BUCHLOVSKÝ
ZPRAVODAJ
ČÍSLO 11 • ROČNÍK XVI.listopad 2010
Začátek podzimu 2010 na Barborce
(Foto: -vlk-)
Sbor dobrovolných hasičů Buchlovice, Městys Buchlovice a stárci Roman Šarata, Tereza Tymrová, Ondřej Tomešek a Lucie Tymrová
pořádají
13. a 14. listopadu 2010
MARTINSKÉ HODY S PRÁVEM Program: sobota 13. listopadu
neděle 14. listopadu
od 10.00 – zahájení na náměstí – odchod pro povolení hodů – obchůzka městečku na trase: Lhotka, Kostelní, náměstí, Masarykova, Příční, Helštýn, Zahrady, Podvinohradí, Hraničky, Suchý řádek hrají BUCHLOVJANÉ
10.00 – hodová mše svatá v kostele sv. Martina 11.30 – tanečky na náměstí 13.30 – obchůzka městečku na trase: Hradišťská, Lúčky, Tyršova, Domov pro seniory, Váhovy, Komenského, Boženy Němcové, Řadová
19.30 – zábava „U páva“ hrají BUCHLOVJANÉ 19.30 – zábava Hotel Buchlovice hraje cimbálová muzika RUBÁŠ
19.30 – zábava „U páva“
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
po celý den hrají BUCHLOVJANÉ
1
Výsledky voleb do Zastupitelstva městyse Buchlovice 15. a 16. 10. 2010 Počet Okrsky Voliči Vydané Volební Odevzdané Platné Počet v obálky účast obálky hlasy volených volebních celkem zpr. v % seznamu v % členů zastu- obvodů pitelstva 15 1 2 2 100 2 090 1 322 63,25 1 310 17 936
číslo
1 2 3 4 5
Kandidátní listina název
Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Křesťanská demokratická unie - Čs. strana lidová Sdružení nezávislých kandidátů Buchlovice Česká strana sociálně demokratická
Hlasy Počet Přepočtený Přepočtené Počet mandátů % abs. v % kandidátů základ platných dle počtu hlasů kandidátů 4 702 26,22 15 17 936,00 26,21 4 2 420 13,49
15
17 936,00
13,49
2
3 840 21,41
15
17 936,00
21,40
3
4 279 23,86
15
17 936,00
23,85
4
2 695 15,03
15
17 936,00
15,02
2
Foto: Oldřich Stránský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
2
Zvolení členové zastupitelstva Kandidátní listina
Kandidát
Navrhující Politická strana příslušnost
Hlasy abs. v %
Pořadí zvolení
číslo
název
poř. číslo
příjmení, jméno, tituly
věk
1
Občanská demokrat. strana
3
Němeček František MUDr.
60
ODS
BEZPP
610 12,97
1
1
Občanská demokrat. strana
2
Černý Jiří Ing.
53
ODS
BEZPP
606 12,88
2
1
Občanská demokrat. strana
7
Marek Bedřich
37
ODS
BEZPP
382 8,12
3
1
Občanská demokrat. strana
4
Jaroš Alois MVDr. 49
ODS
BEZPP
355 7,54
4
2
Komunistická str. Čech a Moravy
1
Zálešák Zdeněk Ing.
57
KSČM
BEZPP
349 14,42
1
2
Komunistická str. Čech a Moravy
3
Krystýnek František
51
KSČM
BEZPP
325 13,42
2
3
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid.
1
Dvořan Petr
54
KDU-ČSL
BEZPP
457 11,90
1
3
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid.
6
Večeřová Pavla Mgr.
29
KDU-ČSL
BEZPP
397 10,33
2
3
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid.
3
Rašticová Lenka Mgr.
34
KDU-ČSL
BEZPP
356 9,27
3
4
Sdruž. nezáv. kand. Buchlovice
1
Žižlavský Bořek
48
NK
BEZPP
589 13,76
1
4
Sdruž. nezáv. kand. Buchlovice
2
Karásek Ladislav 45 Ing.
NK
BEZPP
532 12,43
2
4
Sdruž. nezáv. kand. Buchlovice
4
Kořínek Vlastimil 47 Mgr.
NK
BEZPP
375 8,76
3
4
Sdruž. nezáv. kand. Buchlovice
3
Mikulíková Alena 50 Mgr.
NK
BEZPP
370 8,64
4
5
Česká str. soc. demokratická
6
Petrášová Anna Mgr.
52
ČSSD
BEZPP
275 10,20
1
5
Česká str. soc. demokratická
1
Cileček Petr
39
ČSSD
ČSSD
249 9,23
2
(Další volební informace naleznete na http://www.volby.cz)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
3
Informace městyse Buchlovice Rada městyse č. 65/2010 ze dne 25. 8. 2010 Žádost o prodloužení nájemních smluv na pronájem parkoviště u Státního zámku Buchlovice, veřejného WC na náměstí a místnosti pro chemickou čistírnu v budově Úřadu městyse Buchlovice, Jaroslav Mičkal, Buchlovice, ze dne 23. 8. 2010 Rada schválila vypracování dodatků k nájemním smlouvám na pronájem parkoviště u Státního zámku Buchlovice, veřejného WC na náměstí a místnosti pro chemickou čistírnu v budově Úřadu městyse Buchlovice pro pana Jaroslava Mičkala, Buchlovice. Žádost o dlouhodobý pronájem pozemků ve vlastnictví městyse Buchlovice – p. č. 698/4 a 698/3 v k. ú. Buchlovice zajišťující přístup k rodinnému domu žadatelů čp. 114 na ulici Arnošta Hrabala, manželé Lucie a Michal Šalplachtovi, ze dne 23. 8. 2010 Rada doporučila ke schválení žádost o dlouhodobý pronájem pozemků ve vlastnictví městyse Buchlovice – p. č. 698/4 a 698/3 v k. ú. Buchlovice, zajišťující přístup k rodinnému domu žadatelů čp. 114 na ulici Arnošta Hrabala, manželé Lucie a Michal Šalplachtovi, před schválením je třeba záměr umístit na dobu 14 dní na úřední desku Úřadu městyse Buchlovice. Žádost o opětovné projednání žádosti o odkoupení části pozemku p. č. 1903 v k. ú. Buchlovice pro příjezd k rekreační chatě ev. č. 10 na Smraďavce, pan Vítězslav Vaverka, Staré Město, ze dne 23. 8. 2010 Rada se znovu zabývala žádostí o odkoupení části pozemku p. č. 1903 a delegovala starostu ing. Jiřího Černého jednáním se žadatelem. Oznámení o projednání návrhu Zadání změny č. 4 územního plánu obce Stupava, lokalita č. 1 – za hřbitovem, lokalita č. 2 – vedle místního hospodářství, lokalita č. 3 – k Lošanovému Rada nemá námitek k projednání návrhu Zadání změny č. 4 územního plánu obce Stupava, lokalita č. 1 – za hřbitovem, lokalita č. 2 – vedle místního hospodářství, lokalita č. 3 – k Lošanovému, neboť se navrhované změny v žádném případě nedotýkají zájmů městyse Buchlovice.
