a zaměstnanec 129 127

Souběh OSVČ a stát 89 93

“čistý OSVČ“ 373 366

Podle údajů VZP odvedli „čistí“ OSVČ – to znamená všichni ti, kteří nemají žádný souběh ani s pracovním poměrem, ani nejsou důchodci aj. za rok 2009 částku 9 335 mil Kč. Z rok 2010 částku 9045 mil. Zde je zapotřebí připomenout, že téměř 90 % čistých OSVČ platí pojistné pouze v minimální výši. Proti tomu úhrady za zdravotní péči o tyto osoby v roce 2009 činí 3037 mil Kč. (Rok 2010 ještě není upřesněn, ale podle předběžného odhadu se nebude příliš lišit)

Závěr: Je zřetelné, že OSVČ do systému zdravotní péče jen v roce 2009 odvedly třikrát více než z něj čerpaly, to znamená, že Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


OSVČ prokazují vysokou míru solidarity OSVČ v systému zdravotního pojištění. V uvažovaném návrhu se předpokládá, že nadále do systému budou odvádět méně. I při vysoké míře solidarity dosavadní míra odvodů nebyla problémem a je s podivem, že se takovým způsobem mění. Je zapotřebí zdůraznit, že obecně v systému pojištění zdravotního se vždy jedná o vysokou míru solidarity. Je nesporným faktem, že solidarita v tomto systému existuje nejen ve vztahu nemocný-zdravý, ale také ve vztahu ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních – za které platí pojistné stát. Je známým faktem, že celková platba státu za tyto osoby nepokrývá potřebnou výši uhrad za zdravotní péči především těchto osob.

2. Vývoj počtu OSVČ Z hlediska dlouhodobého porovnávání těchto údajů (zejména v jednotlivých regionech), jsme při zpracování omezení vypovídající schopností získaných dat. Problémy jsou se srovnatelností údajů za jednotlivé roky. Důvodem jsou správní reformy – rok 2000, kdy došlo k územně správní reformě, která znamenala zmenšení rozlohy jednotlivých krajů a zvětšení jejich počtu. Další změna v r. 2005 poněkud upravila příslušnost jednotlivých okresů. Takže regionálně porovnatelné údaje jsou od roku 2006.

2.1 Celkový přehled Tabulka 7 Vývoje jednotlivých ukazatelů vztahujících se k OSVČ Rok Popis OSVČ vykonávající činnost Vývoj počtu OSVČ – meziročně v %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

964 554 983 336 998 520 945 508 910 829 903 944 917 984 938 265 955 659 1.6 2,2 1,9 1,9 1,5 -5,3 -4,7 1,6 1,6

3,8

5,7

2010 2,2 8,1

Vývoj od roku 2006 OSVČ povinné platit zálohy na DP

632 893 648 029 648 486 750 307 729 191 709 330 716 303 727 063 746 389

-

OSVČ účastny na NP

299 607 296 528 292 329 267 524 240 825 222 074 210 540 196 225 141 389

-

OSVČ hlavní činnost

-

-

-

-

651 205 631 657 632 963 638 369 648 941 640 406

OSVČ vedlejší činnost

-

-

-

-

259 624 272 287 285 021 299 896 306 718 336 663

OSVČ (vedlejší činnost) platící zálohy

-

-

-

-

78 094

77 829

84 580

89 723

98 038

95 139

OSVČ účastny na DP

-

-

123 921

11 558

8 407

8 219

7 680

6 835

5 094

4 807

Zdroj: ČSSZ

Z tabulky je patrné, že roky 2003 – 2005 znamenaly spíš jednosměrný pokles zájmu lidí o tyto formy podnikání. Došlo k poklesu o více než 5% evidovaných OSVČ. Příčin je mnoho. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


V úvahu připadá fakt, že došlo k podstatné změně v zákoně o dani z příjmu – byl stanoven institut minimálního vyměřovacího základu pro dap z příjmu a tak byli přinuceni zdapovat i ti, jejichž příjmy byly opravdu nízké. Zárovep se zvyšuje i povinnost odvádět minimální pojistné. Vzhledem k tomu, že v tehdejší době vykazovala míra nezaměstnanosti také pokles (pokles z 10,31 % na 8,90 %), dá se předpokládat, že v takto výrazné tendenci lze spíš než očekávanou korelaci těchto dvou veličin lze vidět prostý fakt, že se lidé vraceli od složitého podnikání (po počátečním nadšení v letech bezprostředně po revolučních změnách) k bezpečnějšímu zaměstnaneckému poměru, v době ,kdy se poptávka po zaměstnancích zvyšovala , zejména vezmeme-li v úvahu fakt, že právě v těchto letech začal zárovep sílit tlak proti tzv. „švarcsystému“. Je známo, že mnohé firmy ze strachu před případným postihem často přinutily OSVČ vykonávající činnosti s prvky na rozhraní mezi zaměstnaneckým poměrem a prací „na fakturu“ k návratu do řad zaměstnanců. Nicméně tézi, že existuje silná korelace mezi nezaměstnaností a vývojem počtu OSVČ stojí za to prověřit a to zejména v jednotlivých regionech. Odpovídá pocitu,že existuje“vynucené“ podnikání v případě nezaměstnanosti nebo už její hrozby. Stejně relevantní je ale prověřit, jestli na počet OSVČ nepůsobí na druhé straně obecné ukazatele „prosperity“ signalizující ochotu spoluobčanů více utrácet za služby, na které OSVČ svou flexibilností mohou rychleji reagovat než stálé firmy. Jako ukazatel „blahobytu“ jsme použili ukazatele vývoje průměrných mezd. Proto naše další výpočty vedou ke sledování výše naznačené korelace mezi počty OSVČ vývojem průměrných mezd v jednotlivých krajích. Ukazatel HDP, který se v tomto ohledu více nabízí se nám pro naše úvahy zdá méně vhodný. Pozn.: V této úvaze jsme m.j. vzali v úvahu i závěr z dostupných analýz (Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti Jaroslav Novák, Český statistický úřad, Praha), které došly k názoru , že „relativně významný vztah mezi ekonomickou vyspělostí kraje (měřenou HDP na obyvatele) a intenzitou podnikání nelze vystopovat.“

Obrázek 32 Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 – 2009 (podle údajů z ČSSZ)



1 200 000 1 000 000 Počet OSVČ

800 000 OSVČ vykonávající činnost 600 000 OSVČ povinné platit zálohy na DP

400 000

OSVČ účastny na NP

200 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok

Tato tabulka názorně ukazuje, že po výše zmipovaném propadu počet OSVČ poměrně vyrovnaně stoupá. Na druhé straně od samého počátku sledovaného období klesá zájem o nemocenské pojištění OSVČ. Jsou dostupné údaje, které dokazují, že právě OSVČ volí jinou formu pojištění v nemocnosti (na základě nabídek komerčních pojišťoven). Tento trend výrazně posílila změna, která přenesla výplatu dávek nemocenského pojištění v prvních 14 dnech neschopnosti u zaměstnanců na zaměstnavatele. V praxi OSVČ to znamenalo nulovou náhradu za nejčastěji frekventovaná onemocnění a další pokles zájmu o nemocenské pojištění.

