ENVI ROAD s.r.o. Chelčického 4, Ostrava-Moravská Ostrava tel., fax: , ,

ENVI ROAD s.r.o. Chelčického 4, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel., fax: 596114465, 595136840, e-mail: [email protected]

A. Vyhodnocení vlivu návrhu Územního plánu Krasov na životní prostředí (dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a v rozsahu Přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Objednatel: Ateliér Archplan Ostrava s.r.o Zhotovitel: ENVIROAD s.r.o., Ostrava

červen 2011

Návrh Územního plánu Krasov ENVI ROAD s.r.o. Posouzení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., v rozsahu Přílohy zákona č. 183/2006 Sb.

Zpracovatel: Ing. Petr Tovaryš r.č. 441105/039 Adresa: Jánského 1016, 721 00 Ostrava - Svinov (OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Č.j.:914/139/OPVŽP/95)


OBSAH Úvod........................................................................................................................................... 5 1.

2.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni............................................................................................................... 6 1.1.

Důvody pro pořízení Územního plánu Krasov a stanovení hlavních cílů rozvoje území....... 6

1.2.

Návrh urbanistické koncepce.................................................................................................. 7

1.3.

Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika ....... 7

1.4.

Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím............................................................................................................................... 9

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace ................................ 14 2.1.

Vymezení řešeného území .................................................................................................... 14

2.2.

Geomorfologické a geologické poměry................................................................................ 15

2.3.

Klimatické podmínky ........................................................................................................... 15

2.4.

Hydrologické poměry a vodní zdroje ................................................................................... 16

2.5.

Charakteristika půdního fondu.............................................................................................. 17

2.6.

Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko.......................................... 18

2.7.

Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny........................... 18

2.7.1. 2.7.2. 2.7.3.

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES)............................................................... 18 Zvláště chráněná území ............................................................................................................ 19 Významné krajinné prvky (dále jen VKP)................................................................................ 19

2.8.

Limity využití území............................................................................................................. 20

2.9.

Současný charakter sídla....................................................................................................... 21

2.9.1. 2.9.2. 2.9.3.

2.10.

Funkční využití území .............................................................................................................. 21 Doprava .................................................................................................................................... 22 Napojení na technickou infrastrukturu...................................................................................... 24

Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace ........................................................................................... 27

3.

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .................................................................................. 28

4.

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ......................................................................................................... 29

5.

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí..................................................................................... 32 5.1.

Vlivy na půdu ....................................................................................................................... 33

5.2.

Vlivy na vodu ....................................................................................................................... 35

5.3.

Vlivy na ovzduší ................................................................................................................... 35

5.4.

Vlivy na veřejné zdraví......................................................................................................... 36

5.5.

Vlivy na krajinu a ekosystémy.............................................................................................. 38

6.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ....................................................................................................... 39

7.

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ......................... 40 7.1.

Obecná opatření k provádění koncepce ................................................................................ 40

7.1.1. 7.1.2. 7.1.3. 7.1.4. 7.1.5. 7.1.6.

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu...................................................................... 40 Ochrana vod.............................................................................................................................. 41 Napojení na technickou infrastrukturu...................................................................................... 43 Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví........................................... 43 Opatření na ochranu bioty......................................................................................................... 45 Urbanisticko – architektonické řešení....................................................................................... 46

8.

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace ....................................................................................... 48

9.

Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí49

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů...................................................................... 50 11. Závěr ................................................................................................................................. 53


Úvod Předpokládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení návrhu Územního plánu Krasov) vychází z legislativního rámce, jenž je upraven dvěma základními právními předpisy: - zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb. a 186/2006 Sb. (dále jen Zákon), - zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon). Posuzování územně plánovací dokumentace je nařízeno Zákonem (Díl 1 Úvodní ustanovení) a dále pak ustanoveními uvedenými v Díle 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (§10a až §10j). V rámci uvedeného dílu 3 je při posuzování územního plánu (dále jen ÚP)1 nutno zohlednit převážně §10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, §10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a §10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí2. Jak vyplývá z §10a odst. 1 Zákona, předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona, zpracované mimo jiné též v oblasti územního plánování. V předkládaném posouzení je proto kladen důraz právě na takto vymezené záměry. Předkládané posouzení je zpracováno přiměřeně dle §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v rozsahu Přílohy, s důrazem na maximální úplnost a objektivnost. Lze tedy zároveň konstatovat, že Příloha tvoří obsahový rámec tohoto posouzení.

1

Územní plán ve smyslu §2, odst. n) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; dle tohoto paragrafu je územní plán jednou z územně plánovacích dokumentací; v následujícím textu je pro územní plán obce použita zkratka ÚP.

2

Tento přístup je v souladu s metodickým výkladem MŽP (Příloha k č.j. 3131/OVPI/04) - cituji: "Ustanovení §10i zákona stanovuje odlišný postup pro posuzování územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) jako specifického druhu koncepce, který se liší jak obsahem, tak procedurou, stanovenou pro jeho pořízení, projednávání a schvalování, od ostatních druhů koncepcí. Ustanovení §10i se proto použijí právě jen u posuzování vlivů ÚPD na životní prostředí jako ustanovení speciální a neaplikují se tudíž současně ustanovení pro postup (nikoliv pro obsahové náležitosti) vyhodnocení podle §10c až 10h a §10j, určená pro ostatní koncepce." 5


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni. 1.1. Důvody pro pořízení Územního plánu Krasov a stanovení hlavních cílů rozvoje území Krasov má platný územní plán obce schválený 27.11.1997, zpracovatel Ing.Stanislav Zeman, AUA - Agrourbanistický ateliér Praha. Změna č.1 ÚP obce byla schválena 28.6.2002 (zpracovatel: Ing.Stanislav Zeman, AUA Praha). Během několika let platnosti ÚP se vyskytly nové záměry a navíc od 1.1.2007 začal platit nový stavební zákon, který výrazně upravuje formu i obsah územních plánů. Proto Zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory, dokončené v červenci 2010. Dne 13.12.2010 schválilo Zastupitelstvo obce zadání územního plánu. Cílem řešení územního plánu bude navrhnout územní rozvoj a uspořádání obce tak, aby byl v souladu s požadavky a představami obce a zároveň byly respektovány přírodní, historické a kulturní i civilizační hodnoty v území. Hlavním cílem rozvoje území bude posílení sídelní funkce a zlepšení sociálně ekonomické situace obce. V územním plánu bude třeba: - navrhnout potřebné plochy pro bydlení - prověřit možnosti rozvoje rekreačních funkcí - prověřit potřebu občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu - prověřit možnosti rozvoje výrobních funkcí - řešit dopravní problémy - navrhnout zásady řešení technické infrastruktury v návaznosti na očekávaný rozvoj obce - navrhnout opatření v oblasti péče o životní prostředí - vymezit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - stanovit podmínky ochrany všech dochovaných hodnot území, vymezit prvky územního systému ekologické stability - zhodnotit dopady navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky plnící funkci lesa

6


1.2. Návrh urbanistické koncepce Předmětem návrhu územního plánu Krasov je návrh ploch pro bydlení, občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Toto řešení vzešlo z požadavků obce.

1.3. Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika Dle platné legislativní úpravy jsou předmětem posuzování koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona. V rozsahu Přílohy 1 Zákona byly identifikovány následující záměry: Příloha 1 Zákona

Záměr dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění

Záměr dle návrhu ÚP Krasov

Kategorie II, bod 1.3

Vodohospodářské úpravy nebo Výstavba záměrů navržena na jiné úpravy ovlivňující odtokové meliorovaných pozemcích v Z1 poměry (např. odvodnění, (0,03 ha). závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnickotechnické meliorace atd.) na ploše od 10 do 50 ha


Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm

Navržena výstavba nové ČOV v lokalitě Z9 (0,40 ha).

Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I)

Navržena úprava směrového vedení silnice III/4588, výstavba nových místních a účelových komunikací k Z5, Z7 a Z8 a výstavba nového mostu přes Krasovku (podrobně viz návrh ÚP).


7

Krasov má v současnosti cca 338 obyvatel.


Příloha 1 Zákona Kategorie II., bod 10.6


Záměr dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění

Záměr dle návrhu ÚP Krasov

Skladové a obchodní komplexy včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu

V územích smíšeně obytných (Z1Z8 a P1) může být rozvíjena drobná výroba a podnikání, skladování, umístěno občanské vybavení nebo lze tyto plochy využít k rekreaci a sportu. Nové parkovací a odstavné plochy budou realizována v rámci objektů občanské vybavenosti, výroby, hromadného bydlení, sportovních a turistických aktivit v území.

Tématické areály na ploše nad 5000 m2

Na záměry řešení dopravní situace v území, tj, úpravu směrového vedení silnice III/4588, výstavbu nových místních a účelových komunikací k Z5, Z7 a Z8 a výstavbu nového mostu přes Krasovku (podrobně viz návrh ÚP Krasov), dále na výstavbu areálů nad 0,3 ha ve smíšeně obytném území a parkovišť nad 100 parkovacích stání v rámci navrhovaných zastavitelných ploch bude pro účely zjišťovacího řízení zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení záměrů v rozsahu Přílohy 3 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Pro zábor meliorovaných pozemků v Z1, výstavbu ČOV, výstavbu areálů do 0,3 ha ve smíšeně obytném území a malých parkovišť do 100 parkovacích stání, realizaci tématických areálů (myslivny, rybářské bašty apod.) do 0,5 ha bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Součástí návrhu ÚP Krasov je návrh cca 8,13 ha nových zastavitelných ploch pro smíšené bydlení a 0,4 ha ploch pro technickou infrastrukturu z celkového počtu 8,53 ha navrhovaných zastavitelných ploch. Pro smíšené bydlení je navržena rovněž jedna plocha přestavby P1 (1,23 ha). V ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy a plocha přestavby cca pro 38 bytů/RD. To při potřebě 24 nových bytů znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 58 %. Největší zastavitelné plochy pro smíšené bydlení jsou vymezeny v zastavitelných plochách Z3 (cca 3,11 ha), Z2 (cca 1,98 ha) a P1 (1,23 ha). Ostatní plochy smíšeného bydlení jsou plošně menší (do 1 ha) a svým umístěním vhodně doplní stávající urbanistickou strukturu obce.

8


Během zpracování SEA posouzení byl zvolen přístup „ex-ante“3 , jenž je založen na interaktivním průběžném posuzování návrhů zpracovatele návrhu ÚP a díky němuž bylo možno získat informace, které nebyly v zadání ÚP uvedeny. Bližší pozornost všem takto definovaným záměrům návrhu ÚP Krasov a jejich eventuelním vlivům na ŽP je věnována v následujících kapitolách.

1.4. Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je součástí specifické oblasti SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník, s vymezením za SO ORP: Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov, Šumperk. Pro specifické oblasti jsou tímto dokumentem stanoveny kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Upřesnění vymezení specifických oblastí v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje potvrzuje zařazení Krasova do této specifické oblasti. Důvody vymezení: a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a lázeňství. c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území.

3

Dle Věstníku MŽP, částka 8 - Metodické pokyny a návody - Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (srpen 2004);v této metodice je zvolený postup též označen jako jednoznačně nejefektivnější. 9


Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení - Obec leží mimo hlavní póly ekonomického rozvoje, je v ní navržen pouze přiměřený rozvoj bydlení a související dopravní a technické infrastruktury. b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko - Navržená úprava silnice III/4588 přispěje ke zlepšení dopravní dostupnosti území. c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras - Krasov leží mimo systém cyklotras, stávající pěší turistické trasy umožňují spojení s Krnovem, Městem Albrechtice i Polskem. d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity - Stanovené podmínky ploch obytného území umožňují rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Výrobní plochy a podmínky využití neurbanizovaného území umožňují rozvoj dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství. e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství - Podmínky využití ploch neurbanizovaného území umožňují zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru včetně zatravňování a pastvinářství. f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území - Krasov leží v podhůří Jeseníků, prověření potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku se jej netýká. g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu - Krasov leží mimo hlavní trasy sloužící k propojení Jeseníků s Ostravskem. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Pro Krasov jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426. Ze ZÚR MSK vyplývá pro územní plán Krasov nutnost zapracovat veřejně prospěšné opatření - regionální biokoridor č. 508 územního systému ekologické stability, což je splněno. Žádné další veřejně prospěšné stavby, opatření ani územní rezervy do území obce nezasahují. Dle ZÚR MSK je obec součástí specifické oblasti republikového významu SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník - vymezené v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: ORP Bruntál-Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod 10


Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov a Vrbno pod Praděde, ORP Krnov-Bohušov, Brantice, BýkovLáryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Vysoká a Zátor, ORP Rýmařov-Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov a Velká Štáhle. V rámci ZÚR MSK jsou pro specifickou oblast SOB3 stanoveny tyto požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními oblastmi v ČR (SOB2 – Ostrava, SOB8 - Olomouc) a v Polsku (Kladsko). - Nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umisťovat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na hlavní dopravní tahy území (silnice I/45 a navazující síť silnic II. třídy); - vazba na sídla s rozvojovým potenciálem (Bruntál, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Břidličná); - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech). - Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Horní Benešov, Břidličná, Osoblaha, Vrbno pod Pradědem). - Rozvoj rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska, zejména: - v severní části této oblasti (správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice a Osoblaha); - v prostoru vodní nádrže Slezská Harta (obce Razová, Leskovec n. Moravicí, Bílčice, Roudno, Nová Pláň, Mezina, Lomnice, Valšov, Moravskoslezský Kočov – část Moravský Kočov a Bruntál – část Karlovec). Jejich rozvoj řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. - Nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy tohoto území, zejména rekreačních středisek. - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti (s výjimkou města Vrbno pod Pradědem) orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností. - Na území CHKO Jeseníky s výjimkou zastavěného území obcí nepřipustit umisťování ubytovacích zařízení s kapacitou nad 50 lůžek. - Za rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména areály Malá Morávka– Karlov, Vrbno pod Pradědem–Pod Vysokou horou a Václavov u Bruntálu. Lyžařský areál v lokalitě Praděd – Ovčárna považovat za stabilizovaný. - Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. 11


- Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra. - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. Toto omezení platí zejména pro vybraná katastrální území těchto obcí: - Malá Morávka – k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Pradědem; - Karlova Studánka – k.ú. Karlova Studánka; - Ludvíkov – k.ú. Ludvíkov pod Pradědem. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu. - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. - Podpora rozvoje lázeňství (Karlova Studánka). - Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území. - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (zejména CHKO Jeseníky). - Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovými oblastmi republikového významu: - OB2 Ostrava v osách Osoblaha - Krnov – Opava (ve vazbě na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Bruntál – Hor. Benešov – Opava; - OB8 Olomouc v ose Krnov – Bruntál (– Šternberk – Olomouc). - Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny. V rámci ZÚR MSK jsou pro specifickou oblast SOB3 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Olomouckého kraje a Polska - je upřesněno vymezení skladebných částí ÚSES - regionálního biokoridoru č. 508, který je vymezen v návaznosti na okolní obce. - Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy - je navržena revitalizace Kozího potoka a v celém území obce umožněna realizace protipovodňových a protierozních opatření. - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) - do území obce nezasahují lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod.