Rada městyse č. 66/2010 ze dne 10. 9. 2010 Žádost o povolení natažení optického kabelu mezi novostavbu RD Aleše a Petry Kropáčových a RD čp. 508 (Miroslav Špalek), administrátor IT Michal Buchtík, SITKOM, spol. s r.o., Zlechov, ze dne 7. 9. 2010 Vzhledem k tomu, že v některých sousedních obcích nejsou s tímto druhem spojení nejlepší zkušenosti a mohou nastat problémy při zavěšování kabelů na sloupy RGV či E.ON a položení optických kabelů není v současné době v krátkém časovém úseku reálné, nedoporučila rada natažení kabelu mezi výše jmenovanými rodinnými domy a přiklonila se k variantě propojení telefonního kabelu (který je přístupný) a využití sítě 02. Žádosti vedení MŠ Buchlovice a) o povolení výjimky z počtu dětí
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
4
Rada schválila výjimky z počtu dětí podle ustanovení § 23 odst. (3) a § 117 odst. (2) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění, dle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání takto: 1. třída 24 dětí, 2. třída 24 dětí, 3. třída 28 dětí. Zvýšení počtu dětí ve třídě nebude na újmu kvality vzdělávací činnosti školy, podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví dětí budou zajištěny. b) o poskytnutí finančních prostředků na výměnu schodů před MŠ Rada doporučila generální opravu – výměnu schodů realizovat z rozpočtu městyse Buchlovice v roce 2011, opravu aktuálně provést s využitím vlastních prostředků prostřednictvím SMB, p. o. Rada doporučuje vedení Mateřské školy Buchlovice (po konzultacích se starostou) zahájit výběrové řízení ze 3 firem – na rekonstrukci schodů do mateřské školy. Žádost o pronájem zemědělské plochy parcela č. 3338/2 – louka v k. ú. Buchlovice, Petr Špalek, Uherské Hradiště – Mařatice, ze dne 14. 8. 2010 Rada (na základě opakovaných zjištění o neudržování pronajatých zemědělských ploch panem Raphaelem Craenhalsem) schválila ukončení nájmu z důvodu neplnění podmínek nájemní smlouvy, datum ukončení bylo stanoveno na 30. 9. 2010. Rada schválila pronájem zemědělské plochy p. č. 3338/2 – louka v k. ú. Buchlovice panu Petru Špalkovi, Uherské Hradiště – Mařatice za podmínek obvyklých na dobu do 31. 12. 2014. Žádost o prodloužení nájemní smlouvy veřejného prostranství – parkoviště u hradu Buchlova – p. č. 3365/1 a 3365/4 na období 2010 – 2015, Dita Špalková, Uherské Hradiště – Mařatice, ze dne 14. 8. 2010 Rada schválila vypracování dodatku k nájemní smlouvě na parkoviště u hradu Buchlova – p. č. 3365/1 a 3365/4 na období 2010 – 2015 pro paní Ditu Špalkovou, Uherské Hradiště – Mařatice, nájem se prodlužuje do 31. 12. 2014.
Rada městyse č. 67/2010 ze dne 6. 10. 2010 Žádost o odkoupení části pozemku p. č. 234/1 v k. ú. Buchlovice, sousedící s rodinným domem žadatele – na vybudování vjezdu do nově budovaného domu, pan Daniel Rybárik, Polešovice, ze dne 21. 9. 2010 Rada doporučila Zastupitelstvu městyse Buchlovice prodej části pozemku parcela č. 234/1 v k.ú. Buchlovice, sousedící s rodinným domem žadatele – na vybudování vjezdu do nově budovaného domu, pan Daniel Rybárik, Polešovice. Rada doporučila, ještě před vyložením oznámení o prodeji části pozemku, prověřit situaci, zda ve zmíněné části nejsou uloženy sítě – úkol pro místostarostu Bořka Žižlavského. Smlouva o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje číslo: D/2246/2010/KH Rada schválila Smlouvu o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje číslo: D/2246/2010/KH na výdaje spojené s činností jednotky Sboru dobrovolných hasičů Buchlovice ve výši 3.000 Kč a delegovala starostu ing. Jiřího Černého k podepsání výše uvedené smlouvy mezi Zlínským krajem a městysem Buchlovice.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
5
Rada městyse č. 68/2010 ze dne 20. 10. 2010 Výpověď nájemní smlouvy ze dne 8. 4. 2010 na pronájem části pozemku městyse Buchlovice p. č. 1707 v k.ú. Buchlovice, paní Jindřiška Tomanová, ze dne 30. 9. 2010 Ukončení nájmu paní Jindřišky Tomanová, Buchlovice, na části pozemku městyse Buchlovice, p. č. 1707 v k.ú. Buchlovice, rada přijala. Opětovná žádost o povolení pronájmu parkoviště a WC na akce: 4. 12. 2010 – Veselý mikulášský jarmark, 23., 25., a 26. 12. 2010 – Koledování po kostelech a akce na Státním zámku Buchlovice, pan Jaroslav Mičkal, Buchlovice, ze dne 4. 10. 2010 Rada znovu projednala žádost o rozšíření pronájmu parkoviště a WC nad rámec smlouvy a rozhodla takto: 4. 12. 2010 – Veselý mikulášský jarmark – umožnit nájemci provozování parkoviště a současně i veřejné WC, 23., 25., a 26. 12. 2010 – Koledování po kostelech a akce na Státním zámku Buchlovice – provozování obou zařízení jen v případě příznivého počasí.
Kritickým objektivem Snad každý normální člověk ví, že eternitová krytina patří mezi ekologicky nebezpečný materiál. Proto i jeho odvoz a uložení na skládku stojí peníze. Jsou mezi námi ale pořád bezohlední lidé, kteří než by zaplatili, tak tuto krytinu jednoduše vysypou, třeba pod rouškou tmy, někam na veřejné prostranství. Na fotografii vidíte černou skládku tohoto odpadu, která se objevila před polovinou října při tzv. chrasťové cestě nad Buchlovicemi. -red-
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
6
Pro potřeby vozíčkářů má nové Československé kulturní centrum zprovozněnou schodišťovou plošinu. Tuto v den otevření centra poprvé vyzkoušela naše spoluobčanka, paní Antonie Nevřivá. Vedle ní stojí správce centra ing. Jan Knopf. (Foto: -bž-)
Ihned po slavnostním otevření Československého kulturního centra se do této zrekonstruované budovy vrátila buchlovická pobočka Základní umělecké školy Uh. Hradiště. (Foto: -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
7
Kulturní kalendář – listopad 2010 11. 11.
Den válečných veteránů
13. až 14. 11. 26. 11. až 7. 1. 2011
Martinské hody s právem
4. 12.
