Bude se EU muset obejít bez nových ruských plynovodů nebo se spíše obejde Rusko bez dodávek plynu do EU?

STRATÉGIE A KONCEPCIE

SLOVGAS❙jún 2015

Bude se EU muset obejít bez nových ruských plynovodů nebo se spíše obejde Rusko bez dodávek plynu do EU? Vladimír ŠTĚPÁN Výstavba nových plynovodů obecně bude závislá na perspektivě užití plynu, ta je stále ještě provázaná s perspektivou ropy.

Perspektiva spotřeby ropy a plynu Perspektiva jednotlivých druhů fosilních paliv je závislá hlavně na vývoji jejich cen, bezpečnosti dodávek a dopadech na ŽP. Ekologické aspekty zvyšují svůj význam, zároveň s tím se ale v užití plynu i ropy prosazují takové směry, které snižují jejich spotřebu a výrazně i emise. Těžba ropy i plynu už není omezena na politicky nestabilní regiony, to je nový trend z posledních let. Díky zkapalněnému plynu a plynu z břidlic, stejně jako těžbě ropy z ropných písků, se zvýšila bezpečnost dodávek ropy i plynu. Cena ropy historicky (během posledních 30 let) se stala nepředvídatelnou (i díky politickým vlivům) a  hodně kolísala, to je patrné i z obr. 1, kde je uveden vývoj cen ropy za posledních 10 let. Mezi roky 2011 až 2014 byla ale cena ropy velmi stabilní, teprve v závěru roku 2014 klesla cena ropy o 50% na úroveň mezi 50-60 USD/barel, viz graf na obr. 2. Střednědobé ale i dlouhodobé prognózy dnes většinou předpokládají, že nízká cena ropy a návazně i plynu se díky těžbě z ropných písků a břidlic, ale i nárůstu těžby v řadě dalších částí světa a výrazně nižší poptávce než se předpokládalo, udrží min. do roku 2020.

Ropa Brent

63,830 USD

26.5.2015

ČR i SR mají velmi dobré předpoklady pro využívání plynu. To otevírá novou perspektivu pro ropu a plyn, v  důsledku toho řada států přepracovává svoji energetickou koncepci a uvažuje tedy i o rozšíření tras pro dopravu plynu. Na všech světových kontinentech s výjimkou Evropy se výrazně zvýší spotřeba plynu a tím i velmi rychle výrazně zlepší stav životního prostředí. Paradoxně, cca po roce 2025 může být stav ŽP v tolik kritizované Číně lepší i výrazně než v Evropě, navíc za  mnohem nižších nákladů. Podívejme se, jak se například zlepšil stav ŽP v USA, ještě nedávno největšího emitenta škodlivin na světě. Náhrada uhlí plynem v USA stejně jako ve V. Británii (zejména v Londýně) dramaticky snížila emise CO2 i jemného prachu a vyčistila ovzduší. V kontrastu s těmito novými trendy ČR řeší jako zásadní otázku problémy s prolomením limitů pro těžbu hnědého uhlí, ale klesající spotřeba plynu, klesající využití tranzitní plynárenské soustavy ČR jde tak trochu mimo zájem ČR a diverzifikace zdrojů plynu žádné praktické výsledky zatím nepřináší. Zdá se, že energetická politika ČR v budoucnu nepřinese zlepšení kritického stavu ŽP, ani snížení cen energií pro odběratele.

Ropa Brent

63,830 USD

26.5.2015 120

140

110

120

100

100

90

80

80

60

60

40

50

20

15 5. .0 01 .15 4 .0 01 .15 3 .0 01 .15 2 .0 01 .15 1 .0 01 .14 2 .1 01 .14 1 .1 01 .14 0 .1 01 .14 9 .0 01 .14 8 .0 01 .14 7 .0 01 .14 6 .0

Vývoj cen ropy Brent za posledních deset let

01

15 1. .0 01 .14 1 .0 01 .13 1 .0 01 .12 1 .0 01 .11 1 .0 01 .10 1 .0 01 .09 1 .0 01 .08 1 .0 01 .07 1 .0 01 .06 1 .0 01 .05 1 .0 01 .04 1 .0

