Podplukovnfk Ing.
Vojtěch
š o to I a
Civilní obrana v USA
Civilní obrana [dále CO), která znač nou měrou přispívá k zajištění bezpeč nosti zápolí, ve sr ovnání s minulostí řeší kvalitativně mnohem náročnější úkoly. Není dnes ani jeden stát, vice nebo méně exponovaný v mezinárodn!m dění, který by opomíjel výstavbu CO a podceňoval její význam. Zejména Spojené státy si uvědo muj[, že v příští válce by i jejich území by lo napadeno stejně tak, jako území a obyvatelstvo kteréhokoliv jiného státu na zeměkouli.
Velmi důležité je za jištěn í ochrany obyvatelstva USA. Velkoměsta a hustě zalidněné p r ostory jsou z hlediska organizač ního, technického i materiálního zajištění ochrany obyvatelstva velkým problémem. Nelze se proto divit, že názory na řešen[ jsou různé a čas od času se měn!. Do r oku 1962 propagovala vláda USA budování rodinných úkrytů, které obyvatelstvu nemohly poskytnout dostatečnou ochr anu proti pi'1sobení tlakové v lny, ale zabezpečovaly a l espoň podstatné snížení intenzity radioaktivního záření. Předpo klá da la, že úkryty by v případě války poskytly ochranu značnému počtu osob. Program měl zmičnou odezvu nejen v americké veřejnosti, ale i u výrobců, kteří
56
v krátké době dodali na trh několik stovek ri'1zných typi'1 rodinných úkrytů. Od roku 1962 však americk á vláda začala propagovat výstavbu hromadných úkrytů ve veřejných budovách. Jeden z prvních vzorových úkrytů tohoto typu byl vybudován v sídle amerického parlamentu. Kubán ská krize na podzim 1962 tento program vlády uspíšila. Urychleně byly prozkoumány jak sk lepní, tak i pos1:hoďové místnosti vícepodlažnic h budov a vhodné z nich byly upravovány jako úkryty k poskynutí ochrany proti účinkům radioaktivního záření. Od roku 1963 byly úkryty vybavovány i zásobami vody, potravin a jiných potřeb, včetně dozimetrických přístrojů. Nouzové dávky potravin na 14 dní a ostatní potřeby byly ukládány v jednotných obalech, a by nemohly být poškozeny a zneužity. Do konce června 1968 má být zajiš t ěno ukrytí 200 m iliónů osob s přip ra venými zásobami potravin př!mo v úkrytu na 5 dnů v hodnotě 2000 kalorii na osobu a den (při sn íženf počtu k a lorií n a den a osobu mohou zásoby vydržet až 14 dnů]. Úkryty neposkytují ochranu proti tlakové v lně a nemají fil tračně ventilační zařízení a ostatn [ potřebnou techniku. Úkryty skýtají pouze
ochranu proti radioaktivnímu záření v radioaktivní stopě . Spolu s evakuací obyvatelstva představuj[ hlavni směr příprav k zajištění och rany obyvatelstva USA. Všechna opatřen i k och raně obyvatelstva se připr av u ji na zák l adě podr obných analýz příští války a situace po n apaden!. Analýza poměrů ve městech Washi ngton a Baltimore však ukAzala, že evakuace obyvatelstva naráži na řadu obtíží. Např. vybraná a vyznačená \'ýpadová siln ice při poškození jen jednoho mostu může celou akci nepříznivě ovlivnit. Náklad ný r adarový systém a zejména použiti družic ke zjišťování s tartu raket má zajistit obyvatelstvu USA u r čitý čas na příp ravu při slušných opatřeni k ochraně. Přesto však doba k včasnému odsunu obyvatelstva velkoměst je přiliš krátká. Proto se vyskytuji hlasv. aby původní program v!Ady k zabezpečení ochrany proti radioa ktivnímu zářeni, nazývan ý „fallout shelter ", byl změ něn a rozšířen. Klade se otázka, zda USA musí skutečně počítat a smfřit se se skutečnost!, že v případě