Vánoční tématika - Výstava pro štěstí - Výstava betlémů - Písně ve skle – básně o víně M. Hrdého Veselý mikulášský jarmark
U pomníku padlých a hřbitov Městys Buchlovice Muzeum Podhradí Buchlovice
SPHB, Bořek Žižlavský, tel. 737 957 617 ZO Českého svazu bojovníků za svobodu, J. Štokman, tel. 720 208 013 Sbor dobrovolných hasičů, Marie Kuncová, tel. 605 743 277 Muzeum Podhradí Buchlovice a městys Buchlovice, tel. 572 595 120
Náměstí Svobody
Folklorní studio Buchlovice, ing. Pavel Dvořan, tel. 721 337 833 Děcka z Buchlovic, Mgr. L. Rašticová, tel. 737 285 333
Den otevřených dveří Vážení spoluobčané, v těchto dnech se náš Domov pro seniory v Buchlovicích dožívá krásného jubilea – 100 let od svého založení. Za svých sto let existence naše zařízení prošlo řadou velkých změn, odvedl se kus kvalitní a profesionální práce. Rádi bychom Vás všechny při této příležitosti srdečně pozvali na Den otevřených dveří, který se bude konat 11. 11. 2010 od 8.00 do 13.00 hodin. V tento den budete mít možnost nahlédnout do života v našem domově, seznámit se s jeho obyvateli, zaměstnanci a provozem. Rádi Vám poskytneme informace a zodpovíme všechny Vaše dotazy. Těšíme se na Vaši účast. Kolektiv zaměstnanců DS Buchlovice
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
8
Informace místní knihovny Vážení občané a čtenáři, jak jste jistě zaznamenali, naše místní knihovna opět zahájila provoz v nových rekonstruovaných prostorách ve staré škole Na Lhotce, Brněnská čp. 16. Knihovna má nyní dvojnásobnou rozlohu, je kompletně vybavená novým nábytkem, kuchyňkou, dětským koutkem, vzniklo 28 studijních míst. I nadále je pro veřejnost k dispozici bezplatný veřejný internet s tiskárnou. Přibylo oddělení cizojazyčné literatury, které se bude průběžně rozšiřovat. Kromě knih ve slovenštině máme i knihy anglické a německé. Knižní fond je obohacen i o hodnotné knihy darované. Rozšíříme rovněž nabídku časopisů, např. o tituly Epocha, Svět ženy a další. Do knihovny si můžete také přijít zahrát šachy.
Otevírací doba zůstává stejná: pondělí, úterý a pátek 10–12, 13–18 hodin, sobota 9–12 hodin. Máme obnovenou pevnou telefonní linku, číslo 572 595 809 (mobil na knihovnici 606 100 882). Na stěhování do „nového“ a současně vyklizení provizorních prostor na ZŠ (1/3 knižního fondu) a rovněž odvoz knih (2/3 fondu) a starých regálů z dočasného depozitáře na Záložně jsme měli čas pouze tři týdny - knih máme zhruba 14 tisíc. Ráda bych při této příležitosti poděkovala za vydatnou pomoc a bezvadnou spolupráci při stěhování a zařizování nové knihovny panu ing. Josefu Motyčkovi a všem pracovníkům Služeb městyse Buchlovice a svým pomocníkům paní Haně Tesařové a pánům ing. Rostislavu Skládalovi a PhDr. Jiřímu Vycudilíkovi. Těšíme se na Vaši návštěvu! Mgr. Dagmar Možná, knihovnice foto -bž-
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
9
Co nového v mateřské škole? Léto uběhlo jako voda, sluníčko se k nám začíná obracet zády a nám začal další školní rok, ve kterém se budeme potkávat v naší mateřské škole s dětmi i vámi, rodiči. Tak nám dovolte, abychom se vám představili. V letošním školním roce bylo zapsáno 75 dětí a stejně jako v letech předchozích, pracujeme a hrajeme si ve třídách rozděleni podle věku. Třída Kuřátek má 24 dětí, Berušek je 24 a Sluníčka se budou po celý rok v počtu 28 připravovat na vstup do základní školy. Staronový pedagogický sbor je v obsazení: první třídu učí nová paní učitelka Ivona Kočířová s paní učitelkou Simonou Jurčovou. Třídu Berušek vede paní ředitelka Bc. Jitka Němečková společně s druhou nově nastupující paní učitelkou Ilonou Pavlackou. Třetí třídu v letošním roce
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
budou učit paní učitelky Ladislava Holáňová, DiS. a Hana Hrkalíková. Zatímco většina z nás sbírala nové síly do dalšího roku, na naší škole se děly velké změny. Naše školička dostávala „nový kabát“ – fasádu, nová okna a zateplení střechy. Po celé léto zde probíhala rekonstrukce, která skončila před pár dny. Jak krásná naše školička je, dnes můžete vidět už i vy. Však to taky stálo, 1 650 000 Kč. Neustále se snažíme školku inovovat, zviditelnit. V letošním školním roce chceme zakoupit a využívat keramickou pec, na kterou jsme díky grantu Nadace DĚTI-KULTURA-SPORT získali finanční příspěvek 20 000 Kč. Chtěli bychom konečně nakoupit trička s logy tříd i mateřské školy. Proto bychom vám byli velmi vděčni za jakýkoli finanční příspěvek. Využíváme webo-
10
vých stránek, abychom aktualizovali informace, proto navštivte naši fotogalerii a uvidíte střípky ze všech akcí! Dnes, tj. 11. října, se rozjíždí stejně jako v loňském roce zájmové kroužky pod záštitou DDM Šikula. Schopnosti a zájmy dětí se budou rozvíjet v kroužku výtvarném, keramickém, hudebněpěveckém a kroužku břišních tanců. V průběhu roku jsme i letos ve spolupráci s DDM Šikula vyhlásili výtvarnou soutěž pro děti a rodiče s názvem Skřítek Hříbek. Uzávěrka soutěže je 29. října 2010. Na zimu pak plánujeme Paní Zimu a na jaro Jarní mláďátka. Po vyhodnocení všech prací se opět setkáme ve školce na vernisážích, na kterých budou děti oceněny.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
Máme za sebou první měsíc a ve školce běží život jakoby ani prázdniny nebyly. Třída Sluníček začala jezdit na předplavecký výcvik, proběhla ochutnávka ovoce a zeleniny, děti si připravovaly ovocné saláty, proběhla dvě divadelní představení. Pro všechny děti chystáme drakiádu, „bramborový týden“, besedu s pracovníky přírodovědného centra Trnka, Broučkovo dopoledne a Let světlušek. Rozjíždí se i tak potřebná náprava řeči a paní logopedka Mgr. Iva Chudobová nás navštíví v prosinci. Na základě úspěchu loňských minihodů v MŠ se chystáme v této tradici pokračovat. To budeme chodit celý den v kroji, budou se povolovat hody, ochutnávat cukroví a prožívat hodové veselí. Již dnes přemýšlíme a plánujeme akce, které si s dětmi chceme společně užít. Kolektiv mateřské školy
11
Začátek listopadu pod Holým kopcem BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
(Foto: -bž-) 12
Nevšední zážitek z Brda Už vlastně ani nevím, koho z přátel napadlo uskutečnit nocleh na rozhledně na Brdu – na nejvyšší hoře našich Chřibů. A aby byl zážitek co nejdokonalejší, domluvili jsme se, že k tomu bude zapotřebí úplněk, navíc korunovaný jasnou oblohou. Už tehdy jsem si říkal, že takový den, resp. noc snad ani nenajdeme. Přesto všechno se akce uskutečnila a předpověď počasí se vydařila. Přišel očekávaný pátek 23. září a my se podle plánu setkali na Bunči s batohy a s karimatkami na zádech, ověnčeni fotoaparáty a stativy. Bylo už pozdě odpoledne a nížící se načervenalé slunce vrhalo působivé dramatické stíny stromů a suchých trav i nás samotných. Odevšad bylo cítit přicházející podzim a jindy přelidněná „dálnice Chřibů“, jak bývá tato vrcholová turistická trasa za poslední léta výstižně nazývána, zela blahodárnou samotou tak jako v časech, kdy jsme tudy chodili s tátou někdy v polovině sedmdesátých let. „Si dobře voblečenej?,“ z ničeho nic se mě zeptal Hanák jak poleno, Miroslav zvaný Čimin, a věděl proč. Když jsme
vyjížděli z Buchlovic, bylo celkem teplo a slunečno. Po lesní cestě od Bunče k Brdu, trvající asi jednu hodinu pěší chůze, se objevoval studený vítr, který začal zesilovat a dosahovat velké síly. To jsme ještě netušili, co nás čeká na Brdu. U rozměrného odpočívadla Lesů ČR pod naším cílem jsme na sebe začali soukat teplé oblečení z pinklů, což se vyplatilo zejména po výstupu na samotný vrchol Brda. Protože se už slunce začalo rapidně blížit k západu, naše nejkratší cesta vedla po schodišti na vrchol kamenné rozhledny. Najednou se nám naskytl úchvatný pohled na podvečerní krajinu plnou stínů, polostínů a oparů a my se začali střídat u toho správně natočeného okna, abychom zachytili strohou barevnou nádheru s krvavým kotoučem, kterého rychle ubývalo a ubývalo, až se nám najednou ztratil v přízemní hladině mlh kdesi za vrcholkem Chlumu. Ještě dlouho jsme se všichni dívali na ten malý zázrak přírody, který se denně opakuje a my si jej, v honbě za všelijakými hloupostmi, ani nevšímáme.
