Mezinárodní cambridgeské zkoušky z angličtiny YOUNG LEARNERS Cílem cambridgeských zkoušek pro mladší žáky CAMBRIDGE YOUNG LEARNERS ENGLISH TESTS je, vyzkoušet si odpovídající a smysluplné používání jazyka, změřit přesně a dostatečně žákovy jazykové schopnosti a dovednosti, vytvořit kladný vztah k mezinárodním zkouškám a povzbudit žáky k efektivnímu učení a učitele k výuce. Zkoušky YOUNG LEARNERS v úrovni MOVERS se uskutečnily 13. a 14. května, 2014 (v letošním školním roce už po osmé). Zkoušející vyjádřili obdiv nad jazykovou úrovní žáků. Certifikáty, potvrzující vykonání zkoušky byly dne 15. května slavnostně předány žákům. Všichni žáci zkoušku vykonali úspěšně a měli radost z velkého počtu „jablíček“, které na svých certifikátech našli. Úsilí žáků se jistě vyplatilo a je obdivuhodné, že již tak mladí žáci mají za sebou první mezinárodní zkoušku z angličtiny. Všem žáků ještě jednou gratulujeme a přejeme hodně radostí při získávání jazykových dovedností a schopností. Jistě se stanou příkladem pro ostatní, kteří budou zkoušky skládat zase v příštím školním roce. CAMBRIDGE YOUNG LEARNERS ENGLISH TESTS Cambridgeské zkoušky pro děti v grafech: Movers: Tato úroveň zkoušek je vhodná pro děti mezi 8 a 11 lety, které za sebou mají asi 175 hodin jazykové výuky. Části testu: čtení a psaní (30 minut), poslech (přibližně 25 minut), mluvení (7 minut).
Listening
Reading and Writing 1 jablíčko
1 jablíčko
2 jablíčka
2 jablíčka
3 jablíčka
3 jablíčka
4 jablíčka
4 jablíčka
5 jablíček
5 jablíček
Speaking
1 jablíčko
2 jablíčka 3 jablíčka 4 jablíčka
5 jablíček
„I’m Kerry Susan Farárik from London ;o) Hello.“
„Jen se trošičku zamyslím …oh, yes, now I understand. It’s a …“
„Trošku se rozhýbeme.“
„How are you today?“
We are friends.
„Píšeme, až se z nás kouří! “
Naše odpočinková místnost.
Diplomas, books, presents …. I’m so happy, I can speak English. I am very good!
„My jsme ta správná parta! Zkoušky se nám povedly, radost máme velikou…tak nám pořádně zatleskejte.“
Očima přímých účastníků Jak jsem na to připravoval: Pomáhal mi taťka a dost jsem se učil. Jak probíhaly dva testové dny: Měli jsme ve třídě dost volnosti, také jsme se učili podle SPECIAL rozvrhu. Jak mi šlo testování MOVERS: Skvěle, nejvíce mi šel Speaking. S paní učitelkou jsem si velice rozuměl. Testový den: V informačním centru jsme na počítači hráli počítačové hry (dobyvatel, atd.) byla to veliká zábava. Závěrečné vyhlašování: Paní a páni učitelé nás trošku stresovali. Jelikož jsem patřil mezi ty nejlepší (jak jinak), tak jsem šel na pódium až mezi těmi posledními. Bylo to super. (Vojta Wiederlechner, 5. B) Připravovala jsem se na Speaking a Reading. Ty dny byly celkem v pořádku. Trochu jsem se bála toho, co mě čeká. Nejhorší to bylo na psaní, čtení a poslouchání. Ten dotyčný daná slova neříkal srozumitelně. Měli jsme velice dobré paní učitelky. Vyhlášení se mně a mým rodičům velice líbilo. Nakonec jsme dostali diplomy a penál jako dárek. (Terezie Brossová, 5. A) Příprava: Já jsem se doma učila ale ne každý den. Ve škole nás paní učitelka připravovala dobře a bez její pomoci by můj výsledek vypadal jinak. Úterý: V úterý bylo v 8:10 zahájení v