CJ)

Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií žádost o prodloužení platnosti akreditace

doktorského studijního programu

Filozofie studijního oboru

Aplikovaná etika (P/K/3/CJ)

2

Evidenční list Název a sídlo žadatele: Univerzita Karlova v Praze, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1 Fakulta, která návrh předkládá: Fakulta humanitních studií, U Kříže 8, 158 00 Praha 5 Typ žádosti: prodloužení akreditace a rozšíření stávajícího studijního oboru o prezenční formu studia Název studijního programu: Filozofie Kód STUDPROG: P6101 Název studijního oboru: Aplikovaná etika Kód KKOV: 6101V025 Konec stávající akreditace: 20. 7. 2009 Typ studijního programu: doktorský Standardní doba studia (v letech): 3 roky Forma studia: prezenční; kombinovaná Přiznání akademického titulu:

Ph.D.

Akreditace v cizím jazyce: Adresa www stránky s textem žádosti: Předseda oborové rady: Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Zpracovatel návrhu: Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Mgr. Andrea Blahovcová Kontaktní osoba: Mgr. Andrea Blahovcová ([email protected]; tel: 221 59 25 44) Záznamy o projednávání návrhu (datum projednání): projednáno Akademickým senátem fakulty: 15. 5. 2008 schváleno Vědeckou radou fakulty: 24.6. 2008 projednáno Kolegiem rektora: 22.9.2008 Předkládaná verze: první V Praze dne: 24. 10. 2008

3

Obsah: 1. Cíle a charakteristika doktorského studijního oboru: Aplikovaná etika 1.1. Počet studentů doktorského studia 2. Charakteristika změny od poslední akreditace 2.1. Rozšíření akreditace na prezenční formu studia 2.2. Změny ve složení Oborové rady 2.3 Ostatní změny 3. Profil absolventa studijního oboru 3.1 Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních 3.2 Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe 3.3. Charakteristika profesí a institucí, kde absolvent může uplatnit získané vzdělání 4. Doktorský studijní obor a návrh témat disertačních prácí 4.1. Vstupní požadavky na uchazeče 4.2. Seznam doporučené literatury pro uchazeče i studenty 4.3. Podmínky, které student předloženého studijního programu musí splnit v průběhu studia a při jeho ukončení 4.3.1. Individuální studijní plán 4.3.2. Státní doktorská zkouška 4.4. Schválená témata disertačních prací 4.5. Přehled o studentech a absolventech 4.5.1. Počet a uplatnění absolventů 4.5.2. Přehled odborné činnosti stávajících studentů 4.5.3. Aktivní účast na konferencích s mezinárodní účastí 5. Charakteristika studijního předmětu (nebo tématického bloku) 6. Zabezpečení studijního programu Filozofie – stud.obor Aplikovaná etika 6.1. Personální zabezpečení studijního oboru 6.2. Seznam členů Oborové rady 6.3. Personální zabezpečení – vědecká, výzkumná a vývojová činnost (publikace) 6.4. Související vědecká, výzkumná a vývojová činnost 6.5. Finanční zabezpečení studijního programu 6.6. Informační zabezpečení studijního programu 7. Životopisy členů OR, školitelů a přednášejících 8. Přílohy 8.1. Souhlasy členů OR 8.2. Souhlasy školitelů a přednášejících

4

1. Cíle a charakteristika doktorského studijního oboru: Aplikovaná etika V posledních době vzrůstá zájem o etickou problematiku různých vědních i technických a praktických oborů i ve společnosti. Je to logické, protože současná technicistně a racionálně orientovaná společnost reflektuje důsledky dramatického vývoje nových technologií. V praktické činnosti je pak s různou intenzitou postrádáno dodržování základních mravních norem. Problémem je i skutečnost, že v některých oblastech lidské činnosti etické normy chybí a je třeba je vytvořit s ohledem na praxi. Neudivuje ani vznik a exponenciální nárůst nových dilematických situací, které ovšem nelze řešit ani vyřešit bez odpovědného, kvalifikovaného bádání. Z daných skutečností pak nepochybně vyplývá, že výuka a pěstování tradiční etiky jako součásti filosofie může být jen dobrým teoretickým základem, který ale musí být rozšířen o aktuální poznatky i o hledání nových způsobů řešení tak, aby mohly být akceptovány formou odborného, případně celospolečenského konsensu jako etické normy. Z uvedených důvodů jsme proto vytvořili náležitý prostor pro řešení etických problémů konkrétní praxe, a to doktorským studijním programem s názvem Aplikovaná etika. Cílem doktorského programu byla a je tedy snaha vytvořit prostor pro soustavnou vědeckou práci, jejímž společným jmenovatelem je etický rozměr rozmanitých a koncisně definovaných oborů nebo profesí. Vzhledem k tomu, že doktorský studijní program Aplikovaná etika byl zahájen v roce 2006, máme již určité zkušenosti, které nás opravňují k následujícímu konstatování: Zájemci o doktorský studijní program Aplikované etiky se skutečně rekrutují ze široké škály svébytných vědních oborů i z praxe a na základě svých praktických zkušeností si sami navrhují, jakou konkrétní oblast aplikované etiky chtějí řešit (viz seznam doktorandů a názvů jejich disertací). Osvědčuje se soustavný výcvik v kritické reflexi vlastních i cizích postojů, v rozpoznávání skrytých předpokladů a předsudků, přehlížených etických stránek a širších souvislostí zdánlivě pouze technického charakteru, a v prohlubování rozumějícího přístupu - a to vždy v rámci jisté odborné oblasti, v tomto případě humanitní v širokém slova smyslu. Další oblastí, jejíž význam v poslední době rychle roste, je vypracovávání a výklad (interpretace) rozmanitých závazných souborů více méně formalizovaných profesních pravidel jednání ve všech oblastech lidské činnosti, oborových a regionálních “etických kodexů”. Ve vědě, v hospodářství, ve veřejném životě, v oblasti zdravotní a sociální péče, v ochraně životního prostředí i v médiích se stále naléhavěji pociťuje potřeba dokonce i mezinárodních minimálních standardů jednání, jak se o ně dnes pokoušejí nejen veřejné instituce, ale i velké firmy. Takové kodexy je třeba jistě formulovat a neustále přizpůsobovat měnícím se technickým i společenským podmínkám. Samotné kodexy ovšem k prosazování etického jednání zdaleka nestačí. Stanovená rámcová pravidla je vždy třeba také průběžně a kompetentně vykládat ve stále složitějších konfliktních a 5

