C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ I. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY a) Geomorfologie Řešené území se rozkládá na rozhraní západní části Moravskoslezských Beskyd ve skupině Radhoště a na severu přilehlé Podbeskydské pahorkatiny. Členité horské území Radhošťských Beskyd od západu modelují hřebeny hor (např. Velkého a Malého Javorníka, Kyčery, Tanečnice, Radhoště). Příkrovové severní svahy rozčleňují hluboce zaříznutá údolí potoků s přítoky a dotvářejí tak členitý reliéf s extrémními svahovými poměry. Od úpatí hor navazuje k severu mírně zvlněná erozně-denudační sníženina Frenštátské brázdy. Severně od města Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá zvlněné území jižních okrajů Štramberské vrchoviny. Řešené území se nachází v následujících geomorfologických jednotkách: provincie: Západní Karpaty soustava: Vnější Západní Karpaty podsoustava: Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Štramberská vrchovina okrsek: Ženklavská kotlina okrsek: Šostýnské vrchy okrsek: Měrkovická pahorkatina okrsek: Kozlovická kotlina podcelek: Frenštátská brázda okrsek: Veřovická brázda okrsek: Radhošťské podhůří podsoustava: Západní Beskydy celek: Moravskoslezské Beskydy podcelek: Radhošťská hornatina okrsek: Radhošťský hřbet okrsek: Hodslavický Javorník
b) Geologie Z hlediska regionální geologie leží území Frenštátska ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Západní Karpaty jsou součástí rozsáhlé řady mladých pásemných pohoří Alpskokarpatské soustavy, která vznikla v druhohorách a třetihorách v průběhu několika fází alpínského vrásnění. Na geologické stavbě Frenštátska se podílejí dva příkrovy, spodní podslezský příkrov a tektonicky vyšší slezský příkrov. Podslezská jednotka leží po vrásnění na spodu soustavy příkrovů, je tvořena jílovci, méně pískovci svrchní křídy až paleogénu. Horniny podslezské
1
jednotky tvoří poměrně plochý reliéf Podbeskydské pahorkatiny. Slezská jednotka buduje odolné vyšší partie Podbeskydské pahorkatiny (např. Kazničov, Tichavskou hůrku, Červený kámen) a především dominantu území – Moravskoslezské Beskydy. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd tvoří odolné pískovce svrchnokřídového godulského souvrství. V období svrchní křídy převažovala sedimentace význačná jednak rytmickým střídáním pískovců, prachovců, jílovců, slínovců, slepenců a gradačním zvrstvením. Tento mohutný soubor hlubomořských hornin označujeme jako flyš (flyšové pásmo). SO ORP Frenštát pod Radhoštěm leží ve vymezeném chráněném ložiskovém území Čs. části Hornoslezské pánve. Dále jsou zde evidována další CHLÚ Štramberk II (PZP), Tichá a Trojanovice se surovinami zemní plyn a černé uhlí. Do těchto CHLÚ náleží 7 ložisek nerostných surovin černého uhlí a zemního plynu, 3 dobývací prostory, z toho je 1 DB těžený a 2 DB netěžené. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je také chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Štramberk III. Jedná se o prozkoumaný a ověřený podzemní prostor v přírodní horninové struktuře využívaný jako podzemní zásobník zemního plynu.
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
2
c) Klimatické podmínky Podle E. Quitta (1971) řadíme řešené území do několika klimatických oblastí. VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY DANÝCH OBLASTÍ: Klimatická oblast Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Počet dnů se sněhovou pokrývkou:
MT9 40-50 110-160 -3 až -4°C 17 až 18°C 400-450mm 250-300mm 60-80
MT2 20-30 110 – 130 -3 až –4°C 16 až 17°C 450-500mm 250-300mm 80-100
CH7 10-30 140-160 -3 až –4°C 15 až 16°C 500-600mm 350-400mm 100-120
CH6 10-30 140-160 -4 až –5°C 14 až 15°C 600-700mm 400-500mm 120-140
Typickým klimatickým znakem jsou poměrně vysoké srážky, které jsou podmíněny blízkostí návětrných svahů Beskyd a celkovou oceánitou území. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, většinou při západním proudění s vlhkým atlantským vzduchem. Občas prochází územím i cyklóna, která vyvolává značné srážky.
d) Radon Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového rizika lze provést na základě údajů v odvozené mapě radonového rizika. Z Odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že v SO ORP Frenštát se nachází oblasti, které jsou klasifikovány jako kategorie nízkého, přechodového a středního radonového indexu. Převládá zde kategorie přechodového indexu s nízkým stupněm rizika. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).
3
Výřez mapy radonového indexu geologického podloží
Legenda Převažující kategorie radonového geologického položí:
Plochy měření radonového indexu geologického podloží Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko:
nízká
nízká kategorie
přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední kategorie
střední vysoká
vysoká kategorie
15
kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu) tektonika (zvýšený radonový index)
4
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 existence významných zásob černého uhlí – energetické suroviny se zvyšujícím se strategickým významem; S2 existence významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí; S3 převažující přechodná kategorie radonového geologického podloží; Slabé stránky W1 zvýšený výskyt svahových deformací v území tvořeném flyšovými horninami; W2 vyšší srážky; Příležitosti O1 rekultivace území po ukončení těžby kamene- k.ú. Trojanovice, snížení střetů se zájmy životního prostředí; Hrozby T1 otevření těžby může narušit ráz krajiny a může ohrozit životní prostředí i zdroje podzemních vod; T2 aktivní sesuvy mohou znehodnotit půdu pro další využití (především hospodářské) a narušit zvláště chráněná území přírody;
5
2. VODNÍ REŽIM
Vodní toky a vodní zdroje Správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm se nachází v oblasti povodí řeky Odry, v předhůří Beskyd, které náleží ke srážkově nejbohatším oblastem ČR, k oblastem s největší hustotou toků a zároveň pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Část SO ORP patří mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Z hlediska zdrojů podzemní vody je oblast povodí Odry ve srovnání s ostatními oblastmi ČR chudá, avšak ve správní oblasti ORP Frenštátu p/R se nachází několik vodních zdrojů, které v minulosti sloužily nebo doposud slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Jedná se například o prameniště s několika zdroji vody v lokalitě Bystré, ze kterého je zásobováno částečně město Frenštát p/R a celá obec Trojanovice, prameniště s prameny Horní a Dolní Udírna v Lichnově nebo místní zdroj vody v obci Veřovice v místní části Na Kutách, ze kterého je dodnes zásobována obec Ženklava (mimo řešené území). Správní oblast ORP Frenštát pod Radhoštěm patří, jak již bylo zmíněno, do základního hydrologického povodí řeky Odry, které je částí úmoří Baltského moře. Protéká jím vodní tok Lubina s číslem hydrologického povodí 2-01-01-131. Lubina pramení na území obce Trojanovice a jen s menšími výchylkami protéká územím směrem z jihu na sever. Protéká západním okrajem města Frenštát p/R, kde do ní ústí pravostranný přítok Bystrý potok. Dále vesměs tvoří přirozenou hranici obcí Lichnov a Tichá. Na území Lichnova přibírá zleva Lichnovský potok (ČHP 2-01-01-132) a na území obce Tichá přibírá zprava Tichávku (ČHP 2-01-01-134). Mimo řešené území se vlévá do Odry. Vedle Povodí Odry, s. p., který spravuj vodní tok Lubinu, spravují síť drobných vodních toků Lesy ČR, s. p., Zemědělská vodohospodářská správa a Městský úřad Frenštát p/R. (Přehled správců vodních toků v SO ORP Frenštát p/R nebyl pořizovatelem dodán). Podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 330/2003 Sb., se na území SO ORP Frenštát p/R nachází pouze jeden vodohospodářsky významný vodní tok řeka Lubina. Vodní nádrže Všeobecně je možno konstatovat, že ve SO ORP Frenštát p/R se nenachází mnoho významných vodních ploch. Ve Frenštátu p/R se jedná o boční akumulační nádrže Siberie u řeky Lubiny, která sloužila v minulosti armádě ČR a v současné době je využívána k rekreaci. V Trojanovicích je na řece Lubině vybudována vodohospodářská nádrž Lubina s objemem cca 51 000 m3. Pod její hrází se nachází čerpací stanice, která dodává vodu do areálu Dolu Frenštát – západ. Zde je voda upravována v úpravně vody a čerpána (voda pitná i provozní) do vodojemu Kozinec. Odtud je zásoben závod Důl Frenštát – západ. Drobné vodní plochy bez většího významu se nacházejí po celém SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Protipovodňová ochrana Vodní toky v oblasti Beskyd se všeobecně vyznačují rozkolísaností průtoků. Ve SO ORP Frenštát p/R mají vodní toky Lubina a Tichávka stanoveno záplavové území včetně aktivních zón odpovídajících rozsahu průtoků dvacetileté vody Q20:
6
- Lubina ř. km 3,335 – 24,463, č. j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2, ze dne 25. 1. 2001, včetně aktivní zóny, v ř. km 12,850 – 16,860 nahrazeno opatřením KÚ MSK, č. j. MSK 146264/2006, ze dne 16. 10. 2006, účinnost od 20. 10. 2006; - Lubina (Tichávka) ř. km 24,643 – 28,670, ŽPZ/10970/04. ze dne 11. 3. 2004, včetně aktivní zóny; Vodní tok Tichávka ohrožuje povodněmi obec Tichou, řeka Lubina část Frenštátu p/R, který má zpracován Povodňový plán, který se zabývá organizováním protipovodňových opatření (opatření preventivních, opatření v průběhu povodně i řešením následných škod) a popisuje úkoly a pravomoci jednotlivých orgánů a organizací činných v povodňové službě. Užívání pozemků v záplavovém území je stanoveno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějící povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky, Takto se postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Podle Politiky územního rozvoje České republiky je nutno vytvářet podmínky pro preventivní ochranu před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (mezi které patří i povodně), s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zastavitelné plochy mohou být v záplavovém území vymezeny jen ve výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Protipovodňová ochrana území není založena na soustavné regulaci toků, nýbrž spočívá spíše v budování hrází urbanizovaného území. Zásahy do vodotečí se tak omezují spíše na opravy stávajících stabilizačních a ochranných prvků a na usnadnění průtočnosti odstraněním překážek či nevhodného zatrubnění.
VODNÍ ŘEŽIM - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 víc než polovina SO ORP se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod; S2 výskyt pramenných oblastí vodních toků; S3 přítomnost a využívání podzemních zdrojů vod; S4 bystřinný charakter toků pramenících ve vyšších nadmořských výškách; S5 zpracovaný Povodňový plán města Frenštát p/R; Slabé stránky W1 v případě stoleté vody ohrožuje tok Lubina území záplavami; W2 ohrožení zástavby obce Tichá záplavami z vodního toku Tichávky; W3 zvýšený výskyt vodních srážek v oblasti Beskyd spojený s rozkolísaností průtoků vody v tocích; W4 snížená přirozená retenční schopnost krajiny vlivem urbanizace;
7
Příležitosti O1 budování vodních nádrží jako ekologických prvků v krajině; O2 zvýšení kapacity koryta toku Tichávky minimálně na průtok dvacetileté vody; O3 zlepšování retenční schopnosti krajiny a stavu vodních ekosystémů; O4 v záplavových územích omezovat veškeré aktivity zhoršující odtokové poměry; O5 realizovat protipovodňová opatření na ochranu stávající zástavby a proluk mezi stávající zástavbou, které by mohly být využity pro novou výstavbu; O6 revitalizace vodního toku Lubina; Hrozby T1 ohrožení stávajících staveb ve stanoveném záplavovém území v případě neprovedení protipovodňových opatření a stálé údržby vodních toků;
8
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Kvalita životního prostředí, výrazně ovlivňující kvalitu obytného a rekreačního prostředí, je výrazným zdrojem atraktivity SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm. Problémem přitom není pouze samotná faktická situace (mající odraz v měřitelných hodnotách znečištění a jiných ukazatelů), ale i percepce-negativní vnímání kvality životního prostředí na celém širším regionu, blízkost „Ostravska“ a potenciál ohrožení území těžbou. Objektivní srovnání úrovně znečištění ve městech v různých regionech (Ostravsko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly ve znečištění, ale výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu (do značné míry přetrvávající obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i přes stávající problémy je reálně výrazně odlišný). Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je v SO ORP je významným problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní a velké zdroje v širším regionu ( např. v Kopřivnici a na vzdálenějším Ostravsku). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Nepříznivá emisní situace širšího regionu dopadá i na řešené území. Popis emisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší aktuální Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územně analytických podkladů. Podle Ročenky 2007, KHS Ostrava činil v roce 2006 podíl emisí tuhých znečišťujících látek z velkých zdrojů 47,7 %, podíl středních zdrojů 6,7 %, podíl z malých zdrojů 15,3 % a podíl emisí z mobilních zdrojů 30,4 % (průměr pro MSK). Stejně vysoký podíl emisí z velkých zdrojů vykazuje pouze Ústecký kraj. Nejvyšší podíl emisí z malých zdrojů vykazují kraj Jihočeský a Liberecký. U ostatních krajů nejvyšší podíl emisí pochází mobilních zdrojů, například v Praze činí tento podíl 82,6 %. Podíl emisí z mobilních zdrojů v posledních letech má stoupající tendenci. Pokles emisí malých zdrojů v roce 2006 byl způsoben změnou metodiky výpočtu emisí.
Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm má rozhodující význam imisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů, hustou zástavbou podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivněn i klimatickými podmínkami. Nové limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.), kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s mezemi tolerance v tabulkách tohoto nařízení, zvláště pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.
9
Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější, několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude aktualizován do roku 2008. Dále byl zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Na tento program navazuje i místní programy snižování emisí znečišťujících látek města Českého Těšína. Imisní situace přímo na území SO ORP v současnosti nesledují monitorovací stanice, v okrese Nový Jičín jsou novější údaje dostupné pouze za stanici ve Studénce (ČHMÚ, stanice č. 1074). Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/pro rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – nepatřilo území SO ORP k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (pouze méně než 1% území spádového obvodu stavebního úřadu Frenštát pod radhoštěm bylo zařazeno do OZKO). Údaje pro rok 2005 byly nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP pro rok 2006, vycházející z údajů roku 2005 – zařazuje 96,7 % spádového území stavebního úřadu Frenštát pod Radhoštěm mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podobně je hodnocena i situace na základě dat za rok 2006 (údaje ĆHMÚ). Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v organizaci, trasování. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/58, a i při vysoce zatížených komunikacích v centru města Frenštátu pod Radhoštěm. Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. V řešeném území je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší. Např. v rámci další aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek
10
z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů).
11
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
Hluk Nepříznivé účinky hluku v řešeném území jsou stále významnějším negativním faktorem. Většina zdrojů hluku je vázána na silniční dopravu. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech PR ÚAP MSK (kartogram č.8, Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací), ze kterého je patrná míra zátěže u nejvýznamnějších komunikací řešeného území (R48, I/67, centrum města). Tyto podklady však nepokrývají řešené území. Negativní vývoj potvrzuji i zprávy publikované KHS v Ostravě. „ Přibývá hlukem zasažených lokalit, ubývá tichých lokalit. Počet stížností na dopravní hluk narůstá takřka geometrickou řadou. Přitom jejich řešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlučňování silnic představuje kilometry drahých protihlukových stěn, kde 1 čtvereční metr přijde průměrně na 8.000 Kč. Leckde v zastavěných městských oblastech nelze protihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana vnitřního chráněného prostoru pro pobyt lidí výměna oken bytů za zvukotěsná. Pro dobu realizace nápravných opatření žádá správce silnice nebo železnice o udělení časově omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitně hlučnou komunikaci. Alarmující je, že i nově budované a do provozu uváděné silnice jsou nadlimitně hlučné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem přísnější limity - o 10 dB nižší v denní i noční době. Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde dříve byl klid, a lidé velmi negativně vnímají velkou změnu, byť překročení přísnějšího limitu není velké.“ V r.2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením v Moravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnost Krajskému úřadu a Ministerstvu dopravy připravit akční plány nápravných opatření. Akční plány budou aktualizovány minimálně jednou za pět let. Tyto povinnosti vyplývají z převzetí evropské směrnice pro boj s hlukem do naší legislativy.“ U železniční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železniční dopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úseků v SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm.
12
Omezování účinků nadměrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významných úkolů v řešeném území. Tato skutečnost by měla být zohledněna zejména při lokalizaci ochranné zeleně, trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1). Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) tj. město Frenštát pod Radhoštěm. V řešeném území je u všech obcí zabezpečen u separovaný sběr odpadů. Nebezpečný odpad je od občanů odebírán a následně odvážen pojízdnou sběrnou v pravidelných, předem ohlášených termínech - zajišťováno prostřednictvím firmy SLUMEKO, s.r.o., která poskytuje obci komplexní službu sběru a likvidace odpadů. V současné době je uvažováno o problému likvidace biologicky rozložitelného odpadu mimo řešené území na skládce odpadů ŽivoticeMořkov, provozovatelem skládky ASOMPO, s.r.o.. Na území obce v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy. Na území SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP V Karviné (katastrálním území Karviná Doly, lokalita Barbora) je MSK připravována lokalizace Krajského integrovaného centra komunálních odpadů, včetně energetické jednotky. Tímto se výrazně posílí kapacity na moderní likvidaci odpadů v odstupné vzdálenosti z celého SO ORP Českého Těšína. Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažovány formy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy. 13
Znečištění vod Na úroveň znečištění vod v řešeném území má vliv několik zásadních faktorů. Především je to intenzita využití území – průmyslovou a ostatní (zejména zemědělskou) výrobou. Významný vliv má i značná hustota osídlení, blízkost sídel a intenzivní forma zástavby. Z hydrologických faktorů je to především malá vodnatost některých toků a vysoká rozkolísanost průtoků během roku. Znečištění povrchových vod se promítá především do jejich využitelnosti z rekreačního, rybolovného a rybochovného hlediska. Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 –“Klasifikace jakosti povrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda III. třída – znečištěná voda IV. třída – velmi znečištěná voda V. třída – velmi silně znečištěná voda Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava a ČHMÚ. Hodnocení jakosti vody v profilu dotýkajícího se řešeného území je uvedeno v následujícím textu. U řeky Lubiny je hodnocení prováděno až ve vzdáleném profilu (od řešeného území) při ústí do Odry.
Vodní tok: Tichávka Hydrologické pořadí: 2-01-01-134 Odběrný profil: Tichávka - ústí Říční km: 0.5 Období: 2006-2008 Závod: Skotnice ukazatel teplota vody
jednotka průměr medián imisní limity třída jakosti °C
reakce vody
11.0
10.1
25
8.3
8.3
6-8
elektrolytická konduktivita
mS/m
36.0
36.1
biochemická spotřeba kyslíku BSK-5
mg/l
1.9
1.9
6
II.
chemická spotřeba kyslíku dichromanem
mg/l
11.3
10.5
35
II.
amoniakální dusík
mg/l
0.06
0.05
0.5
I.
dusičnanový dusík
mg/l
1.6
1.6
7
I.
celkový fosfor
mg/l
0.11
0.10
0.15
III.
imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)
14
II.
