C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 1. Obnovitelnými zdroji, ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, jsou: a)
vodní energie, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn;
b)
vodní energie do výkonu zdroje 1 MW, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn;
c)
obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.
2. Druhotným energetickým zdrojem podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů je: a)
zdroj, používající pro výrobu energie fosilní paliva;
b)
využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti;
c)
zdroj využívající energii vody, slunce, půdy, větru a skládkového plynu.
3. Energetickým posudkem ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je: a) písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a hodnocení; b)
písemná zpráva obsahující informace o dosažených efektech energeticky úsporných opatřeních;
c)
písemná zpráva o technické proveditelnosti energeticky úsporných opatřeních.
4. Energetický specialista je povinen neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, pokud: a)
je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo je osobou blízkou k výše uvedeným osobám.;
b)
má majetkovou účast u zadavatele energetického auditu;
c)
je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli energetického auditu a
2
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
průkazu energetické náročnosti budovy. 5. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie je zpracováván: a)
MPO a MŽP na období 4 let;
b)
MPO v dohodě s MŽP na 1 rok;
c)
MPO a MŽP na období 2 let.
6. Otopné období trvá: a)
1.9. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den;
b)
1.9. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 12 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +12 °C pro následující den;
c)
1.10. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.
7. Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu: a)
40 – 55 °C;
b)
45 – 75 °C;
c)
45 – 60 °C.
8. Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo mj.: a)
kvalitativní ukazatele u teplonosné látky;
b)
kvantitativní ukazatele emisí z výroby tepla;
c)
výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání.
9. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů upravuje: a)
stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené do ČR;
b)
stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem;
c)
stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené ze zemí EU.
10. Česká technická norma se stává závazným dokumentem: a)
pokud byla vydána ve věstníku ÚNMZ;
b)
na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu;
c)
pokud její vydání bylo oznámeno ve věstníku ÚNMZ.
3
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
11. Měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu jsou stanovena: a)
výnosem ÚNMZ č. 545/1999;
b)
vyhláškou č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů;
c)
ČSN 17 33 45.
12. Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů: a)
jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla;
b)
jejichž vlastnosti zaručují, že stavba po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a bezpečnost při udržování a užívání stavby;
c)
jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost a hygienu.
13. Technické požadavky na stavby zahrnuté ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, jsou závazné: a)
pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy;
b)
pro stavební úřady, konzultanty, projektanty a pro zhotovitele;
c)
pro pracovníky stavebních úřadů.
14. Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, představuje normová hodnota: a)
konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky;
b)
závazný požadavek, kdy v případě odchylného řešení je třeba žádat o výjimku;
c)
konkrétní technický požadavek souvisící se základními požadavky Směrnice Rady 89/106/ES o stavebních výrobcích, které jsou definované v národní vyhlášce.
15. Emisní limity znečišťujících látek jsou: a)
průměrně dosahované koncentrace znečišťujících látek ve spalinách;
b)
nejvyšší přípustné koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech;
c)
nejvyšší dosahované koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech.
16. Povinnost prokazovat emise měřením nebo výpočtem mají:
4
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
a)
všechny velké zdroje;
b)
všechny velké a střední zdroje;
c)
všechny zdroje.
17. Přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší upravuje: a)
zákon o integrované prevenci;
b)
zákon o ochraně ovzduší;
c)
zákon o omezování znečišťování.
18. Přezkušování energetických specialistů je zakončeno: a)
protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise;
b)
závěrečnou zkouškou;
c)
osvědčením o vykonaných zkouškách.
19. Energetický posudek obsahuje: a)
hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celková výše dosažitelných energetických úspor, porovnání variant energeticky úsporného projektu, doporučení energetického specialisty;
b)
titulní list, účel zpracování podle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, identifikační údaje, stanovisko energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek, evidenční list energetického posudku, kopii dokladu o vydání oprávnění podle § 10b zákona nebo kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie;
c)
Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celkový potenciál úspor energie, návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu vč. ekonomického hodnocení, způsob financování jednotlivých opatření, doporučení energetického specialisty, evidenční list energetického posudku.
20. Co není obsahem energetického posudku: a)
hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství;
b)
účel zpracování energetického posudku dle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;
c)
evidenční list energetického posudku.
21. 1 TJ je: a)
3,6 MW;
b)
277,8 MWh;
c)
0,36 GWh.