01

obr. 1

obr. 2

Vývoj cen ropy Brent za poslední rok 11

SLOVGAS❙jún 2015

STRATÉGIE A KONCEPCIE

Budoucnost plynu v Evropě Ať už jsou příčiny jakkoliv oprávněné nebo ne, Evropa bojuje sama se sebou. Averze vůči ruskému plynu ze  strany EU jako celku na jedné straně, nesouhlas cca 10 států jihovýchodní Evropy se zrušením plynovodu South Stream pro dopravu ruského plynu na druhé straně, posuzování ekologických přínosů plynu téměř výhradně podle emisí CO2 (přitom výrazně vyšší škody v Evropě způsobují emise jemného rakovinotvorného prachu, které jsou u zemního plynu prakticky nulové). Nekritická a neefektivní podpora OZE v minulosti (výroba elektřiny z FVE činí v ČR cca 2%, přitom dotace v ČR přesáhnou 1 bil. Kč a emise jemného rakovinotvorného prachu neklesly) vytvářejí půdu pro nepříliš přínosné diskuse o  budoucnosti zemního plynu. Nízká cena zemního plynu se prosadí, i přes výše uvedené výhrady budou nové plynovody v Evropě budovány‚ (viz rychlý přechod EU na levné americké uhlí bez ohledu na dopad na ŽP), jejich rozsah bude realizován v závislosti na: • vývoji spotřeby plynu ovlivněné hlavně posuzováním přínosu plynu z ekologického hlediska • postoji k využívání ruského plynu (ten je nejkvalitnější z dosažitelných zdrojů plynu pro EU), kapacita plynovodů pro dopravu ruského plynu je využitá jen z cca 60% • ceně za ruský plyn a plyn obecně v dlouhodobé perspektivě, po dlouhých letech lze předpokládat vstřícnost ruské strany v cenové oblasti • ochotě a schopnosti jednotlivých států EU zajistit diverzifikaci zdrojů plynu z různých teritorií, aby už plyn ve státech jako je ČR nebyl jen ruský (heslo plyn je ruský je často zneužíváno proti využívání plynu). V SR existuje v tomto ohledu objektivnější pohled na plyn. Klesá cena ruského plynu, dle ruského ministerstva hospodářského rozvoje bude za rok 2015 průměrná cena 222 USD/tis.m3, tj. 5 400 Kč/MWh, to by bylo o cca 20% méně než v roce 2014. Roste odmítavý postoj k využívání ruského plynu v některých státech EU i EU jako celku. EU připravuje projekt Energetické unie, návrh byl zveřejněn 25. 2. 2015, praktický přínos tohoto projektu bude ale omezený. Jednou z priorit je snížení závislosti na ruském plynu (žádné konkrétní opatření pro státy střední Evropy ale uvedeno není), dalším společný nákup plynu za celou EU. Proti se už ale postavily státy jako SRN a Francie. Dohled EU nad smlouvami uzavřenými jednotlivými státy na nákup plynu zřejmě realizován bude – toto opatření má ale jen omezený regionální význam. Návrh Energetické unie je velmi obecný, a zdá se, že někdy si jednotlivé cíle odporují. 12

Kapacita tranzitních systémů pro dopravu ruského plynu do Evropy V tab. 1 je uvedena kapacita stávajících plynárenských systémů pro dopravu ruského plynu do Evropy (černě) a zvýšená kapacita po realizaci připravovaných projektů (modro). Současná kapacita činí 255 mld. m3, fyzicky bylo ale v roce 2012 dopraveno jen cca 113 mld. m3 ruského plynu (včetně Turecka cca 130 mld. m3). Přebytečná kapacita tedy činila 142, resp. 125 mld.  m3 za  rok. Nasmlouvaná kapacita pro roky 2020-2025 na  základě dlouhodobých obchodních smluv činí 158 mld. m3 za rok, po realizaci projektů uvedených v tab. 1 se měla zvýšit až na  388 mld. m3 za rok, přebytečná kapacita tedy dle původní strategie měla narůst až na 230 mld. m3 za rok. Kapacity evropských tras pro dopravu ZP do Evropy

tab. 1

Kapacita [mld.m3/rok]