12


Strategické plánování Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty Euroregionu Praděd a Mikroregionu Krnovsko. Ze strategických dokumentů Euroregionu nevyplývají žádné konkrétní záměry pro obec Krasov. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce, ke zlepšení situace v kritických oblastech jmenovaných ve strategickém plánu mikroregionu Krnovska a k naplnění priorit a cílů mikroregionu stanovených ve strategickém plánu Leader. Z konkrétních záměrů týkajících se Krasova je ve strategickém plánu zmíněna jen realizace sportovního centra s občerstvením v rámci doplňkových služeb pro cyklisty. Plocha, které se tento záměr týká, už dnes slouží sportovním účelům. Územní plán v ní umožňuje výstavbu souvisejících zařízení občanského vybavení včetně občerstvení. Územní plán umožňuje realizaci většiny cílů. Některé prioritní oblasti uvedené ve Strategickém plánu nejsou územním plánem řešitelné. Koncepce Moravskoslezského kraje Záměry navržené v územním plánu jsou v souladu s existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území (blíže viz kap. 8): - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje - Územní energetická koncepce - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje - Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 - Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012 - Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta 2009 - 2013 - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/2010 - Plán oblasti povodí Odry 2010-2015 - Akční plány ke strategickým hlukovým mapám - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010-2014 13


2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace 2.1. Vymezení řešeného území VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je katastrální území obce Krasov v rozsahu cca 2580 ha, v níž dnes žije cca 338 obyvatel. Vesnice Krasov se nachází na území okresu Bruntál a náleží pod Moravskoslezský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Krnov. Obec Krasov se rozkládá asi čtrnáct kilometrů severně od Bruntálu a třináct kilometrů západně od města Krnov. Obec je vzdálená přibližně 8 km od polských hranic. Z turistického hlediska patří rovněž do horské oblasti Jeseníků. Členění řešeného území dle jednotlivých druhů pozemků: Druh pozemku

ha

%

Krasov celkem

2580

100

Zemědělské pozemky

934

36,2

Lesní pozemky

1510

58,5

Vodní plochy

5

0,2

Zastavěné plochy

15

0,6

Ostatní plochy

116

4,5

Ze zemědělských pozemků celkem

934

100

Orná půda

346

37,1

Zahrady

31

3,3

Trvalé travní porosty

557

59,6

14


2.2. Geomorfologické a geologické poměry Tvary reliéfu mnohdy významně ovlivňují možnosti využití území, jeho zástavby. Ovlivňují např. náklady na budování technické infrastruktury, náklady na její údržbu (zejména v zimě) a následně i možnosti využití území. Právě značná nadmořská výška zastavěné části řešeného území (430 – 510 m.n.m.) je příčinou ztížené dopravní dostupnosti obce, zejména v zimním období. Vlastní zastavěné území obce je mírně členité, zástavba se rozkládá zejména podél toku Krasovky a jejich menších přítoků, s mohutnými vrstvami sedimentů, úpatními haldami na sklaním podloží tvořeném zejména břidlicemi, drobami a křemenci (paleozoickými zvrásněnými horninami). Členitý reliéf části řešeného území a výrazně členitější horské okolí vytváří atraktivní podmínky pro rozvoj rekreace a bydlení. Geologické podmínky neovlivňují využití řešeného území. Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách: provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast: Jesenická oblast celek: Nízký Jeseník podcelek: Brantická vrchovina okrsek: Krasovská vrchovina

2.3. Klimatické podmínky Řešené území leží v chladné klimatické oblastí CH 7 Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, s velkým množstvím sněhu, dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek částečně pod vlivem srážkového stínu Hrubého Jeseníku je spíše průměrný. klimatická charakteristika počet letních dnů počet mrazových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci

klimatická oblast CH 7 10-30 140-160 -3 až -4 ºC 15-16 ºC

srážkový úhrn ve vegetačním období

500-600 mm

srážkový úhrn v zimním období

350-400 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

100-120

V řešeném území výrazně převládá západní a jihozápadní proudění větrů.

15


Ovzduší Nejbližší stanice, která nepravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Světlé Hoře ČHMÚ, č. 1192. Publikované naměřené hodnoty znečištění byly v posledních letech poměrně nízké. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004–2008 nepatřilo území obce Krasov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí.Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající příznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využívat možností k zachování a eventuálnímu zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně. Novou obytnou zástavbu lokalizovat mimo inverzní, málo provětrávané sníženiny.

2.4. Hydrologické poměry a vodní zdroje Řešené území spadá do základního hydrologického povodí řeky Odry, kmenovým vodním tokem je Opava. Hlavním tokem v území je Krasovka, která je levobřežním přítokem Opavy. Do Krasovky se na území Krasova vlévá Kozí potok a několik bezejmenných přítoků. Okrajovými částmi obce protékají krátké úseky Jeleního potoka, Kamenného potoka a dvou bezejmenných přítoků Opavy. Krasovka se svými přítoky je součástí útvaru povrchových vod tekoucích Opava po soutok s tokem Opavice, identifikační číslo 20190000. Tři drobné vodní toky u západní hranice obce jsou součástí útvaru Opava po soutok s tokem Skrbovický potok, i.č. 20174000. Všechny vodní toky jsou ve správě Lesů ČR. V souladu s Plánem oblasti povodí Odry 2010-2015 je do územního plánu zapracován záměr na revitalizaci Kozího potoka v km 0,0-1,0 z důvodu nevhodné morfologie tohoto vodního toku. Koryta vodních toků nesmí být zatrubňována, případné úpravy toků musí splňovat požadavek na zachování přírodního charakteru toku. Kolem všech vodních toků je nutno zachovat volné pásy území do vzdálenosti minimálně 6-8 m od břehových hran, které nebude možno využít pro zástavbu ani oplocení jednotlivých parcel. Tato území umožní volnou migraci živočichů, vývin břehové doprovodné vegetace, prostupnost území a přístup k tokům při provádění údržby. Z hlediska podzemních vod je území obce začleněno do útvaru podzemních vod č. 66111 - Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry. Záplavová území u vodních toků v obci nejsou stanovena. V plochách nezastavěného území NS, NL, NP je umožněna realizace vodohospodářských a protierozních opatření, která přispějí k ochraně zastavěného území před možnými rozlivy vodních toků a splachy orné půdy při vydatných deštích. V obci se nachází několik menších vodních ploch - rybníků. Většina rybníků je v soukromém nebo obecním vlastnictví, některé jsou i součástí obytného území. Využívány jsou k chovu ryb a k rekreačním účelům. Obec má záměr vybudovat nový rybník na západním okraji zástavby, u zastavitelné plochy Z1, a také několik obyvatel má zájem vybudovat své 16


vlastní soukromé vodní plochy. Na žádný z těchto záměrů není zpracována projektová dokumentace, není známa přesná lokalizace vodních ploch. V územním plánu je proto umožněna realizace rybníků v celém území obce. V Územně analytických podkladech ORP Krnov je jmenován záměr na výstavbu suché nádrže u hranic Krasova s Čakovou a Širokou Nivou. K tomuto protipovodňovému opatření nebyly zjištěny žádné podrobnější informace ani přesnější zákres. V územním plánu není proto nádrž konkrétně navržena, ale její realizace je umožněna v rámci ploch neurbanizovaného území - NL, NS, NP. Dle Nařízení vlády ČR č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění č. 169/2006 Sb. jsou stanoveny povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Krasovka se svými přítoky je uvedena na seznamu a zařazena mezi lososové typy vod - povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých. Veškerá činnost ovlivňující kvalitu těchto vod musí vést ke splnění imisních standardů pro lososové vody dle tab. č. 2 Nařízení vlády č.71/2003 Sb. Zástavba obce je zásobována vodou z vlastních zdrojů vody a to vrtů K11 o vydatnosti 0,6 l/s a K13 o vydatnosti 1,07 l/s. Vodní zdroje nemají stanoveno ochranné pásmo. V blízkosti hranic Krasova s Karlovicemi leží vodní zdroje Diana a Pelikán, které jsou součástí vodovodu Karlovice. Oba zdroje mají svou akumulaci, Diana 2x17,5 m3, 513-510 m n.m., Pelikán 48 m3, 523-520 m n.m.. Zdroje mají vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně rozhodnutím RŽP/230/02/231/8/Pt ze dne 31.1.2002, ochranná pásma 2. ani 3. stupně nejsou vyhlášena.

2.5. Charakteristika půdního fondu V řešeném území převažují lesní pozemky, které jsou zastoupeny cca 58,5 % (1510 ha) z celkové výměry Krasova. Zemědělská půda je zde zastoupena cca 36,2 % (934 ha), z ní je cca 37,1 % (346 ha) orné půdy, 3,3 % (31 ha) představují zahrady a cca 59,6 % (557 ha) zaujímají trvalé travní porosty. Charakteristika ZPF je odvozena z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) dle vyhl. č. 546/2002 Sb. Pro lepší posouzení kvality půd jsou jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy. Do I. třídy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, do V. třídy jsou zařazeny jednotky BPEJ s velmi nízkou produkční schopností. ZPF na území Krasova spadá do III. až V. třídy ochrany. Hlavní půdní jednotky, které se zde vyskytly jsou charakterizovány půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonovitostí, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V území se vyskytují především tyto hlavní půdní jednotky: 35 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s 17


pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48, 49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

72 - Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Nejvýznamněji je v území Krasova zastoupeny hlavní půdní jednotky 35 a 40. Odvodněny jsou některé úseky zemědělských pozemků.

2.6. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko V registru geofondu nejsou na území Krasova evidována žádná poddolovaná ani sesuvná území. Do východního výběžku obce zasahuje prognózní zdroj stavebního kamene Radim-Lysá, kde se ale o nějaké těžbě zatím neuvažuje. Jiná těžba v území neprobíhá.

2.7. Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2.7.1.

Územní systém ekologické stability4 (dále jen ÚSES)

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability Vymezení regionálního ÚSES v územním plánu bylo zapracováno na podkladě vydaných zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. U nadregionálních a regionálních částí ÚSES je v textu uvedeno číslování podle ZÚR a číslování dle ÚP Jeseníku ve značení N – součástí nadregionální úrovně, R – regionální úrovně a L – lokání úrovně doplněné pořadovým číslem. regionální úroveň Územím prochází regionální biokoridor č. 508 (R1 až R 8, podle značení v ÚP Krasov) ve směru od jihu k severu. Tato trasa v návrhu územního plánu je přesněji vymezena oproti ZÚR tak, že respektuje charakter biokoridoru – mezofilní bučinný a vede více východně po svazích stanovišti střední hydrické řady a neobohacené živinami. lokální úroveň Lokální úroveň vymezují lokální biokoridory a lokální biocentra v trasy křížící regionální koridor (v LBC R4) 580, tato trasa reprezentuje hlavní skupiny typu geobiocénu a je primárně 4

Dle §3 odst.1 písm.a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 18


vymezena jako lesní, je vedena od západu lesními komplexy (L1 až L7 pak kříží v R4 RBKLBC regionální biokoridor a dále pokračuje k východu: části L8 až L18 LBC, kterým je napojena na území Radimi. Z této trasy odbočují k severu dva tahy LBC a LBK s biocentry a biokoridory lesními, lučními nebo smíšenými: L27 až L29 a L23 až L26. K jihu je veden lesní biokoridor s biocentry do území Široké Nivy. L 19 až L 22. 2.7.2.

Zvláště chráněná území5

V územním plánu jsou zakreslena (v koordinačním výkresu) a jeho návrhem respektována zvláště chráněná území přírody daná právními předpisy – maloplošná zvláště chráněná území přírody - přírodní rezervace Krasovský kotel a Radim. Zastavitelné plochy ani další navržené prvky nezasahují do nejcennějších částí krajiny ani přírodních prvků. 2.7.3.

Významné krajinné prvky6 (dále jen VKP)

Registrované významné krajinné prvky ani památné stromy se v obci nenacházejí. V územním plánu jsou zakresleny také významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky. Řešení územního plánu tyto VKP respektuje stejně jako údolní nivy toků – i bezejmenných, které jsou chráněny proti zastavění stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Výstavba v zastavitelných plochách, přes které nebo v blízkosti kterých procházejí drobné vodní toky, zejména Z6 musí tyto toky respektovat a musí podél nich ponech min. 6 m široký nezastavěný pruh. Výstavba v plochách ležících v blízkosti vodních toků musí být taková, aby co nejméně narušila přírodní charakter toků a jejich doprovodnou zeleň. Údolní nivy nejsou územním plánem narušeny. Zábor lesa není navržen. Pět navržených zastavitelných ploch zasahuje do ochranného pásma lesa. Vymezením prvků územního systému ekologické stability je vytvořen územní předpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoj přírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospodaření na zemědělské půdě – zatravňování, pastevectví. V maximální možné míře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zeleň – remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyznačeno v koordinačním výkresu), které přispívají k zachování rázu krajiny. V územním plánu nejsou navrženy žádné stavby nebo úpravy v krajině, které by mohly narušit významné krajinné horizonty regionálního významu vyznačené v Zásadách územního rozvoje MS kraje ani území se zvýšenou ochranou pohledového obrazu krajinných a kulturně historických dominant nadregionálního významu. Realizace vyhlídkové věže na Obecním vrchu je podmíněna prokázáním, že nebude narušen krajinný ráz ani krajinné horizonty regionálního významu. Chráněna před znehodnocením (zarůstáním lesem nebo zastavěním) jsou i významná místa dalekého rozhledu na Kloboučníku, pod Kopřivnou a pod Vysokou.