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) v regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji na celkových emisích; S2 existuje určitý potenciál k dalšímu snížení emisí zejména TZL v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u benzo(a)pyrenu; S3 uspokojivé a komplexní řešení problematiky odpadů; S4 obce jsou do značné míry plynofikovány - zlepšení čistoty ovzduší především v topné sezóně; S5 poměrně rozsáhlá separace komunálního odpadu; Slabé stránky W1 plošné překračování imisních limitů pro pM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území; W2 překračování limitů pro hluk v okolí nejvýznamnějších komunikací; W3 překračování limitů pro hluk bez korekcí na starou zátěž z dopravy podél většiny průtahových komunikací; W3 negativní dopady dopravy ve vybraných částech řešeného území, zejména ve Frenštátě pod Radhoštěm a podél železnic;
Příležitosti O1 využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrované povolování); O2 lze očekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu; O3 lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích; O4 opatřeními v dopravě lze výrazně snížit v sídlech znečištění ovzduší i hlukovou zátěž; O5 zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekreačním účelům;
15
O6 O7
omezování negativních dopadů výroby, podnikání na obytné území; další rozšiřování systému separace komunálního odpadu;
Hrozby T1 snižování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů bude kompenzováno nárůstem dopravy; T2 nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň limitů; T3 nepodaří se realizovat opatření dostatečná pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů; T4 i přes realizovaná opatření bude docházet k překračování hlukových limitů vlivem nárůstu dopravní zátěže; T5 nepodaří se realizovat navrhované dopravní stavby v řešeném území mající významný pozitivní vliv na hlukovou a další zátěž obyvatel z hlediska hygieny životního prostředí; T6 při vytápění objektů bude častější přechod z ušlechtilých paliv na tuhá paliva z důvodu nepříznivého vývoje cen plynu a elektřiny s následkem zhoršení čistoty ovzduší; T7 zhoršení znečištění vodních toků při rozvoji zástavby bez vybudování zařízení a staveb pro kvalitní likvidaci odpadních vod;
16
4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V řešeném území se nachází lokality obecné ochrany přírody i zvláštní ochrany přírody, dle zákona č. 114/92 Sb. V rámci obecné ochrany přírody je to územní systém ekologické stability, ochrana krajinného rázu, významné krajinné prvky a památné stromy. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. V řešeném jsou také registrované významné krajinné prvky (viz. jev 22). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Památné stromy Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy". V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy: k.ú. Frenštát pod Radhoštěm - Klen na kopané, Buk u průmyslovky, Frenštátská lípa, Dub letní, Lípa u Toboláře, Lípa u Cochlarů, Frenštátský topol, Lípa na Záhuní, Lípa u polikliniky, Lípa na Záhuní, Frenštátský zmarličník, Lípa u Lipky, k.ú. Veřovice - Veřovická lípa k.ú. Trojanovice - Lípa v Karlovicích Přírodní park Severní část řešeného území je součástí přírodního parku Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994. V rámci zvláštní ochrany přírody se v řešeném území vyskytuje, ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, velkoplošná i maloplodá chráněná území: Velkoplošná chráněná území Název: CHKO Beskydy Vyhlášeno: Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. března 1973 o zřízení chráněné krajinné oblasti Beskydy okres Vsetín, Nový Jičín, Frýdek-Místek, kraj Severomoravský. Maloplošná chráněná území 1. Národní přírodní rezervace Název: Radhošť
17
Vyhlášeno: Vyhlášeno 1.1.1955, přehlášeno: Výnosem ministerstva kultury ČSR č.j. 3.500/89-SOP ze dne 19. ledna 1989 o zřízení státních přírodních rezervací "Hradec", "Kuchyňka", "Vymyšlenská pěšina"ˇ, "Červený kříž", "Ranská bahna", "Doubek", "KněhyněČertův mlýn", "Radhošť", "Vrapač", "Rašeliniště Skřítek" a státních přírodních rezervací "Pulčín-Hradisko", "Šerák-Keprník" a jejich ochranných pásem 2. Přírodní rezervace Název: Noříčí Vyhlášeno: Vyhlášeno 22. 7. 1955, přehlášeno Vyhláškou č. 2/99 ze dne 3. srpna 1999 Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy o zřízení přírodní rezervace Noříčí. 3. Přírodní památka Název:Velký kámen Vyhlášeno: Vyhláška č. 3/99 ze dne 3. srpna 1999 Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy o zřízení přírodní památky Velký kámen Název: Travertinové kaskády Vyhlášeno: Vyhláška ze dne 15.6.1988, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Travertinová kaskáda" Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 zasahují do řešeného území EVL Beskydy (evropsky významná lokalita) a PO Beskydy (ptačí oblast). Územní systém ekologické stability Z hlediska vymezení a realizace ÚSES na pozemcích určených k plnění funkcí lesa je většina vymezených prvků funkční. Prvky ÚSES vymezené mimo současné lesní pozemky jsou často na alespoň zčásti dřevinami zarostlých plochách a jejich další vývoj směrem k ucelenému funkčnímu systému bude nejvíce záviset na podpoře budování ÚSES z hlediska podpor pro realizaci a především udržování ÚSES na nestátních pozemcích nebo změnách hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu (pozemky správců toků, obcí, apod.) Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
18
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 existence lokalit soustavy Natura2000 a nadprůměrná rozloha chráněných území; S2 do značné míry zachovalý krajinný ráz; S3 atraktivní prostředí a pestrá struktura kulturní krajiny stimulující cestovní ruch; S4 dosud vymezený ÚSES splňuje minimální parametry v řešeném území; S5 většina prvků ÚSES je vymezena ve stávajících lesních porostech; S6 v rámci zpracování územních plánů obcí byly prvky ÚSES vymezeny v celém obvodu ORP; S7 většina existujících porostů má dobrou druhovou skladbu, zejména u prvků trasovaných liniovými porosty (biokoridory) Slabé stránky W1 vysoká míra urbanizace v některých částech SO ORP; W2 omezení v chráněných územích – limity staveb, využití ploch; W3 v hustě osídlené krajině jsou koridory ÚSES výrazně přerušovány zejména křížením s frekventovanými silnicemi a vymezenou šířkou ochranných pásem elektrovodů hlavně u VVN; W4 velké lesní porosty na nichž jsou vymezeny prvky ÚSES, zejména biocentra mají převahu smrčin; W8 v případě realizace chybějících prvků ÚSES nebo nefunkčních chybí mechanismus pro další péči; Příležitosti O1 možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu; O2 zlepšení kvality života ochranou přírodního prostředí, rozvojem veřejné zeleně a zpřístupněním krajiny; O3 využití přírodě blízké druhové skladby lesů v rámci pěstění a výchovy lesních porostů a využití zásad pěstování výběrného lesa a to především v biocentrech, regionálních a nadregionálních biokoridorech; O4 snížení rozsahu ochranných pásem elektrovodů, při zajištění bezpečnosti vedení a stožárů v případě polomů a pod.; O5 zapracovávání nefunkčních prvků ÚSES do navrhovaných a prováděných pozemkových úprav; O6 nutnost ověřit vzájemné aktuální napojení prvků ÚSES na hranici řešeného území a dodržení parametrů podle aktuálních platných ÚPD; O7 řádná projektová příprava chystaných liniových staveb, která bude řešit konflikty s prvky ÚSES; O8 pro realizaci a následnou kvalitní odborně správnou údržbu prvků ÚSES je žádoucí určit zodpovědný systém správy a také vyčlenit finanční prostředky. Nelze předpokládat, že obce, které budou mít na svém území velký rozsah prvků ÚSES je budou spravovat nebo udržovat ze svých prostředků a rovněž zabezpečení odbornosti by zde bylo problematické. Hrozby T1 rostoucí tlak na výstavbu v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti; T2 rostoucí tlak na výstavbu v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti; T3 v lesních porostech nerespektování výchovy lesa ke druhovému složení odpovídajícímu lesnímu typu, holosečné hospodaření v plochách s vymezenými prvky ÚSES;
19
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond: výměra ha Obec Bordovice výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty Město Frenštát pod Radhoštěm výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty Obec Lichnov výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty Obec Tichá výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty Obec Trojanovice výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty Obec Veřovice výměra kat. území zemědělské pozemky orná půda trvalé travní porosty
podíl na výměře v kat. území %
630 281 134 117
100 45 21 18
1143 714 348 218
100 62 30 18
1207 752 401 266
100 62 33 22
1644 1151 713 328
100 70 43 20
3580 879 327 427
100 24 9 12
1657 732 376 283
100 44 23 17
Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zařazeno oblasti hnědozemní. Nejvíce jsou zastoupeny kambizemě modální, kambizemě litické a oglejené, regozemě a pararendziny . V menší míře jsou zastoupeny fluvizemě glejové. Převažují půdy středně těžké, středně skeletovité, písčitohlinité a hlinité. V celém řešeném území převažují půdy v průměrné až nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany III až V. Třída ochrany III - půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Třída ochrany IV – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
20
Třída ochrany V – půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější zemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Půdy ve třídě ochrany I a II se v území řešeném ORP vyskytují jen v menší míře. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Tato oblast má vzhledem k extrémním vláhovým, terénním a půdním podmínkám nejnižší intenzitu zemědělské výroby. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu, s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Terénní poměry v převážné části řešeného území se vyznačují výraznou svažitostí s nízkou mechanizační přístupností. Z hlediska zemědělské výroby náleží k. ú. Frenštát pod Radhoštěm do zemědělské výrobní oblasti bramborářské - B2 - střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný, k.ú. Tichá na Moravě do zemědělské výrobní oblasti bramborářsko-ovesné – B3, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ovesný, k.ú. Trojanovice do zemědělské výrobní oblasti H1 – horské – dobré, převažuje výrobní podtyp s průměrnou svažitostí, k.ú. Bordovice, Lichnov u N.Jičína a Veřovice do zemědělské výrobní oblasti H2 – horské – horší, převažuje horský výrobní typ s větší svažitostí. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
Lesní hospodářství: Lesnatost Lesy jsou v řešeném území zastoupeny rozsáhlými lesními komplexy v jižní části obce Bordovice, Veřovice a Trojanovice, větším lesním celkem v severní části obce Lichnov. V celém řešeném území se vyskytují navíc i menší lesní celky a lesní břehové porosty podél vodních toků. Nejnižší zastoupení lesních porostů je v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm.
21
výměra ha Obec Bordovice výměra kat. území lesní pozemky Město Frenštát pod Radhoštěm výměra kat. území lesní pozemky Obec Lichnov výměra kat. území lesní pozemky Obec Tichá výměra kat. území lesní pozemky Obec Trojanovice výměra kat. území lesní pozemky Obec Veřovice výměra kat. území lesní pozemky
podíl na výměře v kat. území %
630 300
100 48
1143 70
100 6
1207 346
100 29
1644 300
100 18
3580 2440
100 68
1657 820
100 49
Kategorizace lesů Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). V jižní části katastrálního území Trojanovice je vymezena jedna plocha lesů ochranných – 21a –lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. V ostatních katastrálních územích ORP nejsou lesy ochranné vymezeny . Část lesních pozemků je ve vlastnictví měst, obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. Lesy zvláštního určení - jedná se o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy podle § 8 odst.1c) jsou lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací – větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice. Lesy podle § 8 odst. 2 a) až odst. 2 h) jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. 32a – lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice, jedna menší plocha v k. ú. Veřovice. 32c – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice a dvě menší plochy v k.ú. Lichnov u Nového Jičína. 32d – lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce - větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice. 32f – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti - větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice.
22
Lesy zvláštního, určení na nichž mají právo hospodařit Lesy ČR Hradec Králové s.p., jsou zakresleny v celém rozsahu ORP. Část lesních pozemků je ve vlastnictví měst, obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. Lesy hospodářské - jedná se o lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) – lesy které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení Je to převážná část lesů v řešeném území. Lesy hospodářské na nichž mají právo hospodařit Lesy ČR Hradec Králové s.p.jsou zakresleny v celém rozsahu ORP. Část lesních pozemků je ve vlastnictví měst, obcí a soukromých vlastníků, pro které platí Osnovy hospodaření na lesních pozemcích. Kategorizaci lesů těchto vlastníků nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plánů. Věková a druhová skladba Věková a druhová skladba se značně liší v různých částech řešeného území. Podle podkladů z územně plánovací dokumentace se jedná o lesy smíšené s převažujícím zastoupením smrku. Příměsí jsou dub, olše, lípa, habr, buk, jasan, modřín, javor klen, borovice.
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
23
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 velké zastoupení lesů v řešeném území; Slabé stránky W1 zemědělské pozemky jsou rozděleny sítí místních komunikací, vodotečí a drobných lesních porostů; W2 část zemědělských pozemků není dostatečně využívaná z důvodu nezájmu zemědělských podniků a soukromých zemědělců; Příležitosti O1 z hlediska obhospodařování zemědělských pozemků je celá oblast vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí; O1 možnost využívání lesních porostů v řešeném území k hromadné i individuální rekreaci. Jedná se především o větší lesní komplexy v jižní části řešeného území; Hrozby T1 nejsou definovány;
24
6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pozemní komunikace a významnější obslužná zařízení - současný stav Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny silnice I/58 (Rožnov p.R. Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko), II/480 (Veřovice - Kopřivnice), II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá), III/4835 (Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice), III/4836 (Tichá, průjezdná), III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm), III/4864 (Tichá, průjezdná), III/4865 (Lichnov - Bordovice) a silnice III/4866 (Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem). Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Silnice I/58 je správním územím ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena z jihozápadního směru od Rožnova pod Radhoštěm přes k.ú. Trojanovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov u Nového Jičína a Tichá na Moravě. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu. Komunikace je vedena správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání. Dopravní zatížení dle Výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005 (ŘSD) se pohybuje v rozmezí 5,5 – 6,5 tis. motorových vozidel za 24 hod. (mV/24 hod). Silnice II/480 (Veřovice - Kopřivnice) Silnice II/480 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena krátkým úsekem západní částí k.ú. Veřovice. Z hlediska širších vazeb se jedná pouze o komunikaci lokálního (místního) významu v šířkovém uspořádání odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Její dopravní zatížení dosahuje nízkých hodnot – cca 1,7 tis. mV/24 hod. Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Silnice II/483 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena v západovýchodním směru přes k.ú. Veřovice, Bordovice, Lichnov u Nového Jičína, Frenštát pod Radhoštěm, kde je částečně vedena v peáži se silnicí I/58 a dále je vedena k.ú. Tichá. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o významnou krajského významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci s dopravním zatížením od 2,5 do 4 tis. mV/24 hod. Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá) Silnice III/48310 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena pouze k.ú. Tichá na Moravě. Komunikace je především dopravní spojnicí mezi Tichou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, kde mimo jiné současně zajišťuje i obsluhu přilehlé zástavby. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4835 (Frenštát pod Radhoštěm - Trojanovice) Silnice III/4835 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena k.ú. Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží především rekreační dopravě vedené na Pustevny. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci s dopravním zatížením cca 1,9 tis. mV/24 hod. Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná) 25
Silnice III/4836 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena pouze jižní částí k.ú. Tichá na Moravě. Jedná se o silniční komunikaci lokálního (místního) významu s obslužným charakterem. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) Silnice III/4848 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena přes k.ú. Tichá na Moravě a Frenštát pod Radhoštěm. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci krajského významu s významným podílem rekreační dopravy realizovanou ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. Dopravní zatížení se pohybuje v rozmezí 2,2 – 3,1 tis. mV/24 hod. Silnice III/4864 (Tichá, průjezdná) Silnice III/4864 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena pouze k.ú. Tichá na Moravě. Jedná se o silniční komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží Tiché jako spojnice se silnicí I/58. Silnice III/4865 (Lichnov - Bordovice) Silnice III/4865 je páteřní komunikací zastavěného území obce Lichnov a současně plní funkci spojovací komunikace s ostatními sídelními útvary. Z hlediska širších vazeb se však jedná o komunikaci lokálního významu. Silnice III/4866 (Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem) Silnice III/4866 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm vedena přes k.ú. Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm. Jedná se o silniční komunikaci v šířkovém uspořádání odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii lokálního (místního) významu, která je využívána jako spojnice silnice I/58 a II/483 vedená mimo zastavěné území Frenštátu pod Radhoštěm. Místní komunikace I. třídy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm místní komunikace I. třídy neprocházejí. Místní komunikace II. třídy Mezi místní komunikace II. třídy lze obecně ve správním území ORP Frenštát pod Radhoštěm zařadit průtahy silnic I. a II. třídy, výjimečně III. třídy zastavěným územím obcí a některé významné místní komunikace. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny B (dle ČSN 73 6110). Ve správní územím města Frenštát pod Radhoštěm se jedná o ul. Horečky, ul. Dolní, ul. Podkopní, ul. Podříčí, ul. Střelniční, ul. Planiska, ul. Bystré, úsek ul. Markovy, ul. Dráhy, ul. U Tírny, ul. sídl. Beskydská, ul. Kopaná, úsek ul. Papratná a ul. Bartošky, ve správním území obce Bordovice je to průtah silnice II/483 zastavěným územím, ve správním území obce Lichnov lze mezi místní komunikace II. třídy zařadit komunikační spojku mezi Lichnovem a Štramberkem, ve správním území obce Tichá pak průtah silnice II/4848 a ve správním území obce Veřovice průtah silnice II/483 zastavěným územím. Místní komunikace III. třídy Síť místních komunikací III. třídy v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů nebo místních komunikací II. třídy. Z hlediska urbanisticko – dopravního jsou tyto komunikace zařazeny mezi místní komunikace funkční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace IV. třídy Místní komunikace IV. třídy v řešeném území představují především komunikace pro chodce a cyklisty. Účelové komunikace 26
Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území nenacházejí. Ostatní účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo na silniční komunikace. V řešeném území je v k.ú. Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm vedeno několik úseků účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví OKD Doprava, a.s., které slouží především nákladní dopravě. Rozvojové tendence Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Silnice I/58 je nejvýznamnější komunikací ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm, avšak její stávající trasa zejména na území obce Lichnov a města Frenštát pod Radhoštěm vykazuje dopravní závady. Z tohoto důvodu jsou v rámci platných ÚP Lichnov, ÚPN SÚ Tichá a ÚPN města Frenštát pod Radhoštěm navrženy přeložky silnice I/58 do nové polohy v souladu s ÚPN VÚC Beskydy (VPS č. 48 – úsek Frenštát p. R., tzv. příčnice a VPS č. 49 – úsek Frenštát p.R. – Kopřivnice). Dále jsou v rámci výše uvedených územních plánů řešeny úpravy některých křižovatek (přestavby na okružní, úpravy v souvislosti s vedením ostatních komunikací apod.).Trasy přeložky silnice I/58 řešené v rámci ÚP Lichnov a ÚPN SÚ Tichá vzájemně nenavazují, ovšem nacházejí se stále v koridoru daném ÚPN VÚC. Územní plán města Frenštát pod Radhoštěm dále navrhuje výhledovou přeložku silnice I/58 na výjezdu na Rožnov pod Radhoštěm. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