Západ slunce nad Drahanskou vrchovinou BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
13
Celý večer bylo o čem vyprávět
Rozhledna na Brdu v měsíčním svitu
Temným schodištěm kamenného tubusu rozhledny jsme sestoupili k její patě, abychom někde na trávě nebo na lavečkách poseděli. Po západu slunce však vítr zesílil natolik, že připomínal vichřici. Proto jsme se schoulili v závětří za zdejším dřevěným bufetem, abychom snědli ohřáté klobásky a párky a vypili horký čaj nebo kávu. Tentokrát snad nikdo z nás devíti nepohrdl štamprlí slivovice, která přišla vhod a rozehřála zimou se chvějící těla. To se už na východě objevil zářivý plný kotouč magického měsíce, který před námi oslňoval kamennou věž. Každý ji opět chtěl mít zachycenou fotoaparátem. Dlouhé časy expozic snímků však hatily poryvy větru, který rozechvíval stativy a dokonce je několikrát převrátil i s přístroji do trávy. Nezbylo nic jiného, než stativ přitláčet k zemi a exponovat. Neustále sílící vichřice nás nakonec vyhnala do přízemí rozhledny, kam jsme si přenesli venkovní dřevěné lavky. Ve světle umělého
osvětlení a při dobrém víně se dobře vzpomínalo na naše společné výlety s Expedicí Chřiby, která vznikla před více než osmi lety. Kolem půlnoci jsme se rozešli k spánku. Většina z kamarádů si ustlala na plošinách v nižší části rozhledny. S Laďou jsme si ale řekli, že co by to bylo za spaní na rozhledně, kdybychom neprožili noc v jejím nejvyšším poschodí. A tak se i stalo. Mezi díly prosklených oken, které zaujímají větší část vrcholové části, profukoval vítr, jehož nárazy přehlušovaly naše slova. Do hučení okolních lesů se dále mísil neustálý rachot podfukované plechové střechy a na jednom z oken rachotila plátěná státní vlajka. Chlad nás přinutil ulehnout na karimatky do spacáků v oblečení, ve kterém jsem přišli. Ještě teď mám vrytý v podvědomí zřetelný výkyv věže, uhýbající síle noční vichřice. Stejně mně asi dlouho nevymizí z mysli souvislý děsivý „řev“ větru, kvůli němuž jsem snad nezamhouřil ani
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
14
oka do samého rána, zatímco kolega si za chvíli už klidně pochrupoval. V žádném případě si ale nestěžuji. Ten silný emocionální zážitek z noci na nejvyšším místě Chřibů a navíc na vrcholu pravěkého strážního hradiska stál určitě za to. A těch světel všude kolem! Blízkých i více vzdálených, různých barev, stálých i komíhajících. Hned dole vidět Roštín a za Chlumem pak tečičky hanáckých vesniček na Litenčicku. O kousek dál majestátně září Kroměříž. Mezi jeho světly jsou zcela zřetelné osvícené věže kostelů a arcibiskupského zámku. Za ním svítí Přerov a sídla na Holešovsku. Zlín zakrytý kopci prozrazuje jen mlžná světelná zář, která přechází opět v drobnější seskupení světel. Hluboké a dlouhé lesnaté údolí Salašského potoka završuje zář Uherského Hradiště. Rozpoznávám nasvícenou věž staré radnice a věže františkánského a farního kostela. Sporá světla se linou i od Buchlova a přilehlého statku. Zhostil se mě klid a všechny starosti teď klidně mohu hodit za záda. Už dávno vím, že je dobré si občas vyčistit hlavu a přijít na jiné myšlenky... Najednou je ráno. Hbité kroky ozývající se ze spodu po dřevěných schodech prozrazují, že se blíží východ slunce. Otevírám oči –
a opravdu! Opět malý zázrak, pro někoho pouhopouhá samozřejmost. Živé slunce se k nám vrací na jiné straně než večer odcházelo a nad úplně jinými rysy krajiny. Jeho časné červánky zprvu nesměle přibarvují nasouvající se oblačnost a potom už začíná vyplouvat sluneční kotouč ohlašující opravdové ráno a den. A zase cvakají spouště fotoaparátů a o podlahu cinkají nožky stativů. Ten největší vítr, chcete-li noční vichřice, už skoro ustal. Hlásí se však rýma a není vlastně ani divu. Pokašláváme. Odpoledne má přijít déšť. Pijeme ranní kávu, dojídáme poslední sousta potravin a odcházíme směrem k Bunči. Není nám moc do řeči, zážitky ještě plně zaměstnávají dění v našich hlavách. „A co kdybychom to zase za rok zopakovali?,“ proráží mlčení kostelanský Jiří. „Dobrý nápad,“ přizvukují ostatní. To se už ale blížíme k Bunči a začínáme potkávat sobotní cyklisty a lidi vyrážející na houby, které ještě pořád rostou. Vcházíme jakoby do jiného světa. U turistické chaty je kolem poledne plno. Za stoly sedí jedlíci ze dvou autobusů a desítek automobilů. Možná vyrazí taky na Brdo nebo po jídle nasednou a pojedou dál. Text a foto Bořek Žižlavský
Východ slunce nad Katamendou
Loučení s Brdem
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
15
Vernisáž výstavy „Elegance na druhou“
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
16
pátek 1. října 2010
Foto: Oldřich Stránský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
17
Otevření kulturního centra v Hornom Hričove
Týden před otevřením Československého kulturního centra v Buchlovicích, 2. října 2010, bylo otevřeno Československé kultúrne centrum v naší slovenské partnerské obci Hornom Hričove. Slavnostního otevření se mimo oficiálních zástupců Buchlovic a Horného Hričova, starostů ing. Jiřího Černého a ing. Jozefa Trizuljaka a dalších hostů, zúčastnili členové folklorního sdružení Děcka z Buchlovic s vedoucí Mgr. Lenkou Rašticovou, aby reprezentovali naše městečko. Protože se kulturní program s otevřením centra odehrával až v odpoledních hodinách, s dětmi jsme dopoledne absolvovali výlet s bohatým programem. Nejprve jsme uskutečnili asi pět kilometrů dlouhou trasu na lodích (pltích) po řece Váhu a za bohatého slovního doprovodu jednoho z „vorařů“ proplouvali krásnou soutěskou skalnatých svahů Malé Fatry od Starého hradu až po obec Strečno. Odtud jsme stoupali na tamní zříceninu stejnojmenného hradu, kde se nás provedl průvodce hradními komnatami až na věž. Oficiální program otevření centra doplnila vystoupení dětí z Horného Hričova, členů souboru Javorníček z Hvozdnice a Štiavnika a Děcek z Buchlovic. Poté následovala prohlídka samotného centra s výstavou starých telefonních přístrojů pana Remenca. -bž-, foto Bořek Žižlavský a Milan Kosec