dilematických situacích, a to vzhledem k jejich celkovému záměru, k jejich obecné intenci, kterou už často není možné formulovat jako pravidlo. K tomu jsou vedle nezbytné kompetence odborné třeba i další dovednosti a schopnosti, pro jejichž rozvíjení není v odborných studijních programech pochopitelně místo. S etickými problémy svého povolání se člověk kromě toho obvykle setkává až v praxi, kde teprve naráží na dilematické situace, v nichž se musí orientovat a rozhodovat sám. Klasické problémy např. “omezených zdrojů”, “ochrany soukromí”, “střetu zájmů”, “vztahu cílů a prostředků”, loajality a poctivosti nebo “pravdy na nemocničním lůžku” nepřipouštějí šablonovitá řešení podle předem naučených schémat, nýbrž vyžadují často hlubší pochopení konkrétní situace, ohledy na individuální okolnosti a často i na širší souvislosti daného případu. Doktorský studijní obor Aplikovaná etika tedy předpokládá, že student do něho vstupuje nejen s ukončeným odborným vzděláním, ale i s vlastní odbornou a profesní zkušeností. Téma své disertační práce si volí právě z oblasti své odbornosti a s ohledem na tuto předchozí zkušenost. V rámci studia získá další teoretické znalosti, zejména z oblasti filosofické hermeneutiky, filosofické antropologie, teoretické etiky a teorie lidské společnosti. Ve své disertační práci musí prokázat, že je schopen samostatně analyzovat, hodnotit, případně i řešit konfliktní dilematické situace, a to nejen na základě vlastní intuice, případně s odvoláním na formalizovaná pravidla, nýbrž že je schopen svůj rozbor a řešení racionálně zdůvodnit, opřít o obhájitelné argumenty a vysvětlit. Doktorský studijní program takového typu u nás dosud chyběl a zájem uchazečů o něj je značný. Předpokládali jsme zejména zájem těch uchazečů, kteří pracují v oborech přírodních věd, lékařství, ekonomie, práva, ale i v tzv. pomáhajících profesích (zdravotnictví a sociální služby). V současnosti se potvrzuje, že náš odhad byl správný.

1.1. Počet studentů doktorského studia V současné době studuje v kombinované formě 17 studentů (l. a 2. ročník). Další očekávaný nárůst studentů v kombinované formě studia je opět cca 10/rok. Předpokládáme, že počet studentů v denním studiu nepřesáhne 10/rok. Množství přijatých studentů lze v obou formách studia případně zvyšovat nejen s ohledem na zájem uchazečů, ale především s ohledem na možnosti pedagogů, kteří toto doktorské studium realizují.

6

2. Charakteristika změny od poslední akreditace 2.1. Rozšíření akreditace o prezenční formu studia 2.2 . Změny ve složení Oborové rady: od poslední akreditace své členství ukončila: Hilda Vorlíčková (Masarykův onkologický ústav v Brně) nově schválení členové OR od poslední akreditace: MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. (Gerontologické centrum Praha) Prof. JUDr. Helena Válková, CSc. (ZČU, Plzeň) Prof. PhDr. Valerie Tóthová, Ph.D. (JČU České Budějovice) MUDr. Božena Jurašková, Ph.D. (Subkatedra geriatrie, FN Hradec Králové)

2.3. Ostatní změny týkající se profilu absolventa, obsahu a rozsahu doktorských zkoušek a předmětových změn nejsou aktuální vzhledem k tomu, že doktorský program zatím probíhá jen po dobu dvou akademických roků. Teprve po absolutoriu prvních doktorandů lze odpovědně posoudit dosavadní způsob studia a případně navrhnout změny.