IC. Potom polovina, která psala test až zítra, odešla do tříd a zbytek zůstal v IC. Naše skupina (A2) prvně psala test (R+W+L) a poté jsme se vrátili do IC a čekali jsme, až nás vyvolají k ústním zkouškám. Když mě konečně vyvolali, šla jsem za paní učitelkou Kovářovou. Měla jsem velký strach, že to pokazím, ale nakonec jsem z ústních zkoušek dostala všechna jablíčka (5 jablíček). Čtvrtek: Ve čtvrtek bylo vyhlášení. Všichni jsme byli napjatí a pak nás rozdělili do pěti skupin. Potom nás vyvolali na pódium, kde nám předali diplomy a ceny. Zhodnocení: Já jsem dostala třináct jablíček, takže jsem dopadla docela dobře. Se svým úspěchem jsem spokojená, ale byli zde i lepší dětí než já. Za můj úspěch děkuji hlavně paní učitelce Jahodové. (Adéla Klejzarová, 5. B) Víkend před zkouškami jsem si vzal papír, na kterém jsem měl napsaná všechna slovíčka, která jsem potřeboval znát. Moc dlouho mi to netrvalo, ale za chvíli jsem si pamatoval skoro všechna slovíčka. V úterý jsme měli zkoušky a většina holek nervózně stepovala už při zahájení v centru. My kluci jsme to tolik nebrali, a proto když jsem šel na psanou zkoušku, byl jsem v pohodě. U ústní zkoušky byla hodná paní učitelka, takže to šlo dobře. (Matěj Matoušek, 5.A) Čekala jsem, že ty zkoušky MOVERS budou těžké, ale byly docela lehké. Líbilo se mi to, jak jsme mluvili, že když jsme něco nevěděli, tak nám paní učitelka pomohla třeba prvním písmenem. U čtení a psaní to bylo doslova bez chyby. Poslouchání se mi také líbilo. Učila jsem se, co nejvíce jsem mohla a za to vděčím mamce. Mám sice málo jablíček, ale snažila jsem se. Ale jelikož jsem měla zkoušky v úterý, tak se mi nelíbilo to, že byl po zkouškách ten olympijský víceboj, ale jinak se mi líbilo vyhodnocení v divadle. Zkouškám se nedá nic vytknout. (Natálie Kudrnová, 5. B) Zkoušky Movers byly lehký, myslela jsem, že to bude těžší, že budeme mít papíry a ne knížku Movers. 13. 5. když jsem dělala ty zkoušky, ten den byl pohodový, myslela jsem, že to budu dělat čtyři hodiny jen s těmi přestávkami, ale bylo to lepší. Rodiče říkali, že by tam mohly být nějaké anglické básničky. Jinak to bylo super. Když jsem zůstala v té poslední skupině, myslela jsem, že jsem ztratila alespoň jedno jablíčko. Diplomy se mi líbily. (Grace Gloria, 5. C)
Vyhlašování se mi moc nelíbilo. Bylo tam málo místa. Nic jsme nepředvedli, mohli bychom tam zazpívat alespoň písničku. V nových hodinách MOVERS toho bylo strašně moc a byla to nuda (velká). Doma jsem se vůbec nepřipravoval. Speaking byl fajn. Paní učitelka byla hrozně hodná. Psaní v testu bylo těžké. Nerozuměl jsem zadání. Lepší by bylo, kdybychom psali na to, co se učíme normálně. (Ondřej Nevrkla, 5. A) V úterý jsme přišli do IC, kde bylo v 8:10 zahájení. Pak jsme se rozdělili na A1,A2,A3,A4. Skupina A3 a A4 to měla ve středu. Když jsme se rozdělili, tak skupina A1 šla na speaking a skupina A2 šla na reading, writing a listening. Když jsem tam šel, tak se mě paní učitelka Fehérová ptala, co budu dělat o prázdninách. Ptala se nás proto, abychom se rozmluvili. A pak jsem šel na to. Bylo to super, paní učitelka Kovářová byla velice hodná a mluvila jen anglicky. Popsal jsem obrázek, řekl příběh, popovídal si s ní a zasmál se. Potom jsem šel zpět do IC a připravoval jsem se na writing, listening a reading. Když jsem přišel do třídy, kde byla paní učitelka Žižková, tak jsme si sedli a zkontrolovali si pastelky na vybarvování. A pak to začalo. Začalo to poslechem a pak psaním. Nebylo to moc těžké. Ve čtvrtek bylo slavnostní vyhlášení v divadle na Demlovce. Když jsem tam přišel, tak jsme se rozřadili do skupin (A1A4). Šel jsem tam ve skupině A1. Překvapilo mě, že mi chyběla jen dvě jablíčka z patnácti. Pak to skončilo. Měl jsem z toho skvělý pocit. (Martin Fasora, 5.B) Připravovala jsem se hodně, skoro každý den jsem se na to učila. Naše paní učitelka nás na to připravovala dobře. V úterý bylo slavnostní zahájení. Ve středu jsem šla nejdříve na ústní zkoušku, kde to bylo docela lehký. Potom byla psací zkouška, to už tak lehký nebylo. Ve čtvrtek bylo slavnostní předávání diplomů. Měla jsem strach, ale když jsem dostala diplom, ulevilo se mi. Sice jsem neměla všechny jablíčka, ale i tak jsem ráda, že jsem to udělala. Myslím, že jsem se strachovala zbytečně. (Hana Perničková, 5. C) Líbilo se mi, že paní učitelky a angličtinářky se s námi na zkoušky připravovaly a snažily se nám pomoci. Já jsem nejdříve měl ústní zkoušení a až po něm jsem psal test. Nervózní jsem ani moc nebyl. Na povídání s cizími lidmi jsem zvyklý z recitační soutěže. Zkoušky se mi moc líbily. (Vojta Srbecký, 5.B) Připravoval jsem se celkem dost, protože jsem pracoval se svým přítelem počítačem. Dával mi otázky a já na ně musel odpovídat. Přišel jsem do školy s maximální nervozitou, ale jakmile jsem přišel do informačního centra, tak jsem se uklidnil. Najednou mé jméno vyvolaly dvě deváťačky a já jsem úplně ztvrdnul. Odvedly mě někam do třídy a po cestě se mě ptaly, kam pojedu o prázdninách. Nejvíc mi šel speaking, protože jsem paní učitelce rozuměl. Celková spokojenost – dobrá. (Petr Částka, 5. A) Písemné zkoušky mě čekaly jako první. Čekal jsem to za prvé delší a za druhé těžší. Doma jsem se vůbec neučil, protože to, co jsme brali na hodinách MOVERS jsem už dávno uměl, takže hodiny MOVERS pro mě ztratily smysl. Trvalo nám asi půl hodiny, než jsme začali pracovat. A potom to byla velká nuda. Potom byla mluvicí zkouška, ta byla z toho nejlepší. Ta paní byla moc hodná. A pustila mě asi za dvě minuty. Celkově to nebylo nic moc těžké, takže jsem čekal, že budu mít dobře a celé. (Max Tůma, 5. A)
Zkoušky MOVERS se mi celkem líbily. Ranní hodiny byly dobré kvůli tomu, abychom si mohli procvičit některá slovíčka. Doma jsem se učit ani moc nemusel. Zahájení bylo pěkné a na interaktivní tabuli nám zopakovali, co budeme potřebovat. Ústní zkoušky byly podle mě jednodušší a mohli jsme si půjčit i žirafu jako talisman. Psaní se mi zdálo těžší a náročnější než ústní zkoušky. (Martin Čopák, 5.A) Tyhle dva dny byly stresující. Ale jak jsme začaly dělat zkoušky MOVERS a ústní zkoušku, tak to bylo hned snadnější. Připravoval jsem se tak, že jsem si pořád dokola opakoval slovíčka a testy. Ještě mě štvalo, že kámoš pořád říkal, že to neudělám a nakonec jsem měl úplně stejně jablíček jako on. To divadlo na vyhlášení zkoušek se mi moc líbilo a pak to nastalo. Odvedli nás za dveře a postupně po skupinkách nás odvedli na pódium. Dostali jsme vyznamenání a šlo se domů. (Ivo Rambousek, 5. C) 13. 5. jsem společně se spolužáky psala testy MOVERS. Každý pátek ráno jsme měli přípravné hodiny, ve kterých nás paní učitelka na test připravovala. Doma jsem se na test připravila a zopakovala si nějaká slovíčka. Ve čtvrtek 15. 5. proběhlo slavnostní vyhlášení, kde nám předali ceny a diplomy s jablíčky, která jsme během testu nasbírali. Maximum bylo patnáct jablíček. Já mám čtrnáct, myslím si, že je to dobrý výsledek. (Žofie Chlupáčková, 5. B) Tyto dva dny byly hodně chaotické a byl strašný zmatek v tom, kam máme jít a co máme dělat. Moc se mi líbilo zakončení v divadle. Příprava na zkoušky byla hodně těžká. Celkem hodně jsem se učil a ty páteční hodiny byly také trochu těžké. Moc se mi ale nelíbilo, když mi holky řekly, že už mám jít a pak jsem tam ještě čekal. Celkově se mi to líbilo hodně. Myslím si, že jsem dopadl dobře, ale příští zkoušky chci udělat na plný počet bodů. Mnoho dětí si myslelo, že dopadnou hůř. (Matyáš Holba, 5.C) Na zkoušky jsem se doma moc nepřipravovala, maximálně jsem si přečetla slovíčka v minulém čase a trochu jsem se je naučila. Na zbytek věcí na zkouškách nás připravovali učitelé. V úterý jsem se trochu bála, jak to dopadne a jestli to bude těžké atd. Zkoušky byly celkem lehké. Možná by to chtělo trochu více slovíček z minulého času. Reading, writing a listening zkoušky se mi zdály dost dlouhé. Speaking test byl celkem lehký. Ve středu už jsem se nebála, protože jsem měla zkoušky za sebou. Čtvrteční vyhlášení se mi líbilo. Jen jsem se bála, jak to dopadne, protože nám řekli, že jsme hříšníci a že jsme to pokazili. Nakonec jsem měla 14 jablíček z 15. Zkoušky se mi líbily. (Anna Machovcová, 5. A) Zkoušky začínaly přípravnými hodinami v 0. hodinu, používali jsme k nim učebnice s čtyřmi testy (Listening, Reading and Writing, Speaking). Nejtěžší byl Reading and Writing. Zkoušky byly v úterý a ve středu, rozdělili jsme se do čtyř skupin (A1-A4). A1 a A3 dělali prvně Speaking, A2 a A4 prvně Reading, Writing and Listening. Přestávky jsme trávili v informačním centru a mohli jsme se dívat na pohádky, což se nám moc líbilo. I když skupiny A3 a A4 se na žádnou pohádku dívat nemohli, protože se rozbil počítač. Na zkoušce musel sedět každý sám. Speaking byl asi nejlehčí. Mluvili jsme s angličankou paní Kerry Farárikovou, která neuměla česky a paní učitelkou Kovářovou. Ve čtvrtek 15. 5. Bylo v 16:30 slavnostní vyhlášení v divadle na ZŠ Demlova. Aneta ztratila 3 jablíčka, Klára 1 jablíčko, Tereza 1 jablíčko a Niki 4 jablíčka. Dopadlo to dobře. Všichni zkoušky udělali. (Nikola Kadrnožková, Aneta Dvořáková, Klára Kubištová, Tereza Přenosilová, 5.C)
Zkoušky MOVERS jsou prvostupňové zkoušky z anglického jazyka. Na zkoušky jsme měli přípravné hodiny od února, každé úterý v 7:10. Byli jsme před zkouškami velmi nervózní. Zkoušky se uskutečnily v úterý 13. 5. a ve středu 14. 5. Slavnostní zahájení bylo v úterý v 8:10. Skupina A1 měla prvně Speaking test a potom Listening, Reading and Writing test. Skupina A2 to měla přesně naopak. Ve středu psala test skupina A3 a A4. Paní učitelka Fehérová zahajovala zkoušky. Paní učitelka Žižková s námi byla u L+R+W testu v úterý i ve středu. Paní učitelka Kovářová nás zkoušela v úterý ze Speaking testu a Mrs. Kerry Farárik nás zkoušela ve středu u ústní části. Ve čtvrtek v 16:30 bylo vyhlášení výsledků zkoušek. Prvně paní angličtinářky rozdaly diplomy žákům s menším počtem jablíček a potom žákům s větším počtem jablíček. Maximální počet jablíček byl 15. Všichni dopadli dobře. Děti byly spokojeny se svým výkonem, ale já ne. Chtěl jsem mít 0 chyb. Vyhráli: Max, Kuba Sekan, David Jirka a Gloria Grace. Zkoušky MOVERS byly zkrátka dobré. (Tomáš Klimeš, Patrik Dulimov, Kryštof Kubizňák, David Jirka, 5.B + 5.C) Na přípravné hodiny jsme chodili v úterý. Přípravných hodin bylo nejméně 12. Skupiny A1 a A2 psaly testy v úterý a A3 a A4 ve středu. Testy byly rozděleny na Reading and Writing, Listening a Speaking. Zkoušky se nám líbily a byly celkem lehké. Čekali jsme v centru, dokud nás neodvedli na zkoušky. V úterý v 8:10 bylo slavnostní zahájení zkoušek. V úterý měla skupina A1 Speaking a A2 Reading and Writing, Listening. Ve středu A3 Speaking a A4 Reading and Writing, Listening. Ve čtvrtek bylo slavnostní vyhlašování zkoušek od 16:30 do 17:30. Na slavnostním vyhlašování jsme dostali diplom a penál. Ti nejlepší a druzí nejlepší dostali tašku s penálem, knížkou, propiskou a záložkou. Na vyhlašování přišli i rodiče dětí, které byly na pódiu. (Vojta Novotný, Dan Tesař, Ondra Holubek, Jakub Pernička, 5.C) Začala první přípravná hodina v úterý v 7:10. Paní učitelka nám rozdala učebnice na procvičování. Řekla nám, že budeme dělat první lekci a pustila CD. Při poslechu jsme museli poslouchat a psát do učebnice. Po poslechu jsme začali psát Reading test. Poté jsme také procvičovali na interaktivní tabuli. Hodina skončila v 7:50 a my se vrátili do třídy. A tak se to opakovalo 12krát. Za 10 týdnů dělaly zkoušky skupiny A1 a A2 v úterý a ve středu skupiny A3 a A4. Ve čtvrtek v 16:30 začalo slavnostní vyhlašování v divadle. Nejdříve přišli na pódium ty s nejmenším počtem bodů ve tvaru jablek. Pak přišli žáci se středním počtem získaných bodů. Mezitím namlouvali učitelé žákům s nejvíce body, že zkoušky nesplnili. Nakonec ale i tito žáci se objevili na pódiu. Všichni dostali odměnu a odešli domů. A tak náš příběh končí. (Vojta Novotný, Ivan Attila Herič, 5.C) Přípravné hodiny byly sice brzy, ale o to víc jsem byl rád, že budu připraven na zkoušky. A nakonec to bylo jen od února do dubna. Samotné zkoušky se mi moc líbily. Jen test Reading byl trochu těžší. Ústní zkouška byla lehká a rychlá. Vyhlašování výsledků v divadle ZŠ Demlova bylo zábavné. Vše bych hodnotil na 80% (velmi dobrý). (Jan Švarc, 5.B)
Dne května třináctého, ale také čtrnáctého, jsou zkoušky. Kvůli tomu vynecháme kroužky. Na zkoušky se těšíme moc, a proto je dlouhá noc. Už se nemůžeme dočkat. Ale ještě chvíli musíme počkat. Až přijde ten velký den, máme jen jediný sen. Aby to dobře dopadlo. Nakonec zjistíme, že to dobré bylo. Výsledky se nám líbily. Angličtinu jsme si doplnili. Teď se budeme učit dál. Proč já jsem se toho tak bál? (Markéta Zelenková, 5.B)
Přípravné hodiny začínaly v 7:10, což se nám moc nelíbilo, ale stálo to za to. Na přípravných hodinách jsme dělali cvičení z učebnice, kterou jsme si zaplatili. V úterý a ve středu jsme dělali zkoušky „MOVERS“, ve čtvrtek bylo slavnostní vyhlášení. Dostavili se asi dvě ze tří třetin žáků. V úterý dělaly zkoušky skupiny A1, A2, ve středu zkoušky dělaly skupiny A3 a A4. Speaking byl rychlý a lehký, za to Listening, Reading and Writing byl pomalý a těžší. Ve čtvrtek byl celý divadelní sál zaplněný. Vyhlašovali nás podle toho, jak jsme dopadli (jak jsme udělali zkoušky). Všichni zkoušky udělali. Velmi se nám to líbilo. (Jakub Sekan, Jakub Staněk, 5.B)
Očima předsedkyně zkušební komise, paní Kerry Susan Farárik
„When I was asked to do the speaking exams for the 5th class, I didn’t know what to expect. I had seen their English textbooks, but I had never spoken to a member of the 5th class in English. However, I was pleasantly surprised while I was doing the “Starters & Movers” speaking exams. Their understanding of English was very good, but most of all I was impressed by the enthusiasm they had while they were speaking to me. The students were as interested in me as I was in them. Being a native English speaker, they were curious about me and I was curious to know how much English they could understand. We discussed topics such as their hobbies/ interests, where they live, their favourite food and favourite subject at school. They understood my questions and their answers were clear and concise. Many students knew the correct preposition to use at the right time and place; for example “The floor is wet” rather than just “floor is wet.” This is difficult for advanced level students. So for students of their level I was very impressed to hear this. I hope that I have given the students confidence to know that they can be understood by a native English speaker. And I am confident that their knowledge and understanding of English will get even better in the future. I look forward to speaking to the pleasant, enthusiastic and intelligent students again.“ (Když jsem byla požádána, abych se stala zkoušející žáků páté třídy, netušila jsem co mám očekávat. Znala jsem jejich učebnice, ale nikdy jsem s žádným z páťáků nemluvila osobně. Byla jsem ale velmi mile překvapena. Děti předvedly velmi dobrou znalost angličtiny, ale velmi působivé bylo také jejich nadšení. Stejně jako já jsem byla zvědavá na jejich znalost angličtiny – mého rodného jazyka – je zajímalo vše o mě. Povídali jsme si o jejich koníčcích, o tom, kde žijí, jejich oblíbeném jídle, školním předmětu …. Odpovědi, které jsme slyšela, byly stručné a přesné. Spousta ze zkoušených uměla např. zcela přesně užívat předložky – což je složité pro mnohé pokročilé studenty – byla jsem tedy podruhé velmi mile překvapena. Doufám, že jsem v dětech povzbudila sebedůvěru ve vlastní schopnost hovořit s rodilým mluvčím anglicky. Já jsem si zcela jista, že jejich znalost a porozumění angličtině bude do budoucna jenom lepší a lepší. Těším se na další setkání s tak milými, nadšenými a inteligentními žáky.)