Obrázek 33 Vývoj Počtu OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší činnost v letech 2005 – 2010

700 000 600 000 500 000 400 000 OSVČ hlavní činnost 300 000


200 000 100 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Z tohoto grafu je patrné, že zatímco počet těch, kteří vykonávají OSVČ jako hlavní činnost vykazuje jen mírné výkyvy, poměrně výrazný je stálý trend v nárůstu počtu osob, kteří si Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


živností „přivydělávají“ a to jak k důchodu, tak k příjmu ze zaměstnání, ev. při studiu. Tato tendence může být zajímavá zejména při úvahách o spravedlnosti v systému zdanění OSVČ.

Obrázek 34 Vývoj počtu OSVČ, které jsou dobrovolně účastny na důchodovém pojištění

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Z trendu uvedené křivky lze dovodit závěr, že klesá počet lidí, (podnikajících s nejnižším příjmem), pro které je zajímavé platit „na důchod“. Není v možnostech této studie zabývat se podrobněji důvody . Nabízí se úvaha o věkovém rozložení, vývoji demografické křivky i vztah k věku, kdy OSVČ začíná nebo začal podnikat. Právě tady by možná stálo za úvahu porovnat možnosti přivýdělku v různých formách (práce na částečný úvazek a nezájem zaměstnavatelů o tuto formu práce, práce na dohody atp.) Je zřetelné, že s očekávaným pozdějším odchodem do důchodu si právě tato kategorie podnikatelů zaslouží důkladnější zájem. Obrázek 35 Vývoj počtu OSVČ na vedlejší činnost a z nich platící zálohy

400 000 350 000 300 000 250 000


200 000 OSVČ (vedlejší činnost) platící zálohy

150 000 100 000 50 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Trend uvedených křivek potvrzuje názor, že příjmy OSVČ, které tzv. podnikají jako vedlejší činnost paralelně se zaměstnáním ev. důchodem, jsou v reálu tak nízké, že nezakládají Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


povinnost platit zálohy. Z hlediska fiskálního (dopadu do státního rozpočtu) je tedy relevantnější skupina osob, která podniká jako hlavní činnosti.

2.2 Daňová disciplína Statistický pohled na dapovou disciplínu poskytují některé údaje z MF. Pro základní informaci přehled o podaných daoových přiznání k dani z příjmu FO. Pro připomenutí dapové přiznání podávají nejen OSVČ, ale v podstatě všichni, kteří mají příjmy vymezené příslušnými zákony. Velmi schematicky lze říci, že přiznání typu A jsou ti, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, typu B jsou z hlediska kvantity především podnikatelé typu OSVČ., ale i jiní, mající příjmy vymezené zákonem (např. z pronajímání).


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 36 Počet podaných daňových přiznání k dani z příjmů FO v ČR za zdaňovací období 1993 – 2009

2 500 000

2 000 000

1 500 000 Přiznání typ A (§6) Přiznání typ B

1 000 000

Celkem 500 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0

Na první pohled výrazný nárůst v počtu podání v letech 2006 a 2007 souvisel s faktem, že pro uplatpování slev ze společného zdanění manželů bylo zapotřebí podat dapové přiznání. A to i v těch případech, kdy v rodině nebyly jiné příjmy než ze zaměstnaneckého poměru a tedy v jiných letech bylo dapové přiznání podáváno zaměstnavatelem. Nelze tedy hovořit o náhlém navýšení počtu osob zdapujících své příjmy v odlišném režimu . Tento předpoklad se potrvzuje následně – po likvidaci těchto výhod (vlivem novely zákona o dani z příjmu účinné od r. 2008) se křivka vrací do předvídatelného trendu.

Obrázek 37 Procentuelní změny podaných přiznání k dani z příjmu FO v ČR za zdaňovací období 1994 – 2009

40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -10,0% -20,0% -30,0%



Příčiny negativních výkyvů uvedené křivky jsou odrazem výše uvedený skutečností – rok 2004 – výrazný pokles OSVČ (zejména vlivem legislativy – zejména dapových zákonů – viz. výše), rok 2008 jasně dokumentuje pokles podaných přiznání v souvislosti s omezením výhod společného zdanění manželů. Obrázek 38 Počty plateb, vratek a celková bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob

2 500 000

2 000 000

1 500 000 1 121 240 1 113 335 1 063 060 1 000 000

500 000

Roční počet plateb Roční počet vratek

893 247 737 081 714 555727 488 731 450 679 012

Roční bilance počtů

0 20002001200220032004200520062007200820092010 -220 303 -247 940 -500 000

Obrázek 39 Roční objemy plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v mil. Kč)

40 000

30 000 23 954 20 000

26 480

21 94422 058 18 805 18 908

18 917 18 774 18 043

Roční objem plateb

10 000

Roční objem vratek 6 013

8 284

0 20002001 200220032004 2005 20062007 2008 2009 2010 -10 000

-20 000


Roční bilance


K vysvětlení tohoto grafu je zapotřebí vzít v úvahu především ekonomické změny, ke kterým ve společnosti postupně docházelo. O roku 2005 jsme už mluvili. Měly za důsledek pokles celkového počtu OSVČ. Další výrazný pokles křivky souvisí s obdobím nastupující krize, která postihla celou českou ekonomiku a spolu s ní i OSVČ jako nejméně chráněné ekonomické prvky. Podle průzkumu SP ČR došlo k cca 30 % poklesu zakázek u velkých firem a v souvislosti s tím i ke zmenšení zájmu o subdodávky a to i ze strany OSVČ . Projevy krize jsou samozřejmě patrné jako pokles zájmu o služby poskytované OSVČ jako důsledek nárůstu nezaměstnanosti. Jako protikrizové opatření pro OSVČ došlo k další změně v zákonech o dani z příjmu. Výrazným způsobem se navýšila možnost výdajových paušálů z tehdejších 25 na 50 % pro většinu živnostníků, 60 % zákonem vymezeným kategorií na 80 % pro podnikající v zemědělství. To se samozřejmě projevilo ve sníženém inkasu daně z příjmu a současně i vyšších vratkách /většinou vratky za zaplacené zálohy, které se počítají z posledního dapového přiznání a mají tedy proti ekonomické realitě zpoždění). Na druhé straně v mnoha případech tato „úleva“ umožnila mnohým živnostníkům přežít (jejich počet neklesal) a v následujícím roce se inkaso postupně zvyšuje , což na jedné straně potvrzuje správnost této změny a na straně druhé signalizuje návrat k normálnosti.