5

Dle §14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

6

Dle §3 odst.1 písm. b) (tzv. "VKP ze zákona") a §6 (tzv. "registrované VKP") zákona č."114/1992"Sb., o ochraně přírody a krajiny; významným prvkem jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. 19


2.8. Limity využití území Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a návrhu ÚP Krasov. Zakresleny jsou následující limity zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000: - ochranné pásmo silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VVN 110 kV, 12 (15) m - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kV, 7 (10) m - ochranné pásmo stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu, zděných trafostanic VN/NN 1 m od obestavění - ochranné pásmo vodního zdroje Karlovice - I. stupně - vodní toky, rybníky, lesy, údolní nivy – jako významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. č.395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zák. č.114/1992 Sb. - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemků) - maloplošná zvláště chráněná území - přírodní rezervace Krasovský kotel a Radim; včetně ochranného pásma - ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru ÚSES - 2000 m - nemovité kulturní památky - kostel sv. Kateřiny s areálem, č.r. 22113/8-117, venkovská usedlost č.p. 15, č.r. 21993/8-2716, venkovská usedlost č.p. 85, č.r. 16126/82717 - ochranné pásmo veřejného pohřebiště (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) - veřejně prospěšné opatření vyplývající ze ZÚR MS kraje - regionální biokoridor č. 508 územního systému ekologické stability Limitem využití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury - vodovodů, kabelových i nadzemních vedení NN, telefonních kabelů. Vzhledem k malým rozměrům a malému významu těchto limitů nejsou v koordinačním výkresu zakresleny. Další omezení ve využití území zakreslené v koordinačním výkresu II.2.a návrhu ÚP Krasov – památky místního významu, historicky a architektonicky hodnotné stavby, významné stavební dominanty, prognózní zdroj stavebního kamene Radim-Lysá č. 908990001, území ekologických rizik - stará zátěž, lesní společenstva a vzrostlá zeleň ve volné krajině mimo pozemky určené k plnění funkce lesa, radioreléová trasa méně významná bez vyhlášeného ochranného pásma, významné krajinné horizonty regionální, místa dalekého rozhledu. Lokalita 15-13-19/2 kostel sv. Kateřiny je evidována jako území s archeologickými nálezy 1. kategorie - UAN I. Omezením je i provedené odvodnění pozemků, kvůli přehlednosti koordinačního výkresu jsou meliorované pozemky zakresleny pouze do výkresu předpokládaných záborů půdního fondu II.2.c návrhu ÚP.

20


2.9. Současný charakter sídla 2.9.1.

Funkční využití území

Obec Krasov, o rozloze cca 2580 ha, má v současnosti cca 338 obyvatel. Obec Krasov je tvořena jediným sídlem, především s obytnými, rekreačními a částečně i obslužnými a výrobními funkcemi. V rámci SO ORP Krnov existují tradiční funkční vazby řešeného území na město Krnov (zejména s ohledem na dojížďku za prací), méně významné vztahy jsou vykazovány na město Bruntál. Územní rozvoj obce je determinován jak přírodními podmínkami území, tak i vlastní smíšenou zástavbou, částečně přecházející i do volnější se značnými prolukami. Převažuje bydlení v rodinných domech a bytech. Na území obce je rovněž cca 100 jednotek druhého bydlení (chalup, neobydlených bytů a chat). Současná zástavba v území je rozptýlená podél hlavních dopravních tahů v území – silnic III/4588 a III/4583, místních a účelových komunikací. Možnosti pro novou výstavbu skýtají proluky mezi stávající zástavbou. Většina těchto ploch je dobře dopravně obsloužitelná a napojitelná na technickou infrastrukturu. Většina občanského vybavení v Krasově je charakteru základního. V obci jsou dnes tato zařízení občanské vybavenosti – areál kostela sv. Kateřiny, hřbitov, fara, kaple, evangelický kostel,obecní úřad pošta, dům s pečovatelskou službou, nákupní středisko – smíšené zboží, hasičská zbrojnice, obecní sál, příležitostný hostinec, občerstvení u Svobodů, oplocené hřiště po míčové hry atd. Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti a počtu obyvatel obce. Místní obyvatelé jsou zvyklí za některými službami rovněž dojíždět, ať už vlastními automobily nebo hromadnou dopravou do blízkých obcí nebo měst. V území Krasova je rozvíjen lehký průmysl a skladování, zemědělská výroba a smíšená výroba (viz. mapová příloha). Nachází se zde zemědělský areál chovu dobytka a koní – ZV AGROKRAS, zanedbaný areál chovu krůt, areál mechanického střediska – ZEMĚDĚLSKÉ STROJE AGROKRAS s.r.o., neužívaný areál Tábořiště – TILIA LDS a.s., pila LORIŠ atd. Další živnosti a služby jsou provozovány v rodinných domech. Tyto drobné nerušící živnosti a výroby bude možné nadále provozovat v obytném území obce. Možnosti rekreace a cestovního ruchu jsou omezené a tvoří je zejména - cykloturistika, turistika, sportovní aktivity, památky. Obcí prochází značená „zelená“ turistická trasa Krnov – Krasov – Vrbno. Územím Krasova neprocházejí žádné značené cyklotrasy. Místní cyklistická doprava používá silnice a místní komunikace s nízkou intenzitou motorové dopravy. Z nemovitých kulturních památek je v k.ú. Krasov nejzajímavější kostel Sv. Kateřiny, usedlosti č.p. 15 a 85. K historicky hodnotným stavbám a památkám místního významu patří stavení na p.č. 224/1 a 69/1, kříže na p.č. 202/2, 3796/10,3, 3509/2, 2881/1, evangelický kostel na p.č. 168/3, zvonice na bývalém židovském hřbitově na p.č. 2839/2, rozcestník upři výjezdu z obce směrem na Vrbno pod Pradědem na p.č.2103/2, pomník padlým v 1. a 2. světové válce pod areálem kostela Sv. Kateřiny. Stavební dominantou je zde rovněž hasičská zbrojnice na p.č. 3796/15. Zeleň v Krasově je všudypřítomná. Trochu více než polovina výměry obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). Součásti systému sídelní zeleně tvoří veřejně nepřístupné plochy zahrad a sadů (součást ploch bydlení a ploch 21


smíšených), okrasná zeleň (v plochách občanské vybavenosti či smíšeně centrálního území), vyhrazená zeleň (u sportovních a rekreačních areálů), doprovodná zeleň (v plochách pro dopravní a technickou infrastrukturu) a ochranná zeleň (v plochách výroby). 2.9.2.

Doprava

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silnice Katastrálním územím Krasova procházejí pouze silnice III. třídy. Ve směru východ – západ jde o silnici III/4588 (Brantice – Radim – Krasov – Široká Niva), která zabezpečuje hlavní vazby na Krnov a Bruntál a ve směru sever-jih silnici III/4583 (Krasov – Čaková – Zátor). Pro širší dopravní vazby Krasova mají význam navazující silnice I. a II. třídy: I/45 (Šternberk – Bruntál – Nové Heřminovy – Zátor – Brantice – Krnov – Polsko) I/57 (Slovensko – Vsetín – Nový Jičín – Opava – Krnov – Polsko) II/451 (Vrbno pod Pradědem – Karlovice – Široká Niva – Nové Heřminovy) Směrový průběh silnice III/4588 v prostoru rozcestí Čaková u mostu přes Krasovku se dvěma navazujícími křižovatkami (se silnicí III/4583 a místními komunikacemi) tvoří dopravní závadu – směrové oblouky odpovídají návrhové rychlosti 20 km/hod. V územním plánu je vymezena plocha pro řešení této závady – plynulejším vedením silnice přes nový most (s návrhovou rychlostí 40 km/hod, která zabezpečí dostatečné zpomalení dopravy na vjezdu). Variantně je možná dostavba druhého mostu pro vytvoření okružní křižovatky s chodníky nad Krasovkou. Jiné směrové či výškové úpravy silnic nejsou navrhovány, jejich šířkové úpravy je možné zabezpečit v rámci vymezených ploch dopravní infrastruktury. Dopravní zatížení obou silnic nebylo v celostátním sčítání dopravy v letech 2000, 2005 a 2010 zjišťováno. Podle zátěží na okolních sčítaných silnicích a podle počtu obyvatel obce lze odhadnout současnou zátěž na hodnotu do 500 vozidel za den. Místní a účelové komunikace Obslužné místní komunikace doplňují silniční síť a zabezpečují obsluhu současně zastavěného území obce. Jde o komunikace souběžné se silnicí III/4588 v údolí Krasovky a příčné komunikace vybíhající do bočních údolí a na svahy úbočí obce, kde často navazují na účelové komunikace, zpřístupňující nezastavěné části obce. Obslužné komunikace v zastavěném území s délkou do 300 m budou převedeny do kategorie obytných zón se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Některé místní komunikace mají šířku jen 2,5-3,0 m, která nevyhovuje požadavkům pro příjezd hasičských vozidel. Tyto komunikace by měly být rozšířeny na min. požadovanou šířku vozovky 3,5 m. Pro zpřístupnění zastavitelných ploch Z5 a Z7, které nejsou dostupné ze stávajících komunikací, jsou navrženy nové MK. V obou případech se jedná o krátké úseky nových komunikací - budou navrženy se šířkou veřejného prostoru min. 8 m, z toho vozovka 4,5 – 5 m. Na síť obslužných komunikací navazují účelové komunikace (zejména významné polní a lesní cesty), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m budou doplněny výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m budou doplněna chybějící obratiště, která 22


budou dimenzována na otáčení vozidel pro sběr komunálního odpadu a vozidel zabezpečujících údržbu komunikace. Ve východní části obce je navržen úsek účelové komunikace, který umožní příjezd k blízkým zemědělským a lesním pozemkům. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Krasovem neprochází žádná železniční trať. V jeho okolí prochází trať SŽDC 310 (Olomouc – Bruntál – Milotice nad Opavou – Zátor – Krnov – Opava) s navazujícími tratěmi 313 (Milotice nad Opavou – Široká Niva – Vrbno pod Pradědem) a 292 (Krnov – Jindřichov ve Slezsku). Nejbližší železniční stanice Široká Niva (trať 313) je po silnici vzdálena z centra Krasova asi 8 km, železniční stanice Zátor a Krnov (trať 310) jsou ve vzdálenosti 12 - 13 km. HROMADNÁ A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Krasov je obsloužen 2 autobusovými linkami, které zabezpečují spojení obce s Krnovem (8 spojů v pracovním dnu v každém směru / 4+4 spoje o víkendu) a se Zátorem (1+1 spoj v pracovním dnu). Na území obce je 5 autobusových zastávek (řazeno ve směru od východu na západ): 

Krasov-rekreační středisko



Krasov-rozcestí Čaková (u bytovek)



Krasov-obecní úřad (u obchodu)



Krasov-garáže ČSAD



Krasov-točna

Zastávky pokrývají 500 m docházkovou vzdáleností většinu zastavěného území obce. Zastávky vesměs nejsou vybaveny zálivy, u některých zastávek jsou zřízeny přístřešky pro cestující. Chybějící zálivy a přístřešky pro cestující mohou být doplněny v přilehlých plochách dopravní infrastruktury nebo plochách smíšených obytných. Autobusové obratiště na západním okraji obce je územně stabilizované. STATICKÁ DOPRAVA Veřejná parkoviště jsou v Krasově vybudována především v centru u objektů občanského vybavení - u obecního úřadu, u obchodu s potravinami, u Kulturního domu a u domu s pečovatelskou službou. Ze zadání územního plánu ani z průzkumu v terénu nevyplývá požadavek na rozšíření parkovacích kapacit, proto nejsou nové plochy parkovišť navrhovány. Potřeba parkování a odstavování v navržených zastavitelných plochách bude zabezpečena v rámci těchto ploch. Případné nové objekty občanského vybavení, výroby, hromadného bydlení, sportovních a turistických aktivit, apod. budou doplněny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpočtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupeň automobilizace 1:2,5.

23


PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA V současné době nejsou v Krasově podél silnic vybudovány žádné chodníky. Nízké intenzity motorové dopravy na těchto komunikacích nevyvolávají nutnost jejich okamžitého doplnění. Pro postupné doplňování chodníků podél silnic v zastavěném území (požadované normou) je dostatek prostoru v přilehlých plochách dopravní infrastruktury. Obcí prochází značená „zelená“ turistická trasa Krnov – Krasov – Vrbno. Po eventuální výstavbě rozhledny na Obecním vrchu včetně přístupových chodníků z obce, lze prodloužit stávající „modrou“ turistickou trasu Holčovice – Staré Purkatice ve směru Polomy – Obecní vrch – Krasov, točna. Územím Krasova neprocházejí žádné značené cyklotrasy. Místní cyklistická doprava používá silnice a místní komunikace s nízkou intenzitou motorové dopravy. V budoucnosti lze územím obce prodloužit stávající cyklotrasu 6161 (Malá Morávka – Valšov – Milotice – Čaková) - například o úsek Čaková – Krasov – Hošťálkovy – Linhartovy s vyznačením na stávajících silnicích a komunikacích bez dalších územních nároků na území Krasova. 2.9.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

Zásobování vodou Zástavba obce je zásobována vodou z vlastních zdrojů vody a to vrtů K 11 o vydatnosti 0,6 l/s a K 13 o vydatnosti 1,07 l/s. Vodní zdroje nemají stanoveno ochranné pásmo. Samostatnými výtlačnými řady PE DN 50 (1409 m a 611 m) se voda dopravuje z obou vrtů do zemního vodojemu Krasov o objemu 2 x 50 m3 (539,80-537,50 m n.m.). Ve vodojemu je voda hygienicky zabezpečena dávkováním chloru. K jednotlivým objektům je voda rozváděna vodovodní sítí zhotovenou z trub PVC DN 80-100 ve dvou tlakových pásmech. Horní tlakové pásmo je zásobeno přímo z vodojemu Krasov, pro dolní tlakové pásmo se tlak snižuje pomocí redukčního ventilu. Vodovod je v dobrém stavu, byl dokončen v roce 1999. Zásobování pitnou vodou je v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje navrženo ponechat stávajícím způsobem, t.j. napojením na vlastní vodní zdroje v obci. Toto řešení je územním plánem respektováno. Všechny navržené zastavitelné plochy jsou v dosahu stávajících vodovodů, nebylo proto nutné navrhovat nové vodovodní řady. Odlehlé lokality zástavby zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní. V blízkosti hranic Krasova s Karlovicemi leží vodní zdroje Diana a Pelikán, které jsou součástí vodovodu Karlovice. Oba zdroje mají svou akumulaci, Diana 2x17,5 m3, 513-510 m n.m., Pelikán 48 m3, 523-520 m n.m.. Zdroje mají vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně rozhodnutím RŽP/230/02/231/8/Pt ze dne 31.1.2002. Odvádění a čištění odpadních vod V obci Krasov není v současné době vybudována žádná soustavná kanalizace. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Navržena je proto čistírna odpadních vod na východním okraji zástavby v místě bývalé skládky TKO. Splaškové vody budou na ČOV sváženy fekálním vozem. Kanalizace není 24