Silnice II/480 (Veřovice - Kopřivnice) Trasa silnice II/480 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je územně stabilizovaná. Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Silnice II/483 vykazuje ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm řadu dopravních závad. V rámci platného ÚP obce Veřovice, ÚP obce Lichnov, ÚP města Frenštát pod Radhoštěm a ÚP obce Tichá jsou navrženy její přeložky do obchvatových poloh, event poloh odstraňující dopravně závadné úseky. V rámci ÚPN VÚC Beskydy jsou směrové úpravy silnice II/483 zahrnuty mezi VPS č. 62 – úsek Veřovice, VPS č. 63 – úsek Veřovice – Frenštát p.R., VPS č. 64 – úsek Frenštát p.R., severní obchvat a VPS č. 65 – úsek Frenštát p.R. – Kunčice n.O.. Problematickým prvkem je však nesoulad územně plánovací dokumentace některých obcí s ÚPN VÚC Beskydy (ÚP obce Veřovice řeší přeložku jako výhled s pokračování na území
27
Mořkova, ÚP Lichnov sleduje jinou polohu přeložky ovšem stále v koridoru daném ÚPN VÚC). Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá) Trasa silnice III/48310 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je územně stabilizovaná. Silnice III/4835 (Frenštát pod Radhoštěm - Trojanovice) Trasa silnice III/4835 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je územně stabilizovaná. Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná) Trasa silnice III/4836 ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je dle ÚPN SÚ Tichá využita pro vedení přeložky silnice II/483. V provozu tak zůstane pouze krátký úsek mezi navrženou přeložkou a stávající stopou silnice II/483. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) Silnice III/4848 je ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm stabilizovaná. V rámci ÚPN SÚ Tichá je v souvislosti s vedením přeložky silnice II/483 navržena pouze její dílčí úprava, a to v prostoru budoucí křižovatky. Silnice III/4864 (Tichá, průjezdná) Trasa silnice III/4864 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je územně stabilizovaná. Silnice III/4865 (Lichnov - Bordovice) V rámci ÚP Lichnov je řešena úprava zapojení silnice III/4865 do trasy navrhované přeložky silnice I/58. Dílčím návrhem dle platného ÚP je směrová korekce v prostoru tzv. Zemanova mostu s narovnáním trasy a výstavbou nového mostního objektu. Silnice III/4866 (Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem) Trasa silnice III/4864 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je územně stabilizovaná. Místní komunikace I. třídy Nové místní komunikace I. třídy nejsou ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm navrhovány. Místní komunikace II. třídy Nové místní komunikace II. třídy nejsou ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm navrhovány. Místní komunikace III. třídy Rozšíření sítě místních komunikací III. třídy ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je navrhováno prostřednictvím platné územně plánovací dokumentace především formou obslužných komunikací uvnitř nových funkčních ploch. Tyto nejsou v grafické části zakresleny. Místní komunikace IV. třídy Rozšíření sítě místních komunikací IV. třídy ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je navrhováno prostřednictvím platné územně plánovací dokumentace především jako doplnění chodníků podél komunikací, event. samostatných stezek pro chodce nebo cyklisty. Tyto nejsou v grafické části zakresleny. Účelové komunikace
28
Rozšíření sítě účelových komunikací ve správním území ORP Frenštát pod Radhoštěm je navrhováno především v souvislosti s vedení nových tras ostatní komunikační sítě. Nové významné účelové komunikace nejsou navrhovány. Účelové komunikace nejsou v grafické části zakresleny. Železniční doprava a významnější železniční zařízení - současný stav Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí) a regionální jednokolejná železniční trať s motorovou trakcí č. 325 (Veřovice – Studénka). V případě celostátní trati se jedná o trať s vyšším dopravním významem, který je dán vazbou Ostravy na rekreační zázemí v Beskydech. Trasa je rovněž používána jako odklonová v případě poruch na železničním koridoru Ostrava – Hranice na Moravě. Regionální trať č. 325 je v rámci širších dopravních vazeb spojkou celostátních tratí č. 270 a 323. Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm je v k.ú. Frenštát pod Radhoštěm dále vedeno několik vleček, které jsou zapojeny do celostátní železniční trati č. 323. Jedná se o vlečky vedené do areálů firem L.A.Bernkop 1883, a.s. a Siemens Elektromotory, s.r.o. Mezi zařízení dráhy v řešeném území lze zařadit i lanovou dráhu vedenou na Pustevny. Rozvojové tendence Trasu celostátní železniční trati č. 323 je, v souladu s ÚPN VÚC Beskydy a Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, navrženo tzv. optimalizovat na vyšší traťovou rychlost až 100 km/hod. a elektrifikovat v celém úseku. Případné drobné směrové korekce budou probíhat na pozemcích SŽDC bez nových územních nároků. Výhledově je stále dle platného ÚPN města Frenštát pod Radhoštěm a v souladu se Změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy sledována územní rezerva pro přeložku tratě v úseku Frenštát pod Radhoštěm – Kunčice pod Ondřejníkem. Záměr byl však v rámci Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy vypuštěn ze seznamu veřejně prospěšných staveb. Regionální železniční trať č. 325 je v řešeném území stabilizovaná. V rámci platného ÚPN obce Veřovice nejsou na její trase navrhovány žádné úpravy. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje však navrhuje její optimalizaci se zvýšením traťové rychlosti na 60 – 80 km/hod jejíž územní dopad se však v územně plánovací dokumentaci neprojeví. Rovněž je v rámci výše uvedeného koncepčního dokumentu navrženo přímé propojení trati č. 325 s tratí č. 323 ve směru na Frenštát pod Radhoštěm a realizace železniční zastávky v Bordovicích. Jedná se však o záměry, které nejsou zakotveny v územně plánovacích dokumentacích. S rozšířením sítě vlečkových tratí se neuvažuje. Nové lanové dráhy se v řešeném území nenavrhují. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
29
Nemotoristická doprava - současný stav Cyklostezky Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm nejsou vedeny žádné cyklostezky. Cyklotrasy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny lokální cyklotrasy č. 6008 (Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant n. O.), modře značená č. 6016 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí), č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) a č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm).Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Trojanovice. Dále jsou správním územím ORP Frenštát pod Radhoštěm vedeny dva cyklookruhy – cyklookruh Červený Kámen a Holý vrch. Hipostezky Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm nejsou vedeny značené hipotrasy. Turistické trasy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny červeně značená trasa č.0615 (Štramberk – Žilina – Nový Jičín – Hodslavice – Hostašovice – Trojačka – Krátká – Malý Javorník – Velký Javorník), č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice – Ráztoka, hotel), č. 0617 (Pustevny, chata – Tanečnice, vrchol – Čertův mlýn – Kněhyně, sedlo – Malá Stolová – Horní Čeladná, kaple – Polana – Smrk, vrchol – Ostravice – Butořanka – Lukšinec – Lysá Hora – Vyšní Mohelnice – Ježánky) a č. 0621 (Radhošť, u kaple – Černá hora – Rožnov p.R. – Valašská Bystřice – Čarták – Soláň – Pod Kotlovou – Benešky – Polana – Třeštík), modře značené trasy č. 2260 (Frenštát p.R. – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula – Černá hora – Radhošť, u kaple – Radhošť, hřeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty – Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) a č. 2261 (Padolí, rozc. – Velký Javorník, tur. chata), zeleně značené trasy č. 4833 (Rožnov p.R. – Dolní Bečva – Radhošť, hřeben – Ráztoka, tur. chata), č. 4839 (Rožnov p.R. – Dolní Paseky – Zadní Javorník – Malý Javorník), č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a č. 4843 (Ondřejník, Solárka – Opálená – Kunčice p. Ondř. – Na Pekliskách – Vyrubanina – Tanečnice, sedlo – Pustevny, chaty – Prostřední Bečva – Pod Kotlovou) a žlutě značené turistické trasy č. 7851 (Veřovice, ŽST – Padolí – Pod Kameničkou), č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy), č. 7860 (Radegast, socha – Skalíkova louka, chata) a č. 7861 (Ráztoka, tur. chata – Malá Roztoka, můstek – Na Pekliskách). Řešeným území jsou dále vedeny dvě místní turistické trasy – červená místní č. 9604 (AC Frenštát p.R., koup. – Valašská hospoda – Vlčina – Koliba, rozc. – lyžařský areál – Frenštát p.R., host. – AC Frenštát p.R.) a modrá místní č. 9634 (Lyžařský areál – Rekovice, host. – Horečky – Rekovice, host. – Lyžařský areál). Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou dále vedeny naučné turistické stezky Veřovické vrchy, Radegast, Čertův Mlýn a Lašská naučná stezka. Rovněž jsou v terénu vyznačeny i některé lyžařské běžecké trasy pro zimní turistiku. Jedná se o „Běžecké trasy v okolí Pusteven“ vymezené v k.ú. Trojanovice, které jsou ve správě SKI ALPIN Pustevny, s.r.o. a „Lyžařskou trasu pod Javorníkem, která je ve správě Lyžařského klubu Veřovice a která je vedena přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice, Bordovice a Veřovice.
30
Rozvojové tendence Rozvoj sítě cyklistických stezek a cyklotras ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je navržen především dle Návrhu územního generelu cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska z roku 1995 (Údimo Ostrava). Některé tyto trasy však již byly v terénu vyznačeny. Trasy jsou vedeny převážně po stávajících komunikacích a některé je v rámci zpracované územně plánovací dokumentace navrženo vybavit alespoň samostatnými pásy event. pruhy pro cyklisty. V rámci ÚP obce Tichá je uvažováno s realizací samostatné cyklistické stezky a jako výhled, který v souvislosti s vedením přeložky silnice I/58 navrhuje propojování místních cest. Jedná se však o záměr, který není přesně vymezen v grafické části a nekoresponduje se záměry okolních obcí. Návrh sítě hipostezek v řešeném území není uvažován Turistické trasy jsou upravovány pouze v souvislosti s vedením nových komunikací. V rámci ÚP Lichnov je navrženo přeložit žlutě značenou trasu vedenou po frekventované silnici I/58 do polohy podél řeky Lubiny a na stávající žlutou trasu pak navázat v prostoru křižovatky silnic I/58 a III/4865. Statická doprava, odstavování a parkování automobilů - současný stav Nároky na parkování osobních automobilů návštěvníků občanské vybavenosti jsou dány především typem vybavenosti a dostupností území hromadnou dopravou osob. Koncepce řešení územních plánů jednotlivých obcí i města Frenštát pod Radhoštěm vesměs zachovává stávající parkoviště. Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm nachází cca 800 – 1000 odstavných stání na terénu, vestavěných garážích v bytových domech a hromadných garáží event. garážových objektech. Vzhledem ke stávajícímu stupni automobilizace (stávající automobilizace dle ČSÚ odpovídá stupni 1:3,0 – 1:3,5) a počtu bytů v bytových domech (3275 bytů v ORP) lze tento počet považovat za nedostatečný. Kvalifikovaným odhadem na základě demografických údajů lze konstatovat, že deficit odstavných stání činí cca 1500 – 1700 stání. Rozvojové tendence Nároky na parkování osobních automobilů u objektů občanské vybavenosti by měly vyhovovat pro stupeň automobilizace 1:2,5. Bilance, opírající se o přesnější ukazatele, je však možná až v podrobnějších stupních dokumentace. Lze tak konstatovat, že výstavba nových objektů občanské vybavenosti je podmíněna mimo jiné i zajištěním dostatečného počtu parkovacích stání. V rámci územních plánů jsou tak řešeny především plošně a kapacitně náročnější parkovací plochy – v rámci ÚP obce Trojanovice je navrženo odstavné parkoviště pro potřeby lyžařského areálu na Pustevnách o kapacitě cca 270 stání. Nároky na odstavování osobních automobilů obyvatel bytových domů by rovněž měly vyhovovat pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. V menších obcích ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je však uvažováno i se stupněm automobilizace 1 : 3,0 a 1 : 3,5. Celkem lze konstatovat, že vzhledem k počtu bytů v bytových domech ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm (cca 3275 bytů), stupni automobilizace 1 : 2,5 a tomu odpovídající zásadě 1 bytová jednotka = potřeba 1 odstavné stání, je po započítání všech navrhovaných kapacit deficit odstavných stání v rozsahu cca 2200 míst. Vzhledem k faktu, že
31
hlavní těžiště zástavby bytovými domy v řešeném území se nachází ve Frenštátu pod Radhoštěm, je nutno tyto kapacity budovat především zde. V rámci platného ÚP města Frenštát byla provedena bilance odstavných stání pro stupeň automobilizace 1 : 3,0, který může být považován za odpovídající danému regionu, se závěrem, že je nutná realizace minimálně 880 stání. Hromadná doprava osob - současný stav Vzhledem k poloze SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, který je situován převážně podél významné celostátní železniční trati č. 323, lze považovat dopravu kolejovou za páteř systému veřejné dopravy osob. Ta je doplněna dopravou autobusovou, která zajišťuje spojení především se sídly, které se nacházejí mimo dosah železniční dopravy. Veřejná autobusová doprava Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťují VEOLIA Transport Morava, a.s., ČSAD Vsetín, a.s. a ČSAD Havířov, a.s. Ve správním území obce Bordovice se nachází celkem 2 autobusové zastávky, správní území města Frenštát pod Radhoštěm je obsluhováno prostřednictvím 28 autobusových zastávek, správní území obce Lichnov je obsluhováno prostřednictvím 6 autobusových zastávek, správní území obce Tichá je obsluhováno prostřednictvím 9 autobusových zastávek, ve správním území obce Trojanovice se nachází 22 autobusových zastávek a obec Veřovice využívá 6 autobusových zastávek ve svém správním území. Nejvýznamnějším přepravními vazbami zajišťovanými veřejnou autobusovou dopravou s počtem cestujících v obou směrech v běžném pracovním dni dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje jsou: Frýdek – Místek – Palkovice – Kozlovice – Frenštát p.R. cca 1800 – 2100 cest. denně Nový Jičín – Frenštát cca 1400 – 1700 cest. denně Kopřivnice – Frenštát cca 1700 – 2000 cest. denně pozn.: počet cestujících se týká veškeré frekvence v rámci celé přepravní vazby, nejen mezi jmenovanými obcemi a městy Osobní železniční doprava Železniční osobní doprava zastává ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm poměrně významnou funkci, a to díky poloze celostátní trati č. 323, která je vedena podhůřím Beskyd. Údaje o počtu cestujících na železničních tratích v řešeném území nejsou k dispozici, lze však vzhledem k pokrytí území předpokládat, že celkově počet přepravených osob na železnici nedosahuje srovnatelného počtu přepravených osob jako doprava autobusová.
Rozvojové tendence Veřejná autobusová doprava Rozvoj veřejné autobusové dopravy je v řešeném území řešen především formou doplnění nových autobusových zastávek a to zejména v rámci zajištění dostupné vzdálenosti na autobusové zastávky pro navrženou zástavbu, event. úpravou stávajících zastávek navržených pro zvýšení jejich kapacity. Jiné záměry nebyly v rámci platné územně plánovací dokumentace řešeny.
32
Osobní železniční doprava Rozvoj osobní železniční dopravy ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm není v rámci platných územních plánů řešen. Nad rámec jejich řešení je v rámci Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského navržena realizace železniční zastávky v Bordovicích. Ostatní druhy doprav - současný stav Ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se zařízení ostatních druhů doprav nenacházejí. Rozvojové tendence Zařízení jiných druhů doprav se ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nenavrhují. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 kapacitní železniční spojení s okolními sídelními útvary prostřednictvím celostátní železniční trati ČD č. 323; S2 silniční spojení s okolními sídly prostřednictvím silnice I/58 a II/483; Slabé stránky W1 vedení silnice I/58 zastavěným územím města Frenštát pod Radhoštěm; W2 složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury; W3 špatný technický stav silničních komunikací, zejména silnic III. třídy; W4 špatný technický stav některých místních komunikací zejména v jednotlivých obcích; W5 relativně vysoké dopravní zatížení silnice I/58 v průjezdním úseku ve Frenštátě pod Radhoštěm a s tím spojené nadměrné imisní zatížení okolí; Příležitosti O1 realizace obchvatové trasy silnice I/58 vůči Frenštátu pod Radhoštěm; O2 realizace úprav a přeložek silnice II/483; O3 posílení hromadné dopravy osob začleněním do integrovaného dopravního systému s preferencí osobní železniční dopravy; O4 realizací dalších cyklistických tras, cyklostezek, naučných stezek a lyžařských běžeckých tratí v okolí hlavního hřebenu Beskyd se zvýší atraktivita oblasti z hlediska cestovního ruchu; O5 realizace dostatečných parkovacích kapacit pro návštěvníky Beskyd; Hrozby T1 zvyšující se dopravní zatížení hlavní průtahové komunikace (silnice I/58) ve Frenštátu pod Radhoštěm bude mít vliv na životní prostředí města (hluk, prašnost, emise apod.); T2 střety navrhovaných komunikací se zájmy ochrany přírody mohou komplikovat jejich realizaci; T3 technický stav silničních a místních komunikací nebude zlepšován a obnovován; T4 v souvislosti s rozšiřováním průmyslových areálů ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a blízké Kopřivnici hrozí nárůst tranzitní nákladní dopravy na silnici I/58 jako jediné spojovací komunikaci se silnicí I/35 v Rožnově pod Radhoštěm (vazba na Slovensko); T5 nebudou realizovány dostatečně kapacitní parkovací a odstavné plochy pro automobily ve Frenštátě pod Radhoštěm;
33
7. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování pitnou vodou – stávající stav V současné době se pro Frenštát pod Radhoštěm uvádí 91,4 % trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod, což je v rámci ČR průměrná hodnota. V roce 1999 bylo celkově v ČR 87% obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu, v severomoravském kraji 88%. V roce 2000 se pro Moravskoslezský kraj uvádí procento napojení 93,6% trvale bydlících obyvatel. Zbývající část obyvatel z důvodů přílišné odlehlosti nemovitostí od soustředěné zástavby je zásobována vodou ze soukromých studní. Vodovodní síť Frenštátu je napojena na nadregionální vodárenskou soustavu – Ostravský oblastní vodovod (OOV), který vznikl sloučením Kružberského a Beskydského skupinového vodovodu. Hlavními zdroji vody pro OOV jsou vodárenské nádrže Kružberk a Slezská Harta s úpravnou vody v Podhradí u Vítkova s kapacitou 2 200 l/s, Šance s úpravnou vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí s kapacitou 2 200 l/s a Morávka s úpravnou vody ve Vyšních Lhotách s kapacitou 450 l/s. Kvalita produkované pitné vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje požadavkům na pitnou vodu včetně nároků na vodu pro přípravu kojenecké stravy. Pro potřeby Frenštátu pod Radhoštěm je využíván zdroj – vodárenská nádrž Šance s přivaděčem vody Nová Ves – Čeladná – Červený Kámen, (původní označení přivaděč Nová Ves – Frenštát – Kopřivnice). OOV představuje hlavní zdroj vody pro Frenštát pod Radhoštěm. Z místních zdrojů je pro město využíván zdroj Bystré s úpravnou vody o kapacitě 25 l/s. Místní zdroj vody je využíván pro Bordovice, vodovodní síť lze v případě potřeby napojit na centrální zdroj, tj. na OOV. V odlehlých lokalitách jsou využívány místní zdroje vody, zejména pro rekreační objekty v oblasti. Akumulace je v řešeném území zajištěna ve vodojemech Bordovice 100 m3 a 11 m3, Trojanovice 2 m3, Planiska 2 x 500 m3 , Janík 2 x 1 000 m3, Horečky 2 x 140 m3, Lichnov 250 m3, PK 5 m3, VDJ Pračkový 20 m3, VDJ Tichá 250m3, VDJ Na Dílech 250 m3, PK Veřovice 2 x 400 m3, VDJ Veřovice 2 x 100 m3, VDJ Veřovice 50 + 250 m3. Kromě těchto vodojemů jsou v území vybudovány vodojemy, které jsou zásobovány z místních zdrojů a slouží pro jednotlivá rekreační zařízení, je to VDJ u hotelu Ráztoka 30 m3, VDJ Statek u Kostelního lesa 150 m3, VDJ Rekovice 60 m3, VDJ Paseky 150 m3 a VDJ Hotel TROYER (bývalé RS Optimit) 2 x 25 m3. Akumulaci vody pro areály dolů Frenštát zajišťují vodojemy Marek 2 x 3 500 m3 a Helštýn 2 x 1 000 m3. Pro Frenštát pod Radhoštěm je od roku 2004 závazný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, který byl schválen zastupitelstvem MS kraje. Ve Frenštátě pod Radhoštěm se i do budoucna počítá s využíváním centrálních zdrojů pitné vody – OOV, přitom zůstávají zachovány i místní, v současnosti provozované, zdroje vody. Nadřazená vodovodní síť kapacitně vyhoví požadavkům na ni kladených minimálně do roku 2020. V případě potřeby bude tato nadřazená soustava využita i v obcích s místními zdroji (Bordovice). Pouze v Trojanovicích zůstanou využívány pouze zdroje místní. Hlavní zásobovací a rozváděcí síť je v budoucím období plánováno rozšiřovat až na výjimky pouze do nově zastavovaných ploch. Akumulace pro Frenštát pod Radhoštěm o obsahu 7 058 m3 (pro Bordovice 111 m3, Frenštát pod Radhoštěm 3 282 m3, Lichnov 275 m3, Tichou 250 m3, Trojanovice včetně akumulace rekreačních zařízení 1 190 m3 a Veřovice 1 300 m3) dostatečně zabezpečí plynulou dodávku vody.