Obrázek 40 Roční změny objemů plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v %)

150,0%

100,0%

50,0% 37,8% 0,0%

změna ročních objemů plateb změna ročních objemů vratek

16,1% 8,6% 10,5% 0,5% 0,5%

4,8% -3,9% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -29,1%

změna roční bilance objemů

-50,0% -68,2% -100,0%

Pro porovnání dapové disciplíny u daně z příjmu nemáme dostatek podkladů. Údaje MF takový ukazatel nezveřejpují. Z údajů výročních zpráv ČSSZ vyplývá, že úspěšnost výběru pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ se dlouhodobě pohybuje těsně pod hranicí 100 % , přičemž inkaso zahrnující také vyměřené a zaplacené penále spolu ze odvodovou



povinnosti OSVČ dává dokonce částku nad 100 % . Obdobný vývoj lze očekávat i u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. 2.3 Vývoj počtu OSVČ- regionální pohled Z hlediska dlouhodobého porovnávání těchto údajů (zejména v jednotlivých regionech), jsme při zpracování údajů omezení srovnatelnostmi údajů v jednotlivých rocích. Problémem jsou zejména roky 2000, kdy došlo k územně správní reformě, zmenšení rozlohy jednotlivých krajů a zvětšení jejich počtu. Další změna v r. 2005 poněkud upravila příslušnost jednotlivých okresů. Takže regionálně porovnatelné jsou údaje od roku 2005. Informace o vývoji počtu OSVČ v jednotlivých krajích dává následující tabulka: Tabulka 8 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 2006 - 2010 Rok Kraj PSSZ

Parametr Počet OSVČ Míra nezaměstnanosti

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Počet OSVČ

2006

2007

2008

2009

2010

147 403 147044 148035 155271 160365 2,72%

2,16%

2,14%

3,66%

4,07%

5,32%

4,25%

4,47%

7,01%

7,73%

Počet OSVČ

57 962

58508

59402

60250

61015

Míra nezaměstnanosti

5,68%

4,47%

4,83%

7,78%

8,50%

Počet OSVČ

48 819

48971

50498

53043

54694


5,60%

4,43%

5,03%

8,16%

8,25%

Počet OSVČ

26 501

26754

27905

27674

27247


9,20%

7,32%

7,62%

11,07% 11,40%

Počet OSVČ

57 332

58849

61271

61474

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

39 297

39651

40329

40552


7,04%

6,05%

6,95%

11,24% 10,54%

Počet OSVČ

50 235

51240

52384

52472

53505


6,32%

4,70%

4,81%

7,97%

8,37%

Počet OSVČ

41 509

42332

43171

43300

44431


6,91%

5,43%

5,95%

9,58%

9,87%

Počet OSVČ

40 497

41356

42463

42655

43534

ČR

6,27%

10,25% 10,73%

7,10%

5,63%

Počet OSVČ

98 745

100941 103194 104712 107604


8,82%

6,92%

6,83%

10,59% 10,87%

Počet OSVČ

49 143

49929

50832

50860


8,97%

6,73%

6,87%

12,19% 12,49%

Počet OSVČ

83 075

85072

87314

87851

Míra nezaměstnanosti 12,58%

9,62%

8,49%

12,14% 12,36%

0,16

-0,08

0,78

0,53

0,67

0,70

0,61

0,53

89914

50 189

51288

52262

52493


7,75%

6,02%

6,13%

10,83% 10,74%


0,92

51527

Počet OSVČ


0,82

41085


Počet OSVČ

0,82

61285

Míra nezaměstnanosti 13,77% 10,96% 10,26% 13,61% 13,90% Liberecký

0,95

113 237 116049 119205 123052 127381


Počet OSVČ

Kor. koef.

0,03

53482 0,58

903944 917984 938265 955659 977069 7,70%

6,05%

6,19%

9,72%

9,99%

0,72


Zdroj: ČSSZ, ČSÚ

Vzhledem k tomu, že lze důvodně předpokládat, že vývoj počtu samostatně podnikajících je přímo závislý na míře zaměstnanosti v jednotlivých krajích, pokusili jsme se vyjádřit v tabulce i míru korelace těchto dvou statistických veličin. Proto jsou v tabulce uvedeny obě samostatné veličiny i jejich vývoj i ukazatel korelace – korelační koeficient. Použitý koeficient naznačuje míru závislosti. Jinými slovy – naznačuje míru, s jakou je vývoj obou veličin vzájemně podmíněn. Obecně platí, že čím více se blíží k hodnotě 1, tím je vzájemný vztah těsnější.

Než přistoupíme ke grafickému znázornění této závislosti v jednotlivých regionech shrpme závěr: Nejvyšší míru závislosti (mezi 0,9 – 1,0) vykazují dva regiony. Je to Praha a kraj Plzepský. Jsme zárovep v krajích, které vykazují rozhodně podprůměrnou nezaměstnanost (Praha dokonce vůbec nejnižší v celé republice). Mezi 0,8 – 0,9 se pohybuje Středočeský kraj a kraj Jihočeský (i tam je nezaměstnanost podprůměrná. Nejčastěji se sledovaná závislost pohybuje mezi 0,7 – 0,8. Druhým extrémem je kraj Moravskoslezský (0,03), Ústecký (0,08) a Karlovarský (0,16). Povšimněme si, že jsou to kraje s dlouhodobou vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnaností (Ústecký kraj dokonce dlouhodobě s nejvyšší mírou nezaměstnanosti u nás.) Dá se z toho usoudit, že vzájemný vztah je možné vysledovat, ale projevuje se do jisté hranice míry nezaměstnanosti, od které výrazným způsobem klesá. Jen těžko lze definovat tuto míru „rezignace“. (Chápeme-li pokles zájmu o živnostenské podnikání jako neochotu nebo spíš jistou formu rezignace zapojit se do ekonomické činnosti – nespadnout do „sociální sítě“).


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 41 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Hl. m. Praha

Počet OSVČ

Obrázek 43 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji

Míra nezam.