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
18
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
19
Burčákové zpívání o víně
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
20
neděle 3. října 2010
Foto: Oldřich Stránský a Lumír Svoboda BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
21
Oprava fary finišuje
Díky obětavé pomoci šikovných farníků se i v říjnu na faře pilně pracovalo. Do provozu se uvedlo plynové topení a vybudovalo nové zábradlí ze dvora. Celá budova s hospodářskou přístavbou byla nalíčena na žluto a zapojili se i mladí hodaři, kteří provedli výkop na odvodnění zdiva kolem hospodářské budovy. Jarmila Vráblová
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
22
Osvětim – památník holokaustu Dne 8. 10. 2010 se žáci naší základní školy zúčastnili dějepisné exkurze do koncentračního tábora v Osvětimi v Polsku. Zájezdu se zúčastnili žáci 7., 8. A, 8. B a 9. třídy. V rámci exkurze jsme navštívili památník holocaustu – koncentrační tábor – Osvětim a Březinka (Birkenau). Tato exkurze byla velmi poučná. Při návštěvě Osvětimi nás, tak jako pokaždé, doprovázeli česky mluvící průvodci. Děti se podrobněji seznámily s životem vězňů v období nacistické hrůzovlády a s těžkými podmínkami, ve kterých museli vězni v koncentračních táborech žít. Prohlídka jednotlivých bloků, stejně tak jako „appelplacu“, plynové komory nebo krematoria každého hluboce zasáhla. Měli jsme možnost vidět celu, kde zemřel Maxmilián Kolbe, který nabídl svůj život za jiného spoluvězně. Silným zážitkem bylo zastavení u popravčí zdi, kde nacisté popravovali některé odsouzené vězně. U této zdi hoří neustále svíce a návštěvníci zde přinášejí a pokládají kytice květů.
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
Z Osvětimi jsme si odvezli spoustu nových poznatků. V rámci výuky dějepisu a dějepisného semináře se na naší škole budeme tématu holocaustu nadále věnovat. Mgr. Helena Šmolová učitelka dějepisu
23
Československé kulturní centrum otevřeno
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
24
sobota 9. října 2010
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
25
Československé kulturní centrum otevřeno
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
26
sobota 9. října 2010
Foto: Oldřich Stránský, Lumír Svoboda a Jarmila Vráblová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
27
Z akce Buchlovského farního společenství
Dne 9. 10. 2010 jsme se vypravili do lanového centra Jungle park v Brně (http://www. junglepark.cz). Byla to jedna s dalších akcí Buchlovského farního společenství, určená pro ministranty, členy misijního klubka, scholy, ale i kohokoliv dalšího, kdo měl chuť strávit krásný a slunečný den aktivně. Zúčastnilo se 20 dětí za doprovodu Věry Kapounkové, Adélky Šikové, Jarky Žufánkové a Pavla Krystýnka. Cestovali jsme vlakem do Brna a MHD k brněnskému výstavišti, kde se lanové centrum Jungle Park nachází.
Na místě nás čekalo překvapení v podobě 40 m přejezdu přes řeku Svratku. A to pro všechny zúčastněné. Vybrali jsme si trasy dvě: základní trasu a junior Balúovu trasu pro mladší skupinku. Všichni jsme si přišli na své. Někteří z nás si trasu doslova vychutnávali, jiní dokončili trasu s vypětím všech sil. Přesto pozitivní zážitek z překonání sama sebe u všech převážil. Buchlovské farní společenství
Základní trasa – je nejdelší, s 33 překážkami, zavěšená ve výšce 3–7 m nad zemí o celkové délce 356 m. Středně obtížná, obzvlášť kouzelná při nočním lezení. Minimální výška lezce 140 cm. Balúova Junior trasa – novinka roku 2010. Lehká, zábavná, vzrušující s 20 překážkami o celkové délce 180 m. Je určená především rodinám s menšími dětmi. Minimální výška lezce 120 cm v doprovodu osoby starší 15 let. Od 140 cm samostatně. Mauglího dětská trasa – určená těm nejmenším. Speciální samojistící systém zajišťuje bezpečné lezení dětem již od 4 let, resp. od výšky 100 cm. Trasu tvoří okruh 10 lanových překážek zavěšených ve výšce 2–4m. Děti na trase postupně vyzkoušejí nejrůznější lávky, žebříky a sítě. Na závěr trasy překonají ve speciální jezdící houpačce vzdálenost třicet metrů. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
28
Smraďavka před padesáti lety
Dnes vám nabízíme fotografie Smraďavky staré více než padesát let, které vyšly na pohlednicích. Dokumentují někdejší klidnou krásu tohoto letoviska, která zanikla s přebujelou výstavbou chat. Díky, že nám zůstaly alespoň fotografie... -bž-
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
29
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
30
Od hodů ke svatému Martinovi Když na buchlovské hody zasněží, říká se, že Martin přijel na bílém koni. Pamatuji se na hody některý rok těsně před sametovou revolucí. Tehdy sice nenapadl sníh, ale do sobotního večera bylo takové náledí, že naše krojové fěrtúšky vzaly za své, když jsme jely ze Lhotky kolem kostela večer na muziku jak namydlený blesk. Tím myslím po zadní části těla v těch krásně naškrobených sukních. A tetička Marková, která děvčatům z půlky dědiny „piglovala“ fěrtochy, jenom spráskla ruce: „Ná děvčice, co ste dělaly? Kama ste lézly? To si nemožete dat pozor? Co s tým mám včíl dělat? Tak honem jehlu, niť a zkusím vám to spravit.“ A taky spravila a dokonce i turáň na hlavu uvázala. V neděli večer nezbylo, než na krojové boty natáhnout staré ponožky. Ty nás zachránily, abychom bez úhony dorazili na Záložnu na tancovačku. Ještě předtím ale dopoledne proběhla tradičně mše, na které pan farář kázal o svatém Martinovi. Je to téměř každoroční rituál, zvlášť když je sv. Martin patronem buchlovického kostela a dokonce jeho obraz od Karla Žádníka visí na hlavním oltáři. Teď tedy trochu vážněji pár slov o jeho životě. Martin Tourský se narodil r. 316 n. l. a už v dětství se chtěl stát poustevníkem. Místo toho ale musel v 15 letech na přání otce vstoupit do armády v Sabarii (dnešní Szombathely v Maďarsku). Tady se stal důstojníkem v císař-
