Chelčického 4, Ostrava, Česká republika, tel., fax: , tel.:

Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: [email protected], http://www.rceia.cz

Název zakázky: Číslo zakázky: Objednatel:

Strategické posouzení vlivů koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje na životní prostředí 23023 Moravskoslezský kraj

Strategické posouzení vlivů na životní prostředí koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje

SEA Dokumentace Program snižování emisí a imisí Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Regionální surovinová politika

Zpracovali:

Ing. Vladimír Rimmel Ing. Jiří Dusík Ing. Jitka Fidlerová Mgr. Simona Kosíková Ing. Ivana Kotyzová Petr Kramoliš Doc. Ing. Ladislav Kysela CSc. Gabriela Moravčíková Mgr. Martin Smutný Ing. Hana Stilerová RNDr. Vladimír Suk

- Regionální centrum EIA s.r.o. - REC - Regionální centrum EIA s.r.o. - REC ČR - samostatný konzultant - samostatný konzultant - VŠB TU Ostrava - fakulta strojní - Regionální centrum EIA s.r.o. - REC ČR - AZ GEO s.r.o. - samostatný konzultant

Schválil: Ing. Vladimír Rimmel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6.1993

Ostrava, březen 2004

Výtisk č.

Strategické posouzení vlivů koncepčních materiálů MS kraje na životní prostředí

Obsah: 1. ÚVOD............................................................................................................................................7 1.1. PŘEDMĚT POSOUZENÍ ...............................................................................................................7 1.1.1. Program snižování emisí a imisí......................................................................................7 1.1.2. Územní energetická koncepce..........................................................................................7 1.1.3. Plán odpadového hospodářství........................................................................................7 1.1.4. Regionální surovinová politika........................................................................................8 1.2. VÝCHODISKA ...........................................................................................................................8 1.3. ZADAVATEL .............................................................................................................................8 1.4. SEA TÝM .................................................................................................................................9 1.5. DOBA ZPRACOVÁNÍ..................................................................................................................9 1.6 POSTUP POSUZOVÁNÍ ................................................................................................................9 2. REFERENČNÍ CÍLE OŽP.......................................................................................................11 2.1. STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ ...........................................................................................11 2.2. VAZBY JEDNOTLIVÝCH KONCEPCÍ NA REFERENČNÍ CÍLE OŽP................................................12 2.3. VAZBY MEZI KONCEPCEMI .....................................................................................................14 3. VYHODNOCENÍ SITUAČNÍ ANALÝZY PŘEDMĚTNÝCH KONCEPCÍ......................14 3.1. POPIS ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................................14 3.2. TRENDY VÝVOJE ....................................................................................................................15 3.3. VAZBY MEZI POSUZOVANÝMI SEKTORY A NA OSTATNÍ SEKTORY...........................................16 3.4. DOPORUČENÍ A PŘIPOMÍNKY ..................................................................................................18 4. HODNOCENÍ NÁVRHOVÝCH A IMPLEMENTAČNÍCH ČÁSTÍ ..................................19 4.1. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ .......................................................................................22 4.1.1. Stanovení referenčních cílů ...........................................................................................22 4.1.2. Posouzení specifických cílů ...........................................................................................23 4.1.3. Hodnocení vlivů navrhovaných opatření na ŽP ............................................................24 4.1.4. Posouzení systému implementace ..................................................................................29 4.1.5. Závěry a doporučení ......................................................................................................31 4.2. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE .........................................................................................31 4.2.1. Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí ..............................................31 4.2.2. Posouzení specifických cílů Územní energetické koncepce...........................................32 4.2.3. Hodnocení významných vlivů navrhovaných opatření na životní prostředí ..................33 4.2.4. Hodnocení implementace ÚEK......................................................................................36 4.2.5. Doporučení a připomínky ..............................................................................................37 4.3. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................39 4.3.1. Stanovení referenčních cílů OŽP...................................................................................39 4.3.2. Posouzení specifických cílů POH ..................................................................................39 4.3.3 Hodnocení možných významných vlivů navrhovaných opatření na ŽP..........................40 4.3.4 Posouzení implementace.................................................................................................41 4.3.5 Závěry a doporučení .......................................................................................................42 4.4. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA .....................................................................................43 4.4.1. Stanovení relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí .........................43 4.4.2. Posouzení specifických cílů RSP ...................................................................................43 4.4.3. Hodnocení možných významných vlivů opatření na životní prostředí...........................47 4.4.4. Posouzení implementace RSP........................................................................................52 2


4.4.5. Doporučení a připomínky ..............................................................................................54 5. VYHODNOCENÍ MONITORINGU .......................................................................................55 5.1. NÁVRH SYSTÉMU ...................................................................................................................55 5.2. INDIKÁTORY PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ PROJEKTŮ .....................................................................56 5.2.1. Program snižování emisí a imisí....................................................................................56 5.2.2. Územní energetická koncepce........................................................................................59 5.2.3. Plán odpadového hospodářství......................................................................................60 5.2.4. Regionální surovinová politika......................................................................................63 6. ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ SEA TÝMU..........................................................................67 6.1. PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ .......................................................................................67 6.2. ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE .........................................................................................67 6.3. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................69 6.4. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA .....................................................................................70 6.4.1. Celkové shrnutí ..............................................................................................................70 6.4.2. Doporučení ....................................................................................................................70 7. SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................................72

3


Seznam tabulek: tabulka 1: Vazby mezi posuzovanými sektory ................................................................................12 tabulka 2: Referenční cíle ochrany životního prostředí - emise ......................................................22 tabulka 3: Specifické cíle Programu - emise ...................................................................................23 tabulka 4: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli - emise.....................................................23 tabulka 5: Základní opatření - emise ...............................................................................................25 tabulka 6: Rozbor vlivů opatření (nástroje) č. 3 ..............................................................................27 tabulka 7: Rozbor vlivů opatření č. 23.............................................................................................28 tabulka 8: Emisní faktory osobních automobilů ..............................................................................29 tabulka 9: Hodnocení implementace opatření - emise.....................................................................30 tabulka 10: Referenční cíle OŽP relevantní problematice ÚEK......................................................32 tabulka 11: Navrhované specifické cíle ÚEK..................................................................................32 tabulka 12: Hodnocení vlivů specifických cílů ÚEK na referenční cíle OŽP .................................33 tabulka 13: Opatření ÚEK ...............................................................................................................34 tabulka 14: Nástroje realizace ÚEK ................................................................................................36 tabulka 15: Referenční cíle ochrany ŽP relevantní k problematice POH........................................39 tabulka 16: Vybrané specifické cíle POH pro SEA posouzení.......................................................39 tabulka 17: Hodnocení vlivu specifických cílů POH MSK na referenční cíle OŽP .......................40 tabulka 18: Referenční cíle OŽP relevantní problematice RSP.......................................................43 tabulka 19: Specifické cíle RSP.......................................................................................................43 tabulka 20: Hodnocení vlivů specifických cílů RSP na referenční cíle OŽP ..................................45 tabulka 21: Hlavní úkoly RSP .........................................................................................................47 tabulka 22: Hodnocení hlavních úkolů RSP....................................................................................49 tabulka 23: Nástroje realizace RSP..................................................................................................53 tabulka 24: Před-projektové environmentální hodnocení - emise ...................................................57 tabulka 25: Indikátory pro hodnocení ÚEK.....................................................................................59 tabulka 26: Před-projektové environmentální hodnocení - POH ....................................................61 tabulka 27: Před-projektové environmentální hodnocení, indikátory - RSP...................................65

4


SEZNAM ZKRATEK:

AIM BAT BPS BRKO CO CO2 ČEZ ČGS ČHMÚ ČR DEZ DP EIA EMS EU GIS HDP HS CHKO CHLÚ CHOPAV IEA IPPC KVET KO MHD MMR MPO MS MSK MŽP NH3 NO NOx OH OKD OP OZE OŽP PCB PEN PEZ PR PRK PHO POH POPD REC

automatický imisní monitoring nejlepší dostupná technologie (Best Available Technology) bioplynová stanice biologicky rozložitelný komunální odpad oxid uhelnatý oxid uhličitý České energetické závody Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Česká republika druhotné energetické zdroje včetně odpadního tepla dobývací prostor posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) systém environmentálního managementu (Environmental Management System) Evropská unie Geografický informační systém hrubý domácí produkt Horská služba chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod Mezinárodní energetická agentura (International Energetic Agency) Integrovaná prevence kombinovaná výroba elektřiny a tepla komunální odpad městská hromadná doprava ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo průmyslu a obchodu moravskoslezský Moravskoslezský kraj ministerstvo životního prostředí amoniak nebezpečné odpady oxidy dusíku odpadové hospodářství ostravsko – karvinské doly ochranné pásmo obnovitelné zdroje energie ochrana životního prostředí polychlorované bifenyly palivoenergetická náročnost primární energetické zdroje Polská republika Plán rozvoje kraje pásmo hygienické ochrany plán odpadového hospodářství plán otvírky, přípravy a dobývání The Regional Environmental Centre 5


REZZO ROC RSP SEA SCZT SME SO2 TUV TZL ÚEK ÚP ÚPD ÚSES VE VOC VŠB-TU ŽP

registr emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší regionální odpadové centrum Regionální surovinová politika strategické posouzení vlivů na ŽP (Strategic Environmental Assessment) systém centralizovaného zásobování teplem Severomoravská energetika oxid siřičitý teplá užitková voda tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability velká energetika těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Components) Vysoká škola báňská – Technická univerzita životní prostředí

6


1. Úvod 1.1. Předmět posouzení Předmětem strategického posouzení vlivů na životní prostředí byly níže uvedené koncepční materiály Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Regionální surovinová politika. Posuzované koncepční materiály by se měly stát základními materiály pro zpracování návazných rozvojových dokumentů kraje, dále mohou sloužit pro některé rozhodovací činnosti orgánů krajské samosprávy, jako podkladový materiál při zpracování územně plánovací dokumentace apod. 1.1.1. Program snižování emisí a imisí Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (dále jen „Program) byl zpracován týmem odborníků firmy DHV CR, spol. s r.o. Jako základ pro analýzu emisí sloužily databáze REZZO 1–4. K vyhodnocení problematiky imisí je využito databází AIM ze stanic provozovaných ČHMÚ, HS a dalších drobných provozovatelů. Vyhodnocení provedeno dle jednotlivých škodlivin ve vztahu k imisním limitům pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a rovněž jsou identifikovány plošné a lokální problémy dle jednotlivých škodlivin. 1.1.2. Územní energetická koncepce Povinnost zpracování územní energetické koncepce (ÚEK) je daná zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Vlastní obsah územní energetické koncepce je stanoven v Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Pořizovatel ÚEK Moravskoslezský kraj zajistil zpracování Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje smlouvou se společností Tebodin Czech Republic, s. r. o. 1.1.3. Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství (POH) MSK je podkladem pro zpracování POH původců odpadů. Závazná část POH MSK je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství. POH MSK je zpracován na dobu 10 let tj. období 2003-2012 a bude aktualizován bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Plán byl zpracován týmem odborníků společnosti FITE, a.s. Struktura a obsah POH MSK jsou dány ustanovením § 41 a § 43 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, § 27 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech, včetně příslušných prováděcích předpisů a dále platnými směrnicemi Evropských společenství (dále jen „ES“), jejich návrhy a dalšími souvisejícími dokumenty.

7


1.1.4. Regionální surovinová politika Studie „Regionální surovinová politika – Moravskoslezský kraj“, dále jen RSP, byla zpracována týmem odborníků státní geologické služby pod vedením Ing. Petra Bezuška. Posuzovaná studie RSP má na rozdíl od ostatních předložených koncepčních materiálů odlišnou strukturu, neobsahuje členění na samostatnou analytickou, návrhovou a implementační část. Jedná se o kompaktní dokument, který obsahuje téměř všechny potřebné údaje jen v jiném řazení. Osnova pro zpracování studie RSP vychází z požadavku zadavatele (MPO). Pro potřeby SEA hodnocení a možnost srovnání s ostatními koncepčními materiály bylo posouzení vlivů RSP na životní prostředí provedeno ve třech krocích: • • •

posouzení situační analýzy posouzení návrhu cílů a opatření a posouzení systému implementace vyhodnocení monitoringu.

Vzhledem k výše zmíněné struktuře RSP, která přesně nesleduje tyto kroky, byly informace pro posouzení čerpány vždy z textů kapitol, které je obsahově naplňovaly, napříč celým dokumentem RSP.

1.2. Východiska Legislativní a další Posouzení vlivů koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje vycházelo ze zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, v platném znění. Vzhledem k tomu, že během druhé části procesu posouzení byly již částečně známy výsledky projednávaní novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Parlamentem ČR, bylo posouzení upraveno tak, aby odpovídalo v co největší míře požadavkům zákona č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Touto novelou je do českého právního řádu transponována Směrnice č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí. Posouzení zároveň zohledňovalo Metodiku posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí (vydalo MŽP, edice Planeta 3/2001).

1.3. Zadavatel Moravskoslezský kraj se sídlem:

28. října 117, 702 18 Ostrava

zastoupen:

Ing. Evženem Tošenovským, hejtmanem kraje

IČO:

70890692

DIČ:

388 - 70890692

8


1.4. SEA tým Ing. Vladimír Rimmel

- vedoucí týmu, autorizace EIA, zodpovědný za posouzení POH;

Ing. Jiří Dusík

- metodika SEA;

Ing. Jitka Fidlerová

- ochrana přírody a krajiny;

Mgr. Simona Kosíková

- metodika SEA, zapojení veřejnosti;

Ing. Ivana Kotyzová

- zodpovědná za posouzení Surovinové politiky;

Petr Kramoliš

- zodpovědný za posouzení ÚEK, obnovitelné zdroje energie;

Doc. Ing. Ladislav Kysela CSc. - velká energetika; Gabriela Moravčíková

- sekretariát, technická a organizační podpora;

Mgr. Martin Smutný

- hodnocení vazeb, metodika SEA;

Ing. Hana Stilerová

- grafické výstupy;

RNDr. Vladimír Suk

- zodpovědný za posouzení Programu snižování emisí a imisí.

1.5. Doba zpracování Posouzení vlivů koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje bylo zahájeno na základě rozhodnutí rady Moravskoslezského kraje ze dne 23. října 2003. Termín zahájení prací:

14.11. 2003

Termín odevzdání SEA dokumentace:

31.3. 2004

1.6 Postup posuzování Pro posouzení všech čtyř koncepčních dokumentů byl aplikován jednotný přístup. Při respektování stavu zpracování jednotlivých koncepčních dokumentů byl SEA týmem zvolen způsob posouzení „ex-post“, tedy posouzení již téměř dokončených dokumentů. Na základě dohody se zadavatelem, tj. Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, však měl SEA tým možnost navrhovat doplnění a úpravy všech částí koncepčních dokumentů. V souladu se zadáním rozsahu a obsahu posouzení se SEA tým při posuzování předmětných koncepčních dokumentů zaměřil zejména na: •

Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí

•

Vyhodnocení vazeb mezi jednotlivými koncepčními dokumenty z hlediska životního prostředí

•

Vyhodnocení souladu cílů a opatření koncepčních dokumentů s referenčními cíli ochrany životního prostředí

•

Posouzení možných vlivů opatření navrhovaných v koncepčních dokumentech na složky životního prostředí

•

Vyhodnocení připomínek veřejnosti

•

Stanovení podrobných ukazatelů pro sledování a hodnocení míry dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepcí

•

Stanovení systému pro sledování skutečných vlivů realizace posuzovaných koncepčních dokumentů. 9


Postupně byly hodnoceny všechny kapitoly koncepčních dokumentů. S výjimkou surovinové politiky, jejíž zpracování nebylo zadáno Moravskoslezským krajem a která sleduje odlišnou metodiku zpracování, bylo možné v koncepčních dokumentech identifikovat následující členění: •

Analytická část

•

Návrhová část

•

Implementační část

•

Monitoring

V analytické části se posouzení zaměřilo na hodnocení úplnosti, kvality a srozumitelnosti uvedených informací, dále byly identifikovány hlavní problémy a trendy vývoje životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Hodnocení návrhové a implementační části bylo provedeno pomocí sady referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů. Pro hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů bylo navrženo environmentální hodnocení projektů. Pro posouzení části sledování realizace koncepcí - monitoringu – bylo navrženo využití výše zmíněného environmentálního hodnocení projektů. Některá problematická zjištění a kritická hodnocení SEA týmu byla již v průběhu posouzení konzultována se zadavatelem. Všechna provedená hodnocení, zjištění, navržená doplnění jednotlivých koncepčních dokumentů, závěry a doporučení SEA týmu jsou uvedena v této SEA dokumentaci. Výsledky SEA budou využity při dalším postupu projednávání koncepčních dokumentů v orgánech Moravskoslezského kraje. Realizace návrhů a doporučení SEA týmu (např. zavedení systému environmentálního hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů) závisí na rozhodnutí příslušných orgánů Moravskoslezského kraje. Hlavní výstupy SEA posouzení předmětných koncepčních dokumentů jsou •

Vyhodnocení současného stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje a hlavních problémů ochrany ŽP v jednotlivých sektorech a určení možných trendů ve vývoji životního prostředí při neuskutečnění koncepcí

•

Návrh referenčních cílů ochrany životního prostředí pro koncepční dokumenty

•

Identifikace vzájemných vazeb předmětných koncepcí z hlediska životního prostředí

•

Posouzení souladu cílů a opatření koncepcí s referenčními cíly ochrany ŽP

•

Návrh systému sledování a hodnocení skutečných vlivů realizace koncepcí

•

Návrh podrobných ukazatelů pro sledování a hodnocení míry dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepcí

•

Doporučení pro aktualizaci koncepce

Zajištění přístupu k informacím a zapojení veřejnosti Součástí procesu posuzování byla povinnost zpracovatelů SEA zajistit projednání koncepčních dokumentů spolu s průběžnými výstupy SEA s veřejností. V souladu s Komunikační strategií odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje již byly koncepční dokumenty (s výjimkou Surovinové politiky) v průběhu zpracování představeny veřejnosti a připomínkovány na odborných seminářích a jiných veřejných akcích. V rámci procesu

10


SEA měla veřejnost možnost vyjádřit se k dokumentům z hlediska problematiky ochrany životního prostředí, které s realizací koncepcí mohou souviset. Úvodní informace o zahájení posuzování spolu s odkazem na www stránky SEA týmu byla uveřejněna na www stránkách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí. Na www stránkách SEA týmu pak byly dále zveřejňovány informace o probíhajícím posouzení včetně průběžných výstupů posouzení, odkazů na www stránky zpracovatelů jednotlivých koncepcí, pozvánek na veřejné semináře a prezentací (Pozn.: Vzhledem k tomu, že některé údaje v Surovinové politice Moravskoslezského kraje byly ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu označeny za údaje podléhající utajení dle nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, byly některé pasáže pro zveřejnění na www vypuštěny. Kompletní dokument v papírové podobě byl k dispozici k nahlédnutí na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství). V rámci posouzení proběhly dva veřejné semináře (27. ledna a 25. března 2004), na kterých byly prezentovány dosavadní výstupy posouzení a kde měli účastníci možnost vnášet své připomínky a komentáře. Na veřejných seminářích byli přítomni i zástupci zpracovatelských týmů jednotlivých koncepčních dokumentů. Pro rozesílání pozvánek na veřejné semináře (v elektronické podobě) byl využit seznam zainteresovaných institucí a osob, vytvořený v rámci zpracování Koncepce environmentální výchovy a vzdělávání Moravskoslezského kraje, a poskytnutý pro tyto účely zadavatelem. Vypořádání všech připomínek obdržených v procesu SEA je uvedeno v této SEA dokumentaci v přílohách k jednotlivým koncepčním dokumentům.

2. Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb mezi jednotlivými koncepčními dokumenty z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí.

2.1. Stanovení referenčních cílů Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na základě analýzy stavu životního prostředí stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah posuzovaných koncepčních dokumentů k jednotlivých referenčním cílů ochrany životního prostředí (viz tabulka 1). Tímto způsobem bylo možné identifikovat vzájemné vazby mezi posuzovanými dokumenty. Pro hodnocení cílů a opatření jednotlivých koncepčních dokumentů pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním z posuzovaných koncepčních dokumentů. Tímto způsobem byly určeny čtyři sady referenčních cílů, které byly dále doplněny o další relevantní cíle na základě dohody expertů SEA týmu. Tyto sady jsou uvedeny v kapitolách hodnocení návrhových částí jednotlivých koncepčních dokumentů (kapitola 4).

11


2.2. Vazby jednotlivých koncepcí na referenční cíle OŽP tabulka 1: Vazby mezi posuzovanými sektory Vztah k sektorům

Cíle

Energetik Odpady Suroviny Emise a Ovzduší a klima

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“ ¨, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel snížit znečištění ovzduší z dopravy zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozují zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení zákaz spalování některých druhů paliv v malých zdrojích při výstavbě nových zařízení použít nejlepší dostupné technologie

X

0

0

X

0

0

0

X

X X X X 0 X X 0

X X X 0 0 0 0 0

0 0 X 0 0 0 0 0

X X X X X X X 0

0 0 X X

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

Hluk

15. snižovat expozici hluku 16. zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny

0 0

0 0

0 0

X X

Povrchové a podzemní vody

17. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu a na hraničním profilu s Polskem

0

0

0

0

18. podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací

0

X

0

0

12


Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje

Krajina

Zdraví obyvatel

19. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 20. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 21. obnova krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické činnosti 22. zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů 23. využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin 24. zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin 25. řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity 26. prohlubovat poznatky o geologické stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin 27. aktualizovat předpokládaný vývoj spotřeby surovin, upřesnit trendy využití

0

Vztah k sektorům X X

X

0 0

0 0

X X

X 0

X X 0 0 0

X 0 0 0 0

0 0 X X X

0 X 0 0 0

0

0

X

0

28. zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

X

X

X

X

29. zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu

0

0

0

X

30. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

0

0

0

0

31. soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace 32. vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí

0 X

0 X

0 0

0 0

0 0

X 0

0 0

0 0

X

X

X

0

0

0

0

0

0 0

X 0

X 0

0 0

0

0

0

0

Staré zátěže 33. snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 34. využit tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” 35. vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Osvěta a vzdělávání 36. podpořit systém výchovy a vzdělávání dětí a mládeže zaměřený na osvojení vzorců chování, (EVVO)

odpovídajících principům udržitelného rozvoje 37. zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí 38. prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 39. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

13


2.3. Vazby mezi koncepcemi Na základě tabulky 1 byly identifikovány vazby mezi jednotlivými koncepcemi zejména v oblasti ochrany ovzduší, nakládání s odpady, nakládání s energiemi a výroby energie, nežádoucích vlivů na půdu a horninové prostředí, ekologické stability krajiny a biodiverzity, zdraví obyvatel a environmentální výchovy a vzdělávání. Všechny koncepční dokumenty by měly přispět k omezování vzniku odpadů. Podrobnější popis vzájemných vazeb posuzovaných i dalších koncepcí je uveden v kapitole 3.3.

3. Vyhodnocení situační analýzy předmětných koncepcí 3.1. Popis životního prostředí Charakteristika životního prostředí kraje je zpracována z pohledu jednotlivých koncepčních dokumentů. Souhrnně platí, že Moravskoslezský kraj i přes postupné zlepšování od počátku 90-tých let stále patří mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou uhlí (důlní poklesy), kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže), znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů. Účelem zpracovaných analýz bylo nalézt hlavní problémy a přednosti životního prostředí v kraji a na ně zaměřit hlavní pozornost v návrhových částech. V posuzovaných dokumentech byly identifikovány následující problémy (střety zájmů), které se v řadě případů týkají více než jednoho dokumentu: •

Emise oxidů dusíku výrazně překračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu

•

Emise CO překračují hodnotu celostátního průměru o více než 100%

•

Emise uhlovodíků jsou oproti roku 2000 o 10 % vyšší

•

Pro emise TZL, SO2, NOx a CO jsou rozhodující zdroje podléhající IPPC

•

Vzrůstá podíl dopravy na emisích NOx a uhlovodíků

•

Okresy Ostrava a Karviná jsou nejvíce imisně zatíženými oblastmi České republiky

•

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije 55% obyvatel kraje

•

Rozsáhlá území s výrazně sníženou ekologickou stabilitou krajiny, především v okresech Ostrava a Karviná

•

Velkoplošné poškození krajiny v důsledku dlouhodobé těžební i průmyslové činnosti

•

Existence starých ekologických zátěží v urbanizovaných územích

•

Vysoká produkce průmyslových odpadů

•

Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklace surovin

•

Zábor půdy – těžba černého uhlí, ložiska stavebních surovin. Část těžbou dotčených pozemků je rekultivacemi vracena k novému využití

•

Ochrana přírodních hodnot – prvky ÚSES, maloplošná chráněná území často vznikají v místech lomů, štěrkoven, cihelen, pískoven ap., kdy se paradoxně roztěžením plochy ložiska 14


vytvoří vhodné podmínky pro flóru či faunu (obnažení skalního podkladu, jezírka, mokřiny), které by za normálních okolností na lokalitě nevznikly •

Ochrana vodních zdrojů – střety s CHOPAV, PHO zdrojů podzemních vod a přehradních nádrží, ochrannými pásmy lázeňských zdrojů

•

Změna vzhledu krajiny – rozsáhlé odvaly, haldy, odkalovací nádrže.

3.2. Trendy vývoje Výstupem zpracované analýzy životního prostředí kraje je rovněž specifikace možného zhoršování (hrozeb) současného stavu. V případě, že nebudou přijata účinná opatření k řešení současných problémů, nedojde ke zlepšení kvality životního prostředí v kraji a s velkou pravděpodobností bude: •

překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu pro emise oxidů dusíku;

•

postupně se budou zvyšovat emise uhlovodíků;

•

nadále poroste podíl mobilních zdrojů na emisích oxidů dusíku a uhlovodíků;

•

poroste počet obyvatel kraje žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší;

•

přetrvává nevyhovující způsob zneškodňování odpadů (zejména skládkováním) na úkor omezování vzniku, případně využití a recyklace odpadů;

•

rizika pro zdraví obyvatelstva v důsledku znečištění ŽP a životního stylu;

•

pokračující devastace části území z důvodu nedostatečného zabezpečení asanačněrekultivačních prací;

•

stávající kontaminace půdy a podzemních vod v průmyslových areálech v urbanizovaných územích, zabraňující jejich dalšímu využití;

•

upřednostňování výstavby "na zelené louce" oproti využívání opuštěných ploch (brownfields) zejména v intravilánech obcí;

•

prosazování investičních projektů s možnými závažnými dopady na životní prostředí a upřednostňování ekonomického rozvoje na úkor sociálních a environmentálních aspektů udržitelného rozvoje kraje;

•

v období let 2020 – 2025 dojde k definitivnímu ukončení těžby černého uhlí na území Moravskoslezského kraje, resp. v celé ČR. Tento stav bude zřejmě kompenzován hlavně dovozem z Polska;

•

v souvislosti s nebezpečím výstupu plynů (metanu) na povrch, zejména v hustě osídlených oblastech, se předpokládá otevření a těžba ložisek zemního plynu z bezpečnostních důvodů;

•

kraj není soběstačný v těžbě štěrkopísků a cihlářských surovin. Plánované práce na významných stavbách v oblasti infrastruktury (dokončení železničního koridoru a dálnice D47, modernizace letiště v Mošnově) si vyžádají enormní potřebu stavebních materiálů a tím dojde k vyčerpání zásob na některých ložiscích v kraji. Bude řešeno dovozem stavebních surovin z Olomouckého kraje, ze Slovenska a především z Polska;

•

více se budou využívat odpady po těžbě některých surovin. Odpady z těžby a úpravy stavebního kamene by zčásti mohly nahradit štěrkopísky při výstavbě silnic, hlušina 15


z černouhelných hald může být použita pro úpravu komunikací nižších tříd, surovinu z hald břidlic lze využít jako plnidla pro výrobu expanditu. SEA tým považuje uvedené hrozby za klíčové a doporučuje zaměřit na jejich eliminaci odpovídající pozornost. Jako nejdůležitější rozvojové příležitosti vedoucí ke zlepšení životního prostředí byly vybrány: •

Komplexní revitalizace krajiny, s důrazem především na využití devastovaných území

•

Aktivní přístup významných průmyslových podniků, regionálních a místních subjektů při řešení environmentálních problémů (EMS, čistší produkce, dobrovolné dohody)

•

Rozvoj ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) na všech stupních škol. Zvýšení účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti ŽP

•

Zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména využití biomasy

•

Pokračující restrukturalizace průmyslu a zemědělství

•

Spolupráce sektorů s významnými dopady na životní prostředí.

Jako klíčový nástroj pro zlepšení stávajícího stavu se jeví možnost využití všech dostupných legislativních nástrojů, a to zejména u zdrojů znečišťování životního prostředí podléhajících procesu IPPC. Z dalších nástrojů je navrhováno využití ekonomických, organizačních a institucionálních, nejsou pominuty ani nástroje založené na bázi informační a dobrovolné.

3.3. Vazby mezi posuzovanými sektory a na ostatní sektory Program snižování emisí má nejsilnější vazby na Územní energetickou koncepci a na Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury. Výroba tepelné a elektrické energie v kraji výrazně ovlivňuje množství emisí. Prognóza výroby energií a struktury energetických surovin je jedním z důležitých vstupních údajů pro koncepční práce v odpadovém hospodářství. Využívání ušlechtilých paliv v nově budovaných, případně rekonstruovaných stávajících zdrojích znečištění ovzduší může významně přispět ke snížení emisí některých znečišťujících látek. Totéž tvrzení platí i v případě širšího využívání alternativních zdrojů energie. Opatření v dopravě jsou dalším významným krokem ke snižování emisí a následně i imisí. Mezi tato opatření lze řadit například modernizaci komunikací, včetně výstavby dálnice D47, zavádění vozidel MHD s alternativním pohonem, organizaci dopravy a parkování ve velkých městech. Mimo těchto hlavních vazeb jsou uvedeny i další významné souvislosti s dokumenty přijatými na mezinárodní a národní úrovni. Jde zejména o Národní program snižování emisí, Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje, Státní program podpory úspor energie z obnovitelných zdrojů. Velmi těsná je vazba mezi energetickými systémy a odpadovým hospodářstvím. Oba strategické dokumenty mají řadu průniků. K nejdůležitějším patří: -

výroba tepelné a elektrické energie výrazně ovlivňuje skladbu a množství odpadů; prognóza výroby energií a struktury energetických surovin je jedním z důležitých vstupních údajů pro koncepční práce v odpadovém hospodářství;

-

prognóza těžby černého uhlí, jejímž důsledkem je produkce hlušin a báňských odpadů;

16


-

rozvoj plynofikace, zejména v oblasti individuálního bydlení, výrazně mění skladbu směsných komunálních odpadů v daných oblastech;

-

odpady, především organické, představují značný energetický potenciál;

-

biologicky rozložitelné odpady a následná výroba kompostu mohou rozvinout pěstování energetických plodin, což je potřebné zohlednit v energetických bilancích.

Přímá souvislost mezi dopravní infrastrukturou a odpadovým hospodářstvím se projeví v následujících oblastech: -

racionalizace a zvýšení bezpečnosti transportu odpadů, vč. nebezpečných v důsledku optimalizace dopravních systémů;

-

možnost transportu odpadů i přes hranice kraje a ČR v závislosti na kvalitě a bezpečnosti dopravní infrastruktury,

-

nepřímý (negativní) vliv z titulu navýšení produkce odpadů z nových investic realizovaných v důsledku rozvoje dopravní infrastruktury, zejména dálnic, železničních koridorů a případně i vodní cesty,

-

zvýšená produkce odpadů při výstavbě a zejména rekonstrukcích jednotlivých prvků dopravní infrastruktury,

-

zvýšený požadavek na suroviny při výstavbě dopravní infrastruktury se zvýšenou možností uplatnění stavebních materiálů na bázi odpadů.

Souvislosti mezi plánem odpadového hospodářství a programem snižování emisí existují v oblastech: -

emise skládkových plynů,

-

emise plynů při zpracování bioodpadů,

-

emise způsobené nakládáním s odpady:

-

při manipulaci s odpady,

-

při dopravě odpadů,

-

při zpracování odpadů za účelem jejich využití nebo odstranění,

-

při spalování odpadů, případně jiné termické úpravě.

Snižování emisí rovněž souvisí se snižováním energetické náročnosti a s růstem využívání obnovitelných energetických zdrojů, což se pozitivně promítne do poklesu produkce odpadů. Při navrhování jednotlivých způsobů nakládání s odpady jsou důkladně posuzovány vlivy na životní prostředí, zejména pak na zatížení ovzduší emisemi. V dokumentech jsou popsány rovněž vazby a vlivy na „Společný regionální operační program“, „Sektorový operační program životní prostředí“ a další rozvojové dokumenty. Vazba mezi surovinami a odpadovým hospodářstvím vychází z toho, že rozhodující objem odpadů na území kraje tvoří v současné době anorganické odpady z tepelných procesů, za nimi následují stavební a demoliční odpady. V sídelních centrech regionu je nutno do budoucna řešit problém dožívajících komplexů panelové výstavby, jejíž životnost byla počítána v horizontu 30-50 let. V budoucnu (s výhledem roku 2010 a dále) nepochybně dojde k nutnosti komplexní rekonstrukce těchto budov nebo jejich nahrazením novou výstavbou. V obou případech je důležité, aby orgány kraje již v současných úvahách tuto problematiku analyzovaly (především kvantitativní a kvalitativní charakteristiky) a připravovaly 17


modely optimálního řešení. Výsledky zpracování by měly být ekvivalentním způsobem promítnuty do aktualizovaného plánu odpadového hospodářství i surovinové politiky kraje. Jako perspektivní druhotná surovina se jeví odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů (zejména odpady po těžbě štípatelných břidlic, stavebního kamene a černého uhlí). V některých případech jsou již využívány jako druhotné stavební suroviny. Poměrně rozsáhlá těžba přírodního sádrovce razantně poklesla v souvislosti s nadbytkem odpadního energosádrovce po odsiřování tepelných elektráren. Zemní plyn vytěžený v regionu zůstává podstatnou částí v místní síti, kde slouží k energetickým účelům a to zejména v ostravsko – karvinské aglomeraci (vyhřívání objektů, ohřev užitkové vody na povrchu důlních podniků, distribuce k maloodběratelům atd.). V souvislosti s požadavky trhu a úbytkem zásob černého uhlí v kraji bude nezbytné zajistit účelné a ekonomicky výhodné využití dalších domácích energetických zdrojů, které umožní omezit závislost na dovozu paliv a energie. Jako jeden z výstupů POH MS kraje bude zpracován přehled tzv. klasických druhotných surovin tvořených vybranými odpady a zároveň přehled potenciálních druhotných surovin a jim příslušných odpadů. V POH jsou zachyceny případné vlivy očekávaných odpadů z těžby a úpravy nerostů na odpadové hospodářství kraje.

3.4. Doporučení a připomínky Z hlediska rozsahu zpracování obsahují analytické části posuzovaných dokumentů dostatek informací pro zpracování návrhových a implementačních částí. Z hlediska kvality a srozumitelnosti zpracovaných informací nejsou ze strany SEA týmu závažnější připomínky. Dílčí (formální) nedostatky prvních verzí byly většinou ve finálních verzích odstraněny. Analytická část „Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje“ je kvalitně zpracovaný, přehledný materiál, ve kterém jsou jasně definovány stávající problémy v souvislosti s kvalitou ovzduší Moravskoslezského kraje. Jedná se o velmi dobrý základ pro návrhovou část koncepce. Nedostatky, které se v této části programu vyskytly jsou technického rázu (v některých případech méně přehledné grafy a chybějící jednotky v tabulkách ) a v žádném případě neubírají dokumentu na kvalitě. Dle názoru hodnotitelů byly pro jeho zpracování použity všechny dostupné podkladové materiály, které byly přehledně a se znalostí věci zpracovány. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována. Z hlediska úplnosti obsahuje analýza ÚEK prakticky všechny podstatné údaje a informace týkající se daného odvětví. Dokument je však zbytečně rozsáhlý a tím málo přehledný. Při nejbližší aktualizaci se doporučuje analýzu přepracovat tak aby byl jednoznačný výchozí stav a prognóza dalšího vývoje v zásobování a spotřebě energie v MSK. Poměrně málo je údajů o spotřebě energie v průmyslových odvětvích, podstatně větší prostor je věnován bytovému a komunálnímu sektoru, přestože podíl na spotřebě energie je opačný. V kapitole 1.2.3 uvedené ukazatele energetické vybavenosti doporučujeme zjednodušit na ukazatele používané v celostátním i mezinárodním srovnávání, tj. PEN na 1 mil. Kč HDP, na 1 obyvatele, spotřeba elektrické energie na obě tyto jednotky apod. Z hlediska rozsahu zpracování obsahují analytické části posuzovaných dokumentů dostatek informací pro zpracování návrhových a implementačních částí. Z hlediska kvality a srozumitelnosti zpracovaných informací nejsou ze strany SEA týmu závažnější připomínky. 18


Formální připomínky k analýze RSP se týkají občasných překlepů, použití nezvyklých zkratek (PPS, VA) bez vysvětlení, neúčelného členění kapitoly 2.4 na další – jedinou – podkapitolu 2.4.1, záměny spojení „rudních surovin“ v názvu podkapitoly 6.1.4 za „nerudních“. Ve studii RSP není zmíněna problematika hořících hald a znečišťování prostředí jejich zplodinami – vazba na „Program snižování emisí a imisí“.