Počet OSVČ

Obrázek 45 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji

Míra nezam.

Počet OSVČ

Míra nezam.

165 000

5,00%

62 000

10,00%

28 500

12,00%

160 000

4,00%

61 000

8,00%

28 000

10,00%

155 000

3,00%

27 500

8,00%

27 000

6,00%

150 000

2,00%

26 500

4,00%

145 000

1,00%

57 000

2,00%

26 000

2,00%

140 000

0,00%

56 000

0,00%

25 500

0,00%

60 000

6,00%

59 000 58 000

2006 2007 2008 2009 2010

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,95

Obrázek 42 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji

Počet OSVČ

4,00%

Obrázek 44 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji

Míra nezam.

Počet OSVČ

10,00%

56 000

10,00%

125 000

8,00%

54 000

8,00%

120 000

6,00%

115 000

4,00%

110 000

2,00%

46 000

2,00%

105 000

0,00%

44 000

0,00%

52 000

6,00%

50 000

Kor. koef. = 0,81


4,00%

48 000

2006 2007 2008 2009 2010

Počet OSVČ

Míra nezam.

62 000 61 000 60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 55 000

15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,92

Kor. koef. = 0,16

Obrázek 46 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji

Míra nezam.

130 000

2006 2007 2008 2009 2010

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,82

Kor. koef. = -0,08

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 47 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji

Počet OSVČ

Obrázek 49 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji

Míra nezam.

Počet OSVČ

Míra nezam.

41 500

12,00%

45 000

12,00%

41 000

10,00%

44 000

10,00%

40 500

8,00%

40 000

8,00%

43 000

6,00%

39 500

4,00%

39 000

6,00% 42 000

4,00%

38 500

2,00%

41 000

2,00%

38 000

0,00%

40 000

0,00%

2006 2007 2008 2009 2010

Počet OSVČ

Počet OSVČ

Obrázek 50 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina

Počet OSVČ

Míra nezam. 12,00%

52 000

53 000

8,00%

43 000

10,00%

51 000

42 000

8,00%

41 000

6,00%

40 000

4,00%

4,00%

39 000

2,00%

48 000

48 000

0,00%

38 000

0,00%

47 000

2006 2007 2008 2009 2010


2,00% 0,00%

Kor. koef. = 0,70

Kor. koef. = 0,61

Míra nezam. 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

49 000

2,00%

Kor. koef. = 0,53

4,00%

50 000

49 000 2006 2007 2008 2009 2010

6,00%

Počet OSVČ

44 000

50 000

8,00%

Obrázek 52 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji

10,00%

6,00%

10,00%

2006 2007 2008 2009 2010

54 000

51 000

12,00%

Kor. koef. = 0,67

Míra nezam.

52 000

Míra nezam.

110 000 108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 94 000

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,78

Obrázek 48 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji

Obrázek 51 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,53

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 53 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Počet OSVČ

Míra nezam.

92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000

14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,03

Obrázek 54 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji

Počet OSVČ

Obrázek 55 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v ČR

Míra nezam.

54 000

12,00%

53 000

10,00%

52 000

8,00%

51 000

6,00%

50 000

4,00%

49 000

2,00%

48 000

0,00% 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,58


Počet OSVČ 1 000 000 980 000 960 000 940 000 920 000 900 000 880 000 860 000

Míra nezam. 12,00% 10,00%

8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 20062007200820092010 Kor. koef. = 0,72


Je relevantní sledovat vývoj počtu OSVČ a tedy i ekonomický zájem o tuto formu podnikání také v souvislosti s nějakým „pozitivním“ ukazatelem. Jelikož ne všude se prokazuje kauzalita na počtu nezaměstnaných v kraji – a tedy správnost úvahy o tom, že nárůst OSVČ je možné do značné míry chápat jako zájem o náhradu za normální zaměstnanecký vztah, zkusili jsme vysledovat závislost vývoje počtu OSVČ na vývoji průměrné mzdy v regionech. Výsledky jsou patrné z následující tabulky:

Tabulka 9 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v jednotlivých krajích v letech 2006 – 2010 Rok Kraj PSSZ

Parametr Počet OSVČ Prům. mzda (plně zaměstnané FO)

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

Počet OSVČ

2007

2008

2009

2010

26 154

27 806

30 330

31 611

31 445

0,76

113 237 116049 119205 123052 127381 20 412

22 301

23 702

24 503

25 001

Počet OSVČ

57 962

58508

59402

60250

61015

Prům. mzda (plně zaměstnané FO)

18 326

19 723

21 021

21 739

22 233

Počet OSVČ

48 819

48971

50498

53043

54694


19 354

20 624

22 312

23 425

24 013

Počet OSVČ

26 501

26754

27905

27674

27247


17 549

18 724

19 981

20 820

21 358

Počet OSVČ

57 332

58849

61271

61474

61285


17 496

20 069

21 443

22 614

22 915

Počet OSVČ

39 297

39651

40329

40552

41085


18 620

20 066

21 604

22 398

23 321

Počet OSVČ

50 235

51240

52384

52472

53505


17 950

19 241

20 803

21 856

22 357

Počet OSVČ

41 509

42332

43171

43300

44431


17 881

19 166

20 592

21 348

21 711

Počet OSVČ

40 497

41356

42463

42655

43534


18 088

19 443

21 044

21 528

22 139

Počet OSVČ

98 745

100941 103194 104712 107604


19 038

20 621

Počet OSVČ

49 143

49929

50832

50860

51527


17 647

19 112

20 460

21 465

22 003

Počet OSVČ

83 075

85072

87314

87851

89914


19 172

20 549

21 996

22 725

23 330

Počet OSVČ

50 189

51288

52262

52493

53482


17 914

19 319

20 767

21 130

21 824


Kor. Koef.

147 403 147044 148035 155271 160365


Počet OSVČ ČR

2006

22 305

23 312

23 510

0,94

0,97

0,94

0,74

0,96

0,99

0,98

0,96

0,99

0,95

0,98

0,99

0,99

903944 917984 938265 955659 977069 19 546

20 957

22 691

23 488

23 951

0,96

Zdroj: ČSSZ, ČSÚ



Velmi vysoká míra kauzality se prokazuje u 12 ze 14 krajů – a to na úrovni mezi 0,9 a 1,0. V rámci tohoto intervalu najdeme všechny kraje mezi 0,95 – 1,0 s výjimkou jednoho – Plzepského s 0,94. Zbývající dva kraje mají také vysokou korelaci – překvapivě Praha 0,76 a Karlovarský kraj 0,74. Je patrné, že Praha má vůbec zvláštní postavení v chování podnikajících. Velmi rychle jejich počet reaguje na nepatrné změny v nezaměstnanosti (velká část těch, kteří přišli o práci žádá o živnostenský list (ev. se k živnostni vrací), ještě citlivěji je možné vnímat korelaci k nárůstu průměrné mzdy a vývoj zvyšujícího se počtu živnostníků má nejstrmější křivku. Dá se z toho jednoznačně usoudit na fakt, že spíš než vývoj nezaměstnanosti v kraji působí na vývoj počtu živnostníků celkové prostředí, bohatost lidí v kraji a tedy i očekávání ekonomické prosperity obecně.


Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 56 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Hl. m. Praha

Obrázek 58 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihočeském kraji

Obrázek 60 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Karlovarském kraji

Počet OSVČ

Počet OSVČ

Počet OSVČ




165 000

35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

160 000 155 000 150 000 145 000 140 000 2006 2007 2008 2009 2010

62 000

25 000

28 500

25 000

61 000

20 000

28 000

20 000

60 000

10 000

58 000 57 000 56 000 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,76

Obrázek 57 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Středočeském kraji

15 000

59 000

27 500

10 000

26 500

5 000

26 000

0

25 500

5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,97

Obrázek 59 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Plzeňském kraji

15 000

27 000

Kor. koef. = 0,74

Obrázek 61 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Ústeckém kraji

Počet OSVČ

Počet OSVČ

Počet OSVČ




130 000

30 000

56 000

30 000

125 000

25 000

54 000

25 000

20 000

52 000

20 000

15 000

50 000

15 000

10 000

48 000

10 000

110 000

5 000

46 000

5 000

105 000

0

44 000

0

120 000 115 000

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,94


2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,94

62 000 61 000 60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 55 000

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,96

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 62 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Libereckém kraji

Obrázek 64 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Pardubickém kraji

Obrázek 66 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihomoravském kraji

Počet OSVČ

Počet OSVČ

Počet OSVČ




41 500 41 000 40 500 40 000 39 500 39 000 38 500 38 000 2006 2007 2008 2009 2010

25 000

45 000

25 000

20 000

44 000

20 000

15 000

43 000

15 000

10 000

42 000

10 000

5 000

41 000

5 000

0

40 000

0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,99

Obrázek 63 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Královehradeckém kraji

110 000 108 000 106 000 104 000 102 000 100 000 98 000 96 000 94 000

20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,96

Obrázek 65 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v kraji Vysočina

25 000

Kor. koef. = 0,95

Obrázek 67 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Olomouckém kraji

Počet OSVČ

Počet OSVČ

Počet OSVČ




54 000

25 000

44 000

25 000

52 000

25 000

53 000

20 000

43 000

20 000

51 000

20 000

15 000

50 000

15 000

10 000

49 000

10 000

52 000

15 000

51 000

10 000

50 000

42 000 41 000

40 000

49 000

5 000

39 000

5 000

48 000

5 000

48 000

0

38 000

0

47 000

0

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,98


2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,99

2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,98

Pomáháme spojit zájmy zaměstnanců se zájmy zaměstnavatelů Obrázek 68 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji

Obrázek 70 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v ČR

Počet OSVČ Počet OSVČ


Prům. mzda (plně zaměstnané FO) 92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,99

Obrázek 69 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Zlínském kraji

Počet OSVČ

Prům. mzda (plně zaměstnané FO) 54 000

25 000

53 000

20 000

52 000

15 000

51 000

10 000

50 000 49 000

5 000

48 000

0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,99


1 000 000 980 000 960 000 940 000 920 000 900 000 880 000 860 000

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006 2007 2008 2009 2010

Kor. koef. = 0,96


3. Závěry a doporučení Cílem této studie je poskytnout podrobné informace o osobách samostatně výdělečně činných. Má podrobně zmapovat jednu část podmínek těchto fyzických osob pro podnikání (vztah ke státu daným odvodovým zatížením) a porovnat ji s dapovým zatížením zaměstnancům se stejným hrubým příjmem. Měla by dát i podklady pro odpověď na některé otázky, které současná praxe přináší. Přiznejme si, že jistou míru zájmu o OSVČ přinášejí hlavně v poslední době slyšitelné hlasy naznačující pocit, že OSVČ jsou nespravedlivě dapově zvýhodpováni a na trhu práce svým způsobem (formou tzv. švarcsystému) konkurují „normálním“ zaměstnancům.

Pojďme postupně odpovídat na naznačené otázky:

1. V čí prospěch tedy vychází porovnávání výše odvodové povinnosti?

Z výše uvedených podrobných výpočtů i grafů je jednoznačně patrné, že OSVČ po celou dobu sledovaného období vykazovaly ze stejného hrubého příjmu vyšší míru celkového odvodového zatížení (výjimkou je odvodové zatížení v nejnižší příjmové kategorii (do 96 000 Kč za rok ) na samém začátku 90. let. Nejmarkantnější rozdíl je právě v této kategorii příjmů v současné době, kdy OSVČ odvádí celkem 43,5 % svého hrubého příjmu, zatímco zaměstnanci jen 11,0%. Dapová reforma v současné době připravovaná (JIM) je výrazným krokem ke sladění dapových povinností obou porovnávaných kategorií výdělečně činných.

2. Je realizovatelný právní názor – ze stejného hrubého příjmu má být stejný příjem čistý ? Statistická čísla jsou průkazná. Jejich vývoj a zejména tendence daná uvažovanou legislativní změnou otevírá prostor k zásadní otázce, zda je vůbec správné přijmout myšlenku obecné spravedlnosti tj. aby stejný hrubý příjem byl pro každou kategorii výdělečně činných zatížen stejně nebo spíš aby každý ze stejného hrubého příjmu měl naprosto stejný příjem čistý. A pokud ano, jak toho dosáhnout.