34
Kolem vodovodních řadů je k jejich bezprostřední ochraně před poškozením nutno respektovat ochranná pásma a to u přivaděče vody OOV DN 600 Nová Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Kopřivnice stanovené rozhodnutím v šířce 6 m na obě strany (č.j. VLHZ790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989) a ochranná pásma ostatních řadů vymezená v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích do vzdálenosti 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí větších než DN 500 a 1,5 m u řadů menších profilů. V těchto pásmech lze provádět stavby, zemní práce, terénní úpravy, skládky, výsadbu porostů či jiné činnosti omezující přístup k řadům, nebo ohrožující stav či provoz řadů jen se souhlasem vlastníka, případně provozovatele řadu, nebo na základě povolení vodoprávního úřadu. Tabulka č. 1 – Ochranná pásma přivaděčů OOV a ostatních řadů Přivaděče a zásobovací řady DN 600 Nová Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Kopřivnice řady do průměru potrubí DN 500 včetně řady nad průměr DN 500
Ochranné pásmo 6m 1,5 m 2,5 m
Č. rozhodnutí o ochranných pásmech V č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989 dle zákona o vodovodech a kanalizacích dle zákona o vodovodech a kanalizacích
Tabulka č. 2 – Vybrané ukazatele zásobování pitnou vodou (za rok 2007) Ukazatel
Počet obyvatel celkem
Jednot ka
Bordovice
Frenštát pod Radhoštěm
Lichnov
Tichá
Trojanovice
Veřovice
obyv.
535 )1
11 240 )1
1 308 )1
1 553 )1
2 020 )1
1 942 )1
Počet obyvatel zásobených obyv. 535 )1 12 242 1 308 1 580 645 985 z veřejného vodovodu Délka vodovodní sítě km 60,86 13,261 12,618 9,415 10,258 Voda určená k realizaci tis.m3 707,056 48,269 108,04 39,051 32,577 Voda fakturovaná celkem tis.m3 553,121 40,524 51,502 29,888 25,873 Voda fakturovaná – domácnosti tis.m3 375,325 27,137 32,708 18,371 23,343 Voda fakturovaná – průmysl tis.m3 48,522 0 0,154 0 0 Voda fakturovaná – zemědělství tis.m3 0 8,818 14,192 0 0 Voda fakturovaná – ostatní tis.m3 129,274 4,569 4,448 11,517 2,530 Voda nefakturovaná tis.m3 153,935 7,745 56,538 9,163 6,704 Specifická potřeba celkem z vody l/os/d 124 85 89 127 72 fakturované Specifická potřeba pro obyvatelstvo l/os/d 84 57 60 78 65 z vody fakturované Počet obyvatel v obci celkem, a počet obyvatel napojených na vodovod je dle údajů provozovatele vodovodů za rok 2 007. )1 Údaje dle Územně analytických podkladů (SLBD) ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3. 2 001.
35
Zásobování užitkovou vodou - stávající stav Jediným zdrojem užitkové vody pro zásobení areálu dolu Frenštát západ je vodohospodářská nádrž na řece Lubině v Trojanovicích. Objem nádrže 51 000 m3 je pro potřeby areálu dolu postačující. Další odběr užitkové vody pro potřeby ostatních průmyslových závodů je z řeky Lomná. Akumulace je zajištěna v samostatném vodojemu užitkové vody. Zabezpečení potřeb užitkové vody pro průmyslové podniky je vyhovující. Přivaděče užitkové vody mají ochranné pásmo stanovené se zákona v závislosti na profilu. Pro profil do DN 500 včetně je ochranné pásmo - 1,5 m, pro profily nad DN 500 je ochranné pásmo – 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany. Odkanalizování a likvidace odpadních vod - stávající stav Správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm patří mezi oblasti, v nichž je likvidace komunálních odpadních vod zajištěna na průměrné úrovni. Centrální část zástavby Frenštátu pod Radhoštěm má odkanalizování na dobré úrovni, vyhovující je odkanalizování centra Trojanovic a malé části Tiché. Ve Veřovicích je sice vybudována rozsáhlá síť kanalizace, tato je však bez zajištění řádného čištění odpadních vod na několika místech zaústěná do místního potoka Jičínka. Obce Bordovice, Lichnov a Tichá kanalizaci vybudovanou nemají. Akciovou společností SmVaK je provozováno zhruba 51 km kanalizačních sběračů, které odvádějí odpadní vody od 71 % trvale bydlících obyvatel. Nedostatkem kanalizačních soustav je značná část stavebně nevyhovující kanalizace, která spolu se splaškovými vodami odvádí velké množství balastních vod, což způsobuje horší účinnost biologického procesu čištění v městské ČOV. Splaškové odpadní vody z areálu Důl Frenštát jsou odváděny tzv. kasárenským sběračem na městskou ČOV Frenštát pod Radhoštěm. Samostatným potrubím jsou mimo veřejnou kanalizaci odváděny slané důlní vody z Dolu Frenštát – západ.. Tyto jsou na severním okraji města řízeně vypouštěny do řeky Lubiny. Rozvojové tendence Návrh koncepce odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v jednotlivých částech správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm, zohledněný v platných územních plánech a průzkumech a rozborech pro obec Bordovice, vychází především ze snahy o snížení poměru mezi počtem obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu a počtem obyvatel žijících v domech napojených na kanalizaci s účinnými čistírnami odpadních vod. Pro dosažení těchto cílů v souladu s PRVKÚK je navrhována chybějící kanalizace především v obcích v Lichnov, Bordovice, Tichá a Veřovice. Čistírny odpadních vod jsou navrhovány pro obec Lichnov společně s Bordovicemi, pro lokalitu Horečky a pro obec Veřovice. Vybrané ukazatele odkanalizování a parametry stávajících a navržených čistíren jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4.
36
Tabulka č. 3 – Vybrané ukazatele odkanalizování za rok 2007 Obec Bordovice Frenštát p. R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
Počet obyvatel napojených na kanalizaci 2007 % 18 )1 3,2 )1 11 075 98,5 1 60 ) 4,4 )1 716 44 1 390 62,7 164 )1 8,4 )1
Trvale bydlících 544 )1 11 242 )1 1 359 )1 1 630 )1 2 218 )1 1946 )1
Napojených na ČOV 2007 % 0 11 075 98,5 0 716 43,9 1 390 62,7 0 -
Údaj o počte obyvatel napojených na kanalizaci je dle podkladů provozovatele kanalizace za rok 2 007. )1 Údaje dle Územně analytických podkladů (SLBD) ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3. 2 001
Tabulka č. 4 – Parametry stávajících ČOV Obec část obce Bordovice
Stav ČOV Q24 EO m3/d ks 0 0
Frenštát p. R.
6 252
15 000
-
-
0
0
196)1
1 738)1
228
1 250
-
-
Trojanovice
)2
)2
-
-
Veřovice
0
0
)3
)3
Lichnov
Tichá
Návrh ČOV Q24 EO m3/d ks )1 )1
Poznámka Návrh ČOV společné s Lichnovem Pro rozšíření ČOV v budoucnu je ponechána územní rezerva Návrh ČOV společné s Bordovicemi Využita ČOV města Frenštát p. R. Návrh vlastní ČOV
)1 Návrh společné ČOV pro Lichnov a Bordovice )2 Likvidace odpadních vod probíhá na městské ČOV Frenštát pod Radhoštěm )3 Návrh centrální mechanicko – biologické ČOV dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje
V současné době není znám žádný požadavek na změnu stávajícího způsobu odvádění a likvidace splaškových a důlních slaných vod z areálu Dolu Frenštát – západ. Likvidace odpadních vod z dolu zůstane zachována. Také není znám další požadavek na územní hájení trasy nového řadu pro odpadní vody nebo plochy pro novou ČOV, kromě záměrů dle platných územních plánů a záměrů uvedených v průzkumech a rozborech pro nové ÚP obcí Veřovice a Bordovice.
37
VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice – rozsah stávajícího vodovodu, jeho kapacity a akumulace pro území obcí jsou postačující; S2 zdroje vody jsou dostačující, po dořešení tlakových poměrů (ve Frenštátě pod Radhoštěm je navržena akumulace s funkcí přerušení tlaku, v Lichnově je navržena redukce tlaku); S3 možnost napojení vodovodu Bordovice na centrální zdroje OOV; S4 zásobování Dolu Frenštát pitnou vodou je vyhovující; S5 dostatečná kapacita městské ČOV s možností jejího rozšíření; Slabé stránky W1 nevyhovující tlakové poměry v části vodovodu v Lichnově; W2 Bordovice, Lichnov, Veřovice,– neexistuje kanalizace s řádným čištěním odpadních vod; W3 Tichá a Trojanovice – kanalizace není v rozsahu celé obce; W4 přítok balastních vod do kanalizace negativně ovlivňuje proces v ČOV ve Frenštátě pod Radhoštěm; Příležitosti O1 zpracovat podrobnější projektovou dokumentaci na odkanalizování a likvidaci odpadních vod z Lichnova a Bordovic; O2 zpracovat dokumentaci na likvidaci odpadních vod z Veřovic; O2 realizovat navrženou kanalizaci;
Hrozby T1 pokud nebude dořešeno odvádění a likvidace odpadních vod z dosud neodkanalizované zástavby v souladu s platnou legislativou bude i nadále docházet k znečišťování povrchových a podzemních vod;
38
8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování elektrickou energií - stávající stav Zdroje elektrické energie - ve správním obvodu (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Frenštát pod Radhoštěm není provozován žádný zdroj elektrické energie. Veškerou potřebu el. energie je nutno zajišťovat z distribučních sítí VVN a VN. Ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou provozována nadzemní vedení nadřazené přenosové soustavy VVN 220 a 400 kV a.s. ČEPS, nadzemní vedení distribuční soustavy VVN 110 kV a.s. ČEZ Distribuce, nadzemní a podzemní vedení distribuční soustavy VN - 22 kV a.s. ČEZ Distribuce. Nadřazená přenosová soustava - nadřazená přenosová soustava zajišťuje přenos el. výkonu do míst s jeho deficitem. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je nadřazená přenosová soustava zastoupena dvěmi jednoduchými vedeními 400 kV a jednoduchým vedením 220 kV: 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice VVN 459 Nošovice – Horní Životice 220 kV - VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica Vedení 220 kV je propojenost Slovenskou republikou v rámci evropské soustavy UCTE. Distribuční soustava VVN - 110 kV - distribuční soustava VVN -110 kV zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy a elektráren pro napájecí body transformační stanice VVN/VN. Distribuční soustava 110 kV je na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm zastoupena dvojitým vedením: VVN 650 – 5619 Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm resp. VVN 5619 – 5620 Frenštát pod Radhoštěm – Rožnov Vedením VVN 650 a 5620 je napojena transformační stanice 110/ 22 kV Frenštát – Západ s výkonem 2 x 25 MVA Distribuční soustava VN – 22 kV - přenos el. výkonu z napájecích bodů 110 kV k distribučním trafostanicím VN/NN a trafostanicím jednotlivých odběratelů zajišťuje v území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm distribuční soustava VN – 22 kV. Hlavním napájecím bodem města Frenštát pod Radhoštěm je transformační stanice TS 110/22 kV Frenštát – západ. Z této stanice jsou vyvedena dvě napájecí vedení 22 kV - VN 58 – 247, 248 (2 x 3 x 110 AlFe) do rozvodny 22 kV Frenštát, která je hlavním distribučním uzlem el. energie pro město a jeho okolí, dále vedení VN 202 pro Trojanovice – Pustevny, s propojením do rozvodny 22 kV Frenštát a dvě kabelová vedení VN 254, která dodávají výkon do městské kabelové sítě. Rozvodna 22 kV Frenštát je po linkách 22 kV dále propojena s TS 110/22 kV Příbor (VN 248 a VN 250), Nový Jičín (VN 51- zásobuje obce Lichnov, Bordovice a Veřovice), Frýdlant n/ Ostravicí (VN 55) a Lískovec (VN 224 – zásobuje obec Tichá) a VN 59 pro zásobování severní části vlastního města s propojením na městskou kabelovou síť. Kromě linky VN 248 slouží všechna vedení zároveň k distribuci. Pro dodávku el. energie do sítě NN, a samostatným odběratelům je ve SO ORP Frenštát provozováno 148 distribučních stanic VN/0,4 kV. Ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je distribuční síť VN - 22 kV dostatečně zahuštěna, nárůst příkonu bude zajišťován výstavbou nových distribučních trafostanic. Podmínkou pro uspokojení rostoucího příkonu je zajištění potřebného výkonu v nadřazené soustavě a distribuční síti 110 kV. Současný deficit výkonu nadřazené soustavy na území Moravskoslezského kraje vyřeší výstavba nového napájecího bodu 400/110 kV do r. 2011.
39
Rozvojové tendence Zdroje elektrické energie – záměry na výstavbu nových energetických zdrojů s kombinovanou výrobou el. energie a tepla a výstavbu nových horkovodních napaječů jsou orientovány mimo správní území ORP Frenštát pod Radhoštěm. Nadřazená a distribuční soustava VVN – v souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS a.s. a v souladu s návrhem Změny č.1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier T – Plan s.r.o. Praha, 06/2006), se navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice – Nošovice ve stávající trase s dvojitým potahem, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru ochranného pásma. Pro zajištění příkonu uvažované průmyslové zóny Karviná – Doly se uvažuje s výstavbou nové transformační stanice 110/22 kV napojené dvojitým vedením 110 kV z nadřazené rozvodny v Albrechticích. Podle ÚP VÚC Ostrava – Karviná není tato stavba označena jako VPS. (dotčené obce Albrechtice, Horní Suchá). Dřívější záměr na přeložku vedení 110 kV – VVN 611 – 612, navrženou v ÚP VÚC Ostrava – Karviná se pro neaktuálnost vypouští. (podle informace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje – odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové péče). Distribuční soustava VN - v území ORP Frenštát pod Radhoštěm je distribuční síť VN 22 kV dostatečně zahuštěna, aktuální potřeba příkonu pro novou výstavbu bude zajišťována rozšiřování distribuční sítě VN -22 kV , spolu s výstavbou nových distribučních trafostanic VN/NN, pro které je v síti 22 kV dostatečná výkonová rezerva. Podmínkou pro uspokojení rostoucího příkonu je zajištění potřebného výkonu v nadřazené soustavě a distribuční síti 110 kV. Současný deficit výkonu nadřazené soustavy na území Moravskoslezského kraje vyřeší výstavba nového napájecího bodu 400/110 kV v lokalitě Kletné do r. 2011. Zásobování plynem - stávající stav VTL plynovody a RS – správním územím ORP Frenštát pod Radhoštěm prochází páteřní vysokotlaký plynovod DN 300, PN 40 Štramberk – Frenštát (632 145) resp. Frenštát – Rožnov (632 045), ze kterého jsou napojeny veškeré odbočky k regulačním stanicím plynu (kromě ZD Tichá). Přehled regulačních stanic plynu z vysokotlaké plynovodní sítě Název odbočky
označení RS Příčnice 63 005
RS – Frenštát I (VTL/STL/NTL) RS – Frenštát II Dolní (VTL/STL/NTL) RS – Lichnov (VTL/STL) RS – Trojanovice (VTL/STL) RS – Frenštát - Vlčina (VTL/NTL) RS – Frenštát -Siemens (VTL/STL) RS – Frenštát - Důl západ (VTL/STL) RS – Frenštát - Důl sever (VTL/STL) RS – Frenštát - Ubytovací areál VD (VTL/STL/NTL) RS – Frenštát – ZD Tichá (VTL/NTL) (napojena z plynovodu DPB)
Výkon RS (m3h -1) 6 000
Označení přípojky 632 063
Parametry přípojky DN 150, PN 40
63 006
5 800
632 066
DN 150, PN 40
63 174 63 189 63 084 63 143 63 081 63 160 63 136
1 200 1 200 200 3 000 2 000 1 200 5 400
632 158 632 172 632 067 632 119 632 059 632 120 632 068
DN 100 PN 40 DN 100, PN40 DN 100, PN 40 DN 150, PN 40 DN 150, PN 40 DN 200, PN 40 DN 150, PN 40
63 060
800
633 041
DN 100, PN25
40
Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je provozována 1 regulační stanice plynu napojená ze středotlaké plynovodní – RS Frenštát Pekárny (63 097, s výkonem 1 200 m3 h-1. Dále je ve SO ORP Frenštát situováno 10 plynových sond z toho: 5 v Trojanovicích (označené jako Te2, NP 543, NP 556, NP 782 a NP 840) 3 ve Frenštátu pod Radhoštěm (označené jako NP 802, NP 857, a NP 858) 2 v Tiché (označené jako TI 1 a NP 838) Místní plynovodní sítě RWE - Severomoravská plynárenská, a.s. – všechny obce, spadající pod SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou plošně plynofikovány. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je provozována místní, kombinovaná plynovodní síť v tlakových úrovních středotlak (do 4 barů) – nízkotlak do (0,05 baru), ostatní obce jsou plošně plynofikovány rozvinutou středotlakou plynovodní sítí. Vzájemně propojeny jsou středotlaké plynovodní sítě Frenštát – Trojanovice, Lichnov – Bordovice – Veřovice. Místní plynovodní síť v Tiché je napojena z regulační stanice Pstruží (621 56, 5 000 m3h-1) a je společná pro obce Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Frýdlant nad Ostravicí, Malenovice a Ostravice. Středotlaké plynovodní sítě mají značné kapacitní rezervy a pro napojení odběratelů v kategorii obyvatelstvo a maloodběr je možné jejich bezproblémové rozšíření. Údaje o roční spotřebě plynu a počtu napojených odběratelů nebyly poskytnuty. VTL plynovody Green gas DPB Paskov a.s. – tento vysokotlaký systém plynovodů degazačního plynu na území ORP Frenštát pod Radhoštěm tvoří sběrné plynovody DN 100 od plynových sond v Tiché napojené na plynovod DN 150, PN 10 Příbor – Frenštát (8255 86). Z tohoto plynovodu je na území Frenštátu pod Radhoštěm napojen odběr ZD Tichá. Rozvojové tendence VTL plynovody a RS – stávající páteřní VTL plynou DN 300, PN 40 Štramberk – Frenštát, resp. Frenštát – Rožnov kapacitně zajistí dodávku plynu pro stávající odběratele, včetně uvažovaného rozšíření odběru pro novou bytově - komunální výstavbu na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a průmyslovou výstavbu min. do r. 2020. Dříve navrhované propojení Pstruží – Čeladná – Kunčice pod Ondřejníkem - Frenštát vysokotlakým plynovodem DN 150 (v ÚPN VÚC Beskydy stavba označovaná jako P 501) se na základě vyjádření společnosti SMP NET, s.r.o. (07/2008) k ZÚR Moravskoslezského kraje pro neaktuálnost záměru vypouští. Místní plynovodní sítě RWE - Severomoravská plynárenská, a.s. Převážná část území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je plošně plynofikována trubním rozvodem plynu. Aktuální potřeby plynu pro novou bytově komunální – výstavbu v jednotlivých obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm budou zajišťovány rozšiřováním místních sítí v souladu se zpracovanou ÚPD. Zásobování teplem - stávající stav Město Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá na severní straně podhůří Beskyd, podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot leží Frenštát pod Radhoštěm v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = -18oC a intenzivními větry. Průměrná měsíční teplota v nejchladnějším měsíci lednu je -2.9oC. Pro tem = 13o C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,5o C, počet dnů otopného období je 252. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce kolem 400 m. Ve správním území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je podle registru REZZO1 provozován 1 velký spalovací zdroj s výkonem 5 - 50 MWt. Jedná se o plynovou kotelnu Siemens elektromotory s.r.o. s výkonem 23,58 MW, která dodává teplo pro vytápění a technologii vlastního závodu.