5
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
EKONOMICKÉ HODNOCENÍ OPATŘENÍ A VARIANT ÚSPOR ENERGIE 1. Z daňového hlediska se rozlišují odpisy: a)
aktivní a pasivní
b)
rovnoměrné a zrychlené
c)
progresivní a degresivní
2. Zákon o dani z příjmu dělí odepisovaný majetek do: a)
3 odpisových skupin
b)
4 odpisových skupin
c)
6 odpisových skupin
3. Pro účely stanovení toku hotovosti respektující daňové předpisy: a)
není nutné členit investici do odpisových skupin
b)
je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor postupuje podle přílohy k zákonu č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu v platném znění
c)
je třeba rozčlenit investici do odpisových skupin, přičemž auditor rozdělí investici na strojní a stavební část
4. Doba odepisování hmotného majetku zařazeného do 3. odpisové skupiny činí: a)
minimálně 5 let
b)
minimálně 10 let
c)
minimálně 20 let
5. Energetická zařízení využívající obnovitelné zdroje energie jsou osvobozeny od daně z příjmů po dobu danou: a)
rokem uvedení do provozu + 7 následujících let
b)
rokem uvedení do provozu + 5 následujících let
c)
nejsou osvobozena od daně z příjmů
6. Peněžní tok (cash flow) projektu definujeme jako: a)
časovou řadu rozdílů mezi příjmy a výdaji, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti
b)
časovou řadu energetických úspor, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti
c)
časovou řadu rozdílů mezi investičními výdaji a energetickými úsporami v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti
7. Čistá současná hodnota projektu úspor představuje: a)
součet diskontovaných peněžních toků projektu v období výstavby, provozu a likvidace
b)
součet diskontovaných peněžních toků projektu v období provozu
6
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
c)
součet budoucích peněžních toků projektu
EKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ZÁKON Č. 201/2012 SB. O OCHRANĚ OVZDUŠÍ 1. Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší: a)
ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší;
b)
mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší pouze v dílčích částech;
c)
je zcela nezávislý na zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší;
2. Znečišťující látkou dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je: a)
každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na životní prostředí anebo obtěžuje zápachem;
b)
každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem;
c)
každá látka, která svou přítomností v ovzduší má škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí;
3. Stacionárním zdrojem dle zákona č. 201/2012 Sb., je: a)
ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat;
b)
ucelená stacionární technická jednotka, která znečišťuje, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů;
c)
ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů;
4. Provozovatelem stacionárního zdroje dle zákona č. 201/2012 Sb., je: a)
osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje, není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje;
b)
právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje;
c)
právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje, není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje;
5. Emisním limitem dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se rozumí: a)
nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje;
b)
nejméně možné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje;
7
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
c)
průměrné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje;
6. Emisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší: a)
musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší, což platí pro obecné emisní limity i pro specifické emisní limity;
b)
musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší;
c)
musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší, aniž by byly emisní limity dále rozlišeny;
7. Emisním stropem dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se rozumí: a)
průměrné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok;
b)
nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok;
c)
nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za období stanovené správním úřadem;
8. Přípustná úroveň znečišťování dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je určena: a)
emisními stropy a přípustnou tmavostí kouře;
b)
emisními limity, emisními stropy a přípustnou tmavostí kouře;
c)
emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře;
9. Národní program snižování emisí České republiky se zpracovává nejméně: a)
jednou za 4 roky a schvaluje jej vláda;
b)
jednou za 2 roky a schvaluje jej ministerstvo životního prostředí;
c)
jednou za 4 roky a schvaluje jej ministerstvo životního prostředí;
10. Znečišťující zpoplatněné látky dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší jsou: a)
tuhé znečišťující látky, SO2, NOx, VOC - sazby poplatků uvedeny v Kč/t;
b)
tuhé znečišťující látky, SO2, NOx, VOC - sazby poplatků uvedeny v Kč/kg;
c)
tuhé znečišťující látky, SO2, NOx, - sazby poplatků uvedeny v Kč/t;
11. Vyhláška č. 330/2012 Sb. upravuje: a)
způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění a rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace;
b)
rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění a rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace v příslušném kraji;
c)
vyhodnocení úrovně znečištění v České republice;
12. Úroveň znečišťování dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší zjišťuje provozovatel: a)
u znečišťující látky, pro kterou je stanoven emisní limit, anebo pro niž má stanovenou technickou podmínku provozu;
8
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b)
u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop, anebo pokud je tak výslovně stanoveno v prováděcím právním předpisu nebo v povolení provozu, u znečišťující látky, pro niž má stanovenou pouze technickou podmínku provozu;
c)
u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop, u znečišťující látky, pro niž má stanovenou pouze technickou podmínku provozu;
13. Správní činnost na úseku ochrany ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., vykonávají: a)
ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví, inspekce, Česká obchodní inspekce, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, celní úřady a ministerstvo zemědělství, na území vojenských újezdů újezdní úřady a ministerstvo obrany;
b) c)
ministerstvo životního prostředí; krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností;
14. Provozovatel stacionárního zdroje je ve smyslu § 17 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší povinen: a)
dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře;
b)
dodržovat emisní limity a emisní stropy pouze v případě, že jsou mu rozhodnutím správního orgánu stanoveny;
c)
dodržovat pouze předepsané emisní limity;