4. Hodnocení návrhových a implementačních částí K hodnocení návrhových a implementačních částí byly použity sady referenčních cílů ochrany životního prostředí pro jednotlivé koncepční dokumenty, které byly vybrány ze základní sady referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz Kapitola 2.1). Byl vyhodnocen vztah cílů a opatření jednotlivých koncepčních dokumentů k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí. Pro hodnocení implementace koncepčních dokumentů (SEA tým předpokládá, že jednotlivé koncepční dokumenty budou realizovány prostřednictvím konkrétních projektů) byl navržen systém environmentálního hodnocení projektů, které budou realizovány v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů. Tento systém je založen na základě hodnocení, zda jednotlivé projekty přispívají k plnění stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů. Systém environmentálního hodnocení projektů je navržen ve dvou následujících krocích: A. Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé projektů, které budou předkládány pro financování v rámci jednotlivých koncepčních dokumentů, by měli mít možnost provedení nepovinného předprojektového environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A (viz níže). Poskytování těchto služeb může zajišťovat příslušný odbor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, popřípadě externí subjekt, který bude ze strany Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pověřen k této činnosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace.

19


Předloha A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ANO NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. ANO NE Předběžné hodnocení projektu na:

vlivů

Předběžné hodno-cení vlivů (tato hodnocení by měla vzít v úvahu hod-nocení možných env. rizik jednotli-vých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace)

pozitivní

bez vlivu

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5) Dílčí složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví, - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - půda, - voda, - ovzduší, klimatické faktory, - hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

20

negativní

Doporučení pro úpravy projektu (tato doporučení by měla respektovat doporučení SEA týmu k jednotlivým aktivitám/opatřením (viz předešlé části SEA dokumentace)


B. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace jednotlivých koncepčních dokumentů. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o podpoře Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pro daný projekt. Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů) budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci jednotlivých koncepčních dokumentů. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu. Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno) Shrnutí vlivů projektu na: Kvantitativní Hodnocení Závazné podmínky pro hodnocení jednotlivých přidělení finančních jednotlivých relevantních prostředků v rámci relevantních ukazatelů (provádí jednotlivých koncepcí ukazatelů výběrová komise (provádí výběrová s případným tato hodnocení by komise- tato doporučení slovním měla vzít v úvahu by měla respektovat vysvětlením hodnocení možných dopor-čení SEA týmu (informace env.rizik jednotlivých k jednotlivým opatřením podává aktivit/opatření (viz - viz předešlé části SEA předkladatel předešlé části SEA dokumentace) projektu) dokumentace) Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5)

21


Předloha B: Formální environmentální hodnocení – Dílčí složky ŽP – obyvatelstvo, lidské zdraví – biologická rozmanitost, fauna, flóra, – krajina – půda, – voda, – ovzduší, klimatické faktory, – hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ

4.1. Program snižování emisí a imisí 4.1.1. Stanovení referenčních cílů Referenční cíle ochrany životního prostředí pro hodnocení Programu snižování emisí a imisí jsou uvedeny v tabulce 2. tabulka 2: Referenční cíle ochrany životního prostředí - emise 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší z dopravy zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin

22


4.1.2. Posouzení specifických cílů Specifické cíle Programu snižování emisí jsou uvedeny v kapitole A.1.5. části A a dále v kapitolách B.1. až B.3 části B. tabulka 3: Specifické cíle Programu - emise Cíl č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Navrhované specifické cíle Snižování emisí využití všech legislativních nástrojů ke snížení emisí stacionárních zdrojů aplikace plánů snížení emisí aplikace obecných a individuálních emisních limitů aplikace plánů zavádění správné zemědělské praxe investice do využívání obnovitelných zdrojů energie nepřímá podpora omezování emisí z malých zdrojů optimalizace řízení dopravy ve městech modernizace komunikací a výstavba obchvatů zavádění vozidel MHD s alternativním pohonem organizace dopravy a parkování ve městech navrhnout a realizovat komplexní hospodaření s biomasou v MS kraji.

tabulka 4: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli - emise Vazby specifických a referenčních cílů sniž. emisí Referenční cíl č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Specifické cíle (č. 1-11) 1 +2 +2 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 +2 +1 0 +1 +1 0

2 +2 +2 +1 +1 +1 0 +1 0 0 0 +2 +1 0 +1 +1 0

3 +2 +2 +1 +1 +1 0 +1 0 0 0 +2 +1 0 +1 +1 0

4 +2 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1

5 +1 +1 +1 +2 +1 0 +2 +1 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 +2

6 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +2 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 0

7 +1 +1 +1 +1 0 +2 0 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0

8 +1 +1 +1 +1 +1 +2 0 0 +2 +2 +1 -1 -2 -1 -1 0

9 +1 +1 0 +1 0 +2 0 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0

stupnice hodnocení: +2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

23

10 +1 +1 0 +1 0 +2 0 +1 +1 +2 +1 -1 -1 -1 -1 0

11 +1 +1 +1 +2 +1 0 +2 +1 0 0 +1 +1 +1 0 0 +1


Modernizace komunikací a výstavba obchvatů měst a rovněž tak i organizace dopravy a parkování ve městech povedou ve většině případů k záborům půdy a z hlediska ochrany krajiny mohou představovat i nežádoucí antropogenní procesy, které vedou k degradaci půdního prostředí, dále je v těchto případech možný i negativní vliv na ekologickou stabilitu krajiny a zachování krajinných hodnot. Při návrzích realizace těchto projektů je nutné zvážit soulad projektu s územním plánem příslušného územního celku a pečlivě vybírat z variant navrhovaného řešení takovou, která bude mít co nejnižší negativní vlivy na referenční cíle v ochraně ovzduší, půdy, horninového prostředí a přírodních zdrojů. Vazby mezi specifickými cíli, které souvisejí se snižováním emisí z dopravy a referenčními cíly č. 1 – 5, jsou v tabulce vyhodnoceny jako pozitivní. Je ovšem nutno zdůraznit, že tyto pozitivní vazby mohou mít v některých případech pouze lokální význam. Na některé části území města může sice dojít realizací opatření v dopravě k podstatnému snížení emisí, ale na jiném místě dojde ke zhoršení stavu. Může to být případ nevhodně zvoleného umístění záchytného parkoviště nebo hromadných garáží, např. v blízkosti obytných souborů či jiných chráněných zón. 4.1.3. Hodnocení vlivů navrhovaných opatření na ŽP K dosažení cílů uvedených v Programu snižování emisí a imisí je navržena dlouhá řada opatření. Jde o systémová, organizační, i konkrétní technická opatření. V dokumentu jsou podrobně popsána a diskutována jednotlivá opatření, která bude vhodné aplikovat v implementační části programu. Tato opatření jsou členěna standardním způsobem, který je využíván ve strategických a koncepčních dokumentech: - normativní - ekonomická - organizační - institucionální - informační - dobrovolná. U každého z navrhovaných opatření je podrobný popis, který obsahuje legislativní základ daného opatření, orgán zodpovědný za jeho implementaci, popis opatření a očekávané efekty s ohledem na hlavní cíle programu. Z daného souboru opatření jsou dále vybrána prioritní opatření, dělená na nápravná a preventivní pro regulaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění ovzduší. Jsou rovněž popsána opatření u jednotlivých kategorií zdrojů znečištění ovzduší, nejsou opomenuty ani malé zdroje znečištění a plošné zdroje. Je rovněž uveden i význam plánů snižování emisí a důraz je kladen na nápravná a preventivní opatření u všech typů zdrojů znečištění. Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka č. 5). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých opatření na složky životního prostředí. Jednotlivá opatření, navrhovaná v Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a v návazných akčních programech byla hodnocena z hlediska zabezpečení jejich implementace. Přehled hodnocení je uveden v následující tabulce.

24


tabulka 5: Základní opatření - emise č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

formulace opatření Opatření normativní Územní plánování a územní rozhodování Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišťování ovzduší Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie Aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší Možnost omezit spalování rostlinných materiálů Stanovení látek, pro které budou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity Zpracování provozních řádů Energetický audit Územní energetická koncepce Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst Zavedení zón snížené rychlosti Zavedení environmentálních zón Operativní kontrola emisních parametrů vozidel Opatření ekonomická Poplatky za znečišťování ovzduší Investice do energetické infrastruktury Investice do úspor energie Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Finanční podpory domácnostem Placený vjezd do určitých částí měst Finanční podpora hromadné dopravy Podpora výstavby hromadných garáží Finanční podpora při obnově vozového parku Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem 25


č. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62.

formulace opatření Podpora dodatečných technických opatření u vozidel Opatření organizační Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů s cílem omezení sekundární prašnosti Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících VOC Regulační řád Sledování dodržování štítkování energetických spotřebičů Parkovací politika Infrastrukturní opatření Optimalizace řízení dopravy Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy Snižování přepravní náročnosti území Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice Vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou Podpora práce doma (teleworking) Podpora všech forem elektronické komunikace Opatření institucionální Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší Opatření informační Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší Poskytování informací, výchova a osvěta Posuzování vlivů na životní prostředí Získávání a zpracovávání informací o významných zdrojích znečišťování Podpora vývoje modelových nástrojů Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy Opatření dobrovolná Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků Podpora zavádění dobrovolných aktivit Demonstrační projekty

Hodnocení vlivů jednotlivých opatření (nástrojů) na referenční cíle a složky ŽP je uvedeno v přílohách č. 1-4. Sada navrhovaných opatření (62 opatření) je velmi dobře nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na prevenci, opírá se o současný legislativní rámec a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření velmi dobře pokrývá i všechny referenční cíle jak v ochraně ovzduší, tak i cíle programů, které mají přímou vazbu na Program snižování emisí. Všechna opatření a jejich hodnocení ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí a k jednotlivým složkám životního prostředí jsou uvedena v příloze č. 1-4. V následujících tabulkách jsou uvedena opatření, která mohou, při necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního prostředí, nebo přímo neplní cíle ochrany ovzduší. Vlivy opatření na ovzduší a na některé složky ŽP jsou hodnoceny stupnicí od +2 do –2. Daná problematika je řešena v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření.

26


tabulka 6: Rozbor vlivů opatření (nástroje) č. 3 Opatření: Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečištění ovzduší Referenční cíle dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot +2 ,-2 Pozitivní vliv lze očekávat pouze emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, v případě, že provoz nového zdroje NOx,VOC a amoniak nahradí, stávající zastaralý zdroj omezovat emise znečišťujících látek, u kterých +2 ,-2 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 1 bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, +2,-2 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 1 zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi +1 Předpokládá se, že u nových zdrojů a přírodními zdroji budou využity BAT přispět k omezování vzniku odpadů +1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 4 snížit znečištění ovzduší z dopravy 0 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných +1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 4 zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z malých 0 bez vlivu lokálních topenišť snižovat expozici hluku 0 bez vlivu zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního 0 bez vlivu a rozšiřovat chráněné zóny snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů +1,-1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 1 s největšími riziky pro zdraví obyvatel zamezení vlivu nežádoucích antropogenních 0,-1 pouze výjimečně povolovat výstavbu procesů, které vedou k degradaci půdního tohoto typu zdroje na "zelené louce" a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 0,-1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 12 zachování a zvýšení ekologické stability krajiny 0 bez vlivu a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím 0 bez vlivu ochrany krajinného rázu využít kontaminovaných půd pro pěstování 0 bez vlivu průmyslových a energetických plodin Složky ŽP obyvatelstvo, lidské zdraví 0,-1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 1 biologická rozmanitost, fauna, flóra 0 bez vlivu krajina 0 bez vlivu půda 0,-1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 12 voda 0 bez vlivu ovzduší, klimatické faktory -1 viz komentář k vazbě na ref. cíl č. 1 hmotné statky a kulturní dědictví, včetně 0 bez vlivu architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Využití legislativních nástrojů k integrovanému povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečištění ovzduší. Návrh podmínek pro realizaci: Povolení staveb tohoto charakteru udělit pouze v případě převažujících pozitivních vlivů na ŽP. stupnice hodnocení: +2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv může mít pozitivní i negativní vliv 27


Prakticky všechna opatření byla posouzena jako přiměřená a vhodná ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí. Pouze opatření „zavedení zón snížené rychlosti“ se z počátku jevilo jako nelogické ve vztahu k cíli „Snížení emisí“. Zdůvodnění tohoto tvrzení opírá SEA tým o hodnoty emisních faktorů, které jsou zveřejněny na serveru www.env.cz, Hodnocení tohoto opatření je uvedeno v následující tabulce, zdůvodnění je v komentáři hodnocení u jednotlivých referenčních cílů. tabulka 7: Rozbor vlivů opatření č. 23 Opatření: Zavedení zón snížené rychlosti Referenční cíle dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší z dopravy zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin Složky ŽP

-1

viz komentář k ref. cíli č. 2

-2

-2

Při nižších rychlostech dochází k vyšším emisím látek do ovzduší, např. emise oxidu uhličitého jsou o 27 % vyšší (30/50 km/h), emise oxidů dusíku o 11%. viz komentář k ref. cíli č. 2

-1


0 -2 0 -2

bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 2 bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 2

+1 +1 0

viz komentář k ref. cíli č. 10 Velmi malý pozitivní, a lokální vliv nevyváží negativní vliv na ovzduší bez vlivu

-1


0 0

bez vlivu bez vlivu

0

bez vlivu

0

bez vlivu

obyvatelstvo, lidské zdraví -1 viz komentář k ref. cíli č. 2 biologická rozmanitost, fauna, flóra 0 bez vlivu krajina 0 bez vlivu půda 0 bez vlivu voda 0 bez vlivu ovzduší, klimatické faktory -2 viz komentář k ref. cíli č. 2 hmotné statky a kulturní dědictví, včetně 0 bez vlivu architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: Opatření využívat výjimečně, po kompletním vyhodnocení všech očekávaných vlivů. 28


Toto opatření má zcela jistě své místo při řešení problematiky dopravy a bezpečnosti silničního provozu, kde bude využíváno. Ovšem z hlediska snižování emisí z dopravy může být kontraproduktivní. Lze doporučit, aby realizace opatření probíhala vždy po zhodnocení negativních vlivů na ovzduší a bylo využíváno pouze v nejnutnější míře. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že každé opatření v dopravě, které vede ke snížení rychlosti jízdy, obecně ke změnám rychlosti, má vždy negativní dopad na množství emitovaných škodlivin do ovzduší. Z tohoto důvodu se jako nejefektivnější jeví ta opatření, která vedou ke zvýšení plynulosti silničních provozu (kvalitní povrchy vozovek, „zelená vlna“, atp.). Jako doklad pro výše uvedená tvrzení uvádíme přehled emisních faktorů pro osobní automobily splňující emisní třídu EURO 2. tabulka 8: Emisní faktory osobních automobilů osobní automobil EURO 2 -1

rychlost [km.h ]

30

50

70

CO2 [g.km ]

0.6227

0.4866

0.3916

NOx [g.km-1]

0.2929

0.2660

0.2505

CxHy [g.km-1]

0.1271

0.0932

0.0723

-1

V dalších částech dokumentu je navrhována realizace opatření vedoucích ke snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší (imise). Jsou zde definovány obecné zásady a cíle programu snižování emisí. Tyto zásady a cíle jsou stanoveny na základě analýzy současného stavu a očekávaných vývojových trendů. Jsou důkladně analyzovány možnosti jednotlivých skupin zdrojů znečištění ovzduší s ohledem na hlavní cíl Programu, tj. dosažitelnost emisních stropů pro Moravskoslezský kraj. Je provedena rekapitulace dosud aplikovaných opatření, jejich efektivnost a pro jednotlivé skupiny zdrojů jsou stanoveny odpovídající nástroje ze sady nově navrhovaných opatření. Na základě provedené imisní inventury byly definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Je rovněž provedeno vyhodnocení vztahu emisí a imisí dle jednotlivých lokalit Moravskoslezského kraje, jsou popsány časové trendy vývoje znečištění ovzduší dle jednotlivých škodlivin a popsán pravděpodobný původ znečištění. Stejně jako v předchozím případě je provedena rekapitulace dosud aplikovaných opatření, jejich efektivnost a pro jednotlivé znečišťující látky a rovněž jsou stanoveny odpovídající nástroje ze sady nově navrhovaných opatření, včetně časového plánu implementace. Rovněž je proveden odhad očekávaných efektů včetně jejich časového horizontu. 4.1.4. Posouzení systému implementace Jedná se o zařazení řešení navrhovaných opatření do činností odpovědné instituce, realizace v daném území, mobilizace dostupných zdrojů, která budou naplňovat cíle dokumentu. Odpovědné instituce mohou být orgány státní správy, samosprávy, ale i další instituce jako jsou nevládní organizace, agentury, podnikatelé apod. Nedílnou součástí dokumentu by měl být také finanční plán. V něm je nutno navrhnout financování navržených prioritních oblastí a opatření z veřejných zdrojů ČR, zdrojů EU, případně ze soukromých zdrojů. 29


Jednotlivá opatření, navrhovaná v Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a v návazných akčních programech byla hodnocena z hlediska zabezpečení jejich implementace. Přehled hodnocení je uveden v následující tabulce. tabulka 9: Hodnocení implementace opatření - emise Nástroj / Název Provést finální kategorizaci stáv. zvláště velkých zdrojů Integrovaná povolení pro konkrétní zvláště velké zdroje Povolení k umisťování staveb, nových výrob a technologii Povolení ke změnám staveb, paliv a technologii Aplikace plánů snížení emisí u zdrojů emitujících VOC Aplikace plánů snížení emisí u ostatních technických zdro-jů neplnících nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity Aplikace plánů snížení emisí u stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů Aplikace plánů zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů organizacemi Provedení energetických auditů ve veřejných budovách Návrh zón s částečným/úplným omezením vjezdu ve městech Operativní kontrola emisních parametrů vozidel Aplikace obecných a individuálních emisních limitů Investice do úspor energie Investice do využívání obnovitelných zdrojů energie Podpora výměny starých kotlů ve veřejném sektoru Návrh způsobu podpor změny otopných systémů v domácnostech Nepřímá podpora omezování emisí tuhých látek z malých zdrojů Nepřímá podpora omezování emisí VOC z malých zdrojů Výstavba silničních obchvatů Modernizace komunikací Snižování přepravní náročnosti území Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst Infrastrukturní opatření Doplnění posouzení kvality ovzduší kraje Pasportizace zdrojů Upřednostnění EŠV v přímých nákupech Nepřímá podpora užívání EŠV Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací. Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Finanční podpory domácnostem Poskytování informací, výchova a osvěta Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný předpisy Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů

Použité hodnocení úrovně zajištění: dobré zajištění - 2 dostačující – 1

Legislativní 1 2 2 2 2

Institucionální 2 2 2 2 2

Finanční 1 2 2 2 1

2

2

2

2

1

2

2

1

2

1

2

2

1

2

1

0 2

2 2

2 1

2 1

1 1

1

2

1

0

1

1 1 2 2 1

2 2 2 2 2

0 1 0 0 1

1 2 1 1 1

1 1 1 1 1

0

2

0

1

1

1

2

0

1

1

1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1

1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1

2

1

1

1

0

2

0

0

1

0 0 0 0 0 2

2 2 1 1 1 2

0 1 0 0 0 1

0 0 0 0 0 2

1 1 1 1 1 1

není (není ujasněno) - 0

30

Monito- Termín rovací 2 2 2 2 2 1 2 1 2 1


Z provedeného hodnocení je zřejmé, že implementace je velmi dobře zajištěna po institucionální stránce, ve velké většině případů existuje i legislativní (účinná či méně účinná) podpora, implementovaná opatření lze (ve většině případů) monitorovat a kontrolovat z hlediska stanovených termínů. Zvýšenou pozornost bude ovšem třeba věnovat finančnímu zajištění. K tomuto účelu jsou v hodnoceném dokumentu navrženy následující zdroje financí: -

vlastní zdroje provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší; rozpočet kraje; obecní rozpočty; podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR; podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Dále jsou navrženy možnosti financování realizace jednotlivých opatření. 4.1.5. Závěry a doporučení Návrhová a implementační část „Programu snižování emisí“ je kvalitně zpracovaný, přehledný materiál který je základem pro řešení stávajících problémů s kvalitou ovzduší Moravskoslezského kraje. Jako klíčový nástroj pro zlepšení stávajícího stavu se jeví možnost využití všech dostupných legislativních nástrojů, a to zejména u zdrojů znečištění ovzduší podléhajících procesu IPPC a dalších významných zdrojů znečištění ovzduší. Soubor opatření ke zlepšení stávajícího stavu je nastaven správně a je plně v souladu s cíli Státní politiky životního prostředí a dalšími celostátními a krajskými koncepčními materiály. Sada navrhovaných opatření (cca 50 opatření) je velmi dobře nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části a velmi dobře pokrývá i všechny referenční cíle jak v ochraně ovzduší, tak i cíle programů, které mají přímou vazbu na Program snižování emisí. Důslednou aplikací navržené sady opatření lze stanovených cílů dosáhnout. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována. Určitým problémem však je finanční zabezpečení realizace jednotlivých opatření. Zpracovatel SEA dokumentace doporučuje, aby tomuto aspektu byla věnována náležitá pozornost a bylo rovněž přihlédnuto k možnostem sdružování finančních prostředků z různých zdrojů.