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
ské gardě. Jednoho dne uviděl Martin u brány v Amiens v mrazu stát polonahého žebráka. Neměl u sebe jídlo ani peníze, a tak alespoň mečem rozpůlil svůj plášť a polovinu podal žebrákovi. V noci se mu zjevil Ježíš oděný do poloviny jeho pláště. Tato událost měla vliv na to, že se Martin dal pokřtít a na víru pomohl obrátit i svou matku. Později odešel z armády do Itálie a žil jako poustevník v chatrči u Poitiers. Hlásal evangelium hlavně na venkově a staral se o zlepšení poměrů prostých lidí. Roku 371 se stal biskupem v Toursu a v blízkosti města založil klášter Marmoutier. Svatý Martin byl nazýván biskupem chudých. Zemřel v Candes r. 397 n. l. a jeho hrob v Toursu se stal ihned poutním místem. Jméno sv. Martina nese ve Francii 485 městysů nebo vesnic a 3 667 farních kostelů. Je patronem vojáků, jezdců, vinařů, kovářů a dalších. A víte, co má sv. Martin společného s husou, s níž bývá někdy zobrazován? Legenda vypráví, že když se Martin dozvěděl, že se má stát biskupem, utíkal se před lidmi schovat na dvůr. Ale zradily ho husy, které hlasitým kdákáním prozradily jeho úkryt. A tak prý pochopil, že je vůle boží, aby se biskupem opravdu stal. Až si budete o hodech pochutnávat na letošní svatomartinské huse a pít svatomartinské víno, třeba si vzpomenete i na svatého Martina. Jarmila Vráblová 31
Nářečí a nespisovné výrazy v mluvě buchlovických občanů (pokračování) fukšbanc – totéž co fukšvanc – ocaska, ruční pilka funět – zadýchávat se při chůzi, práci fúra – náklad na voze, také spousta něčeho, např. starostí furt – pořád fúsa – vousy fusak – většinou kožešinový nánožník pro malé děti v chladném počasí fusakle – ponožky futrál – pouzdro na brýle, housle, psací potřeby apod. futerňa – přístavek u stodoly na skladování zeleného krmení (tráva, lucerka apod.) futro – zárubeň, pažení, také krmivo pro zvířata, hrubě i pro lidi futrovat – krmit, sytit se gabat – při hře i jednání vyhrát, někdy i s podvodem gáblík – něco dobrého, chutného; přesnídávka galán – milý, milenec; ženská podoba je galánka galoše – gumové přezůvky ganál – kanál, spíše zástava na Buchlovickém potoce na náměstí gáňat – gáňá – padá sníh gatě – kalhoty, většinou pánské gaťky – dámské kalhotky gazmaska – plynová maska gbel – gbelík – kýbl; pův. chlubil gdákat – krákat (u slepice), rozhlašovat, upomínat (u člověka) gdycky – vždy gebeňa – hlava gebula – hlava glgat – hlasitě pít velkými doušky, lokat glidy – nohy BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
glungat se – motat se golozňa – hlava gramlavý – nešikovný, neobratný, gramlavé jsou hlavně ruce, uchopené věci často člověku padají na zem gramloň – nešika grbály – nohy grča – boule, otok, opuchlina grešla – nestojí to ani zlámanú grešlu – za nic to nestojí. Pův. drobná měděná mince ražená po polovině 18. století v českých zemích. grmel – hrb, ale také nešikovné ruce grňa – neobratný člověk grúl – víno druhák grunt – hospodářství, statek gruntovat – pečlivě uklízet gryndák – slinták gryndat – slintat (nejen u dětí, ale i u starších osob) gřóchnút – upadnout, ale i hlasitě bouchnout nějakou věcí gula – koule (třeba sněhová), někdy i část samčího pohlavního orgánu gyzd – ohyzdný, škaredý člověk (nadávka) hačat – sedět – u dětí hadra – hadr, kousek nepotřebné látky (košile, prostěradlo apod.) Hajany – jdi do Hajan – jít spát, ale znamená i jdi do háje (slušně řečeno), do pr... hajcovat – hodně přikládat do kamen (do ohně); rozhajcovaná kamna – vytopená až žhavá hajcunk – topení hajdalák – lajdák, šašek hajinkat – spinkat (u malých dětí) hajlovat – zdravit se nacistickým pozdravem (narovnanou vztyčenou pravicí) hajs – upozornění malým dětem, že je něco 32
(plotna, jídlo...) velmi horké a může ublížit hajtra – starý kůň; přeneseně stará osoba, hanlivě povětrná žena hajzlový pavúk – odborně sekáč. Vyskytuje se mj. na „voňavých búdkách“. Má osm dlouhých tenkých nohou (odtud rčení, že má někdo nohy jak hajzlový pavúk). Loví bez sítí. hák na vodu – delší tyč na konci s připevněným železným hákem, kterou se vytahovaly putýnky s vodou ze studny háklivý – citlivý, choulostivý, náchylný haknkrajc – hákový kříž, neboli svastika, původně staroindické kultovní znamení v podobě hákového kříže, kterého němečtí nacisté zneužili jako údajného starogermánského kultovního znamení haltovat – zastavovat, z něm. halt! – stůj! haluze – větve; mít haluz – mít štěstí hambálky – vodorovné trámy spojující krokve střechy; nachytat na hambálkách – nachytat někoho nepřipraveného, neznalého věci handl – výměna věcí mezi lidmi, také výměna osob, které se vyměňovaly v rodinách českých a německých, aby se naučily cizí jazyk handlíř – dnešní vekslák, tedy člověk, který obchodoval se ziskem s věcmi, také pašerák handrkovat se – přít se o něco, dohadovat se o něčem haňba – hanba hapták – pozor!, stát v pozoru harafica – slabší opilost, mít opičku hárešt – vězení, věznice harcovat – cestovat, někde pořád běhat, lítat hastroš – strašák; nafintěný panák, nevhodně oblečený člověk hausnumero – vymyšlené číslo, neskutečné haxny – hanlivě lidské nohy hecovat – popichovat, např. fanoušci na kopané, také dodávat sebevědomí heft – steh heftovat – přesvědčovat, nabuzovat hejblátka – pracovní nástroje v určitém oboru – páky, táhla, kladívka apod. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
