CENNÉ PAPÍRY V NOVÉM SOUKROMÉM PRÁVU

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva Studijní obor: Právo a podnikání

CENNÉ PAPÍRY V NOVÉM SOUKROMÉM PRÁVU Commercial papers in the New Czech Private Law Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

doc. JUDr. Josef KOTÁSEK, Ph.D.

Ing. Jan STUCHLÍK Brno, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Cenné papíry v novém soukromém právu zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 25. června 2014

vlastnoruční podpis autora

1

Abstrakt Téma bakalářské práce je zaměřeno na hlavní instituty práva cenných papírů po rekodifikaci českého soukromého práva. Pozornost je věnována především na nový systém zákonné úpravu cenných papírů, definici cenných papírů a pohled nové úpravy na formu cenných papírů. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na významné instituty práva cenných papírů, zejména na nepojmenované cenné papíry, možnosti vydávání a náležitosti zastupitelných cenných papírů, stejnopisů, hromadných listin a imobilizovaných cenných papírů. V poslední kapitole rozebírám zaknihované cenné papíry, které jsou nově řazeny mimo množinu cenných papírů. V rámci celé práce se snažím analyzovat hlavní výhody a nevýhody nové právní úpravy.

Abstract The theme of this thesis is focused on key legal concepts of securities law after recodification of Czech private law. Attention is given especially to new legal system of securities law, legal definition of securities and new approach to form of securities. Chapters are concentrated on main legal institutions such as innominate securities, possibilities of issuance and essential requirements of fungible securities, duplicates of securities, global certificates and immobilized securities. Last chapter addresses the issue of booked securities, newly not part of securities based on legal definition. All across this thesis effort is made on analysing positives and negatives of the new legal regulation.

Klíčová slova Cenné papíry, rekodifikace, zákonná definice cenného papíru, zaknihované cenné papíry, nepojmenované cenné papíry

Keywords Securities, recodification, legal definition of security, booked securities, innominate securities

2

Obsah 1

ÚVOD ........................................................................................................................................ 5

2

NOVÁ KONCEPCE CENNÝCH PAPÍRŮ V ČESKÉM PRÁVU....................................... 7 2.1

ZMĚNA PRÁVNÍ ÚPRAVY CENNÝCH PAPÍRŮ ...................................................................................... 7

2.2

POJEM CENNÉHO PAPÍRU .................................................................................................................. 8

2.3

FUNKCE CENNÝCH PAPÍRŮ ............................................................................................................... 9

2.4

NÁLEŽITOSTI CENNÝCH PAPÍRŮ...................................................................................................... 10

2.5

FORMY CENNÉHO PAPÍRU ............................................................................................................... 11

2.6

VYDÁNÍ A EMISE CENNÉHO PAPÍRU ................................................................................................ 13

2.7

POSUN VE VNÍMÁNÍ ZÁVAZKOVÉHO VZTAHU Z CENNÉHO PAPÍRU .................................................. 15

3

NEPOJMENOVANÉ CENNÉ PAPÍRY .............................................................................. 16

4

ZASTUPITELNÉ CENNÉ PAPÍRY .................................................................................... 20

5

STEJNOPISY.......................................................................................................................... 23

6

HROMADNÉ LISTINY ......................................................................................................... 24

7

IMOBILIZOVANÉ CENNÉ PAPÍRY ................................................................................. 25

8

ZAKNIHOVANÉ CENNÉ PAPÍRY..................................................................................... 26

9

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 32

10

POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................... 34

3

Použité zkratky NOZ

– zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

OZ

– zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

ObchZ

– zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů

TranspZ

– zákon č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

ZCP

– zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů.

ZD

– zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech

ZISIF

– zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech

ZKN

– zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí

ZOK

– zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

ZPKT

– zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů

4

1 Úvod Rekodifikace kodexů soukromého práva v České republice přinesla řadu změn, které se dotýkají více či méně všech oblastí, které pod soukromé právo spadají. Zřejmě největší koncepční změnou je sjednocení občanského a obchodního zákoníku do jednoho uceleného právního kodexu, čímž byla ukončena „dvoukolejnost“ soukromoprávní úpravy českého práva1. Obecným právním předpisem se novelizací stává NOZ, dle kterého jsou cenné papíry řazeny mezi věci, na rozdíl od minulé právní úpravy. Tato práce se zaměřuje zejména na obecnou právní úpravu cenných papírů obsaženou v NOZ, přičemž v některých případech pracuje i se zvláštními zákony (např. ZOK, TranspZ atd.), které mnohdy upravují obecné nároky na některé pojmenované druhy cenných papírů. Novelizace s sebou přináší i značné množství nejednoznačností, které jsou při tak rozsáhlé novele, i přes veškeré úsilí zákonodárce, zřejmě nevyhnutelné, a na které nalezne odpověď až právní teorie a judikatura. Rekodifikace soukromého práva přinesla také významné změny, které se dotýkají obchodních společností. Obecnou snahou zákonodárce bylo stanovit flexibilnější režim, který by lépe vyhovoval společenské realitě a umožňoval rozvoj podnikání bez zbytečně rigidních požadavků právního řádu. Nová zákonná úprava dále striktně dodržuje zásadu soukromého práva „co není zakázáno, je dovoleno“ (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). V rámci změn spojených s novou právní úpravou práva cenných papírů došlo k uzákonění cenných papírů, které minulá úprava vydávat neupravovala a ani vydávat neumožňovala. Nově lze tak například inkorporovat do cenného papíru podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo vydávat účastnické cenné papíry akciové společnosti s rozdílnou vahou hlasů či bez uvedení jmenovité hodnoty. V první části bakalářské práce se věnuji nové právní úpravě cenných papírů a definování významných odlišností od minulých ustanovení. Zaměřuji se především na systém právních předpisů cenného práva, posun v legislativním zakotvení cenného papíru jako věci, definování obecných funkcí a náležitostí cenného papíru. Zvláštní podkapitoly jsou věnovány formě

1

Dle ustanovení § 3028 odst. 3 NOZ se ovšem právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona dosavadními právními předpisy, tedy OZ a ObchZ. Nelze tedy říci, že se minulá právní úprava přestane aplikovat zcela.

5

cenného papíru a jejího stanovení dle nové právní úpravy, dále pak teorii vydání cenného papíru a problematice abstraktnosti závazku z cenného papíru vyplývajícího. Druhá část se zaměřuje na nepojmenované cenné papíry, které představují jeden z nejvýznamnějších institutů nové podoby práva cenných papírů s širokou škálou možností jejich praktického využití v praxi. V dalších částech je rozebraná problematika zastupitelných cenných papírů, stejnopisů, hromadných listin a imobilizovaných cenných papírů. V poslední části práce je pozornost věnována zaknihovaným cenným papírům, které dle NOZ představují institut odlišný od cenného papíru. Je tedy patrný posun v jejich vnímání oproti minulé úpravě, která považovala zaknihovaný cenný papír za podobu cenného papíru, odlišnou od podoby listinné.

6

2 Nová koncepce cenných papírů v českém právu Obecně lze o dopadu rekodifikace na právo cenných papírů říci, že byl zaveden flexibilnější režim, který jej do značné míry přiblížil potřebám moderní doby a umožnil tak širší autonomii vůle stran při vydávání cenných papírů.2

2.1 Změna právní úpravy cenných papírů S rozsáhlou novelou českého soukromého práva doznala významných změn i právní úprava týkající se cenných papírů. Před rekodifikací upravovaly cenné papíry právní prameny, které lze tradičně dělit na obecné a zvláštní (speciální)3. Mezi obecné právní předpisy byl řazen ZCP, který upravoval všechny druhy cenných papírů, přičemž podrobná úprava jednotlivých druhů byla obsažena ve zvláštních zákonech.4 Za další obecný právní předpis upravující právo cenných papírů byl považován ObchZ a to v otázkách úplatných smluv o cenných papírech. Naopak v případě institutu akcií či právní úpravy obchodních společností byl ObchZ v poměru zvláštního zákona k ZCP. Mezi další obecné právní předpisy patřil OZ a OSŘ. S počátkem účinnosti NOZ došlo k významné změně systému celého soukromého práva v České republice, právní úpravy cenných papírů nevyjímaje. Došlo ke zrušení ZCP, OZ a ObchZ, tedy téměř všech obecných právních úprav cenných papírů, a jejich nahrazení NOZ. Tento právní předpis se v obecné rovině vztahuje na všechny cenné papíry, pokud přímo z jeho znění, z povahy věcí nebo ze zvláštních právních předpisů nevyplývá něco jiného.5