7

3. Profil absolventa studijního oboru Absolvent má odborné teoretické i praktické znalosti z oblasti filosofie, antropologie a etiky, zná metody a principy vědecké práce a je dobře vybaven pro řešení etických problémů na vědeckých, odborných, ale i jiných pracovištích. Uplatní se při tvorbě, aplikaci a výkladu etických kodexů, při výuce aplikované etiky či v etických komisích. 3.1. Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných a speciálních V průběhu doktorského studia studenti navazují na své odborné zkušenosti, na znalosti získané již v předchozím studiu, a prohlubují je zejména v oblasti filozofie, kulturní antropologie, hermeneutické etiky a dalších sociálních věd tak, aby bylo možné odpovědně a vědecky přistoupit k individuálně zvolené studijní látce. V průběhu doktorského studia musí ovšem frekventanti zvládnout i principy a metody vědecké práce. Studenti mohou navštěvovat metodologické semináře (s mezinárodní účastí), jež rozšiřují jejich znalosti kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu (od designu výzkumu až po zpracování dat). V průběhu studia podporujeme a rozvíjíme tvůrčí myšlení doktorských studentů a myšlení v souvislostech. Kromě klasických a tematicky zaměřených přednášek se osvědčuje pravidelná prezentace dosažených studijních i výzkumných výsledků nejprve na doktorských seminářích, následně pak i veřejně (na odborných konferencích) a v některých případech i laické veřejnosti. Forma takové prezentace bývá i písemná (odborné články). Dbáme na to, aby každý student měl takové aktivity stanoveny jako cíle svého individuálního studijního plánu (vždy na jeden školní rok), a jejich plnění také vždy po jednom školním roce kontrolujeme.

3.2 Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe Široký záběr teoretických znalostí (od filosofie, přes antropologii, sociologii a etiku) spojený s odbornými teoretickými a praktickými znalostmi v dané oblasti profesního zaměření frekventanta nabízí dostatečně široký odborný rozhled, který ve spojení s metodickou a jazykovou vybaveností umožňuje zastávat náročné nebo řídící pracovní pozice ve zvoleném rezortu. Naši studenti v kombinované formě doktorského studia většinou působí v řídících funkcích daného oboru (zpravidla střední management) a jejich primárním cílem není změna místa, nýbrž možnost zkvalitnění stávající praxe, která ostatně byla právě tím důvodem, proč se rozhodli pro studium Aplikované etiky. 3.3 Charakteristika profesí a institucí, kde absolvent může uplatnit získané vzdělání Doktorské studium je z povahy věci studium badatelské, vědecké, nikoli čistě profesní. Lze předpokládat, že zejména absolventi prezenční formy studia budou nadále profesně působit ve výzkumu nebo v oborech, jejichž součástí je integrální 8

výzkum etiky. Absolventi kombinované formy studia již zastávají konkrétní profesní pozice a ve své profesi budou rozvíjet etiku. Ostatně někteří se o doktorské studium ucházeli právě proto, že je profesní zkušenost přivedla i k této oblasti. Typickými obory uplatnění jsou: Předně je to oblast vlastního etického bádání, jemuž prudký rozvoj technik a technologií klade stále nové a nové problémy, a to jak v rovině individuální, tak společenské. Lidská osoba, její život, zdraví, kulturní identita apod. je stále častěji předmětem administrativního, odborného i technického zacházení, které by nemělo ohrožovat její soukromí, důstojnost a čest. Stále hlubší zásahy do organizace světa v rámci globalizace a technického ovládání nás ovšem staví před nové problémy i na rovině společenských skupin (etnik, kultur atd.) a konečně i etických problémů ve vztahu k životnímu prostředí vůbec. Absolventi doktorského studia v oboru Aplikovaná etika budou dále dobře vybaveni pro řešení etických problémů na vlastních vědeckých a odborných pracovištích (např. v etických komisích, ve funkci “etických pověřenců”, jak je už dnes předpokládají např. etické kodexy grantových agentur NSF, DFG apod.), ve veřejné a státní správě, v zařízeních sociální a zdravotní péče, v profesních sdruženích a svazech apod. Další oblastí uplatnění absolventů je odborná činnost při tvorbě, aplikacích a výkladu minimálních závazných standardů jednání, “etických kodexů”, kde lze očekávat stále těsnější mezinárodní spolupráci a standardizaci. Přitom už úspěšný přenos mezinárodních pravidel do domácího prostředí vyžaduje vedle odborné kompetence i poměrně značnou erudici společenskovědní a humanitní. Absolventi se mohou dobře uplatnit při výuce aplikované etiky např. lékařské, zdravotnické, právní a sociální v různých studijních oborech vyšších a vysokých škol, kde je jejich výuka zařazena, někdy dokonce jako povinný předmět. Jedná se zejména o vysokoškolské bakalářské a magisterské programy zdravotnického typu, o vysokoškolské studijní programy, kde se studenti připravují na výkon pomáhajících profesí a o studijní programy vyšších zdravotnických škol. Výuka etiky na středních školách je zatím až na výjimky fakultativní, ale i tam by se absolventi doktorského studia mohli dobře uplatnit v případě, že mají současně pedagogickou kvalifikaci. Rovněž se mohou podílet na postgraduálním vzdělání učitelů. Zavedení doktorského studia v oboru Aplikovaná etika podstatně zvýší profesionalitu a kvalitu výuky uvedených oborů. Zatím je situace neuspokojivá a živelná, v některých studijních programech uvedeného typu chybí kvalifikovaní pedagogové nebo jsou kvalifikováni nedostatečně. Konečně je zájem o doktorské studium Aplikované etiky patrný například u lékařů, pracujících v oborech, kde jsou frekventní dilematické situace (akutní medicína, neodkladná péče, onkologie, hematoonkologie, geriatrie a gerontopsychiatrie, dále psychiatrie, celá oblast asistované reprodukce atd.) a dále těch, kteří pracují ve výzkumu a aktivně se podílejí na práci místních etických komisí (souhlas příslušné etické komise je podmínkou pro realizaci jakéhokoliv lékařského výzkumu). I když budou dále pracovat jako lékaři daných specializací, 9