41
Dále je v území provozována řada středních spalovacích zdrojů, vesměs plynových kotelen, které zásobují teplem hromadnou bytovou zástavbu a menší podnikatelské aktivity. K těmto zdrojům nabyly dodány žádné podklady. Rozvojové tendence Záměry na výstavbu nových energetických zdrojů s kombinovanou výrobou el. energie a tepla a výstavbu nových horkovodních napaječů jsou orientovány mimo správní území ORP Frenštát pod Radhoštěm. Podle ÚP jednotlivých obcí je preferováno decentralizované zásobování teplem, s domovními příp. blokovými kotelnami pro hromadnou bytovou výstavbu, objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit s příp. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie, pro rodinnou zástavbu pak individuální vytápění ze samostatných tepelných zdrojů. V palivo - energetické bilanci nových zdrojů se preferuje využití zemního plynu s doplňkovým využitím biomasy a el. energie. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel. Z obnovitelných a alternativních zdrojů tepla lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením využití sluneční energie, jejíž přeměna na tepelnou energii ve slunečních kolektorech je stále nejjednodušší a nejhospodárnější metodou využití sluneční energie. Spoje - stávající stav Telekomunikační provoz na pevné sítí ve správním území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je členěn do atrakčních obvodů jednotlivých digitálních ústředen RSU Frenštát pod Radhoštěm, Bordovice, Veřovice a Tichá. Tyto digitálních ústředny jsou sdruženy do uzlového bodu, kterým je hostitelská digitální ústředna (HOST) Kopřivnice. Tato hostitelská ústředna je základní prvkem meziměstské telefonní sítě a zajišťuje vnitřní telefonní styk uvnitř uzlu, meziměstský a mezinárodní styk. Hostitelská ústředna Kopřivnice je součástí telefonního obvodu 55 - Moravskoslezský kraj. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, příp. jiných operátorů na pevné sítí je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním území Frenštát pod Radhoštěm prochází komunikační vedení - dálkové optické kabely přenosové sítě Telefónica O2 Czech Republic a.s., které napojují jednotlivé digitální ústředny (RSU - Remote Subscriber Unit = vzdálený účastnický blok). na hostitelské ústředny Frenštát pod Radhoštěm a zajišťují propojení na tranzitní ústřednu v Ostravě. Dále územím ORP Frenštát pod Radhoštěm prochází komunikační vedení UPC Česká republika a ČD Telematica. Za komunikační vedení lze považovat také trasy radioreléových spojů procházejících nad územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jejichž provozovatelé jsou Radiokomunikace a.s. a Telefónica O2 Czech Republic a.s.
42
Rozvojové tendence Významnější záměry na rozvoj elektronických komunikačních služeb v území nebyly zjištěny. Další rozvoj těchto služeb na pevné a mobilní komunikační síti bude zaměřen především na proces zkvalitňování, kde výraznou slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. Jako přenosových prostředků se předpokládá především využití technologií a zařízení pro bezdrátovou komunikaci.
ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 snadná dostupnost distribuční elektrizační sítě 22 a 110 kV S2 dostatečná hustota distribuční sítě VTL plynovodů S3 vysoký stupeň plynofikace obcí Slabé stránky W1 omezení využití území v důsledku husté sítě koridorů energetické infrastruktury Příležitosti O1 investice do energetických úspor a efektivnějších technologií s cílem snížit spotřebu energií; O2 modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory a ochranu prostředí; O3 orientace na využití energetického potenciálu sluneční energie pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech; O4 snižování emisí u lokálních zdrojů tepla; Hrozby T1 růst plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor zemědělských plodin; T2 růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů; T3 v případě výrazného nárůstu ceny plynu a elektřiny návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů;
43
9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, OBYVATELSTVO, OSÍDLENÍ Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel jednotlivých obcí, sídel SO ORP byl ve srovnání s jinými regiony poměrně rovnoměrný a příznivý. Počet obyvatel regionu mírně klesal pouze před první světovou válkou, v době rychlého růstu počtu obyvatel ve většině regionů Čech a Moravy. Vývoj byl pod nepříznivým tlakem ekonomických podmínek území, nepříznivé podmínky zaměstnanosti vedly k rozsáhlé migraci obyvatel za prací z celého regionu. Jeho poznání umožňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopení rozvoje jednotlivých obcí. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obcí SO ORP přibližuje následující tabulka. Tab. č. 9.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ) rok část obce obec celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá
1869
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2008
výhled 2015
13372 12644 13283 13574 15582 16183 17368 18276 18778 18957 397 501 590 511 601 610 581 544 539 568 580 6563 5757 5691 6348 7754 8582 9853 11128 11361 11187 11800 1175 1261 1505 1454 1567 1437 1393 1287 1317 1383 1400
1571
1695
1565
1511
1491
1557
Trojanovice 2326 2088 2178 2047 Veřovice 1349 1574 1650 1643 r.2015 – podle ÚPN VÚC Ostrava-Karviná
1562
1463
1669
2117 1848
2040 1949
2158 1872
1953 1873
2062 1942
1640 2211 1968
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ)
počet obyvatel
25000 20000 15000 10000 5000
20 08 vý hl ed 2 01 5
20 01
19 91
19 80
19 70
19 61
19 50
19 30
19 00
18 69
0
rok celkem SO ORP
Bordovice
Frenštát p.R.
Lichnov
Tichá
Trojanovice
Veřovice
Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v posledních letech vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (díky stěhování obyvatel z ciziny). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím.
44
1670 2200 2000
Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Frenštátu p. Radhoštěm probíhá stále výrazněji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbanizačním regionem širší region Podbeskydí – vymezený jižním okrajem Třince-Havířova-Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Malenovice, Čeladná), sahající až k Rožnovu pod Radhoštěm. Tento širší region realizuje značné rozvojové impulsy (dopravní, výrobní-průmyslové zóny, rekreační). Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stal v posledních více než 10 letech běžným jevem. Podobně, s menší intenzitou, je tomu i ve Frenštátě pod Radhoštěm. Hlavní příčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve městě. V současnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Především kvalitativní změny životního způsobu po r.1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje počtu obyvatel ve městech (domácnosti preferují alokaci prostředků do bydlení v rodinných domech v příměstských sídlech s kvalitním rekreačním zázemím – viz například Trojanovice). Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v posledních letech v obcích SO ORP jsou patrné z následující tabulky. Tab. 9.2 Vývoj počtu obyvatel v posledních letech (k 1.1. příslušného roku, zdroj: ČSÚ) rok ČR Moravskoslezský kraj celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
% 20022008 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 10206436 10203269 10211455 10220577 10251079 10287189 10381130 101,7% 1261503 18765 538 11350 1320 1565 2055 1937
1258251 18790 562 11381 1322 1555 2053 1917
1255910 18863 559 11334 1335 1585 2114 1936
1253257 18770 555 11209 1350 1591 2128 1937
1250769 18793 549 11201 1348 1612 2152 1931
1249290 18828 558 11173 1358 1630 2170 1939
počet obyvatel
Vývoj počtu obyvatel v posledních letech (k 1.1. příslušného roku, zdroj: ČSÚ) 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
rok celkem SO ORP
Bordovice
Frenštát p.R.
Lichnov
Tichá
Trojanovice
Veřovice
45
1249897 18957 568 11187 1383 1640 2211 1968
99,1% 101,0% 105,6% 98,6% 104,8% 104,8% 107,6% 101,6%
V období 2002-2008 vykazuje nejméně příznivý vývoj počtu obyvatel město Frenštát pod Radhoštěm, všechny ostatní obce vykazují růst, s výjimkou Veřovic rychlejší než průměr ČR. Zejména z pohledu Moravskoslezského kraje je možno tento vývoj hodnotit jako příznivý až velmi příznivý. V doplňující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí ze sčítání v r.2001, včetně srovnání s okresem Nový Jičín a ČR. Podíl narozených v obci bydliště ve městě Frenštát pod Radhoštěm dosahuje 51% z počtu obyvatel, tj. je podobný průměru okresu Nový Jičín a částečně i ČR. V ostatních obcích s výjimkou Trojanovic je populace z tohoto pohledu ještě výrazněji stabilizována. Tab. č. 9.3 Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) územní jednotka
Obyvatel
narození v obci bydliště abs. v%
Celkem
osoby v bytech
s trvalým s pobytem dlouhodo bým pobytem ČR 10230060 10160406 69654 5368892 52% 10101302 okr. Nový Jičín 159925 159699 226 84767 53% 158801 celkem SO ORP 18778 18756 22 10200 54% 18598 Bordovice 539 539 0 306 57% 535 Frenštát p.R. 11361 11343 18 5739 51% 11240 Lichnov 1317 1317 0 848 64% 1308 Tichá 1557 1557 0 929 60% 1553 Trojanovice 2062 2061 1 1090 53% 2020 Veřovice 1942 1939 3 1288 66% 1942
osoby v zařízeních
osoby mimo byty a zařízení
71181 764 102 0 102 0 0 0 0
57577 360 78 4 19 9 4 42 0
Při porovnávání jednotlivých údajů o počtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skutečnost, že mezi evidencí obyvatel měst a obcí a ústřední evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, které byly předmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, sladění evidencí je otázkou dalšího vývoje. Má své důsledky především v příjmové oblasti měst a obcí (redistribuce daní). Při používání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich zdroj a vypovídací schopnost (např. deklarativnost dat ze sčítání). Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
46
Věková struktura obyvatel a specifické problémy Věková struktura obyvatel obcí spoluvytváří základní předpoklady pro další vývoj počtu obyvatel. Vysoký podíl žen ve fertilním věku 15-45 let má pozitivní vliv na porodnost (vysoký počet narozených dětí). Z následující tabulky je patrné, že odlišnosti ve věkové struktuře obyvatel SO ORP, okresu Nový Jičín a ČR jsou poměrně malé. Tab. č. 9.4 Územní diferenciace věkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) urbanistic. obvod obec část města ČR okres Nový Jičín celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
celkem obyvatel
skupina 0-14
10 230 060 1 654 862 159925 28663 18778 3303 539 86 11361 2067 1317 213 1557 252 2062 314 1942 371
skupina 0-14 /%
skupina 60+
skupina 60+/%
16,2% 17,9% 17,6% 16,0% 18,2% 16,2% 16,2% 15,2% 19,1%
1 883 783 26044 3401 95 1956 244 307 427 372
18,4% 16,3% 18,1% 17,6% 17,2% 18,5% 19,7% 20,7% 19,2%
nezjištěno průměrný věk 3 483 11 1 0 1 0 0 0 0
39 37 x 39 38 39 39 40 38
Otázkou je další vývoj, především do roku 2015-2020. V roce 2015 bude podíl věkové skupiny 0-14 let v ČR pod 13%, ve SO ORP je možno očekávat, že podíl této skupiny obyvatel poklesne i pod 14%. Zhoršování věkové struktury se promítne především do poklesu poptávky po kapacitách základních škol. Na druhé straně vzrostou nároky na sociálně zdravotní služby, komunitní činnost pro občany v poproduktivním věku. Územní diferenciace obyvatel podle věkové struktury je průměrná. Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku vykazují zejména obce Trojanovice a Tichá. Nadprůměrný podíl dětí vykazují zejména Veřovice a poměrně neobvykle i město Frenštát pod Radhoštěm.
47
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
SOCIDEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, OBYVATELSTVO, OSÍDLENÍ - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 příznivý vývoj počtu obyvatel v SO ORO jako celku, ve všech obcích, mimo vlastní město Frenštát pod Radhoštěm; S2 relativně dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zaměstnání v jižní části Ostravské aglomerace (platí i pro hospodářský pilíř); S3 značná soudržnost obyvatel, historická a kulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmová sportovní činnost; S4 vazby na silně urbanizované jádrové území kraje a jeho suburbanizačním zázemí s velkým růstovým potenciálem; S5 historické a kulturní tradice osídlení regionu; Slabé stránky W1 nepříznivý populační vývoj v městě Frenštátě pod Radhoštěm, promítající se do poklesu počtu obyvatel a nepříznivých změn věkové struktury; W2 nepříznivá věková struktura obyvatel v Trojanovicích a vybraných lokalitách města Frenštátě pod Radhoštěm (starší sídliště); Příležitosti O1 zlepšování ukazatelů migračního pohybu obyvatel – využití migračního potenciálu širšího regionu; O2 využití výhod silně urbanizovaného jádrového území kraje; O3 dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel; O4 rozvoj podnikání - další zlepšování podmínek zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva; Hrozby T1 celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva; T2 pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve městě Frenštátě pod Radhoštěm;
48
10.
BYDLENÍ
Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů z r.2001 bylo v SO ORP 6718 trvale obydlených bytů a 822 neobydlených bytů. Podíl neobydlených bytů je mírně podprůměrný, což je dáno nízkým podílem těchto bytů ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pouze malá část (cca 10% neobydlených bytů je neobyvatelných), zbytek je součástí široce pojatého druhého bydlení (spolu s objekty individuální rekreace a jinými objekty užívanými k druhému bydlení). Tab. č. 10.1 Bytový fond (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) okres .město – obec …část města, obce ČR
okr. Nový Jičín celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
celkem
4366293
Byty trvale obydlené celkem v v rodinných bytových domech domech 3827678 1632131 2160730
celkem
538615
neobydlené % podíl užívané neobydl. k rekreaci byty 12,3% 175225
62755
56965
28888
27610
5790
9,0%
953
7540 211 4647 576
6718 182 4244 468
3402 182 1152 457
3275 0 3071 6
822 29 403 108
10,9% 13,7% 8,7% 18,8%
251 11 68 39
606
528
446
79
78
13,0%
21
811 689
691 605
589 576
98 21
120 84
14,8% 12,2%
87 25
Hodnocení úrovně bydlení v obcích je možné především pomocí charakteristik vybavenosti bytů, plošné charakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výraznější rozdíly. Především pokud jsou zohledněny rozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, z velké části se nacházejí v panelových bytových domech (vlivem města Frenštát pod Radhoštěm kde jsou koncentrovány na sídlištích). Tab. č. 10.2 Vybavenost trvale obydlených bytů (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) územní jednotka
trvale obydlené trvale obydlené byty byty s ústředním byty s vodovodem v bytě nebo etážovým vybavené plynem vytápěním abs. v% abs. míra v % abs. v% ČR 2 453 702 64% 3 770 500 99% 3 127 314 82% 71% 6626 99% 5941 88% celkem SO ORP 4738 Bordovice 135 74% 182 100% 159 87% Frenštát p.R. 3369 79% 4215 99% 3856 91% Lichnov 357 76% 462 99% 412 88% Tichá 12 2% 503 95% 418 79% Trojanovice 360 52% 672 97% 546 79% Veřovice 505 83% 592 98% 550 91%
49
trvale obydlené byty v domech z panelů abs. 1 215 243 2272 0 2084 27 63 79 19
v% 32% 34% 0% 49% 6% 12% 11% 3%
Následující tabulka dokumentuje především skutečnost, že v posledním období 1991-2001 bylo v SO ORP získáno 8% nových bytů (vzhledem k celkovému počtu trvale obydlených bytů v r.1991), průměr ČR je a průměr okresu Nový Jičín je prakticky stejný). Z další tabulky pro rodinné domy je patrné, že bytová výstavba v rodinných domech vykazovala opět podobnou intenzitu jak průměr ČR. Tab. č. 10.3 Vybrané ukazatele stáří bytového fondu celkem (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) územní jednotka
Byty trvale obydlené byty postavené v období Celkem 1946-1980 1981-1990 1991-2001 ČR 3 827 678 1 868 940 49% 627 486 16% 313 769 8% 31583 55% 10124 18% 4466 8% okr. Nový Jičín 56965 3965 59% 1191 18% 548 8% celkem SO ORP 6718 Bordovice 182 100 55% 29 16% 12 7% Frenštát p.R. 4244 2592 61% 828 20% 282 7% Lichnov 468 274 59% 47 10% 48 10% Tichá 528 282 53% 67 13% 63 12% Trojanovice 691 390 56% 105 15% 74 11% Veřovice 605 327 54% 115 19% 69 11%
nezjištěno 37 545 514 103 0 83 1 2 13 4
Tab. č. 10.4 Vybrané ukazatele stáří bytového fondu (byty v rodinných domech) (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) územní jednotka
Byty trvale obydlené byty v RD postavené v období v RD 1946-1980 1981-1990 1991-2001 ČR 1 632 131 629 643 39% 217 019 13% 172 703 11% 13230 46% 4252 15% 3113 11% okr. Nový Jičín 28888 1828 54% 470 14% 385 11% celkem SO ORP 3402 Bordovice 182 100 55% 29 16% 12 7% Frenštát p.R. 1152 626 54% 133 12% 123 11% Lichnov 457 266 58% 47 10% 48 11% Tichá 446 224 50% 55 12% 63 14% Trojanovice 589 296 50% 103 17% 72 12% Veřovice 576 316 55% 103 18% 67 12%
nezjištěno 19 625 280 34 0 17 1 2 10 4
Nižší intenzita bytové výstavby ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jako celku je patrná z evidence ČSÚ v posledních letech. Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Frenštátě pod Radhoštěm a Veřovicích. Na druhé straně obec Lichnov a Trojanovice vykazují intenzitu bytové výstavby nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. Většina SO ORP patří k široce vymezenému suburbanizačním pásu Moravskoslezského kraje v regionu Třinec-Ostrava-Frenštát pod Radhoštěm, s centrem v okolí Čeladné.