2

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. XXV 3 KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 41 4 Jednalo se zejména o zákon o dluhopisech (190/2004 Sb.), zákon směnečný a šekový (191/1950 Sb.), zákon o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.) nebo například devizový zákon (219/1995 Sb.). 5 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 36

7

Jednotlivé druhy cenných papírů a další problematika práva cenných papírů je v aktuálně platné legislativě obsažena zejména v ZOK, ZSŠ, ZD, ZPKT a další.6

2.2 Pojem cenného papíru Významným posunem legislativního zakotvení cenného papíru je jeho definice samotná. Minulá právní úprava tuto definici neobsahovala. Definice cenného papíru tedy byla vyhrazena pouze právní literatuře či judikatuře. Z nejznámějších lze uvést definici Randovu7 či Dědičovu8. Současná právní úprava v § 514 NOZ již obecnou definici cenného papíru obsahuje. Cenný papírem je definován jako „listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.“ Legální definice cenného papíru v novém soukromoprávním kodexu, jak samotná důvodová zpráva k tomuto zákonu9 uvádí, přejímá obsah švýcarské právní úpravy, která se shoduje i s přístupem a pojetím tuzemské právní doktríny. Ze samotné definice cenného papíru lze vyvodit dvě podmínky, které je nutné splnit, abychom mohli hovořit o cenném papíru. Vždy se tedy musí jednat o listinu, do které je inkorporováno právo, které je s touto listinou spojené. Co si lze pod pojmem listina představit, není zcela jasné. V právní literatuře se lze setkat s definicí listiny jako hmotného substrátu, se kterým je možné inkorporované právo spojit a který umožňuje převoditelnost tradicí.10 Ve většině případů se tedy bude jednat o papírový a jemu obdobný substrát. Oproti minulé úpravě, která nahlížela na cenný papír jako na jinou majetkovou hodnotu, považuje NOZ cenný papír za věc – hmotnou11 a movitou12. Zaknihovaný cenný papír, který 6

Například zákon o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů (307/2000 Sb.), zákon o investičních společnostech a investičních fondech (240/2013 Sb.) nebo zákon o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.) 7 „Jest-li jisté právo s listinou – obsah jeho naznačující – takovým způsoben sloučeno, že právem toliko prostředkem listiny vládnouti možno jest, tudíž zcizení a jakýkoliv výkon práva jedině listinou se zprostředkuje, mluvíme o „cenných papírech“ RANDA, A. O cenných papírech, obzvláště o skripturních obligacích. Právník, 1889, s. 1 an., dokončení s. 37 an. 8 „Cenným papírem je listina, se kterou je spojeno určité právo tak, že tuto listinu je třeba předložit k uplatnění práva v ní inkorporovaného.“ DĚDIČ J., PAULI, J. Cenné papíry. Praha: Prospektrum, 1994, s. 19. 9 „Navržené ustanovení přejímá obsah čl. 965 švýcarského zákona o obligačním právu, z jehož pojetí vycházejí i jiné právní úpravy, např. italská nebo polská. Uvedené pojetí se shoduje i s přístupem a pojetím tuzemské právní doktríny.“ Důvodová zpráva k NOZ § 514 – str. 130 10 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 2 11 Ust. § 498 odst. 2 NOZ.

8

nemá fyzickou listinou podobu, je tedy samotnou definicí vyloučen z množiny cenných papírů. Jedná se proto o zvláštní kategorii, věc nehmotnou13 a movitou, které se budu věnovat v samostatné kapitole. Dřívější členění cenných papírů dle jejich podoby na listinné a zaknihované z výše zmíněného důvodu odpadá. Je nezbytné, aby právo bylo do listiny vtěleno tím způsobem, že musí být právě z této listiny právo patrné, nikoli tedy např. ze smlouvy, na jejímž základě je listina vydána. Pokud není právo určeno v listině samotné, musí být určeno odkazem na exaktní dohledatelné emisní podmínky.14

2.3 Funkce cenných papírů Rekodifikace českého soukromého práva přinesla řadu významných změn, v obecné rovině lze ovšem stále specifikovat funkce cenných papírů, které zůstávají nezměněny. Tyto funkce se do jisté míry liší podle druhu a formy jednotlivého cenného papíru, ovšem jako obecně lze dle Vítka15 jmenovat především funkci ekonomickou a právní. Ekonomické funkce cenných papírů reprezentují zejména: 

Funkce distribuční, neboli usnadnění rychlého a bezpečného převodu finančních prostředků a jiných statků;



Funkce mobilizační, umožňování efektivní alokace finančních zdrojů do vhodných podnikatelských záměrů;



Funkce úvěrová, poskytování finančních zdrojů formou shlukování většího množství drobných prostředků pro financování podnikání např. formou dluhopisů či akcií;



Funkce platební, v případě potřeby nepeněžité úhrada závazku, typicky formou šeků;



Funkce usnadnění převodu hmotných předmětů, tedy usnadnění převodu zboží bez nutnosti jeho fyzické přítomnosti v místě obchodu.

Právní funkce cenných papírů lze definovat jako: 12

Ust. § 496 odst. 1 NOZ. Ust. § 496 odst. 2 NOZ. 14 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 6 15 KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 22 13

9



Funkce průkazní, kdy je cenný papír důkazem existence subjektivního práva či povinnosti a důkazem o nároku vůči jeho výstavci;



Funkce legitimační, kdy se předložením cenného papíru oprávněný majitel prokazuje při výkonu svých práv;



Funkce zvýšení mobilnosti, v případech, kdy přechod cenného papíru znamená i přechod příslušného subjektivního práva spojeného s cenným papírem;16



Funkce liberační, usnadňující dlužníkovi plnění vzhledem k absenci nutnosti zkoumat po předložení cenného papíru, zda plní osobě skutečně oprávněné.

2.4 Náležitosti cenných papírů Náležitostmi cenných papírů rozumíme zákonem specifikované požadavky, které musí cenný papír splňovat, aby mohl být způsobilým předmětem právního vztahu, z něhož mohou vzniknout práva a povinnosti. Náležitosti cenných papírů lze dělit do dvou kategorií: formální a obsahové. Za formální náležitosti lze považovat především písemný projev vůle, který sice není v NOZ přímo upravován, ale dovozuje se z občanskoprávního ustanovení týkající se jednání provedených v písemné formě.17 Cenný papír tedy lze psát jak rukou, tak jinými mechanickými prostředky. V souvislosti s formou psanou mechanickými prostředky vyvstává otázka, zda je nutný vlastnoruční podpis na cenném papíru. Ze zákona vyplývá povinnost podepisovat cenné papíry zásadně vlastnoručně, přičemž existují zákonné výjimky ve zvláštní úpravě jednotlivých cenných papírů18. Z obecné právní úpravy je možnost nahradit vlastnoruční podpis umožněn v případě zastupitelných cenných papírů, kterým se budu věnovat v samostatné kapitole. Obsahové náležitosti cenných papírů lze nalézt ve formě obecných požadavků v NOZ a především ve speciálních zákonech a právních předpisech specificky upravujících jednotlivé druhy cenných papírů.19 Jak dále uvádí NOZ v § 515 cenné papíry lze vydávat s náležitostmi zvlášť upravenými zákonem. Pokud takto emitent neučiní, musí listina určit alespoň odkazem na emisní podmínky 16

Jak uvádí literatura: „platí výhoda usnadnění a urychlení převodu majetkových práv zejména ve srovnání s občanskoprávními převody práva (cesi). Výhoda této funkce cenných papírů neplatí pro cenné papíry na jméno. KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-1794-547., 17 Ust. § 564 NOZ. 18 Např.: § 6 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech [znění k 1.7.2013] 19 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 22

10

právo, které je s cenným papírem spojeno, a údaj o emitentovi. Oproti minulé úpravě lze tedy vydávat cenné papíry, které nemají náležitosti upravené zvláštním zákonem – tzv. nepojmenované (inominátní) cenné papíry – těmto je věnovaná samostatná kapitola.