Trasa Ukrajinský plynovod

142

Běloruský směr

35

Blue Stream

16

North Stream + Finsko

55+7

North Stream (III-IV)

55

Yamal - Evropa II

15

South Stream

63

Celkem: existující/budoucí

255/388

Export Gazpromu do Evropy v roce 2012 - 138 mld. m3 (fyzicky 112,6 mld. m3). Smluvní objemy plynu (LTC) pro období 2020-2025 - 158 mld. m3/rok. Přebytek: 142/230 mld. m3/rok

Skutečné dodávky ruského plynu do Evropy (včetně Turecka) v roce 2013 se proti roku 2012 výrazně zvýšily (obr. 3). Gazprom nahradil výpadky plynu z Kataru (ten plyn pro EU bez ohledu na smlouvy přesměroval do Asie z důvodu vyšších cen plynu v Asii) a Norska (technické problémy na straně Statoilu vedly ke snížení dodávek norského plynu).

obr. 3

Skutečné dodávky ruského plynu do Evropy

STRATÉGIE A KONCEPCIE

SLOVGAS❙jún 2015

V roce 2014 klesl export ruského plynu do Evropy a Turecka o 9% na 146,6 mld. m3, v ČR klesla spotřeba plynu (ruského, jiný než ruský plyn se do ČR ale ani SR fyzicky nedodává) o 12% na rekordně nízkou úroveň 7,3 mld. m3.

Změna strategie dodávek plynu na straně EU a následně i Ruska Od roku 2014 lze v důsledku rusko-ukrajinské krize pozorovat výraznou změnu nejdříve ve strategii EU ve vztahu k ruskému plynu a v následné reakci i Ruska ve vztahu k dopravě plynu do Evropy. Lze to nejlépe deklarovat na vývoj projektu South Stream.

obr. 4

Možnosti tras plynovodu South Stream

obr. 5

Nová trasa plynovodu do Turecka – Turecký proud

Plynovod South Stream se během roku 2014 změnil na Turkish Stream Kolem výstavby plynovodu South Stream se v první polovině roku 2014 rozpoutala diskuse, která vedla nejdříve k podpisu řady dohod a pak i k zahájení výstavby řady úseků tohoto plynovodu v různých státech Evropy. South Stream měl přivádět plyn z Ruska přes Černé moře a Balkán do západní Evropy. Měl obejít Ukrajinu, jak si přáli nejen Rusko, ale i státy jihovýchodní Evropy. Podle těchto plánů se měl začít přepravovat plyn od prosince 2015. Ročně měl plynovod přepravit asi 63  mld. m3 plynu, což je zhruba 15% objemu, který Evropa ročně potřebuje. Trasa plynovodu je patrná z obr. 4.

Nový plynovod do Turecka (Turkish Stream) V prosinci 2014 byl projekt South Stream ze strany Gazpromu zrušen jako reakce na požadavek přístupu třetích stran (plynu z jiných zdrojů) do tohoto plynovodu a okamžitě nahrazen dohodou o výstavbě podmořského plynovodu po dně Černého moře směrem na Turecko. Nový plynovod bude ze dvou třetin postaven na  trase plynovodu South Stream, bude mít cílovou kapacitu 63 mld. m3 za rok, z toho 14 mld. m3 je určeno pro Turecko. Téměř 50 mld. m3 bude směrováno na  hranici mezi Tureckem a Řeckem, kde bude vybudováno hraniční předávací místo a realizována výstavba velkých zásobníků plynu (obr. 5). První fáze projektu předpokládá dodávku 16 mld. m3 ročně, plyn by měl téci od roku 2016. Pokud bude chtít Evropa dosáhnout na tento plyn, bude muset na vlastní náklady vybudovat plynovod od hranic Turecka do jihovýchodní Evropy (i to je řešitelný scénář, protože náklady na dopravu plynu se pohybují obvykle mezi 5-10% z hodnoty plynu). Turecko plánuje, že by přes Turecko byl přepravován i plyn z Ázerbájdžánu, Iráku a střední Asie, došlo by tedy k namixování plynu více dodavatelů, tím by byl zřejmě splněn i požadavek EU. Rušení projektů na dopravu ruského plynu do  Evro­ py a dlouhodobý a zásadní přesun tras směrem na jiho­ východní Asii je patrný z tab. 2 a 3.