50
Tab. č. 10.5 Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ) bytů/1000 obec/ rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
celkem
ČR
24758
27291
27127
32268
32863
30190
41649
216146
3,02
celkem SO ORP Bordovice
35
35
23
31
66
43
43
276
2,10
2
3
2
1
0
0
8
2,12
Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
16 6 6 3 2
12 5 2 6 7
10 4 6 7 2
28 5 11 18 3
28 4 0 7 4
26 8 4 1 4
133 33 30 48 24
1,67 3,58 2,75 3,33 1,77
13 1 1 6 2
Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ) 70 60
počet bytů
50 40 30 20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok celkem SO ORP
Bordovice
Frenštát p.R.
Lichnov
Tichá
Trojanovice
Veřovice
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
51
obyv./rok
Analýzu systému bydlení v obcích SO ORP je možno dokreslit údaji o vybavení domácnosti automobily a rekreačními objekty. Vybavenost automobily i rekreačními objekty je v regionu (celém okrese Nový Jičín) nižší než průměr ČR. Svědčí do značné míry o hodnotové orientaci a preferencích obyvatel. Tab. č. 10.6 Vybavenost a rekreační možnosti bytových domácností (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) územní jednotka
domácnosti vybavené automobily jedním dva a více ČR 44% 7% 38% 4% okr. Nový Jičín x x celkem SO ORP Bordovice 53% 9% Frenštát p.R. 38% 5% Lichnov 50% 8% Tichá 47% 8% Trojanovice 47% 9% Veřovice 47% 7%
počet automob rekreační objekt jiné možnosti – automobilů ilů na vlastní rekreační objekt 100 domácnosti obyvatel abs. podíl v abs. podíl v % % 2 372 370 23 432 901 11% 293 589 8% 51 172 19 6 782 6% 6 394 6% 3831 20 540 8% 295 4% 140 26 7 4% 3 2% 2148 19 424 10% 234 6% 325 25 12 3% 3 7% 350 23 28 5% 14 3% 483 24 40 6% 23 3% 386 20 29 5% 18 3%
V současnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu cenzových domácností, nikoliv např. odpad bytů. Je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby), tj. poklesem zalidněnosti bytů Právě růst podílu domácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušeně tvrdit, že vyvolá poptávku především po malých bytech. Tento vývojový faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsou obvykle změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností. Posuzování „přirozené-chtěné“ míry soužití domácností se stává stále problematičtější se změnami forem rodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území – jeho vesnické zástavbě existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. Poměrně diskutovaným problémem bilancí vývoje počtu obyvatel a bytů zůstává i odpad trvale obydlených bytů. Oficiálně vykazovaný odpad bytů ČSÚ – tzv. zrušené byty zahrnuje pouze část celkového odpadu bytů. Na druhé straně v minulosti uvažovaná intenzita odpadu cca 1% z výchozího počtu bytů ročně se ukazuje v současnosti jako velmi vysoká, skutečný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2-0,5% z výchozího počtu trvale obydlených bytů ročně (vliv na jeho intenzitu má jak věková struktura bytového fondu, tak i poptávka po druhém bydlení v obci). Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by měl odpovídat jak „demografické potřebě“ tak brát i ohled na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce, spádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárokům na podmiňující a vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře). Při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování ÚP obcí je potřeba vycházet z přiměřených bilancí založených na hodnocení: - možností vývoje počtu obyvatel, odhadu poklesu zalidněnosti bytů; - odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení;
52
Dále je potřeba upozornit, že ani poměrně velké čisté přírůstky bytů (blížící se průměrné intenzitě bytové výstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ročně – tj. např. 35-40 bytů ročně ve Frenštátě pod radhoštěm nezaručují „okamžité“ zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě. Pro část mladých rodin je bydlení reálně nedostupné, sociální systém ani v případě narození dítěte není schopen „okamžitě“ zajistit přiměřené bydlení mladých rodin. Na druhé straně značná část domácností v poproduktivním věku obývá „nadrozměrné“ byty a příjmově nadprůměrné domácnosti obývají mnohdy byty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a není dostatečně sociálně orientován. Potenciálním problémem měst včetně Frenštátu pod Radhoštěm jsou především velká panelová sídliště, nejen však panelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale také fungování systému bydlení a veřejných ploch určených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejí programy regenerace panelových sídlišť. Pozitivem je privatizace značné části bytového fondu města. BYDLENÍ - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 relativně mladý bytový fond s nadprůměrnou vybaveností; S2 převažující stabilizované bydlení v rodinných domech v obcích mimo Frenštát pod Radhoštěm; S83 velký zájem o bytovou výstavbu zejména v Lichnově a Trojanovicích; Slabé stránky W1 deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby; W2 značný podíl bytů v bytových panelových domech ve Frenštátě pod Radhoštěm; W3 značný podíl rozptýlené zástavby a tlaky na pokračování v rozptýlené zástavbě; Příležitosti O1 využití výhod silně urbanizovaného jádrového území kraje; O2 dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel; O3 využití obytné atraktivity území a suburbanizačního potenciálu území; O4 využití možností rozvoje sídel logicky vyplývající z rozptýlené zástavby území; O5 zásadní posílení atraktivity bydlení celého regionu v návaznosti na jeho ekonomický rozvoj, doplnění vybavenosti (rozvoj turistického ruchu a rekreace); O6 posílení nabídky ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavby v návaznosti na stávající souvislou zástavbu oddělených sídel; Hrozby T1 nepříznivý vývoj sídelní struktury vyvolaný důsledky sociálně ekonomického vývoje v širším regionu; T2 negativní dopady zhoršených podmínek hygieny životního prostředí na jeho sídelní strukturu, atraktivitu bydlení (těžby, dopravy); T3 zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu; T4 zanedbání údržby bytového fondu, zejména obytných panelových domů; T5 degradace obytného prostoru sídlišť a sociální segregace v bydlení; T6 zanedbání přípravy pozemků pro novou bytovou výstavbu a jejich nevhodná lokalizace;
53
11.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm je zásadní skutečností nadprůměrná velikost obcí a značná míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně dobrá dopravní dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou. Síť základních škol (především ve vesnickém území) je stále velmi významným typem vybavenosti nejen z hlediska této veřejné služby, ale mnohdy i kulturního a společenského života sídel, obcí (soudržnosti obyvatel). Mírné změny v této oblasti přináší zvýšená mobilita obyvatel (růst vybaveností domácností automobily a preference kvalitního specializovaného vzdělání zejména u dětí na druhém stupni základních škol).V řešeném území je oblast školství - postižena poklesem počtu žáků s dopadem do sítě základních škol. U mateřských škol se naopak projevují i opačné trendy (tlak na mírný růst kapacit, po výrazném poklesu do r.2000. Z územně-plánovacího hlediska se důsledky optimalizace sítě škol výrazněji neprojeví, většinou dojde pouze ke změně využití stávajících areálů a budov bez výraznějších negativních dopadů na okolí. Přehled o vybavenosti podávají následující tabulky (zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ), počet škol není shodný s počtem areálů – viz plochy občanského vybavení. Tab. č. 11.1 Občanská vybavenost – školství (školní rok 2005/2006) Obec Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník) Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola (vč.zdravotnické) Škola speciální Základní umělecká škola Vysoká škola-počet Jazyková škola Vyšší odborná škola
Frenštát pod Bordovice Radhoštěm Lichnov 1 2 1
Tichá 1
Trojanovice Veřovice 1 1
.
.
.
1
1
.
. . .
3 2 1
1 . .
. . .
. . .
1 . .
. . . . . .
2 1 1 . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
Situace v komunitní oblasti – je předmětem komunitního plánování jak na úrovni obcí, regionů tak i kraje. Potřeby kapacit v sociální, sociálně-zdravotní oblasti s překryvem i do oblasti bydlení nejsou v současnosti nijak normovány, neexistují jasné cíle v této oblasti. Ve zdravotní oblasti se dlouhodobě hovoří o přebytku kapacit a jejich přesunu do oblasti sociální. V SO ORP Frenštát pod radhoštěm není umístěna nemocnice, pouze řada menších zařízení. Zcela chybí jesle spadající do oblasti zdravotních zařízení. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému. Dlouhodobě se prosazují i v oblasti 54
komunitního plánování záměry přesunu finančních prostředků z dotací sociální zařízení na sociálně potřebné občany s možností výběru kapacit a druhů péče, upřednostnění domácí péče. Tyto změny mohou výrazně zasáhnout i trvale „deficitní“ oblast nabídky kapacit. Záměry vzniku nových kapacit budou mnohem pravděpodobněji realizovány využitím stávajících budov a areálů. V rámci zpracování územních plánů je nutno monitorovat všechny záměry, zejména s dopadem na potřebu nových ploch. Tab. č. 11.2 Občanská vybavenost – sociální oblast (31.12.2006) Obec Vyšší odborná škola Ústavy sociální péče pro dospělé Ústavy sociální péče pro mládež Domy s pečovatelskou službou Domovy důchodců Domov-penzion pro důchodce Škola speciální
Frenštát pod Bordovice Radhoštěm . . . . . . . 2 . 1 . . . 1
Lichnov . . . . . . .
Tichá . . . . . .
Trojanovice Veřovice . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . .
V oblasti kulturních zařízení proběhla redukce a koncentrace zařízení provozovaných na komerčním základě, v celém SO ORP není kino. V regionu se daří se provozovat stále poměrně rozsáhlou síť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Značná je i síť galerií a muzeí. Tab. č. 11.3 Občanská vybavenost – kultura a ostatní (31.12.2006) Frenštát Obec pod Bordovice Radhoštěm Lichnov Veřejná knihovna vč. poboček 1 6 1 Stálá kina . . . Multikino . . . Divadlo . . . Muzeum (včetně poboček a 1 samostatných památníků) . 1 Galerie (vč. poboček a výstavních síní) . 3 1 Kulturní zařízení ostatní . 1 1 Středisko pro volný čas dětí a mládeže . 1 . Zoologická zahrada . . . Sakrální stavba 1 4 1 Hřbitov 1 . 2 Krematorium . . . Smuteční síň . 1 .
55
Tichá . . .
Trojanovice 1 1 . . .
Veřovice 1 . . .
.
1 .
.
1 . 1 .
. .
. .
. .
1 2 . . .
1 . . 1
1 1 . 1
Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde existuje rozsáhlá podpora těchto zařízení ze strany města (specifické vybavení představují skokanské můstky). Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý, představují sportovní zařízení škol. Tab. č. 11.4 Občanská vybavenost – sport (31.12.2006) Obec Koupaliště a bazény* - z toho kryté bazény* Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. školních) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) * 31.12.2001
Frenštát pod Bordovice Radhoštěm Lichnov Tichá . 2 . . . 1 . . 2 . . . . 1
11 8 2 1 . 1 .
1 1 1
10
1
.
Trojanovice Veřovice 1 . . . 3 1 1 . . 1 .
3 1
1
2
2 1 . . .
OBČANSKÁ VYBAVENOST - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 v průměru dobrá vybavenost školou, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP a širšího regionu; S2 dobrá dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm; Slabé stránky W1 potřeba zkvalitnění zařízení rekreačních a volno časových aktivit; Příležitosti O1 dobrá základní občanská vybavenost umožňuje stěhování z měst do venkovského prostoru; O2 možné využití naddimenzovaných objektů vybavenosti (např. škol) pro jiné účely; Hrozby T1 rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti; T2 omezování provozu za účelem jejich optimalizace je hrozbou zdravotnických zařízení zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. T3 nebezpečí lokalizace nadměrných obchodních, podnikatelských kapacit v centrálních a dopravně zatížených lokalitách městské zástavby;
56
2
12.
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Ve vztahu k rekreaci a cestovnímu ruchu je část správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm zařazeno v rámci ÚPN VÚC Beskydy do rekreačního krajinného celku (RKC) 11 Frenštát pod Radhoštěm. Město Frenštát pod Radhoštěm je vedeno jako středisko cestovního ruchu středního významu - nástupní území, obec Trojanovice je vedeno jako středisko cestovního ruchu vyššího významu. V RKC Frenštát pod Radhoštěm je celkem, dle platného ÚPN VÚC Beskydy, evidováno 4 171 lůžek, z toho je 2 820 lůžek v objektech individuální rekreace, 1 351 lůžek v zařízeních hromadné rekreace. Celoročně lze využívat 1 173 lůžek. Do vymezeného RKC 10 Štramberk náleží obce Bordovice, Lichnov, Tichá, Veřovice, dále obce nenáležící do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm - Mořkov, Štramberk a Ženklava. Veřovice a Tichá jsou zařazeny do ostatních významných sídel s rekreační funkcí. Nejsou zde však žádná významná zařízení pro hromadnou rekreaci. Na území vymezených RKC je stanoven zákaz nových staveb pro individuální rekreaci (rekreační chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty). Přípustné jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy. Preferovat se má výstavba ubytovacích zařízení v malých hotelích, turistických chatách, penzionech a ubytování v soukromí. Vzhledem ke stoupajícímu počtu obyvatel, kteří mají zájem o aktivní dovolenou, je nutno počítat i s návštěvníky, kteří budou správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jen procházet nebo projíždět. Kopcovitý terén a pěkná krajina v podhůří Beskyd jsou vhodné pro celoroční sportovní a rekreační využívání, především pro pěší turistiku a cykloturistiku. Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny značené cyklistické trasy: - lokální cyklotrasa č. 6008 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí) vedená přes k.ú. Tichá; - lokální modře značená cyklotrasa č. 6016 (Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, rozcestí) vedená k.ú. Bordovice, k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, k.ú. Trojanovice a k.ú. Veřovice; - lokální cyklotrasa č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Lichnov u Nového Jičína; - lokální cyklotrasa č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhoštěm) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Trojanovice; - cyklookruh Červený kámen vedený k.ú. Lichnov u Nového Jičína; - cyklookruh Holý vrch vedený k.ú. Lichnov u Nového Jičína. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny značené turistické trasy (značení dle KČT): - červená č. 0615 (Štramberk – Žilina – Nový Jičín – Hodslavice – Hostašovice – Trojačka – Krátká – Malý Javorník – Velký Javorník) vedená přes k.ú. Trojanovice; - červená č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice – Ráztoka, hotel) vedená přes k.ú. Bordovice, k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, k.ú. Lichnov u Nového Jičína a k.ú. Trojanovice; - červená č. 0617 (Pustevny, chata – Tanečnice, vrchol – Čertův mlýn – Kněhyně, sedlo – Malá Stolová – Horní Čeladná, kaple – Polana – Smrk, vrchol – Ostravice – Butořanka – Lukšinec – Lysá Hora – Vyšní Mohelnice – Ježánky) vedená přes k.ú. Trojanovice;
57
- červená č. 0621 (Radhošť, u kaple – Černá hora – Rožnov p.R. – Valašská Bystřice – Čarták – Soláň – Pod Kotlovou – Benešky – Polana – Třeštík) vedená přes k.ú. Trojanovice; - modrá č. 2260 (Frenštát p.R. – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula – Černá hora – Radhošť, u kaple – Radhošť, hřeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty – Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm a k.ú. Trojanovice; - modrá č. 2261 (Padolí, rozc. – Velký Javorník, tur. chata) vedená přes k.ú. Veřovice; - zelená č. 4833 (Rožnov p.R. – Dolní Bečva – Radhošť, hřeben – Ráztoka, tur. chata) vedená přes k.ú. Trojanovice; - zelená č. 4839 (Rožnov p.R. – Dolní Paseky – Zadní Javorník – Malý Javorník) vedená přes k.ú. Trojanovice; - zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. - Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) vedená přes k.ú. Bordovice, k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, k.ú. Trojanovice a k.ú. Tichá na Moravě; - zelená č. 4843 (Ondřejník, Solárka – Opálená – Kunčice p. Ondř. – Na Pekliskách – Vyrubanina – Tanečnice, sedlo – Pustevny, chaty – Prostřední Bečva – Pod Kotlovou) vedená přes k.ú. Trojanovice; - žlutá č. 7851 (Veřovice, ŽST – Padolí – Pod Kameničkou) vedená přes k.ú. Veřovice; - žlutá č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy ) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm, k.ú. Lichnov u Nového Jičína a k.ú. Tichá na Moravě; - žlutá č. 7860 (Radegast, socha – Skalíkova louka, chata) vedená přes k.ú. Trojanovice; - žlutá č. 7861 (Ráztoka, tur. chata – Malá Roztoka, můstek – Na Pekliskách) vedená přes k.ú. Trojanovice; - červená místní č. 9604 (AC Frenštát p.R., koup. – Valašská hospoda – Vlčina – Koliba, rozc. – lyžařský areál – Frenštát p.R., host. – AC Frenštát p.R.) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm; - modrá místní č. 9634 (Lyžařský areál – Rekovice, host. – Horečky – Rekovice, host. – Lyžařský areál) vedená přes k.ú. Frenštát pod Radhoštěm. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou vedeny následující naučné turistické stezky: - Naučná stezka Veřovické vrchy – je vedena po žluté turistické značce z Valašského Meziříčí přes Krhovou na hřeben Veřovických vrchů, kde pokračuje po červené značce k chatě na Velkém Javorníku. Ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena přes k.ú. Veřovice; - Naučná stezka Radegast – je vedena po Beskydském hřebeni mezi Pustevnami až na vrchol Radhoště ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. Stezka je v krátkém úseku vedená přes k.ú. Trojanovice; - Lašská naučná stezka – je vedena z Kopřivnice do Michnova a zpět v trase Husova lípa – Jasníkova studánka – Hřeben Brd – Pískovna – Rozcestí čarodějnic – Hrad Šostýn – Raškův kámen – Janíkovo sedlo – Červený kámen – Okružní cesta – Kamenárka – Bílá hora – Váňův kámen – Muzeum Fojtství – Masarykovo náměstí – Sad dr. E. Beneše. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena přes k.ú. Lichnov u Nového Jičína.
58
Ke každodenní rekreaci obyvatel slouží sportovní zařízení realizovaná převážně mezi obytnou zástavbou. Bordovice V obci je fotbalové hřiště, předpokládá se jeho rozšíření. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 27 objektů individuální rekreace, novější data nejsou sledována. K tzv. druhému bydlení slouží, dle odhadu uváděného v průzkumech a rozborech pro ÚP obce, cca 60 bytů. K rekraci je obcí pronajímána jedna dřevěnice. Frenštát pod Radhoštěm Ve Frenštátě pod Radhoštěm je celá řada zařízení ke každodenní rekreaci obyvatel. jedná se o sportovní hřiště, krytý bazén, zimní stadion, městskou sportovní halu, letní aquapark, tenisové kurty, dále sportovní zařízení a hřiště v rámci areálů škol, která jsou přístupná i veřejnosti, především zájmových organizacím. Sportovně rekreační zařízení jsou vybudována u ubytovacích zařízení (hotelů, penzionů apod.). Platným ÚP města Frenštát pod Radhoštěm jsou vymezeny plochy k rozšíření ploch pro sportovně rekreační využívání území. V roce 1991 bylo ve městě vykazováno 163 objektů individuální rekreace (dle platného ÚP města), novější data nejsou k dispozici. V zařízeních hromadné rekreace je uváděno cca 220 lůžek. Menší sportovní plochy a zřízení jsou situovány také u zařízení pro školství, mezi obytnou zástavbou jsou situovány drobné plochy veřejné zeleně s víceúčelovými a dětskými hřišti apod. Lichnov V obci je fotbalové hřiště, tělocvična je v areálu školy. Dále je zde Orlovna, kuželna a v centru obce je vymezena plocha pro víceúčelové hřiště. Areál fotbalového hřiště je navržen k rozšíření. Dále jsou v platném ÚP obce vymezeny plochy sjezdovek - západně od zástavby je malá sjezdovka, na Červeném Kameni v severní části obce je sjezdovka, která směřuje na k.ú. Kopřivnice. K individuální rekreaci slouží, dle odhadu v ÚP obce, cca až 130 bytů a dalších zařízení (byty v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty, zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu apod.). V Lichnově není žádné zařízení pro hromadnou rekreaci. Tichá V obci je areál fotbalového hřiště, maloplošné hřiště je v centru obce, z k.ú. Frenštát pod Radhoštěm zasahuje na území Tiché areál jízdárny. ÚP obce navrhuje rozšíření areálu fotbalového hřiště a sportovních ploch ve vazbě na plochy jízdárny. V severozápadní části k.ú. je vymezena plocha pro sjezdové lyžování. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 40 objektů individuální rekreace, celkově je odhadováno, že k rekreaci je využívána také část tzv. neobydlených bytů. Rozsah druhého bydlení je odhadován na cca 90 jednotek. V centru obce je ubytovna se 60 lůžky. Zařízení hromadné rekreace v obci není. Trojanovice V Trojanovicích jsou dvě fotbalová hřiště. V jihovýchodní části obce je na Pustevnách rozsáhlý lyžařský areál. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 483 objektů individuální rekreace. V ubytovacích zařízeních (včetně zařízení hromadné rekreace) je vykazováno cca 950 - 1000 lůžek.
59
Téměř u všech rekreačních zařízení jsou vybudována hřiště a plochy pro rekreaci a sport. V současné době mají některá rekreační střediska a ubytovací zařízení problémy s naplněním kapacit a poskytováním kvalitních služeb dle stoupajících nároků hostů. Veřovice V obci je hřiště u Orlovny, Orlovna, fotbalové hřiště, kynologické cvičiště a malý lyžařský areál. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 63 individuálních rekreačních objektů a 59 neobydlených bytů. Lze předpokládat, že část neobydlených bytů je využívána k rekreaci. Zařízení hromadné rekreace v obce není.
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 Kopcovitá krajina je vhodná téměř celoročně pro pěší turistiku i cykloturistiku, v zimním období pro běh na lyžích. S2 Lyžařský areál na Pustevnách v k.ú. Trojanovice přesahuje svým významem pro zimní sporty rámec SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. S3 Dostatečné kapacity ubytovacích zařízení - především k.ú. Trojanovice. S4 Krásné vyhlídky na krajinu, zajímavé nemovité kulturní památky. S5 Sportovní zařízení pro každodenní rekreaci a sportovní vyžití obyvatel ve všech k.ú. náležících do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Slabé stránky W1 Vysoký počet objektů individuální rekreace různé stavební a architektonické úrovně především v k.ú. Trojanovice. W2 Z ekonomických důvodů nelze pro všechny stavby pro rekreaci zabezpečit kvalitní dopravní obsluhu a sítě technické infrastruktury.
60
Příležitosti O1 Zlepšení poskytování služeb především ve stávajících zařízeních hromadné rekreace a dalších ubytovacích zařízeních. O2 Posilování širších, i mezinárodních vazeb, ve vazbě na turistiku v regionu. O3 Budování a údržba tras pro pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na běžkách. Hrozby T1 Snižování zájmu obyvatel o rekreaci ve stávajících rekreačních zařízeních z důvodu nedostatečných služeb a nedostatečné nabídky náhradního programu při nepříznivých klimatických podmínkách. T2 Nedostatečná propagace oblasti v rámci možností rekreačního využívání území. T3 Další snižování kvality služeb a úrovně zařízení pro hromadnou rekreaci, ubytování a stravování z důvodu neujasněných vlastnických vztahů, poklesu návštěvnosti a s tím souvisejících ekonomických důvodů.
61
13.
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodářské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm značný význam pro další vývoj, zejména vlastního města. Základní údaje o ekonomické aktivitě obyvatel obcí SO ORP přináší následující tabulka. Nejaktuálnější údaje v této struktuře s výjimkou nezaměstnanosti jsou k dispozici z roku 2001. Tab. č. 13.1. Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) územní jednotka
ekonomicky aktivní
ČR okres Nový Jičín celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
celkem 5 253 400 80186 9201 294 5640 651 729 986 901
v% 51% 50% 49% 55% 50% 49% 47% 48% 46%
ekonomicky aktivní vyjíždějící za prací v zemědělství * abs. míra v % abs. v% abs. v% 486 937 9,3% 230 475 4,4% 1 726 877 33% 10876 13,6% 3808 4,7% 34752 43% 833 9,1% 268 2,9% 4184 45% 25 8,5% 19 6,5% 238 81% 534 9,5% 84 1,5% 1607 28% 45 6,9% 31 4,8% 509 78% 59 8,1% 53 7,3% 529 73% 82 8,3% 39 4,0% 710 72% 88 9,8% 42 4,7% 591 66% nezaměstnaní
*včetně v rámci obce
Možnosti zaměstnanosti obvykle vytvářejí hlavní rámec prosperity většiny sídel, přesněji řečeno regionů. Tyto hospodářské regiony jsou formovány, vymezovány zejména podmínkami pohybu za prací. V případě SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm je tímto regionem většina okresu Nový Jičín, západní část okresu Frýdek Místek, sever okresu Vsetín a omezeně i město Ostrava. Do Frenštátu pod Radhoštěm dojíždí za prací výrazně více obyvatel, než z něho vyjíždí, saldo pohybu je cca 1700 osob. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i za srovnatelná města, která potvrzují „pozice“ města z hlediska pohybu za prací. Tab. č. 13.2. Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001)
Kraj celkem Český Těšín Frenštát p.Radhoštěm Frýdlant n.O. Hlučín Havířov Jablunkov Karviná Kopřivnice Orlová Opava Třinec
dojíždějící do vyjíždějící z obce saldo dojížďky obsazená pracovní místa obce z toho z toho z toho na 1000 zacelkem celkem celkem celkem denně denně denně městnaných 1) 183275 166393 200280 170198 -17005 -3805 513096 968 2719 2372 4626 4004 -1907 -1632 8909 824 3143 1585 1536 3894 1479 9538 3514 3829 13415 9150
2946 1484 1411 3550 1394 8940 3306 3661 11781 8642
1421 1967 3633 16699 1413 7324 3806 7841 4334 2597
1090 1662 3308 14741 1245 6211 3109 7055 3238 1888
62
1722 -382 -2097 -12805 66 2214 -292 -4012 9081 6553
1856 -178 -1897 -11191 149 2729 197 -3394 8543 6754
6805 3793 3828 20257 2484 27379 10426 9926 37090 22809
1339 909 646 613 1027 1088 973 712 1324 1403
Tab.č. 13.3. Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých mikroregionech (zdroj:MPSV) mikroregion / rok 12/2005 8/2006 8/2007 8/2008
Bílovec 13,6% 11,4% 8,3% 6,0%
Frenštát p.R. 8,1% 7,2% 5,3% 4,6%
Kopřivnice 11,5% 9,8% 5,8% 4,3%
Nový Jičín 11,1% 9,7% 6,6% 6,0%
Odry 13,6% 11,7% 9,2% 6,9%
Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech 16,00% 14,00%
procenta
12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% Bílovec
Frenštát p.R.
Kopřivnice
Nový Jičín
Odry
mikroregiony XII.05
VIII.06
VIII.07
VIII.08
Limitujícím faktorem rozvoje SO ORP je situace v zaměstnanosti obyvatel. Okres Nový Jičín, ale i blízký Frýdek Místek, Ostrava vykazují dlouhodobě vysokou úroveň nezaměstnanosti v rámci ČR. Samotný SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm však vykazuje úroveň nezaměstnanosti výrazně nižší. leží V posledních letech došlo k výraznému snížení nezaměstnanosti, které je patrné z předcházející tabulky. Hodnocení nezaměstnanosti je potřebné spojovat i s dlouhodobým vývojem úrovně mezd. Okres Nový Jičín (údaje za podrobnější území nejsou k dispozici) vykazuje podprůměrnou úroveň hrubých mezd z hlediska celé ČR. Pro základní orientaci v postavení regionu (okresu) jsou uvedeny v následující tabulce míry nezaměstnanosti a úrovně mezd ve vybraných okresech a průměry ČR.
63
Tab. č. 13.4. Nezaměstnanost a průměrné mzdy (velikost a nejlepší pořadí podle okresů)
Okres Praha Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Vsetín Most
Nezaměstnanost průměrná 2007– pořadí ze hrubá mzda 77 okresů v ČR - r.2005 pořadí Kč/měsíc 1.* 23933 69. 15227 60. 16717 76. 15934 51. 17199 64. 15733 72. 19526 54. 16261 18299 77.
pořadí ze 77 okresů v ČR r.2005 pořadí 1. 69. 29. 43. 22. 51. 6. 35. 11.
průměrná hrubá mzda - r.2002 Kč/měsíc 19897 12677 14301 13365 14279 12237 16627 14266 x
pořadí ze 77 okresů v ČR - r.2002 pořadí 1. 69. 24. 46. 25. 51. 3. 26. x
*nejnižší nezaměstnanost, zdroj: ČSÚ Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
Následující podrobná tabulka (z r.2001) doplňuje územní aspekty nezaměstnanosti v podobě vazby na vzdělanostní strukturu obyvatel. Tab. č. 13.5. Vzdělanost obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) urbanistický obvod část města ČR okres Karviná celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Veřovice
VŠ vzdělání 762459 14711 1168 21 819 73 58 108 89
% VŠ vzdělání 9% 5% 6% 4% 7% 6% 4% 5% 5%
vzdělání základní 1975109 62273 3342 87 1850 233 336 446 390
% zákl. vzdělání 19% 22% 18% 16% 16% 18% 22% 22% 20%
Z předcházející tabulky je také patrné zaostávání vzdělanosti obyvatel především v menších obcích. Další vývoj úrovně nezaměstnanosti je obtížně odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediska prognózy vývoje počtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezaměstnanosti, ale
64
srovnání s ostatními konkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu. Tj. zda v Frenštátě pod Radhoštěm bude ve srovnání s výhledovými migračními centry nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Oblasti s nižší nezaměstnaností, vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější. Pro vývoj po r.1990 – při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migracestěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací je regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení - volném trhu bydlení. Právě změna situace v sociální podpoře bydlení by v budoucnu mohla otevřít stavidla migrace z regionu. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). V územním plánu Frenštátu pod Radhoštěm je vymezena řada menších ploch pro funkci výroby a s možností podnikání. Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícím zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě, v dopravně obtížně dostupných lokalitách center měst) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby, podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchto plochách svědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007)
65
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 Podprůměrná úroveň nezaměstnanosti, příznivá zejména s ohledem na podmínky Moravskoslezského kraje. S2 Úspěšné fungování a rozvoj průmyslových zón v širším regionu. S3 Tradice elektrotechnického průmyslu, drobného podnikání v regionu a příznivá úroveň vzdělanosti obyvatel ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Slabé stránky W1 Omezená nabídka volných ploch pro podnikání, objektivně limitovaná zájmy ochrany přírody. W2 „Přenos“ nezaměstnanosti ze širšího regionu Ostravska. Příležitosti O1 Využití přírodních předpokladů území pro rozvoj podnikáni v oblasti cestovního ruchu a rekreace. O2 Další přiměřený rozvoj ploch pro podnikání, zejména „brownfieldů“, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prostředí. O3 Další posilování širších hospodářských vazeb regionu s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu. Hrozby T1 Odliv kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR. T2 Dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu v širším regionu, versus omezené možnosti rozvoje jiných odvětví. T3 Nepřiměřená ekologická a jiná omezení hospodářského rozvoje území, zejména jeho rekreačního využití..
66
II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ 1. PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obecné vyhodnocení podmínek životního prostředí v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vyznívá spíše příznivě. Narušení podmínek hygieny životního prostředí není tak značné jako v ORP Moravskoslezského kraje s rozsáhlou průmyslovou výrobou, nebo důsledky hlubinné těžby černého uhlí. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je obecně v širším regionu vnímán jako území s krásnou krajinou v oblasti Beskyd, s příznivým životním prostředím vhodným k celoroční rekreaci. Tento pohled na území má přímou vazbu na hospodářský rozvoj především v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Kvalita životního prostředí je jedním z významných faktorů ovlivňujících rozhodování obyvatel o trvalém bydlení v obci. Imisní situace přímo na území SO ORP v současnosti nesledují monitorovací stanice, v okrese Nový Jičín jsou novější údaje dostupné pouze za stanici ve Studénce (ČHMÚ, stanice č. 1074). Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/pro rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – nepatřilo území SO ORP k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (pouze méně než 1% území spádového obvodu stavebního úřadu Frenštát pod radhoštěm bylo zařazeno do OZKO). Údaje pro rok 2005 byly nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP pro rok 2006, vycházející z údajů roku 2005 – zařazuje 96,7 % spádového území stavebního úřadu Frenštát pod Radhoštěm mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podobně je hodnocena i situace na základě dat za rok 2006 (údaje ĆHMÚ). Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v organizaci, trasování. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/58, a i při vysoce zatížených komunikacích v centru města Frenštátu pod Radhoštěm. Menším, avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek, jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. V řešeném území je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší. Např. v rámci další aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů). 67
Čistota vod je sledována v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pouze u vodního toku Tichávka. Dá se konstatovat, že jeho čistota je na dobré úrovni. U ostatních vodních toků lze předpokládat podobnou úroveň znečištění. Po výstavbě kanalizace v jednotlivých obcích by mělo dojít k výraznému zlepšení čistoty vod. Z Odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že v SO ORP Frenštát se nachází oblasti, které jsou klasifikovány jako kategorie nízkého, přechodového a středního radonového indexu. Převládá zde kategorie přechodového indexu s nízkým stupněm rizika. Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007) Územní podmínky pro příznivé životní prostředí
SWOT ANALÝZA 1. Provádět osvětu obyvatelstva o potřebě využívání kvalitních a k životnímu prostředí šetrných paliv. 2. Nepovolovat výstavbu staveb a zařízení u kterých lze předpokládat, že se stanou novým zdrojem znečištění ovzduší. 3. Podporovat výstavbu zařízení a staveb pro likvidaci odpadních vod v souladu s platnou legislativou za účelem zlepšení čistoty vod v území, se snahou omezit individuální čištění odpadních vod u staveb pro individuální bydlení a rekreaci, které lze (případně bude možné) napojit na veřejnou kanalizaci. 4. Optimalizovat trasy dopravy z hlediska eliminace negativních dopadů na životní prostředí (hluk, prašnost, bezpečí pohybu chodců a cyklistů). 5. Podporovat komplexní řešení sběru a likvidace odpadů v koordinaci se záměry Moravskoslezského kraje. 6. Pravidelně vyhodnocovat registrované významné krajinné prvky. 7. V maximální možné míře omezovat zásahy do vymezeného územního systému ekologické stability. 8. Stanovit prostorové regulativy pro novou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny, významné vyhlídkové body a stávající stavební dominanty v území. 9. Při vymezování nových ploch pro výstavbu, včetně staveb dopravních, řešit prostupnost krajiny.
68
2. HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ U charakteristiky jednotlivých obcí je nutno vnímat zásadní moment hodnocení hospodářského pilíře širšího regionu – okresu Nový Jičín. I přes místní zlepšení situace je hodnocení z hlediska poměrů ČR stále negativní. Možnosti řešení z hlediska aktivit obcí a územního plánování jsou aktivně využívány, což nelze říci o regionální hospodářské politice, zejména z úrovně ČR a nastavení makroekonomických nástrojů. Vývoj úrovně nezaměstnanosti za celý správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm je obtížně odhadnutelný. Otázkou z hlediska prognózy vývoje absolutní výše nezaměstnanosti je srovnání s ostatními konkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu. Tj. zda ve Frenštátě pod Radhoštěm bude, ve srovnání s výhledovými migračními centry, nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Ovlivňujícím kritériem je struktura pracovních míst, časové nároky na docházku či dojížďku a v nemalé míře také výše výdělku. Oblasti s nižší nezaměstnaností a vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější. Do Frenštátu pod Radhoštěm dojíždí za prací výrazně více obyvatel, než z něho vyjíždí. Pracovní místa jsou tedy především ve městě Frenštátě pod Radhoštěm, v ostatních obcích náležících do SO ORP je situace obrácená, převládá vyjížďka za prací. Územně plánovacími dokumentaci jsou řešeny plochy pro výrobu a podnikání, nicméně se jedná o strukturovaný problém související se vzděláním obyvatelstva, možností využití této nabídky především domácími firmami, podporou podnikání v postižených oblastech jak z pozice místních podmínek, tak z pozice krajské až republikové. Problematika hospodářského rozvoje správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je podchycena i v Politice územního rozvoje České republiky, kde je ORP Frenštát pod Radhoštěm zařazen do Specifické oblasti Beskydy SOB 2. Důvodem zařazení do SOB 2 je stagnace pro oblast důležitých ekonomických odvětví a nerovnoměrné využívání rekreačního potenciálu. Přitom se jedná o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny, přírodně cennou a společensky vysoce atraktivní oblast. Rekreační potenciál krajiny je doporučeno dále rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. V tomto přírodně vysoce hodnotném území jsou evidovány významné zdroje energetických nerostných surovin - ložiska černého uhlí - s nadnárodním významem. Sladit zájmy ochrany přírody a krajiny s rozvojem turistického ruchu, tradičními výrobními aktivitami a s případnými zájmy těžby zemního plynu a černého uhlí bude náročným úkolem. Ekonomické zájmy se tak dostávají do střetu se zájmy na ochranu krajiny a s názory obyvatel území
69
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007) Územní podmínky pro hospodářské podmínky
SWOT ANALÝZA 1. Podporovat rozvoj turistického ruchu, zkvalitňovat a rozvíjet nabízené služby ve stávajících stravovacích a ubytovacích zařízeních. 2. Podporovat rozvoj služeb mimo rekreační centra. 3. V případě prosazení ekonomických zájmů v oblasti těžby surovin - zemního plynu a černého uhlí stanovit podmínky na ochranu území (včetně krajiny), které by mohlo být postiženo důsledky těžby. 4. Podporovat využívání stávajících výrobních areálů, staveb a zařízení pro výrobní a podnikatelské aktivity slučitelné s rekreační a obytnou funkcí správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm.