4.2. Územní energetická koncepce 4.2.1. Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí Referenční cíle OŽP, jejichž formulace jsou uvedeny v následující tabulce, byly vybrány tak, aby souvisely se zaměřením ÚEK, tj. pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ÚEK ovlivněny.

31


tabulka 10: Referenční cíle OŽP relevantní problematice ÚEK č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

formulace referenčního cíle OŽP Dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx,VOC a amoniak. Při výstavbě nových zařízení volit nejlepší dostupné technologie. Přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji. Přispět k omezování vzniku odpadů. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů. Snižovat znečišťování ovzduší malých lokálních topenišť. Zákaz spalování některých druhů paliv v malých zdrojích. Zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin. Zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti. Vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí. Snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji.

4.2.2. Posouzení specifických cílů Územní energetické koncepce Výběr specifických cílů vychází z ÚEK MS kraje. Specifické cíle Územní energetické koncepce jsou přehledně shrnuty v části nazvané „Souhrny, zásady pro realizaci navržené strategie“. tabulka 11: Navrhované specifické cíle ÚEK Cíl č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Formulace specifického cíle Neomezovat využití instalovaných kapacit výrobních energetických, průmyslových či zemědělských systémů, za předpokladu splnění zákonných požadavků ke snížení emisí stacionárních zdrojů Stabilizovat stávající systémy centrálního zásobování teplem, účelně je rozšiřovat Vytvořit podmínky pro realizaci úspor energie v oblastech výrobních, distribučních a spotřebních systémů Vytvořit podmínky pro realizaci využití obnovitelných zdrojů energie Vytvořit podmínky pro substituci ekologicky nevhodných paliv primárními energetickými zdroji nebo obnovitelnými zdroji energie V případě budování nových zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování respektovat podmínky nezvyšování produkce emisí a podmínky kvality ovzduší v ovlivňovaných územích Zajistit spolehlivost dodávek energie na celém území kraje Zajistit zásobování definovaných rozvojových a transformačních území energií Zvážit možnosti plošné plynofikace v obcích s vysokým podílem spalování hnědého uhlí, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Respektovat podmínky přípustnosti, tj. regulativy zásobování jednotlivých katastrálních území energií dle navržené koncepce

Posouzení hlavních vazeb specifických cílů ÚEK MS kraje s referenčními cíli OŽP je provedeno v následující tabulce. Vazby jsou hodnoceny v rozsahu +2 až –2 dle kvantitativních hodnot.

32


tabulka 12: Hodnocení vlivů specifických cílů ÚEK na referenční cíle OŽP Referenční cíl č.

Vazby specifických a referenčních cílů ÚEK Specifické cíle (č. 1-10)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

1 -1 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0

2 +1 0 +1 +1 +1 0 +1 0 0 0 +1 0 +1 0

3 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 +1 +1 +1 +1 0

4 +1 +1 +1 +2 +1 +2 +1 +1 +1 +1 +2 +1 +1 +1

5 +1 +1 0 +1 +1 +2 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 0

6 -2 +1 -2 +1 0 +1 +1 0 0 0 -1 0 -1 -1

7 +1 0 +1 +1 +1 0 +1 +1 0 0 0 +1 +1 +1

8 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 0 0 +1 +1 +1 +1

9 +1 0 0 0 +1 -1 +1 +1 +1 0 -1 0 +1 +1

10 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 0 0 +1 +1 +1 +1

stupnice hodnocení: +2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

Jak vyplývá z tabulky hodnocení navrhovaných specifických cílů koncepce, realizace některých cílů může mít i negativní vlivy na referenční cíle ochrany životního prostředí. Jedná se zejména o případy výstavby nových zvláště velkých a velkých zdrojů, které i v případě, že budou aplikovány nejlepší dostupné technologie, vždy přispějí ke zvýšení celkového množství emisí. SEA tým doporučuje, aby v těchto případech byly pečlivě zváženy všechny možné varianty řešení a negativní dopady realizace projektů tohoto druhu byly minimalizovány. Kromě zmíněných vlivů na kvalitu ovzduší může jít i o negativní vlivy na zábory půdy. Z hlediska ochrany krajiny může realizace projektů představovat i nežádoucí antropogenní procesy, které vedou k degradaci půdního prostředí, dále je v těchto případech možný i negativní vliv na ekologickou stabilitu krajiny a zachování krajinných hodnot. Při návrzích realizace těchto projektů je nutné vždy vyhodnotit soulad projektu s územním plánem příslušného územního celku.

4.2.3. Hodnocení významných vlivů navrhovaných opatření na životní prostředí V dokumentu jsou podrobně popsána a diskutována jednotlivá opatření, která je nezbytné realizovat pro naplnění stanovených cílů Územní energetické koncepce. Tato opatření jsou členěna dle problémových okruhů, které jsou koncepcí řešeny: opatření strategického a koncepčního charakteru opatření územně plánovací opatření k realizaci zvýšení hospodárnosti užití energie 33


opatření k využití obnovitelných zdrojů energie opatření k zajištění územního rozvoje kraje opatření k zajištění spolehlivosti zásobování energií U každého problémového okruhu jsou navrhovaná opatření konkretizována, je uveden legislativní základ daného opatření, orgán zodpovědný za jeho implementaci, popis opatření a očekávané efekty s ohledem na hlavní cíle koncepce. Soubor navrhovaných opatření postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na prevenci, opírá se o současný legislativní rámec a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření dobře pokrývá relevantní referenční cíle ochrany životního prostředí i cíle programů, které mají přímou vazbu na Územní energetickou koncepci. Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí. Všechna opatření a jejich hodnocení ve vztahu k referenčním cílům a k jednotlivým složkám životního prostředí jsou uvedena v příloze č. 5-8. tabulka 13: Opatření ÚEK č. 1. 2. 3.

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Opatření Koncepční a strategická Zpracování, či aktualizace územních energetických koncepcí statutárních měst a pro katastrální území obcí s rozšířenou působností. Zpracování koncepce možností využití obnovitelných zdrojů energie v Moravskoslezském kraji. Zpracování výsledků aktualizace státní energetické koncepce o hospodaření energií pro podmínky Moravskoslezského kraje. Územně plánovací Při budování nových zdrojů energie nebo při změně dokončených staveb dodržovat regulativy stanovené v Územní energetické koncepci Moravskoslezského kraje. Spalování pevných fosilních paliv upřednostňovat pouze ve velkých stacionárních zdrojích znečišťování a to za podmínek splnění požadavků zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Upřednostňovat zásobování dodávkovým teplem z centrálních systémů zásobování teplem o to zejména v dosahu již vybudovaných systémů. Při zásobování energií využívat dostupné obnovitelné zdroje energie. Specifikovat jako veřejně prospěšné stavby energetická výrobní a distribuční zařízení včetně jejich ochranných pásem dle energetického zákona č.458/2000 Sb. Určit vhodné polohy pro vybudování úpraven biomasy pro spalování v malých a středních zdrojích znečišťování. Zajistit spolehlivé zásobování energií nově koncipovaných rozvojových lokalit. Navrhnout plošnou plynofikaci pouze těch sídelních útvarů, kde je předpoklad ekonomické přijatelnosti realizované výstavby plynovodů. Upřednostňovat účelnou ekologizaci zdrojů energie a aplikaci kombinované výroby tepla a elektřiny. Prosazovat zásady hospodárného užití energie. Zvýšení hospodárnosti využití energie Substituce tuhých fosilních paliv ekologicky vhodnějšími zdroji energie. Modernizace zdrojů tepla a regulace vytápění. Zvýšení tepelné ochrany vytápěných domů. Modernizace světelných zdrojů. Modernizace elektrických spotřebičů. 34


č. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

34. 35. 36.

37. 38. 39. 40. 41.

Opatření Využití obnovitelných zdrojů energie, zvláště biomasy. Modernizace otopných soustav. Zvýšení úrovně energetického managementu. Využití druhotných zdrojů tepla. Modernizace technologických zařízení. Zvýšení úrovně managementu výroby. Modernizace a zvýšení efektivnosti distribučních systémů. Zvýšení účinnosti při výrobě tepla a elektřiny. Využití obnovitelných zdrojů energie Využití biomasy a využití nadbytečné zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin. Využití lesních dřevin ke spalování pro individuální účely. Využití bioplynu v místě vzniku. Upřednostňovat individuální využití před systémovou aplikaci. Využití geotermální energie na bázi vody a na bázi suchého zemského tepla. Využití energie okolního vzduchu na bázi tepelných čerpadel vzduch – vzduch zejména pro potřeby individuálního vytápění. Využití energie povrchové vody na bázi tepelných čerpadel voda – vzduch. Využití energie vodního spádu na bázi malých vodních elektráren. Využití sluneční energie zejména pro ohřev teplé užitkové vody a to jak v rodinných domcích tak i v obytných domech s centrální přípravou TUV. Zajištění územního rozvoje kraje Využívat disponibilní kapacitní rezervy ve stávajících distribučních systémech za podmínky zachování spolehlivosti dodávek energie. Při budování technické infrastruktury aplikovat metody postupné výstavby. Při rozhodování o koncepci zásobování teplem upřednostňovat formy dodávkového tepla na bázi kombinované výroby tepla a elektrické energie a užití obnovitelných zdrojů energie. Zajištění spolehlivosti zásobování energií Specifikace výrobních a distribučních systémů relevantních pro monitorování spolehlivosti dodávek energie. Projednání havarijních plánů zpracovaných pro jednotlivé liniové systémy zásobování energií s jejich vlastníky a zajištění jejich případné aktualizace. Specifikace spotřebitelských systémů s mimořádnými prioritami v oblasti spolehlivosti zásobování energií. Specifikace hlavních problémů v oblasti spolehlivosti dodávek energie a zpracování odpovídajících plánů na jejich řešení. Zajištění systémů pravidelných aktualizací priorit.

Uvedená opatření byla posuzována z hlediska jejich souladu s referenčními cíli ochrany ŽP. Dále byl stanoven vliv jejich realizace na jednotlivé složky životního prostředí. Posouzení souladu definovaných specifických cílů ÚEK MS kraje s referenčními cíli OŽP a hodnocení vlivů na ŽP je provedeno v tabulce pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí –2 až +2 (viz tabulka 12). Pro opatření č. 4., 5. a 8 byly identifikovány negativní vlivy. Pro tato opatření byl zpracován podrobnější rozbor s komentářem, kde zpracovatel SEA považoval za nutné problematiku podrobněji vysvětlit. Jedná se o opatření, která mohou, při necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního prostředí. Daná problematika je řešena v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření s návrhem podmínek ke zmírnění jejich nepříznivých vlivů.

35


4.2.4. Hodnocení implementace ÚEK Způsob implementace Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je popsán v části „Energetický management“ a v části „Souhrny, zásady pro realizaci navržené strategie“. Jsou zde stanoveny základní principy řízení realizace změn v oblasti energetiky, které povedou k dosažení stanovených cílů. Je navrženo zařazení navrhovaných opatření do činností odpovědné instituce, realizace v daném území, mobilizace dostupných zdrojů, která budou naplňovat cíle dokumentu. Odpovědné instituce mohou být orgány státní správy, samosprávy, ale i další instituce jako jsou nevládní organizace, agentury a rovněž i podnikatelské subjekty. tabulka 14: Nástroje realizace ÚEK 1. Nástroje pro aplikaci v podnikatelské a bytové sféře Energetický audit Energetický management Tepelná ochrana budov Otopná soustava Osvětlovací soustava Elektrické pohony Hospodárnost Obnovitelné zdroje energie Kogenerace Osvěta 2. Nástroje pro aplikaci na úrovni MSK Strategické a koncepční dokumenty (ÚEK územních obvodů, koncepce využití OZE) Energetický audit Investice do energetické infrastruktury Investice do úspor energie Program podpory zpracování energetických auditů energetických hospodářství, ve kterých jsou instalovány střední a velké stacionární zdroje znečišťování Program zlepšování tepelné ochrany a účinnosti vytápěcích systémů v obytných budovách Program podpory využití solárních systémů pro přípravu TUV Program podpory pro zpracování biomasy pro spalování v malých a středních zdrojích znečišťování Program podpory pro úpravu topenišť v malých a středních stacionárních zdrojích znečišťování pro spalování biomasy Program podpory využití geotermální energie, energie půdy, energie vody a energie vzduchu na bázi tepelných čerpadel

Harmonogram realizace opatření je rozpracován výhledově do roku 2022 s pětiletými časovými horizonty. 1. etapa

období roku 2002 až 2007

2. etapa


3. etapa


4. etapa


36


Pro 1. etapu řešení byly stanoveny tyto hlavní kroky: - zpracování strategických a akčních plánů - zpracování realizačního programu energetických auditů - zpracování energetických auditů pro budovy a organizace, kde je to povinné - realizace první části projektů energetických úspor (dle výsledků energetických auditů) - příprava a realizace projektů zásobování rozvojových a transformačních lokalit energií. Pro 2. až 4. etapu jsou navrhovány následující postupové kroky: - zpracování energetických auditů (opakovaných a zbývajících ze souboru povinných) - realizace dalších částí projektů energetických úspor - příprava a realizace projektů zásobování rozvojových a transformačních lokalit energií - příprava a realizace projektů využití obnovitelných zdrojů energie. Jako zdroje financování projektů pro jednotlivé etapy realizace Územní energetické koncepce jsou navrženy zdroje soukromé (podnikatelských subjektů), zdroje SFŽP, ČEA, PHARE a fondů EU, dále zdroje ze státního rozpočtu, rozpočtů kraje a obcí. Z provedeného SEA posouzení vyplývá, že bude nutné věnovat velkou pozornost institucionálnímu a rovněž i finančnímu zajištění navrhovaných opatření a nástrojů. Rovněž bude nutno přesně definovat monitorovací ukazatele k vyhodnocování účinnosti realizace.

4.2.5. Doporučení a připomínky Region Moravskoslezského kraje je průmyslovou aglomerací s vysokou koncentrací obyvatelstva. To podmiňuje existenci průmyslových zdrojů energie a vysokou spotřebu primárních zdrojů energie. Územní energetická koncepce vychází ze stávajících způsobů zásobování s doplněním o malou část obnovitelných zdrojů energie. V současné době dožívají mnohá zařízení a je nutno připravovat rekonstrukce. Autoři SEA posouzení doporučují zaměřit další práce, resp. aktualizaci ÚEK na níže uvedené oblasti: Problematika energetických úspor Energetické úspory musí být prioritou všech opatření. Snížením spotřeby dojde nejen ke snížení emisí, ale současně se sníží spotřeba primárních energetických zdrojů a produkce odpadů. Dalším přímým důsledkem je snížení investičních nákladů u nových staveb i rekonstrukcí stávajících zařízení. Rozšíření výroby biopaliv v zemědělství Produkce biopaliv v zemědělském sektoru neznamená jen zajištění určité části primární energie. Jsou zde další, neméně důležité vlivy. Dojde ke zvýšení zaměstnanosti často v oblastech s nejvyšší nezaměstnanosti. Bez významu není udržení produkční schopnosti zemědělských podniků. Nevyužitá zemědělská plocha bude opět efektivně obdělávána. Druhotným efektem je posílení domácí strojírenské výroby, týkající se zařízení pro ohřev, třídění, zpracování dopravu a spalování biomasy. Zdroje na fosilní paliva rekonstruovat pro využití OZE Jedná se především o rekonstrukci menších zdrojů tepla v oblasti komunální energetiky a v menších obcích na spalování biomasy. Vypěstovaná biomasa by měla být spotřebována v okruhu 10–20 km. Řešení musí vždy vycházet z místních podmínek. 37


Rozšiřovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla Kombinovaná výroba elektřiny a tepla zvyšuje celkovou účinnost přeměny energie a v konečném důsledku snižuje spotřebu primárních paliv a tím i emise. Doporučuje se využití této technologie nejen u velkých zdrojů, ale zvláště v komunální energetice, kde je dostupný zemní plyn. Podpořit využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynových stanicích Technologie bioplynových stanic patří k nejmodernějším technologiím (BAT). Oproti kompostárnám, kde se energie spotřebovává (promíchávání, přesýpání, manipulace, dlouhá doba zdržení a vývin skleníkových plynů), se u výroby bioplynu naopak energie vyrábí. Ze vstupního substrátu se 30–50 % přemění na bioplyn s koncentrací metanu 60–70 %. Zbývající hmota je stabilizovaný substrát bez zápachu, který je velmi kvalitním biologickým hnojivem. Dalším efektem je snížení množství odpadů, dnes ukládaných na skládky. Problematika územního plánování SEA tým doporučuje zaměřit pozornost při aktualizaci ÚEK na maximální užitečnost výstupů pro zpracovávání územně plánovací dokumentace. Stanovit jasné požadavky na územní nároky pro stávající i plánované zdroje a liniová vedení (VN, plynovody, apod.). Při navrhování nových investic maximálně využívat stávající koridory a zastavěná území. Degazační plyn Doporučujeme dopracovat problematiku efektivního využití degazačního plynu. Předpokládá se jeho využití ještě po větší část období zpracované ÚEK. Při nejbližší aktualizaci ÚEK doporučujeme upravit strukturu do jednodušší a přehlednější podoby. Zpracovatel SEA doporučuje dopracování kapitoly implementace vlivů na ŽP (navržení konkrétní zodpovědnosti za plnění opatření a návrhu finančního rámce včetně uvedení zdrojů a monitorovacích ukazatelů) a bližší specifikaci spotřeby energií v průmyslové energetice podle jednotlivých rezortů. Doporučujeme předložené podněty a připomínky pro konkretizaci koncepce z hlediska možných vlivů na ŽP zapracovat do výsledné ÚEK formou dodatku, příp. při její nejbližší aktualizaci.