15. Provozovatel stacionárního zdroje je ve smyslu § 17 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší povinen: a)
spalovat ve stacionárním zdroji veškerá paliva, která jsou určená výrobcem stacionárního zdroje;
b)
spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, uvedená v povolení provozu;
c)
spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva uvedená v povolení provozu;
16. Provozovatel stacionárního zdroje je ve smyslu § 17 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší povinen: a)
provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 1000 kW, včetně, který slouží jako zdroj tepla;
b)
provádět prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva bez rozlišení jmenovitého tepelného příkonu, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a to pouze při uvedení spalovacího zdroje do trvalého provozu;
c)
provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění;
9
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
17. Autorizované osoby ve smyslu § 32 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší jsou oprávněny provádět: a)
jednorázové měření emisí, měření úrovně znečištění, zpracování odborného posudku, hlukové a rozptylové studie a provozního řádu;
b)
jednorázové měření emisí, dohled nad tepelným zpracováním odpadu a činnosti související s provozem stacionárního zdroje;
c)
jednorázové měření emisí, měření úrovně znečištění, dohled nad tepelným zpracováním odpadu, zpracování odborného posudku a rozptylové studie;
18. U záměru stavby stacionárních zdrojů pro spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW je dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012Sb. o ochraně ovzduší vyžadováno: a)
zpracování rozptylové studie, plnění kompenzačních opatření a zpracování provozního řádu k povolení provozu zařízení;
b)
zpracování rozptylové studie, plnění kompenzačních opatření (nevztahuje se na spalování zemního plynu) a zpracování provozního řádu k povolení provozu zařízení;
c)
zpracování odborného posudku a provozního řádu k povolení provozu zařízení;
10
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
ZÁKON Č. 100/2001 SB. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19. Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí: a)
upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování;
b)
upravuje posuzování vlivů na životní prostředí;
c)
upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a postup správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování;
20. Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí: a)
vykonávají ministerstvo životního prostředí, orgány kraje a obecní úřady;
b)
vykonávají ministerstvo životního prostředí a orgány kraje;
c)
vykonávají ministerstvo životního prostředí, orgány kraje a obecní úřady s rozšířenou působností;
21. Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW: a)
patří dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie II., tj. záměry vyžadující pouze zjišťovací řízení;
b)
patří dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie I., tj. záměry vždy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí, posuzování záměrů zajišťuje ministerstvo životního prostředí;
c)
nepatří mezi záměry uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí;
22. Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí: a)
zpracovávat dokumentaci a posudek podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí jsou oprávněny fyzické i právnické osoby, aniž by musely být držiteli autorizace podle vyhlášky č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí;
b)
zpracovávat dokumentaci a posudek podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace podle vyhlášky č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí;
c)
zpracovávat dokumentaci a posudek podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí jsou oprávněny jen právnické osoby, které jsou držiteli autorizace podle vyhlášky č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí;
11
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
ZÁKON Č. 76/2002 SB. O INTEGROVANÉ PREVENCI A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ, O INTEGROVANÉM REGISTRU ZNEČIŠŤOVÁNÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ 23. Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci: a)
se vztahuje na znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek do životního prostředí;
b)
zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho;
c)
se vztahuje na nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu;
24. Integrovaným registrem znečišťování dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci se rozumí: a)
databáze údajů o vybraných látkách a emisích;
b)
databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích;
c)
databáze údajů o emisích;
25. Integrovaným povolením dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci se rozumí rozhodnutí: a)
kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení;
b)
které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují;
c)
kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují;
26. Státní správu podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci vykonávají: a)
ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zemědělství, ministerstvo zdravotnictví, kraje, inspekce, krajský hygienik;
b)
ministerstvo životního prostředí;
c)
krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností;
27. Žádost o vydání integrovaného povolením dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci: a)
podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u příslušného krajského úřadu;
b)
podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u ministerstva životního prostředí;
c)
podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u správního
12
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení; 28. Účastníky řízení o vydání integrovaného povolením dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci jsou vždy: a)
provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejichž území je nebo má být zařízení umístěno, nebo může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, příp. ten kdo jím byl podle zvláštních předpisů;
b)
provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejichž území je nebo má být zařízení umístěno, nebo může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, příp. ten kdo jím byl podle zvláštních předpisů;
c)
provozovatel zařízení, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, příp. ten kdo jím byl podle zvláštních předpisů;
29. Přechod integrovaného provolení dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci: a)
práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné;
b)
práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení, ale jsou pro něj závazné pouze v dílčím rozsahu;
c)
práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení, ale nejsou pro něj závazné;
30. Kontrola integrovaného provolení dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci: a)