raketové jaderné války zahynou hned v prvnlch hodinách desftky miliónů obyvatel USA, a zda by nebylo možné na základě širokého využit! stavebnfch prostředků ztráty snfžit. Na základě toho začala pracovat studijnl skupina vědeckých p r acovniků z ORNL ( Oak Ridge National Labora tory) pod vedením prof. dr. E. P. Wignera, nositele Nobelovy ceny. Měla rozpracovat návrh na řeš ení ochrany obyvatelstva proti účin ků m tlakové vlny ve velké m městě a při tom respektovat tyto požadavky: - většina obyvatelstva má dostihnout k rytu v d o bě od vyh lášeni výstra h y ( poplachu) do okamžik u přímého napadení, tj. asi během 15 minut; - obyvatelstvo z hustě zalid n ěných části města musí mlt možnost rychle se rozptýlit; - prostory, kde se nepředpokládá pů soben! ničivých účinků tlakové vlny (např. okraje měs t ), musi být snadno dosažitelné; - k ryty musf být vybaveny tak, aby
umožňovaly
až jednoměsiční nepřetržitý pobyt; - zd ravotnick ý personá l a vedoucí osobnosti správniho apar á tu ma jí mít zajištěnu ochranu na svých pracoviš tic h nebo v místech , kde se budou zdr žovat; - rodiny, které byly během vyhlášeni poplachu a zaujimáni krytů rozděleny, maji mít možnost opětně se spojit. Studijni sku pina z ORNL dospěla k závěru, že těmto požadavkům odpovídá pouze široce rozv ě tv e n ý sys té m podzemních chodeb a štol, jejichž s!ť má být v souladu se siln i čni sítí a ulicemi. Podzemni chodby a štoly by měly být budovány v takové hloubce, aby nebyly narušen y podzemni rozvodné, komunikačni a spojovacf sítě. To znamená, že podzemní síť by ve většině měst musela být nejméně 12 m hluboko a v New Yorku, vzhledem k podzemni dráze, nejméně 33 m. Rovnoběžné chodby a štoly by neměly být jedna od druhé vic než 1500 m, aby každý chodec v krátké době stačil zajit do úkrytu. Konstrukčně se navrhuje řešit tuto sil úkrytů jako zapuštěné železobetonové válce s vnitřním p r ůmě r em 2,4 m a stěnami silnými 20 cm (viz obr. 1) . Odolnost proti
\
I
I
I
I
t /
I
1•0
I
I
tlakové v l ně, v četně vstupního zařízeni má odpovídat 7 kg/cm 2• Na vnitřních stě nách úkrytů maji být upevně n a sk lopná IC1žka, z nichž nižší je možné použít též jako sedačky . Jsou-li lůžka v horní poloze, šířka průchodové části či ni asi 1,5 m. Je-li
57
jedna řada spodních ltižek spuštěna, pak v 1 km úkrytů je možné umístit 2200 osob. P r ůchod v takovém př!padě je asi 90 cm široký. Stejný počet lež!c!ch osob na 1 km úkrytů je možně um!stit jen tehdy, bu· dou-li všechna lůžka sklopena do doln! polohy. Elektrorozvodnou, vzduchovou, spojovacl a ostatn! sítě se předpok l ádá umístit pod pod lahou. V oblastech se značnou hustotou obyvatelstva nebo s průmyslovými a výrobními závody, se majl vstupnl zařízení do úkrytů budovat ve vzdálenosti 150 m od sebe, v mlstech s menši hustotou 300 m. Vstupní zařízení má mít 4 otáčecí, proti· tlakově dveře, které umožni rychlé naplněn! úkrytů. Předpokládá se, že jedn!m vstupním zařízením může vstoupit za jednu minutu 120 osob. Při obsazování úkrytů, které vzhledem k omezeným ča sovým možnostem má zvláštní význam, je nutně zabezpečit, aby obyvatelstvo po vstupu okamžitě postupovalo systémem úkrytů směrem k okraji města a to tak dlouho, pokud to bude možné. Toto opa třeni má zajistit rozptyl obyvatelstva znej-
Obdobná situace p r ům yslov ý ch
zá vodů
je i v bezp eč no s ti a celého hospo-
d á řst ví.