tab. 2

Zrušené projekty na dopravu ZP do Evropy

Zrušené projekty na dopravu plynu do Evropy

Nabucco

South Stream

Datum zrušení projektu

2012-2013

Prosinec 2014

tab. 3

Nord Stream II (prodloužení do Velké Británie) leden 2015

Nové projekty na dopravu ruského ZP mimo Evropu

Nové projekty na dopravu ruského plynu mimo Evropu

Čína

Turkish Stream

Indie

Datum podpisu dohody

listopad 2014

prosinec 2014

?

Roční kapacita v mld. m3

61

63

60?

Pokud vezmeme v úvahu, že Nabucco a South Stream byly konkurenční plynovody, pak v letech 2013 až leden 2015 byly zrušeny projekty na dopravu ruského plynu do Evropy s kapacitou 120-130 mld. m3 za rok. 13

SLOVGAS❙jún 2015

obr. 6

STRATÉGIE A KONCEPCIE

Existující a plánované trasy pro dopravu ruského plynu do Číny

Z tab. 3 je patrný přesun toků ruského plynu z Evropy do Asie. Plynovody do Číny a Indie budou mít kapacitu 100 až 130 mld. m3 za rok. Turecký plynovod má stejnou kapacitu, jakou měl mít plynovod South Stream. První plynovod do Číny bude zprovozněn v roce 2019, Čína potřebuje snížit spotřebu uhlí, aby zlepšila stav ŽP. Má proto za cíl zvýšit import plynu celkem o 200 mld. m3 za rok, z toho cílový podíl ruského plynu lze odhadnout až na 150 mld. m3 za rok.

Sbližování Ruska s Čínou je realitou, byly podepsány již dvě dohody o plynu Rusko a Čína v listopadu 2014 podepsali rámcovou smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu do Číny, a to takzvanou západní cestou. Čína by se díky těmto dodávkám měla stát větším odběratelem ruského plynu než Evropa. Západní cestou by měl proudit plyn z nalezišť v západní Sibiři. Dodávky by v rámci plánovaného třicetiletého kontraktu měly dosahovat 30 mld. m3 plynu ročně. Existující a plánované trasy pro dopravu ruského plynu do Číny jsou na obr. 6. Byly sjednány hlavní podmínky kontraktu, včetně časového harmonogramu pro výstavbu plynovodu Altaj. Rámcová smlouva rovněž předpokládá, že čínská plynárenská společnost CNPC koupí desetiprocentní podíl ve firmě Vankorněfť, která je divizí ruského ropného gigantu Rosněfť. Gazprom již dříve podepsal dohodu, podle které má do Číny dodávat takzvanou východní cestou 38 mld. m3 plynu ročně. Tato dohoda v hodnotě 400 miliard dolarů počítá s přepravou plynu z nalezišť ve východní Sibiři pomocí plynovodu Síla Sibiře, který je od září 2014 ve výstavbě. 14

Plynovodem dlouhým 4000 kilometrů má do  Číny proudit surovina ze sibiřských nalezišť Čajanda a Kovykta. První z nich má odhadované zásoby plynu 1,2   bilionu a druhé 1,5 bilionu m3.

Plynovod Eastring Česko-slovenští manažeři objíždějí Evropu s projektem nového plynovodu Eastring (obr. 7). Projekt je založen na vybudování nového propojení plynárenského uzlu ve slovenských Velkých Kapušanech s Balkánem. Obousměrným plynovodem by měl proudit na Balkán plyn ze západní Evropy, ale třeba také z Asie přes Turecko opačným směrem. Plynovod by nebyl uzavřen ani dodávkám ruského plynu oběma směry. Realizace tohoto projektu ale naráží na několik slabých míst. Dodávka mimoruského plynu ze západní Evropy na východ SR není příliš reálná. Východní oblasti střední Evropy, kterými by plynovod měl vést, nejsou příliš plynofikované, po trase chybí zásobníky plynu, i  perspektiva zvýšení spotřeby plynu zde zřejmě není na dostatečně velké úrovni. Vyvstává proto obava, aby uvedený projekt neměl negativní vliv na výrazně levnější projekt sever-jih z Polska do Chorvatska přes ČR a SR, který vede plynofikovanými oblastmi s vysokou spotřebou plynu, zásobování v Polsku by mělo být zajištěno ze zásobníku na zkapalněný plyn (ten je možno dovézt z celého světa, v současnosti za  v  principu konkurenceschopných cen – to je zásadní pozitivní změna proti minulým rokům), na území ČR i  SR jsou po trase plynovodu zásobníky, které podpoří spolehlivost zásobování plynem a trasa tohoto plynovodu vede podél již existujících plynovodů v Polsku, ČR i SR, což umožňuje rychlou realizaci výstavby. Realizace tohoto plynovodu se proto zdá být dlouhodobějším cílem.

STRATÉGIE A KONCEPCIE

SLOVGAS❙jún 2015

V každém případě nelze považovat projekty severjih přes Moravu do SR a plynovod Eastring za natolik konkurenční, že se bude realizovat jen jeden plynovod. obr. 7

Trasa plynovodu Eastring

V každém případě nelze považovat projekty severjih přes Moravu do SR a plynovod Eastring za natolik konkurenční, že se bude realizovat jen jeden plynovod. Napojení z ČR na trasu plynovodu sever-jih je nutné, má délku jen 250 km (obr. 8) a je potřebné nejen z hlediska využití zásobníků ČR a SR pro potřeby Polska, ale i pro urychlení procesu náhrady uhlí za plyn v Polsku a tím i zlepšení stavu ŽP v Polsku, ČR i SR.

Pro ČR a SR má realizace plynovodu sever-jih z Polska do Chorvatska s napojením na terminály na zkapalněný plyn zásadní význam.

Závěr Plyn je nejrychlejší a nejlevnější metodou současnosti jak zlepšit velmi špatný stav ŽP v ČR, škody z emisí zejména jemného prachu na ekonomiku ČR se odhadují na desítky mld. Kč za rok. Podobná situace je i v SR. ČR i SR mají velmi dobré předpoklady pro využívání plynu. Zatímco státy jihovýchodní Evropy a Asie musí vynaložit i stovky mld. Kč pro výstavbu plynárenského systému a realizovat ho přesto budou, ČR i SR mají již tento systém vybudovaný na dobré mezinárodní úrovni včetně tranzitního i distribučního systému, jakož i kvalitních zásobníků pro skladování plynu. I když bude zastaven tranzit plynu přes Ukrajinu, je kapacita plynovodů pro dopravu ruského plynu do střední a západní Evropy pro krytí současné výše spotřeby plynu (spotřeba meziročně spíše klesá) dostatečná, a to i přes zrušení výstavby plynovodu Nord Stream II (ten měl být určen pro zásobování V. Británie). Nedostatečná kapacita ve směru na jihovýchodní Evropu má být vyřešena výstavbou plynovodu Turkish Stream (následníka projektu South Stream) a navazujících plynovodů do EU, resp. výstavbou terminálů na  zkapalněný plyn. Význam tohoto plynovodu pro ČR je v současnosti obtížné odhadnout. Nemusí být ale jen negativní, jednou z variant je i napojení na plynárenský systém ČR a návazně i SR.

obr. 8

Projekt sever–jih z pohledu napojení států střední Evropy včetně Ukrajiny 15

SLOVGAS❙jún 2015

STRATÉGIE A KONCEPCIE

Dosažení fyzické diverzifikace zdrojů plynu pro ČR i SR bylo v posledních 20 letech prakticky nemožné. V současnosti se situace výrazně zlepšila, snížení cen plynu a přebytek zdrojů plynu na trhu včetně zkapalněného plynu (cena zkapalněného plynu se výrazně snížila a jeho dosažitelnost se díky poklesu cen LNG v Asii na úroveň cen plynu pro EU zvýšila) poskytuje možnost dosažení relativně levné diverzifikace zdrojů během několika let. Pro ČR a SR má proto realizace plynovodu severjih z Polska do Chorvatska s napojením na terminály na zkapalněný plyn zásadní význam. Diverzifikaci je potřeba realizovat právě v situaci, kdy se mění strategie Ruska dodávat plyn nikoliv na hranici každého státu, ale na hranici EU (riziko tranzitu přes státy jako je Ukrajina se tak může v budoucnu stát rizikem odběratelských států) a  dodávky mimoruského plynu ze západní Evropy jsou dlouhodobou a málo reálnou variantou (např. SRN je nejvíce závislým státem na ruském plynu z celé západní Evropy a situace se v nejbližších letech nezmění). Propojení jednotlivých států a vnitřní trh EU jsou zaměřeny na usnadnění obchodu s plynem. Nemá proto z hlediska dosažení diverzifikace zdrojů a tím i bezpečností zásobování plynem pro ČR a SR zásadní význam. Současná varianta výstavby plynovodu severjih tak, jak jí uvádí MPO, problém neřeší. Počítá se s  omezenou kapacitou tohoto plynovodu a užitím spíše jako záložní trasy. V podmínkách nízkých cen plynu se návratnost a konkurenceschopnost tohoto plynovodu výrazně zlepšila, kapacita tohoto plynovodu by měla být min. 10 mld. m3 za rok, aby se bezpečnost zásobování plynem ČR a SR zlepšila. Realizace plynovodu sever-jih je nejrychlejší a nejlevnější variantou fyzické diverzifikace zdrojů plynu pro ČR i SR.

Diverzifikaci je potřeba realizovat právě v situaci, kdy se mění strategie Ruska dodávat plyn nikoliv na hranici každého státu, ale na hranici EU. Ing. Vladimír Štěpán Je absolventem VŠE v Praze. V plynárenství má více než třicetileté zkušenosti. Specializuje se na ceny, komerční podmínky kontraktů, regulaci a privatizaci. Jako náměstek pro ekonomiku a obchod ČPP byl odpovědný za import a tranzit plynu do Československa. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů plynu. Byl poradcem v řadě mezinárodních projektů na import, tranzit a skladování plynu. Spolupracoval na projektech Pravidla pro trh s plynem v ČR a SR, jako základu pro plynárenskou legislativu v liberalizovaném prostředí. Spolupracuje rovněž s vládní komisí pro vypracování energetické politiky ČR. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních plynárenských konferencích. Od roku 1992 spoluzakladatel, majitel a řídící pracovník společnosti ENA. [email protected]

Politická podpora diverzifikácie zdrojov a trás plynu

16

Ministri zahraničných vecí Bulharska, Rumunska, Maďarska a Slovenska podpísali v máji tohto roku v  Rige deklaráciu podporujúcu spoločné úsilie štyroch kľúčových krajín o diverzifikáciu zdrojov a trás zemného plynu. Krajiny vyjadrili svoju podporu pre implementáciu obojsmerného prepojenia plynárenských sietí na území Bulharska, Rumunska, Maďarska a Slovenska, ako aj pre spoločné úsilie pri hľadaní nových zdrojov plynu a pri diverzifikácii trás. Najlacnejším a najrýchlejším spôsobom na splnenie spomenutých úloh je implementácia projektu Eastring. Jeho výhody Eustream už od minulého roku vysvetľuje svojim partnerom v zahraničí. Diverzifikácia trás a  zdrojov má nielen podporu štátov, ale je zároveň aj

infoservis

prioritou Európskej komisie, ktorá si dala za cieľ zriadiť energetickú úniu. Význam deklarácie podpísanej ministrami štyroch krajín vyzdvihol aj predseda predstavenstva Eustreamu Tomáš Mareček: „Veľké medzinárodné projekty sa bez politickej podpory nezaobídu. Jasná politická podpora dokáže projekty, ktoré sa javia ako extrémne náročné, priblížiť rýchlejšie k realite. “ Združenie európskych prepravcov plynu (ENTSOG) 13. mája tohto roku zaradilo projekt Eastring do svojho desaťročného plánu rozvoja prepravných sietí. Oficiálne zaradenie Eastringu medzi európske projekty je zo strany tejto najdôležitejšej európskej inštitúcie v oblasti pre­ p­ravy plynu ďalším mimoriadne významným krokom pre realizáciu projektu. (TS Eustream)