2.5 Formy cenného papíru Forma cenného papíru udává, jak se určuje vlastník cenného papíru, a podstatným způsobem ovlivňuje převoditelnost vlastnického práva k cennému papíru. Právní úprava po rekodifikaci zachovává tradiční členění cenných papírů na řad, na doručitele a na jméno20. Forma na doručitele představuje formu cenných papírů, které jsou neomezeně převoditelné pouhým předáním neboli tradicí. Tato skutečnost, společně s absencí jakékoli historické evidence převodů, je jednou z hlavních důvodů jejich častého využívání v praxi. K uplatnění práv z cenného papíru na doručitele postačuje pouhé předložení. V souvislosti s uvedenou formou cenného papíru na doručitele, zejména pak účastnických cenných papírů v akciové společnosti, je vhodné zmínit změnu právní úpravy akcií na majitele, která proběhla ještě před samotnou rekodifikací. Několikaleté tažení veřejnosti a politických uskupení proti tzv. „anonymním“ akciím na majitele, zejména v souvislosti s veřejnými zakázkami, vyústilo ve schválení TranspZ. Tento zákon prakticky zakazuje listinné akcie na majitele ve volném oběhu. § 2 TranspZ ustanovuje, že veškeré listinné akcie na majitele, které nebudou imobilizovány, se počátkem roku 2014 ze zákona mění na akcie na jméno. Akcionáři mají povinnost sdělit údaje nezbytné pro zápis do seznamu akcionářů a předložit akcie na majitele do 30. 6. 2014 společnosti k vyznačení údajů nebo k výměně za nové akcie. Prodlení při splnění výše uvedeného bude mít za následek nemožnost vykonávání akcionářských práv a ztrátu práva na dividendu.21 Vydáním ZOK je dále ustanoveno, že nově vydané akcie na majitele mohou být vydávány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír, kdy ovšem nemají akcionáři nárok na jejich vydání. Forma na řad (tzv. orderpapíry) se vyznačuje tím, že je osoba oprávněná z cenného papíru označena přímo v textu, a to buď jako ten, na jehož jméno byl tento cenný papír vydán, nebo

20 21

Ust. § 518 NOZ. Ust. § 4 TranspZ.

11

ten, na jehož jméno odkazuje nepřetržitá řada rubopisů (indosamentů).22 Náležitosti rubopisu upravuje zákon směnečný a šekový23. K převedení cenného papíru je nezbytná i samotná tradice listiny. Poslední forma cenných papírů na jméno (tzv. rektapapíry) se vyznačuje uvedením jména oprávněné osoby na samotné listině cenného papíru, ovšem zde již bez možnosti indosace. Převod této formy cenného papíru je tudíž odkázán na obecné občanskoprávní předpisy, tedy především písemnou smlouvou o postoupení práv neboli dohodou o postoupení pohledávky (cesí). Typickou podmínkou pro převod vlastnického práva je tradice, ovšem § 1103 odst. 3 uvádí, že: „Vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti.“ Zákon tedy v případě cenných papírů na jméno nevyžaduje samotné fyzické předání pro platnou změnu vlastnictví cenného papíru na jméno. Převod vlastnického práva k těmto cenným papírů nastává v okamžiku účinnosti smlouvy. Jak dále v této věci dovozuje Vítek (2014), absence zákonné povinnosti tradice cenného papíru na jméno, tak jak vychází z § 1103 odst. 3 NOZ, neznamená, že bez samotného předání cenného papíru dochází k převodu vlastnického práva. Ze samotné definice cenných papírů24 by se poté dalo polemizovat o tom, zda jsou cenné papíry na jméno vůbec cennými papíry. 25 Ztotožňuji se ze závěry Vítka, který navzdory § 1103 odst. 3 NOZ považuje samotné předání cenného papíru jako nezbytnou náležitost převodu vlastnického práva k cennému papíru na jméno.26 Tento závěr vychází i z teorie tzv. užšího pojetí cenných papírů, která považuje cenné papíry za takový písemný projev vůle, že právo z něj vyplývající je převoditelné pouze listinou, neboli „právo sleduje osud listiny“.27

22

KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 56 23 Ust. § 1103 odst. 2 věta druhá NOZ : „O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky.“ tedy zejména § 11 a násl. ZSŠ. 24 Ust. § 514 NOZ. 25 VÍTEK, J. in KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 45 26 Vítek (2014) argumentuje: 1) systematickým zařazením cenných papírů na jméno v NOZ do formy cenných papírů; 2) využitím označení „cenný papír“ na jméno; 3) zněním důvodové zprávy; 4) zjevnou nedůsledností při převzetí zahraniční i původní české úpravy; 4) faktickou nutností předání a 5) nutností předání vyplývající z jiných ustanoveními NOZ. 27 KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 13

12

NOZ v zásadě umožňuje vydávat cenné papíry v libovolné formě, ovšem u některých cenných papírů je přípustná jen některá forma, např. akcie na majitele a na jméno, opční list pouze na doručitele, zatímní list na řad či dluhopis na řad.28 Označení formy cenného papíru je v těchto případech nezbytnou náležitostí jejich platného vydání. Zákonodárce nově přináší do právní úpravy cenných papírů systém tzv. vyvratitelných a nevyvratitelných právních domněnek.29 Vyvratitelnou právní domněnkou je v NOZ vysloveně upraven cenný papír na řad jako ten, který obsahuje jméno oprávněné osoby (tím není vyloučen důkaz, že jde o cenný papír na jméno nebo na doručitele). Oproti tomu je v textu zákona konstruována nevyvratitelná právní domněnka, podle které je cenný papír bez uvedení jména oprávněné osoby cenným papírem na doručitele. Koncepce vyvratitelné právní domněnky se nezdá býti úplně šťastná, zejména u tak důležité problematiky jako je určení formy cenného papíru. Vhodnější by byla konstrukce dvou nevyvratitelných domněnek a například stanovení, že cenný papír, který obsahuje jméno oprávněné osoby a zároveň neobsahuje tzv. rektadoložku (např. nikoliv na řad), je cenným papírem na řad.30 Speciální úprava je věnována zaknihovanému cennému papíru, kdy se dle § 1104 NOZ „vlastnické právo nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka.“ Blíže se jejich formě budu věnovat dále v práci v samostatné kapitole věnované zaknihovaným cenným papírům.

2.6 Vydání a emise cenného papíru Vydání a emise cenného papíru reprezentuje problematika vzniku cenného papíru a procesu inkorporace práv a povinností do této listiny. Existují tři nejvýznamnější teorie vysvětlující, kdy a jakým způsobem dochází k vydání cenného papíru. Jedná se o31: 

teorii kreační, podle které vznikají práva a povinnosti z cenného papíru okamžikem jeho vystavení, tj. písemným vyhotovením listiny – jednostranný úkon,

28

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 33 29 Ust. § 515 NOZ. 30 HUSTÁK, Z., SEDLÁČEK, T., MANDERLA. M. Cenné papíry ve světle rekodifikace a další aktuální změny, článek v BIATEC – odborný bankový časopis, ročník 22, č. 9/2013 str. 23 31 KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 65

13



teorie smluvní, která upřednostňuje založení práv a povinností z cenného papíru samotnou smlouvou o vydání cenného papíru, která je uzavřena mezi výstavcem a prvním nabyvatelem – dvoustranný úkon,



teorie domnělých práv, která vychází z teorie smluvní, ovšem přichází s právní domněnkou odpovědnosti výstavce a ochranou právní jistoty nabyvatele, kdy při neplatné nebo chybějící smlouvě o vydání cenného papíru je chráněn ten, kdo se domníval, že jde o cenný papír vydaný řádně.

Následující část je věnována vysvětlení pojmu emise a vydání cenného papíru. Tato úprava neseznala rekodifikací žádných významných změn. Emise cenného papíru Emise cenného papíru představuje soubor všech cenných papírů se stejnými emisními podmínkami, které jsou vzájemně zastupitelné a mohou být ode dne emise vydány. Datem emise nezačnou cenné papíry existovat jako věci v právním smyslu. Jedná se pouze o splnění poslední podmínky a cenné papíry mohou být emitentem vydány32. Datum emise cenného papíru představuje datum, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli.33 NOZ dále upravuje emisní podmínky, které vymezují práva a povinnosti emitenta i samotných vlastníků cenných papírů. Dále pak upravují podrobnější údaje o emisi samotné.

Vydání cenného papíru V NOZ § 520 odst. 1 je upraveno vydání cenného papíru následovně: „Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem, a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.“ Vydání cenného papíru tedy představuje okamžik, kdy začne cenný papír existovat jako věc v právním slova smyslu. NOZ se, obdobně jako minulá právní úprava v ZCP, nejvíce přibližuje teorii domnělých práv, která je založena na odpovědnosti výstavce i v případech, kdy je smlouva neplatná či 32

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 35 33 KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 67

14

neexistuje, byla-li listina nabyta v dobré víře třetí osobou34. Nová právní úprava cenných papírů nově upravuje postup v případě nedostatků při vydávání cenného papíru. Hlavním zájmem zákonodárce je ochrana dobré víry nabyvatele v případě, kdy cenný papír nebyl vydán řádně35. Cenný papír je tak vydán i přesto, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při jeho vydání, nebo se cenný papír nestal vlastnictvím prvního nabyvatele stanoveným způsobem.36 Ochrana dobré víry je utvrzena i stanovením nároku na náhradu škody ve výše uvedených případech.37

2.7 Posun ve vnímání závazkového vztahu z cenného papíru Změna v pohledu na závazek z cenného papíru, zejména pak nutnost prokazovat jeho důvod, je jednou z významných změn, která nastala rekodifikací českého soukromého práva. Dosavadní právní úprava v § 495 OZ větě první ustanovuje, že platnosti závazku nebrání, neníli vyjádřen jeho důvod. Ve větě druhé pak zákon ustanovuje povinnost věřitele prokazovat důvod závazku s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo cenných papírů, u kterých zákon vysloveně stanoví, že tuto povinnost věřitel nemá. NOZ problematiku prokazovaní důvodu závazku věřitelem oproti předešlé úpravě obrací do opačné situace. V § 1791 zákon obecně ustanovuje pravidlo pro závazky z cenných papírů, kdy věřitel důvod závazku neprokazuje, ledaže to zákon zvlášť nestanoví. Zákonodárce tedy tímto ustanovením normuje, že cenný papír je nutno považovat za abstraktní institut bez nutnosti zabývat se důvodem vzniku závazku, který byl do tohoto cenného papíru sekuritizován. Pouze zákon může ustanovovat povinnost majitele prokazovat důvod závazku. Zde je potřeba zdůraznit, jaké dopady může toto ustanovení mít na právní úpravu nepojmenovaných cenných papírů, pro které zákonodárce speciálně neustanovuje povinnost prokazování důvodu závazku a do kterého zákon umožnuje vložit téměř jakékoli závazkové právo. Jako příklad uvádí Marek (2013) dluhový cenný papír odlišný od dluhopisu, kdy nebude dlužníkem možné namítat spornou existenci dluhu vůči věřiteli, tedy vlastníkovi dlužného cenného papíru.38

34

KOBLÍŽEK, J. Cenné papíry po rekodifikaci českého soukromého práva. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně - Právnická fakulta, str.8 35 Ust. § 521 odst. 1 NOZ. 36 HUSTÁK, Z., SEDLÁČEK, T., MANDERLA. M. Cenné papíry ve světle rekodifikace a další aktuální změny, článek v BIATEC – odborný bankový časopis, ročník 22, č. 9/2013, str. 23 37 Ust. §521 odst. 2 NOZ. 38 MAREK, R. in MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7., str. 289

15

3 Nepojmenované cenné papíry Právní zakotvení cenných papírů, které neodpovídají zákonem vysloveně upraveným druhům, představuje jednu z nejvýznamnějších změn práva cenných papírů v NOZ oproti předchozí právní úpravě. Pro úplnost je potřeba zmínit fakt, že původní právní úprava přímo nezakazovala vydávání nepojmenovaných cenných papírů39, ovšem nejednoznačnost právní úpravy, zejména ve věci jejich náležitostí, významným způsobem ztěžovala, ne-li zabraňovala jejich platnému vydání.40 Nejistotu v otázce platného vydávání nepojmenovaných cenných papírů měl odstranit návrh novely ZCP z roku 2010. Ministerstvo financí touto novelou plánovalo ustanovit podstatné obsahové náležitosti inominátních cenných papírů. Požadavky na náležitosti nepojmenovaných cenných papírů ve znění novelizovaného zákona o cenných papírech měly být v § 4 odst. 1 následující: 

označení, že se jedná o cenný papír ve vlastním textu cenného papíru,



označení formy a jméno nebo název vlastníka,



označení osoby, která má na základě cenného papíru plnit, je-li odlišná od emitenta,



popis práv spojených s cenným papírem společně s podmínkami jejich využití, případně odkaz, kde se lze s právy seznámit,



podpis emitenta,



datum emise nebo den vydání cenného papíru.

Lze hodnotit kladně povinnost uvádět označení, že se v daném případě jedná o cenný papír ve vlastním textu nepojmenovaného cenného papíru. Jak uvádí i důvodová zpráva k připravované novele ZCP přináší toto ustanovení větší právní jistotu, zejména v pak případech, kdy byla patrná snaha emitenta dodatečně namítat, že ve skutečnosti cenný papír vydat nechtěl.41 Dalším důležitým ustanovením uvedeným v plánované novele byla nezbytnost 39

Novela ZCP na zákon č. 362/2000 Sb., která mění taxativní výčet cenných papírů na demonstrativní, které ovšem zákonodárce omezil na „jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními právními předpisy“ a zákon č. 308/2002 Sb., který odkaz na zvláštní právní předpis ruší úplně. 40 V této souvislosti je často zmiňováno stanovisko ČNB ze dne 10.9.2007 k vydávání cenných papírů neupravených českým právním řádem. 41 Důvodová zpráva k připravované novele ZCP: „Důvodem je ochrana právní jistoty a přehlednosti právních vztahů, je totiž klíčové, aby bylo vždy jednoznačně určitelné, zda se v daném případě jedná o cenný papír či ne. Emitent takového cenného papíru nebude moci dodatečně namítat, že cenný papír ve skutečnosti vydat nechtěl a že se na daný institut tedy nepoužije úprava cenných papírů, která je v řadě prvků odlišná od úpravy běžných

16

označení formy cenného papíru vzhledem k významnému dopadu na možný způsob jeho převodu. Nepojmenovaný cenný papír lze dle návrhu novely vydávat v jakékoli formě, tedy i na jméno či na řad. Je tedy logickým krokem ustanovit povinnost uvádět prvního oprávněného. Novela dále počítala se zavedením nevyvratitelné právní domněnky, že neobsahuje-li cenný papír označení své formy ani identifikaci prvního vlastníka, jedná se o cenný papír na doručitele42. V souvislosti s rozsáhlou rekodifikací soukromého práva byla namísto výše zmíněné novely ZCP upřednostněna právní úprava cenných papírů v samotném textu NOZ. Je patrná inspirace NOZ v novele k ZCP, ovšem v řadě ustanovení upravující problematiku nepojmenovaných cenných papírů lze nalézt odlišnosti, které ovšem, jak dále uvádím, často nevedou k větší jednoznačnosti právní úpravy tohoto institutu. Jak již bylo zmíněno, NOZ vysloveně upravuje pojem nepojmenovaný cenný papír a uvádí, jaké minimální předpoklady musí splňovat. Především se jedná o naplnění obecných požadavků na cenný papír, tedy jeho listinná podoba a právo, které je s touto listinou spojeno takovým způsobem, že jej nelze bez této listiny uplatnit ani převést. V § 515 NOZ dále nalezneme minimální požadavky na platné vydání nepojmenovaného cenného papíru, a to: 

údaj o emitentovi,



právo, které je s tímto papírem spojeno, určené alespoň odkazem na emisní podmínky

Emisní podmínky jsou blíže upraveny v § 519 odst. 2 NOZ, kde stojí, že: „vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů, jakož i podrobnější údaje o emisi.“ Z výše uvedených povinných náležitostí nepojmenovaných cenných papírů dle NOZ je patrná snaha zákonodárce omezit požadavky na ně zákonem kladené na nezbytné minimum, zejména porovnáme-li je s požadavky uvedenými v navrhované novele ZCP. Zákonodárce se v důvodové zprávě přímo vyjadřuje k absenci povinnosti uvádět vyslovené označení „cenný papír“ v jeho označení nebo v samotném textu. Bude-li cenný papír označen například jako certifikát, bond nebo obilní zástavní list, nebude to na újmu závěru, že se jedná o cenný papír,

smluvních vztahů. Významná bude tato skutečnost zejména z hlediska vymahatelnosti a možnosti oprávněného unést důkazní břemeno v případě soudního sporu.“ 42 Návrh novely k ZCP § 4 odst. 3.

17

bude-li splňovat alespoň minimální požadavky na něj kladené zákonem, tedy údaj o emitentovi a práva, která jsou s listinou spojená.43 Jak uvádí Vítek (2014)44 vzniká s právní úpravou nepojmenovaných cenných papírů řada nejasných situací. Příkladem může být možnost obcházení zákona tam, kde zákon pevně stanovuje náležitosti a postup při vydání cenného papíru. V případě jejich nedodržení není jasné, zda se bude jednat o porušení těchto náležitostí a neplatně vydaný cenný papír (dle § 520 odst. 1 NOZ) nebo o platně vydaný nepojmenovaný cenný papír. Jak ovšem Vítek uvádí dále, neměly by dle jeho názoru vznikat problémy, neboť samotná povaha práva vtělená do cenného papíru bude rozhodující pro určení, o který z výše uvedených možností se jedná. Tato skutečnost ovšem bude teprve muset být upravena jak právní literaturou, tak následně i judikaturou.45 Opačným problémem je situace, kdy by do nepojmenovaného cenného papíru bylo vloženo právo, které odpovídá určitému druhu cenného papíru upravenému zákonem. Zde vychází Vítek z důvodové zprávy k NOZ a dovozuje, že toto právní jednání bude považováno za obcházení účelu zákona a bude tudíž neplatné46. Vyvstává zde i problém vyplývající z absence nutnosti podpisu, či uvedení data emise. Lze očekávat případy, kdy emitent vydá nepodepsaný nepojmenovaný cenný papír, anebo podepsaný avšak nedatovaný, o kterém bude tvrdit, že osoba, která jej podepsala, nebyla k datu emise oprávněna za něj jednat.47 Tyto skutečnosti budou zřejmě v budoucnu důvodem sporů, kterým se dalo ze strany zákonodárce zabránit tím, že by nezaváděl pro inominátní cenné papíry režim absence zákonné povinnosti podpisu a data emise, který je navíc rozdílný od všech pojmenovaných cenných papírů. Minimalistické vymezení povinných náležitostí k platnému vydání nepojmenovaného cenného papíru, například z výše zmíněných důvodů, zřejmě povede k nutnosti nalézt na řadu problematických bodů odpovědi až v právní praxi. Příkladem můžou být tzv. hybridní dluhové

43

Důvodová zpráva k NOZ § 515. VÍTEK, J. in. KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 23 45 VÍTEK, J. Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku. Obchodní právo. 2012. č. 12/2012, str. 426 46 Důvodová zpráva k NOZ – „důvodem neplatnosti právního jednání je i obcházení účelu zákona.“ 47 KOBLÍŽEK, J. Cenné papíry po rekodifikaci českého soukromého práva. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně - Právnická fakulta, str. 32 44

18

papíry, tedy cenné papíry, se kterými je spojeno právo na splacení určité částky jen při splnění určené podmínky, která ovšem nemusí nastat. Ze stávající právní úpravy dluhopisů v ZD48 jednoznačně nevyplývá, zda hybridní dluhové papíry spadají zcela, zčásti nebo vůbec pod právní úpravu ZD. V opačném případě by se na ně vztahoval volnější režim nepojmenovaných cenných papírů dle NOZ. Tuto právní nejistotu, jak na straně emitenta, tak samotných investorů, zákonodárce vyřeší plánovanou novelou ZD, kde v novelizovaném znění ZD § 43 vysloveně vylučuje hybridní cenné papíry z režimu dluhopisů49, ovšem s možností sjednaní aplikace ZD nebo jeho jednotlivých ustanovení v případech, kdy je toto ustanoveno v emisních podmínkách cenného papíru.50

48

Ust. § 2 odst. 1 ZD: „Dluhopis je zastupitelný cenný papír (dále jen „listinný dluhopis“) nebo zaknihovaný cenný papír (dále jen „zaknihovaný dluhopis“) vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky jeho emitentem a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“).“ 49 Ust. § 43 odst. 1 ZD (v novelizovaném znění od 1. 7. 2014): Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který není vyměnitelným dluhopisem a s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, které je byť jen částečně závislé na tom, zda určitá okolnost nastane nebo nenastane, se nepovažuje za dluhopis. 50 Navíc je v § 2 odst. 1 novelizovaného znění ZD normována povinnost splacení dlužné částky najednou nebo postupně k určitému okamžiku.

19

4 Zastupitelné cenné papíry Obecně lze zastupitelnost dle právní teorie definovat jako vlastnost věci, která umožňuje, aby daná věc byla nahrazena jinou věcí téhož druhu 51. Příkladem využití zastupitelnosti cenného papíru může být například situace, kdy dojde k zapůjčení cenného papíru. Zápůjčkou dojde k převodu vlastnictví k těmto cenným papírům, přičemž při jejich vrácení není podstatné, zda se vrací totožný cenný papír. Obdobnou situaci lze pozorovat například u peněžních prostředků52. NOZ v § 516 odst. 1 stanovuje, za jakých podmínek může být cenný papír považován za zastupitelný, přičemž stanovuje čtyři podmínky, které musí být splněny kumulativně. Pro zastupitelnost cenných papírů je tedy nezbytné, aby byly: 

téhož druhu,



vydané týmž emitentem,



v téže formě,



z nichž vznikají stejná práva.

Splnění první podmínky pro zastupitelnost cenného papíru vyžaduje, aby cenné papíry byly stejného druhu. Druhy cenného papíru nejsou v NOZ taxativně určeny. Zákonodárce umožňuje vydávat cenné papíry pojmenované v NOZ či upravené jiným právním předpisem, nebo nepojmenované cenné papíry, za splnění zákonem daných náležitostí. Stejný druh tak může představovat příslušnost cenného papíru do stejné skupiny pojmenovaných cenných papírů. Pojem druh ale může být také chápán jako rozlišení v rámci jednoho typu pojmenovaných cenných papírů, typicky třeba akcie, kterou lze dle ZOK vydávat v různých druzích (kmenová, prioritní, kusová atd.).53 Ustanovení zákona požadující stejný druh není v tomto směru zcela jednoznačné. Existují pojmenované cenné papíry, které jsou zastupitelné standardně jako akcie či dluhopisy a které jsou standardně nezastupitelné jako např. směnky a šeky.54 Další

51

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 48 52 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 23 53 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 24 54 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 26

20

podmínkou je vydání cenného papíru shodným emitentem a ve stejné formě. Poslední podmínkou je, aby z cenného papíru vznikala stejná práva. Tato práva se mohou v průběhu času měnit, lze tedy předpokládat situaci, kdy cenný papír zastupitelnost časem nabude, či pozbude. Zákonodárce v § 525 stanovuje pro zastupitelnost zaknihovaných cenných papírů pouze dvě podmínky: vydání zaknihovaného cenného papíru stejným emitentem a podmínka vzniku stejných práv. Je otázkou, proč zákon nevyžaduje u zaknihovaných cenných papírů shodu druhu. Absence této podmínky ovšem nebude mít z praktického hlediska vliv, neboť totožnost druhu je zprostředkovaně splněna povinností vzniku stejných práv.55 Problém stanovení zastupitelnosti lze spatřovat i mezi cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry, které by splňovaly shodně všechny zmíněné podmínky zastupitelnosti. NOZ tento vzájemný vztah přímo neupravuje. Jedním z argumentů proti vzájemné zastupitelnosti může být fakt, že zákon v § 499 přímo upravuje zastupitelnost věcí. Vzhledem k faktu, že cenný papír je věc hmotná a zaknihovaný cenný papír věc nehmotná, nejedná se tedy o věci stejného druhu. Právní úprava zastupitelných cenných papírů před rekodifikací neupravovala podpisy na zastupitelných cenných papírech žádným zvláštním režimem. Podpis emitenta byl tedy povinnou náležitostí platně vydaného cenného papíru (kromě dluhopisu56). Úprava podpisu v § 516 odst. 2 NOZ se prakticky shoduje s úpravou v zákoně o dluhopisech, kdy vzniká možnost nahrazení podpisu emitenta jeho otiskem za předpokladu, že jsou na listině současně použity ochranné prvky proti padělání nebo pozměnění. Obecně je tedy novou právní úpravou cenných papírů umožněno nahradit podpis jeho otiskem u všech zastupitelných cenných papírů. Podpis emitenta představuje základní ochranný prvek, kterým lze ověřit platnost cenného papíru. Obecně lze o ochranných prvcích říci, že mají dvojí význam: 

znesnadnit případným padělatelům práci a především,

55

MANDERLA, M. Cenné papíry a zaknihované cenné papíry - změny po rekodifikaci. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Právnická fakulta. str. 40 56 Ust. § 6 odst. 2 zákona o dluhopisech (ve znění účinném od 14. 8. 2012): „Podpis emitenta může být nahrazen jeho otiskem, jsou-li na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání a pozměnění.“

21



umožnit rozeznání padělku od originálu.57

Chrání tak jak majitele cenného papíru, tak jeho emitenty. Lze dále vysledovat záměr zákonodárce zabezpečit cenný papír více než jedním ochranným prvkem (tento fakt vyplývá z využití množného čísla v textu zákona). Ochranné prvky na listinných cenných papírech lze dělit například podle složitosti jejich rozpoznání na:58 

veřejné – pro laickou veřejnost (rozpoznatelné pouhým okem)



skryté – pro bankovní pracovníky, pokladníky atd. (rozpoznatelné například UV lampou, lupou apod.)



forenzní – pro specializované laboratoře (rozpoznatelné pouze speciální technologií)

Dle způsobu jejich vytvoření lze ochranné prvky dělit na ty, vytvořené v: 

tisku (liniový hlubotisk, číslování atd.),



designu (mikrotext, interferenční rastr atd.)



materiálu (vodoznak, metalický pásek aj.)