Uvedená zásadní otázka je otázkou právní. Zdánlivě jasná kladná odpověď se komplikuje, vezmeme-li v úvahu konkrétní podobu jednotlivých zákonů (už třeba odčitatelné položky od základu daně teorii naprosté rovnosti vylučují). Ve hře je navíc i pojistné – odvody, které zaručují jisté plnění v budoucnosti (předvidatelnému – u důchodového pojištění nebo Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


nepředvidatelnému – u zdravotního nebo nemocenského). Právě u pojistného musíme brát v úvahu jednak princip zásluhovosti a samozřejmě také princip solidarity. Je zřejmé, že je to stát, který právě reálnou podobou platných zákonů odpověď na tuto otázku dává. Ten určuje, jakým způsobem se stejné výdělky z různých činnosti a hlavně v různých výší zatěžují odvody. Pokud tedy vnímáme JIM jako výraz tendence přizpůsobit se ústavně právnímu názoru o rovném vztahu k dapovému a odvodovému zatížení, připomepme i adekvátnost (zásluhovost) odvodů pojistného a pojistného plnění. I když JIM výrazným způsobem sbližuje vyměřovací základy i sazby pojistného a daně z příjmu, a tím i celkové odvodové zatížení, z podrobnějšího rozboru výše je zřejmé, že jistá nespravedlnost vůči OSVČ (v porovnání se zaměstnanci) se spíš prohlubuje. Jde o to, že navýšení sazby daně z příjmu z dnešních 15 % na uvažovaných 19% (stejně u zaměstnanců i OSVČ), které by pro OSVČ (kterým zůstává na rozdíl od zaměstnanců vyměřovací základ stejný) by znamenalo prosté zvýšení daně z příjmu o 4 %. Deklarované zachování stejné odvodové povinnosti u OSVČ přineslo v návrhu snížení výše odvodů OSVČ na sociální pojištění a v souvislosti s tím podstatné snížení plnění v důchodovém věku. Fakticky tedy dochází ke zhoršení s riziky, které jsou popsány výše (kap. 2.5)

Teoreticky se tedy nabízí jediné řešení. Srovnat výši odvodů na sociální zabezpečení i všeobecné zdravotní pojištění pro OSVČ i zaměstnance. Teoreticky není důvodu, proč zaměstnanci nejsou plátci celé částky povinného pojistného (proč se o celkovou částku se zaměstnavateli dělí). Stávající praxe navíc do budoucna vyvolává teoretické dohady o budoucnosti tzv. daně z úhrnu mezd. Tak, jak je navrhovaná, je její výše tvořená součtem té části odvodů na pojistné, které dosud platil za zaměstnance zaměstnavatel, fakticky jde tedy o „pojistné“ se všemi atributy pojistného (princip zásluhovosti, solidarity aj) a jeho přejmenování na „dap - pokud by se s ní jako s daní zacházelo, by mohlo do budoucna vyvolat problémy i v případných soudních sporech.

Uvedenou myšlenku není problém „dotáhnout“ do praxe. V reálu by to znamenalo zvýšení sazeb na úrovep, která odpovídá součtu pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Na straně zaměstnavatele by potom nemělo smysl zavádět dap z úhrnu mezd (zaměstnavatel by byl jen plátcem, zaměstnanec poplatníkem pojistného), zaměstnancům by se o patřičnou částku navýšila mzda.



3. Lze vůbec porovnávat tyto dvě kategorie ekonomicky aktivních fyzických osob? Otázka rovnosti vztahu OSVČ a zaměstnance k zatížení daněmi a pojistným je však spíš otázkou ekonomicko sociologickou. V podstatě požadavek porovnávat tyto dvě kategorie je svým způsobem nesmyslný. Porovnáváme totiž na jedné straně zaměstnance – člověka, který dává přednost výhodám (především jistotě) zaměstnaneckého poměru s člověkem – podnikatelem. Připomepme, že zaměstnanec má na své straně výhody jistého výdělku, pravidelného příjmu, zabezpečení pracovních pomůcek, jistotu prostoru, světla, pravidelného přísunu práce, placenou dovolenou, placené dny svátků, výplatu nemocenských dávek, podnikové benefity a v případě potíží i odstupné. Nezmipujeme i mnoho administrativních úkonů, které za něj provádí zaměstnavatel. Při ev. chybě ručí maximálně do výše 4,5 násobku svého platu.

Podnikatel se musí postarat o zakázku, sám ji vykonat, při tom si pronajmout prostor, postarat se o teplo, vodu, nábytek a ostatní zařízení ev. pomůcky, zajistit si ev. spolupracovníky, znát všechny potřebné zákony, umět mnoho administrativních úkonů, fakturovat při nejistotě včasné úhrady takové faktury. Vzhledem k permanentnímu bezprostřednímu vystavení konkurenci musí být maximálně flexibilní. V rámci své vlastní aktivity nemá nárok na placenou dovolenou, dny svátků, odstupné. Výraznějším způsobem je tlačen k výdajům na vlastní vzdělávání, výdajům na rozvoj vlastního podnikání, k úsporám potřebným pro dobu přechodných potíží, přechodného nedostatku práce nebo navýšení objemu neuhrazených faktur a samozřejmě zabezpečení předpokládané životní úrovně v době penze. Navíc stále ručí za své ev. omyly celým svým majetkem. Je tedy v obecném smyslu spravedlnosti zřejmé, že míra rizika z takového podnikání by měla být zohledněna.

4. Problematika „švarcsystému“ Diskuse kolem nutnosti porovnání odvodového zatížení OSVČ a zaměstnance do značné míry nastartoval společenský jev, pro který se vžil název „švarcsystém“. Je zřejmé, že dlouhodobé „pseudozaměstnávání“ OSVČ a současné navýšení výdajových paušálů pro OSVČ v době krize vedly k stále častěji zveřejpovaným pocitům nespravedlivého postavení těchto dvou subjektů. Do značné míry je diskuse zužována na fakt, že OSVČ mají možnost při výpočtu vyměřovacího základu proti získanému příjmu uplatnit výdaje, zaměstnanec ne. Tento velmi zjednodušený pohled nepřipouští úvahu o tom, že i v těchto vztazích OSVČ nečerpají žádné výhody srovnatelného zaměstnance – nemají bezplatné stravenky, telefony, placenou dovolenou a zejména jistotu budoucího zájmu o jejich práci. I přes některé nevýhody (obvykle firmy uvádějí nižší míru ztotožnění se zájmy firmy) firmy volí tento způsob zadávání práce. Na webech volných míst se objevují požadavky „vlastnictví živnostenského listu“ asi u 10% nabídek. (jobs.cz). K zamyšlení nad tím, jak s tímto jevem Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


naložit je zapotřebí především jasně oddělit, kde spolupráce s externisty - OSVČ je velmi vhodnou variantou (např. služeb, které jsou pro firmu vhodné outsorcovat) a kde vlastně „švarcsystém“ začíná. Co vlastně říkají o švarcsystému pracovněprávní předpisy? (jeho původce Miroslava Švarce takový způsob zaměstnávání vlastně přivedl do vězení. Paragraf, který podnikatel Švarc porušil, však byl zrušen v roce 2006.) V podstatě nic. Jeho zákaz se dovozuje na základě paragrafů, které určují, co je tzv. závislá práce. Ta se podle zákoníku práce dá vykonávat pouze v řádném pracovním poměru. Vykonává-li jí OSVČ, firma porušuje zákon. Zákon jasně vymezuje znaky závislé činnosti. Zjednodušeně řečeno: kdo pracuje jako OSVČ pouze pro jednu firmu, pracuje v její budově v rámci její pracovní doby a dostává pravidelně pevnou měsíční odměnu- měl by být v pracovním poměru. Zákoník práce tedy zjevně zakazuje švarcsystém nepřímo přes skrytou závislou práci. S tím souvisí i eventualita postihu. Zdá se, že podle pracovněprávních předpisů švarcsystém postihnout nelze. Jediným skutečným nástrojem, jak vyjádřit nespokojenost s tímto jevem, který má stát k dispozici jsou tedy dapové zákony. V případě, že při kontrole dojde k přehodnocení obchodněprávního vztahu (mezi firmou a OSVČ) na švarcsystém hrozí firmě doměření daně z příjmu i pojistného na sociální i zdravotní pojištění (jako kdyby šlo o normální zaměstnanecký vztah). Následkem takového doměrku jsou samozřejmě i pokuty. I když jsou známy případy takového postihu, samozřejmě platí, že pokud to bude pro zaměstnavatele výhodné, na místa, která má firma uvolněná, bude OSVČ najímat ve všech případech, kdy to bude vhodné (vzhledem k předpokládané nižší míře ztotožnění se s firmou) i možné. Zejména malé firmy stále více šetří, a práce na živnostenský list je přece jen pro ně levnější. Svou roli hraje i současné znění zákoníku práce, které z hlediska flexibility pracovněprávních vztahů rozhodně všem firmám nevyhovuje. Pravdou je, že na straně zaměstnavatele jsou zde mnohé výhody:       

Za OSVČ není zapotřebí platit pojistné, není zde žádná výpovědní lhůta (pokud není dána smlouvou) a tedy žádné odstupné, žádné výplaty v nemocnosti. Jde o velmi flexibilní možnost jak „zadat“ práci při přechodné poptávce bez rizika při poklesu tohoto zájmu, Ušetří se i na poskytovaných benefitech, Ochotu OSVČ k vyšší míře intenzity práce ve srovnání s běžným zaměstnancem.

Úplné odstranění tohoto jevu je podle nás možná pouze odstraněním zásadní výhodnosti – zavedením platby pojistného pro firmu i z objemu prostředků vyplácených OSVČ, se kterými dlouhodobě bez přerušení pracuje. Vzhledem k tomu, že neexistují přesné odhady o tom, kolik OSVČ dlouhodobě pracuje v „švarcsystému“ a pozornost upřená k tomuto jevu klesá, Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


dá se předpokládat, že firmy většinou sahají k práci OSVČ v případě zájmu o přechodný vztah a tak spíš využívají jejich flexibilních vlastností.

5. Podpora živnostenského stavu Životaschopnost živnostníků je i za krátkou dobu novodobých českých ekonomických dějin prokázána. Je prokazatelné, že mají své místo v ekonomické realitě ČR. Vzhledem ke svým specifikám samozřejmě podporovat je znamená věnovat jim odpovídající – zvýšenou péči. V obecné poloze –pro podporu těchto aktivit platí všechno, co platí pro podporu jakéhokoliv podnikání u nás. Jistota a srozumitelnost právních předpisů, obecně vyšší míra vynutitelnosti zákonnosti a vyšší míra prosté podnikatelské etiky. Na druhé straně – jsou zde mnohá specifika - je jasné, že i naprosto stejné opatření má jiný rozměr dopadu do velké firmy a do podnikání živnostníka. Např. jenom stejná míra administrativy ve firmě je zabezpečována specialisty, živnostník si musí poradit většinou sám. Někde i prosté používání výpočetní techniky u živnostníků – řemeslníků je problémem. To všechno jsou detaily, jejichž výčet by převýšil záměr této studie. Fakt je, že v naší ekonomické praxi je prostor, který je pro aktivně činné živnostníky velmi vyhovující a kde se schází poptávka i nabídka po práci OSVČ. Vzhledem k tomu, že jejich počet neustále mírně stoupá, dá se říci, že i právní úprava živnostenského podnikání je ustálená. Ukazuje se, že početní vývoj OSVČ i jejich ziskové možnosti umí stát ovlivpovat i podporovat zejména prostřednictvím legislativy dapových i odvodových povinností. Informace přinášené touto studií, doufejme, přispěly ve značné míře k tomu, jak.



Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj odčitatelné položky od základu daně na poplatníka v Kč ............................................. 6 Tabulka 2 Vývoj sazeb sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnancem, zaměstnavatelem a OSVČ ...................................................................................................................................................... 10 Tabulka 3 Odvodové zatížení (dapová kvóta) zaměstnance a OSVČ při různé výši příjmu ................... 12 Tabulka 4 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP, SP při různé výši příjmu .................... 22 Tabulka 5 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ před reformou (rok 2011) ...................................... 29 Tabulka 6 Srovnání odvodů zaměstnance a OSVČ po reformě ............................................................. 30 Tabulka 7 Vývoje jednotlivých ukazatelů vztahujících se k OSVČ ......................................................... 38 Tabulka 8 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v jednotlivých krajích v letech 2006 - 2010 ..... 46 Tabulka 9 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v jednotlivých krajích v letech 2006 – 2010 .............. 51



Seznam obrázků Obrázek 1 Vývoj minimální a průměrné mzdy v letech 1993 - 2010 ...................................................... 6 Obrázek 2 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na SP OSVČ a zaměstnanců z minimální mzdy .... 8 Obrázek 3 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na SP zaměstnanců a OSVČ ................................. 8 Obrázek 4 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na SP OSVČ vs. zaměstnanci ........ 9 Obrázek 5 Vývoj minimálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ ............................... 10 Obrázek 6 Vývoj maximálního měsíčního pojistného na ZP zaměstnanců a OSVČ ............................... 11 Obrázek 7 Podíl minimálního a maximálního měsíčního pojistného na ZP OSVČ vs. zaměstnanci ...... 12 Obrázek 8 Vývoj míry odvodového zatížení zaměstnanců při různé výši příjmu v letech 1993 - 2011 13 Obrázek 9 Vývoj míry odvodového zatížení OSVČ při různé výši příjmu v letech 1993 – 2011 ............ 13 Obrázek 10 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 96 000,- Kč ........................................................................................................................ 14 Obrázek 11 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 248 976,- Kč ...................................................................................................................... 14 Obrázek 12 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 350 000,- Kč ...................................................................................................................... 15 Obrázek 13 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 519 540,- Kč ...................................................................................................................... 16 Obrázek 14 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 914 400,- Kč ...................................................................................................................... 16 Obrázek 15 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ s ročním příjmem resp. výsledkem hospodaření 2 014 400,- Kč ................................................................................................................... 17 Obrázek 16 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč .............. 19 Obrázek 17 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč ............ 19 Obrázek 18 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč ............ 19 Obrázek 19 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč ............ 20 Obrázek 20 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč ............ 20 Obrázek 21 Odvodové zatížení zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč ......... 21 Obrázek 22 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 96 000,- Kč .................. 24 Obrázek 23 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 248 976,- Kč ................ 24 Obrázek 24 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 350 000,- Kč ................ 24 Obrázek 25 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 519 540,- Kč ................ 25 Obrázek 26 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 914 400,- Kč ................ 26 Obrázek 27 Poměry odvodů zaměstnance a OSVČ na dap, ZP a SP s příjmem 2 014 400,- Kč ............. 26 Orázek 28 Porovnání odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu .................................................................................................................................................... 30 Obrázek 29 Porovnání dapového zatížení zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu .................................................................................................................................................... 31 Obrázek 30 Porovnání odvodů na SP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu . 32 Obrázek 31 Porovnání odvodů na ZP zaměstnance a OSVČ před a po reformě při různé výši příjmu . 36 Obrázek 32 Vývoj počtu OSVČ v letech 2001 – 2009 (podle údajů z ČSSZ)........................................... 39 Obrázek 33 Vývoj Počtu OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší činnost v letech 2005 – 2010 ................ 40 Obrázek 34 Vývoj počtu OSVČ, které jsou dobrovolně účastny na důchodovém pojištění .................. 41 Obrázek 35 Vývoj počtu OSVČ na vedlejší činnost a z nich platící zálohy ............................................. 41 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


Obrázek 36 Počet podaných dapových přiznání k dani z příjmů FO v ČR za zdapovací období 1993 – 2009 ....................................................................................................................................................... 43 Obrázek 37 Procentuelní změny podaných přiznání k dani z příjmu FO v ČR za zdapovací období 1994 – 2009 .................................................................................................................................................... 43 Obrázek 38 Počty plateb, vratek a celková bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob.............. 44 Obrázek 39 Roční objemy plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v mil. Kč) ................................................................................................................................................... 44 Obrázek 40 Roční změny objemů plateb, vratek a celkové bilance ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob (v %) .............................................................................................................................................. 45 Obrázek 41 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Hl. m. Praha ................................................ 48 Obrázek 42 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji ................................... 48 Obrázek 43 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihočeském kraji ......................................... 48 Obrázek 44 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Plzepském kraji........................................... 48 Obrázek 45 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji...................................... 48 Obrázek 46 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji............................................ 48 Obrázek 47 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji ......................................... 49 Obrázek 48 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Královehradeckém kraji ............................. 49 Obrázek 49 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji ...................................... 49 Obrázek 50 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina ............................................. 49 Obrázek 51 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji .................................. 49 Obrázek 52 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji ...................................... 49 Obrázek 53 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ............................. 50 Obrázek 54 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji ........................................... 50 Obrázek 55 Vývoj počtu OSVČ a míry nezaměstnanosti v ČR ............................................................... 50 Obrázek 56 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Hl. m. Praha .......................................................... 53 Obrázek 57 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Středočeském kraji ............................................. 53 Obrázek 58 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihočeském kraji ................................................... 53 Obrázek 59 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Plzepském kraji..................................................... 53 Obrázek 60 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Karlovarském kraji ................................................ 53 Obrázek 61 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Ústeckém kraji...................................................... 53 Obrázek 62 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Libereckém kraji ................................................... 54 Obrázek 63 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Královehradeckém kraji ....................................... 54 Obrázek 64 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Pardubickém kraji................................................. 54 Obrázek 65 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v kraji Vysočina ....................................................... 54 Obrázek 66 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Jihomoravském kraji ............................................ 54 Obrázek 67 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Olomouckém kraji ................................................ 54 Obrázek 68 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji ....................................... 55 Obrázek 69 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy ve Zlínském kraji ..................................................... 55 Obrázek 70 Vývoj počtu OSVČ a průměrné mzdy v ČR ......................................................................... 55



Příloha č. 1 Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1993 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000

Daň z příjmu FO Do Kč 60000 120000 180000 540000 1080000 nekonečno

15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 47%

ze základu přesahujícího (v Kč) 0 60000 120000 180000 540000 1080000

Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1994 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000


15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 44%


Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1995 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 60000 120000 180000 540000 1080000


15% 9000 Kč + 20% 21000 Kč + 25% 36000 Kč + 32% 151200 Kč + 40% 367200 Kč + 43%


Daňová pásma pro zdaňovací období roku 1996 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 84000 144000 204000 564000

Daň z příjmu FO Do Kč 84000 144000 204000 564000 nekonečno


15% 12600 Kč + 20% 24600 Kč + 25% 39600 Kč + 32% 154800 Kč + 40%

ze základu přesahujícího (v Kč) 0 84000 144000 204000 564000




15% 12600 Kč + 20% 29400 Kč + 25% 50400 Kč + 32% 211680 Kč + 40%




15% 13716 Kč + 20% 32028 Kč + 25% 54828 Kč + 32% 230316 Kč + 40%




15% 15300 Kč + 20% 35700 Kč + 25% 62700 Kč + 32% 316140 Kč + 40%


Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2000 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 102000 204000 312000

Daň z příjmu FO Do Kč 102000 204000 312000 nekonečno


15% 15300 Kč + 20% 35700 Kč + 25% 62700 Kč + 32%

ze základu přesahujícího (v Kč) 0 102000 204000 312000


Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2001 - 2006 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 109200 218400 331200


15% 16380 Kč + 20% 38220 Kč + 25% 62700 Kč + 32%


Daňová pásma pro zdaňovací období roku 2007 pro výpočet roční daňové povinnosti FO dle zákona 586/1992 Sb. Základ pro výpočet daně Od Kč 0 121200 218400 331200


12% 14544 Kč + 19% 33012 Kč + 25% 61212 Kč + 32%

2008 - 2011 Sazba daně u zaměstnance výpočet se superhrubé mzdy

15%

reforma Sazba daně u zaměstnance výpočet s hrubé mzdy

19%



DAŇOVÁ OBLAST ZDANĚNÍ OSVČ

Recommend Documents