systematické vzdělání v oboru aplikované etiky jim umožní lépe rozmyšlené a profesionální řešení problémů etické povahy, vázaných a vycházejících z konkrétní praxe. V analogické situaci jsou hlavní sestry velkých zdravotnických zařízení, které garantují a organizují celoústavní postgraduální vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Ukazuje se, že i pracovníci některých dalších profesí pociťují naléhavost řešit některé etické problémy své profese (viz seznam doktorandských prací). Zájem o etickou problematiku profese je značný a zvládnutí etických problémů je předpokladem kvalifikovaného řešení celé řady konkrétních situací pacientů a jejich rodin. Podobná situace se váže k výkonu všech pomáhajících profesí.

10

4. Doktorský studijní obor a návrh témat disertačních prácí 4.1. Vstupní požadavky na uchazeče Uchazeč o studium v doktorském oboru Aplikovaná etika musí být absolventem magisterského programu. Preferujeme společenskovědní, humanitní, lékařské nebo přírodovědecké zaměření. Lze samozřejmě přijmout též zájemce z řad absolventů jiných fakult, pokud se rozhodnou pro studium etických problémů v rámci svých specifických oblastí a oborů, předpokládáme však zvýšený zájem o etiku s ohledem na problémy praxe. Předpokladem přijetí je úspěšné absolvování přijímací zkoušky, při které uchazeč prokáže jak potřebné znalosti svého vlastního oboru, tak jisté pochopení pro jeho etické souvislosti a předloží rámcový návrh (projekt) své disertace. Součástí přijímacích požadavků je složení zkoušky z anglického jazyka, zohledněna bude též dlouhodobá praxe v oboru (alespoň 3 roky).

4.2. Seznam doporučené literatury pro uchazeče i studenty: • Aristoteles: Etika Nikomachova. • Císařová D. - Sovová O. a kol.: Trestní právo a zdravotnictví, Praha: Nakladatelství Orac, 2004. • Frič, P. (ed.): Korupce na český způsob. Praha: G+G, 1999. • Furrow, B.R. a kol.: Bioethics: Health Care Law and Ethics, West Group Publishing, 2001. • Hartmann N.: Struktura etického fenoménu, Praha: Academia, 2002. • Haškovcová H.: Lékařská etika, 3.vyd. Praha: Galén, 2002. • Haškovcová H.: Thanatologie, 2.vyd. Praha: Galén, 2007. • Haškovcová H.: Informovaný souhlas:proč a jak. Praha: Galén, 2007. • Kant I.: Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda, 1999. • Kohák E.: Člověk, dobro a zlo. Praha: Ježek, 1993. • Mach J.: Medicína a právo. Praha: C.H.Beck, 2006. • Mason, J.K.-Laurie, G.T.: Mason and McCall Smith´s Law and Medical Ethics. Oxford: University Press, 2006. • McIntyre A: Ztráta ctnosti. Praha: OIKÚMENÉ, 2004. • Nečasová M.: Úvod do filozofie a etiky sociální práce. MU Brno, 2001. • Ondok J.P.: Biotika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton, 2005. • Peschke K.H.: Křesťanská etika. Praha: Vyšehrad, 1999. • Příkaský J.V.: Učebnice základů etiky. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2000. • Putnová, A.: Etické řízení ve firmě. Praha: Grada, 2006. • Rich A.: Etika hospodářství/Theologická perspektiva. Praha: OIKÚMENÉ, 1999. • Ricken F.: Obecná etika. Praha: OIKÚMENÉ, 1995. • Sokol J. – Pinc Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. • Sokol, J.: Moc, peníze a právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. • Sokol, J.: Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha: Portál, 2004. • Spaemann, R.: Štěstí a vůle k dobru. Praha: OIKÚMENÉ, 1998. • Zimbardo P.G.: Moc a zlo. Praha: Vize 97, 2005, 11