helfnút – pomoct helfr – pomocník při práci helvít – evangelík henkaj – tam, kousek od nás, tím směrem henten – tamten hépat – rozdováděně skákat (jak koza sámská) herberk – nepořádek herdek – náhražka zaklení hergot heríč – druh dámského klobouku herka – starý kůň, někdy i žena, také starý vůz, auto hernajs – zjemnělý výraz pro zaklení hergot heršoft – rovněž zjemnělý výraz pro zaklení hergot herštelovat – dělat pořádek, napomínat, kárat hexnšlus – nepříjemná bolest v oblasti bederní páteře – húser hic – nesmírné vedro hilzna – nábojnice himl – první část zaklení himlhergot (Himl je něm. nebe) him – ve spojení – je zcela hin – je v koncích (zdravotně, finančně) hlavoň – člověk s velikou hlavou; také vysoký funkcionář hluchoň – nahluchlý člověk hlupaňa – hloupá žena, tetka hlúpota – hloupost hnáty – hanlivě nohy, někdy i ruce; pův. kosti končetin hnedkaj – ihned hnilička – druh hrušky; také shnilá hruška hňápat – hlasitě našlapovat, dupat, nekontrolovaně chodit hňápnút – většinou šlápnout do ho...a; upadnout hňápy – hanlivě nohy hodobožový – sváteční; církevní období hofer – nájemník holport – do holportu – společně holomek – vykutálenec, darebák; pův. mladý neženatý člověk, dráb, právní služebník hovňousek – zbabělec, ale také malé dítko 33
hrabica – druh kosy s kolíčky na zachycování obilí při sečení Hradišť – Uherské Hradiště (jezdíme do Hradišťa i do Hradišča) hrant – žlab, kam se dává krmení pro domácí zvířata hrkač – dřevěné hrkadlo hrncovat – překládat z hrnce do hrnce (hrnečkovat); třískat jedním hrncem o druhý hrotek – dřevěná nádoba, do které se dojí mléko hrrrcnút – prdnout velmi hlasitě hrtáň – chřtán, hanlivě krk hrubá – mše následující po ranní mši hrušková voda – velmi slabá káva hrýzt – hryzat; hryže mě svědomí (mám výčitky) hřebelec – plechový několikařádkový hřeben na koně i krávy, který se navléká na ruku nebo na dřevěné držadlo hřebelcovat – vydírat hřebelcem ze srsti zvířat nečistoty
hubertus – teplý, nepromokavý svrchník, původně myslivecký (dle patrona myslivců sv. Hubert) huhlat – nesrozumitelně mluvit (pod nos) huhňat – neartikulovaně, tlumeně mluvit – není pořádně rozumět huknút – někoho vylekat, postrašit hukot – hučení hulákat – křičet na plné kolo húlava – shluk černých deštivých (sněhových) mraků hulit – kouřit cigarety, také se hulí (kouří) z komína humbuk – panika humno – pole za hospodářským stavením huncút – lump, zlý člověk hungat – houpat (malé dítě ke spánku) hunt – ve spojení – být na huntě – na dně; původně kolečko na odvážení rudy Milan Janovský
Kuriózní snímek prasátek s prasnicí nad Buchlovicemi pořídil Pavel Ondrůšek BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
34
Ošetření stromů v listopadu U všech ovocných stromů a keřů provedeme těsně po opadu listí tzv. asanační postřik fungicidním přípravkem Kuprikolem v koncentraci 0,6 % (6 dkg na 10 litrů vody). Ošetříme nejen stromy, ale i opadané listy pod stromem. Toto ošetření účinně zasáhne proti nově se rozšiřující chorobě suché skvrnitosti peckovin. Tato houbová choroba se během vegetace projevuje dírkovitostí listů až jejich opadem, skvrnitostí plodů a konečně nekrosou pletiv, především na jednoletých výhonech v oblasti pupenů. Právě na podzim v době opadu listů mohou vzniknout příznivé podmínky pro infekci, která vstupuje přes jizvy po listových stopkách a to tehdy, když v této době prší a jsou teploty něco nad nulou, tj. 2 až 3 °C. Tento postřik je i prevencí proti chorobě spále růžovitých a také chorobě kadeřavosti broskvoní. Za ČZS Václav Rajskup
Listopad Je měsíc vyrovnaný, klidný, zkušený, co z celoroční úrody své účty skládá a název má od listí z purpuru, co v jeho vládě pomaloučku k zemi padá. Je klidný, ale zavýskne si na svatého Martina, kdy husa pekla se a kouřilo se z komína. Úroda byla pod střechou a hody byly veselé, družičky v krojích líbezných odňaly vrásky na čele. Památka Všech svatých a Dušiček se slaví v listopadu, světýlka svíček voskových ozáří mrtvých zahradu. Hroby jsou zdobeny kyticemi a věnci z chvojí, lidé se modlí u hrobů, ctí památku zemřelých svoji. Dni se již krátí a mlha halí kraj v oparu šedivém, pod stromy leží listí spadané kdysi v purpuru zářivém. Soustavně mží a kapky deště stékají z větví stromu již holého a krajem nese se nahořklá vůně listí již ztyřelého. Na nebi v brzkém večeru se fialové mraky honí a svatý Martin když přijede k nám na bílém koni, ke svaté Kateřině první vločka sněhu padává a to již listopad poslušně vládu svou prosinci předává. Zdenka Maršálková BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
35
Milí vyznavači bublající, občas vybuchující, teplé a kalné tekutiny, zvané burčák! Nevím, čím bych mohla obohatit vaše sympozium. Nepocházím z vinného kraje, jsem Valaška. U nás doma se nikdy nepilo pivo ani víno, natož burčák, vždy jen slivovice. Byla jsem však přinucena okolnostmi naučit se pít víno. Jedním z těch momentů, které mě ovlivnily, byl fakt, že šarka definitivně zlikvidovala dědečkův švestkový sad. Nejsem ani švec, i když se to snažím v Obuvnickém muzeu s větším či menším úspěchem předstírat. Nejsem filozof, abych mohla vaše sympozium obohatit o duchaplné filozofické úvahy. Jsem historik, a tak jsem využila toho, že se blíží svátek nejznámějších patronů ševcovského a koželužského řemesla – svatého Kryšpína a Kryšpiniána (25. října). Ráda bych vám tedy poopravila vaše dosavadní znalosti o legendární smrti těchto dvou mučedníků. Bratři Kryšpín a Kryšpinián pocházeli ze vznešené římské společnosti. A že to byla společnost báječná! Vždyť Římané převzali mnoho dobrých nápadů od Řeků – asymetrickou obuv, společné lázně, senát i víno. Přidali pár vlastních skvělých myšlenek, jako třeba silnice, zavlažovací zařízení a vodovod. Myslím, že se bratrům v Římě špatně nežilo. Až na jednu maličkost! Ve starověku totiž Řekové i Římané pili víno ředěné teplou nebo studenou vodou. Parfémovali je různými vůněmi, ovocem, květinami a přislazovali medem. Brrr, to nezní příliš dobře, viďte?! A tak se bratři dali raději na křesťanskou víru. Proč? Nu, vždyť chválu vína nalezneme na mnoha místech v bibli. Apoštol Pavel ve své epištole Timoteovi radí: „…vína skromně užívej, pro svůj žaludek a časté nemoci své…“. Bratři se těšili, jak budou vychutnávat křišťálově čisté mešní víno, které se podává při mši. Už žádné sladké patoky!