70
3. SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ Z hlediska soudržnosti obyvatel má velký význam vnímání (percepce) obcí a regionu občany, zda považují své bydliště, region za „svůj a perspektivní“. Vliv na toto vnímání má historický vznik obce ve vazbě na migraci obyvatelstva, vývoj počtu obyvatel, způsob soužití obyvatel v rámci širší rodiny i obce, dostupnost alespoň základní občanské vybavenosti včetně lékařské péče, pracovní příležitosti v obci a jejím okolí a v nemalé míře se stále výrazněji prosazuje požadavek na kvalitní životní prostředí a estetické prostředí v okolí bydliště. Rozhodování o bydlení v obci dále ovlivňuje její dopravní dostupnost jak automobilovou dopravou, tak dopravou hromadnou, ať už autobusovou, nebo železniční. Výraznější nárůst počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm probíhal průběžně od roku 1900 do roku 1991, kdy počet obyvatel stoupl o téměř 6000 obyvatel. Od roku 1991 do roku 2008 dochází k výraznému zpomalení růstu počtu obyvatel, za poslední desetiletí je zvýšení počtu obyvatel historicky nejnižší od roku 1900, téměř srovnatelné s obdobím před a po 2. sv. válce, kdy ve všech obcích spadajících do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k poklesu počtu obyvatel, kromě města Frenštát pod Radhoštěm, kde počet obyvatel mírně stoupl. V létech 2001 - 2008 je trend opačný, ve všech obcích spadajících do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k nárůstu počtu obyvatel, kromě města Frenštát pod Radhoštěm, kde počet obyvatel mírně klesl. (Podrobněji viz oddíl I., kapitola 9 RURÚ)
Schéma z Průzkumů a rozborů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s.r.o., 2007) Soudržnost společenství obyvatel území
71
Charakteristika jednotlivých obcí Bordovice Založení obce nelze jednoznačně doložit, její vznik se předpokládá ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1396. V roce 1871 odešlo za prací mnoho rodin do Ameriky. Od roku 1886 našlo mnoho obyvatel práci ve vápencových lomech ve Štramberku, případně v Kopřivnici a dochází k nárůstu počtu obyvatel v obci. S mírnými výkyvy je počet obyvatel v obci od roku 1900 stabilizovaný. V obci je základní občanská vybavenost - prodej smíšeného zboží, mateřská škola, hřiště, kaple. Společenský život v obci zajišťuje převážně Sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota Sokol aj. Frenštát pod Radhoštěm Písemné doklady s přesným datem vzniku města se nedochovaly, pravděpodobně se bude jednat o období okolo roku 1293. Počet obyvatel ve městě poměrně plynule stoupal od roku 1900 až do roku 1991, v letech 1991 - 2001 se nárůst počtu obyvatel zpomalil a od roku 2001 do roku 2008 dochází k mírnému poklesu počtu obyvatel. Občanská vybavenost z oblasti školství je dostatečná i na úrovni středních škol, dále je zde řada zařízení pro kulturní vyžití obyvatel (dům kultury, kino, knihovna, muzeum, galerie, kostely aj.). Ve správním území města je celá řada zařízení pro sport a rekreaci. Dále jsou budovány nové cyklotrasy s možností výběru malého nebo velkého okruhu kolem Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic. Frenštát pod Radhoštěm je nástupním centrem do turistické oblasti Beskyd.
Lichnov Lichnov vznikl koncem 13. století jako kolonizační ves lánového typu. Zakládací listina, údajně z roku 1293, se nedochovala. Obdobně jako v Bordovicích probíhalo ve 2. polovině 19. století vystěhování mnoha rodin do Ameriky, konkrétně do Texasu, za prací. Ke konci 19. století našlo mnoho obyvatel práci ve vápencových lomech ve Štramberku, případně v Kopřivnici a dochází k nárůstu počtu obyvatel v obci. S mírnými výkyvy je počet obyvatel v obci od roku 1900 stabilizovaný. V obci je základní občanská vybavenost - prodej smíšeného zboží, mateřská škola, základní škola (dojíždějí zde i děti z Bordovic) hřiště, kostel. Lichnov je znám cyklistickým maratónem dvojic s mezinárodní účastí. Na území Lichnova je situován vrchol sjezdovek lyžařského areálu města Kopřivnice. Přes obec vedou trasy spojující město Frenštát pod Radhoštěm s městy Štramberkem a Kopřivnicí. Tichá První zmínka o obci Tichá pochází z roku 1359. Počet obyvatel v obci od roku 1900 mírně kolísá. V obci je základní občanská vybavenost (mateřská škola, základní škola, prodejny smíšeného zboží, kulturní dům aj.). Nadobecní význam má Ústav sociálních služeb (provozuje v obci objekt s týdenním pobytem mládeže). V obci je několik sdružení, např. Dobrovolný hasičský sbor, Český zahrádkářský svaz Tichá, TJ Sokol, Český svaz včelařů aj.
72
Trojanovice Zakládací listina obce Trojanovice pochází z roku 1754. Jedná se o pasekářskou obec. Paseky začaly vznikat okolo roku 1300. Pasekářský charakter zástavby byl narušen až kolektivizací zemědělství a výstavbou chat. Od roku 1850 do roku 1890 se z Trojanovic vystěhovalo přes 500 obyvatel do Texasu za prací. Od roku 1900 počet obyvatel v obci mírně kolísá. Je zde ale celá řada staveb pro rekreaci individuální, řada hotelů, ubytoven a penziónů. V obci je základní občanská vybavenost (mateřská škola, základní škola, ordinace lékařů, prodejny smíšeného zboží aj.). Populární je lyžařský areál na Pustevnách a lanová drána od hotelu Ráztoka na Pustevny. V obci je valašský soubor písní a tanců Radhošť, hasičský sbor, jezdecký klub, dvě tělovýchovné jednoty. Převážná část obce je zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Veřovice Veřovice vznikly jako kolonizační lánová ves, pravděpodobně koncem 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1411. Podobně jako z jiných obcí odešla v 2. polovině 19. století za prací do Ameriky, hlavně do Texasu, více než jedna pětina obyvatel. Přesto počet obyvatel od roku 1900 stále stoupá s výjimkou poklesu počtu obyvatel v létech 1970 až 1980. V obci je základní občanské vybavení (mateřská škola, základní škola, prodejny smíšeného zboží, ordinace lékařů, kulturní dům, kostel aj.).
CELKOVÉ HODNOCENÍ Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení hospodářského rozvoje (zejména z hlediska zaměstnanosti obyvatel). Toto ohrožení negativně ovlivňuje poměrně dobré podmínky sociální soudržnosti obyvatel řešeného území. Jako mírně příznivé (z pohledu širšího regionu), až průměrné z hlediska širších poměrů ČR, je možno hodnotit podmínky pro příznivé životní prostředí. Specifickou hodnotou řešeného území je jeho rekreační potenciál ve vazbě na CHKO Beskydy. S ohledem na funkci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek, především však v rámci širšího regionu (realizace průmyslových zón v Kopřivnici, Mošnově, částečně i zóny Nošovice), ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekreační funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje, který by však neměl překročit měřítka a limity obcí v SO ORP (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i rekreačního potenciálu území a přiměřených podmínek vybavenosti obce). Předpoklady nové bytové výstavby, rozvoj infrastruktury, udržování a vytváření tradic společenských akcí na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm přispívají k posílení soudržnosti obyvatelstva. Důležitým prvkem bude také vyrovnání příjmů v rámci ČR.
73
III. URČENÍ K PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ 1) URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ PROBLÉMY Urbanistické problémy 1. Omezit další návrhy ploch pro výstavbu ve vzdálenosti do 50 m od lesa. 2. Při vymezování ploch pro výstavbu respektovat, případně řešit dopravní přístup na zemědělsky obhospodařované pozemky. 3. Při návrhu ploch pro výstavbu na odvodněných pozemcích řešit zachování funkčnosti meliorací. 4. Nenavrhovat rozšiřování zastavitelných ploch do velkých celků obhospodařované půdy pokud nejsou využity zastavitelné plochy vymezené platnou ÚPD. 5. V případě vymezování nových ploch pro výstavbu řešit ochranu zástavby před přívalovými dešti a splachy z polí. 6. Prověřit vymezené plochy k zástavbě ve stanoveném záplavovém území vodních toků Lubina a Tichávka. 7. V maximální možné míře omezovat zásahy do vymezeného územního systému ekologické stability. 8. Stanovit prostorové regulativy pro novou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny, významné vyhlídkové body a stávající stavební dominanty v území. 9. Při vymezování nových ploch pro výstavbu, včetně staveb dopravních, řešit prostupnost krajiny. 10. Rozvoj individuální obytné zástavby řešit včetně ploch pro občanskou vybavenost každodenní potřeby, veřejnou zeleň a hřiště. 11. Sledovat ekonomii výstavby - náklady na budování a údržbu komunikací a technické infrastruktury při vymezování zastavitelných ploch. 12. Zastavitelné plochy vymezovat s ohledem na uspořádání okolní zástavby, vazby na stávající dopravní obsluhu území a technickou infrastrukturu. Ponechávat dostatečné rezervy pro dopravní obsluhu ploch. 13. Řešit propojení, případně zkvalitnit propojení jednotlivých ploch pro rekreaci, vazby na zajímavosti, památky a vyhlídky převážně pomocí cykloturistických tras v rámci širšího okolí. 14. Podporovat zkvalitnění služeb ve stávajících zařízeních pro rekreaci regulací podmínek pro výstavbu v těchto plochách. 15. Využít informační systémy o přírodních a historických hodnotách správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm k rozvoji cestovního ruchu. 16. Posilovat atraktivitu bydlení v návaznosti na zlepšování životního prostředí, ekonomický rozvoj, doplnění veřejné infrastruktury z oblasti občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. 17. Respektovat nutnost dostavby vodovodních řadů pro navržený rozvoj zastavitelných ploch. 18. Respektovat nutnost realizace staveb a zařízení pro likvidaci odpadních vod v území, kde dosud kanalizace nebyla vybudována. 19. Nutnost realizace staveb a zařízení pro zajištění dodávek energií a tepla pro zastavitelné plochy. 20. V územním systému ekologické stability je potřeba upřesnění napojení na sousední území (mimo správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm). 21. V území Trojanovic a Veřovic není v územním plánu upřesněno vymezení minimálního rozsahu ÚSES – rozsah nadregionálního ÚSES je mnohonásobně větší než je nutné (má důsledky na daňový příjem obce – daň z nemovitostí).
74
22. 23.
24. 25.
V Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje není ÚSES vymezen na území CHKO Beskydy. V Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje je navíc vložen regionální tah podél toku Lubiny - není v ÚPN VÚC Beskydy ani v jiné ÚPD. Na hranicích správních území obcí jsou rozdíly ve vymezení prvků ÚSES, což je dáno různým datem zpracovávání územních plánů. Při zpracování nových ÚP obcí, případně změn platných ÚP prověřit rozsah vymezených prvků ÚSES: dle ÚPN VÚC Beskydy - RK 1556 na území Veřovic je nutné vymezit na koridoru plochu vloženého LBC (změna grafického značení); dle Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje - generelem je nově navržen regionální biokoridor podél toku Lubiny v území obcí – Tichá, Lichnov, Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice, v současné dob je v ÚP obcí v této trase zakreslen lokální biokoridor s LBC, problematický bude jeho průběh zástavbou obcí. nadregionální ÚSES - hranice Trojanovice / Veřovice - nutnost upřesnit hranice regionálního biocentra 134 Kamenárka na hranicích Bordovic, Trojanovic a Veřovic, resp. nově vloženého regionálního biocentra pro horskou osu tohoto biokoridoru (Velký Javorník); dle ÚPN VÚC Beskydy - NRBC 103 – prověřit úpravy hranic v ÚP Trojanovic s ÚP VÚC; - K 145 (K144-Radhošť,Kněhyně) má v území Veřovic a Trojanovic osu horskou a mezofilní bučinnou – obě je nutné v územních plánech podrobně zapracovat – vymezit vlastní šíři jednoduchých biokoridorů a vložená LBC a vložená RBC; dle Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje - území CHKO Beskydy s nadregionálními prvky ÚSES není zahrnuto do Generelu dle Nadregionální a regionální ÚSES ČR, ÚTP - RBC 134 Kamenárka vložené do -NRBK K145, horské osy je v ÚP VÚC vyznačeno v jiném ploše dle ÚP obcí - hranice Tichá na Moravě / Lichnov u Nového Jičína – v Lichnově je nadregionální koridor K 144 překračující Lubinu kreslen jako lokální.
Dopravní problémy 1. Pro vedení přeložek silnice I/58 (příčnice ve Frenštátu pod Radhoštěm a přeložky v Lichnově a Tiché je nutno územně stabilizovat do vymezených zpřesněných koridorů, kde dojde pouze k minimálním střetům s prvky ochrany přírody. 2. Pro vedení přeložek silnice II/483 (přeložka ve Vepřovicích a přeložky v Lichnově a Tiché) je nutno územně stabilizovat do vymezených zpřesněných koridorů, kde dojde pouze k minimálním střetům s prvky ochrany přírody. 3. Řešení výhledových úpravy celostátní železniční trati č. 323 ve Frenštátu pod Radhoštěm. 4. Cykloturistické trasy vedené po frekventovaných komunikacích s motorovou dopravou. 5. Cykloturistické trasy navržené v rámci jednotlivých územních plánech vzájemně nenavazují.
75
6. 7. 8.
Nedostatečné šířky stávajících komunikací ve vazbě rozvoj navržené zástavby jejíž obsluha je možná z těchto stávajících komunikací. Zatížení centra města Frenštátu pod Radhoštěm negativními vlivy z tranzitní dopravy, nutnost vybudování přeložek silnic I/58 a II/483. Nedostatek parkovacích a odstavných ploch zejména ve městě Frenštátě pod Radhoštěm. Nutno prověřit možnosti řešení.
Hygienické problémy 1. Nepovolovat výstavbu staveb a zařízení u kterých lze předpokládat, že se stanou novým zdrojem znečištění ovzduší. 2. Navrhnout stavby a zařízení pro likvidaci odpadních vod za účelem zlepšení čistoty vod v území. 3. Optimalizovat trasy dopravy z hlediska eliminace negativních dopadů na životní prostředí (hluk, prašnost, bezpečí pohybu chodců a cyklistů). 4. Podporovat komplexní řešení sběru a likvidace odpadů v koordinaci se záměry Moravskoslezského kraje (výstavba krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji v areálu jámy Barbora (OKD, a.s., Důl Darkov, v.o .j., Barbora).
2) STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1. Vymezení zastavitelných ploch na odvodněných pozemcích. 2. Střet vymezených prvků regionálního územního systému ekologické stability s vymezenou trasou pro přeložku silnice. 3. Střet vymezených prvků regionálního územního systému ekologické stabilit s vedením VVN a VN. 4. Střet prvků lokálního územního systému ekologické stability s trasami dopravy. 5. Střet prvků lokálního územního systému ekologické stability s trasami VVN a VN. 6. Vymezení zastavitelné plochy v záplavovém území. 7. Vymezení zastavitelných ploch v ochranném pásmu lesů. 8. Hustá síť koridorů energetické infrastruktury a jejich ochranná pásma významně omezují možnosti využívání území. 3) OHROŽENÍ ÚZEMÍ RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY VČETNĚ POVODNÍ 1. Nutno respektovat vymezená sesuvná území. V případě požadavku na výstavbu v tomto vymezeném území nutno provést geologický průzkum, upřesnit hranici sesuvného území a v případě povolení výstavby stanovit podmínky pro zabezpečení stavby. 2. Dne 21.11.1996 a 27.3.1998 vydalo MŽP ČR Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava – město (změna rozhodnutí č.j. 580/485/22/A-10/04 ze dne 30.7.2004). Hranice jednotlivých ploch stanovených v těchto podmínkách, ke kterým se vztahuje omezení pro zástavbu, jsou znázorněny v grafické části. Plochy označené A, B1, C1, C1, představují území ve vlivech důlní činnosti (respektive v předpokládaném vlivu), plochy B0, B01, C01 představují území ovlivněné ukončenou důlní činnosti a plochy označené C2 představují území mimo vlivy důlní činnosti. 76
V řešeném území se vyskytují tyto plochy: C2 – veškeré stavby a zařízení, nesouvisející s dobýváním, jsou v takto označených plochách umísťovány a povolovány, aniž by vyžadovaly provedení zvláštních opatření proti účinkům poddolování. B1, C1, C1,1 – v takto označených plochách je nutno stavbu zajistit s ohledem na tyto deformační parametry podle ČSN 730039 (Navrhování objektů na poddolovaném území). Veškeré stavby a zařízení, nesouvisející s dobýváním, jsou v těchto plochách umísťovány a povolovány na základě závazného stanoviska.
IV.
ZÁVĚR
Územně analytické podklady (ÚAP) a rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Havířov jsou zpracovány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Tyto podklady budou v souladu s výše citovaným zákonem průběžně aktualizovány podle aktuálního stavu využití území i z hlediska aktuálnosti záměrů na změny ve funkčním využití území, v řešení dopravy a technické infrastruktury i s ohledem na záměry Politiky územního rozvoje České republiky a Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
77
PŘÍLOHA - SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK a.s. ATS BC BK BD BP BTS CO CZT ČHMÚ ČOV č.p. ČR ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP CHKO CHOPAV k. ú. KÚ MSK LHP MK MO MŠ MŽP NN NPP NPÚ NRBC NRBK NTL OMD OP OPB ORP OZKO parc. č. PHM POH PPk PR PUPFL PÚR RBC RBK
- Agentura ochrany přírody a krajiny - akciová společnost - automatická tlaková stanice - biocentrum - biokoridor - bytový dům - bezpečnostní pásmo - základová převodní stanice (base transceiver station) - civilní ochrana - centrální zásobování teplem - Český hydrometeorologický ústav - čistírna odpadních vod - číslo popisné - Česká republika - Český statistický úřad - Český ústav zeměměřický a katastrální - dolní tlakové pásmo - ekvivalentní obyvatel - horní tlakové pásmo - chráněná krajinná oblast - chráněná oblast přirozené akumulace vod - katastrální území - Krajský úřad Moravskoslezského kraje - lesní hospodářský plán - místní komunikace - místní obslužná (komunikace) - mateřská škola - Ministerstvo životního prostředí - nízké napětí - národní přírodní památka - Národní památková ústav - nadregionální biocentrum - nadregionální biokoridor - nízkotlaký - odchovna mladého dobytka - ochranné pásmo - odchov plemenných býků - obec s rozšířenou působností - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - parcelní číslo - pohonné hmoty - plán odpadového hospodářství - přírodní park - přírodní rezervace - pozemky určené k plnění funkcí lesa - politika územního rozvoje - regionální biocentrum - regionální biokoridor
78
RD RKS RS RSU SHR SO SOB s.p. st. STG STL STOÚ SÚ SV TKO TO TPM TR TS TTP TÚ TUV ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS VTL VÚ VÚC VVN VVTL ZP ZPF ZŠ
-
rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník spádový obvod specifická oblast státní podnik stavební skupina typů geobiocénu středotlaký stálý tlakově odolný úkryt sídelní útvar skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod tržní produkce mléka trafostanice transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna teplá užitková voda účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí, příp. vodárenská nádrž veřejně prospěšné stavby vysokotlaký vojenský újezd velký územní celek velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký zvláštní povodeň zemědělský půdní fond základní škola
79