Poznámka: Seznam doporučené literatury je inspirativní, uchazeč si zvolí ke studiu nejméně dva z uvedených titulů a dále předloží seznam literatury, kterou prostudoval s ohledem na svůj individuální zájem a zvolené téma projektu disertace. Také v průběhu studia doporučuje školitel každému doktorandovi takovou literaturu, která souvisí s jeho tématem disertační práce.

4.3. Podmínky, které student předloženého studijního programu musí splnit v průběhu studia a při jeho ukončení Obecné podmínky pro absolvování studia v doktorském oboru Aplikovaná etika se řídí Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy a Pravidly pro organizaci studia Fakulty humanitních studií UK. Studijní předměty: Teoretická část výuky je tvořena ucelenou soustavou teoretických tématických okruhů, vztahujících se k etice, které se váží ke konkrétně a individuálně zvolenému studijnímu cíli. Studentům jsou nabídnuty dva studijní bloky, z nichž si frekventant povinně vybírá jeden dle svého zaměření. (Podrobněji viz Individuální studijní plán.) Odborné přednášky jsou doplněny diskusními semináři, na kterých si studenti vzájemně sdělují získané znalosti a zkušenosti z praxe a prezentují výsledky svých dosavadních výzkumů a bádání v rámci psaní disertační práce. Důraz je kladen na individuální konzultace se školitelem, případně dalšími konzultanty. Praktická část výuky vychází z konkrétní odborné kompetence a profesní zkušenosti studenta, a to ve smyslu rozšíření a prohloubení praktických analytických a hermeneutických dovedností vzhledem k zvolenému tématu. Další povinnosti, které musí student plnit v průběhu studia V průběhu studia je student dále povinen: vypracovat 1 původní článek, tématicky se vztahující ke studiu zvoleného etického problému, a publikovat v recenzovaném časopise vypracovat nejméně 2 recenze aktuálně vydávaných knih s problematikou vztahující se ke studiu zvoleného oboru či tématu a publikovat je v odborném tisku zúčastnit se minimálně 2 odborných konferencí (kolokvií či sympozií), jejichž téma koresponduje se zvoleným studijním programem, a nejméně jedné z nich se zúčastnit aktivně (poster nebo krátké sdělení) Tyto požadavky jsou zajištěny prostřednictvím individuálních studijních plánů. Výuková činnost není pro studenty doktorského programu povinná, pokud však mají zájem o rozvíjení svých pedagogických kompetencí, mohou během studia: uskutečnit 2 odborné přednášky pro studenty analogického bakalářského nebo magisterského programu připravit seminář pro studenty analogického bakalářského nebo magisterského programu 12

4.3.1. Individuální studijní plán Na počátku každého nového školního roku studia vypracovává student doktorského studia po dohodě se svým školitelem svůj individuální studijní plán, do kterého zaznamená aktivity, které bude v daném školním roce realizovat. Individuální studijní plán pro každý akademický rok je schvalován Oborovou radou a na konci školního roku je kontrolováno jeho splnění. V prvním roce studia je povinností každého přijatého studenta vykonání tzv. rozdílové zkoušky, a to v oborech (resp. předmětech), které ve svém dosavadním studiu neabsolvoval a které jsou nutné k úspěšnému pokračování v doktorském studiu. Následně musí student splnit předměty z povinného a volitelného modulu. V rámci povinného modulu jsou studentům nabídnuty dva studijní bloky, jež jsou tvořeny ucelenou soustavou teoretických tématických okruhů, vztahujících se k etice konkrétně a individuálně zvoleného studijního cíle, z nichž si frekventant povinně vybírá jeden dle svého zaměření. Výuka probíhá blokovou formou, má charakter přednášky s diskusí nebo semináře, dále samostudiem doporučené literatury, doplněným konzultacemi se školitelem disertační práce a dalšími doporučenými konzultanty. V rámci volitelného modulu si student volí ty předměty, které žádoucím způsobem rozšiřují jeho odborný profil. V rámci studia si musí zvolit minimálně dva volitelné předměty. Přehled povinného i volitelného modulu je prezentován v následující tabulce:

A. Povinný modul Název předmětu I. rozdílová zkouška Antropologie a etika nebo Základy aplikované etiky Hermeneutická etika nebo Zdravotnická (lékařská) etika

B. Volitelný modul Název předmětu Teorie společnosti pro dokt. studium Člověk a handicap

Rozsah výuky Způsob zakončení 1 semestr Zkouška 2 semestry

2 semestry

zkouška

zkouška

Přednášející hodnotitel z řad kmenových učitelů Prof. Jan Sokol, PhD., CSc. Prof. Helena Haškovcová, CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Pinc Prof. Helena Haškovcová, CSc.