úřad provede ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou alespoň každých 5 let kontrolu, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení;
b)
úřad provede ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou alespoň každých 8 let kontrolu, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení;
c)
úřad provádí kontrolu namátkově, nebo na základě vzneseného podnětu;
ZÁKON Č. 165/2012 SB., O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ 31. Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
ruší zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů;
b)
mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů v dílčích částech;
c)
je zcela nezávislý na zákonu č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů;
32. Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie upravuje: a)
podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů;
13
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b)
podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla;
c)
podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby elektřiny, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené;
33. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se obnovitelnými zdroji energie rozumí: a)
obnovitelné fosilní přírodní zdroje energie, energie větru, slunečního záření, geotermální energie, energie vody, půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu;
b)
obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, vody, půdy, vzduchu a biomasy;
c)
obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimž jsou energie větru, slunečního záření, geotermální energie, energie vody, půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;
34. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se druhotnými energetickými zdroji rozumí: a)
využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie;
b)
využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při konečné spotřebě energie;
c)
využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti;
35. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se biometanem rozumí: a)
veškerý vyrobený bioplyn z biomasy;
b)
upravený bioplyn, který se může svojí výhřevností blížit kvalitě zemního plynu;
c)
upravený bioplyn srovnatelný kvalitou a čistotou se zemním plynem, který je po vstupu do přepravní nebo distribuční soustavy považován za zemní plyn;
36. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se podpora využití slunečního záření vztahuje: a)
pouze na elektřinu vyrobenou v jedné výrobně elektřiny bez ohledu na instalovaný výkon, která je umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí;
b)
pouze na elektřinu vyrobenou v jedné výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna buď na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi budovy nebo kdekoliv na terénu;
14
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
c)
pouze na elektřinu vyrobenou v jedné výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí;
37. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se kombinovanou výrobou elektřiny a tepla rozumí: a)
přeměna primární energie na energii elektrickou a teplo v odděleně probíhajícím energetickém procesu ve více výrobních zařízeních;
b)
přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení;
c)
přeměna primární energie na energii elektrickou a odpadní teplo;
38. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se zeleným bonusem rozumí: a)
finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů;
b)
finanční částka na podporu výroby elektřiny, biometanu, tepla a decentrální výrobu elektřiny podle tohoto zákona určená výrobcům elektřiny, z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, biometanu, tepla a elektřiny ve výrobnách které jsou přímo připojeny k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo jiné výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě;
c)
finanční částka na podporu výroby elektřiny, tepla a decentrální výrobu elektřiny podle tohoto zákona;
39. Ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie se hrubou konečnou spotřebou energie rozumí: a)
dodaná energie k dalšímu využití pro průmysl, dopravu, zemědělství a lesnictví, domácnosti a služby, včetně elektřiny a tepla spotřebovaného odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztrát elektřiny a tepla v sítích;
b)
vyrobená elektřina s připočtením dovozů a odečtením vývozů elektřiny;
c)
dodaná energie k dalšímu využití pro průmysl, dopravu, zemědělství a lesnictví, domácnosti a služby, kromě elektřiny a tepla spotřebovaného odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztrát elektřiny a tepla v sítích;
40. Národní akční plán ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie obsahuje: a)
předpokládané hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů;
b)
opatření a způsob dosažení závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů a další informace pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů;
c)
opatření a způsob dosažení závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů, průběžných dílčích cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů a předpokládané hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé
15
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
druhy obnovitelných zdrojů; 41. Národní akční plán ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
návrh Národního akčního plánu vypracovává ministerstvo, schvaluje jej vláda, plnění plánu vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za dva roky;
b)
návrh Národního akčního plánu vypracovává vláda, která plnění plánu vyhodnocuje nejméně jedenkrát za dva roky;
c)
návrh Národního akčního plánu vypracovává ministerstvo, schvaluje jej vláda, plnění plánu vyhodnocuje vláda nejméně jedenkrát za pět let;
42. Forma podpory elektřiny ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou zelených bonusů nebo výkupních cen, formu výkupních cen má pouze výrobce elektřiny využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 kW včetně a ostatní výrobci elektřiny ve výrobnách o instalovaném výkonu do 100 kW včetně, v ostatních případech je podpora dána formou zelených bonusů;
b)
uskutečňuje se formou zelených bonusů nebo výkupních cen, přičemž si mohou výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolit pro ně výhodnější formu;
c)
uskutečňuje se formou zvýšených výkupních cen stanovených dodavatelem, přičemž formu výkupních cen má pouze výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii biomasy;
43. Podpory elektřiny formou zelených bonusů ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/kWh a je poskytován v ročním režimu;
b)
zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a je poskytován v měsíčním režimu, úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny nejvýše 8 500 Kč/MWh;
c)
zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a je poskytován v ročním nebo hodinovém režimu, úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny nejvýše 4 500 Kč/MWh;
44. Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
je jedna minuta;
b)
je jedna hodina;
c)
je dvacet čtyři hodin;
45. Forma podpory tepla ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
podpora tepla z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou investiční podpory tepla;
b)
podpora tepla z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou investiční podpory tepla, tj. formou programů podpor nebo provozní podpory, tj. formou zeleného bonusu;
16
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
c)
podpora tepla z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou zeleného bonusu;
46. Podpory tepla formou zelených bonusů ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a je poskytován v měsíčním nebo ročním režimu, úřad je povinen stanovit zelený bonus ve výši 100 Kč/GJ;
b)
zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a je poskytován pouze v hodinovém režimu;
c)
zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a je poskytován pouze v ročním režimu, úřad je povinen stanovit zelený bonus ve výši 50 Kč/GJ;
47. Forma podpory biometanu ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
podpora biometanu z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou zeleného bonusu, vztahuje se na veškerý biometan vyrobený z bioplynu;
b)
podpora biometanu z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou zeleného bonusu, vztahuje se na biometan vyrobený z bioplynu, který vzniká alespoň z 30 % z jiné biomasy, než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě a na travním porostu a je v souladu s požadavky na jeho kvalitu, odorizaci a tlak;
c)
podpora biometanu z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou výkupní ceny, vztahuje se na biometan vyrobený z bioplynu, který vzniká alespoň ze 70 % z jiné biomasy, než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě a na travním porostu;
48. Podpory biometanu formou zelených bonusů ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti paliva a je poskytován v měsíčním režimu;
b)
zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh spalného tepla a je poskytován v měsíčním režimu;
c)
zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh spalného tepla a je poskytován v ročním režimu, úřad je povinen stanovit zelený bonus nejvýše 1 700 Kč/MWh spalného tepla;
49. Forma podpory decentrální výroby elektřiny ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
podpora decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje výhradně formou zelených bonusů;
b)
podpora decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny, přičemž je možný souběh podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu a formou bonusů na decentrální výrobu elektřiny;
c)
podpora decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje výhradně formou bonusů na centrální výrobu elektřiny;
17
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
50. Podpory decentrální výroby elektřiny ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie: a)
bonus na decentrální výrobu elektřiny je stanoven v Kč/MWh a je poskytován v ročním režimu, výši ročního bonusu stanoví ministerstvo;
b)
bonus na decentrální výrobu elektřiny je stanoven v Kč/MWh a je poskytován v měsíčním režimu, výši bonusu stanoví úřad;
c)
bonus na decentrální výrobu elektřiny je stanoven v Kč/kWh a je poskytován v ročním režimu, výši ročního bonusu stanoví úřad;
ZDROJE ENERGIE ZDROJE TEPELNÉ ENERGIE 1. Výtopna je: a) tepelný zdroj pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny b) tepelný zdroj pro vytápění, přípravu TV, případně ohřev vody pro technologie c)
tepelný zdroj pro výrobu tepla, elektřiny a chladu
2. Mezi teplonosné látky nepatří: a) pára b) voda c)
zemní plyn
3. Výhřevnost je: a) teplo uvolněné dokonalým spálením jednotkového množství paliva za konstantního tlaku a teploty, přičemž všechny produkty spalování chlazené na výchozí teplotu jsou v plynném stavu kromě vody, která při výchozí teplotě zkondenzuje b) teplo uvolněné dokonalým spálením jednotkového množství paliva stechiometrickým množstvím kyslíku nebo vzduchu za konstantního tlaku a teploty, přičemž všechny produkty spalování ochlazené na výchozí teplotu jsou v plynném stavu c)
teplo uvolněné dokonalým spálením jednotkového množství paliva stechiometrickým množstvím kyslíku nebo vzduchu za konstantního tlaku a teploty
4. Výhřevnost a spalné teplo se vyjadřují v: a) v podílu energie na objemovou či hmotnostní jednotku paliva, např. MJm-3, GJt-1 b) v součinu energií a objemové či hmotnostní jednotky paliva, např. MJm3, GJt c)
v součtu energie uvolněné spálením paliva, např. MJ, GJ apod. 18
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
5. Účinnost výroby tepelné energie se stanoví jako: a) poměr tepelné energie vyrobené v kotli a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu b) poměr energie paliva spáleného v kotli a energie vyrobené v kotli za stejnou dobu c)
poměr paliva spáleného v kotli a energie vrácené do kotle za stejnou dobu v podobě napájecí vody
6. Využití tepelného výkonu zdroje tepla je: a) poměr roční spotřeby tepla v palivu k maximálnímu tepelnému výkonu zdroje b) poměr roční výroby tepla k maximálnímu tepelnému výkonu zdroje c)
poměr roční výroby tepla k roční spotřebě tepla
7. Odluh je: a) část kotelní, případně oběhové vody opakovaně odpouštěné z tlakového systému kotle, nebo vodní tepelné sítě za účelem dosažení předepsaného složení kotelní vody, odstranění vznikajících kalů apod. b) část kotelní, popřípadě oběhové vody, nepřetržitě odpouštěné při trvalém provozu z tlakového systému kotle, za účelem dosažení stanoveného složení (koncentrace) kotelní, popřípadě oběhové vody c)
vhodně upravená směs vráceného kondenzátu a přídavné vody
8. Odkal je: a) část kotelní, popřípadě oběhové vody opakovaně odpouštěné z tlakového systému kotle, nebo vodní tepelné sítě za účelem dosažení předepsaného složení kotelní vody, odstranění vznikajících kalů apod. b) část kotelní, popřípadě oběhové vody, nepřetržitě odpouštěné při trvalém provozu z tlakového systému kotle, za účelem dosažení stanoveného složení (koncentrace) kotelní, popřípadě oběhové vody c)
vhodně upravená směs vráceného kondenzátu a případné vody
9. Ztráty nedokonalým uvolněním tepla v palivu jsou: a) ztráta chemickým nedopalem a ztráta mechanickým nedopalem b) ztráta citelným teplem tuhých spalin a ztráta citelným teplem plynných spalin c)
ztráty způsobené vznikáním vyrobeného tepla
10. Ztráty nedokonalým využitím uvolněného tepla z paliva jsou: a) ztráta mechanickým a chemickým nedopalem b) ztráta odluhem a odkalem a netěsnostmi c)
ztráta komínová, ztráta citelným teplem tuhých spalin a sdílením tepla do okolí 19
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
11. Ztráty způsobené unikáním vyrobeného tepla netěsnostmi jsou: a) ztráty odluhem a odkalem b) veškeré tepelné ztráty, ke kterým dochází unikáním teplonosné látky ať již ve formě odluhu a odkalu, nebo netěsnostmi pojišťovacích ventilů a ucpávek armatur c)
ztráty sdílením tepla do okolí (sáláním, vedením).