38


4.3. Plán odpadového hospodářství 4.3.1. Stanovení referenčních cílů OŽP Referenční cíle ochrany životního prostředí vybrané pro posuzování POH jsou uvedeny v následující tabulce. tabulka 15: Referenční cíle ochrany ŽP relevantní k problematice POH Složky ŽP Ovzduší a klima

Voda Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje

Referenční cíle ochrany životního prostředí 1. přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu 2. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 3. přispět k omezování vzniku odpadů 4. podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 5. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

6. Fauna, flóra, ekosys- 7.

zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

témy a krajina Zdraví obyvatel

8.

vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí

Staré zátěže

9.

snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody

Osvěta a vzdělávání 10. vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 11. Zajistit optimální zapojování občanů do rozhodování v odpadovém hospodářství

4.3.2. Posouzení specifických cílů POH Cíle odpadového hospodářství kraje jsou formulovány v závazné části POH. Autoři plánu používají různou terminologii (strategické cíle, specifické cíle, obecné cíle, cíle) bez jednoznačného definování odlišností těchto termínů. Zpracovatelem SEA posouzení bylo z této různorodé sady cílů vybráno 10 specifických cílů, které dostatečně charakterizují hlavní problematické okruhy a úkoly odpadového hospodářství kraje. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. tabulka 16: Vybrané specifické cíle POH pro SEA posouzení č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Formulace cíle Omezení množství produkovaných NO v míře stanovené v POH ČR Realizovat pružný integrovaný systém nakládání s komunálními odpady Zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin Vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí Docílit splnění parametrů v separaci, využívání a recyklaci obalových odpadů Realizovat komplexní řešení nakládání s odpady, včetně efektivního využití výstupů Odstranění starých ekologických zátěží a využití vyčištěného území Omezení skládkování Realizovat účinná opatření k nakládání s vybranými odpady (PCB, oleje, baterie, …) Navrhnout a realizovat komplexní hospodaření s biomasou v MS kraji

39


Posouzení souladu navržených specifických cílů POH s referenčními cíli OŽP je provedeno v následující tabulce pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí –2 až +2: tabulka 17: Hodnocení vlivu specifických cílů POH MSK na referenční cíle OŽP Referenční cíl č.

Specifické cíle POH MSK (č. 1-10) 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1.

0

+1

+1

0

+1

+1

0

+1

0

+2

2.

0

+1

+2

+1

+1

+2

0

+1

+1

+2

3.

+2

+2

+2

+1

+2

+2

0

0

+1

+1

4.

+1

0

+1

+1

0

+2

0

-1

+1

+1

5.

+1

+1

+2

+1

0

+1

+2

+2

+1

+1

6.

+1

+2

0

+1

0

+1

0

-1

+1

+2

7.

+1

0

+1

+2

0

+1

+1

+2

0

0

8.

+1

0

0

+2

0

+1

0

0

+1

0

9.

+1

+1

0

+1

0

+1

+2

+1

+2

0

10.

0

+1

0

0

+1

+1

0

0

0

+1

+1 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv 0 bez vlivu -2 silný negativní vliv, -1 slabý negativní vliv

0

11. +1 Stupnice hodnocení:

Z celého souboru posuzovaných specifických cílů jsou pouze u cíle č. 8 očekávány negativní vlivy na ŽP. Pro něj je zpracován podrobnější rozbor s komentářem (viz příloha 11), kde zpracovatel SEA upozorňuje na rizika související s takto formulovaným cílem. Součástí rozboru je návrh podmínek, ke zmírnění očekávaných negativních vlivů cíle.

4.3.3 Hodnocení možných významných vlivů navrhovaných opatření na ŽP K dosažení cílů uvedených v POH je navržena dlouhá řada opatření. Jde o systémová, organizační, vzdělávací i konkrétní technická opatření. Opatření definovaná v závazné části POH jsou přehledně uvedena v příloze 12 (s výjimkou některých opatření navrhovaných na úrovni státu a tzv. obecných opatření v kapitole 3.5 Komunální odpady). Vybraná opatření byla posuzována z hlediska jejich souladu s referenčními cíli ochrany ŽP. Dále byl posuzován vliv realizace navržených opatření na jednotlivé složky životního prostředí. Výsledky provedených hodnocení jsou uvedeny v příloze 13. Pouze u opatření č. 27, 28, 39 byly identifikovány možné negativní vlivy. Pro tato opatření byl zpracován podrobnější rozbor (viz příloha 14, 15, 16) s návrhem podmínek ke zmírnění jejich nepříznivých vlivů.

40


4.3.4 Posouzení implementace Způsob implementace POH je popsán v části 5 „Řízení (management) odpadového hospodářství“. Jsou definovány základní principy řízení realizace změn v odpadovém hospodářství, které povedou k dosažení stanovených cílů. Je navrženo, aby každý výstup POH (opatření) byl jasně definován, byl kontrolovatelný a optimálně vyvažoval environmentální, ekonomické a sociální aspekty. Autoři Plánu navrhují, aby každý výstup z POH měl v procesu implementace garanta, nejlépe pracovníka krajského úřadu, který bude zodpovědný za řízení, případně monitoring a kontrolu. Úkolem garanta bude trvalá iniciační, koordinační, správní a rozhodovací činnost s dohledem samosprávného konzultačního orgánu - Výboru kraje pro realizaci POH. Pro řešení konkrétních úkolů bude využívat odbornou pomoc vybraných subjektů působících v oblasti odpadového hospodářství. Variantou je zřízení Regionálního odpadového centra (ROC) jako odborného, koordinačního, konzultačního a informačního zázemí pro problematiku odpadového hospodářství v MSK. Hlavním úkolem ROC bude komplexní odborná, poradenská, informační, vzdělávací, ediční a koordinační činnost, s cílem podporovat všechny aktivity související s řízením systému odpadového hospodářství kraje. Pro ROC je navrhována široká škála činností, k těm klíčovým patří: -

Budování a provoz Krajského informačního systému o odpadech; Podpora rozhodovacích a projektových aktivit kraje; Podpora standardizačních aktivit kraje; Podpora informační otevřenosti; Poradenská a vzdělávací činnost.

V POH jsou navrženy dvě varianty financování Regionálního odpadového centra. Je doporučováno zahájit plný provoz ROC už ve 2. polovině roku 2004, zejména proto, aby účinně fungovalo v procesu zpracování POH původců. Financování realizace navržených opatření Problematika financování opatření ke splnění cílů stanovených v POH je rozdělena na fázi zpracování POH původců odpadů, seznamování veřejnosti s výstupy plánů, včetně výchovy a vzdělávání občanů v oblasti OH a na fázi realizace opatření. Zdroje financování, popis problematiky, odpovědnost, ekonomický dopad, termín realizace a indikátory plnění jednotlivých opatření jsou podrobněji přehledně rozpracovány pro níže uvedené součásti procesu „nakládání s komunálními odpady“: -

zpracování POH původců odpadů; výchovu a vzdělávání občanů; rozvoj separace materiálově využitelných složek a nebezpečných složek KO; využívání KO; integrovaný systém nakládání s odpady; krajské integrované centrum využívání KO; komplexní projekt hospodaření s biomasou v MSK; ověření „mechanicko-biologické úpravy“ směsných zbytkových KO v provozním měřítku; 41


-

provoz integrovaného systému nakládání s KO; zřízení a provoz regionálního odpadového centra;

Nakládání s odpady skupiny 1 – 19 je odlišné od systému v oblasti komunálních odpadů zejména proto, že v této části systému nakládání s odpady působí především soukromé subjekty. Financování konkrétních projektů bude proto řešeno individuálně. SEA tým považuje strukturu a podrobnost uvedených informací za dostatečnou. Realizace navrhovaných opatření a aktivit v požadovaných termínech a rozsahu je podmínkou dosažení stanovených cílů. Finanční a institucionální zajištění a zpracování všech stanovených úkolů bude kraj zajišťovat ve spolupráci s kompetentními orgány státu (SFŽP, MF, MPO, MŽP aj.).

4.3.5 Závěry a doporučení Provedené hodnocení ukázalo, že naprostá většina formulovaných cílů i k nim navržených opatření má pozitivní vlivy na životní prostředí. Potenciální negativní hodnocení bylo identifikováno v případě jednoho specifického cíle a tří opatření. Výstupem SEA posouzení je návrh doplňující podmínky pro formulaci tohoto cíle a omezujících podmínek ke zmírnění vlivů uvedených tří opatření. V případě dodatečného doplnění specifických cílů či opatření při aktualizaci POH je nutno u takových cílů (opatření) analogicky provést hodnocení vlivů specifických cílů POH na referenční cíle OŽP a hodnocení vlivů opatření na referenční cíle OŽP a složky ŽP. Posuzovaný POH přiměřeně reaguje na hlavní problémy odpadového hospodářství, na trendy a principy ochrany životního prostředí, obsahuje návrh implementace Plánu včetně návrhu na jmenování garantů za výstupy POH, resp. zřízení Regionálního odpadového centra a návrh financování. Doporučení 1. Doporučuje se v závazné a směrné části při nejbližší aktualizaci srozumitelněji definovat a sjednotit pojmy: cíle, strategické cíle, opatření, obecná opatření, obecné zásady, a vysvětlit vzájemné vazby mezi těmito pojmy. 2. SEA tým doporučuje zvážit kombinaci dvou navrhovaných variant implementace výstupů POH. Z pozice kraje jasně stanovit kompetence a podmínky fungování garantů. Zároveň postupně budovat Regionální odpadové centrum s důrazem na optimální využití všech efektivně fungujících částí systému nakládání s odpady. 3. Zpracovatel SEA doporučuje pravidelně aktualizovat POH a navíc doporučuje aktualizovat POH mimořádně, při následujících změnách: -

změna strategie odpadového hospodářství v EU;

-

novelizace zákona o odpadech a souvisejících právních norem;

-

změna kvantitativních a kvalitativních vlastností odpadů produkovaných na území kraje nebo do kraje dovážených;

-

zavedení nových ekonomických nástrojů k podpoře využití odpadů;

-

mimořádné stavy (např. důsledky povodní).

42


4.4. Regionální surovinová politika 4.4.1. Stanovení relevantních referenčních cílů ochrany životního prostředí Referenční cíle OŽP, jejichž formulace jsou uvedeny v následující tabulce, byly vybrány tak, aby souvisely se zaměřením RSP, tj. pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být RSP ovlivněny. tabulka 18: Referenční cíle OŽP relevantní problematice RSP č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

formulace referenčního cíle OŽP Přispět k omezování vzniku odpadů. Zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy. Řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity. Obnova funkčního využití krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické činnosti. Prohlubovat poznatky o geologické stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin. Aktualizovat předpokládaný vývoj potřeby surovin, upřesnit trendy využití. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji. Zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí.

4.4.2. Posouzení specifických cílů RSP Specifické cíle Regionální surovinové politiky (dále RSP) byly převzaty z kapitoly 7 „Hlavní úkoly krajské surovinové politiky“ a v následující tabulce je uveden jejich přehled: tabulka 19: Specifické cíle RSP č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

formulace cíle RSP Poskytnout orgánům kraje aktuální údaje o nerostném potenciálu, prvcích jeho ochrany, stavu využití a vztahu k ostatním zákony chráněným zájmům (limitům) využití území jako základního materiálu pro jejich rozhodovací činnost. Poskytnout orgánům kraje a územního plánování ucelený, pravidelně aktualizovaný přehled o vývoji těžeb a stavu zásob na výhradních a nevýhradních ložiscích regionu. Poskytnout orgánům územního plánování věrohodné a nezpochybnitelné zákresy CHLÚ jako nosného prvku ochrany dosud nevyužívaných výhradních ložisek nerostných surovin, předmětnou ochranu zakotvit jejich promítnutím do územně plánovací dokumentace. Poskytnout zpracovatelům ÚPD základní metodický nástroj, jehož aplikace zaručí promítnutí hlavních závěrů krajské surovinové politiky do územních plánů všech úrovní. Poskytnout důležitý materiál pro aktualizaci POH kraje v sektoru stavebních odpadů, zvýšení podílu jejich recyklace. V sídelních centrech regionu je nutno do budoucna řešit problém omezené životnosti komplexů panelové výstavby. Surovinové zajištění navrhovaných investičních záměrů rozvoje kraje, a to jak z regionálních primárních zdrojů, tak ze zdrojů druhotných.

43


č. 7. 8. 9. 10.

11. 12. 13. 14.

formulace cíle RSP Zajistit orgánům kraje nezávislou odbornou a konzultační pomoc v otázkách využívání nerostných surovinových zdrojů, prognózování a hodnocení geologických informací. Zajistit ochranu a hospodárné využití nerostného bohatství ČR z výhledem do budoucnosti, tak jak deklarováno v Surovinové politice České republiky, v Energetické politice ČR a v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zajistit realizaci hlavních cílů surovinové politiky v území, především respektování základních prvků ochrany nerostných zdrojů (CHLÚ, DP) a zákonných limitů území (POPD) v řešeném období. Řešení opřít o prognózu vývoje těžby nerostných surovin. Zajistit realizaci doporučení RSP a závěrů příslušné analytické studie ve vztahu k problematice vyššího využití vybraných odpadů, v případě MS kraje především stavebních odpadů, odpadů z demolic a odpadů z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů. Řešení zapracovat do aktualizované závazné části POH. Na základě analýzy trendů spotřeby a produkce provést aktualizaci předpokládaného vývoje využití a potřeby primárních (především stavebních) a vybraných druhotných surovin (stavební a demoliční odpady, odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů). Pomocí programů geologického mapování, analýzy celosvětových trendů využití perspektivních netradičních surovin a jejich prognózního zhodnocení na území kraje aktualizovat stávající podklady surovinové politiky. Pomocí programů geologicko – ložiskového průzkumu a doprůzkumu stávajících prognózních zdrojů zajistit dostatečné množství suroviny pro realizaci rozsáhlých stavebních prací v regionu a minimalizovat závislost kraje na dovozu těchto surovin. Systematickým řešením environmentálních problémů a zlepšováním environmentálního managementu kvalifikovaně stanovit priority a realizovat opatření pro snižování negativních vlivů těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí a tím přispět k efektivnějšímu a šetrnějšímu využívání nerostných zdrojů a ke snížení energetické náročnosti provozu.

Posouzení hlavních vazeb specifických cílů RSP s referenčními cíli OŽP je provedeno v následující tabulce pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí –2 (silný negativní vliv) až +2 (silný pozitivní vliv).

44


tabulka 20: Hodnocení vlivů specifických cílů RSP na referenční cíle OŽP referenční cíl OŽP

specifický cíl RSP č. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1.

Přispět k omezování vzniku odpadů.

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

0

0

0

+1

2.

0

0

0

0

+2

+2

0

0

0

+2

+2

0

-1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

+1

4.

Zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy.

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

+1

5.

Řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity.

+2

+2

+1

+1

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+1

+1

+2

0

0

0

+1

0

+1

0

0

-1

0

0

0

-1

+1

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

+1

+2

+1

0

+2

+2

+1

+1

+2

+2

+1

+2

+1

+1

+1

+2

+2

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

+1

0

0

+1

0

0

0

0

3.

6.

Obnova funkčního využití krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické činnosti. 7. Prohlubovat poznatky o geolog. stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin. 8. Aktualizovat předpokládaný vývoj potřeby surovin, upřesnit trendy využití. 9. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji. 10. Zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí. *

formulace specifických cílů RSP je uvedena v tabulce, kap. 4.4.2.

stupnice hodnocení:+2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv

0 bez vlivu

45

-1 slabý negativní vliv, -2 silný negativní vliv


Pro případ nesouladu – negativního hodnocení některých specifických cílů (č. 3, 9, 13) byl pro tyto cíle zpracován podrobnější rozbor s komentářem, kde zpracovatel SEA považoval za nutné upozornit na rizika související s takto formulovanými cíly. Součástí těchto rozborů, uvedených v příloze 18, 19 a 20, je návrh podmínek ke zmírnění nepříznivých vlivů, případně návrh na reformulaci cílů. Problematika ochrany ložisek nerostných surovin Specifický cíl č. 3: „Poskytnout orgánům územního plánování věrohodné a nezpochybnitelné zákresy CHLÚ jako nosného prvku ochrany dosud nevyužívaných výhradních ložisek nerostných surovin, předmětnou ochranu zakotvit jejich promítnutím do územně plánovací dokumentace.“ Lze říci, že v tomto případě se jedná o mírně negativní „přirozený“ účinek navrženého specifického cíle č. 3 na zábor půdy, který je vyvážen převládajícími ostatními pozitivními vlivy. Návrh podmínek pro realizaci: -

Zohlednit i ostatní potřeby území a dotčených složek ŽP, umožnit např. časově omezené výjimky.

Specifický cíl č. 9: „Zajistit realizaci hlavních cílů surovinové politiky v příslušném území, především respektování základních prvků ochrany nerostných zdrojů (CHLÚ, DP) a zákonných limitů území (POPD) v řešeném období. Řešení opřít o prognózu vývoje těžby nerostných surovin v příslušném časovém horizontu.“ I v tomto případě se jedná o mírně negativní „přirozené“ odezvy posuzovaného specifického cíle č. 9, které jsou kompenzovány jeho dalšími kladnými dopady. Návrh podmínek pro realizaci: -

Zohlednit i ostatní potřeby území a dotčených složek ŽP, umožnit např. časově omezené výjimky.

-

Při rebilanci reálně využitelných zásob v odůvodněných případech zrušit stávající ochranu některých ložisek a tím rozšířit možnosti využití území.