Vezmeme-li v potaz faktickou složitost fyzicky podepisovat například tisíce cenných papírů, jako nezbytnou náležitost jejich platného vydání dle minulé právní úpravy, lze přístup NOZ k otiskům hodnotit kladně.

57

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 26 58 Význam a užití ochranných prvků. STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN. [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-89-w-a-uziti.html

22

5 Stejnopisy Obecná právní úprava cenných papírů v NOZ v ustanovení § 522 přejímá právní úpravu týkající se stejnopisů ze ZSŠ. Je tedy zavedena obecná možnost vydávat cenné papíry ve více stejnopisech obecně pro všechny cenné papíry, ne tedy pouze tam, kde to zákon vysloveně stanovuje. Zákon upravuje povinnost číslovat stejnopisy v samotném textu listiny, v opačném případě se na každý stejnopis hledí, jako kdyby byl samostatným cenným papírem. Platí tedy nevyvratitelná právní domněnka, kdy je vyloučen důkaz toho, že se jedná o stejnopis v případě, kdy stejnopisy neobsahují číselné označení v textu listiny.59 Ustanovení § 522 odst. 2 následně uvádí, že pokud již bylo plněno na jeden stejnopis, zanikají práva ze všech ostatních stejnopisů. Tato skutečnost platí i v případě, že na tento právní následek není v samotném textu výslovně upozorněno. Jedná se tedy o významné riziko pro jejich držitele, které může značně oslabovat jistotu v právech, které jsou do tohoto cenného papíru inkorporovány. Úprava stejnopisů v NOZ představuje obecnou právní úpravu pro všechny cenné papíry. Současně ovšem ve zvláštních zákonech existuje, u některých druhů cenných papíru, speciální úprava. Jedná se konktrétně o ZSŠ, konkrétně směnky cizí a šeky (u směnek vlastních jsou stejnopisy § 77 ZSŠ vyloučeny), náložné listy v § 2572 a násl. NOZ a ve zvláštních případech i akcie, kdy se využije ustanovení § 543 odst. 2 ZOK, ve kterém je upraveno vydávání stejnopisu akcie v případě, kdy je původní cenný papír poškozen do té míry, že některé údaje na ní uvedené nejsou čitelné. Využití stejnopisů v praxi lze doporučit spíše u individuálně vydaných pojmenovaných cenných papírů či u nepojmenovaných cenných papírů, u kterých se tato skutečnost jeví jako vhodná, vzhledem k okruhu oprávněných. Každý oprávněný z cenného papíru, by tak mohl mít v držbě jeden stejnopis na celé plnění, přestože je oprávněn jen na část plnění. Pokud to ovšem situace přímo nevyžaduje, je vhodné stejnopisy cenných papírů vzhledem k významné právní nejistotě nevydávat a vyřešit rozdělení práv jiným způsobem.60

59

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152. str. 58 60 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 45

23

6 Hromadné listiny Podstatou hromadné listiny je nahrazení více jednotlivých zastupitelných cenných papírů. Oproti minulé právní úpravě v ZCP, kde byla možnost vydávat hromadné listiny spojena pouze s určitým taxativním výčtem druhů cenných papírů, vychází ustanovení § 524 NOZ z liberálnějšího přístupu umožňujícímu nahradit hromadnou listinou jakýkoli cenný papír, při splnění podmínky zastupitelnosti. Mezi hlavní důvody vzniku a využívání hromadných listin jsou zejména nižší náklady na jejich vytvoření (vytištění), přenášení (v případě, kdy by se jednalo o velké množství, například tisíce kusů cenných papírů) nebo uchovávání.61 NOZ dále pro hromadné listiny ustanovuje povinné náležitosti, které musí odpovídat náležitostem jednotlivých cenných papírů, za které se hromadná listina vydává, včetně čísla označení. Číselné označení jednotlivých cenných papírů na hromadné listině může být uvedeno jednak jejich výčtem nebo, v případě nepřerušené číselné řady, jejich intervalem.62 Ustanovení § 524 odst. 2 NOZ zní: „Vlastník hromadné listiny má právo na jejich výměnu za jednotlivé cenné papíry.“ Vlastník hromadné listiny má tedy přímo ze zákona nárok na jejich výměnu, což představuje posun oproti ustanovení minulé právní úpravy, ve které bylo umožněno požadovat jednotlivé cenné papíry pouze za podmínek předem stanovených v emisních podmínkách.63

Samotný emitent může dle NOZ stanovit podmínky (dodací

termíny, poplatek za výměnu atd.), které musí vlastník splnit před samotnou výměnou. Emitent tyto podmínky obvykle určí v emisních podmínkách. Z uvedeného je tedy patrná snaha zákonodárce umožnit vlastníkovi hromadné listiny disponovat s jednotlivými cennými papíry, které jsou touto hromadnou listinou nahrazeny, zejména přihlédneme-li k faktu, že jejich vlastník nemůže nebo nemohl rozhodovat o vydání cenných papírů v této podobě. Ustanovené právo na výměnu je navíc důležité i z toho důvodu, že zákon vysloveně zakazuje převodem dělit práva z hromadné listiny na podíly. Výjimku uvádí ZOK v § 524 odst. 3 v případě imobilizovaných cenných papírů.

61

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 48 - 51 62 Důvodová zpráva k NOZ - § 524. 63 Ust. § 5a odst. 2 ZCP.

24

7 Imobilizované cenné papíry Imobilizace je zvláštním typem hromadné úschovy listinných cenných papírů, při němž dochází k uložení celé emise emitentem přímo při jejich vydání. Pod pojmem imobilizované cenné papíry lze chápat ty cenné papíry v listinné podobě, které jejich emitent předal uschovateli do hromadné úschovy. Oproti zaknihovaným cenným papírům, které jsou vydávány v dematerializované podobě, tak imobilizované cenné papíry fyzicky existují jako listina. Imobilizovaný cenný papír musí platně vzniknout jako listinný cenný papír a splňovat všechny požadavky na něj zákonem stanovené.64 Minulá právní úprava institutu imobilizovaných cenných papírů byla relativně nedávno před rekodifikací novelizována zejména z důvodu přijetí TranspZ, který si klade za cíl zvýšení transparentnosti akciových společností díky omezení existence anonymních akcií na majitele. Touto novelou byl do ZPKT přidán § 93a, který umožňuje imobilizaci již vydaných cenných papírů. Aktuální právní úprava imobilizovaných cenných papírů je tedy obsažena zejména v § 2413 NOZ a v již zmíněném TranspZ, v případě akcií na majitele. Imobilizované cenné papíry lze rozdělit do dvou kategorií dle možnosti omezení jejich vydání z hromadné úschovy. První druh imobilizovaných cenných papírů je ten, u kterého je možné požadovat vydání jednotlivých cenných papírů z hromadné úschovy na základě ustanovení § 2413 odst. 2 NOZ. Oproti tomu existuje druhý druh imobilizovaných cenných papírů, u kterých možnost jejich vydání neexistuje. Příkladem můžou být akcie na majitele, které lze dle § 274 odst. 2 ZOK vydávat pouze jako zaknihované nebo imobilizované akcie. Akcionáři společnosti nejsou oprávněni požadovat vydání imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.65 Pro cenné papíry, u kterých nelze požadovat vydání jednotlivého cenného papíru z hromadné úschovy, se použijí ustanovení jiného zákona o zaknihovaných cenných papírech. NOZ tímto nepřímo odkazuje na ZPKT.

64

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 378 65 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 379

25

8 Zaknihované cenné papíry Důvody vzniku zaknihované podoby cenného papíru vycházely z praktické nutnosti, kdy se v průběhu času významně zvyšoval počet cenných papírů jednoho druhu (např. akcií, dluhopisů), které byly vydávány v takové míře, že jejich listinná podoba představovala zátěž. Potřeba ochránit cenné papíry před jejich odcizením či napodobováním vedla k zavedení důmyslnějších ochranných prvků, kterým byl tento cenný papír opatřen. Druhou možnost představovalo ukládání těchto cenných papírů do úschovy věrohodné třetí osobě, případně do institucí k těmto účelům sloužícím (např. banky). Subjekty, které měly tyto cenné papíry v úschově, vydávaly potvrzení o této úschově. Tato potvrzení měla zejména průkazní funkci. Postupem času se cenné papíry v úschově začaly převádět, aniž by tuto úschovu opustily. Samotný převod cenného papíru byl prováděn pouhou změnou v evidenci uschovatele. Plné zaknihování zároveň znamená, že listinná podoba cenného papíru již není potřeba, tedy cenný papír ve fyzické podobě neexistuje a osoba vedoucí evidenci pouze vede evidenci práv z těchto cenných papírů vyplývající.66 Hlavní výhodu zaknihovaných cenných papírů lze spatřovat zejména v usnadnění nakládání s těmito papíry. Nelze si například představit, jak efektivně by mohlo probíhat elektronické obchodování s akciemi, kdy ty mohou během dne několikrát změnit majitele. Tyto cenné papíry navíc nepodléhají riziku poškození či již zmíněné trestné činnosti.67 Právní úprava zaknihovaných cenných papírů nebyla před rekodifikací řešena přímo v obecné úpravě práva cenných papírů, ale legislativní zkratkou v ustanovení § 91 ZPKT, který stanoví že: „Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě cenných papírů kolektivního investování do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky (dále jen "zaknihovaný cenný papír").“ Z definice vyplývá, že zaknihovat šlo pouze zastupitelné cenné papíry. Dle Dědiče ovšem šlo v zaknihované formě vydávat pouze

66

KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-8071794-547., str. 23 - 24 67 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 55

26

zastupitelné cenné papíry, které měly charakter investičních nástrojů. Tuto skutečnost dovozuje ze systematiky třídění ZPKT a umístění ustanovení v části „Evidence investičních nástrojů“68 Jak již bylo v této práci zmíněno, nová podoba práva cenných papírů vymezuje zaknihovaný papír jako zvláštní objekt soukromého práva odlišný od cenného papíru. Zaknihovaný cenný papír je ustanoven § 525 NOZ takto: „Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír.“ Zaknihovaný cenný papír tedy představuje zápis do evidence69, který nahrazuje cenný papír. Právě absence listinné podoby činí ze zaknihovaných cenných papírů samostatné objekty, které nelze zařadit pod kategorii cenných papírů dle NOZ. Z tohoto důvodu dochází novou úpravou k faktickému zániku rozlišování podoby cenného papíru. Zaknihovaný cenný papír tedy představuje spíše cenné právo než cenný papír. Toto pojmové rozlišení cenného práva a cenného papíru využívá i švýcarská právní úprava, ze které NOZ dle důvodové zprávy čerpal. Je otázkou, zda by pojmové rozlišení nevedlo k větší jednoznačnosti i v české právní úpravě. Zákonodárce dozajista mohl využít vhodné příležitosti rozsáhle rekodifikace soukromého práva namísto lpění na pojmovém označení minulé úpravy. Ze samotné definice zaknihovaného cenného papíru vyplývá primární povinnost existence cenného papíru jako takového, přičemž zaknihovaný cenný papír „nahrazují“ zápisem do evidence. Zaknihované cenné papíry ovšem nevznikají jako nahrazení listiny, ale jejich kreací spočívající v zápisu emise do evidence bez nutnosti vydávat cenné papíry v jejich listinné podobě. Tento fakt doposud nebyl judikaturou ani právní doktrínou zpochybněn 70 a dle mého názoru ani nová právní úprava nepovede k zásadní změně. Zastupitelnost cenných papírů již není podmínkou pro zaknihované cenné papíry tak, jak tomu bylo v předešlé úpravě. Ustanovení § 525 odst. 1 NOZ ve větě druhé podmiňuje zastupitelnost zaknihovaných cenných papírů stejným emitentem a právy do tohoto papíru inkorporovanými. Z výše uvedeného vyplývá, že lze dle současné právní úpravy vydávat i nezastupitelné zaknihované cenné papíry. Dalo by se tedy předpokládat, že jako zaknihovaný cenný papír lze vydat i např. směnku či šek. ZSŠ ovšem definuje směnku a šek zásadně jako 68

DĚDIČ, J. Zaknihované cenné papíry v současném českém právu. Aplikované právo 1/2006, str. 30. Dle ustanovení § 92 a § 93 ZPKT lze pod pojmem evidence chápat následující druhy:  Centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů,  Samostatnou evidenci zaknihovaných cenných papírů. 70 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 54 69

27

listinu, čímž fakticky vylučují jejich zaknihování. Obdobný případ platí i pro skladištní list (§ 2417 NOZ) či náložní list (§2572). Jako zaknihovaný cenný papír lze tedy dle ustanovení NOZ vydávat jakýkoli druh cenného papíru, s výjimkou těch, u kterých to zákon zakazuje, případně to nepřipouští samotná povaha cenného papíru. Výslovně je umožněno zaknihovat zejména71: 

akcii (§ 256 odst. 1 ZOK),



samostatně převoditelné právo spojené s akcií (§ 282 ZOK),



vyměnitelné a prioritní dluhopisy (§ 289 ZOK),



opční list (§ 295 odst. 3 ZOK),



dluhopisy (§ 2 odst. 1 ZD),



podílový list (§ 120 ZISIF), aj.

Zákon ustanovuje emitentovi možnost, nikoli ovšem povinnost, rozlišit pro zaknihovaný cenný papír jejich formu. Forma cenného papíru určuje způsob jejich převodu, přičemž způsob převodu zaknihovaného cenného papíru je pevně stanoven § 1104 odst. 1 a 2 NOZ, kdy ke změně vlastnického práva k zaknihovanému cennému papíru dochází zápisem na účet, ať už vlastníka či zákazníka. Specifický způsob převodu ovšem nevylučuje existenci formy cenného papíru. V § 525 odst. 2 NOZ stojí, že „Ustanovení o cenných papírech se použijí i pro zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha, zákon nebo jiný právní předpis.“ Vyvstává otázka, zda by se tedy neměly využít domněnky určující formu cenného papíru v případě, kdy ta není přímo určena, nebo zda to jejich povaha přímo vylučuje72. Lze-li vydávat zaknihované cenné papíry bez rozlišení formy, není dle mého názoru aplikace obecných právních domněnek, určujících formu cenného papíru, pro zaknihované cenné papíry správná. Zaknihovaný cenný papír je vždy evidován na účtu vlastníka, který obsahuje jméno oprávněného z cenného papíru.73 Při specifickém neuvedení formy, by tedy byla při aplikaci domněnek vyloučena forma na doručitele. Každopádně platí, že určení formy zaknihovaného cenného papíru nemá účinky, pro které je forma cenných papírů rozlišována. Problematika formy zaknihovaného cenného papíru je specificky řešena v případě akcií v ZOK. Zákonodárce v ustanovení § 263 ZOK uvádí: „Akcie může mít formu cenného papíru 71

MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 55 72 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 56 73 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 57

28

na řad nebo na doručitele, to platí obdobně pro zaknihované cenné papíry.“ Vyvstává otázka, proč ZOK upravuje formu u zaknihovaných akcií, zvláště pak při srovnání s § 259 odst. 1. písm. d., kde není označení formy povinnou náležitostí u akcií vydaných jako zaknihovaný cenný papír. Z výše uvedeného vyplývá, že zaknihované akcie mohou být vydány jak s určením formy, tak bez něj. Tento fakt ovšem, stejně jako v obecné úpravě zaknihovaných cenných papírů, nemá vliv na způsob převodu zaknihovaných akcií. Dle ustanovení § 275 odst. 1 ZOK lze zaknihované akcie bez ohledu na jejich formu omezit v převoditelnosti pouze stanovami. Je otázkou, zda lze omezit i zaknihované akcie vydané ve formě na majitele vzhledem k ustanovení § 274 odst. 1.75 Ačkoli se zákon o formě zaknihovaných akcií zmiňuje, nemá forma u zaknihovaných akcií vliv na způsob, jakým lze tyto cenné papíry převádět. Součástí uspořádaní právní úpravy zaknihovaných cenných papírů v NOZ je i problematika přeměny zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír a naopak. Ustanovení byla převzata z ustanovení ZPKT, které sice zákonodárce doposud nezrušil, což by mohlo směřovat k dvojí první úpravě stejné problematiky, ovšem dle výkladového pravidla lex posterior derogat legi priori se v tomto případě použijí ustanovení NOZ.76 Přeměna podoby cenného papíru z listinného na zaknihovaný probíhá ve dvou fázích: 

stahování cenných papírů z oběhu,



zaevidování do centrální evidence centrálního depozitáře.

Při rozhodnutí emitenta o přeměně cenných papírů ustanovuje NOZ povinnost zveřejnit rozhodnutí v Obchodním věstníku77, uveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup (lze chápat jako přístup pomocí počítačové sítě, tzn. obecně na internetu nebo přímo na webových stránkách emitenta)78 a stanovit lhůtu pro odevzdání cenných papírů jejich vlastníky, přičemž lhůta nesmí být kratší než dva měsíce a delší než šest měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o

75

Ust. § 214 ZOK: (1) Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. (2) Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy. 76 MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7. str. 87 77 Ust. § 529 odst. 1 NOZ vysloveně neuvádí povinnost zveřejnit rozhodnutí v Obchodním věstníku, uvádí pouze obecnou povinnost jeho zveřejnění. § 3018 NOZ ovšem ustanovuje, že zveřejnění v Obchodním věstníku znamená splnění povinnosti zveřejnění. 78 Ust. § 55 ZKN.

29

přeměně79. Je-li vlastník cenného papíru v prodlení s jeho odevzdáním, určí emitent dodatečnou lhůtu pro jeho odevzdání. Při vyhlašování této lhůty má emitent povinnost upozornit, že cenný papír, který odevzdán nebude, prohlásí emitent za neplatný.80 Emitent následně prodá zaknihovaný cenný papír, který nahrazuje tento neplatný cenný papír, s odbornou péčí. Výtěžek z prodeje, po odečtení pohledávek spojených s prohlášením cenného papíru za neplatný a souvisejícím s jeho prodejem, vyplatí emitent vlastníkovi tohoto cenného papíru.81 Zákon pamatuje i na situaci, kdy vlastník cenný papír sice odevzdá, ovšem nesdělí ani v dodatečné lhůtě emitentovi číslo účtu evidence, na které má být cenný papír zaevidován. V tomto případě přechází vlastnické právo k cennému papíru na emitenta dnem, kdy za něj uhradí jeho vlastníkovi spravedlivou cenu.82 Jedná se o ochranu zájmu vlastníka cenného papíru, který nemá účet v příslušné evidenci. Vzhledem k tomu, že přeměna cenných papírů na zaknihované je čistě na rozhodnutí emitenta, může tak nastat bez ohledu na vůli vlastníka, proto NOZ aplikuje v ustanovení zásadu, že osoba, která vytváří situaci, nemůže přenášet na jiné osoby negativní důsledky, které z ní vyplynou.83 Opačnou situaci představuje přeměna podoby ze zaknihovaného cenného papíru na cenný papír. Tato přeměna opět probíhá ve dvou fázích, které lze rozdělit na: 

zrušení evidence centrálního depozitáře,



převzetí cenných papírů jejich vlastníky.

Rozhoduje-li emitent o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír je nutné toto rozhodnutí zveřejnit, opět do Obchodního věstníku, a uveřejnit způsobem umožňující dálkový přístup.84 Navíc je ustanovena povinnost emitenta oznámit přeměnu centrálnímu depozitáři, který má povinnost do 30 dnů od obdržení tohoto oznámení předat emitentovi výpis z centrální evidence, včetně informací o vlastnících či zástavních věřitelích. Po vyhotovení výpisu není přípustné provádět v evidenci žádný zápis.85 Vlastníkovi zaknihovaného cenného papíru vzniká

79

Ust. § 529 odst. 2 NOZ. Ust. § 531 NOZ. 81 Ust. § 534 NOZ. 82 Ust. § 530 NOZ. 83 Důvodová zpráva k § 530 a 531 NOZ. 84 Ust. § 536 NOZ. 85 Ust. § 537 NOZ. 80

30

právo na odevzdání cenného papíru emitentem dnem zrušení evidence. Cenný papír je vydán nejdříve ke dni zrušení evidence.86 Obdobně jako u opačné přeměny stanovuje zákon postup v případě, kdy si vlastník cenný papír ani v dodatečné lhůtě nepřevezme. Tento cenný papír emitent prodá s odbornou péčí a výtěžek, snížený o pohledávky vzniklé v souvislosti s jeho prodejem, vyplatí jeho vlastníkovi.87

86 87

Ust. § 539 NOZ. Ust. § 543 NOZ.

31

9 Závěr Rekodifikace soukromoprávní úpravy významnou měrou zasáhla i právo cenných papírů. Došlo ke zrušení obecné právní úpravy v zákoně o cenných papírech a jeho nahrazení ustanoveními, které zákonodárce situoval do základního kodexu soukromého práva, tedy nového občanského zákoníku. Obecně lze v současné úpravě práva cenných papírů vypozorovat snahu zákonodárce o více liberální přístup ve srovnání s minulou úpravou. Nově se v zákoně objevuje i samotná definice cenného papíru, která byla před novelizací přenechána pouze právní literatuře. Cenný papír je dle této definice listinou, do které je inkorporováno právo, s touto listinou spojené. Z této definice vyplývá i skutečnost, že zaknihovaný cenný papír, který neexistuje v listinné podobě, nepatří do množiny cenných papírů, ale představuje spíše cenné právo. Je škodou, že zákonodárce nevyužil rekodifikace k pozměnění terminologie, která by dozajista přinesla větší právní jistotu. Nelze dále opomenout i změnu v pohledu na cenný papír jako na věc. Liberálnější přístup je patrný i v ustanovení umožňující vydávat cenné papíry, které nejsou právní úpravou cenných papírů vysloveně pojmenovány. Vzniká tedy možnost vydávat nepojmenované (inominátní) cenné papíry. Je ovšem důležité říci, že strohost právní úpravy nepojmenovaných cenných papírů, zejména v povinných náležitostech, může v budoucnu přinést řadu soudních sporů, kterým se dalo vhodnou úpravou dozajista zamezit. Dle mého názoru se jevila jako vhodnější úprava inominátních cenných papírů, která je obsažena v plánované novele zákona o cenných papírech. NOZ nemění systém tří možných forem cenných papírů. Novinkou ovšem je využití vyvratitelné a nevratitelné právní domněnky sloužící k určení formy cenného papíru. Dle názoru prezentovaného v této práci by se ovšem jevilo jako vhodnější využití dvou nevyvratitelných domněnek, zejména v tak důležité otázce, jako je forma cenného papíru. Pro platný převod cenného papíru jméno NOZ neustanovuje povinnost jeho tradice. Lze ji ovšem dovodit, a proto bude i nadále povinnou náležitostí platného převodu. Pozitivně lze nahlížet na možnost nahrazení vlastnoručního podpisu emitenta jeho otiskem v případě zastupitelných cenných papírů, s logickým požadavkem na využití dalších ochranných prvků, které snižují riziko jejich napodobení.

32

Jako zaknihované cenné papíry lze nově vydávat všechny druhy cenných papírů, u kterých to zákon vysloveně nezakazuje, případně to neodporuje jejich povaze. Rozlišování formy u zaknihovaných cenných papírů nemá vliv na způsob jejich převodu. Tento závěr platí i pro akcie, a to i přes poněkud nejednoznačné ustanovení ZOK týkající se akcií na majitele. Závěrem bych rád podotknul, že celkově hodnotím novelizovanou podobu práva cenných papírů pozitivně. Dle mého názoru obsahuje řadu institutů, které mohou být s úspěchem využívány v ekonomické a právní praxi. Nedostatky, které dozajista současná úprava obsahuje, představují problematiku, kterou lze s úspěchem odstranit vhodnou novelizací, případně judikaturou.

33

10 Použité zdroje Literatura 1. DĚDIČ, J., PAULI. Cenné papíry. Praha: Prospektrum, 1994, 220 s. ISBN 80-8543198-X. 2. MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, 462 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-466-7 3. KOTÁSEK, J., PILHERA, V., POKORNÁ, J., RABAN, P., VÍTEK, J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-1794-547. 4. KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 242 s. Academia iuris. ISBN 978-807-4005-152.

Odborné články 1. DĚDIČ, J. Zaknihované cenné papíry v současném českém právu. Aplikované právo 1/2006 2. HUSTÁK, Z., SEDLÁČEK, T., MANDERLA. M. Cenné papíry ve světle rekodifikace a další aktuální změny, článek v BIATEC – odborný bankový časopis, ročník 22, č. 9/2013 3. RANDA, A. O cenných papírech, obzvláště o skripturních obligacích. Právník, 1889, s. 1 an., dokončení s. 37 an. 4. VÍTEK, J. Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku. Obchodní právo. 2012. č. 12/2012,

Akademické práce 1. KOBLÍŽEK, J. Cenné papíry po rekodifikaci českého soukromého práva. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně - Právnická fakulta. 2. MANDERLA, M. Cenné papíry a zaknihované cenné papíry - změny po rekodifikaci. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Právnická fakulta.

34

Legislativní dokument 1. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/ Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf 2. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ministerstvo spravedlnosti ČR. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-kZOK.pdf

Internetové zdroje 1. Význam a užití ochranných prvků. STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN. [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-89-w-a-uziti.html

35