12. U plynových kotlů je z hlediska velikosti obvykle největší ztráta: a) odkalem b) citelným teplem odcházejících spalin (komínová ztráta) c)
sáláním
13. Rosný bod spalin je: a) teplota, při které z vlhkých spalin začíná při postupném ochlazování kondenzovat voda b) teplota, při které jsou spaliny odváděny do komína c)
teplota, při které dochází ke vznícení plamene
14. Mezi tepelné ztráty při neustáleném provozním režimu parních kotlů patří mimo obvyklých ztrát ještě: a) ztráty odkalem b) ztráty regulační c)
ztráty komínové
15. Tepelná charakteristika kotle je: a) jmenovitá účinnost kotle b) závislost účinnosti kotle na jeho tepelném výkonu c)
minimální účinnost kotle
16. Ekonomický výkon kotle je: a) výkon, při kterém je měrná spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla minimální b) výkon, při kterém je měrná spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla maximální c)
minimální výkon kotle.
17. Jmenovitý výkon kotle je: a) maximálně dosažitelný výkon b) výkon, při kterém je měrná spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla minimální c)
největší trvalý výkon, na který je kotel konstruován a který je na něm označen 20
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
18. Dosažitelný výkon výtopny je: a) největší trvalý výkon, jehož může výrobna dosáhnout na prahu zdroje b) součet instalovaných výkonů kotlových jednotek c)
největší okamžitý výkon, jehož může výrobna dosáhnout na prahu zdroje
19. Podle vyhlášky č. 441/2012 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost výroby tepelné energie pro nové palivové kotle, musí být skutečná účinnost kotle: a) nižší než účinnost referenční b) vyšší nebo rovna účinnosti referenční c)
referenční účinnosti vyhláška nestanovuje
20. Podle které vyhlášky se stanoví minimální účinnosti při provozu tepelných zdrojů: a) 349/2010 Sb. b) 441/2012 Sb. c)
není dosud stanoveno žádným předpisem
21. Která z bilančních rovnic kotle je správná: a) teplo v odkalu a odluhu = vyrobené teplo v kotli - teplo v páře na hrdle kotle + teplo v napájecí vodě b) teplo v odkalu a odluhu = vyrobené teplo v kotli - teplo v páře na hrdle kotle - teplo v napájecí vodě c)
teplo v odkalu a odluhu = vyrobené teplo v kotli - teplo v páře na hrdle kotle + teplo v napájecí vodě - teplo vlastní spotřeby kotelny
22. Co je to kogenerace: a) výroba elektřiny na kondenzační parní turbině b) kombinovaná výroba tepla a elektřiny c)
spalování plynu nebo oleje v plynové turbině (motoru) s elektrickým generátorem
23. Roční teplárenský součinitel je: a) poměr ročního množství tepla z odběrů nebo protitlaků turbin dodaného do tepelných sítí k celkovému ročnímu množství tepla dodanému do tepelných sítí b) poměr maximálního tepelného výkonu z odběrů nebo protitlaků turbin, dodávaného do tepelných sítí k celkovému maximálnímu tepelnému výkonu, dodávanému do tepelných sítí c)
poměr ročního množství tepla z odběru nebo protitlaků turbin dodávaného do tepelných sítí, k teplu dodanému v palivu
24. Pro stanovení entalpie mokré páry (dříve značena i, nyní h) je nezbytné znát: 21
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
a) její teplotu i tlak b) stačí teplota a suchost c)
její teplotu i tlak a suchost
25. Pro kondenzační kotel je vhodné palivo: a) kapalné b) zemní plyn c)
pevné
26. U dodávky uhlí je uvedena výhřevnost 14,25 MJ/kg. To znamená, že se jedná o uhlí: a) černé, které je nehodnotné b) průměrné hnědé uhlí c)
vůbec nejde o uhlí, ale je to koks
27. Topný olej těžký má výhřevnost: a) min. 40,5 GJ/t b) min. 43,5 GJ/t c)
32,51 GJ/t
28. Zemní plyn má výhřevnost: a) 46,50 MJ/m3 b) 14,44 MJ/m3 c)
34,05 MJ/m3
29. V případě, že je uváděna účinnost kotle hodnotou 68 % jedná se s největší pravděpodobností o kotel na spalování: a) svítiplynu b) propan-butanu c)
uhlí
30. Při stanovení účinnosti kotlů se stanovuje mimo jiné i komínová ztráta. Jde o: a) tlakovou ztrátu tahu spalin b) ztrátu citelným teplem spalin c)
ztrátu úletem nespáleného paliva
31. Nejvyšší tepelná ztráta u kotlů je: a) chemickým nedopalem b) komínová c)
mechanickým nedopalem
32. Skutečná provozní účinnost výroby tepla se stanovuje výpočtem pomocí: a) účinností jednotlivých kotlů 22
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b) měřením stanovené spotřeby paliva, včetně jeho výhřevnosti a vyrobeného tepla c)
rozboru ztrát tepla v kotelně
33. Obvyklá výhřevnost koksu je: a) 12 - 18 MJ/kg b) 20 - 25 GJ/t c)
26 - 29 MJ/kg
34. Při vyhodnocování účinnosti spalovacího procesu přímou a nepřímou metodou jsou teoreticky: a) obě hodnoty vzájemně nesrovnatelné b) ztráty určené metodou nepřímé účinnosti jsou vyšší c)
ztráty určené metodou přímé účinnosti jsou vyšší
35. Pyrolýzní spalovna je: a) zařízení pro spalování uhlí s vysokým obsahem síry b) dvoustupňový systém degradace odpadů složený ze zplyňovací jednotky a dohořívacího vysokoteplotního reaktoru c)
rotační spalovací pec
36. Roční průměrná účinnost kotle je: a) průměrná hodnota účinnosti kotle stanovená topnou zkouškou na začátku a na konci roku b) hodnota účinnosti kotle stanovená z roční bilance spotřeby paliva a výroby tepla c)
hodnota změřené účinnosti kotle při ekonomickém výkonu snížená výrobcem
37. Ztráta sáláním a vedením tepla z povrchu kotle do okolního prostředí je závislá: a) na velikosti povrchu obvodového pláště kotle a jeho teplotě, teplotě okolí a rychlosti proudění okolního vzduchu b) na členitosti ploch obvodového pláště kotle, teplotě okolí a na způsobu používání vzduchového ventilátoru spalovacího vzduchu c)
pouze na výkonu s jakým je kotel provozován
38. Jaký platí vztah mezi primární energií do kotle vstupující a energií kotlem vyrobenou a použitou v místě spotřeby když: Qp – je energie primárního paliva Qs – je energie využitá v místě spotřeby ηk – je průměrná účinnost kotle ηr – je účinnost rozvodu tepla a) Qs = Qp . (ηk – ηr) 23
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b) Qs = Qp . ηk . ηr c)
Qs = Qp . ηr / ηk
39. Termické odplyňovací zařízení slouží: a) jako součást úpravy napájecí vody pouze pro kotle speciálních konstrukcí b) jako součást chemické úpravny vody u teplovodních kotlů c)
pro odplyňování napájecí vody středotlakých parních kotlů, kde při teplotě 105°C dochází k odstraňování vázaných plynů CO2 a O2 z napájecí vody
40. Minimální účinnost výroby tepelné energie η podle vyhlášky č. 441/2012 Sb. pro spalinové kotle za plynovou turbinou: a) nezávisí na teplotě spalin na vstupu do kotle b) s rostoucí teplotou spalin na vstupu do kotle se zvyšuje c)
s rostoucí teplotou spalin na vstupu do kotle se snižuje
DISTRIBUCE ENERGIE – TEPELNÁ ENERGIE 1. V případě, že distribuce tepelné energie je součástí podnikání, pak pro toto podnikání je potřeba: a) licence udělené podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. b) živnostenský list dle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. c)
souhlas ERÚ na základě zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
2. Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze: a) pouze na základě smlouvy o dodávkách tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci jiné smlouvy b) na základě písemné smlouvy o dílo c)
jako veřejnou službu bez smluvního vztahu
3. Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat: a) výkon, množství a časový průběh odběru tepelné energie a místo předání b) jen přípojný výkon, časový průběh není nutný, neboť nemusí být znám c)
jen smluvně dohodnuté místo předání tepelné energie
24
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
4. Dodavatel tepelné energie s licencí dle zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění, může přerušit nebo omezit dodávku tepla při provádění nezbytných provozních manipulací: a) na dobu max. 4 hod. b) na dobu max. 24 hod c)
nemůže nikdy přerušit dodávku tepla
5. Dodavatel tepelné energie s licencí dle energetického zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění je: a) povinen vypočítat co nejpřesněji dodávku tepelné energie b) povinen měřit dodávku tepelné energie vlastním měřícím zařízení c)
povinen měřit dodávku tepelné energie pokud odběratel toto měření instaluje
6. Měřidlo tepla, dle kterého se fakturuje dodávka tepla: a) je měřicím etalonem b) je stanoveným měřidlem s nutností pravidelného ověřování dle zákona o metrologii c) je orientačním měřidlem, u kterého se pravidelně kontroluje funkční stav 7. Tlakové ztráty v horkovodních rozvodech jsou úměrné: a) druhé mocnině rychlosti proudící vody b) výkonu oběhového čerpadla c)
druhé mocnině tlaku proudící vody
8. Pro přibližnou kontrolu světlosti potrubí je u kondenzátních potrubí uvažována rychlost proudění: a) 1,0 - 2,0 m/s b) 10,0 - 15,0 m/s c)
0,1 - 0,2 m/s
9. Při přechodu z parních systémů vytápění na vodní systémy se tepelné ztráty v rozvodu tepla: a) sníží b) zvýší c) nezmění 10. Co je to hydraulické seřízení potrubí rozvodu tepla: a) přizpůsobení délky potrubí jeho průměru 25
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b) uvedení průtoků v důležitých potrubních úsecích do souladu s požadavky výpočtů v projektu rozvodů tepla c) seřízení těsnění potrubí proti hydraulickým únikům 11. Při výpočtu tepelných ztrát rozvodů tepla neizolovanými armaturami při vedení v kanálech se tepelné ztráty násobí opravným součinitelem vztaženým na délku potrubí: a) 1,15 b) 1,25 c)
dle projektu pro stavební povolení
12. Pro tepelné izolace vnějších rozvodů tepla se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti: a) 0,045 a větší b) 0,040 c)
0,045 a menší
13. Mezi provozní metody zjišťování tepelných ztrát a zisků nepatří: a) metoda konečných prvků b) Schmidtova metoda c)
Termovizní metoda
14. Kalorimetrická metoda: a) vychází z kalorimetrické rovnice a umožňuje stanovit tepelné ztráty rozvodu tepla b) vychází z rovnice kontinuity a umožňuje stanovit bilanci průtoků systémem topných rozvodů c)
vychází z termodynamické rovnice a umožňuje stanovit ztráty stlačitelností topného média
15. Do kategorie rozvodů tepelné energie se počítají rovněž: a) rozvody tlakové vody používané pro doplňování systému topné vody b) rozvody chladu c)
rozvody elektřiny, pokud je používána pro vytápění
16. Minimální tloušťka izolace zásobníků teplé vody je: a) 100 mm při použití izolace s
W/(m*K)
b) 200 mm při použití izolace s c) není stanovena 17. Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C se navrhuje tak: a) že její povrchová teplota je o méně než 5 °C vyšší oproti teplotě okolí 26
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
b) že její povrchová teplota je o méně než 25 °C vyšší oproti teplotě okolí c)
že její povrchová teplota je o méně než 20 °C vyšší oproti teplotě okolí
18. U rozvodů tepelné energie se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální odchylkou: a) +/- 5 % b) +/- 15 % c) +/- 25 % 19. Průběh teploty v tepelné izolaci kruhového potrubí má závislost: a) logaritmickou b) lineární c)
kvadratickou
20. Seřízení průtoků topného média se prokazuje: a) měřením při uvádění do provozu b) měřením při vadné funkci systému rozvodu tepla c)
protokolem o výpočtu předkládaného při kolaudaci
21. Předávací stanici rozvodu tepla je povinnost vybavit: a) automatickou regulací tlaku teplonosné látky b) automatickou regulací teploty teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách ve vazbě na vnitřní teplotu vytápěného prostoru c)
automatickou regulací teploty teplonosné látky v závislosti na vnitřní teplotě vytápěného prostoru
22. Oběhová čerpadla v předávacích stanicích se jmenovitým tepelným výkonem nad 50kW: a) se vybavují automatickou plynulou regulací teploty, pokud tomu nebrání způsob provozu čerpadla b) se vybavují automatickou plynulou regulací otáček, pokud tomu nebrání způsob provozu čerpadla c) se vybavují automatickou plynulou regulací otáček, pokud to předepisuje projektová dokumentace 23. Účinnost rozvodu tepelné energie z hlediska tepelných ztrát je: a) poměr tepla dodaného zdrojem ku teplu odebranému ve všech odběrných místech b) poměr tepla odebraného ve všech odběrných místech ku teplu dodaného zdrojem c) výše tepelných ztrát z potrubí kruhového průřezu s tepelnou izolací 27
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
24. Účinnost rozvodu tepelné energie z hlediska dopravy tepelné energie: a) se hodnotí dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 193/2007 Sb. b) se hodnotí dle ČSN 73 0540 c) se hodnotí dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 151/2001 Sb. 25. Předizolované potrubí se využívá především: a) pro uložení rozvodů páry a teplé vody v průchodných kolektorech b) pro zjednodušení a zrychlení montáže vytápění v budovách c)
pro bezkanálové uložení rozvodů páry a teplé vody z centrálních zdrojů tepla
26. Dilatační smyčky v rozvodech tepla: a) jsou nutné pro umožnění teplotní dilataci potrubí b) jsou nutné pro tlakové vyregulování topné sítě c)
nejsou nutné, používaly se dle dřívějších bezpečnostních norem a lze je zrušit
27. Tepelné ztráty z rozvodů lze snížit: a) snížením teploty topného média b) snížením tlaku topného média c)
zvýšením rychlosti topného média
28. Horkovodní tepelná síť je: a) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosným médiem je voda o teplotě nad 110 °C. b) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosným médiem je voda o teplotě nad 130 °C c)
síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosným médiem je pára
29. Teplovodní tepelná síť je: a) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosným médiem je voda o teplotě do 110 °C. b) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosným médiem je voda o teplotě do 90°C c) síť zásobování teplou vodou o teplotě do 60°C 30. Parní tepelná síť je: a) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosné médium je vodní pára b) síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosné médium je horká 28
C. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ K PROVÁDĚNÍ KONTROL KOTLŮ A TEPELNÝCH ROZVODŮ
voda c)
síť dálkového zásobování teplem, kde teplonosné médium je kondenzát z vodní páry
31. Regulace oběhových čerpadel frekvenčním měničem zajistí: a) regulaci teploty topného média změnou otáček čerpadla b) regulaci průtoku topného média změnou otáček čerpadla c) regulaci teploty a tlaku topného média změnou otáček motoru čerpadla 32. Regulace oběhových čerpadel frekvenčním měničem zajistí: a) úsporu tepelné energie, b) úsporu elektřiny na čerpání topného média, c)
úsporu paliva na ohřev topného média vlivem snížení jeho průtoku
33. Čtyřtrubkový rozvod tepla zahrnuje: a) pouze rozvod teplé vody a cirkulaci b) pouze rozvod tepla pro vytápění c) rozvod teplé vody a rozvod tepla pro vytápění 34. Dvoutrubkový rozvod tepla zahrnuje: a) výlučně rozvod teplé vody b) výlučně rozvod páry a kondenzátu c)
rozvod tepla pro další komplexní využití
29