-

Jako s neoddělitelnou součástí počítat s maximálně možným zahlazením následků těžby bezprostředně po jejím ukončení.

Problematika potřeby stavebních surovin Specifický cíl č. 13 „Pomocí programů geologicko-ložiskového průzkumu a doprůzkumu stávajících prognózních zdrojů zajistit dostatečné množství suroviny pro realizaci rozsáhlých stavebních prací v regionu a minimalizovat závislost kraje na dovozu těchto surovin.“ Kromě „přirozených“ negativních vlivů nesplňuje takto samostatně uvedený cíl č. 13 požadavek na maximální využití druhotných surovin jako substituci primárních zdrojů. Tento požadavek je pokryt specifickými cíly č. 5, 10 a zejména č. 6 a 11. Doporučujeme však doplnění formulace tak jak je uvedeno níže. Významné jsou rovněž pozitivní účinky posuzovaného cíle č. 13. 46


Návrh na reformulaci: „Pomocí programů geologicko-ložiskového průzkumu a doprůzkumu stávajících prognózních zdrojů zajistit dostatečné množství suroviny pro realizaci rozsáhlých stavebních prací v regionu, pokud nebude možno tuto poptávku prioritně uspokojit ze zdrojů druhotných surovin a minimalizovat tak závislost kraje na dovozu těchto surovin.“ Návrh podmínek pro realizaci: -

Maximální vyváženost ekologických a ekonomických požadavků vyplývajících z analýzy budoucího zajištění stavebních surovin pro potřeby v PRK navrhovaných investičních záměrů (soulad aktivity s předpokládanými trendy rozvoje zpracovatelského průmyslu).

-

Vždy nejprve posoudit alternativní řešení – efektivnější využívání stávajících zdrojů, snížení konečné spotřeby, využití druhotných surovin (např. část požadavků uspokojit drceným kamenivem vhodných frakcí a jakosti).

-

Zajistit komplexní využití suroviny včetně využitelných doprovodných zdrojů a použít dobývací metody zabezpečující co nejúplnější využití nerostného zdroje, což prodlouží životnost ložiska a oddálí nutnost otvírky ložisek nových.

-

Po ukončení těžby musí bezprostředně následovat maximálně možné zahlazení jejich následků.

4.4.3. Hodnocení možných významných vlivů opatření na životní prostředí Dosažení specifických cílů je podmíněno realizací vybraných opatření. Jde o konkrétní aktivity, které určují jakým způsobem se řeší identifikovaný problém a naplní definovaný cíl. Ve studii RSP jsou navržená opatření definována v kapitole 7 „Hlavní úkoly krajské surovinové politiky“. Z hlediska časové náročnosti jsou úkoly rozděleny na krátkodobé pro časový horizont 1-3 let, střednědobé, kde horizontem splnění je rok 2010 a dlouhodobé, které přesahují hranici roku 2010 o dalších 10-15 let. V následující tabulce je uveden jejich přehled:

tabulka 21: Hlavní úkoly RSP č. 1. 2. 3. 4. 5.

6. 7.

formulace úkolu krátkodobé úkoly Vybudování a průběžná aktualizace krajského surovinového informačního systému. Zavedení statistického sledování vývoje těžeb a zásob nerostných surovin na území kraje (krajské surovinové bilance). Revize a aktualizace chráněných ložiskových území, realizace nutných správních kroků, digitalizace a předání ČGS-Geofondu k zapracování do map ložiskové ochrany. Vytvoření metodického pokynu pro zpracovatele ÚPD, vycházejícího ze závěrů RSP. Zpracování studie budoucích center kumulovaného vzniku stavebních odpadů a jejich možné recyklace, založené na analýze rozvojových záměrů kraje, životnosti panelové výstavby a vývoje základních ekonomických ukazatelů, podmiňujících konkurence-schopnost podnikatelských záměrů v této oblasti. Výsledky řešení promítnout do ÚPD a do konkrétních projektů. Zapracování hlavních závěrů krajské surovinové politiky do Plánu rozvoje kraje. Jmenování krajských ložiskových geologů z řad specialistů státní geologické služby pro jednotlivé kraje a jejich užší spolupráce se samosprávnými a výkonnými orgány kraje. střednědobé úkoly 47


10.

Jednoznačná deklarace způsobu budoucího využívání či nevyužívání ložisek černého uhlí jako strategické suroviny hospodářství ČR na území Moravskoslezského kraje a jednoznačné stanovisko k případnému využití ložisek Frenštát – východ a Frenštát – západ. Zapracování hlavních požadavků a závěrů surovinové politiky kraje do připravované ÚPD MS kraje, do ÚPD v území jeho působnosti či do doplňků a změn již přijaté územně plánovací dokumentace. Zapracování závěrů surovinové politiky v sektoru druhotných surovin do aktualizovaného POH.

11.

Upřesňování trendů využití surovin (primárních i druhotných).

12.

Prohlubování poznatků o geologické stavbě území a jeho surovinovém potenciálu, orientované na výzkum perspektivních netradičních nerostných surovin a jejich prognózních zdrojů. Geologicko – ložiskový průzkum se zaměřením na stavební suroviny (především štěrkopísky) a doprůzkum stávajících prognózních zdrojů orientovaný na vyhledání, ekonomické a technologické zhodnocení suroviny, vyčíslení zásob stávajících prognózních zdrojů. Zavádění a certifikace systémů environmentálního managementu (dále EMS) dle norem řady ČSN EN ISO 14000 v podnicích, zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin. dlouhodobé úkoly Stanovení závazných prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v ÚP velkých územních celků při respektování únosnosti území a realizaci závazné části krajských POH. Trvalé odborné hodnocení surovinového potenciálu území regionu a zajištění ochrany nově vymezovaných prognózních zdrojů nerostných surovin pro využití budoucími generacemi.

8. 9.

13. 14.

15. 16.

Vymezené úkoly byly posuzovány z hlediska jejich souladu s referenčními cíli ochrany ŽP pro předmětné území a odvětví. Dále byl stanoven vliv jejich realizace na jednotlivé složky životního prostředí. Posouzení souladu definovaných úkolů RSP s referenčními cíli OŽP a hodnocení jejich vlivů na ŽP je provedeno v následující tabulce pomocí kvantitativního hodnocení stupnicí –2 (silný negativní vliv) až +2 (silný pozitivní vliv).

48


tabulka 22: Hodnocení hlavních úkolů RSP úkol RSP č. *

REFERENČNÍ CÍL OŽP 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

+1 +2 0

0 0 0

0 0 0

0 -1 -2

0 0 +1

+1 +2 0

0 +2 0

0 -1 0

0 -1 -1

+1 +1 +1

0 0 -1

0 +1 +1

0 +2 0

0 +2 0

-1 +1 -1

0 +1 +1

0 +2 0

0 +2 +1

0 +2 0

-2 +1 -2

+1 +2 +1

0 +1 0

0 +2 0

0 +1 0

0 +1 0

+1 +2 0

-1 +2 +1

0 +2 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

+1

0

0

0

+2

+2

+1

0

+2

+2

+2

+1

+1

+1

+2

+1

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

+1

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

+1

0

+1

+1

0

+1

+1

0

0

0

0

+1

0

obyvatelstvo, lidské zdraví 0 fauna, flóra, ekosystémy 0 krajina 0 půda, horninové prostředí +2 voda +1 ovzduší, klimatické faktory 0 hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. a archeologického +1 dědictví

0 0 0 +2 +1 0 0

0 0 -1 +2 0 0 -1

0 0 0 +1 +1 0 0

0 0 +2 0 0 0 +2

0 0 +1 +1 +1 0 +1

0 0 +1 +2 +1 0 0

-1 -2 -2 ? -1 0 -2

0 0 +1 +1 +1 0 +1

0 0 0 +1 0 0 +1

0 0 0 +2 +1 0 +1

0 0 -1 +1 0 0 0

0 0 -1 +1 0 0 +1

0 0 +1 +1 +1 0 +1

0 0 -1 ? -1 0 -1

0 0 +1 +1 +1 0 +1

1. 2. 3.

Přispět k omezování vzniku odpadů. Zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí. 4. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy. 5. Řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity. 6. Obnova funkčního využití krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické činnosti. 7. Prohlubovat poznatky o geologické stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin. 8. Aktualizovat předpokládaný vývoj potřeby surovin, upřesnit trendy využití. 9. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji. 10. Zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti ŽP.

složky ŽP

*

formulace jednotlivých úkolů je uvedena v předchozím textu, kap. 4.4.3.

stupnice hodnocení:+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv 0 – bez vlivu ? – není možné za daných informací zhodnotit 49


Pokud došlo k nesouladu – negativnímu hodnocení některých úkolů (č. 3, 8, 12, 13, 15) a také pro případy, kdy hodnocení vychází do obou mezních hodnot (označení „?“), byl pro tyto úkoly zpracován podrobnější rozbor s komentářem, kde zpracovatel SEA považoval za nutné upozornit na rizika související s takto formulovanými úkoly. Součástí každého rozboru je návrh podmínek, ke zmírnění nepříznivých vlivů, případně návrh na reformulaci textu úkolů. Problematika ochrany ložisek nerostných surovin Úkol č. 3: „Revize a aktualizace chráněných ložiskových území, realizace nutných správních kroků, digitalizace a předání ČGS – Geofondu k zapracování do map ložiskové ochrany.“ Rozbor s komentářem je uveden v příloze č. 21. Stanovení CHLÚ automaticky vyvolá určitou „přirozenou“ negativní odezvu, jak je popsáno v komentáři. Další pozitivní vlivy však toto dostatečně vyvažují. Návrh podmínek pro realizaci : -

Zpřesnit objem reálně využitelných zásob včetně zvážení efektivity a dostupnosti finančních zdrojů; na základě těchto skutečností v odůvodněných případech zrušit stávající ochranu některých ložisek a tím umožnit další využití území.

Problematika potřeby černého uhlí Úkol č. 8: „Jednoznačná deklarace způsobu budoucího využívání či nevyužívání ložisek černého uhlí jako strategické suroviny hospodářství ČR na území Moravskoslezského kraje a jednoznačné stanovisko k případnému využití ložisek Frenštát – východ a Frenštát – západ.“ Bilanční zásoby ložiska Frenštát - východ a Frenštát - západ (DP Trojanovice), kde se původně předpokládala výstavba nového dolu, byly Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu o odpisu zásob výhradního ložiska ze 4.12. 2002 převedeny do zásob nebilančních. Tyto zdroje černého uhlí jsou charakteristické nepříznivými geologicko-technickými podmínkami těžby jako velkou hloubkou uložení, průtržemi plynů apod. Prozkoumané zásoby černého uhlí leží v okolí Frenštátu pod Radhoštěm s hloubkou uložení slojí přes 1 km. Jejich eventuální těžební otvírka je limitována existencí CHKO Beskydy, nevyjasněnými ekonomickými podmínkami její realizace i finančními možnostmi OKD jako potenciálního investora. Za současného stavu – zásoby černého uhlí jsou vedeny v kategorii nebilanční, tedy s využitím se nepočítá - by zůstala situace ochrany životního prostředí stejná (bez vlivu), příp. s mírně pozitivními efekty v určitých oblastech. V příloze 22 jsou diskutovány důsledky kladného rozhodnutí v případě využití ložiska Frenštát. Návrh podmínek pro realizaci: -

Zpracovat studii proveditelnosti záměru, možné varianty řešení vyhodnotit v procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. s nadstandardním zapojením veřejnosti.

-

Důkladně posoudit alternativní řešení – efektivnější využívání stávajících zdrojů, snížení konečné spotřeby, využití druhotných surovin, obnovitelných zdrojů energie apod.

Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Odpovědné rozhodnutí o využití ložisek černého uhlí bude umožněno 50


pouze komplexním posouzením využitelnosti nerostných zdrojů, kdy musí být brán v úvahu aspekt strategický, regionální, lokální, ekonomický, aspekt technologického vývoje, sociální, ekologický a vlastnický s ohledem na ochranu přírodních, kulturních a krajinných hodnot, při vědomí působení časového faktoru. Domácí nedostatek této suroviny lze kompenzovat dovozem z Polska. Tento vývoz však Polsko podporuje subvencováním těžebních nákladů exportovaného uhlí. V případě úplného zastavení těžeb černého uhlí v ČR by však současné nižší polské vývozní ceny uhlí téměř jistě nezůstaly na stejné úrovni, ale došlo by k jejich vyrovnání na úroveň běžnou v Evropě. Do budoucna nelze pominout ani konkurenci např. australského uhlí, jehož výrobní náklady jsou nejnižší na světě. Toto uhlí zatím středoevropský trh neohrožuje z důvodů vyšších přepravních nákladů z evropských přístavů. Další možností náhrady určitého podílu černého uhlí jako významné energetické suroviny je optimální využívání obnovitelných zdrojů jako je energie biomasy, geotermální, solární, větrná energie apod. Problematika výzkumu netradičních nerostných surovin Úkol č. 12: „Prohlubování poznatků o geologické stavbě území a jeho surovinovém potenciálu, orientované na výzkum perspektivních netradičních nerostných surovin a jejich prognózních zdrojů.“ Netradiční nerostné suroviny nejsou v RSP blíže specifikovány. Rozbor s komentářem k tomuto úkolu je uveden v příloze 23. Kromě „přirozených“ negativních důsledků předpokládané těžby nenaplňuje tento úkol požadavek optimální náhrady primárních surovin odpady. Vyšší využívání druhotných surovin směřuje k šetrnému využívání domácích nerostných zdrojů, ke snižování potřeb dovozu nerostných surovin a k dosažení energetických úspor. Ostatní vlivy jsou kladné a úkol je v souladu s celosvětovým trendem. Návrh podmínek pro realizaci: -

Maximální vyváženost ekologických a ekonomických požadavků, soulad s principy trvale udržitelného rozvoje.

-

Posoudit alternativní řešení – efektivnější využívání stávajících zdrojů, snížení konečné spotřeby, využití druhotných surovin.

Problematika potřeby stavebních surovin Úkol č.13: „Geologicko–ložiskový průzkum se zaměřením na stavební suroviny (především štěrkopísky) a doprůzkum stávajících prognózních zdrojů orientovaný na vyhledání, ekonomické a technologické zhodnocení suroviny, vyčíslení zásob stávajících prognózních zdrojů.“ Rozbor s komentářem je uveden v příloze 24. Posuzovaný úkol kromě „přirozených“ negativních efektů případné těžby nevěnuje pozornost možnosti recyklace stavebních surovin a problematice náhrady štěrkopísků jemně drceným kamenivem. Jelikož Moravskoslezský kraj není soběstačný v těžbě štěrkopísků a cihlářských surovin, je velmi důležité zvýšit využití druhotných surovin jako substituce primárních zdrojů a dosáhnout optimální míry recyklace odpadů. Návrh podmínek pro realizaci:

51


-

Maximální vyváženost ekologických a ekonomických požadavků na základě analýzy budoucího zajištění stavebních surovin pro potřeby v PRK navrhovaných investičních záměrů (soulad aktivity s předpokládanými trendy rozvoje zpracovatelského průmyslu).

-

Posoudit alternativní řešení – efektivnější využívání stávajících zdrojů, snížení konečné spotřeby, využití druhotných surovin (např. část požadavků uspokojit drceným kamenivem vhodných frakcí a jakosti).

Povolení těžby dalších průmyslových a geologických zásob stavebních surovin může v budoucnu v některých případech narazit na neřešitelné střety zájmů (např. řada ložisek štěrkopísků je jen omezeně využitelná z důvodů ochrany zemědělského půdního fondu). Do budoucna bude zřejmě vzrůstat význam ložisek nevyhrazených nerostů stavebních surovin, která jsou součástí pozemku, oproti výhradním ložiskům stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny ve vlastnictví státu. Problematika územního plánování Úkol č. 15: „Stanovení závazných prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v ÚP velkých územních celků při současném respektování únosnosti území a realizací závazné části krajských POH.“ Rozbor s komentářem je uveden v příloze 25. Územní plán velkého územního celku vytváří podmínky pro využívání nerostných zdrojů regionu v dlouhodobém horizontu. Nástrojem regionálního hospodaření nerostnými surovinami je územní plánování, upravované stavebním zákonem, cílem je navodit optimální směr rozvoje území v souladu s možnostmi jeho nerostného surovinového potenciálu. Návrh podmínek pro realizaci: -

Maximální vyváženost ekologických a ekonomických požadavků, soulad s principy trvale udržitelného rozvoje.

-

Zajistit komplexní využití suroviny včetně využitelných doprovodných zdrojů a použít dobývací metody zabezpečující co nejúplnější využití nerostného zdroje, což prodlouží životnost ložiska a oddálí nutnost otvírky ložisek nových.

-

Po ukončení těžby musí bezprostředně následovat maximálně možné zahlazení jejich následků.

Účelem RSP je mj. využití územního plánu pro plánování těžeb v území stanovením prostorových limitů i časových horizontů pro dobývání nerostné suroviny. 4.4.4. Posouzení implementace RSP Způsob implementace RSP je popsán v kapitole 6.3. „Nástroje realizace krajské surovinové politiky“ a dále v kapitole 7 „Hlavní úkoly krajské surovinové politiky“, kde jsou pro krátkodobé úkoly definovány nástroje k jejich dosažení, institucionální zajištění a termín plnění, u střednědobých úkolů jsou popsány nástroje realizace, dlouhodobé úkoly jsou prezentovány v rovině „vize“ optimálního řešení. Legislativní nástroje jsou uvedeny v kapitole 5 „Přehled současného legislativního rámce....“ Některé ekonomické atributy již mají samoregulační tržní založení (ceny surovin a materiálových vstupů), jiné dosud podléhají celostátní regulaci (ceny energie, sazby sociálního a zdravotního zajištění), část bude s členstvím ČR v EU v rámci jednotného trhu odbourána 52


(exportní a importní cla, vývozní kvóty), část bude zachována i v podmínkách plného členství (daňový systém). Současný legislativní rámec územního plánování a přenesení kompetencí výkonu státní správy v této oblasti na orgány krajské samosprávy vytváří dostatečný prostor pro koncepční tvorbu ÚPD na této úrovni a na všech nižších úrovních (včetně vzájemné kompatibility závazných částí). Zcela shodný přístup platí pro otázku druhotných surovin, kde kraj v samostatné působnosti zodpovídá za tvorbu plánů odpadového hospodářství (rovněž vyžadován soulad závazných částí). Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje v příslušném období (10 let) musí svými závěry v segmentu druhotných surovin vedle konkrétních opatření k předcházení vzniku odpadů, zásad pro nakládání s nimi, stanovení podílu recyklovaných odpadů, respektovat a rozvíjet hlavní závěry krajské surovinové politiky. Z rozsahu kompetencí kraje, vyplývajících z příslušných zákonů, není možné na regionální úrovni realizovat úkoly vyžadující legislativní úpravy celostátně platných zákonů, vyhlášek a předpisů, systémové změny fungujících ekonomických nástrojů (úhrady z vydobytých nerostů, z dobývacích prostorů, z ukládání odpadů, výše odpisů, finanční rezervy) či nástrojů diskutovaných v celostátní koncepci (ekologická daň, tvorba rezervy na vyhledávání a průzkum ložisek z nákladů, daňové zvýhodnění při zavádění moderních technologií, umožňujících minimalizaci dopadů při využívání nerostných zdrojů či vedoucí k vyššímu využití druhotných surovin). Finanční a institucionální zajištění a zpracování všech úkolů nelze požadovat plně po krajích. Proto se na řešení níže uvedených témat musí podílet výkonné orgány ministerstev, která mají příslušnou problematiku v kompetenci. K dosažení hlavních cílů krajského koncepčního dokumentu hospodaření v oblasti surovinových zdrojů jsou využívány tyto skupiny nástrojů: tabulka 23: Nástroje realizace RSP 1. nástroje tvořící obecný rámec surovinové politiky, neovlivnitelné (či jen nepřímo ovlivnitelné) na úrovni kraje • celostátní legislativní nástroje - územní plánování - využívání a ochrana nerostných surovin - hospodaření s odpady - posuzování vlivů na životní prostředí • ekonomické nástroje obecné povahy - ceny nerostných surovin - ceny základních vstupů do těžby - ceny zpracování a distribuce produktů (vývoj cen energií a dopravy) - cena práce - úroveň sociálního a zdravotního zajištění - daňový systém - exportní a importní cla, vývozní kvóty • ekonomické nástroje specifické povahy (uplatňované ve vztahu k využívání nerostných surovin a odpadů, definované a uplatňované na základě příslušných složkových zákonů, s celostátní působností) - úhrada z vydobytých nerostů - úhrada z dobývacích prostorů - správní poplatky ve vazbě na příslušná rozhodnutí - poplatky za odvoz a zneškodňování odpadů 2. krajský surovinový informační systém 53


• databázový systém krajské surovinové politiky (digitální mapové podklady ArcView provázané na dílčí databáze FoxPro) jako základní stavební segment, programy každoročního upgrade - údaje o nerostném potenciálu - prvky jeho ochrany - stav využití - vztah k ostatním limitům území • prognóza předpokládaného vývoje využití a potřeby primárních (především stavebních) a vybraných druhotných surovin (stavební a demoliční odpady, odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů) 3. prostředky vědy a výzkumu • prohlubování poznatků o geologické stavbě území a jeho surovinovém potenciálu, orientované na výzkum perspektivních netradičních nerostných surovin a jejich prognózních zdrojů • geologicko – ložiskový průzkum se zaměřením na stavební suroviny (především štěrkopísky) a doprůzkum stávajících prognózních zdrojů orientovaný na vyhledání, ekonomické a technologické zhodnocení suroviny, vyčíslení zásob stávajících prognózních zdrojů 4. prostředky územního plánování • základní zásady (regulativy) uspořádání území a limity jeho využití - prvky ochrany známých ložisek nerostných surovin (CHLÚ, DP) - platné územní limity (POPD včetně plánů rekultivace a sanace, Rozhodnutí o využití území k těžbě nevýhradních ložisek včetně navržené sanace, plochy dotčené těžbou nerostných surovin) a jejich základní charakteristika - graficky vyjádřitelné údaje POH a jejich základní charakteristika • promítnutí prognózy budoucího využívání ložisek nerostných surovin - bloky zásob nevyužívaných výhradních ložisek bez stanovené ochrany (bez CHLÚ) - bloky zásob evidovaných nevyužívaných nevýhradních ložisek (ve výkresu zákres vnější kontury) - významné prognózní zdroje - v návrhovém období platná průzkumná území - prognóza budoucích center kumulovaného vzniku stavebních odpadů - v odůvodněných případech stavební záměry výstavby vodních ploch (rybníky, ostatní vodní plochy), u kterých hrozí možnost nezákonné těžby štěrkopísků 5. plány odpadového hospodářství • zpracování analytické studie, zaměřené na zpřesnění budoucích center kumulovaného vzniku stavebních odpadů, založené na analýze rozvojových záměrů kraje, životnosti panelové výstavby a vývoje základních ekonomických ukazatelů, podmiňujících konkurenceschopnost podnikatelských záměrů v této oblasti - indikace center vzniku stavebního odpadu - odhad jejich kvalitativně – kvantitativních parametrů - způsob optimální recyklace

4.4.5. Doporučení a připomínky Lze říci, že definované specifické cíle a navržená opatření RSP jsou v zásadě v souladu se stanovenými relevantními referenčními cíly ochrany životního. V případě negativních vlivů opatření na ŽP byly zpracovatelem SEA navrženy omezující podmínky pro jejich realizaci, příp. reformulace textu. V některých případech nejsou stanovená opatření (úkoly) RSP definovány jako konkrétní řešení a naplnění souvisejícího cíle (tedy opatření pro realizaci cíle), ale jde pouze o jeho upřesnění, podrobnosti jsou uvedeny v textu výše. S formulací specifického cíle č. 8 jistě nelze než souhlasit, přesto doporučujeme zúžit jeho příliš obecný záběr na podmínky regionu 54


Moravskoslezského kraje, zejména v návaznosti na velice konkrétní úkol č. 8, který ho má naplnit. V posuzovaném textu je dostatečně zpracován návrh implementace RSP včetně institucionálního zabezpečení. Zpracovatel SEA navrhuje provádění pravidelných revizí a aktualizací RSP, do kterých budou zapojeny klíčové zájmové skupiny, podílející se na implementaci koncepce (nevládní organizace, agentury, podnikatelé apod.). Z textu RSP vyplývá, že prvotní nerostná surovinová základna Moravskoslezského kraje (ani celé ČR) nepokrývá potřeby domácího zpracovatelského průmyslu. Neposkytuje zejména potřebné suroviny pro výrobu železných a neželezných kovů, chemický a petrochemický průmysl. Tradičně je doplňována domácími nebo dovezenými druhotnými surovinami v celkovém objemu okolo 1/5 finanční hodnoty surovinových vstupů. U některých vstupů přesahuje podíl spotřeby druhotných surovin 60 % i více (např. některé neželezné kovy). Účelné využívání druhotných surovin zvyšuje celkovou efektivnost průmyslové výroby a v případech správné aplikace je navíc provázeno úsporami energie ve srovnání s výrobou z prvotních zdrojů, dále snižuje ekologickou zátěž území a umožňuje šetrné využívání přírodních zdrojů nebo snížení potřeby jejich dovozu. Jedním z prostředků ochrany horninového prostředí, který vyžaduje vytváření podkladů pro kvalifikované určování podmínek při stanovování dobývacích prostorů, povolování hornické činnosti, stanovování limitů únosnosti území z hlediska těžby nerostných surovin a hodnocení surovinového potenciálu území, je ekologický dohled nad těžbou. Tento nástroj účinné ochrany horninového prostředí je žádoucí uplatňovat zejména na regionální úrovni. Při zvýšení poptávky po jakékoliv nerostné surovině je zapotřebí prioritně odstranit plýtvání a zbytečné ztráty při její těžbě, úpravě, použití, pak posoudit možnost její substituce druhotnými surovinami a jako poslední možnost zvážit využití dalších neobnovitelných přírodních zdrojů. Tak bude zajištěn princip trvale udržitelného rozvoje, který vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím.

5. Vyhodnocení monitoringu 5.1. Návrh systému V rámci hodnocení sledování vlivů jednotlivých koncepčních dokumentů se SEA tým zaměřil na určení, zda je v navržených systémech monitoringu dostatečně zohledněno sledování možných vlivů realizace koncepčních dokumentů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že sledování možných vlivů při realizaci koncepčních dokumentů na životní prostředí nebylo vždy shledáno dostatečným, navrhuje SEA tým, aby pro sledování konkrétních vlivů realizace všech posuzovaných koncepčních dokumentů využit systém environmentálního hodnocení projektů (viz Kapitola 4). Vazba environmentálního hodnocení projektů na monitorovací systém jednotlivých koncepčních dokumentů Systém sledování vlivů realizace jednotlivých koncepčních dokumentů na ŽP vychází z předpokladu, že v rámci obecného sledování stavu životního prostředí nelze odlišit vlivy vlastní realizace koncepcí od jiných intervencí. Z těchto důvodů je navržený systém zaměřen zejména na vlivy uvedené v podrobném hodnocení vlivů navrhovaného projektu na životní prostředí (viz Kapitola 4). Tento systém umožní sledovat jak pozitivní, tak negativní vlivy projektů. 55


Rámec pro systém sledování vlivů realizace daného koncepčního dokumentu na ŽP Vlivy všech podpořených aktivit/ Projekt A opatření na: Očekávané/reálné vlivy projektu na: Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument … (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5.2) Dílčí složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví, - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - půda, - voda, - ovzduší, klimatické faktory, - hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Projekt B Očekávané/reálné vlivy projektu na:

Projekt ..... Očekávané/reálné vlivy projektu na:

V zájmu zohlednění cílu ochrany životního prostředí a sledování skutečných vlivů realizace posuzovaných koncepcí SEA tým doporučuje, aby odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje byl řádně zastoupen ve výborech, které budou provádět supervizi realizace všech koncepčních dokumentů. Zástupci odboru životního prostředí a zemědělství by měli v rámci své „koncepční environmentální supervize“ v těchto orgánech dohlížet zejména na: -

Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů,

-

Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení,

-

Využívání environmentálního hodnocení projektů pro sledování konkrétních vlivů realizace koncepčních dokumentů.

5.2. Indikátory pro sledování vlivů projektů 5.2.1. Program snižování emisí a imisí Ke sledování plnění stanovených cílů a účinnosti přijatých opatření byla v dokumentu stanovena sada indikátorů. K detailnímu vyhodnocení vlivů na jednotlivé referenční cíle OŽP jsou přiřazeny navržené indikátory. Indikátory navržené pro hodnocení projektů jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Z povahy navržených indikátorů vyplývá jako nejvhodnější roční cyklus vyhodnocování, který by proběhl za daný rok vždy ve čtvrtém čtvrtletí roku následujícího, tj. v době, kdy budou k dispozici veškeré údaje, které jsou k vyhodnocení potřebné. Jako forma vyhodnocení je navrhována situační zpráva, která by byla předkládána ke konci kalendářního roku pro informaci zastupitelstvu kraje a po jejím vzetí na vědomí by byla zveřejňována. 56


tabulka 24: Před-projektové environmentální hodnocení - emise Projekt: Bude vyžadováno posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle platné legislativy ČR a EU?

ANO / NE

Vliv projektu na referenční cíle ochrany ŽP

Předběžné hodnocení vlivů +

1. Dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx,VOC a amoniak vliv realizace projektu na množství emisí látek, u kterých je stanoven emisní strop garance dodržení emisních limitů využití nejlepších dostupných technologií 2. omezovat emise těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází vliv realizace projektu na množství emisí látek, u kterých není stanoven emisní strop územní dosah emisí způsobených realizací projektu – rozptylová studie 3. přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu vliv realizace projektu na množství emisí skleníkových plynů 4. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji spotřeba neobnovitelných zdrojů komplexní využití suroviny včetně využitelných doprovodných zdrojů spotřeba primárních zdrojů surovin (druh/,množství) podíl využití druhotných surovin 5. přispět k omezování vzniku odpadů 6. snížit znečištění ovzduší z dopravy užití vozidel s emisními charakteristikami dle EURO 3 a 4 užití vozidel s alternativním pohonem využití jiných druhů dopravy (železniční, …) 7. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů spotřeba obnovitelných zdrojů v rámci jejich regenerační kapacity 57

0

-

Doporučení pro úpravy projektu


8. snižovat znečišťování ovzduší z malých lokálních topenišť změna druhu paliva využití obnovitelných zdrojů energie 9. snižovat expozici hluku užití technologických zařízení s nízkými hlukovými emisemi užití vozidel s nízkými hlukovými emisemi využití jiných druhů dopravy (železniční, …) 10. zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny užití vozidel s nízkými hlukovými emisemi využití jiných druhů dopravy (železniční, …) 11. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel emise polyaromatických uhlovodíků, benzo(a)pyrenu a polychlorovaných bifenylů emise těžkých kovů 12. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí plocha území dotčených hodnoceným projektem změna kategorie využití půdy 13. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy plocha záborů půdy 14. zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 15. zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 16. využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin

58


5.2.2. Územní energetická koncepce Posuzovaná ÚEK reaguje na trendy a principy ochrany životního prostředí, avšak podrobněji nedává doporučení a návrhy k monitoringu dopadů koncepce na životní prostředí. Zpracovatelem SEA byly v rámci návrhu systému pro sledování reálných dopadů koncepce definovány monitorovací ukazatele (indikátory) pro posouzení, zda dojde k vyřešení problému, k žádoucí změně. Tyto doporučené indikátory byly uspořádány podle relevantních referenčních cílů ochrany ŽP a jsou uvedeny v tabulce níže. tabulka 25: Indikátory pro hodnocení ÚEK 1. Dosáhnout do roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro MSK pro SO2, NOx, VOC a amoniak - Rekonstruovat stávající zdroje s nízkou účinností - Využívat kogenerační výrobu elektřiny a tepla - Ve vhodných případech fosilní paliva nahrazovat OZE 2. Při výstavbě nových zařízení volit nejlepší dostupné technologie - Porovnat účinnost s nejlepšími zdroji energie - Maximalizovat využití obnovitelných paliv - Snižovat množství odpadů a emisí 3. Přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu - Snižovat emise zaváděním moderních technologií - Spalovat paliva CO2 neutrální - Využít bioplyn s kogenerací 4. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji - Využití především obnovitelných zdrojů v míře která je k dispozici - Iniciovat snížení spotřeby - Realizovat úsporné technologické procesy na nových principech - Využít druhotné energetické zdroje, odpadní teplo, biologické odpady 5. Přispět k omezování vzniku odpadů - Použít bezodpadové technologie – bioplynové stanice - Separování odpadů a jejich energetické využití - Využít nové technologie s vysokou účinností 6. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů - Iniciovat výrobu biopaliv při rekultivacích, v zemědělství - Využívat účelně solární, vodní, větrnou energii - Při rekonstrukcích navrhovat využití OZE ve vhodných lokalitách 7. Snižovat znečišťování ovzduší malými lokálními topeništi - V rozptýlené zástavbě přednostně využívat a zvýhodňovat použití biomasy - Využívat solární energii - Navrhovat kotle s vysokou účinností a automatickým provozem 8. Zákaz spalování některých druhů paliv v malých zdrojích - Vydání regionálních a místních vyhlášek - Zajištění kvalitní náhrady - biopaliv 9. Zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů - Důsledná separace odpadů 10. Využití kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin - Vybrat vhodné odrůdy podle podloží a půdy 59


- Zajistit sběr a zpracování biomasy 11. Zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti - Využívat neobdělávanou půdu pro pěstování energetických rostlin - Podle typu půd využívat různé druhy rostlin 12. Vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí - Využít biologické odpady ke stabilizaci anaerobní digesce, která je současně desinfikuje - Zajistit pravidelný svoz odpadů BRKO - Zajistit využití výstupního stabilizovaného substrátu jako kvalitní hnojivo pro další využití 13. Snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel - Využít při rekonstrukcích BAT technologie - Zajistit kvalitní paliva pro tyto zdroje - Monitorovat účinnost spalovacích procesů 14. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji - Zajistit pravidelné workshopy a besedy - Pravidelné exkurze do špičkových zařízení - Vydávání informačních publikací a brožur - Zpracovat katalog již realizovaných zařízení s podobnými tech. a ekonom. údaji

Zpracovatel SEA doporučuje dopracování kapitoly monitoringu vlivů na ŽP, navržení konkrétní zodpovědnosti za plnění opatření a návrh finančního plánu včetně uvedení zdrojů a bližší specifikaci spotřeby energií v průmyslové energetice podle jednotlivých rezortů. Doporučujeme předložené podněty a připomínky pro konkretizaci koncepce z hlediska možných vlivů na ŽP zapracovat do výsledné ÚEK formou dodatku, příp. při její nejbližší aktualizaci.

5.2.3. Plán odpadového hospodářství Zpracovatelem SEA byly v rámci návrhu systému pro sledování reálných dopadů Plánu definovány monitorovací ukazatele (indikátory) pro posouzení, zda dojde k žádoucí změně, resp. k dosažení navržených specifických cílů. Indikátory jsou uspořádány podle referenčních cílů ochrany ŽP (viz tabulka 26). Postup hodnocení je jednotný a je podrobněji popsán v kapitole 5.1. Hodnocení lze obdobně jako u ostatních dokumentů provádět podle těchto kritérií: -

dosažená hodnota (%, ha, t) v porovnání s ideálním stavem, kterého chceme dosáhnout

-

směr změny, charakter trendu (pozitivní, negativní).

60


tabulka 26: Před-projektové environmentální hodnocení - POH Projekt: Bude vyžadováno posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle platné legislativy ČR a EU? Vliv projektu na relevantní referenční cíle ochrany ŽP

ANO / NE Předběžné hodnocení vlivů +

1. Přispět k omezování emisí "skleníkových plynů" zejména CO2 a metanu emise vyjádřené CO2 ekv. – emise NOx – – emise metanu 2. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji – spotřeba energie celkem – produkce energie z obnovitelných zdrojů – spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin (druh a množství) – zvyšovat využití odpadů jako druhotných surovin 3. Přispět k omezování vzniku odpadů – celková produkce odpadů – podíl recyklovaných a znovu využitých odpadů – produkce průmyslových a komunálních odpadů – objem odpadu z domácností na osobu 4. Podporovat využití kalů z ČOV v zeměd. zejména omezováním vstupu neb. látek z průmyslu do kanalizací – % nárůst využití kalů z ČOV v zemědělství – snížení podílu těžkých kovů a toxických látek v kalech z ČOV 5. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí – zlepšení celkové kvality půdního a horninového prostředí 6. Zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů 61

0

-

Doporučení pro úpravy projektu


Projekt: 7. Zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti – ovlivnění chráněných území nebo území přírodně pozoruhodných – stav přirozených a přírodě blízkých stanovišť – akumulační a retenčních schopnost krajiny – skladba druhů, populací a společenstev v dotčeném území ve vztahu k úrovni biodiverzity jako celku 8. Vyloučit nebo minimalizovat negativní vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí – eliminovat akutní otravy zapříčiněné nebezpečnými odpady a chemickými látkami – omezit produkci nebezpečných odpadů – omezit emise hluku do venkovního prostředí 9. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody – snížit úroveň kontaminace těžkými kovy – snížit rozlohu půdy kontaminované nebezpečnými a dalšími odpady 10. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji – úroveň environmentálního vědomí občanů, veřejné správy nebo podnikatelů – úroveň informovanosti občanů o stavu ŽP a jeho trendech vývoje 11. Zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí – kvalita zapojení veřejnosti do procesu rozhodování – úroveň informovanosti občanů o možnostech řešení environmentálních problémů – podpora účasti veřejnosti při rozhodování

62


5.2.4. Regionální surovinová politika V posuzovaném textu RSP chybí podrobnější doporučení a návrhy ke sledování dopadů koncepce na životní prostředí (např. navržení konkrétní zodpovědnosti za plnění opatření, návrh monitorovacích ukazatelů) a není zde řešen finanční rámec včetně uvedení zdrojů. Zpracovatel RSP vycházel z osnovy zadané MPO jednotně pro zpracování regionálních surovinových politik ve všech krajích, která tyto body neobsahuje. Zpracovatelem SEA byly v rámci návrhu systému pro sledování reálných dopadů RSP definovány monitorovací ukazatele (indikátory) pro posouzení, zda dojde k vyřešení problému, k žádoucí změně. Tyto doporučené indikátory byly uspořádány podle relevantních referenčních cílů ochrany ŽP a jsou uvedeny v následující tabulce. V rámci pravidelného hodnocení RSP bude prováděno sledování vlivů její realizace na ŽP. Doporučení pro návrh systému monitoringu vlivů realizace RSP na životní prostředí vychází z předpokladu, že v rámci obecného regionálního sledování stavu nelze odlišit přímé dopady vlastní realizace koncepce od jiných intervencí (např. restrukturalizace průmyslu, ekologická opatření prosazovaná a realizovaná při běžné činnosti orgánů státní správy a samosprávy). Z těchto důvodů je navržený systém zaměřen zejména na vlivy jednotlivých opatření a projektů realizovaných v rámci implementace RSP. Vlivy jsou hodnoceny pomocí monitorovacích ukazatelů (indikátorů) – viz tabulka 27.