Rozsah výuky Způsob zakončení 1 semestr zkouška

Prof. Miloš Havelka, CSc.

1 semestr

Doc. PhDr. Zdeněk Pinc

zkouška

Přednášející

13

Člověk jako osoba pro dokt.studium Moc, peníze a právo pro dokt.studium Etika a právo Supervize, řízení a etika v pomáhajících profesích

1 semestr

zkouška

Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc.

1 semestr

zkouška

Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc.

1 semestr 1 semestr

zkouška zkouška

JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D. garant: PhDr. Zuzana Havrdová, CSc.

4.3.2. Státní doktorská zkouška Studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou, která ověří rozsah znalostí získaných v průběhu studia, obhajobou disertační práce, která doloží schopnosti adepta samostatně vědecky pracovat. Státní doktorská zkouška se skládá z jedné části, která obsahuje dva povinné a jeden volitelný tématický okruh. Jedná se o následující tématické okruhy: A. povinné tématické okruhy v následujících kombinacích: 1. Hermeneutická etika a Základy aplikované etiky 2. Zdravotnická (lékařská) etika a Antropologie a etika B. volitelné tématické okruhy, ze kterých si student volí jeden tématický okruh: 1. Teorie společnosti pro doktorské studium 2. Supervize, řízení a etika v pomáhajících profesích

Obhajoba disertační práce: Zvolené téma musí respektovat základní obsah oboru aplikované etiky. Návrh některých témat disertačních prací rámcově odpovídá problémovým okruhům aplikované etiky, které jsou uvedeny v oddílu Profil absolventa doktorského programu. Disertační práce musí mít všechny obvykle požadované náležitosti a musí obsahovat původní výsledky uchazeče. Obhajoba disertační práce probíhá před komisí.

4.4. Schválená témata disertačních prací: školitel Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.: Bioetické problémy zrození lidského života z pohledu katolické církve (Horálek, M.) Ochrana práv uživatelů sociálních služeb v kontextu externího hodnocení kvality (Syslová, D.): Problematika etiky v profesionálním chování zdravotních sestry v péči o pacienty s duševní poruchou (Tošnarová, H.) Vojenská etika (Augustin, L.) Etické souvislosti dialyzační léčby v ČR v evropském i světovém kontextu (Dvořáková, M.)

14

Kvalitním fundraisingem přispět ke zlepšení distribuce zdrojů v humanitární pomoci (Princová, K.) Etika cestování (Triantafyllakis, S.)

školitel PhDr. Zuzana Havrdová, CSc. Etické problémy spojené se zaváděním metod řízení kvality v pobytových zařízeních soc. služeb pro seniory (Štegmannová, I.) Modifikace psychodramatu v pomáhajících profesích (Švadlenová, J.) Etika pomáhání v humanitární a rozvojové pomoci v zahraničí (Hradcová, D.) školitel MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Respektování lidské důstojnosti při poskytování ošetřovatelské péče o dlouhodobě a chronicky nemocné (Rohanová, E.) Etické problémy omezených zdrojů a jejich alokace (Válková, M.) školitel Doc. PhDr. Zdeněk Pinc Etické problémy života lidí se zrakovým postižením (Neudörflová, J.) Vývoj hodnotových postojů uchazečů a žáků zdravotnické školy (Vachudová, K.) školitel Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc. Etické problémy mediace v kontextu trestní justice (Kracík, M.) Etické problémy řízení sociálních zařízení (Vrzáček, P) školitel Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Evropská etika v českých službách zaměstnanosti (Zieglerová, A.) 4.5. Přehled o studentech a absolventech (k 30. 4.2008) rok udělení akreditace: 2005 Počet studentů

- celkem: 17 - v prezenční formě: 0 - cizinců: 1

4.5.1. Počet a uplatnění absolventů Doktorský studijní obor Aplikovaná etika byl akreditován v roce 2005, ve školním roce 2006/07 zahájili studium první studenti, kteří jsou v současné době (tj. k 30. 4. 2008) teprve ve druhém ročníku studia. Zatím tedy obor nemá žádné absolventy.