Výbor pro CO
při radě
NATO doporua organizovat opatřeni CO na všech závodech a podnicích s více než 30 zaměstnanci, př i čemž opatření k ochraně osob a majetku budovat diferencovaně_ To znamená, že v některých výrobn!ch závodech se maj! budovat i zai'(zení k ochraně důležitých výrobních prostřed k ů, strojů neb i jednotlivých ag regátů, zejména těch, které m a jí r ozhodu j!ct význam při rychlé obnově vý roby. Při zajišťování obnovy bude každý zá vod spoléhat pi'edevšlm na vlastni sily a prostřed k y. Proto je t řeba, aby si vytv áře l ze svých za m ěs t nanc ů jednotky služeb CO. Je jich síla, slo~enl i materiá ln l vybaveni závis! na cha ra k teru úko lů, k tečil
58
členským
státům
připravovat
více zalidněných a zpravidla tak~ nejvíce ohrožených míst. Při přepažení jed-
notllvých chodeb se předpokládá, že pfopážky budou budovány zásadně na ktižovatkách. Tam budou současně uskladněny zásoby vody, potravin a vzduchotechnická zař!zen!, elektrické vybavení apod. Všechna tato opatřen! mají podle ná zorů studijn! skupiny silný vliv na stupeň zabezpečeni obyvatelstva. Při výbuchu nálože 10 megatun a za předpokladu , že výstaraha byla vyhlášena alespoň 15 minut před napadením může být zachráněno až 75 O/o obyvatelstva. Bude-li od vyhlášen! výstra hy hodina času k zaujetf úkrytů, ztráty poklesnou na minimum. Studijn! skupina zpracovala své úvahy na základě rozborů podmínek města Detroitu a dalších měst, včetně New Yorku. Koncem rok u 1965 se konalo symposium za účasti vědeckých pracovnr'ků a techniků z různých oborů , které tento způsob řešení ochrany obyvatelstva pro jednávalo. Realizace programu by si vy žádala náklady ve výši asi 38 miliard dolarů.
ré maji plnit, na charakteru výroby, výrobního zařízení, po č tu zaměstnanců a jiných okolnostech , v neposlední řadě i na ochotě majitele. V podnicích s 500 až 5000 zaměstnanci doporučuje výbor pro CO při radě NATO zapojit do jednotek služeb CO 8-100/o zaměstnanců. Ve velkých průmys l ových podnicích s desetitisíci pracovniků se doporuču je vytvářet jednotlivé speciální útvary CO, k teré by byly při odstraňován! následků napadení operačně podřízeny mlstn[m o rgánům CO. Za nejúči n nější způsob oc hrany závod ů v pi'fpadné r aketové jaderné vá lce se považu je včasné pře ved em výroby pod zem, především do skaln !ch podzemn!ch p rosto rů. Vzhledem k tomu, že po zahájení války nebude čas n a dalekosáhlé, o r ga n izač ně a č asově n ároč né přesu ny výr obní ho zaříze n í, pf istu pu j[ ně k te r é zá padní státy k to muto řešen! již v míru.
- vytváře n í utajovaných a decentralizovaných skladů nejdůležitějšfch náhradních dílů, pohonných hmot, potravin a su r ovin k zajištěni nepřetržitého provozu závodu v době mimořádných opatření, kdy může dojít k narušeni výrobnl kooperace, dopravy apod.; - zpracován! plánů činnosti vedoucích funkcionářů podniku při napadeni závodu; - zajištění bezpečnosti zvlášť důleži· tých oddělení a zařízeni; - vypracování cílových analýz; - plán opatření k zastavení provozu podniku; - plán evakuace podniku nebo jeho
Pod zem! jsou např. některé závody na výr obu vojenské techniky, elektrárny a sklady strategických surovin. Jejich cel kový počet je však při po rovnání se sku tečnými potřebami dosud minimálnl. Vý · zkumně ústavy USA, které se zabývaly poměrně dlouhou dobu studiem a hledá· ním nejhospodárnějšího způsobu této vý· stavby přišly k závěru, že např. výstavba strojlrenskěho závodu pod zemí je o 40 až 45 % nákladnější, než výstavba téhož závodu nad zem!. Podzemní výstavba je však přesto výhodná a účelná. Nevýhodná je pod.zemnf výstavba metalurgických zá· vodů a podniků těžkého strojírenstvl. Při průzk um u se odbornici zaměřili na využití jeskyň, tunelů, starých šachet a jiných podzemnlch prostorů. K podzem· ní výstavbě jsou nejvhodnějš! podzemní prostory, minimálně 6 m široké a 3 m vyso k é, s celkovou plošnou výměrou 2300 m2, se sklonem ne vyšš!m než 3 %. Ochrana p r ůmyslových závodů výstavbou závodů pod zemí není nová. již hit · lerovské Německo uskuteč1'1ovalo široký program podzemní výstavby prí'1myslových závodů. Dostupně prameny udávajl ,že ještě v roce 1945 předpokládalo vybudovat pod zemí 7 velkých závodů na výrobu syntetických pohonných hmot s celkovou kapacitou 300 000 tun. Tento program však nebyl splněn, neboť v březnu 1945 s e v takových závodech podařilo vyrobit jen 52 000 tun pohonných lllmot. Západnl ča · sopisy udávají, že k ochraně průmyslu mělo být v Německu a obsazených úze· mích upraveno celkem 9 miliónů m2 podzemnlch prostorů. Do konce války se podařilo upravit jen 1,6 mil. m2. Organizač ní opatření na průmyslových závodech jsou zaměřena na: - zpracování plánů a zabezpečeni nej· důležitější technické dokumentace k obnově výroby;
- zpracováni metodických pokynC1 k vyhodnocování násl e clků napaden! ; - školen i, výcvik a přípravu zaměst nanců závodů k plněni úkolů civilní obrany a popular izování opatřen ! CO mezi o byvatelstvem. V podm!nkách velké koncentrace prů myslových závodů v jednom prostoru mus! být hlavni úsilí zaměřeno k zabezpečení a ochraně ži votně nejdůlež itějších podniků, mezi něž pat ř í též vodárny, elek· trámy, plynárny, některé podniky potr a · vinářského p rům yslu, spojovacl uzly, léčebn á zařlzení a jiné.
Základnf koncepci, k terá je až dosud v USA ipři řeše ní ochrany obyvatelstva rozhodujíc!, určuje požadavek zabezpečit pře ž ití co největšího počtu obyvatelstva
v prvních třech až č ty ř ech dnech války. Tato koncepce není náhodná , nýbrž vyply· nula z velmi podrobných a všestr a nných analýz pravděpodobné situace, která vznik·
zaměstnanců;
- plán řízeni a umístění řídíc!ch vý· robnlch a správnlch orgánů závodu a při· pravu náhradnfch orgánů řízení pro pří· pad, že hlavní orgány by byly zničeny ; - vytvoření informačních s tředisek. kde každý zaměstnanec po napadení do· stane potřebně informace; - plán obnovení výroby; finanční plán; decentralizaci výroby hlavních součás t í:
decentralizaci
hlavních
výrobnich
provozů při nově výstavbě;
(
59
ne na území USA v p r ůběhu hromadného úderu raketových jaderných zbran i. Výsledky rozborů uk.í zaly, že absolutní většině obyvatelstva USA hroz! nej větší nebezpeč! právě v počátečn!m obdob! války. Jeho zdrojem, vedle působen! ostatn!ch ničivých účinků jaderného výbuchu je ploš né zamoření terénu radioaktivním zamořením ve stopě radioaktivního oblaku. Nejméně nákladná nejrychlejšl, ale také poměrně nejúčinnější je evakuace obyva telstva z velkých i jiných nejvíce ohrožených měst a zajištění ukrytí obyvatelstva USA před radioaJctivním zamořením . Při realizaci programu se vyskytlo nemálo odpůrců, kteří považovali opatřeni tohoto paslvniho způsobu ochrany za zbytečně promarněné investice. Podle jejich názorů je n eúčinná, neboť dostatečnou ochranu proti účinkům výbuchu jaderné nál ože není možné zajistit a navrhovali, aby finanční částky vynakládané na CO, byly převedeny na konto aktivn!ch obran-
ných opati'eni. Zastánci programu CO naopak pou·kawvali na nesm!rný význam těchto opatření, zejména na to, že i mnohá dřívější opatřeni a stavby CO, technic ky překonané a zastaralé, mohou stále j eště poskytovat účinnou ochranu, neboť podstatně zeslabují intenzitu škodlivého záření. Využtilm těchto staveb, převážně lehkých typů a velkých sklepn!ch mlstností, je mofaé zachránit milióny lidskýc h životů, i když kon ečný efekt zastiní nesmírný počet obětí, které si válka přes všechna přijatá opatřen! vyžádá. Program výstavby velkokapacitruch podzemních úkrytů, které by poskytovaly ochranu proti všem ú či nkům výbuchu jaderné nálože, představuje zásadní kvalitativní změnu dosavadní koncepce ukrytí obyvatelstva. Tato realizace by byla velmi rozsáhlá a po všech stránkách nároč ná. Ovšem i d!lčí projekty v některých význačných mě:.tech by znamenaly významné zkvalitněn! celkového ssytěmu ochrany obyvatelstva.