63


tabulka 27: Před-projektové environmentální hodnocení, indikátory - RSP Projekt: Bude vyžadováno posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle platné legislativy ČR? Vliv projektu na relevantní referenční cíle ochrany ŽP

ANO / NE Předběžné Doporučení pro hodnocení vlivů úpravy projektu +

1. Přispět k omezování vzniku odpadů podíl odpadů na produkci suroviny komplexní využití suroviny včetně využitelných doprovodných zdrojů využití odpadů po těžbě 2. Zajistit maximální využití odpadů jako náhrady přírodních surovin maximální podíl využití druhotných surovin požadavek minimální spotřeby neobnovitelných zdrojů spotřeba obnovitelných zdrojů v rámci jejich regenerační kapacity další (novou) těžbu povolit po využití recyklace materiálů a druhotných surovin 3. Zamezení vlivu nežádoucích antropog. procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí zachování a zlepšení kvality půdy plocha území dotčených těžbou střet zájmů využití nerostných surovin (DP, CHLÚ) s prvky ÚSES střet zájmů využití nerostných surovin (DP, CHLÚ) s velko a maloplošně chráněnými územími střet zájmů využití nerostných surovin (DP, CHLÚ) s CHOPAV, PHO vodních zdrojů a OP lázeňských zdrojů 4. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy plocha území dotčených těžbou zachování a zlepšení stavu záborů, eroze a zhutnění půdy změna kategorie využití půdy 5. Řízené využívání surovinových zdrojů, zvýšení jeho efektivity komplexní využití suroviny včetně využitelných doprovodných zdrojů 65

0

-


Projekt: spotřeba primárních zdrojů surovin (druh/,množství) řízení správy přírodních zdrojů na lokální úrovni efektivní způsoby těžby zabezpečující co nejúplnější využití nerostných surovin soulad těžebních záměrů s ostatními zájmy na využití území 6. Obnova funkčního využití krajiny poškozené v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů z hornické činnosti plocha rekultivované krajiny plán sanace a rekultivace výsledné začlenění rekultivovaných prvků do krajinného rázu 7. Prohlubovat poznatky o geologické stavbě regionu a jeho surovinovém potenciálu orientované na výzkum netradičních surovin geologický průzkum perspektivních netradičních surovin využití netradičních surovin 8. Aktualizovat předpokládaný vývoj potřeby surovin, upřesnit trendy využití provázání navržených investic s jejich surovinovým zajištěním 9. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v kraji úroveň environmentálního vědomí občanů, veřejné správy nebo podnikatelů úroveň informovanosti občanů o stavu ŽP a jeho trendech vývoje 10. Zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí kvalita zapojení veřejnosti do procesu rozhodování dosažitelnost informací o environmentálních aspektech projektu včetně informací o mimořádných situacích úroveň informovanosti občanů o možnostech řešení environmentálních problémů podpora účasti veřejnosti při rozhodování

66


Sledování rozsahu vlivů projektů po přidělení prostředků bude prováděno pro účely jeho pravidelného hodnocení, které bude souhrnně hodnotit reálné vlivy RSP na sociálně ekonomickou situaci kraje a na životní prostředí v regionu. K předprojektovému hodnocení lze pro všechny projekty použít tabulku 24 a pro formální environmentální hodnocení formulář uvedený v příloze 26).

6. Závěrečná doporučení SEA týmu V zájmu zohlednění cílů ochrany životního prostředí a sledování skutečných vlivů realizace posuzovaných koncepcí SEA tým doporučuje, aby odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje byl řádně zastoupen ve výborech, které budou provádět supervizi realizace všech koncepčních dokumentů. Zástupci odboru životního prostředí a zemědělství by měli v rámci své „koncepční environmentální supervize“ v těchto orgánech dohlížet zejména na: •

Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů,

•

Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení,

•

Využívání environmentálního hodnocení projektů pro sledování konkrétních vlivů realizace koncepčních dokumentů.

6.1. Program snižování emisí a imisí Sada navrhovaných opatření (62 opatření) je velmi dobře nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na prevenci, opírá se o současný legislativní rámec a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření velmi dobře pokrývá i všechny referenční cíle jak v ochraně ovzduší, tak i cíle programů, které mají přímou vazbu na Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje. Určitým problémem však je finanční zabezpečení realizace jednotlivých opatření. Zpracovatel SEA dokumentace doporučuje, aby tomuto aspektu byla věnována náležitá pozornost a byly využívány veškeré možnosti sdružování finančních prostředků z různých zdrojů (fondy + provozovatel atp.). Součástí systému sledování dopadů realizace Programu jsou i postupy ekologického hodnocení projektů/programů pro implementaci navržených opatření. Doplnění dokumentu není nutné, doporučujeme zachovat a dodržovat termíny vyhodnocování a aktualizace, které jsou v Programu navrženy.

6.2. Územní energetická koncepce Z hlediska úplnosti obsahuje posuzovaná koncepce (až na výše v textu uvedené připomínky k doplnění) téměř všechny podstatné údaje a informace týkající se analýzy daného odvětví. Územní energetická koncepce MS kraje je zpracována v souladu se současnou legislativou pro energetiku. Ta umožňuje relativně obecné, málo konkrétní řešení, což je problém této koncepce. Některé cíle a opatření obsažená v posuzované koncepci proto doporučujeme přeformulovat.

67


Rozsah i obsah dokumentu je zbytečně rozsáhlý. Celý text by bylo účelné zestručnit, tak aby byl jednoznačný výchozí stav a prognóza dalšího vývoje v zásobování a spotřebě energie v MSK. Poměrně málo údajů o spotřebě energie je z hlediska průmyslových odvětví, podstatně větší část je věnována bytovému a komunálnímu sektoru, přestože podíl na spotřebě energie je opačný. Doporučení jsou zaměřena zejména na: Problematiku energetických úspor Energetické úspory musí být prioritou všech opatření. Snížením spotřeby dojde nejen ke snížení emisí, ale současně se sníží spotřeba primárních energetických zdrojů a produkce odpadů. Dalším přímým důsledkem je snížení investičních nákladů u nových staveb i rekonstrukcí stávajících zařízení. Rozšíření výroby biopaliv v zemědělství Produkce biopaliv v zemědělském sektoru znamená vedle zajištění určité části primární energie další významné přínosy. Dojde ke zvýšení zaměstnanosti často v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností. V řadě případů dojde k udržení produkční schopnosti zemědělských podniků. Nevyužitá zemědělská plocha bude opět efektivně obdělávána. Druhotným efektem je posílení domácí strojírenské výroby, týkající se zařízení pro ohřev, třídění, zpracování dopravu a spalování biomasy. Zdroje na fosilní paliva rekonstruovat pro využití OZE Jedná se především o rekonstrukci menších zdrojů tepla v komunální energetice a v menších obcích na spalování biomasy. Vypěstovaná biomasa by měla být spotřebována v okruhu 10–20 km. Řešení musí vždy vycházet z místních podmínek. Rozšiřování kombinované výroby elektřiny a tepla Kombinovaná výroba elektřiny a tepla zvyšuje celkovou účinnost přeměny energie a v konečném důsledku snižuje spotřebu primárních paliv a tím i emise. Doporučuje se využití této technologie nejen u velkých zdrojů, ale zvláště v komunální energetice, kde je dostupný zemní plyn. Podporu využití biologicky rozložitelných odpadů v bioplynových stanicích Technologie bioplynových stanic patří k nejmodernějším technologiím (BAT). Oproti kompostárnám, kde se energie spotřebovává, se u výroby bioplynu naopak energie vyrábí. Ze vstupního substrátu se 30–50 % přemění na bioplyn s koncentrací metanu 60–70 %. Zbývající hmota je stabilizovaný substrát bez zápachu, který je velmi kvalitním biologickým hnojivem. Dalším efektem je snížení množství odpadů, dnes ukládaných na skládky. Problematiku územního plánování SEA tým doporučuje zaměřit pozornost při aktualizaci ÚEK na maximální užitečnost výstupů pro zpracovávání územně plánovací dokumentace. Stanovit jasné požadavky na územní nároky pro stávající i plánované zdroje a liniová vedení (VN, plynovody, apod.). Při navrhování nových investic maximálně využívat stávající koridory a zastavěná území. Degazační plyn Doporučujeme dopracovat problematiku efektivního využití degazačního plynu. Předpokládá se jeho využití ještě po větší část období zpracované ÚEK.

68


6.3. Plán odpadového hospodářství Z hlediska rozsahu zpracování obsahuje analytická část posuzovaného dokumentu dostatek informací pro zpracování návrhové a implementační části. Z hlediska kvality a srozumitelnosti zpracovaných informací nejsou ze strany SEA týmu závažnější připomínky. Dílčí (spíše formální) nedostatky úvodních verzí byly většinou ve finálních verzích odstraněny. Z pohledu SEA posuzování a zapojení veřejnosti lze velmi pozitivně hodnotit přístup zpracovatelů POH k projednávání pracovní verze materiálu s představiteli vybraných obcí regionu. Tento postup lze doporučit i v případě jiných koncepcí, či v jiných krajích, v závislosti na konkrétních podmínkách. Provedené hodnocení ukázalo, že naprostá většina formulovaných cílů i k nim navržených opatření má pozitivní vlivy na životní prostředí. Potenciální negativní hodnocení bylo identifikováno v případě jednoho specifického cíle a tří opatření. Výstupem SEA posouzení je návrh doplňující podmínky pro formulaci tohoto cíle a omezujících podmínek ke zmírnění vlivů uvedených tří opatření. V případě dodatečného doplnění specifických cílů či opatření při aktualizaci POH je nutno u takových cílů (opatření) analogicky provést hodnocení vlivů specifických cílů POH na referenční cíle OŽP a hodnocení vlivů opatření na referenční cíle OŽP a složky ŽP. Posuzovaný POH přiměřeně reaguje na trendy a principy ochrany životního prostředí, obsahuje návrh implementace Plánu včetně návrhu na jmenování garantů za výstupy POH, resp. zřízení Regionálního odpadového centra a návrh financování. Doporučení 1. Doporučuje se v závazné a směrné části při nejbližší aktualizaci srozumitelněji definovat a sjednotit pojmy: cíle, strategické cíle, opatření, obecná opatření, obecné zásady, a vysvětlit vzájemné vazby mezi těmito pojmy. 2. SEA tým doporučuje zvážit kombinaci dvou navrhovaných variant implementace výstupů POH. Z pozice kraje jasně stanovit kompetence a podmínky fungování garantů. Zároveň postupně budovat Regionální odpadové centrum s důrazem na optimální využití všech efektivně fungujících částí systému nakládání s odpady. 3. Zpracovatel SEA doporučuje pravidelně aktualizovat POH a navíc doporučuje aktualizovat POH mimořádně, při následujících změnách: -

změna strategie odpadového hospodářství v EU;

-

novelizace zákona o odpadech a souvisejících právních norem;

-

změna kvantitativních a kvalitativních vlastností odpadů produkovaných na území kraje nebo do kraje dovážených;

-

zavedení nových ekonomických nástrojů k podpoře využití odpadů;

-

mimořádné stavy (např. důsledky povodní).

69


6.4. Regionální surovinová politika 6.4.1. Celkové shrnutí Z hlediska srozumitelnosti textu se jedná o čtivý, přehledný materiál s častými odkazy na historické souvislosti a zajímavosti, vypracovaný na velmi dobré odborné úrovni. Součástí studie RSP jsou souhrnné grafické, mapové přílohy a CD-ROM s geografickým informačním krajským surovinovým systémem a návodným textem k jeho použití. Posuzovaná studie akcentuje a rozpracovává nosné myšlenky přijatých celostátních sektorových koncepcí (Státní politiky životního prostředí ČR, Energetické politiky ČR, Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Strategii regionálního rozvoje ČR, Národního rozvojového plánu ČR) a Plánu rozvoje Moravskoslezského kraje. Jako koncepční dokument hospodaření kraje s neobnovitelnými přírodními zdroji má RSP na rozdíl od Surovinové politiky ČR poněkud odlišné priority a cíle založené především na kompetencích kraje, vyplývajících z příslušných zákonů. Z hlediska úplnosti obsahuje posuzovaná studie RSP všechny podstatné údaje a informace týkající se analýzy daného odvětví. Stanovené specifické cíle RSP výsledky analýzy reflektují, navržená opatření jsou dostatečně efektivní pro dosažení těchto cílů, připomínky a návrhy na případná doplnění jsou uvedeny v předchozích kapitolách. Studie RSP reaguje na trendy a principy ochrany životního prostředí, je zde zpracován návrh implementace koncepce včetně institucionálního zabezpečení. Rozsah i obsah dokumentu je přiměřený hodnocené lokalitě (kraji) i charakteru sektoru nerostných surovin. Studie poskytuje dostatek informací potřebných pro rozhodovací činnost orgánů Moravskoslezského kraje. Ve studii nejsou podrobněji řešena doporučení a návrhy k monitoringu dopadů koncepce na životní prostředí a jen okrajově je zmíněno finanční zajištění. Zpracovatelem RSP nebyly stanoveny indikátory ke sledování účinků realizace koncepce na životní prostředí. 6.4.2. Doporučení Zpracovatel SEA v rámci strategického posouzení vlivů RSP na životní prostředí navrhl řadu dílčích doporučení pro optimalizaci koncepčního materiálu. Doporučujeme předložené podněty a připomínky z hlediska možných vlivů na ŽP řádně zohlednit a zapracovat do výsledné RSP formou dodatku, příp. při její nejbližší aktualizaci. -

Do kapitoly 5 „Přehled současného legislativního rámce.....“ doporučujeme doplnit informace o chystané širší reformě legislativních nástrojů v sektoru nerostných surovin, kde klíčovou roli hraje novela horního zákona. Podstatné je zejména vyjasnění kompetencí v ekologickém dohledu nad těžbou a otázka otvírky ložiska černého uhlí Frenštát, která by mohla zcela změnit dlouhodobý výhled v těžbě této významné palivoenergetické suroviny.

-

Pro předcházení možným střetům se zájmy ochrany životního prostředí při naplňování RSP doporučujeme dopracování kapitoly monitoringu vlivů na ŽP (stanovení indikátorů, navržení konkrétní zodpovědnosti za plnění opatření a finančního rámce včetně uvedení zdrojů, zpracovat environmentální hodnocení projektů).

-

Nezbytným krokem bude zapracování hlavních závěrů krajské surovinové politiky do Plánu rozvoje Moravskoslezského kraje (v současné době existuje plán rozvoje kraje, který se touto problematikou nezabývá, ač předkládá řadu rozvojových záměrů, které jsou bez surovinového zajištění nerealizovatelné).

70


-

Zpracovatel SEA doporučuje vytvoření systému pravidelné revize a aktualizace RSP, do kterého budou zapojeny klíčové zájmové skupiny, podílející se rovněž na implementaci koncepce (nevládní organizace, agentury, podnikatelé apod.).

-

Při nejbližší následující aktualizaci tohoto materiálu doporučujeme upravit strukturu (osnovu) RSP ve smyslu sledování logiky plánovacího dokumentu – analýza stavu, stanovení cílů, opatření a aktivit, návrh systému implementace, monitoring a hodnocení realizace. Usnadní se tak porovnávání jednotlivých částí a vyhledávání vzájemných souvislostí a vazeb s ostatními koncepčními materiály.

V Ostravě dne 31.3. 2004

71


7. Seznam příloh 7.1. Program snižování emisí a imisí příloha 1 : Rozbor vlivů opatření příloha 2 : Hodnocení vlivů nekonfliktních opatření příloha 3 : Hodnocení vlivů nekonfliktních opatření příloha 4 : Hodnocení vlivů nekonfliktních opatření příloha 5: Formální environmentální hodnocení - emise 7.2. Územní energetická koncepce příloha 6: Hodnocení opatření ÚEK příloha 7: Hodnocení opatření č. 4 ÚEK příloha 8: Hodnocení opatření č. 5 ÚEK příloha 9: Hodnocení opatření č. 8 ÚEK příloha 10: Formální environmentální hodnocení - ÚEK 7.3. Plán odpadového hospodářství příloha 11: Rozbor specifického cíle č. 8 příloha 12: Přehled vybraných opatření k dosažení cílů POH MSK příloha 13: Hodnocení opatření POH příloha 14: Rozbor vlivu opatření č. 27 příloha 15: Rozbor vlivu opatření č. 28 příloha 16: Rozbor vlivu opatření č. 39 příloha 17: Formální environmentální hodnocení - POH 7.4. Regionální surovinová politika příloha 18: Rozbor vlivů specifického cíle RSP č. 3 příloha 19: Rozbor vlivů specifického cíle RSP č. 9 příloha 20: Rozbor vlivů specifického cíle RSP č. 13 příloha 21: Rozbor vlivů úkolu č. 3 příloha 22: Rozbor vlivů úkolu č. 8 příloha 23: Rozbor vlivů úkolu č. 12 příloha 24: Rozbor vlivů úkolu č. 13 příloha 25: Rozbor vlivů úkolu č. 15 příloha 26: Formální environmentální hodnocení – Suroviny příloha 27: Vypořádání připomínek

72

Chelčického 4, Ostrava, Česká republika, tel., fax: , tel.:

Recommend Documents