4.5.2. Přehled odborné činnosti studentů za rok 2007

Holmerová, I. - Jurašková, B. - Kalvach, Z. - Rohanová, E. - Rokosová, M. Vaňková, H.: Dignity and paliative care in dementia. The Journal of 15

Nutrition, Health and Aging, 2007, 11, 6, s. 489-494. Holmerová, I. - Jurašková, B. - Zikmundová, K. a kol: Důstojnost člověka v ošetřovatelské péči a v sociálních službách. In: Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: Gerontologické centrum, 2007. Neudörflová, J.: Etické a teologické aspekty ztráty zraku jako krizové situace. In: Dolista, J. - Skořepa, L. – Pána, L. (eds.): Člověk ve stínu svého konce. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. s. 217- 223. Princová, K.: Romové a křesťanské svědomí. In: Doležel, J. (ed.): Spravedlnost a služba. Sborník odborných příspěvků a studijních textů Caritas – VOŠ. Olomouc: Caritas - VOŠ, 2007, s. 57-62. Princová, K.: Politizace humanitární pomoci ve světle milosrdné lásky. Teologické texty, 2007, 18, 2, s. 91-92. Štegmannová, I. a kol: 2. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava do roku 2010. Ostrava: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMO, 2007. Tošnarová, H.: Specifika práce na geriatrických a gerontopsychiatrických odděleních. Florence 2007, III/7-8, s. 326. Válková, M.: Zdraví pro všechny. Diagnoza v ošetřovatelství, 2007, III/6, s. 6. Vrzáček, P.: Strategické rozhodování. Strategické řízení současného neziskového sektoru. Gratis, 2007, XV, s. 4-5. Vrzáček, P.: Desatero finančního řízení. In: Manažer je odborník, management je odbornost. Sborník dobré praxe. Praha: ICN, 2007.

4.5.3. Aktivní účast na konferencích s mezinárodní účastí: Evropské trendy trhu práce a sociálních systémů (Praha 18. 3. 2008) Řízená kvalita ve zdravotní a sociální sféře (Ostrava 10. 10. 2007) Kvalita má mnoho tváří (Praha 8. 11. 2007)

16

5. Charakteristika studijního předmětu (nebo tématického bloku) Povinný modul: Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta

Přednášející /garant

Stručná anotace předmětu/tématického bloku

Základní odborná literatura

Doporučená odborná literatura

Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku

Základní odborná literatura Doporučená odborná literatura

I.rozdílová zkouška zkouška Předložení seznamu publikací, který dokládá literárně odbornou znalost doktoranda v dané problematice, tj. buď v Antropologii a etice, v Základech aplikované etiky, nebo v Hermeneutické etice či Zdravotnické (lékařské) etice Prof.PhDr. RNDr. H.Haškovcová CSc. Prof. Jan Sokol Ph.D., CSc. Doc. PhDr. Zdeněk Pinc Cílem rozdílové zkoušky je prokázat znalost aktuální situace ve zvoleném oboru s ohledem na téma zvolené disertační práce. Předpokládá se vypracování písemného sdělení na konkretizované téma a rozprava nad ním (se zkoušejícím). Haškovcová, H.: Lékařská etika, 3.vydání. Praha: Galén, 2000. Sokol, J.: Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha: Portál, 2003. Thomasma D. - Kusnerová T.: Od narození do smrti. Praha: Mladá fronta, 2000. Další literatura bude vždy doporučena individuálně s ohledem na profesní zkušenosti doktoranda a téma jeho disertační práce. Antropologie a etika zkouška Předpokladem je úspěšné složení rozdílové zkoušky. Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc. Antropologické kořeny lidské svobody a tudíž i etiky. Člověk jako konečná a přitom společenská bytost musí žít v obci (Aristotelés), a tedy hledat „způsob, jak se jeho libovůle může snášet s libovůlí druhých podle obecné zásady rovnosti“ (Kant). Dobře stanovená pravidla jeho svobodu nejen neomezují, ale teprve umožňují. Pinc Z.- Sokol J.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. H. Jonas: Evoluce a svoboda. Lidé města 2/2005, s.

17

83-96. Sokol, J.: Jak vypadá svoboda? In: Nosek, J. (vyd.): Hra, věda a filosofie. Praha: Filosofia, 2006, s. 33-40. Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku


Základy aplikované etiky zkouška Vypracování eseje nebo jinou literární formou zpracovat individuálně domluvené téma. Prof. PhDr.RNDr.Helena Haškovcová, CSc. Prof. Jan Sokol Ph.D., CSc. Cílem je prohloubit a doplnit znalosti doktorských studentů v aplikované etice s ohledem na jejich individuální profesní i vědecké zaměření. Spaemann, R.: Štěstí a vůle k dobru. Praha: OIKOYMENH 1998. Sokol, J.: Společná etika pro všechny lidi? In: Krumpolc – Poláková – Pospíšil (vyd.): Z plnosti Kristovy. Praha 2007, s. 21-40. Sokol, J.: Leges sine moribus vanae. In: Konsolidace vládnutí a podnikání 1: Umění vládnout. Praha: FSV UK, 2002, s. 113-118.


Další literatura bude důsledně individuálně volena s ohledem na téma disertační práce.

Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku Základní odborná literatura

Hermeneutická etika zkouška


Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta

Doc. PhDr. Zdeněk Pinc Porozumění, kontext a etika. Základy filosofické etiky. Hermeneutika a porozumění v situaci. Grondin J.: Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH, 1997 Pinc Z., Sokol J.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. Spaemann, R.: Štěstí a vůle k dobru. Praha: OIKOYMENH 1998. Další literatura bude důsledně individuálně volena s ohledem na téma disertační práce. Zdravotnická (lékařská) etika zkouška Vypracovat esej, nebo jinou literární formou pojednat zvolené individuální téma. 18

Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku



Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Obsahem předmětu je především popis modelových i praktických dilematických situací ve zdravotnictví s následným hledáním vhodných řešení. Haškovcová, H.: Lékařská etika, 3.vyd. Praha: Galén, 2000. Haškovcová, H.: Thanatologie, 2. vyd. Praha: Galén, 2007. Haškovcová, H.: Informovaný souhlas, proč a jak., Praha: Galén, 2007. Holčapek T. - Šustek P.: Informovaný souhlas. Praha: ASPI, 2007. Munzarová, M.: Eutanázie nebo paliativní péče? Praha: Grada Publishing, 2005. Peschke, K.H. Křesťanská etika. Praha: Vyšehrad, 2004. Pravidelné sledování odborných časopisů, zejména: Praktický lékař, Časopis lékařů českých, Florence atd.

Volitelný modul: Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku Základní odborná literatura


Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku Základní odborná literatura

Teorie společnosti pro doktorské studium zkouška Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. Základní kategorie studia lidských společností. Teorie a hypotézy v sociologii. Sociologie a dějiny. Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 1998. Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta,1997. Další literatura bude důsledně individuálně volena s ohledem na téma disertační práce. Člověk a handicap zkouška Doc. PhDr.Zdeněk Pinc Lidé se zvláštními potřebami – pohled zvenčí a vlastní zkušenost. Postižení jako handicap a jako příležitost. Postižení a lidé kolem. Goffman, E.: Stigma. Notes on the management of spoiled identity. New York, 1990. Murphy, R. F.: Umlčené tělo. Praha: Sociologické 19



Základní odborná literatura Doporučená odborná literatura Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku Základní odborná literatura Doporučená odborná literatura

Název studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta

Přednášející /garant Stručná anotace předmětu/tématického bloku Základní odborná literatura

nakladatelství, 2001. Další literatura bude důsledně individuálně volena s ohledem na téma disertační práce. Člověk jako osoba pro doktorské studium zkouška Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc. Lidská osoba v integrálním pohledu věd i filosofie. Zvláštnosti lidské anatomie, fyziologie a ontogeneze. Člověk ve společenství a v kultuře. Vlastní zkušenost. Já a ten druhý. Sokol, J.: Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha: Portál, 2003. Gehlen, A.: Der Mensch. München, 1998

Moc, peníze a právo pro doktorské studium zkouška Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc. Základní instituce lidské společnosti: moc a svoboda; vlastnictví, peníze a směna; právo, spravedlnost a lidská práva. Sokol J.: Moc, peníze a právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta, 1997. Etika a právo zkouška Student bude písemně formulovat předmět svého zájmu v oblasti etiky a práva. Zvolí si aktuální případ z praxe odpovídající oboru jeho zájmu, identifikuje jeho právní a etické aspekty a provede jejich analýzu. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D. Prof. JUDr.Helena Válková, Ph.D. Cílem je důkladně studovat vztah etiky a práva a to jak v historickém, tak především aktuálním kontextu. Mason, J.K. - McCall Smith, R.A. - Laurie G.T.: Law and Medical Ethics, 7th edition, Butterworths 2005. Císařová, D. - Sovová, O.: Trestní právo a zdravotnictví. Praha: Orac, 2000. 20





Mach, J. a kol.: Zdravotnictví a práv. Praha: ORAC, 2003. Doporučená literatura bude vybrána s ohledem na konkrétní vědecký nebo praktický zájem doktoranda.

Supervize, řízení a etika v pomáhajících profesích zkouška PhDr.Zuzana Havrdová, CSc. Cílem je důkladně prostudovat vztah supervize, řízení a etiky v pomáhajících profesích a fundovaně je aplikovat v aktuální oblasti vědeckého bádání studenta v doktorském studiu. Bedrnová, E. - Nový I.: Moc, vliv, autorita. Praha: Management Press, 2001. Havrdová, Z. - Hajný, M. - et al : Praktická supervize. Praha: Galén, 2008. Giddens, A.: Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. Putnová,A. - Seknička, P.: Etické řízení ve firmě. Praha: Grada, 2007. Lawton, A.: Ethical management for the public services.Buckingham: Open University Press, 1998 Rappe-Gieseke, K.: Die Konzeptionelle Entwicklung der Supervision in den letzten zwanzig Jahre. Supervision 2/2002, s.55-65. Vodáček, L. - Vodáčková, O.: Moderní management v teorii a praxi. Praha: Management Press, 2006. Tsui Ming-sum: Social Work Supervision. Contexts and Concepts. Thousand Oaks: Sage Publications, 2005. Doporučená literatura bude vybrána s ohledem na konkrétní vědecký nebo praktický zájem doktoranda.

21

CJ)

Recommend Documents