navržena kvůli velké délce zastavěného území - více než 4 km a malé hustotě zástavby. Výstavba kanalizace v těchto souvislostech pro 350 obyvatel by byla neekonomická. Přečištěné odpadní vody z ČOV budou vypouštěny do Krasovky. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje doporučuje likvidaci odpadních vod do roku 2015 ponechat stávajícím způsobem, t.j. jejich odvádění bez čištění do místních vodotečí. V rámci ÚP Krasov, který je navrhován na delší časové období (min. do roku 2025), je tedy navrženo řešení ohleduplnější k životnímu prostředí než PRVKMSK. Dešťové vody ze zástavby jsou likvidovány individuálně, jsou odváděny systémem příkopů a propustků do vodotečí. U nové zástavby v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 5, odst.3 a následně dle vyhlášky č.501/2006 Sb., § 20, odst. c) je třeba na pozemku zdržet nebo zasáknout část srážkových vod před jejich svedením do vodního toku či kanalizace. Zásobování elektrickou energií Územím Krasova prochází vedení VVN 110 kV č. 685-686 Krnov-Vrbno, KrnovTřemešná, které se nemění. Hlavním zásobovacím vedením el. energie zůstane vedení vysokého napětí 22 kV, linka VN č. 278 vycházející z rozvodny v Krnově. Rozvodná síť nízkého napětí je provedena většinou nadzemním vedením, stožáry NN jsou využity i pro vedení kabelů veřejného osvětlení. Z vedení VN č. 278 jsou napojeny celkem 4 distribuční trafostanice - TS 2113, TS 2147, TS 2148 a TS 2149. Hlavní rozvody linek VN 22kV jsou dostatečně kapacitní pro pokrytí potřeby elektrické energie v dané oblasti. Navržena je nová trafostanice pro zásobování rozvojové lokality v okolí Březového vrchu. Navržená trafostanice bude sloužit také ke zlepšení zásobování stávající zástavby. Další zvýšení potřeby elektrické energie je možno přezbrojením zvýšením výkonu - stávajících trafostanic. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně vybudováním nových trafostanic. Zásobování plynem Do obce nezasahují žádná plynárenská zařízení ani plynovody. Nejbližší plynovody STL jsou v Čakové a Hošťálkovech. Vhledem k malému počtu obyvatel a velké vzdálenosti k nejbližším využitelným plynovodům, se s plynofikací obce ani do budoucna nepočítá. Zásobování teplem Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti, hromadné rekreace, výroby a bytových domů. Palivem je nejčastěji dřevo a uhlí, dále el. energie, koks, propan-butan, v poslední době se rozvíjí využití obnovitelných zdrojů. U zástavby je třeba preferovat k topení ekologická obnovitelná paliva nebo kotle s ekologickým spalováním.

25


Spoje Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb Telefonica O2 je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů (Vodafone, Telefonica O2, T-Mobile, U-fon). Krasov patří do uzlového telefonního obvodu – UTO Krnov, volací číslo 554. Je připojen do telefonní komunikační sítě radiovým zařízením IRT 2000, není napojen kabelovým komunikačním vedením. Radiová stanice je lokalizována v blízkosti hřbitova. Místní telefonní síť je řešena kabelovým vedením nadzemním i podzemním. Územím obce neprocházejí žádné podzemní dálkové kabely. Radiokomunikace Kvalita signálu příjmu televizního a rozhlasového programu je celkově vyhovující. Na území Krasova (v západním výběžku obce) je vybudován TV převáděč operátora České Radiokomunikace a.s. - TVP Karlovice. Nad územím obce prochází jedna méně významná radioreléová trasa Krasov – Praděd sloužící k připojení telekomunikačního zařízení. Radioreléová trasa nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Nakládání s odpady Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Krasov je malý producent odpadu a proto nemá zpracovaný Plán odpadového hospodářství. V obci se shromažďuje separovaný komunální odpad, likvidace a zpracování odpadu probíhá mimo obec, stejně jako likvidace nebezpečného odpadu a stavební suti. V širším okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. Likvidaci komunálních odpadů (komplexní nakládání s odpady) v řešeném území provádí společnost Technické služby Krnov spol. s r.o. Obec zvažuje umístění sběrného dvora na ploše stávajícího zemědělského areálu chovu dobytka a koní – ZV AGROKRAS. V místě rekultivované skládky komunálního odpadu je navržena plocha pro čistírnu odpadních vod.

26


2.10. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace V případě, že posuzované koncepční záměry nebudou realizovány, nedojde k záboru zemědělského půdního fondu. Lze předpokládat, že bez realizace záměrů by byly tyto plochy i nadále využívány stejným způsobem. Nedojde tedy ke změně charakteristiky krajinného rázu dané oblasti a vývoj životního prostředí v dotčeném území by s největší pravděpodobností probíhal jako doposud. Prostorové rozvržení imisí hluku a škodlivin v ovzduší bude pravděpodobně zachováno přibližně na současné úrovni. V případě nerealizace záměrů nebude řešena otázka rozšíření možností bydlení a rozvoje technické infrastruktury v obci. Nevzniknou nové podmínky pro rozvoj drobného podnikání. Nevzniknou nové možnosti využívání území ke sportovním a rekreačním účelům. Nulová varianta, tj. hodnocený koncepční záměr nebude realizován, nebude mít pravděpodobně žádný zaznamenatelný dopad na stávající dopravní infrastrukturu, ani na širší dopravní vztahy. Na druhou stranu, zamýšlená změna funkčního využití ploch na „Obytná území”s možností výstavby občanského vybavení, výroby a podnikání, sportu a rekreace může přispět ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel obce Krasov i jejího blízkého okolí (nové možnosti bydlení, získání pracovních příležitostí, využití území k odpočinku a regeneraci organismu apod.).

27


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Krajina v našem zájmovém území a jeho širším okolí je obecně vnímána jako krajina venkovského rázu s převažující funkcí obytnou, částečně výrobní, obslužnou, dopravní a rekreační. Kvalitu životního prostředí v Krasově a jeho okolí je možno jako dobrou. Vliv na kvalitu zdejšího ovzduší mají zejména malé místní zdroje znečištění, vliv velkých zdrojů v regionu (např. ostravské hutní podniky,výtopny a průmysl v Brunále, Krnově) je malý. Rostoucím negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je doprava, její dopady jsou však v řešeném území omezené. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni měst a obcí poměrně omezené a mnohdy finančně náročné (údržba zpevněných ploch, zkvalitnění a přeložky komunikací apod.). Výraznou roli hraje rovněž to, že obec není plynofikována. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Bližší specifikace jednotlivých složek životního prostředí byla podrobně popsána v kap. 2 Dá se očekávat, že realizace hodnocené koncepce sebou přinese pozitivní dopad zejména na socioekonomickou stránku obyvatelstva. Na druhé straně však je nutné také počítat s určitými negativními dopady na tyto složky životního prostředí: 

půdu,



vodu,



ovzduší,



veřejné zdraví,



krajinu a ekosystémy.

Z hlediska vlivu hodnocené koncepce na širší území pak bude asi vhodné vyhodnotit oblast vlivu znečištění ovzduší a hladiny hluku na nejbližší obytná území, tj. území obce Krasov.

28


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Záměry specifikované v ÚP Krasov neleží uvnitř zvláště chráněných území přírody, soustavy Natura 2000 ani uvnitř Ptačí oblasti. Žádný z navrhovaných záměrů nebude mít vliv na místní ÚSES, VKP či památkově chráněné objekty. Hlavní současné problémy Krasova bezprostředně souvisí se samotným charakterem sídla. Pro vývoj počtu zdejších obyvatel byla rozhodující nepříznivá dopravní poloha, výrazný pokles obyvatel v důsledku 2. sv. války a následujícího rozporuplného ekonomického vývoje regionu (problém transformace zemědělské a prům. výroby, vysoká nezaměstnanost). V současnosti má Krasov cca 338 obyvatel a vzhledem k prognóze vývoje počtu obyvatel lze očekávat nárůst na cca 350 obyvatel do r. 2025. Tento počet obyvatel je možno považovat za reálnou variantu vývoje, avšak podmíněnou prosperitou regionu i navazující bytovou výstavbou v obci. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je proto podmíněn nabídkou disponibilních stavebních pozemků a zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v zájmovém území (zlepšením obytného a životního prostředí, rozšířením vybavenosti, zlepšením obslužnosti území a využitím vlastních i širších rekreačních předpokladů rozvoje obce). Současná zástavba v území je rozptýlená podél hlavních dopravních tahů v území – silnice III/4588 a III/4583, místních a účelových komunikací. Většina obytné zástavby je tvořena individuálními rodinnými domy. Nová zástavba bude situována převážně do proluk ve stávající zástavbě. Velká většina občanského vybavení v Krasově patří do vybavení základního. Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti a počtu obyvatel obce. Objekty občanského vybavení včetně sportovních ploch se koncentrují a nadále budou koncentrovat v centrální části obce. Ekonomická aktivita je zde převážně v zemědělství, méně v sektoru služeb a drobné výroby. Tato struktura je tradiční a přiměřená venkovskému charakteru sídla. V Krasově se nachází zemědělský areál chovu dobytka a koní - ZV AGROKRAS, zanedbaný areál chovu krůt, areál mechanického střediska – ZEMĚDĚLSKÉ STROJE AGROKRAS s.r.o., neužívaný areál Tábořiště – TILIA LDS a.s., pila LORIŠ atd. Možnosti rozvoje podnikání v obci jsou v současnosti malé, existují zejména v návaznosti na rozvoj řemesel, služeb, rekreace a cestovního ruchu. Nepříznivým faktorem je nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti. Nízká mzdová úroveň výrazně prohlubuje sociálně ekonomické problémy obyvatel území. Krasov vykazuje v současnosti značnou vyjížďku lidí za prací do okolních měst (Bruntálu, Krnova, Opavy, Ostravy apod.).

29


Z provedených průzkumů a rozborů se v současnosti vyskytují v území následující dopravní závady: - Nevhodné směrové vedení silnice III/4588 v prostoru rozcestí Čáková u mostu přes Krasovku se dvěma navazujícími křižovatkami (se silnicí III/4583 a místními komunikacemi) - U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m chybí výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m chybí obratiště. - Úzká vozovka a špatný povrch u některých místních a účelových komunikací - Chybějící úseky chodníků v zastavěném území a dopravně důležitých místních obslužných komunikací v zastavěném území - Chybějící zálivy a přístřešky pro cestující u autobusových zastávek To je pouhý výčet několika hlavních problémů v rámci zdejší dopravní infrastruktury, jež je podrobně řešen v návrhu ÚP Krasov. Hlavní dopravní tahy v území jsou zdrojem hluku a imisí. Dle Nařízení vlády č. 148/20006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11, odst. 4, se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 3. korekce:

-10 dB .....noční doba + 5 dB ....dopravní hluk v okolí ostatních komunikací +10 dB ....v okolí hlavních komunikací, kde je dopravní hluk převažující +20 dB ....dopravní hluk pro starou zátěž (stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který vznikl v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru do 31.12.2000)

Nejvíce jsou hlukem z dopravy obtěžovány obytné plochy podél hlavních dopravních tahů v území – silnice III/4583 a III/4588. Na silnicích III. třídy lze očekávat v roce 2025 následující maximální celodenní intenzity dopravy s hlukovými pásmy od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní době: silnice III/4583 III/4588

úsek Krasov - Čaková Radim – Široká Niva

zatížení voz./den do 500 do 500

z toho hluk těžkých (dB) do 50 do 54,5 do 50 do 54,5

hlukové pásmo -

Hlukový limit není překročen, hlukové pásmo - odstup obytných budov od silnice - není stanoveno. Hlukové pásmo pro noční dobu nepřesahuje hodnoty denního hlukového pásma. Výpočet vlivů vibrací, emisí výfukových plynů a zvýšené prašnosti vzniklých dopravou zde nebyl doposud pro nedostatek podkladů proveden. Kvalita ovzduší v obci je mimo zátěže z provozu na zdejších komunikacích ovlivněna zejména malými místními zdroji znečištění, vliv velkých zdrojů v regionu (např. ostravské hutní podniky,výtopny a průmysl v Brunále, Krnově) je malý. K vyššímu lokálnímu znečištění dochází zejména v topné sezóně, kdy jsou v území spalována poměrně nekvalitní 30


paliva (hnědé uhlí s vysokým obsahem síry, kaly s příliš vysokým obsahem popelovin). Obec není plynofikována a do budoucna se s její plynofikací vzhledem k malému počtu obyvatel a velké vzdálenosti k nejbližším využitelným plynovodům ani nepočítá. Vliv na kvalitu ovzduší v Krasově má i zemědělská výroba (chov dobytka, krůt). Charakteristické je decentralizované vytápění s individuálními zdroji u rodinných domků nebo samostatnými domovními kotelnami - u objektů občanského vybavení, hromadné rekreace, výroby a bytových domů. Cílem je využívat ekologicky vhodná paliva - zemní plyn, dřevo, el. energii apod. nebo kotle s ekologickým spalováním. Stávající systém zásobování pitnou vodou je v současné době vyhovující, tj. napojení na vlastní vodní zdroje v obci. Pro navrhovanou výstavbu budou prodlouženy stávající vodovodní řády. Odlehlé lokality zástavby zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní. Stávající stav odkanalizování a čištění odpadních vod z Krasova je jak z hlediska estetického, tak především hygienického nevyhovující. V obci není v současnosti vybudována žádná soustavná kanalizace. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Navržena je proto čistírna odpadních vod na východním okraji zástavby v Z9 v místě bývalé skládky TKO. Splaškové vody budou na ČOV sváženy fekálním vozem. Přečištěné odpadní vody z ČOV budou vypouštěny do Krasovky. Dešťové vody ze zástavby jsou a budou i nadále likvidovány individuálně, tedy budou odváděny systémem příkopů a propustků do vodotečí. Kvalitu povrchových vod v obci je průměrná. Zdrojem znečištění je zejména vypouštění odpadních vod ze zástavby a také splachy ze zemědělské půdy, které zanášejí do vodních toků hnojiva. Provozované skládky, ať oficiální nebo černé, se v obci také nenacházejí. Likvidace tuhého komunálního, biologického, nebezpečného odpadu a stavební suti probíhá mimo území Krasova. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy obce Krasov nerovnovážný stav podmínek hospodářského rozvoje obce a životního prostředí. Posílení zejména rozvoje bydlení a podmínek výroby a drobného podnikání, jakož i posílení sportovně rekreačních aktivit v území je nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území, přitom je však nutno maximálně omezit případné negativní dopady zejména na obytnou atraktivitu obce. Další současné problémy životního prostředí mající vztah a význam z hlediska koncepce nebyly zaznamenány.

31


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí Na úvod této kapitoly je nutno konstatovat, že všechny záměry návrhu ÚP Krasov, tak jak byly blíže specifikovány v kap. 1.3, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v této fázi projektové dokumentace neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměru) jsou uvedeny v kapitole 2.10, v této kapitole proto již uváděny nejsou. Vlivy, jež jsou v následujícím textu uvedeny, je třeba ve většině případů pokládat za vlivy potenciální, vysledované na základě dostupných specifikací koncepce. Vzhledem k míře rozpracovanosti jednotlivých záměrů a také s ohledem na skutečnost, že SEA posouzení nemůže, ani nemá nahrazovat posouzení EIA, nelze následující výčet vlivů (včetně všech interakcí) považovat za definitivní. Současné obytné území je tvořeno především individuální bytovou zástavbou podél důležitých dopravních tahů v území (viz kap. 2.9.1). Dominuje bydlení v rodinných domech. Rozvoj bydlení v lokalitách je navržen zejména v prolukách - uvnitř současně zastavěného území a v plochách na zastavěné území těsně navazující. Rovněž jsou přehodnoceny zastavitelné plochy navržené v územním plánu a doplněny další, včetně požadavků občanů. Navrhované lokality jsou vhodné k výstavbě i z hlediska dopravní obsluhy a napojení na inženýrské sítě. Největší zastavitelné plochy pro smíšené bydlení jsou vymezeny v zastavitelných plochách Z3 (cca 3,11 ha) a Z2 (cca 1,98 ha). K přestavbě na smíšené bydlení je navržena rovněž přestavbová plocha P1 (1,23 ha), na které je nyní situován zanedbaný areál chovu krůt. Ostatní plochy smíšeného bydlení jsou plošně menší (do 1 ha) a svým umístěním vhodně doplní stávající urbanistickou strukturu obce. Na plochách smíšeně obytných budou rozvíjeny především podmínky pro bydlení s možností umisťování občanské vybavenosti a služeb, ale i drobného podnikání a řemesel bez negativních vlivů na převažující funkci plochy – bydlení (např. v Z1 má obec záměr vystavět rybářskou baštu nebo myslivnu). Rozsah rozvojových ploch je v návrhu ÚP upřesněn, také s ohledem na možnost dopravní obsluhy. Z dopravních záměrů v území jsou navrženy: 

úprava směrového vedení silnice III/4583 přes nový most přes Krasovku



výstavba nových místních a účelových komunikací pro zpřístupnění zastavitelných ploch Z5 a Z7)



navržena účelová komunikace pro přístup k zemědělským pozemkům v Z8



doplnění parkovacích a odstavných ploch v rámci objektů občanského vybavení, výroby, hromadného bydlení, sportovních a turistických aktivit (podrobně viz návrh ÚP obce).

Území Krasova skýtá nesčetné možnosti k rozvoji rekreace a cestovního ruchu. V budoucnu se uvažuje o výstavbě turistické rozhledny na Obecním vrchu severně od zástavby a výstavbě suché nádrže v rámci ploch neurbanizovaného území u hranic Krasova s Čakovou a Širokou nivou. Prostory k novému, doposud nespecifikovanému využití nabízí rovněž nevyužívaný areál tábořiště – TILIA LDS a.s. Všechny uvažované aktivity v území by zcela jistě území zatraktivnili pro širokou veřejnost. 32


Uvnitř zemědělského areálu chovu dobytka a koní – ZV AGROGAS se uvažuje o zřízení sběrného dvora. Obec nemá vybudovánu veřejnou kanalizaci ani plynovod a vzhledem k malému počtu obyvatel není ani v budoucnu jejich zbudování efektivní. Napojení nově navrhované zástavby na stávající technickou infrastrukturu obce bude proto řešeno dle kap. 2.9.3. Všechny navrhované rozvojové plochy navazují na stávající a dochovalou urbanistickou strukturu obce. Realizace nové zástavby v tomto území je limitována rovněž průchodem prvků ÚSES krajinou (viz kap. 2.7.1), výskytem významných krajinných prvků (viz kap. 2.7.3) apod. Pro záměry rozšíření bytové zástavby, výstavbu nových RD, rozšíření občanského vybavení, využití sportovně rekreačních ploch, jakož i pro související úpravu dopravní a technické infrastruktury v území bude zapotřebí řešit problematiku záboru zemědělské půdy. Životní prostředí bude ovlivněno jednak vlastní výstavbou jednotlivých objektů, jednak jejich běžným provozem včetně provozu na přístupových komunikacích a parkovacích plochách. Vlastní výstavba, tj. stavební práce na jednotlivých objektech mohou být významným impaktem do ŽP: 

skrývky kulturních zemin,



terénní úpravy,



dovoz stavebních hmot a materiálů vč. odvozu odpadů,



technologie a dalšími operacemi realizace stavby.

Tato problematika musí být řešena v rámci programu organizace výstavby zahrnující optimalizaci provádění stavebních prací se zohledněním bezpečnosti provozu a omezení negativních vlivů na ŽP a není předmětem řešení ÚP. Lze předpokládat vliv zejména na tyto složky životního prostředí:

5.1. Vlivy na půdu K nejzávažnějším vlivům navrhované koncepce jednoznačně patří zábor zemědělského půdního fondu v území. Celkový zábor půdy činí 8,95 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří 84 % = 7,54 ha, z nich je 1,18 ha orné půdy, tj. cca 16 %. Nezemědělské půdy se zabírá 1,41 ha, lesní pozemky se nezabírají. Předpokládá se zábor 0,03 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z celkového záboru je 8,48 ha pro navržené plochy a stavby a 0,47 ha pro plochu přestavby P1. Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 ve zněních pozdějších předpisů.

33


Samotné hodnocení záboru zemědělské půdy bude nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. dle §5 odst.2 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.7 Konečné využití pak musí být řešeno v souladu s dispozicemi orgánu ochrany půdy. Plochy vymezené pro realizaci záměrů ÚP patří k bonitně půdním ekologickým jednotkám8 (dále jen BPEJ) vyjádřené pětimístnými kódy 83524, 83544, 83746, 84068, 84078, 85014, 85054 a 87201. K záboru jsou navrženy všechny půdní jednotky blíže specifikované v kap. 2.5. Kvalita zabíraných pozemků je různá, převažují pozemky třídy ochrany V. = 90 %, dále pozemky třídy ochrany IV. = 6,5 % a III. = 3,5 %. Kvalitnější půdy třídy ochrany I. a II. se nezabírají. III. třída ochrany zahrnuje zemědělské půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu (v Z1 a Z2). IV. třída sdružuje půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, jsou využitelné pro výstavbu (v Z4 a Z6). V. třída zahrnuje zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených.U těchto půd lze předpokládat efektivní nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí (v Z1 až Z9, P1). V rámci návrhu ÚP se nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Navhované zastavitelné plochy Z2, Z3, Z5, Z8 a plocha přestavby P1 však zasahují do ochranného pásma lesa.V budoucnu se však může vyskytnout, např. při uvažované realizaci výstavby turistické rozhledny na Obecním vrchu. Zábor těchto pozemků musí být podložen souhlasným stanoviskem příslušných orgánů lesní správy a majitele pozemků. O případném eventuelním kácení mimolesní zeleně musí rozhodnout příslušný orgán státní správy se souhlasem vlastníka pozemků. V lokalitě Z1 je výstavba navrhována částečně na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. V souvislosti s navrhovanými záměry (výstavbou rodinných domů a objektů bydlení, objektů výroby a podnikání, občanské vybavenosti, výstavbou, přeložkami a rekonstrukcemi komunikací, parkovacích ploch, výstavbou sportovně rekreačních areálů apod.) nelze zcela eliminovat znečištění půdy ropnými látkami nebo jinými polutanty (polyaromatickými uhlovodíky, olovem, těžkými kovy, posypovými materiály apod). Pro minimalizaci vlivu způsobených tímto faktorem (znečištění okolních ploch, riziko průsaků do spodních či povrchových vod apod.) je žádoucí dostatečně dimenzovaná kanalizace pro odvod znečištěných dešťových vod.

7

§5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb.:„Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.”

8

Dle §1 vyhl. č. 327/1998 Sb. v platném znění, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je BPEJ charakterizována klimatickým regionem (první číslice kódu), hlavní půdní jednotkou (druhá a třetí číslice kódu), sklonitostí a expozicí (čtvrtá číslice kódu) a hloubkou půdy (pátá číslice kódu) 34


5.2. Vlivy na vodu Koncepce zásobování pitnou vodou navržená v územním plánu je shodná s koncepcí popsanou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK). Stávající systém zásobování pitnou vodou je v současné době je vyhovující (viz kap. 2.9.3). Zůstane zachován systém zásobování pitnou vodou z vlastních zdrojů v obci. Všechny navržené zastavitelné plochy jsou v dosahu stávajících vodovodů a jsou na ně zapojitelné. Odlehlé lokality zástavby zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní. Stávající stav odkanalizování a čištění odpadních vod z území Krasova je jak z hlediska estetického, tak především hygienického nevyhovující. Vzhledem k velké délce zastavěného území a malé hustotě zástavby by však výstavba nové kanalizace byla neekonomická. Proto i nadále zůstane likvidace odpadních vod z jednotlivých objektů (i navržených) pomocí septiků a žump, z nichž budou splaškové vody sváženy na nově navrženou ČOV v lokalitě Z9 (0,40 ha) a následně po přečištění budou vody vypouštěny do toku Krasovky. Dešťové vody ze zástavby budou i nadále likvidovány individuálně, tj. odváděny systémem příkopů do vodotečí. U nové zástavby v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 5, odst.3 a následně dle vyhlášky č.501/2006 Sb., § 20, odst. c) je třeba na pozemku zdržet nebo zasáknout část srážkových vod před jejich svedením do vodního toku či kanalizace. Žádný ze záměrů není navrhován uvnitř záplavového území obce. V lokalitě Z1 je výstavba navrhována na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. V případě,že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému. Území u hranic Krasova s Čakovou a Širokou nivou je zmiňováno v souvislosti s uvažovanou pozdější výstavbou suché nádrže. Ten by v území zcela jistě zlepšil ekologickou stabilitu krajiny (rozšíření prostoru pro vodní živočichy, založení nového vodního biotopu včetně vytvoření menšího litorálního pásma nad zhlavím nádrže). Zároveň by zlepšil retenční schopnost krajiny a vodní režim v této lokalitě, zpomalil odtok povrchové vody z okolních svažitých pozemků, zadržel případné nárazové přívalové vody, čímž částečně omezil vliv případných povodní. Případné neočekávané úniky ropných látek při eventuelních haváriích v území musí být neprodleně zlikvidovány dle schváleného havarijního plánu tak, aby nebyla ovlivněna kvalita místních podzemních vod.

5.3. Vlivy na ovzduší Ovlivnění současného stavu ovzduší po realizaci hodnocené koncepce lze předpokládat zejména v oblasti mikroklimatu, a to přímo v prostoru zájmových ploch a nejbližším okolí. Obec Krasov v současné době není plynofikována a ani do budoucna se s plynofikací obce nepočítá. U stávající a navrhované zástavby zůstane decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti, hromadné rekreace, výroby a bytových domů. Hlavním cílem je i nadále v území preferovat ekologicky obnovitelná paliva nebo kotle s ekologickým spalováním. Realizace navrhovaných záměrů vyvolá nutnost řešení jejich dopravní obsluhy. 35


Vzhledem charakteru záměrů (bydlení, občanské vybavení, drobná výroba a skladování, malé živnosti a drobné podnikání, sport a rekreace atd.) bude nutné v území dobudovat případně rekonstruovat stávající dopravní síť v území tak, aby byl umožněn bezproblémový příjezd k objektům. Všechny navrhované dopravní záměry v území - jako např. úprava směrového vedení silnice III/4588, výstavba nových místních a účelových komunikací k Z5, Z7 a Z8 i výstavba nového mostu přes Krasovku (podrobně viz návrh ÚP Krasov) - budou mít převážně pozitivní vliv na ovzduší, jelikož přispějí k zlepšení plynulosti a bezpečnosti provozu na zdejších komunikacích. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli, že při startování a běhu motorů za studena i při malých pojezdových rychlostech se uvolňují nedokonalým spalováním benzínu a motorové nafty několikanásobně vyšší koncentrace škodlivin do ovzduší. Opatření v dopravě vedoucí ke zkvalitnění komunikací a jejich přiměřené údržbě, která by nejvíce přispěla ke snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, nejsou součástí územního plánu. V průběhu výstavby v jednotlivých zastavitelných plochách se v bezprostřední blízkosti staveniště dočasně, přechodně zhorší životní prostředí, lze očekávat zejména nárůst prašnosti, hluku z pojezdu těžkých vozidel a stavebních mechanismů, v případě rekonstrukce dopravní sítě taktéž omezení automobilové dopravy. Tyto vlivy mohou být v případě realizace záměru organizačně omezeny na nejmenší možnou míru. Vzhledem k charakteru navrhovaného využití území k využití území k bydlení, rozvoji drobné výroby a podnikání, služeb a občanské vybavenosti, rekreaci a sportu se nepředpokládá změna imisního zatížení území oproti současnému stavu. Úroveň imisního znečištění v jednotlivých lokalitách bude přímo úměrná dopravním intenzitám, povoleným rychlostem, provozním charakteristikám, vzdálenostem jednotlivých záměrů od imisních zdrojů, charakterem využití území apod.

5.4. Vlivy na veřejné zdraví V návrhu ÚP Krasov jsou specifikovány převážně takové záměry, jejíž realizace bude mít převážně pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel obce a blízkého okolí. Zastavitelné plochy Z1 – Z8 a P1 budou smíšeně obytného charakteru. Jejich umístění je směrováno do volných míst - proluk - uvnitř zastavěného území a ploch na zastavěné území těsně navazující. Na těchto plochách budou rozvíjeny především podmínky pro bydlení s možností umisťování občanské vybavenosti a služeb, ale i drobného podnikání a řemesel bez negativních vlivů na převažující funkci plochy - bydlení. Nové možnosti bydlení tak umožní nárůst počtu obyvatel v obci. Rozvoj drobné výroby a skladování, služeb, řemesel a drobného podnikání nabídne jejím obyvatelům nové pracovní příležitosti a přispěje tak k hospodářskému rozvoji nejen Krasova, ale i celého mikroregionu. Navrhovaná výstavba rekreačních areálů (rybářské bašty, myslivny) v Z1, případně v rámci stávajících ploch uvažovaná výstavba sportovního areálu za hasičskou zbrojnicí nebo doposud nespecifikované využití nevyužívaného areálu bývalého tábořiště spol. TILIA LDS a.s. i dalších v budoucnu uvažovaných objektů občanského vybavení nabídne obyvatelům obce a jejího okolí lepší možnosti rekreačního a sportovního vyžití a celkově navýší socioekonomickou úroveň obyvatelstva. 36


Případně nově vzniklá vodní plocha západně od Z1 poskytne obyvatelům Krasova a okolí nové rekreační možnosti – koupání, rybaření, realizace vodních sportů, možnost chovu ryb a vodní drůbeže, případně bude možné takto vzniklý nádrž využít jako zdroj užitkové vody (závlahová voda pro zemědělství). Naopak v době povodní bude suchá nádrž schopena akumulovat v sobě část přebytečné vody v území. Vhodné napojení navrhované zástavby na stávající i nově navrhovanou technickou infrastrukturu obce (viz kap. 2.9.3) zabezpečí řádné odvedení dešťových a splaškových vod z území tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků, zlepší kvalitu ovzduší v území apod. Navrhovanými dopravními úpravami se v zájmové lokalitě zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Veškeré odpady, jež vzniknou při výstavbě i následném provozu všech navrhovaných objektů budou využity nebo zneškodněny mimo zájmové území v nesčetných zařízeních v okolí (blíže viz kap. 2.9.3). Konkrétní volba zařízení nebo skládky bude plně v kompetenci a zodpovědnosti původce odpadů, tzn. dodavatele stavby. Z tohoto pohledu lze veškeré odpady, které vzniknou při výstavbě a provozu stavby využít nebo odstranit tak, aniž by jakkoliv vyvstalo riziko ohrožení veřejného zdraví v prostoru zájmových ploch a jejich okolí. Uvažovaná realizace sběrného dvora v rámci stávajících ploch zemědělského areálu chovu dobytka a koní – ZV AGROGAS by mělo zejména pozitivní vliv na životní prostředí, neboť obec by zajišťovala ekologickou likvidaci vzniklého odpadu, čímž by zabránila vzniku černých skládek na území obce a blízkého regionu. Tříděním odpadů dle jednotlivých druhů materiálů by prohlubovala ekologickou výchovu obyvatelstva. Je rovněž předpoklad, že v době realizace stavby bude větší pravděpodobnost úrazů, hlavně pro pěší. Dodavatel stavby proto musí dbát o zvýšenou bezpečnost v místě a blízkém okolí stavby, vymezit a zabezpečit stavbu, připravit bezpečný průchod pro pěší. K přechodnému zhoršení životního prostředí dojde v bezprostředních blízkostech stavenišť v období výstavby jednotlivých záměrů. Ve všech těchto lokalitách lze očekávat zejména nárůst prašnosti, hluku z pojezdu těžkých vozidel a stavebních mechanismů, v případě rekonstrukce dopravní sítě taktéž omezení automobilové dopravy. Tyto vlivy mohou být v případě realizace záměru organizačně omezeny na nejmenší možnou míru. V období běžného provozu lze naopak předpokládat mírné zlepšení situace oproti současnému stavu. Eventuelní negativní dopady spojené s navýšením hlukového a imisního zatížení těchto lokalit (pořádáním sportovních a kulturních akcí, charakterem výroby, podnikání a služeb, zvýšenou intenzitou dopravy, apod.) bude však možné maximálně snížit nejrůznějšími opatřeními blíže specifikovanými v kap. 7.1.4.

37


5.5. Vlivy na krajinu a ekosystémy Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích krajiny, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Zastavitelné plochy ani další navržené prvky nezasahují do nejcennějších částí krajiny ani přírodních prvků. V územním plánu nejsou navrženy žádné stavby nebo úpravy v krajině, které by mohly narušit významné krajinné horizonty regionálního významu vyznačené v Zásadách územního rozvoje MS kraje ani území se zvýšenou ochranou pohledového obrazu krajinných a kulturně historických dominant nadregionálního významu. Realizací záměrů dojde v území k záboru ZPF - viz kap. 5.1. Podrobné vyhodnocení záboru ZPF je součástí návrhu ÚP Krasov. Očekávaný rozvoj zástavby navržený v návaznosti na zastavěné území nebo v jiných vhodných lokalitách společně s navrženým ozeleněním a dalšími rekultivačními úpravami (viz návrh ÚP Krasov), přispěje ke zlepšení vzhledu obce i okolní krajiny. Záměry budou znamenat převážně lokální zásah do vzhledu stávajícího systému zástavby v rámci zástavby obce. Stavby jsou navrženy účelně s ohledem na okolní prostory a stavební objekty. Hlavní směr rozvoje obytného území Krasova je směrován podél stávajících komunikací obce, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě. V území budou preferovány pouze takové aktivity, které v návaznosti na zastavěnou plochu obce nebudou mít zásadní vliv na krajinu ani veřejné zdraví zdejších obyvatel. Měl by být upřednostňován především rozvoj drobné výroby, řemesel, služeb, malých živností a drobného podnikání apod. Na okraj obytné zástavby jsou rovněž navrženy sportovně rekreační areály, které místním obyvatelům i lidem z okolí zpříjemní odpočinek a relaxaci po každodenní práci. Navržené úpravy dopravní infrastruktury (podrobně viz návrh ÚP Krasov) přispějí k bezpečnějšímu a ekologičtějšímu provozu uvnitř obce. Z hlediska estetických kvalit (architektonické a urbanistické řešení) musí být celková kompozice i řešení pozemních staveb navržena tak, aby byla vhodným způsobem začleněna do okolní krajiny. Kontakt záměrů s nejbližší obytnou zástavbou obce pohledově území neznehodnotí vzhledem k umístění záměrů a typu řešení celého území. Tento stav bude dán zejména vhodným architektonickým řešením rodinných domů, areálů výroby, podnikatelských ploch, sportovně - rekreačních areálů, obslužné síti komunikací a chodníků apod. 38


Realizace vyhlídkové věže na Obecním vrchu je podmíněna prokázáním, že nebude narušen krajinný ráz ani krajinné horizonty regionálního významu. Vliv výstavby navrhovaných záměrů na biotickou složku krajiny je nutno posuzovat především z pohledu ochrany geofondu a z hlediska ovlivnění ekologické stability krajiny, která je nepřímo úměrná intenzitě antropogenních vlivů. Přímý vliv na faunu a floru v území, není možné v této fázi zpracování projektové dokumentace prokázat (do této doby nebyl proveden v předmětných lokalitách žádný biologický průzkum, který by v území konkrétně specifikoval výskyt chráněných a ohrožených druhů, jež by mohly být realizací záměru ovlivněny).

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrh ÚP Krasov je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP dle metodiky MŽP a Metodického výkladu MŽP (viz Úvod). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním ÚP Krasov a stanovisky dotčených orgánů a organizací. Samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Dále se vycházelo ze zpracované dokumentace – Politiky územního rozvoje, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, Krajského programu snižování emisí a imisí do ovzduší Moravskoslezského kraje, z odborných podkladů (Kompletní elaborát návrhu a odůvodnění návrhu ÚP Krasov) a podkladů poskytnutých Obecním úřadem v Krasově. Nedílnou součástí hodnocení byla taktéž šetření na místě. Hodnocena je jediná varianta, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.10 "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Nulová varianta pro jednotlivé záměry (tj. nerealizace záměru a ponechání území odpovídajícímu současnému stavu) představuje nepřímé negativní ovlivnění kvality prostředí tím, že nebude využit možný volný potenciál obce, ať už co se týče bytové zástavby, doplnění občanské vybavenosti, vytvoření nových pracovních příležitostí, využití sportovního a rekreačního zázemí lokality. Opoždění nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potřebné infrastruktury by se pravděpodobně projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí Krasova. Soubor opatření vedoucími k eliminaci případných negativních dopadů navrhovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobně popsán v následující kapitole.

39


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí V území navrženém pro realizací záměrů návrhu ÚP Krasov je několik oblastí, jež si vyžadují konkrétní analýzu a zvážení možností vlastní realizace tak, aby se co nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Jejich stručný přehled je shrnut v následujícím textu této kapitoly. Během přípravy a následné realizace (tzn. "provádění koncepce") záměrů významných z hlediska vyhodnocení koncepce je s ohledem na dostupné informace o jednotlivých projektech možné navrhnout pouze obecnější opatření. Detailnější kroky vedoucí k eliminaci či minimalizaci negativních vlivů je možné zhodnotit a navrhnout až např. v rámci případného EIA posouzení.

7.1. Obecná opatření k provádění koncepce 7.1.1.

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu

Vyhodnocení záboru půdy musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 ve znění pozdějších předpisů. V rámci projektové přípravy je nutné jasně specifikovat dle jednotlivých parcel a jejich ploch rozsah zájmového území včetně detailnější specifikace trvalého záboru ZPF dle BPEJ a odpovídajících tříd ochrany. Zemědělská půda navrhovaná k záboru je ve III - V. třídě ochrany ZPF. Jde tedy o půdy s průměrnou až podprůměrnou schopností, které je možno v územním plánování využít pro výstavbu. V případě záboru bude třeba zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii zabezpečenou proti zaplevelení, a to až do konečného uplatnění k náhradnímu využití. Nakládání se skrytou ornicí bude nutné důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF. V rámci realizace jednotlivých záměrů bude vhodné maximálně omezit nadbytečné pojezdy těžké techniky po okolních pozemcích ZPF. Při terénních úpravách nesmí být zemina ani dočasně deponována na PUPFL, mechanismy provádějící zemní úpravy nesmějí na PUPFL vjíždět, zemní úpravy nesmí být realizovány v blízkosti porostních okrajů, popř. mimolesní zeleně rostoucí v ochranném pásmu lesa, kde hrozí nebezpečí poškození dřevin (poškození kořenů, odření kůry), v případě lesa, pak poškození významného krajinného prvku. V rámci návrhu ÚP se nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Navrhované zastavitelné plochy Z2, Z3, Z5, Z8 a plocha přestavby P1 však zasahují do ochranného pásma lesa. V budoucnu se však zábor PUPFL může vyskytnout, např. při uvažované realizaci výstavby turistické rozhledny na Obecním vrchu. Zábor těchto pozemků musí být podložen souhlasným stanoviskem příslušných orgánů lesní správy a majitele 40


pozemků. O případném eventuelním kácení mimolesní zeleně musí rozhodnout příslušný orgán státní správy se souhlasem vlastníka pozemků. Definitivní stanovisko pro případné vynětí pozemků ze ZPF, příp. PUPFL vydá Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. U navrhované ČOV v Z9, areálů drobné výroby a podnikání, jakož i v budoucnu u uvažovaných realizací sběrného dvora apod. bude vhodné oplocení objektů. 7.1.2.

Ochrana vod

Předložené záměry v lokalitě Z1 jsou navrhovány na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. V případě,že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému. Návrh zásobování obce pitnou vodou, jakož i jejího odkanalizování vychází ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (v platném znění) a ze schváleného koncepčního dokumentu - „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK)“. Krasov je a nadále zůstane zásobován pitnou vodou z vlastních zdrojů v obci. Všechny navržené zastavitelné plochy jsou v dosahu stávajících vodovodů a jsou na ně zapojitelné. Odlehlé lokality zástavby zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní (blíže viz kap. 2.9.3). V rámci další projektové přípravy bude zapotřebí pro jednotlivé záměry jednoznačně specifikovat nároky na pitnou a technologickou vodu. Rovněž bude potřeba provádět pravidelnou údržbu vodárenských zařízení a opravovat, popřípadě rekonstruovat zastaralé rozvody. V rámci realizace konkrétních záměrů bude zapotřebí v území respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, zásobovacích řádů pitné vody, ochranná pásma kanalizačního sběrače a hlavních uličních stok atd. Je třeba upozornit na skutečnost, že stávající stav odkanalizování a čištění odpadních vod z území Krasova je jak z hlediska estetického, tak především hygienického nevyhovující. Vzhledem k velké délce zastavěného území a malé hustotě zástavby by však výstavba nové kanalizace byla neekonomická. Proto i nadále zůstane likvidace odpadních vod z jednotlivých objektů (i navržených) pomocí septiků a žump, z nichž budou splaškové vody sváženy na nově navrženou ČOV v lokalitě Z9 (0,40 ha) a následně po přečištění budou vody vypouštěny do toku Krasovky. ČOV musí zabezpečovat kvalitu vyčištěné odpadní vody na těchto tocích tak, aby vypouštěné odpadní vody splnily limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod (v platném znění). Srážkové vody ze zástavby budou i nadále likvidovány individuálně, tj. odváděny systémem příkopů do vodotečí. U nové zástavby v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 5, odst.3 a následně dle vyhlášky č.501/2006 Sb., § 20, odst. c) je třeba na pozemku zdržet nebo zasáknout část srážkových vod před jejich svedením do vodního toku či kanalizace. Nesmí docházet ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod. Případnému průniku vody do zón bydlení, výroby, sportovně - rekreačních areálů, ploch, občanského vybavení, služeb i drobného podnikání lze zamezit vhodně zbudovanou drenáží. 41


Na plochách určených pro výrobu a parkování je nutné vybudovat odlučovače ropných látek, které zachytí případné úkapy pohonných hmot a olejů a zabrání jejich prosakování do spodních vod a do vodotečí. V dalším stupni projektové přípravy oznamovaného záměru bude proto zapotřebí zpracovat souhrnné vodohospodářské řešení zaměřené zejména na dostatečné odvádění srážkových vod ze zpevněných ploch bytové zástavby, výrobních a sportovně – rekreačních areálů, z vozovek a parkovacích ploch, bude se třeba zaměřit na ochranu zejména podzemních vod před nadměrnou koncentrací chloridů ze zimní údržby silnic a místních a účelových komunikací, ochranu vod před úkapy z motorových vozidel apod. V rámci samotné výstavby v území je zapotřebí bezpečně manipulovat s látkami, které mohou ovlivnit jakost a kvalitu povrchových a pozemních vod (doplňování paliv provádět na plochách zabezpečených proti úniku ropných látek). V případě úniku ropných nebo jinak závadných látek musí být kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Rovněž je nutné zajistit dostatečné množství sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniku ropných látek. V rámci obce nebyla vyhlášena žádná záplavová území, z tohoto důvodu není pro ně nutné navrhovat žádná protipovodňová opatření. V rámci předběžné opatrnosti je však vhodné podél vodních toků v území a podél rozvojových ploch rozšíření trvalých travních porostů a krajinné zeleně. Z důvodu ochrany před přívalovými vodami bude nutné provádět průběžnou údržbu a zlepšení průtokových poměrů úpravami hlavně v zastavěné části obce (např. čištěním příkopů) a revitalizaci vodních toků ve volné krajině (prohrábky koryta, stavba zavazovacích hrázek, úpravy jejich svahů apod.). Dle §11 vyhlášky MLVH č. 19/78 Sb. je kolem toků nutné ponechat území šířky 6 m pro údržbu koryt, v extravilánu je to 10 metrů, hlavně pro břehové a doprovodné porosty. Veškeré stavby nacházející se ve vzdálenosti menší než 15 m od vzdušné paty břehu vyžadují dle §13 Zákona č. 138/73 Sb. o vodách souhlas vodohospodářského orgánu. Dle zákona o ochraně přírody č. 114/92 Sb. je stanoveno 20 m pásmo kolem vodních toků v extravilánu zástavby. Výhledově bude nutné jakékoliv úpravy toků posuzovat také v kontextu s vypracovaným místním systémem ekologické stability vymezujícím biokoridory. Je nutné, aby z důvodů ochrany krajiny bylo přednostně užíváno vegetační zpevňování břehů, výjimečně s nevegetačními způsoby této ochrany toků. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a živočichů patří Krasovka se svými přítoky mezi lososové typy vod, a proto musí vést veškerá činnost ovlivňující kvalitu těchto vod ke splnění imisních standardů pro lososové vody dle přílohy. č. 2 tohoto nařízení vlády. (v platném znění). Před realizací uvažované stavby suché nádrže bude nutno posoudit vliv na stávající podzemní vody. Bude zapotřebí zakreslit studny a další vodní zdroje v území, jejichž vydatnost by mohla být v případě realizace ohrožena. Monitorovací měření v případě, že nově navrhovaná zástavba bude bezproblémově svedena na stávající ČOV v Z9, doporučujeme provádět na toku Krasovky, a to vždy v profilech nad a pod místem vypouštění přečištěných vod z čistírny.

42


7.1.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

V souvislosti s minimalizací dopadů na životní prostředí v zájmové oblasti bude nutné řešit problematiku napojení území na technickou infrastrukturu. Současný stav technické infrastruktury obce byl podrobně popsán v kap. 2.9.3. S plynofikací obce se vhledem k malému počtu obyvatel a velké vzdálenosti k nejbližším využitelným plynovodům ani do budoucna nepočítá. Vytápění navrhované zástavby zůstane individuální, objekty občanského vybavení jsou a nadále budou vytápěny domovními kotelnami, většinou plynovými. Preferovanými palivy i nadále zůstává zemní plyn a ekologicky obnovitelná paliva - dřevo, el. energie, příp. propanbutan před spalováním poměrně nekvalitních paliv (hnědého uhlí s vysokým obsahem síry, koksu, kalů s příliš vysokým obsahem popelovin apod) . Hlavním zásobovacím vedením el. energie zůstane vedení vysokého napětí 22 kV, linka VN č. 278 vycházející z rozvodny v Krnově. Hlavní rozvody linek VN 22kV jsou dostatečně kapacitní pro pokrytí potřeby elektrické energie v dané oblasti. Navržena je nová trafostanice pro zásobování rozvojové lokality v okolí Březového vrchu. Navržená trafostanice bude sloužit také ke zlepšení zásobování stávající zástavby. Další zvýšení potřeby elektrické energie je možno přezbrojením - zvýšením výkonu - stávajících trafostanic. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně vybudováním nových trafostanic. Umístění staveb je z tohoto pohledu limitováno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu §4 Umísťování staveb. 7.1.4.

Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví

Zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území je možné očekávat především v souvislosti s realizací jednotlivých záměrů v území a tím související úpravou dopravní infrastruktury. Pro stavební činnost v území se k hygienickým limitům hluku daných zákonem č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, povoluje přičíst ještě korekci pro navrhovanou pracovní dobu od 7:00 do 21:00 +15 dB. Pro minimalizaci negativních vlivů budou nutná následující opatření:  Stavební práce provádět výhradně v denní době (7 - 21 hod.) a po co nejkratší možnou dobu. Během víkendů hlučné práce neprovádět. Časové trvání stavebních prací by mělo odpovídat stavebnímu harmonogramu.  Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na zařízeních staveniště, musí být v dokonalém technickém stavu, nezbytné je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek - kontrolu provádět vždy pravidelně před zahájením prací v území.  Při demoličních a výkopových pracích zamezit vzniku nadměrné prašnosti např. kropením.  Vybourané materiály odvážet a skladovat na předepsaných skládkách, omezit mezideponie a skladování prašných materiálů.  Zemní materiál maximálně využít pro povrchovou úpravu terénu na lokalitě, event. v sousedních lokalitách. 43


 Nepoužívat k hutnění vibračních válců. Podle možností převést provoz hlučných mechanismů do vnitřního prostředí budoucích objektů (brusky, rozbrušovačky apod.).  Čištění pneumatik dopravních prostředků, případně podvozku ostatních stavebních mechanismů provádět před jejich výjezdem ze staveniště.  Čistit veřejné komunikace v prostoru výjezdu ze staveniště atd. V období provozu se naopak nepředpokládá nárůst hlukového a imisního zatížení území. Realizací navrhovaných záměrů v obci vzhledem k charakteru výstavby nedojde k výraznému zvýšení ani regulovanému nárůstu dopravy v území. Nárůst dopravní intenzity se bude pravděpodobně vyvíjet podle výhledových intenzit. V území nesmí docházet k překračování imisních limitů hluku daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru byly stanoveny následující limity:  okolí hlavní komunikace, kde je dopravní hluk převažující (silnice I. a II. třídy) 60 dB(A) ve dne a 50 dB(A) v noci  v blízkosti ostatních pozemních komunikací - 55 dB(A) ve dne a 45 dB(A) v noci  pro starou zátěž (vznikla před 31.12.2000) - 70 dB(A) ve dne a 60 dB(A) v noci. Pro minimalizaci negativních vlivů budou nutná následující opatření:  V souvislosti s realizací jednotlivých záměrů bude zapotřebí řešit dopravní infrastrukturu v území za účelem dodržení, nejlépe zlepšení plynulosti provozu. Provoz parkovišť musí být zabezpečen z dopravního i bezpečnostního hlediska tak, aby bylo minimalizováno riziko neprůjezdnosti komunikací a dopravních kolizí.  Provozní řád případných výrobních a podnikatelských areálů, sportovně - rekreačních areálů apod. zajistí, aby obyvatelé blízké obytné zástavby nebyli nadmíru obtěžováni provozem - např. výrobou, dopravou, večerním provozem apod. Případné kulturní a společenské akce většího rozsahu je zapotřebí organizovat ve vhodnou denní dobu.  Pro snížení úrovně hluku pod přípustnou mez je možné realizovat řadu stavebních úprav (trojité zasklení, okenice, zateplené fasády domů apod.), případně realizovat výsadbu pruhů ochranné - izolační zeleně podél hlavních dopravních tahů v území. Z pohledu imisního zatížení území musí být dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší. Zlepšení plynulosti dopravy, neustálé zlepšování technických parametrů vozidel i komunikací, přechod na ekologické vytápění zemním plynem, využívání ekologicky čistých paliv - dřeva, el. energie, příp. propan-butan, důkladné čištění komunikací atd. nemalou měrou přispěje ke zlepšení stavu životního prostředí v obci. Rozšířením krajinné zeleně v území dojde ke zvýšení trvale zelených ploch v území a tím druhotně i ke snížení prašnosti v zájmovém území. V technologických řešeních jednotlivých záměrů bude zapotřebí upřednostnit kriteria ochrany životního prostředí - především bezpečnosti osob, bezpečnosti materiálů z hlediska 44


životního prostředí a jejich odolnosti a trvanlivosti pro minimalizaci potřeby udržovacích prací. Údržba technologických zařízení a vybavení areálů musí být prováděna odbornou firmou, která zajistí i odvoz vzniklého odpadu jako oprávněná osoba. Odpad bude nadále likvidován mimo vlastní řešené území obce. Původcem odpadů budou firmy, které budou provádět přípravu území a vlastní výstavbu. Tyto firmy pak mají povinnost nakládat s jednotlivými odpady (které jejich činností vzniknou) v souladu se zákonem č. 185/2001 a souvisejícími vyhláškami a předpisy, především s vyhláškou č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláškou č. 381/2001 (katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (v platných zněních). Způsob likvidace odpadů bude řešen v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a v souladu s platnými právními předpisy o odpadech formou recyklace nebo uložením na příslušných skládkách. Komunální odpad je a bude i nadále odvážen a likvidován mimo území obce. Organizován je i pravidelný sběr a odvoz nebezpečného odpadu. V širším okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V rámci realizace jednotlivých záměrů bude nutné upřesnit jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění. Rovněž bude zapotřebí specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních škodlivých látek ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby. Ty musí být ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu výstavby a způsobu jejich odstranění nebo využití musí být vedena odpovídající evidence. Součástí smluv se zhotovitelem stavby by měl být požadavek vznikající odpady nejprve nabídnout k využití. V případě realizace uvažovaného záměru výstavby sběrného dvora na území obce bude nutné vhodné technické zabezpečení sběrného dvora, ukládání nebezpečných odpadů do předem připravených kontejnerů, třídění ostatního odpadu dle jednotlivých druhů odpadů. Pro řádný provoz sběrného dvora, jakož i dalším výrobních a podnikatelských aktivit v území musí být podrobně zpracován Provozní řád, Požárně bezpečnostní řešení a Havarijní plán. 7.1.5.

Opatření na ochranu bioty

Vzhledem k charakteru a umístění jednotlivých záměrů návrhu ÚP Krasov není v tuto chvíli nezbytně nutné provést v předmětných lokalitách podrobný biologický průzkum. V případě, že se zjistí v rámci dalších stupňů projektové přípravy v území výskyt chráněných druhů živočichů a rostlin, bude moci realizovat zásahy do jejich biotopů až po udělení pravomocných výjimek podle §56 zákona o ochraně přírody a krajiny udělených příslušnými orgány ochrany přírody. Na základě výsledků následného šetření bude možné navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat eventuelní opatření k ochraně zdejší bioty. Při realizaci záměru je vhodné volit takový harmonogram prací, aby nejintenzivnější stavební činnost spadala do období s nízkou biologickou aktivitou. Bude zapotřebí vhodně realizovat zásahy do biotopů živočichů, a to následovně – u bezobratlých v rozpětí od 1.9. do 30.4., u obratlovců od 15.8. do 30.4., v minimální variantě 45


pokrývající plošně všechny druhy pak v době od 1.10. do 31.3., s upřesňujícím přihlédnutím k lokalizaci a ke specifikům jednotlivých zástupců. V případě výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s trvalými sídelními vazbami na dotčenou lokalitu bude nezbytně nutné provést jejich záchranné transfery (např. obojživelníci). Transfery provést v roce, v němž budou probíhat stavební práce (resp. v roce předchozím, pokud budou práce zahájeny v zimních měsících a budou kontinuálně pokračovat v dalších ročních obdobích). Před vlastní realizací transferů je třeba provést průzkum aktuálního stavu populací živočichů , u kterých přichází záchranné transfery v úvahu. Rovněž je nutno v okolí dotčeného území provést průzkum (duben, květen) za účelem nalezení vhodných náhradních lokalit, které budou vyhovovat specifickým nárokům těchto živočichů na ŽP. Transfery savců a ptáků jsou bezpředmětné i technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění) tím, že minimálně do poloviny srpna nebudou na dotčeném území zahájeny stavební práce. Bude vhodné specifikovat kompenzační opatření za případně vykácené dřeviny a úbytek stanovišť pro ptáky a některé živočichy. Bude zapotřebí zajistit ochranu každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství - ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech (včetně ochrany kořenového systému, ne jen korun stromů a kmenů). Pro vegetační úpravy, případně náhradní výsadbu je vhodné použít geograficky původní dřeviny (za předpokladu jejich odolnosti vůči důsledkům silničního provozu), přičemž budou zohledněny hlavně stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti půdního substrátu atd.). Vegetační úpravy (např. ozelenění veřejných prostranství, rozšíření zeleně podél vodních toků a v okolí hlavních dopravních tahů v území) budou plnit v území jak funkci ochrannou (ochrana před vlivy silničního provozu - snížení hluku, prašnosti, zachycení některých dalších polutantů, ochrana před povodněmi), tak i funkci estetickou, a to i s ohledem na začlenění záměru do krajiny z hlediska krajinného rázu (§12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně životního prostředí). Zásahy do zeleně provádět v období mimo vegetaci, tj. od 1.10. do 31.3. Kácení nebo ořez dřevin v jiném ročním období lze realizovat pouze v nezbytně nutných a odůvodněných případech na základě projednání s orgánem ochrany přírody. 7.1.6.

Urbanisticko – architektonické řešení

Hlavní směr rozvoje obytného území Krasova bude i nadále směrován podél stávajících komunikací, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě tak, aby byla plně zachována sídelní struktura obce. Nová zástavba musí být navržena v takových polohách a objemech, aby v budoucnu nedošlo k poškození obrazu sídla. Nová výstavba se musí řídit urbanistickými regulativy, jež stanovují funkční využití ploch, intenzitu zastavění, výškovou hladinu. Nová zástavba by měla navázat na stávající zástavbu v území (stavební čára, tvary střech, architektura území) a měla by respektovat zákonem stanovené limity využití území. Zároveň si vyžádá úpravu dopravní infrastruktury v území a řešení současných dopravních závad v území. Zastavěné a zpevněné plochy nemají přesáhnout stanovené procento celkové výměry stavebního pozemku. 46


Na každém pozemku rodinného domu musí být zajištěna odstavná či garážová stání podle stupně automobilizace, aby nebyla narušována průjezdnost většinou velmi úzkých místních komunikací. Stavby pro chov zvířat se mohou umístit u rodinných domů jen pokud je provoz takových staveb hygienicky nezávadný a neobtěžuje okolní objekty bydlení. Pro oplocení pozemků rodinných domů, výrobních a podnikatelských areálů, občanského vybavení, sportovně - rekreačních areálů, ČOV apod. je nutné uplatnit tyto zásady: umístění musí splňovat délku rozhledu pro zastavení na veřejně přístupových komunikacích, nesmí zasahovat do rozhledových polí křižovatek a rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikaci, má být umístěno mimo ochranná pásma veřejných inženýrských sítí. V souvislosti s uvažovanou výstavbou rozhledny na Obecním vrchu považujeme za nutné upozornit na skutečnost, že záměry, které jsou situovány mimo zastavěné území na pohledově exponovaných plochách nebo v ochranném pásmu horizontů, je třeba před jejich realizací individuálně posoudit na vlivy na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Bez provedení tohoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru a ani ho uskutečnit. Přijatelné limity možných změn krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů je třeba konzultovat s pracovníky odborných orgánů ochrany přírody, obcí s rozšířenou působností, CHKO atd. Součástí projektu by měl být rovněž plán ozelenění území. Projekt musí zohledňovat i výhledový záměr rozvoje Krasova, především koordinaci činností souvisejících s výstavbou jednotlivých záměrů se stávající a navrhovanou technickou infrastrukturou apod.

47


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Z Politiky územního rozvoje ČR ani ze Zásad územního rozvoje MS kraje nevyplynula nutnost zapracování konkrétních záměrů směřujících k ochraně životního prostředí do návrhu ÚP Krasov. V rámci územního plánu bylo navrženo vymezení biocenter a biokoridorů mimo zastavěná území a území navržená k realizaci záměrů. Zásobování pitnou vodou je v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK) navrženo ponechat stávajícím způsobem, t.j. napojením na vlastní vodní zdroje v obci. Toto řešení je respektováno. Likvidaci odpadních vod doporučuje PRVKMSK do roku 2015 také ponechat stávajícím způsobem. Obec ale nemá vybudovanou kanalizaci ani čistírnu odpadních vod, znečištěné vody jsou odváděny bez čištění do místních vodotečí. Proto je v rámci ÚP Krasov, který je navrhován na delší časové období (min. do roku 2025), navrženo vybudování čistírny odpadních vod, na kterou budou sváženy odpadní vody z odpadních jímek rodinných domů i vybavenosti. Územní plán tedy navrhuje řešení ohleduplnější k životnímu prostředí než PRVKMSK. Dle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POHMSK) je globálním cílem životního prostředí ochrana a zlepšování jeho stavu při prosazování principů udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Jedním ze specifických cílů životního prostředí je zlepšení úrovně nakládání s odpady. POHMSK neuvádí konkrétní požadavky pro jednotlivé obce, ale definuje všeobecně oblasti ke zlepšení: - Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů - Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží Krasov je malý producent odpadu a proto nemá zpracovaný Plán odpadového hospodářství. V obci se shromažďuje separovaný komunální odpad, likvidace a zpracování odpadu probíhá mimo obec, stejně jako likvidace nebezpečného odpadu a stavební suti. Provozované skládky ani jiné ekologické zátěže se v obci nevyskytují. Plocha pro čistírnu odpadních vod je navržena v místě rekultivované skládky komunálního odpadu. Dá se konstatovat, že územní plán Krasov je v souladu s POHMSK. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší), nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004–2008 nepatřilo území obce Krasov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. V návrhu Územního plánu Krasov nejsou navrženy žádné větší zdroje znečištění ovzduší, nejsou navrženy plochy pro výrobu, nová výstavba by měla k vytápění využívat především ekologická obnovitelná paliva. Opatření v dopravě vedoucí ke zkvalitnění komunikací a jejich přiměřené údržbě, která by nejvíce přispěla ke snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, 48


nejsou součástí územního plánu. Z ostatních koncepčních materiálů MS kraje nevyplývají žádné konkrétní záměry, které by měly být zapracovány do ÚP Krasov, nebo je v nich popsána pouze všeobecná koncepce jednotlivých oborů-oblastí, se kterou je ÚP v souladu.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Základním ukazatelem pro stanovení těchto indikátorů jsou nejvíce ovlivněné oblasti ŽP a oblasti u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu9. Jak je patrné z předchozích kapitol realizací jednotlivých záměrů v území by nemělo dojít k výrazné změně hlukového a imisního zatížení území. Dopravní zatížení území se očekává přibližně na stejné úrovni jako doposud, zlepšení plynulosti provozu v souvislosti s úpravami dopravní infrastruktury, napojení záměrů na stávající kapacitně dostačující technickou infrastrukturu, nové možnosti bydlení, rozvoj drobné výroby, malých živností, služeb a drobného podnikání, rozvoj občanské vybavenosti v území, jakož i využití volného potenciálu obce ke sportovně - rekreačním účelům přispěje pravděpodobně ke zlepšení oproti současnému stavu. Vzhledem ke stávajícímu odkanalizování obce s odvodem splaškových vod ze zájmového území na místní ČOV v lokalitě Z9 doporučujeme provádět monitoring znečištění vod na toku Krasovka, a to v profilu nad a pod místem vypouštění přečištěných vod z čistírny. Vypouštěné vody by měly splňovat limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění vod (v platném znění). Nedílnou součástí údržby zpevněných ploch v území by měl být rovněž monitoring stavu a účinnosti svodu dešťových vod z území. V případě neočekávaných záplav a ohrožení zástavby obce vodou z rozlivů zdejších vodních toků při náhlých přívalových deštích bude zapotřebí postupovat dle předem schváleného protipovodňového plánu. Monitoring hluku a imisí vzhledem k charakteru navrhovaných záměrů není zapotřebí navrhovat. Monitorovací měření však mohou být odstartována i následně, např. na základě stížnosti místních obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu výrobních, podnikatelských a sportovně rekreačních areálů, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů). Prokáže-li se pak oprávněnost nedodržování zákonem stanovených limitů, budou muset být přijata vhodná opatření k minimalizaci, případně eliminaci těchto negativních vlivů. V případě, že taková situace nastane, pak bude zapotřebí, aby příslušná eventuelní měření byla započata již před zahájením realizace stavby, pokračovala v době její výstavy a samozřejmě i nějakou dobu po jejím uvedení do provozu. Je zapotřebí zajistit, aby soubor 9

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v §30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele. 49


monitorovacích dat (základní soubor) byl dostatečně mohutný tak, aby umožňoval věrohodné statistické analýzy s cílem detekce překročení limitních hodnot, eventuelně vyloučení zcela nahodilých, respektivě extrémních hodnot měřených veličin. To v důsledku znamená, že monitoring musí probíhat přiměřeně dlouhou dobu, a o buď komunálně nebo cyklicky ve vhodně zvolených intervalech. Monitoring hluku, vibrací i imisí v ovzduší i znečištění povrchových vod v území proto musí být situován tak, aby na základě analýzy výsledků získaných z jednotlivých monitorovacích měření bylo možno stanovit skutečný rozsah případných negativních vlivů realizace záměrů v území na kvalitu životního prostředí v Krasově a jeho okolí. Na základě výsledků měření bude možné následně zvolit patřičná vhodná opatření vedoucích k minimalizaci, případně eliminaci těchto vlivů.

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu ÚP Krasov bylo zpracováno v souladu se Zákonem a s dalšími souvisejícími předpisy a doporučenými metodickými postupy (Zákon č. 183/2006 Stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 254/2001 Sb.- vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb. atd. - v platných zněních).

Předmětem návrhu územního plánu Krasov je návrh ploch pro bydlení, občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Předmětem posuzování vlivů navrhované koncepce rozvoje obce na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v kap. 1.3 v rozsahu Přílohy 1 Zákona. V předkládaném posouzení je proto kladen hlavní důraz právě na takto vymezené záměry. Na záměry řešení dopravní situace v území, tj, úpravu směrového vedení silnice III/4588, výstavbu nových místních a účelových komunikací k Z5, Z7 a Z8 i výstavbu nového mostu přes Krasovku (podrobně viz návrh ÚP Krasov), dále na výstavbu areálů nad 0,3 ha ve smíšeně obytném území a parkovišť nad 100 parkovacích stání v rámci navrhovaných zastavitelných ploch bude pro účely zjišťovacího řízení zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení záměrů v rozsahu Přílohy 3 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Pro zábor meliorovaných pozemků v Z1, výstavbu ČOV, výstavbu areálů do 0,3 ha ve smíšeně obytném území a malých parkovišť do 100 parkovacích stání, realizaci tématických areálů (myslivny, rybářské bašty apod.) do 0,5 ha bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jejich jiné umístění na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti 50


zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.10 "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Žádný z navrhovaných záměrů neleží na území CHKO, Ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality NARTURA 2000, nebudou jim dotčeny ÚSES, VKP, památkové či jinak chráněné objekty. Realizací záměrů dojde v území k záboru pozemků ZPF - viz kap. 5.1. Konkrétní rozsah záboru ZPF je podrobně specifikován v přehledu zastavitelných ploch návrhu ÚP Krasov. Zemědělská půda navrhovaná k záboru je v III až V. třídě ochrany ZPF. . Jde tedy o půdy s průměrnou až podprůměrnou schopností, které je možno v územním plánování využít pro výstavbu. V rámci návrhu ÚP se nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Navrhované zastavitelné plochy Z2, Z3, Z5, Z8 a plocha přestavby P1 však zasahují do ochranného pásma lesa. V budoucnu se však zábor PUPFL může vyskytnout, např. při uvažované realizaci výstavby turistické rozhledny na Obecním vrchu. Zábor těchto pozemků musí být podložen souhlasným stanoviskem příslušných orgánů lesní správy a majitele pozemků. O případném eventuelním kácení mimolesní zeleně musí rozhodnout příslušný orgán státní správy se souhlasem vlastníka pozemků. Definitivní stanovisko pro případné vynětí pozemků ze ZPF, příp. PUPFL vydá Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Součástí návrhu ÚP Krasov je návrh cca 8,13 ha nových zastavitelných ploch pro smíšené bydlení a 0,4 ha ploch pro technickou infrastrukturu z celkového počtu 8,53 ha navrhovaných zastavitelných ploch. Pro smíšené bydlení je navržena rovněž jedna plocha přestavby P1 (1,23 ha). V ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy a plocha přestavby cca pro 38 bytů/RD. To při potřebě 24 nových bytů znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 58 %. Největší zastavitelné plochy pro smíšené bydlení jsou vymezeny v zastavitelných plochách Z3 (cca 3,11 ha), Z2 (cca 1,98 ha) a P1 (1,23 ha). Ostatní plochy smíšeného bydlení jsou plošně menší (do 1 ha) a svým umístěním vhodně doplní stávající urbanistickou strukturu obce. Současné obytné území Krasova je tvořeno především individuální bytovou zástavbou podél důležitých dopravních tahů v území (viz kap. 2.9.1). Dominuje bydlení v rodinných domech. Rozvoj bydlení v lokalitách je navržen zejména v prolukách - uvnitř současně zastavěného území a v plochách na zastavěné území těsně navazující. Zastavitelné plochy bydlení v okrajových částech obce jsou vymezeny většinou na základě konkrétních požadavků zdejších obyvatel. Navrhované lokality jsou vhodné k výstavbě i z hlediska dopravní obsluhy a napojení na inženýrské sítě. Zastavitelné plochy Z1 – Z8 a přestavbová plocha P1 budou smíšeně obytného charakteru. Na těchto plochách budou rozvíjeny především podmínky pro bydlení s možností umisťování občanské vybavenosti a služeb, ale i drobného podnikání a řemesel bez negativních vlivů na převažující funkci plochy - bydlení. Zastavitelná plocha Z1 je navržena pro realizaci rybářské bašty nebo myslivny. 51


Lokalita Z9 (0,4 ha) je navržena k realizaci nové ČOV. Krom navrhovaných záměrů, jsme v posouzení zmínili i případné do budoucna uvažované záměry, jejichž realizace je možná v rámci stávajících ploch, nejsou však součástí posouzení současného návrhu ÚP. Vzhledem k jejich charakteru jsme nicméně upozornili na jejich případné vlivy a dopady na zdejší životní prostředí. Jedná se o uvažovanou rozhlednu na Obecním vrchu, realizaci suché nádrže v území u hranic Krasova s Čakovou a Širokou nivou, výstavbu sběrného dvora v prostorách zemědělského areálu chovu dobytka a koní - ZV AGROKRAS, jakož i blíže nespecifikované využití smíšeně obytných ploch dnes nevyužívaného areálu tábořiště – TILIA LDS, a.s. Realizace jednotlivých záměrů v území si vyžádá napojení na stávající i nově navrhovanou technickou infrastrukturu obce (viz kap. 2.9.3 a 5). Případné problémy v připojení konkrétních záměrů budou řešeny individuálně alternativními ekologickými možnostmi. V souvislosti s výstavbou a využitím jednotlivých objektů bude zapotřebí řešit uspořádání dopravní infrastruktury v území. Provedenými dopravními úpravami - úpravou směrového vedení silnice III/4588, výstavbou nových místních a účelových komunikací k Z5, Z7 a Z8 i výstavbou nového mostu přes Krasovku, (podrobně viz návrh ÚP Krasov) se zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Dočasně zvýšenou hlukovou a imisní zátěž je možno očekávat v průběhu realizace jednotlivých záměrů v území. Zlepšením plynulosti provozu v souvislosti s navrhovanými úpravami dopravní infrastruktury, bezproblémovým napojením záměrů na technickou infrastrukturu obce, novými možnostmi bydlení, zkvalitněním občanského vybavení v zájmových lokalitách, rozvojem drobné výroby a podnikání, služeb v území, využitím doposud volného potenciálu území ke sportovním a rekreačním účelům, ekologickou likvidací vzniklého odpadu v nesčetných zařízeních v širším okolí zájmové lokality (viz kap. 2.9.3 – nakládání s odpady) se pravděpodobně zlepší celkový stav ŽP oproti současnému stavu. Pozitivní vliv výstavby v území je možno spatřovat zejména ve zlepšení socioekonomické situace obyvatel Krasova a jeho nejbližšího okolí (nové možnosti bydlení a služeb, snížení nezaměstnanosti, zlepšení občanské vybavenosti, nové plochy pro sport a rekreaci, rozvoj dopravní infrastruktury v území, rozvoj cestovního ruchu apod.). Návrh vhodných monitorovacích měření k předcházení nebo případnému zamezení působení případných negativních vlivů navrhovaných záměrů na ŽP a veřejné zdraví byl podrobně specifikován v kap. 9.

52


11. Závěr Na závěr komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Krasov, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i výsledkům tohoto SEA posouzení), lze konstatovat, že "návrh Územního plánu" bude pro obec přijatelný za následujících podmínek a předpokladů:  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití území.  K jakémukoliv byť nepatrnému záboru PUPFL bude zapotřebí souhlasné stanovisko orgánů lesní správy a majitele pozemků. S kácením mimolesní zeleně musí souhlasit příslušný orgán státní správy a vlastník pozemku.  V případě vyčlenění půdy ze ZPF i LPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území (viz kap. 2.8), možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny.  Výstavba nebude realizována na plochách náchylných k erozím a zamokřování.  V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků (v Z1) musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému.  Výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí (tzn. bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, eliminace znečištění způsobeném úkapy motorových kapalin, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vyřešená problematika likvidace odpadů apod.).  S předešlým bodem tímto úzce souvisí nutnost bezproblémového napojení navrhovaných záměrů na stávající a nově navrhovanou technickou infrastruktury obce (podrobně viz kap. 2.9.3).  Realizace jednotlivých záměrů v území bude možná pouze za podmínek zabezpečení bezproblémového příjezdu k jednotlivým lokalitám. Toto si vyžádá navrhované úpravy dopravní infrastruktury v území (viz návrh ÚP Krasov)  Charakter využití jednotlivých navrhovaných ploch se bude řídit platnými regulativy využití území.  Navrhovanou ČOV v Z9 i případné areály drobné výroby a podnikání bude vhodné z bezpečnostních důvodů oplotit.  Budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší (v platném znění).  Budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací (v platném znění).

53


 V důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod (v platném znění).  Budou akceptována veškerá v SEA posouzení navrhovaná a kompenzační opatření (viz kap. 7).

Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu Krasov označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

54

ENVI ROAD s.r.o. Chelčického 4, Ostrava-Moravská Ostrava tel., fax: , ,

Recommend Documents