Vinohrad ve Starých horách BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
36
Vinohrady pod Buchlovem Pod záminkou, že doprovázejí biskupa Diviše (první pařížský biskup) do Galie, se vydali do úrodného kraje kolem Soissonsu. Údajně měli šířit křesťanství a šít chudým boty zdarma, ale to je pouze legenda. Faktem totiž je, že při své pouti zakotvili ve vinném sklípku nedaleko Soissonsu. Pršelo a byl nevlídný podzim, ale uvnitř bylo docela příjemně. V sudech to záhadně bublalo a protože měli po dlouhém putování žízeň, vzali zavděk i kalným teplým mokem, který ve sklípku nalezli. A vida, nebylo to tak špatné! Bratři užívali bohatými doušky osvěžující nápoj tak dlouho, až téměř všechno vypili. Historické prameny jsou nevěrohodné, když tvrdí, že bratři byli udáni za šíření křesťanské víry. Pravdou sice je, že byli krutě mučeni: probodli jim prsty šídlem, mlýnskými kameny obtížili šíje, stahovali v řemenech kůži ze zad, koupali v rozžhaveném olovu a v kotli s vařící smůlou. Teprve stětím byl trest dokonán. Ale to nebylo pro šíření křesťanských myšlenek, to se událo z popudu rozezleného vinaře. Báchorky o tom, jak bratry zachraňovali andělé, když jim špinavými šídly a noži katovi pomocníci ubližovali, jsou pouhopouhá smyšlenka. Byli tak navalení burčákem – o kterém se tvrdí, že je v něm penicilín - že je žádná infekce nepostihla. Až ten katův meč byl úspěšný! Jsem ráda, že jsem mohla poopravit historické nesmysly, šířené po staletí mezi ševci a koželuhy. No, a jen malou poznámku na závěr. Nebuďte tak lační jako Kryšpín a Kryšpinián, nechejte něco z toho bouřlivého vína i na pozdější dobu. Vychovejte z burčáku jiskřivý lahodný mok, abyste měli kam chodit pro dobrou náladu a uzdravení. Tož, bratři a sestry, radujte se v Pánu se skleničkou dobrého burčáku nebo vína v ruce! Miroslava Štýbrová, Obuvnické muzeum Zlín foto: -bžBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
37
Podhůřím Českého lesa – V Za Janem Sladkým Kozinou ...Mladý vězeň se zastavil pod šibenicí. Políbil kříž, který mu kněz podával, a naposled se rozhlédl po zástupu a po svých nejbližších. A v tom spatřil mezi důstojníky toho, který všecko způsobil – Lammingera. Kozina se vzpřímil, podíval se mu do tváře a pak se do jasného mrazivého dne rozlehla jeho slova: „Lomikare! Lomikare! Do roka a do dne budeme spolú stát před súdnú stolicí boží. Hin se hukáže, kdo z nás...“ ... Na smrt bledý Lamminger obrátil koně a ujížděl rychle do města. Chodové a ostatní přihlížející poklekli a v pohnutí i rozrušení se začali za nebožtíkovu duši modlit. Úvod dnešního pokračování seriálu, vyprávějícího o krajině kolem Domažlic, jsem nevybral náhodně, ale proto, že si dnes právě projdeme oblast, v níž se Aloisem Jiráskem zpracovaná pověst zrodila. Cestu započneme v obci Újezd, ležící čtyři kilometry západně od Domažlic. Ves byla založena osadníky, majícími za úkol střežit hranici, někdy ve 13. století; první písemnou zmínku z roku 1325 nalezneme v královském privilegiu Jana Lucemburského. Během doby klesala potřeba obrany hranic a chodské vsi byly zastavovány. Německý rod Lamingenů z Albenreuthu, spojovaný s chodskou „aférou“ na konci 17. století, přišel na české území v 16. století a usadil se západně od Domažlic. Původním sídlem byl Újezd Svatého Kříže a později
Domažlice. Wolf Maxmilián Lamingen přesunul sídlo tehdy již rozděleného rodu do Trhanova. Chodské statky a vsi dostal rod do dědičného užívání roku 1635. Wolf Maxmilián byl právníkem a schopným podnikatelem a dokázal využít k bezvadnému chodu vrchnostenského statku poddanské síly původního obyvatelstva. Chodům, kteří byli zvyklí z předchozích generací žít na svých statcích svobodně, se počínání nové vrchnosti nelíbilo. Samotná tzv. rebelie započala kolem roku 1652 a táhla se dalších čtyřicet let. V roce 1668 byla Chodům zamítnuta žádost o obnovení starých privilegií, vydaných před rokem 1620. Roku 1692 odjíždí chodská delegace, jejímž členem byl i všem známý Jan Sladký řečený Kozina
Pohled na Trhanov BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
38
Kozinův statek v Újezdu deputovat do Vídně. Císař předal jednání k vyřízení pražskému místodržitelství. V roce 1693 bylo rozhodnuto, že jelikož privilegia již dávno neexistují, nebude se vrchnost o nich nadále s poddanými bavit. Chodové vyslali k císaři Leopoldovi další poselstvo. Toto doputovalo se zapečetěným listem, obsahujícím rozkaz k uvěznění členů poselstva, do Prahy, kde byli Chodové (včetně Sladkého) uvězněni. Vzpoura na Domažlicku byla potlačena vojensky a vůdcové rebelie popraveni. Mezi nimi i Jan Sladký. Stalo se tak v listopadu 1695 u Plzně. V Újezdu můžeme navštívit v rodném statku Jana Sladkého – Koziny jeho památník, otevřený v roce 1958, v němž lze shlédnout dobový nábytek z konce 17. století a muzeum Chodů a chodské vzpoury. Půl kilometru chůze od obce Újezd po červené značce na kopci Hrádek stojí pomník Jana Sladkého, vztyčený roku 1895. Po dalším kilometru nenáročné chůze přijdeBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
me do Trhanova. Obec je prvně zmiňována k roku 1621, kdy zde stál jen mlýn. Zdejší mlynář se prý oblékal jako trhan a odtud mlýn i pozdější ves dostaly své jméno. Po Bílé hoře koupil mlýn Wolf Wilém Lamingen a sousední poplužní dvůr rozšířil o pivovar. Zámek zde nechal vystavět v letech 1676 až 1677 Wolf Maxmilián Lamingen. Architektonicky to byla stavba na svou dobu nemoderní, dalo by se říci ještě pozdně renesanční. Po smrti Wolfa Maxmiliána Lamingena připadlo panství bavorskému rodu Stadionů. Během 18. století zámek dvakrát vyhořel a koncem století je dokonce označován za zpustlý. Po roce 1810 byl zámek přestavěn a rozšířen. V roce 1853 se v zámeckých zdech narodil budoucí lékař, univerzitní profesor a spisovatel Josef Thomayer. Překročíme-li železniční přejezd, octneme se v sousední obci Chodově. Ale o té až příště. Text a foto Martin Žižlavský 39
Poslední pořízení Jana Osičky z Bílovic Jak nadějně zní: Dám, odkazuji vědro se železnou obručí, sud se železnou obručí, dvanáctivědro na víno, pětítku, dvojku, tři kusy dvanáctivěderních sudů, dva kusy devítivěderních sudů, jeden starý dvanáctivěderní sud, s pěti železnými obručemi sedmivěderní sud s pěti železnými obručemi, sud s dřevěnými obručemi, dvě dvojky a všechno dřevo plné toho památečního ročníku 1799.
Zvony na kostele sv. Martina Zvoní. Někdo se narodil, jiná se vdává, třetí právě umřel... už o tom letí do světa zpráva. Když si já zazpívám na huménku v poli, můj hlas se odrazí o martinské zvony.... S nimi se lehce hovoří: jsou ušlechtilé, navonělé mluvou mateří. Když zvonovina zazní, jako bys mi BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2010
zlatavého vína nalila. Horší je to s námi lidmi. Zvony svou moudrost do daleka vyzvánějí, ale my kupci a drobní kramáři na trhu přezvučíme ji svými drobnými penězi. Moudrosti, moudrosti, míval jsem tě dosti, ale už tě nemám, ani za půl hrsti...
Muzika Nebude nám dycky tak, nebudú nám hudci hrát, ej, ani gajdoš gajdovat, ej, ani tambor bubnovat. Slyším-li na gajdy hrát začne mi po chvíli, bránice sama skákat radostí se usmívat a už nepotřebuji k dýchání žádné jiné síly. Se zatajeným dechem celým tělem poslouchám a tancuji tance starých lidí, třebaže se z místa ani nehýbám, už vím, že žádná muzika nemůže být smutná, každá nakonec v srdci zahřeje: ožívám, třebas by mi hráli pohřební marš.
Miloslav Hrdý 40
Jubilanti v listopadu 2010 75 let
Ing. Miroslav Maršálek Jana Dvořáková Jaroslav Špalek (Domov pro seniory Buchlovice)
85 let
Ludmila Vysocká Vlasta Kamrlová
103 let
Frieda Táborová (Domov pro seniory Buchlovice)
V měsíci říjnu jsme přivítali nové občánky našeho městečka, zprava: Matěj Bojanovský a Jan Paška. (Foto: Oldřich Stránský)
BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 13,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice