BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY The Brno Architecture Trails Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Josef KUNC, Ph.D.

Autor: Mgr. et Mgr. Iveta PROCHÁZKOVÁ

Brno 2016

J m éno a pří j m ení aut ora:

Mgr. et Mgr. Iveta Procházková

Náz ev di pl om ové práce:

Brněnské architektonické stezky

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

The Brno Architecture Trails

Kat edra:

Regionální ekonomie a správa

Vedoucí di pl om ové práce:

doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2016

Anotace Předmětem bakalářské práce „Brněnské architektonické stezky“ je analýza odpovědí návštěvníků vily Tugendhat a jejich pohled na problematiku spojenou s brněnským funkcionalismem. Zodpovězené otázky jsou zkoumány z hlediska jednotlivých sociodemografických faktorů. Jsou zde také popsány názory odborníků „brněnského vilového kvarteta“ na ovlivnění návštěvnosti brněnských objektů projektem, který nese stejný název jako předložená práce.

Annotation The subject of the bachelor's thesis “The Brno Architecture Trails” is the analysis of Villa Tugendhat visitors' responses and their perspective of the issues related with functionalism in Brno. The answered questions are explored from the point of view of particular sociodemographic factors. There are also described the opinions of “The Brno Villa Quartet” specialists on the influence of the attendance of buildings in Brno by the project called identically as the submitted thesis.

Klíčová slova funkcionalismus, Brno, meziválečná architektura, Brněnské vilové kvarteto, vila Tugendhat, modernismus

Keywords functionalism, Brno, interwar architecture, The Brno Villa Quartet, villa Tugendhat, modernism

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Brněnské architektonické stezky vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 20. dubna 2016

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za ochotu, trpělivost a cenné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Rovněž bych chtěla vyslovit díky zástupcům „brněnského vilového kvarteta“ za jejich vyjádření, názory a poskytnuté materiály. Poděkování patří také vedení vily Tugendhat, které mi umožnilo provést výzkum v jejich prostorách a zároveň i všem respondentům, kteří odpověděli na otázky v dotazníku. V neposlední řadě děkuji své rodině a příteli, kteří mě během celého studia velmi podporovali.

OBSAH

ÚVOD ....................................................................................................................................... 11 1

METODIKA PRÁCE, ZDROJE DAT A ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE .............. 12

2

FUNKCIONALISMUS ................................................................................................... 14 2.1 Charakteristické rysy.......................................................................................................15

3

HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ BRNĚNSKÉHO FUNKCIONALISMU .................... 17 3.1 Otto Eisler .......................................................................................................................17 3.2 Bohuslav Fuchs ...............................................................................................................17 3.3 Josef Kranz ......................................................................................................................18 3.4 Jiří Kroha.........................................................................................................................18 3.5 Jindřich Kumpošt ............................................................................................................18 3.6 Adolf Loos ......................................................................................................................18 3.7 Ernst Wiesner ..................................................................................................................19

4

BRNĚNSKÝ FUNKCIONALISMUS V PRŮBĚHU HISTORIE ............................... 20 4.1 Období 1918-1945 ..........................................................................................................20 4.2 Brněnský funkcionalismus dnes ......................................................................................21

5

PROJEKT BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY ...................................... 22 5.1 Brněnský architektonický manuál ...................................................................................22 5.2 Stezky ..............................................................................................................................23 5.2.1 Masarykova čtvrť .....................................................................................................23 5.2.2 Centrum ....................................................................................................................24 5.2.3 Pod Špilberkem ........................................................................................................24 5.2.4 Výstaviště .................................................................................................................25 5.2.5 Žabovřesky ...............................................................................................................26 5.2.6 Veveří .......................................................................................................................27 5.2.7 Černá Pole ................................................................................................................27 5.2.8 Východ .....................................................................................................................28 5.2.9 Jih .............................................................................................................................29

6

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ VE VILE TUGENDHAT .............................................. 31 6.1 Sociodemografická struktura ..........................................................................................31 6.2 Analýza otázek 1 – 9 .......................................................................................................32

7

ŘÍZENÁ INTERVIEW S VYBRANÝMI ODBORNÍKY ........................................... 39 7.1 Vila Tugendhat ................................................................................................................ 40 7.2 Vila Stiassni .................................................................................................................... 41 7.3 Jurkovičova vila .............................................................................................................. 41 7.4 Vila Löw-Beer................................................................................................................. 42

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 45 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ ........................................................ 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 49 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 50

„Účel stavby jí dává vlastní smysl. ... Obytný dům má sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, prostorové rozvržení a stavební materiály jsou podstatné faktory pro tvorbu obytného domu. Z těchto podmínek je třeba skloubit stavební organismus.“ Ludwig Mies van der Rohe, 1924

ÚVOD Brno, druhé největší město České republiky, se po vzniku samostatného Československa v roce 1918 stalo centrem významných institucí, úřadů a vysokých škol. „Ve městě se začali prosazovat mladí čeští architekti a funkcionalismus, stavební sloh, v němž technický záměr a účel kráčel ruku v ruce s uměním“ (Obůrková a Sanža, 2012: 50). Budovy všech typů a velikostí, jako školy, městské lázně, obchodní domy, nemocnice, nájemní domy i rodinné vily se začaly stavět v duchu tohoto moderního architektonického stylu s rovnými střechami, čistými liniemi a prosvětlenými interiéry. Předložená bakalářská práce – Brněnské architektonické stezky – je zasazena převážně do meziválečného období a pojednává o brněnské funkcionalistické architektuře. Nese stejný název jako projekt financovaný Evropskými fondy pro regionální rozvoj, který je výsledkem spolupráce mezi Domem umění města Brna a samotnou metropolí Jihomoravského kraje. Jako brněnská rodačka se zájmem o architekturu jsem si cíleně zvolila zmíněné téma. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Po uvedení metodiky práce a zdrojů dat následuje druhá kapitola, která se věnuje funkcionalismu. Shrnuje nejdůležitější informace ohledně vzniku tohoto směru a jeho charakteristické rysy. Třetí část odhaluje hlavní představitele, kteří jsou spojeni s výstavbou nejvýznamnějších objektů brněnské avantgardy. V další kapitole, čtvrté, je stručně zachycen vývoj diskutovaného urbanistického stylu v průběhu historie. Konkrétně je přiblíženo období mezi léty 1918 a 1945, kdy byla postavena většina budov tohoto typu. Důraz je však kladen i na současnou situaci. V kapitole páté je popsána problematika projektu Brněnské architektonické stezky. Od roku 2011 je pro všechny zájemce o brněnskou architekturu na webových stránkách volně přístupný Brněnský architektonický manuál (BAM), kterým se rovněž zabývá tato kapitola. Současně je zde také věnována pozornost devíti předem navrženým stezkám, které provádějí návštěvníky po nejznámějších funkcionalistických stavbách Brna. Poslední dvě části jsou na rozdíl od předchozích zaměřeny spíše prakticky. Šestá kapitola je tvořena rozborem dotazníkového šetření, které bylo provedeno v průběhu měsíců ledna a února 2016 návštěvníky vily Tugendhat. Otázky v dotazníku se zaměřují právě na problematiku brněnského funkcionalismu. V poslední části jsou uvedeny názory vybraných odborníků „brněnského vilového kvarteta“ (tj. vily Tugendhat, Stiassni, Löw-Beer a Jurkovičovy vily) na vývoj návštěvnosti ve čtyřech moderních objektech v souvislosti s existencí projektu. Hlavním cílem práce je posoudit, jaký je vliv projektu Brněnské architektonické stezky v kulturně-historickém kontextu metropole jižní Moravy.

11

1 METODIKA PRÁCE, ZDROJE DAT A ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Při zpracování bakalářské práce byly použity standardní postupy. První část práce, která je postavena spíše na teoretickém základu, vychází z nastudované odborné literatury. Obsah druhé až páté kapitoly je syntézou a abstrakcí informací z knih, internetových zdrojů a článků z časopisů a novin. Stěžejním zdrojem je volně přístupná internetová databáze Brněnský architektonický manuál (BAM) dostupná na http://www.bam.brno.cz/, které je věnována celá pátá kapitola. Mezi nejčastěji citované publikace patří: 

Architektura 20. století (Benešová, M. a Hadlač, J., 1978), kniha zachycující moderní architektonické směry 20. století, mezi nimiž figuruje i funkcionalismus.



Slavné vily Jihomoravského kraje (Černá, I., Černoušková, D. et al., 2007), publikace, která představuje nejvýznamnější funkcionalistické stavby na území Jihomoravského kraje. Popisuje však i životy slavných autorů zmíněných objektů.



Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic (Kuča, K., 2000) zasvěcuje čtenáře do problematiky vývoje brněnské historie z hlediska urbanizace. Data z této knihy jsou použity především v kapitole čtvrté.



Památky Brna (Kuča, K., 1989), dílo, které rovněž pojednává o stavební činnosti města Brno v historicko-kulturních souvislostech a shrnuje nejznámější památky.

Druhá část práce je zaměřena spíše prakticky. V šesté kapitole je rozebráno dotazníkové šetření, které proběhlo na začátku roku 2016 v prostorách vily Tugendhat. Celkem bylo vybráno sto dotazníků zodpovězených návštěvníky této památky UNESCO. Data jsou analyzována s přihlédnutím na následující sociodemografické údaje: bydliště, pohlaví, věk, vzdělání a postavení v zaměstnání. Kapitola sedmá obsahuje materiály poskytnuté odborníky tzv. „brněnského vilového kvarteta“ (např. údaje o návštěvnosti čtyř slavných brněnských objektů), ale hlavně i jejich názory a návrhy řešení na obeznámení širší veřejnosti s projektem Brněnské architektonické stezky. Oficiální webové stránky jednotlivých vil také slouží jako zdroj informací. Rámeček 1: Základní použitá terminologie: Avantgarda: „souhrnné označení pro evropská hnutí, prosazující v 1. třetině 20. století nové pojetí uměleckého díla a jeho společenských a výtvarných funkcí. Přes různost teoretického zaměření je spojovalo experimentální hledání tvarových, výrazových a technických možností ve všech oborech výtvarného umění a vesměs i pokrokový společenský názor. Zvláštní roli sehrála sovětská a německá avantgarda. Vývoj avantgardy zahrnuje zejména kubismus, futurismus, dadaismus, orfismus, suprematismus, konstruktivismus, funkcionalismus ad. směry“ (Blažíček a Kropáček, 2013: 35). Funkcionalismus: „způsob arch. tvorby, kde je vše podřízeno požadovanému užitkovému provozu, tj. funkci, upotřebení praktickému, bez zřetele na ostatní složky díla“ (Syrový, 1972: 97). Tento směr bude představen v kapitole druhé.

12

Konstruktivismus: „směr novodobé architektury zdůrazňující v celé koncepci a útvaru stavby požadavky a momenty strohé konstrukce i nových materiálů a jejich vlastností, zamítající dekorativní prvky“ (Blažíček a Kropáček, 2013: 201). Moderna individualistická: „navazuje bezprostředně na secesi asi v letech 1905-06 a trvá do nástupu kubismu po r. 1910. Každý z architektů této doby konkretizuje své arch. představy velmi osobitě, ač je mnoho společných znaků úsilí o nový sloh: návrat k souměrné koncepci, někdy až klasicizující tektonické formy, vyjadřující materiál a konstrukci, rostlinný ornament se nahrazuje dekorem geometrickým“ (Syrový, 1972: 187).

13

2 FUNKCIONALISMUS V meziválečném období v Brně vzniklo mnoho moderních staveb, které se odlišovaly od dobových prací českých i německých architektů. Jedním z průkopníků a prvním realizátorem tohoto architektonického slohu, funkcionalismu, byl Arnošt Wiesner. Lze říci, že v době mezi dvěma světovými válkami bylo Brno metropolí moderní architektury. Co je ovšem typické pro tyto stavby odhalují následující odstavce. Výchozí koncepcí pro vznik funkcionalismu bylo průmyslové město Tonyho Garniera. Tento urbanistický koncept založený na principu zónování rozděloval město na dvě části – průmyslovou a obytnou. První polovinu 20. století charakterizuje víra v technický pokrok. „Funkcionalisté se v oblasti stavby měst zabývali aktuálními otázkami soudobých měst – hygienické problémy měst, definování funkcí města, uspořádání formování a městského prostoru, výrazové prostředky odpovídající éře průmyslového rozvoje a vznikajícímu modernímu životnímu stylu, použití nových stavebních technologií apod.“ (Koutný, 2004: 7-8). Již z názvu „funkcionalismus“ je možné odvodit, že klade důraz na funkčnost a účel stavby. Poprvé se tento pojem objevil v roce 1931 v titulu knihy italského teoretika Alberta Sartorise o současné italské architektuře Gli elementi dell architettura funzionale. Často, především v evropské avantgardě, se ovšem také můžeme setkat s pojmenováním konstruktivismus. V Anglosaských zemích se používá název International Style (Benešová a Hadlač, 1978). Tento směr se šířil postupně a v různých zemích se projevoval v jiné míře. Nalézt správnou definici funkcionalismu není lehké, jak jsem zjistila, protože existuje mnoho jejich variant. Obecně se jedná o určitý styl architektury a designu v období od 20. do 60. let dvacátého století. Švýcarský architekt Le Corbusier byl jednou z nejvýraznějších osobností světové meziválečné architektury. Přednášel v Praze a v Brně. Uvažoval o tom, že by architektura měla vzniknout z matematických výpočtů. Nejznámější slogan funkcionalismu zní „form follows function“, jehož autorem byl americký architekt Louis Sullivan1: „When introducing it, he made an analogy with the forms and functions one can find in nature. The form of the eagle's wing has been determined by its function, and the same applies to other objects in nature.“ Mezi další významné evropské stavitele patří: Amédée Ozenfant, Jacobus Johannes Pieter Oud, Theo Van Doesburg, Walter Gropius a Adolf Loos (Černá, Černoušková et al., 2007). Hannes Meyer srovnával vznik stavby s chemickou reakcí. Kořeny funkcionalismu však sahají hlouběji do historie. Ve spisech benátského františkána Carla Lodoliho je možné už kolem roku 1750 číst o architektuře „přiměřené hmotě, prosté, pravdivé, založené na skutečné povaze věcí“. V období baroka se k podobnému stylu hlásil Francouz Marc Antoine Laugier. Americký sochař Horatio Greenough zase prohlásil: „Když jsou stanoveny nejpříjemnější velikost a uspořádání místností a když je zajištěn přístup světla, které může být žádáno, a vzduchu, který musí být žádán, máme kostru budovy.“ Podobné názory sdílel i petrohradský konstruktér a architekt Apollinarij K. Krasovskij (Benešová a Hadlač, 1978: 175).

1

OVE HANSSON, Sven. Aesthetic Functionalism [online]. 2005-10-17. [cit. 2016-03-10]. Dostupné na WWW: .

14

Není pochyb, že se náznaky funkcionalismu ve smyslu myšlenkového názoru objevovaly již od 18. století a tato tendence se stále více rozšiřovala mezi jednotlivými národy. Ale až okolo roku 1925 se začínaly realizovat první funkcionalistické projekty. Brněnská meziválečná architektura se jako jedna z prvních hlásila k tomuto pokrokovému pojetí. Následující podkapitola popisuje společné prvky charakteristické pro funkcionalismus, nový styl, jež znamenal naprostý převrat v architektuře.

2.1 Charakteristické rysy Cílem architektů funkcionalistických staveb bylo „přivést na svět výtvarnou řeč, odpovídající moderní epoše“ (Michl, 2012: 58). Strikně odmítali tradiční postupy a naopak se snažili zachytit moderní, současný život za pomoci funkčních řešení. Projekty měly samozřejmě také splňovat estetickou funkci: „the architect would be the one who knew how to make useful buildings; that is, how to make efficient distributions. The most efficient and economic building would be the best. In the pursuit of usefulness and good construction, aesthetic attractiveness would inevitably follow“ (Corona-Martínez, 2003: 62). V knize Forma sleduje vědu se píše, že je při stavbě objektu kladen důraz na automatizaci (Švácha et al., 2000: 15): „Nároky provozu a konstrukce se zde jeví jako prioritní; architektonický objekt se z nich vytváří téměř automaticky sám ze sebe. Automatismus sebeutváření objektu se patrně stal tou nejdůležitější inovací, kterou vůdci uvedených směrů vnesli do starší Sullivanovy poučky form follows function.“ Hlavní zásady funkcionalismu byly uvedeny v manifestu Klubu architektů v časopise Stavba. Tzv. Program Stavby byl publikován v roce 1925 a připodobňuje vznik funkcionalistického díla k výrobnímu systému moderního stroje (Benešová a Hadlač, 1978: 175): „Pro nás systém vytvoření nové architektury jest analogický výrobnímu systému moderního stroje. Řídí jej tytéž zásady racionality, ekonomie, matematického řádu. A po dobrém stavebním díle žádáme totéž co po dobrém stroji.“ Z komentáře výše vyplývá, že při vzniku nové architektury je také potřeba uvažovat vědecky: empiricky, matematicky a statisticky. Dalším důležitým rysem je dbát na dostatek světla a vzduchu. Tuto skutečnost můžeme vyvodit z citátu na samém začátku této práce od architekta Ludwiga Miese van der Rohe, autora slavné vily Tugendhat. Velký důraz byl rovněž kladen na udržování čistoty. Hygiena hrála velkou roli v projektování staveb. V roce 1928 byla ve Švýcarsku založena organizace CIAM 2, na jejichž shromážděních se formulovaly cíle a zásady funkcionalismu. O pět let později, v roce 1933, na IV. kongresu CIAM vznikla Athénská charta pod vedením Le Corbusiera. Tento dokument se stal základem funkcionalistického pojetí města a byl téměř totožný s Programem Stavby (Koutný, 2004). Funkcionalismus většinou odmítá striktní formální a kompoziční postupy. Výjimku tvoří jen zlomek pravidel. Vnější vzhled objektu má za úkol reflektovat jeho vnitřní uspořádání. Stavby mají často tvar hranolu a jsou asymetrické. Typická je plochá střecha, velká okna a bíle omítnutá fasáda. Dvůr se z důvodu hygieny odmítá. Mezi používané materiály do interiéru patří linoleum, koženka, chromový nábytek, lakované dřevo a sklo. Bytovému textilu se

2

CIAM = francouzská zkratka pro „Mezinárodní kongresy moderní architektury“

15

funkcionalismus snaží vyhnout. Ve 30. letech dochází k některým ústupkům. Jsou povoleny koberce a záclony, zdi jsou obkládány kamenem (Benešová a Hadlač, 1978). Není neobvyklé narazit v těchto objektech na funkčně i výrazově nadčasová řešení. Vztah mezi funkcionalismem a technologiemi vyjadřuje následující citace: „The relationship between functionalism and technology is likely the partnership of “mind” and “hand” that leads architectural productions towards authentic and integrated designs in response to the purpose of man-made environment for humanity“ (Wiryomartono, 2012: 277). Ani tento styl ovšem nebyl ušetřen kritice. Funkcionalismu byl vyčítán právě chladný výraz (odmítání bytového textilu, vyniká jednoduchost). Z hlediska urbanistického se kritizuje přehlížení tradice původních okolních staveb. Co se týče rozložení místností, v úvahu se brala jejich návaznost (např. ložnice-koupelna, jídelna-jídelní kout), orientace místností k vhodným světovým stranám (ložnice na východ, obytný prostor k východu nebo k západu, úřadovny a laboratoře k severu). Kuchyně se řeší velmi prakticky, např. aby kuchařka udělala při vaření co nejméně kroků a pohybů (Benešová a Hadlač, 1978). Velmi důležitou roli hrála také zahrada domu, která „byla koncipována jako jeho integrální součást, pronikala do něho zimní zahradou, terasami, lodžiemi a balkony, pokrývala rovné střechy a objevovala se i pod ním, pokud stála na pilířích“ (Černá, Černoušková et al., 2007: 54). Foto 1: Vila Tugendhat, pohled na obytný prostor a zimní zahradu

Foto 2: Zimní zahrada vily Tugendhat

Zdroj: David Židlický

Zdroj: Vlastní fotografie

Následující kapitoly analyzují funkcionalismus v Brně, který zde nalezl neobyčejně široké uplatnění. Je třeba si však uvědomit, že byl implementován nejen na vily a obytné domy, ale také na školy, městské lázně obchodní domy a jiné specifické stavby. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími představiteli brněnské funkcionalistické architektury.

16

3 HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ BRNĚNSKÉHO FUNKCIONALISMU Meziválečné období přineslo mnohostranný růst Brna, prosperujícího moderního a multikulturního města. „Při nových úkolech se šťastnou shodou okolností shromáždily schopné, mladé, pokrokově orientované síly. Architekti, kteří určovali základní směr stavební politiky města, se vesměs přimkli k názorům mezinárodní avantgardy“ (Aufgeweckt et al., 1978: 30). S funkcionalistickou architekturou, která dosáhla vysoké úrovně, je spjata celá řada jmen. V následujících odstavcích však budou stručně představeni jen ti nejvýznamnější tvůrci brněnské meziválečné avantgardy.

3.1 Otto Eisler Jedním z brněnských architektů židovského původu byl Otto Eisler. Po studiích stavitelství na Německé technické vysoké škole vybudoval v Brně se svými bratry stavební podnik, který realizoval většinu významných funkcionalistických objektů jako např. Palác Morava, hotel Avion nebo vilu Tugendhat. Podílel se na výstavbě velké části Masarykovy čtvrti. Eislerovým prvním dílem byl dvojdům pánů Linka a Krause. Navrhnul řadu nájemních domů známých i za hranicemi naší země, např v ulici Novobranské, Drobného, Botanické nebo Bratří Čapků. Mezi další jeho projekty patří vila Dr. Gallia na Údolní 72, židovská modlitebna na Skořepce a známý „Dům pro dva mládence“ v Neumannově ulici, který navrhl pro sebe a bratra Mořice (Sapák, 2004). Je uváděn jako představitel racionálního purismu, odlišuje se právě svou „modelovou typovostí a úsilím o bytovou racionalitu“3. Byl tvůrcem většiny brněnských funkcionalistických zahrad.

3.2 Bohuslav Fuchs Vůdčí osobností české moderní architektury byl Bohuslav Fuchs. Po ukončení studií v Praze, kde pracoval v ateliéru učitele J. Kotěry, se v roce 1923 rozhodl přestěhovat natrvalo zpět do Brna. V letech 1930-1948 byl členem skupiny CIAM. Jeho dílo zahrnuje mnoho objektů, např. Zemanovu kavárnu, první raně funkcionalistickou stavbu v Brně. Také projektoval hotel Avion, o němž Mies van der Rohe prohlásil: „Hotel Avion was one of the most important buildings in the modern international movement. It stands on very narrow and deep site in a small street in the centre of the city and is a little masterpiece of spatial and functional design“ (Muriel, 1980: 267). Z dalších slavných objektů Fuchse zmíním budovu Moravské, nyní Státní banky (na projektu spolupracoval s Arnoštem Wiesnerem), lázně v Brně-Zábrdovicích, neobvyklou stavbu pošty u Hlavního nádraží a vlastní vilu v Hvězdárenské ulici, která vznikla v době, kdy vedl Regulační a architektonické oddělení Stavebního úřadu města Brna. Za své dílo byl v roce 1968 jmenován národním umělcem (Vondrová, 1978).

3

Autor neznámý. Z pozapomenuté historie brněnské avantgardy. Brněnský Metropolitan. 2007, č. 2, s. 2.

17

3.3 Josef Kranz Pod vedením profesora Emila Králíka vystudoval Josef Kranz architekturu na Vysokém učení technickém v Brně. Během studií získal praxi u Jiřího Krohy a později i u Bohuslava Fuchse, s nímž spolupracoval na projektech hotelu Avion a Masarykova studentského domova. Mezi jeho nejznámější stavby patří vila Antonína Slavíka v Tůmově ulici, kavárna Era nebo kino Avia (dnes Slovan) dokončené v roce 19294. Navštívil nejen mnoho evropských zemí, ale i Tunis, Egypt a další. Navrhl také objekt poštovního úřadu v Kandaháru v Afghánistánu.

3.4 Jiří Kroha Významným představitelem meziválečné architektury je bezpochyby architekt, designér, výtvarník a teoretik umění Jiří Kroha. Narodil se v Praze, kde také studoval obor architektury na Českém vysokém učení technickém. Své první projekty realizoval v Mladé Boleslavi a Kosmonosech. Deset let po ukončení studií se i s rodinou přestěhoval do Brna, kde přednášel na VUT. Později se stal profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství a rektorem Vysoké školy technické v Brně. Jako příklady jeho staveb lze uvést realizaci vlastní vily na ulici Sedlákova či Patočkovu vilu na Kaplanové. Krohovo dílo je ovlivněno kubistickou a expresionistickou etapou jeho předchozí tvorby5.

3.5 Jindřich Kumpošt Absolvent vídeňské Akademie, Jindřich Kumpošt, měl v Brně rozhodující postavení. Zaujímal funkci ředitele Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna. Ve své tvorbě aplikoval všechny možné dobové proudy, až nakonec skončil u funkcionalismu. Jako první si postavil vlastní vilu v Barvičové ulici, která je charakteristická dokonalou dispozicí a promyšleným zónováním obytných, společenských a pracovních ploch. Jeho stavby jsou inspirovány holandskou architekturou. Je také autorem komplexu nemocenské pojišťovny, dnešního Městského ústavu národního zdraví v ulici Veveří a obytných domů v Brně-Táboře (Benešová a Hadlač, 1978).

3.6 Adolf Loos Dalším významným architektem je brněnský rodák a syn majitele kamenosochařské firmy, Adolf Loos. I když se jako dospělý usadil ve Vídni, často se vracel na rodnou Moravu. V Hrušovanech u Brna vytvořil projekt na první stavbu s rovnou střechou v českých zemích a od 20. let prováděl úpravu interiéru Bauerova klasicistního zámečku v areálu brněnského výstaviště. Byl také redaktorem měsíčníku Bytová kultura spolu s Janem Vaňkem. Udržoval přátelské vztahy a spolupracoval s Ernstem Wiesnerem. Tento sebevědomý tvůrce funkcionalismu prohlásil v roce 1926: „Češi (architekti) mají velký talent, ale chybí jim jen něco k dokonalosti: znalost mého díla“ (Černá, Černoušková et al., 2007: 51). 4

Josef Kranz [online]. Archiweb, 1997-2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné na WWW: . 5 Architekt Jiří Kroha [online]. Slavné stavby, 2007-2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné na WWW: .

18

3.7 Ernst Wiesner Stejně tak jako J. Kumpošt i Ernst Wiesner studoval na vídeňské Akademii. Byl představitelem „vídeňského tradicionalismu“ či „archaické moderny“. Při jeho tvorbě „používal „vídeňské“ korunní římsy s kazetovým podhledem, plastická orámování portálů a oken, a ušlechtilý kámen a kov“ (Černá, Černoušková et al., 2007: 50). I přesto však také navrhoval čisté funkcionalistické konstrukce. Jako první vytvořil střešní zahradu a zavěšenou fasádu (curtain wall). Jeho stavby jsou charakteristické náročností a přizpůsobením interiérů podle požadavků bohaté klientely. V roce 1939 emigroval do Velké Británie. Z administrativních a obchodních budov projektoval banku Union, palác Morava a podílel se také na stavbě Moravské banky s Bohuslavem Fuchsem. Mezi další jeho díla se řadí Münzova vila na ulici Hroznové, vila Neumarkova, Haasova, vila Stiassni, kavárna Esplanade a mnoho dalších. Jeho návrh vyhrál v soutěži na stavbu nové budovy krematoria na Ústředním hřbitově. Svou tvorbou ovlivnil v podstatné míře vzhled města. Mezi další významné osobnosti brněnské architektonické scény se řadí Emil Králík (budova Československé tabákové režie), Bohumír F. A. Čermák (Správní budova Zbrojovky Brno), Josef Polášek (ZŠ Křídlovická), Jan Víšek (nájemní dům s cukrárnou Kolbaba), Mojmír Kyselka (Masarykova obecná škola chlapecká a dívčí), Oskar Pořízka (Biskupské gymnázium na ulici Barvičova), Zikmund Kerekes (Baasova vila), Heinrich Blum (vila rodiny Wittalových na ulici Hroznové) nebo Bedřich Rozehnal (Onkologická nemocnice Dům útěchy na Žlutém kopci). Je třeba také alespoň zmínit i další architekty, kteří ovlivnili podobu Brna, např. pražští projektanti Alois Dryák (Právnická fakulta Masarykovy univerzity), Josef Gočár (pavilon Akademie výtvarných umění na brněnské Výstavě soudobé kultury v Československu), Pavel Janák (pavilon pražské Uměleckoprůmyslové školy na brněnské Výstavě soudobé kultury v Československu), Karel Kotas (rodinné domy na Dolnopolní) a Josef Kalous (Obchodně průmyslový palác) nebo němečtí a rakouští architekti Ludwig Mies van der Rohe (vila Tugendhat), Rudolf Baumfeld (vila Ernsta Löw-Beera) a Norbert Schlesinger (vila Ernsta Löw-Beera)6. Následující kapitola stručně pojednává o vývoji funkcionalismu v průběhu historie. Důraz je kladen na období od vzniku Československa do konce druhé světové války. Rovněž je zde zachycena současná situace brněnských objektů vystavěných v duchu tohoto moderního stylu.

6

Více informací o životě zmíněných architektů, jejich potréty a seznam realizovaných projektů jsou dostupné na stránkách Brněnského architektonického manuálu po kliknutí na odkaz „Architekti“: .

19

4 BRNĚNSKÝ FUNKCIONALISMUS V PRŮBĚHU HISTORIE Chybějící česká architektonická tradice byla jedním z hlavních důvodů, proč mladí brněnští architekti vytvořili fenomén brněnského funkcionalismu a vymanili se tak ze závislosti na vídeňském vlivu.

4.1 Období 1918-1945 Mezi nejdůležitější historické události, které se navždy zapsaly do dějin české historie, patří konec první světové války, rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československé republiky v roce 1918. Historické dění ovlivnilo zásadně budoucí kulturní a ekonomický vývoj země. Český duch začal postupně převažovat nad německým. V roce 1919 byly k metropoli připojeny města Královo Pole a Husovice a obce Židenice, Juliánov, Maloměřice, Obřany, Řečkovice, Medlánky, Žabovřesky, Komín, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Bohunice, Přízřenice, Lískovec, Heršpice, Komárov, Černovice, Brněnské Ivanovice, Tuřany a Slatina. „Uzemní rozsah města se tak zvýšil z 1 732 ha na 12 379 ha“ (Kuča, 2000: 154). Tehdy vzniklo Velké Brno s 210 tisíci obyvateli. Stalo se tak druhým největším městem republiky a hlavním centrem Moravskoslezské země. Sídlo zde nalezlo mnoho administrativních institucí a úřadů. Kromě německé a české techniky ve městě začaly fungovat další tři vysoké školy; Masarykova univerzita, Vysoká škola zvěrolékařská a Vysoká škola zemědělská. V roce 1919 byl také zřízen Odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké technické škole v Brně profesorem stavebního odboru, Karlem Hugem Kepkou. Zájemci o tento obor již nemuseli odjíždět na studia v Praze nebo do Vídně. O šest let později proběhla promoce prvních pěti absolventů. Významný vliv na architektonické a urbanistické utváření Brna mělo vliv Regulační a architektonické oddělení vedené Jindřichem Kumpoštem. Během několika let se Brno stalo jedním z funkcionalistických center. Postavení Brna vyžadovalo rozsáhlou stavební činnost, což přitáhlo pozornost architektů z celé republiky. Poválečné stavebnictví se potýkalo s řadou problémů legislativních, ekonomických, materiálových a profesních. Odmítala se německá tradice i vídeňský vliv. Mezi léty 1924 a 1925 se konala série přednášek nazvaná Za novou architekturou, která byla pořádaná Klubem architektů a Uměleckoprůmyslovými závody. V Praze i Brně vystoupili čeští i zahraniční umělci, mezi nimiž byli např. Le Corbusier, Amédée Ozenfant, Walter Gropius, Adolf Loos a další. Ve formě textů poté byly přednášky otištěny v časopise Stavba. V roce 1925 byla navržena Zemanova kavárna na ulici Koliště. Návrh Jana Kalouse, pražského architekta, v té době zvítězil v soutěži na stavbu výstaviště a Obchodně průmyslového paláce. V roce 1928 tak bylo slavnostně otevřeno a zahájeno Výstavou soudobé kultury v Československu (více informací o této kulturní akci bude uvedeno v kapitole 5.2.4). V souvislosti s touto výstavou byla v Žabovřeskách nově vybudována kolonie Nový dům stavební firmou Čeňka Rullera a Františka Uherky. V roce 1928 byla navržena vila Tugendhat, jejímž autorem je německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Vrcholu dosáhl brněnský funkcionalismus na přelomu 20. a 30. let se vznikem Fuchsových budov; hotelu Avion, Moravské banky, školy Vesna, Masarykova studentského domova a lázní 20

v Zábrdovicích. V té době také vrcholila výstavba rodinných domů a vil v Masarykově čtvrti, Černých polích, Žabovřeskách, Králově Poli a Pisárkách (Černá, Černoušková et al., 2007). Za období první republiky „přibylo v Brně kolem 10 000 domů, což představovalo zhruba 35 000 nových bytů, a tedy nárůst o 70 % oproti stavu před 1. světovou válkou“ (Kuča, 2010: 162). V závěru epochy byla postavena První moravská pojišťovna v Jánské ulici, na jejíž stavbě spolupracovali tři autoři: Josef Polášek, Heinrich Blum a architekt Otakar Oplatek. Stavba je mimořádná použitím kvalitních materiálů a propracovanými detaily. V období fašistické okupace byla stavební činnost potlačena. Projekty byly realizovány jen výjimečně. Vzniklo propojení centra Brna s jinými částmi, např. městskou čtvrť Černá Pole spojila s jádrem města Merhautova ulice. „Osvobození Brna 26. 4. 1945 bylo vykoupeno zničením mnoha průmyslových závodů a poškozením téměř poloviny obytných domů. Rovněž historický stavební fond utrpěl citelné ztráty, rychlá poválečná rekonstrukce je však dokázala eliminovat“ (Kuča, 1989: 18).

4.2 Brněnský funkcionalismus dnes Brno je dodnes považováno za jedno z hlavních center evropského funkcionalismu. Je až zarážející, že spousta lidí chodí každý den okolo významných objektů tohoto architektonického směru a přitom si neuvědomuje jejich estetickou a kulturně-historickou hodnotu a někdy dokonce ani jejich existenci. Seznámení veřejnosti se slavnými architekty, jejich životy a dílem se věnují nejrůznější výstavy a přednášky. Nejčastěji jsou tyto kulturní akce pořádány právě v prostorách známých objektů. Například vila Löw-Beer, která je v Brně po rekonstrukci otevřena teprve od 16. ledna 2016, nabízí svým návštěvníkům expozici nazvanou Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat 7. Většina funkcionalistických staveb zůstala zachována do dnešních dnů v nezměněné podobě. Mnoho z nich prošlo v posledních letech rekonstrukcí. Některé vily se staly majetkem státu a dnes fungují jako muzea otevřená pro veřejnost. Brno si také zachovalo velmi významnou tradici prvorepublikových funkcionalistických kaváren. Jejich atmosféra se však, jak by se dalo očekávat, v průběhu historie podstatně změnila, tak jako se mění prostředí, lidé i společenské poměry. V současné době slouží velké množství brněnských kaváren jako galerie a výstava obrazů. Mezi ty nejznámější patří Zemanova kavárna, Era, Esplanade, Savoy nebo kavárna a cukrárna Bohumíra Kolbaby. Slavné období brněnského funkcionalismu inspirovalo a nadále bude inspirovat další generace architektů. V deníku The New York Times vyšel článek, jehož autor, který jihomoravskou metropoli navštívil, informuje: „Functionalism is everywhere you look, it’s in the roots, it’s in the history of Brno. But I think there’s even more interesting architecture coming in the future, and today“ (Rail, 2012).

7

Vila Löw-Beer [online]. 2016. [cit. 2016-04-03]. Dostupné na WWW: .

21

5 PROJEKT BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY Souvislosti historie vzniku jednotlivých objektů, osudy jejich obyvatel, životopisy architektů a mnoho dalšího nabízí všem zájemcům projekt Brněnské architektonické stezky, který je výsledkem spolupráce mezi městem Brnem a Domem umění města Brna. Tento projekt vznikl díky finanční podpoře Evropských fondů pro regionální rozvoj. Od září roku 2011 je tak pro každého na internetových stránkách http://www.bam.brno.cz/ volně přístupná databáze, která nabízí informace o 14 stezkách, 383 objektech, 98 architektech, 58 stavebnících a dále potom 2 158 fotografií a 306 pramenů8. Tohoto průvodce s mapou je možné získat i v tištěné podobě.

5.1 Brněnský architektonický manuál Při prohlédnutí první stránky projektu čtenáře nejprve zaujme interaktivní mapa s barevně vyznačenými stezkami. Dále je zde uveden přehledný seznam všeho, co by mohlo návštěvníka databáze upoutat; odkaz na stezky, objekty, architekty, ale také na výlety, literaturu, informace o projektu a kontakt. V případě zájmu je možné zadat požadované heslo do vyhledávače. Projekt je dostupný ve třech jazycích; češtině, němčině a angličtině. Obr. 1: Hlavní strana BAMu

Zdroj: Brněnský architektonický manuál

8

Veškeré informace z této kapitoly jsou převzaty přímo z Brněnského architektonického manuálu: KORYČÁNEK, Rostislav, et al. Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1918-1945 [online]. 2011. [cit. 2016-03-14]. Dostupné na WWW: .

22

5.2 Stezky Předem navržené trasy, které jsou rozlišené různými barvami, doplňují na stránkách BAMu krátké popisné texty, plány a velké množství dobových i současných fotografií. Velmi oceňuji možnost stáhnutí audionahrávek, zájemce si proto může poslechnout vyprávění i při procházce Brnem. Pro lepší orientaci slouží značení na komunikaci před objekty, které obsahuje pořadové číslo stavby, její kód a odkaz na webové stránky. Každá stezka je zobrazena na mapě (historické, obecné, letecké a katastrální) a obsahuje následující data: délku trasy, počet objektů na stezce, začátek stezky, první objekt, dopravní spojení MHD a GPS souřadnice. Na levé straně stránky se nachází seznam očíslovaných budov, při kliknutí na ně se zobrazí podrobné informace o těchto památkách. Kromě textů je zde také možnost nahlédnout do fotogalerie. Stránky jsou velmi dobře přehledné. Jediné, co bych změnila, je lepší viditelnost ikonky spouštějící audionahrávky. Je totiž umístěna vlevo dole, a proto si návštěvník webu nemusí zvukového záznamu všimnout a využít tak této skvělé příležitosti poslechnout si převyprávěný příběh. Trasy jsou stručně představeny v dalších odstavcích. 5.2.1 Masarykova čtvrť Tab. 1: Stezka – Masarykova čtvrť 4,39 km Délka stezky 63 Počet objektů 49°11'40.314"N, 16°35'20.74"E GPS Žlutý kopec 543/Onkologická nemocnice Dům útěchy Začátek stezky/První objekt Vlastní vila Jindřicha Kumpošta, Steinova vila, Kostel sv. Augustina, Biskupské gymnázium, Vila Ernsta LöwNejvýznamnější stavby Beera, Vila Stiassni, Haasova vila, Vila Láskových Zdroj: Brněnský architektonický manuál

Podle mého názoru je Masarykova čtvrť jednoznačně tou nejkrásnější stezkou s největším počtem funkcionalistických staveb. Ačkoliv není toto místo přesně vymezené, zasahuje na území Pisárek, Stránic a Žabovřesk. Právě na úpatí Žlutého kopce začala vznikat rezidenční a vilová čtvrť obklopená přírodou, původně nazývaná „německá úřednická čtvrť“. V polovině 20. let zde vyrostlo mnoho nových objektů, o jejichž výstavbu se zasloužila bytová družstva Na Vyhlídce nebo Úřednická čtvrť. V roce 1925 byla čtvrť přejmenována na Masarykovu. Dnes zde bydlí především rezidenti, kteří získali domy dědictvím po rodičích a prarodičích, ale v mnoha případech nemají dostatečné finance na údržbu svých nemovitostí. Najdeme tu však i soukromé vily zámožných podnikatelů. Bezpochyby je to jedna z nejžádanějších a nejdražších lokalit k bydlení v Brně a z pohledu prestiže velmi pravděpodobně „adresa č. 1“. Obr. 2: Masarykova čtvrť- mapa


23

5.2.2 Centrum Tab. 2: Stezka - Centrum Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

3,97 km 58 49°11'27.536"N, 16°36'39.862"E Nádražní 654/Městská ubytovací kancelář Optika Felsch, Palác Alfa, Hotel Avion, Kavárna Savoy, Zemanova kavárna, Jubilejní úrazová nemocnice, Obchodní dům firmy Baťa


Při rozšiřování Brna byla na místě bývalých městských hradeb vybudována okružní třída, tzv. Ringstrasse. Vzniklo tak mnoho stavebních parcel, na nichž v průběhu druhé poloviny 19. století a na počátku 20. století vznikly nové stylové budovy. Zároveň také došlo k významné proměně historického centra Brna. Bylo zbouráno mnoho staveb, které neodpovídaly hygienickým a dopravním podmínkám. Město tak získalo zcela novou podobu, přišlo však o významnou část své historie. Dvacátá léta byla ve znamení stavebního rozkvětu. V tomto období se zrodilo velké množství finančních a administrativních budov. Přibyly nové moderní kavárny. Při cestě úzkými ulicemi v centru Brna si mnozí z procházejících ani nevšimnou, jak krásné domy zrovna míjí. Stačí však jen zvednout hlavu a prohlédnout si architektonický potenciál, který všem nabízí tato trasa. Obr. 3: Centrum - mapa


5.2.3 Pod Špilberkem Tab. 3: Stezka – Pod Špilberkem 4,5 km Délka stezky 34 Počet objektů 49°11'38.156"N, 16°36'22.13"E GPS Dominikánské náměstí 196/Adaptace Nové radnice Začátek stezky/První objekt Rektorát Masarykovy univerzity, Tomešova vila, Nejvýznamnější stavby Pravoslavný chrám sv. Václava, Gutmannova vila, Palác Jalta Zdroj: Brněnský architektonický manuál

24

Stezka třetí vede okolo hradu Špilberk. Právě v těchto místech se Brno již od 10. století začalo rozvíjet a vznikaly zde první základy města. Na dnešním Mendlově náměstí byl později založen klášter a v jeho okolí rostla obytná a průmyslová zástavba (např. Starobrněnský pivovar). Na sever od pevnosti Špilberk podél ulice Údolní se nacházela lokalita, která se podle původu obyvatel nazývala „Švábka“. V malých stavbách tu žili především zemědělci, řemeslníci a živnostníci. Ve druhé polovině 19. století se změnil vzhled tohoto území. Stavěly se zde hlavně činžovní domy. Tato trasa je tvořena z velké části nájemními domy, a proto mi nepřijde až tak zajímavá. Na stránkách BAMu se čtenář dozví, že po válce přijalo Mendlovo náměstí novou urbanistickou koncepci a stalo se tak „neatraktivním dopravním uzlem“. Obr. 4: Pod Špilberkem - mapa


5.2.4 Výstaviště Tab. 4: Stezka - Výstaviště Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

1,8 km 15 49°11'15.768"N, 16°34'56.255"E Výstaviště 405, Brněnské výstaviště Obchodně průmyslový palác (pavilon A), Pavilon města Brna, Pavilon Země Moravy, Interiér Bauerova zámečku


Nejkratší trasa vede okolo brněnského výstaviště. To bylo poprvé otevřeno veřejnosti v květnu roku 1928, kdy představilo návštěvníkům Výstavu soudobé kultury v Československu, která předváděla technický a kulturní pokrok státu. Idea stavby veletrhu vznikla již o několik let dříve z důvodu konání oslav k desetiletému výročí založení Československa, které se měly uskutečnit právě v Brně. Nebylo jednoduché vybrat vhodný projekt na stavbu Obchodně průmyslového paláce, protože existovalo 31 návrhů. Nakonec však bylo vybráno urbanistické řešení pražského architekta Josefa Kalouse. Na druhém místě skončil návrh architektů Josefa Bolecha a Václava Velvarského a na třetím místě se umístili Karel Řepa s Josefem Fuchsem, Ladislav Machoň s Ladislavem Rösslerem a Bohuslav Fuchs. Od této doby se veletržní činnost na brněnském výstavišti rozvíjela a Brno získalo pověst veletržního města. Svojí rozlohou patří mezi největší výstaviště světa.

25

Obr. 5: Výstaviště - mapa


5.2.5 Žabovřesky Tab. 5: Stezka - Žabovřesky Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

4,4 km 46 49°12'14.814"N, 16°34'46.752"E Krondlova 611/Malý nájemní dům Kounicovy koleje, Šilhanovo sanatorium, Vlastní dům Bohuslava Fuchse, Slavíkova vila, Dětský domov Dagmar


Stezka pátá se nachází na území tří dřívějších obcí; Žabovřesk, Maniček a Vinohrádek. Od 2. poloviny 19. století zde směrem ke Starému Brnu začala výstavba patrových domů městského typu. Jako reakce na „německou úřednickou čtvrť“, která byla vybudována na Žlutém kopci, tu vznikla „česká úřednická čtvrť“ tvořená vilami podle anglického vzoru. Mezi léty 1922 a 1923 byla tato část připojena k Brnu. Právě v tomto období byly postaveny Kounicovy koleje, které jsou dominantou této trasy. V souvislosti s výstavou soudobé kultury Československa na brněnském výstavišti v dané oblasti vyrostla kolonie „Nový dům“ zahrnující nejmodernější stavby současnosti. Stezka Žabovřesky vede okolo Wilsonova lesa a poskytuje tak návštěvníkům klidnou procházku v přírodě. Obr. 6: Žabovřesky - mapa


26

5.2.6 Veveří Tab. 6: Stezka - Veveří Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

5 km 51 49°12'0.229"N, 16°36'24.690"E Moravské náměstí 755,947/Dům Falkensteinerovy nadace Hotel Passage (Slovan), Nájemní dům s cukrárnou Kolbaba, Obchodní akademie, Právnická fakulta MU, Hasičská ústředna


Další architektonická stezka zahrnuje oblast mezi dvěma hlavními ulicemi, Lidickou a Veveří. Na její trase nalezneme objekty sloužící k bydlení, ale také průmyslové a administrativní stavby různého zaměření, které vznikaly především v průběhu 20. let minulého století, např. hotel Slovan, cukrárnu Kolbaba, Právnickou fakultu, všeobecný penzijní ústav, hasičskou ústřednu a jiné. Kounicova ulice po druhé světové válce změnila nápadně svoji podobu, vyrostl tu hotel Continental a další budovy. Obr. 7: Veveří - mapa


5.2.7 Černá Pole Tab. 7: Stezka – Černá Pole Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

5,5 km 28 49°12'1.856"N, 16°36'40.91"E třída Kpt. Jaroše 1921/Nájemní dům Vlastní dům Josefa Kranze, Německá obecná škola, Kavárna ERA, Lesnická fakulta Vysoké školy zemědělské, Vila Tugendhat


Zajímavostí je, že ačkoliv se zde již od 60. let 19. století stavěly obytné domy, katastrálním územím se tato lokalita stala až o sto let později. Během světové hospodářské krize vznikla v místě Janouškovy ulice nouzová kolonie pro nejchudší vrstvy, tzv. „Farma“, „Krchov“ nebo „Nový hřbitov“. Toto provizorní bydlení bylo postaveno na náklady města. Jiným způsobem 27

se místo vyvíjelo po druhé světové válce, kdy došlo ke spojení městské části s centrem. Nejdelší trasa vedoucí částí Černá Pole nabízí krásné výhledy na střed Brna. Po cestě si návštěvník nemůže nechat ujít perlu funkcionalismu, vilu Tugendhat, která bude blíže představena v kapitole sedmé. Obr. 8: Černá Pole - mapa


5.2.8 Východ Tab. 8: Stezka - Východ Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

4,2 km 17 49°11'59.495"N, 16°37'2.829"E Stará 104/Nájemní dům s obchody Správní budova Zbrojovky Brno, Městské lázně v Zábrdovicích, Nájemní dům Dr. Keslera, Tramvajová (dnes trolejbusová) vozovna


V místě dnešních Husovic a Zábrdovic byly od 2. poloviny 18. století budovány především průmyslové stavby. Tato tradice v průběhu času pokračovala. Rozvinula se zde textilní produkce. Stával tu lihovar a barvírna, tabáková továrna a později i plynárna, elektrárna a jiné podniky. Na této stezce se nachází správní budova bývalé Zbrojovky, ve které se v meziválečném období vyráběly mimo jiné zbraně, obráběcí stroje, jízdní kola, psací stroje a letecké motory. S přibývající průmyslovou výrobou rostl i počet obyvatel. Bylo tedy potřeba zahájit obytnou výstavbu. Do dnešních dnů se v této oblasti nalezá mnoho dělnických a pavlačových domů. Často zde byly kombinovány administrativní stavby s bytovými budovami, čehož důkazem je např. ulice Cejl. Ačkoliv se v této části ve velké míře zachovalo původní urbanistické rozložení, osobně se mi tato trasa líbí nejméně pro příliš industriální atmosféru.

28

Obr. 9: Východ - mapa


5.2.9 Jih Tab. 9: Stezka - Jih Délka stezky Počet objektů GPS Začátek stezky/První objekt Nejvýznamnější stavby

4 km 12 49°11'22.811"N, 16°36'25.652"E Nádražní 203/Městské lázně Kopečná ZŠ a MŠ Křídlovická, Regulace ulice Vodní, Krematorium, Obřadní síň Ústředního hřbitova


Poslední stezka vedoucí jižní částí Brna zahrnuje nejméně objektů. Začíná v místě tzv. „brněnských Benátek“, což byl název pro bažinatou oblast pod Petrovem. Kdysi tímto územím také protékal Svratecký náhon. Začátkem 20. století byla lokalita již kompletně zastavěna. Do okolí zasáhla stavba železnice, která spojovala Brno s Vídní. Další výraznou změnu by způsobil projekt „Tangenta“ architektů Bohuslava Fuchse, Josefa Peňáze a Františka Sklenáře. Tento projekt měl přesunout stávající nádraží směrem na jih. Kvůli hospodářské krizi před druhou světovou válkou však nebyl nikdy zrealizován. Trasa vede ulicí Vídeňskou, která je ukončena výraznou budovou krematoria architekta Ernsta Wiesnera na Ústředním hřbitově. Obr. 10: Jih - mapa


29

Kromě devíti představených stezek nabízí BAM svým čtenářům také tipy na výlety i v jiných lokalitách Brna. Konkrétně se jedná o městské části Královo Pole, Židenice a Líšeň, Zábrdovice a Černovice, Maloměřice a Obřany a Bystrc. Tyto výlety však nemají předem vyznačenou trasu a tedy ani délku. Obsahují ale seznam funkcionalistických objektů, ačkoliv jich je poskrovnu. Podobně jako u stezek je možné se o těchto památkách dozvědět více informací. Krátké popisy s fotografiemi, dostupnost MHD, GPS souřadnice a vše co potřebuje návštěvník vědět, je volně dostupné všem zájemcům v této přehledné databázi. Pokud by však čtenáři množství uvedených informací na stránkách projektu nestačilo, je tu možnost využití odkazu „Literatura“, kde jsou abecedně seřazeny nejrůznější prameny se všemi bibliografickými údaji o architektech a jejich architektonických dílech.

30

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ VE VILE TUGENDHAT V kapitole šesté je rozebráno dotazníkové šetření9, které proběhlo v měsících lednu a únoru roku 2016 v prostorách vily Tugendhat. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 návštěvníků této památky UNESCO. Dotazník obsahuje čtrnáct otázek. Některé z nich jsou otevřené, většinou se však jedná o odpovědi s výběrem různých variant. Posledních pět možností zjišťuje informace sociodemografické. Cílem šetření bylo zjistit, jakým způsobem respondenti vnímají pojem funkcionalismus, jaký byl důvod jejich návštěvy této stavby, jak byli spokojeni s prohlídkou a v neposlední řadě také to, jak moc je projekt Brněnské architektonické stezky známý mezi širokou veřejností.

6.1 Sociodemografická struktura Jednotlivé otázky budou analyzovány s ohledem na tyto sociodemografické ukazatele: bydliště, pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a postavení v zaměstnání. Jelikož bylo sesbíráno sto dotazníků, počet hlasů u jednotlivých faktorů se rovná počtu procent. Z hlediska bydliště, celkem 32 respondentů pochází z Brna a 13 bydlí v Jihomoravském kraji mimo Brno. Pro zajímavost ovšem také zmíním, z jakých lokalit pocházejí ostatní hosté vily Tugendhat. Více jak polovina dotázaných, 55 %, uvedla jiné bydliště než v Jihomoravském kraji. Je třeba upřesnit, že výzkum byl zaměřen na česky mluvící návštěvníky. Dotazníkového šetření se však zúčastnili také lidé, kteří bydlí v jiných státech; pět lidí ze Slovenska a jeden česky mluvící občan žijící v Německu. Ostatní respondenti uvedli česká města. Čtvrtina odpovídajících přijela z Prahy. Tab. 10: Bydliště – jiné než v Jihomoravském kraji Město ČR

Počet návštěvníků

Město ČR


Čáslav

1

Otrokovice

1

Česká Rybná (Ústí nad Orlicí)

1

Pardubice

2

Dub nad Moravou (Olomouc)

1

Polička

2

Frýdek Místek

2

Praha

25

Fryšták (Zlín)

1

Přerov

1

Hradec Králové

2

Telč

1

Jinřichův Hradec

3

Vsetín

1

Liberec

1

Zlín

1

Nižbor

1

bez specifikace

2

Zdroj: Vlastní šetření

Co se týče pohlaví, odpovědi byly vcelku vyrovnané. Dotazníky vyplnilo 46 mužů a 54 žen. Výraznější rozdíly se objevily v rozložení z hlediska věku. Přesně polovina respondentů patří do kategorie 21-40 let, 35 % dotázaných tvoří skupinu 41-60 let, 11 % tvoří lidé mladší než 9

Náhled dotazníku viz. Příloha č. 1.

31

20 let a jen 4 % spadají do kategorie více než 61 let. Podle nejvyššího dosaženého vzdělání vedou v četnosti odpovědí vysokoškoláci (47 %). Více jak polovinu tvoří lidé zaměstnaní (52 %). Zaznamenané výsledky u jednotlivých kategorií přehledně shrnuje tabulka 11. Tab. 11: Sociodemografická struktura Faktor Kategorie Pohlaví

Věk

Nejvyšší dosažené vzdělání

Postavení v zaměstnání


muž

46

žena

54

méně než 20 let

11

21-40 let

50

41-60 let více než 61 let

35 4

základní

8

střední bez maturity/vyučen

7

střední s maturitou

38

vysokoškolské

47

student/ka

26

zaměstnaný/á

52

OSVČ

17

nezaměstnaný/á

1

důchodce

4


6.2 Analýza otázek 1 – 9 1.) Pojem funkcionalismus Cílem první otázky bylo zjistit, co si dotázaní představí pod pojmem funkcionalismus. A jelikož se jednalo o úkol, při němž bylo možné pracovat s fantazií, objevily se nejrůznější reakce. Pro přehlednost byly odpovědi agregovány podle podobnosti. Na otázku reagovalo 55 % respondentů, 45 % se zdrželo odpovědi. Tab. 12: Význam pojmu funkcionalismus Odpověď jednoduchý a funkční styl architektonický moderní styl 1. poloviny 20. století čisté tvary, ostré hrany a křivky, málo barev jednoduchost, žádné zbytečné dekorace směr, který v sobě spojuje účel předmětu a estetické potěšení vila Tugendhat hranaté domy v kostce, rovná střecha, velká okna perfektní zpracování detailu, vše se vším souvisí republika, Zlín form follows function Zdroj: Vlastní šetření

32

Počet odpovědí 15 11 8 6 4 3 3 2 1 1

Rozřazení do skupin bylo velmi obtížné, protože se odpovědi mnohokrát překrývaly a byly velmi podobné. Obecně nejčastěji používanými adjektivy byly: jednoduchý, funkční, moderní, estetický, čistý, rovný, strohý, účelný, praktický, pohodlný a kreativní. Překvapilo mě, že si pouze tři respondenti asociovali pod pojmem funkcionalismus vilu Tugendhat jako konkrétní objekt, ve kterém se zrovna nacházeli. 2.) Důvod návštěvy vily Tugendhat Analýza druhé otázky odhalí, jaký byl důvod návštěvy této památky UNESCO. Na výběr byly 4 možnosti: turistický, studijní, pracovní a jiný. Obr. 11: Důvod návštěvy vily Tugendhat 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

81

Počet návštěvníků 10 Turistický Studijní

5

4

Pracovní

Jiný


Při porovnávání výsledků podle bydliště nelze vidět příliš velké výkyvy. Z důvodu turistického navštívilo vilu nejvíce lidí žijících v jiných než jihomoravských městech (84 %). Za studijními účely přijelo na prohlídku památky nejvyšší procento návštěvníků (23 %) z Jihomoravského kraje. Kvůli práci sem zavítalo nejvíce Brňanů (9 %). Volba poslední varianty – jiný důvod, byla spíše výjimkou. Zaměřím-li se na faktor pohlaví, více žen navštívilo stavbu z důvodů pracovních či studijních. Oproti tomu, větší procento mužů šlo na prohlídku kvůli turistice. Možnost „studijní“ zvolilo 64 % nejmladších návštěvníků ve věku do 20 let. Ostatní věkové kategorie upřednostňovaly důvod turistický. Tuto variantu vybrali všichni dotázaní spadající do poslední skupiny, tzn. starší 60 let. U všech stupňů vzdělání převládá návštěva památky z důvodu turistického. U dotázaných z druhé skupiny, střední bez maturity/vyučen, tuto možnost zaškrtlo 100 %. Největší výkyv se vyskytuje u respondentů se základním vzděláním. Jedna čtvrtina se totiž zúčastnila prohlídky ze studijních účelů. Nutno podotknout, že všechny osoby se základním vzděláním jsou zároveň studenti, což vysvětluje uvedený vysoký podíl studijního účelu návštěvy. Poslední členění zachycuje postavení v zaměstnání. Všichni nezaměstnaní a důchodci zvolili turistický důvod. I u ostatních kategorií převládá tato varianta. Na druhém místě bylo vybráno „studijní“ – u studentů ve 27 % a u OSVČ v 18 %. Překvapující by mohlo být, že 12 % studentů označilo možnost „pracovní“. 33

3.) Frekvence návštěvy Počtu návštěv se týká otázka třetí. Dotázaní měli vybrat, jestli se podívali do vily poprvé, podruhé nebo potřetí. Na výběr byla také „jiná odpověď“ pro případ, že by se někdo zúčastnil prohlídky více než třikrát. Obr. 12: Frekvence návštěvy vily Tugendhat 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

88

Počet návštěvníků 9 Poprvé

Podruhé

0

3

Potřetí

Jiná odpověď


Jak by se dalo předpokládat, většina odpovídajících zavítala do tohoto objektu poprvé. Znovu se sem vrátilo devět lidí a tři osoby označily jinou možnost. Žádný z respondentů se nezúčastnil návštěvy potřetí. Do vily se vrátilo podruhé 13 % brněnských obyvatel a 9 % rezidentů z jiného než Jihomoravského kraje. Pouze tři návštěvníci bydlící v Brně nebo v Jihomoravském kraji, označili jinou odpověď. Z hlediska pohlaví vedou v opětovném navštívení vily jednoznačně ženy. Zatímco 17 % žen se sem znovu vrátilo, u mužů to bylo o deset procent méně. Co se týče věkové kategorie, nejmladší a nejstarší návštěvníci se přišli podívat na památku poprvé. Ostatní výsledky jsou vyrovnané. Nejčastěji se do vily vrátili lidé, kteří zaškrtli vzdělání „střední s maturitou“ (16 %). Hned za nimi se nachází vysokoškoláci (13 %). Návštěvníci se základním vzděláním nebo ti, kteří označili „střední bez maturity/vyučen“ se ocitli v objektu poprvé. Podruhé, potřetí nebo poněkolikáté se vrátilo 19 % studentů, 18 % osob samostatně výdělečně činných a 8 % zaměstnaných osob. Návštěvníci spadající do dvou posledních kategorií, nezaměstnaní a důchodci, označili pouze možnost „poprvé“.

4.) Vila Tugendhat na seznamu UNESCO památek Čtvrtá otázka zjišťuje, jestli by dotázaní navštívili vilu, i kdyby nebyla na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Pouze dvě osoby odpověděly, že by se do této památky 34

nepodívaly. Jeden respondent také připojil vysvětlení, že by o stavbě pravděpodobně nevěděl. Pro 98 odpovídajících by to nebyl žádný problém a na prohlídku by se vypravili i tak.

5.) Naplnění představ Do jaké míry byli návštěvníci s prohlídkou vily spokojeni, řešila pátá otázka. Respondenti měli vyjádřit svůj názor za pomoci stupnice od jedné do pěti, přičemž 1 = nejlepší, 5 = nejhorší. Opět v tomto případě nemá smysl analyzovat otázku podle sociodemografických ukazatelů, protože 95 osob zaškrtlo stupeň 1, tedy nejvyšší spokojenost. Stupeň číslo 2 zvolili čtyři účastníci dotazníkového průzkumu a pouze jeden člověk si vybral stupeň 3. Nikdo neoznačil 4 ani 5. Výsledky jsou shrnuty v tabulce níže. Tab. 13: Spokojenost s prohlídkou vily 1 Stupeň 95 Počet odpovědí

2 4

3 1

4 -

5 -


6.) Znovunavštívení vily Tugendhat Otázka šestá navazuje na tu předchozí. V souvislosti se spokojeností s prohlídkou stavby se zaměřuje na to, kolik návštěvníků by se přišlo znovu podívat na tento funkcionalistický klenot. Jelikož většina lidí (95 %) byla s návštěvou nejvíce spokojena, není udivující, že by se i valná část dotázaných znovu do vily vrátila, konkrétně 91 %. Pouze devět dotázaných uvedlo, že by sem znovu nezavítalo. Součástí otázky bylo také stručně uvést důvod odpovědi. Některé argumenty se objevily vícekrát, někdo naopak odpověď vynechal. Vysvětlení, proč se do Tugendhat znovu nevypravit shrnuje tabulka č. 14. Tab. 14: Důvody, proč se nevrátit do vily Tugendhat Odpověď jedenkrát stačí dvakrát stačí chci poznávat další nepoznané stavby máme to sem daleko (respondenti pocházejí z Prahy) myslím, že je vstupné moc vysoké existují jiná místa, která jsem ještě neviděla bez odpovědi

Počet odpovědí 2 1 1 1 1 1 2


Důvodů, proč do vily znovu zavítat se objevilo mnoho. Velmi frekventovanou reakcí byla fascinace a nadšení ojedinělostí a nadčasovostí této budovy. Mezi nejčastěji uvedené důvody se řadí znovunavštívení stavby s dětmi/přáteli/blízkými. Další odpověď se týkala příjemné atmosféry a kouzla stavby. Dotázaní zmiňují, že na ně v těchto prostorách „dýchl klid“. Někteří návštěvníci si nestihli vše prohlédnout a chtěli by se vrátit pro připomenutí, doplnění a zapamatování fakt. Líbili se také kvalitní průvodci a zajímavý výklad. Kulturní akce, jako koncerty či kino, by byly také důvodem, proč by sem lidé znovu zavítali.

35

Tab. 15: Znovunavštívení vily Tugendhat - nejčastější odpovědi Odpověď fascinace a nadšení ojedinělostí a nadčasovostí budovy znovunavštívení stavby s dětmi/přáteli/blízkými příjemná atmosféra a kouzlo stavby připomenutí, doplnění a zapamatování fakt kvalitní průvodci a zajímavý výklad kulturní akce (koncerty, kino, ...)

Počet odpovědí 15 11 8 5 3 2


Další příklady entuziasmu návštěvníků a vysvětlení, proč se opět vrátit, vyjadřují tato slova: „nádherné prostory a zahrada, příjemně strávené dopoledne“, „ještě jednou to vidět“, „studuji historii, zajímavé“, „je jedinečná, vždy jsem nadšená“ (respondentka navštívila vilu více než třikrát), „technické detaily“, „krásný a silný zážitek“, „úžasné, zvlášť na svoji dobu“. Někteří by se chtěli vrátit v jiném ročním období nebo za slunečného počasí kvůli výhledům a světle. Dvě osoby uvedly, že by si přály „vidět onyxovou stěnu při západu slunce“. Foto 3: Onyxová stěna, vila Tugendhat

Foto 4: Onyxová stěna, vila Tugendhat



7.) Doporučení návštěvy známému Tab. 16: Doporučení návštěvy známému Vrátil/a – Nevrátil/a Počet odpovědí Ano Ne Bez odpovědi

99 1


Důvody byly velmi podobné nebo dokonce stejné v porovnání s otázkou, proč by se do vily návštěvníci znovu vrátili. Mnoho dotázaných odkázalo na předchozí odpověď. Účastníci dotazníku vyzdvihují hlavně unikátnost, originalitu, jedinečnost a krásu stavby. Někteří zdůrazňují fascinující nadčasovost objektu, technické „vychytávky“ a nádherné vybavení (onyxová stěna). Celkem 14 respondentů si myslí, že jde o neopakovatelný zážitek a prohlídka Tugendhat rozhodně stojí za vidění. Jeden respondent byl nadšen zajímavým výkladem průvodce. Mezi další odpovědi patří: „kvůli osobnímu prožitku“, „zajímavé z hlediska doby výstavby“, „výborný tip na krásný výlet“, „tohle je místo, které by měl 36

navštívit každý“, „zajímavá, hezká a inspirativní“ a „neskutečná památka i umělec“. A mně nezbývá nic jiného, než s těmito slovy souhlasit.

Foto 5: Zpracování detailů, vila Tugendhat

Foto 6: Koupelna, vila Tugendhat



8.) Jiné funkcionalistické stavby v Brně Otázka osmá zněla: „Navštívil/a jste i jinou funkcionalistickou stavbu v Brně? V případě kladné odpovědi, prosím, uveďte, o jakou stavbu se jednalo.“ Počet kladných reakcí nebyl příliš vysoký, vyšplhal se na 23. Součástí otázky bylo také uvést, o jakou funkcionalistickou stavbu se jednalo. Odpovědi jsou zaznamenány v následující tabulce. Někteří respondenti, kteří označili odpověď „ano“, poté objekt dále nespecifikovali. Jeden účastník dotazníku pouze napsal „stavby v rámci BAM“. Tab. 17: Návštěva jiných brněnských funkcionalistických staveb Odpověď vila Stiassny kavárna Era hotel Avion Zemanova kavárna ZŠ Křídlovická kavárna Savoy brněnské výstaviště stavby v rámci BAM bez specifikace

Počet odpovědí 3 3 2 2 1 1 1 1 9


Jak by se dalo předpokládat, obyvatelé Brna (28 %) a Jihomoravského kraje (31 %) navštívili brněnské funkcionalistické stavby ve větší míře než rezidenti bydlící v jiných lokalitách (18 %). Důvodem je pravděpodobně vzdálenost. Srovnám-li získané hodnoty podle pohlaví, vyšší číslo se objevuje u žen (celkem 28 %), v případě mužů tuto variantu označilo jen 17 %. 37

Návštěvnost jiných brněnských funkcionalistických staveb je nejčastější u lidí ve věkové kategorii 21-40 let. S vyšším vzděláním stoupá počet i jiných navštívených objektů. Zatímco žádný z dotázaných patřící do skupiny se základním vzděláním nenavštívil jinou funkcionalistickou brněnskou stavbu, u vysokoškoláků to byla skoro jedna třetina (28 %). Při posuzování podle posledního faktoru – postavení v zaměstnání – vyplývá, že nejvíce jiných funkcionalistických objektů viděly osoby samostatně výdělečně činné, dále studenti a důchodci.

9.) Projekt Brněnské architektonické stezky Poslední zkoumaná otázka dotazníku zjišťovala, jak moc je projekt Brněnské architektonické stezky známý. Dozvěděla jsem se, že pouze 14 návštěvníků ze sta o něm někdy slyšelo. Celkem 86 % dotázaných se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Těchto 14 kladných odpovědí mělo být stručně doplněno vysvětlením, o jaký projekt se jedná. Na tuto doplňující otázku jsem však získala jen šest vyjádření, které jsou zachyceny v tabulce níže. Tab. 18: Vysvětlení projektu Brněnské architektonické stezky Odpověď seznámení s jedinečnou architekturou různé vily a stavby funkcionalismus viděl jsem brožuru, kde je popis a fotky několika staveb očíslované domy s historickou hodnotou bez odpovědi

Počet odpovědí 2 1 1 1 1 8


Překvapujících výsledků jsem se dopátrala v rozdělení podle bydliště. Ačkoliv by se mohlo očekávat, že tento projekt bude znát více brněnských návštěvníků, čísla jsou poměrně vyrovnaná: u všech tří kategorií tvoří kladné odpovědi cca 15 %. V analýze přihlížející na kritérium věku jsou odchylky rozhodně vyšší. Podle očekávání o projektu slyšeli spíše starší respondenti, konkrétně polovina návštěvníků ve věku 61 let a více let a 20 % patřících do skupiny 41-60 let. Tak jako u otázky předchozí i v tomto případě stoupají čísla s vyšším vzděláním. Zatímco tedy žádný člověk se základním vzděláním nezná projekt Brněnské architektonické stezky, 17 % vysokoškoláků se již někdy setkalo s tímto termínem, což je opět zjištění očekávané. Seřadím-li výsledky dle pracovních aktivit sestupně, zjistím, že 50 % důchodců a 24 % OSVČ je obeznámeno s tímto projektem. Ostatní procenta jsou zanedbatelná. Bezpochyby je velká škoda, že jen zlomek lidí, kteří se rozhodli zavítat do jedné z nejvýznamnějších staveb BAMu, funkcionalistického klenotu Tugendhat, slyšelo o projektu Brněnské architektonické stezky. V kapitole sedmé budou zmíněny návrhy zástupců čtyř slavných brněnských vil, jak seznámit širší veřejnost s diskutovaným projektem. 38

7 ŘÍZENÁ INTERVIEW S VYBRANÝMI ODBORNÍKY Poslední kapitola je věnována krátkým rozhovorům s odborníky „brněnského vilového kvarteta“. Toto označení zahrnuje čtyři moderní vily pocházející z 1. poloviny 20. století: vilu Tugendhat, vilu Stiassni, Jurkovičovu vilu a vilu Löw-Beer. Všechny objekty prošly v posledních letech památkovou obnovou a v současnosti jsou otevřeny pro veřejnost. Ačkoliv se jedná o různé instituce s vlastním vedením a správou, podílejí se společně na nejrůznějších akcích a programech. Rámeček 2: Brněnské vilové kvarteto Vila Tugendhat Jediná památka UNESCO v Brně, Vila Tugendhat geniálního architekta Miese van der Rohe, se nachází na ulici Černopolní 45. Stavba trvala pouze 14 měsíců a byla realizována firmou bratrů Eislerových. V roce 1930 se sem nastěhovali manželé Grete a Fritz Tugendhatovi. Ačkoliv vila zvenku působí vcelku nenápadně, její interiér je zcela jedinečný. Ozdoby a ornamenty byly zastoupeny ušlechtilými materiály. Jedná se o první objekt v Brně s ocelovou konstrukcí. Tento objekt proslavil Brno po celém světě, „téměř čtyřicet procent návštěvníků památky pochází ze zahraničí“ (Turek, 2013: 6). V roce 1994 přešla stavba do správy Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. O rok později se stala národní kulturní památkou a od roku 2001 je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vila Stiassni Návrh na stavbu vily Herminy a Alfreda Stiassných, jehož autorem je Ernst Wiesner, vznikl v roce 1927. Objekt, který z půdorysu připomíná písmeno L, stojí na ulici Hroznová 14. Je jedním z meziválečných příkladů tzv. villy urbany. Skládá se z relativně samostatných celků a vzájemně izolovaných prostor, které na sebe logicky navazují. Okolo vily se rozkládá rozlehlá zahrada, jejíž část tvoří „Susannenpark“, věnovaný dceři tehdejších majitelů (Černá, Černoušková et al., 2007). V roce 2015 byla dokončena celková rekonstrukce pod správou NPÚ. Jurkovičova vila Vila vznikla v roce 1906 v Žabovřeskách, ačkoliv ty byly připojeny k Brnu až v roce 1919. Patří k vrcholným dílům secesního folklorismu spojující prvky britské a vídeňské moderny. Po dokončení stavby zde byla otevřena výstava „Dušan Jurkovič. Výstava architektury a uměleckého průmyslu“. Záhy po skončení expozice se sem rodina architekta Jurkoviče nastěhovala. Po vystřídání mnoha majitelů je budova od roku 2006 ve vlastnictví státu a pod správou Moravské galerie v Brně.10 Vila Löw-Beer Pozemek domu nacházející se na ulici Drobného 22 sestával ze dvou parcel, na nichž vznikly dvě stavby; vila Löw-Beer, jejímž autorem je pravděpodobně vídeňský architekt Alexander Neumann a později vila Tugendhat. V letech 1913-1939 byl majitelem Alfréd Löw-Beer, židovský obchodník s textilem. „Uliční a zahradní průčelí zdobí secesní vegetabilní štukový dekor a ve spodní partii pásová rustika. Podobný dekor je užit i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a litinovém zábradlí schodiště.“11 V současné době je tento objekt majetkem Jihomoravského kraje a ve správě Muzea Brněnska.

10

Jurkovičova vila [online]. Moravská galerie v Brně, 2010. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na WWW: . 11 Vila Löw-Beer [online]. 2016. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na WWW: .

39

Zástupci zmíněných objektů, jejichž jména ponechám v anonymitě, byli osloveni se záměrem získat odpovědi na čtyři následující otázky: 1. Jaká je návštěvnost jednotlivých památek a jak se v posledních pěti letech vyvíjí? 2. Myslíte si, že projekt Brněnské architektonické stezky ovlivňuje návštěvnost vily? (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nevím a stručný komentář) 3. Myslíte si, že návštěvníci vily znají tento projekt? (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nevím a stručný komentář) 4. Jakým způsobem by se dalo docílit toho, aby se více lidí seznámilo s tímto projektem? Díky ochotě a vstřícnosti zástupců těchto staveb se mi podařilo získat požadované odpovědi, které jsou popsány v následujících odstavcích.

7.1 Vila Tugendhat 1. Vila Tugendhat byla slavnostně otevřena po dvouleté památkové obnově a restauraci dne 29. února 201212. Data o vývoji návštěvnosti zachycuje tabulka níže. Tab. 19: Návštěvnost vily Tugendhat, 2012 - 2015 Rok/Období I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem 2012 7 154 11 270 11 151 10 246 39 821 2013 4 076 7 433 8 125 7 234 26 868 2014 4 936 9 370 8 654 8 042 31 002 2015 4 257 7 577 8 622 6 938 27 394 Zdroj: Data poskytnutá zástupkyní vily Tugendhat, vlastní zpracování

Z přehledu vyplývá, že nejvyšší návštěvnosti dosáhla památka právě v roce 2012, což je zajisté dáno právě tím, že byla znovu otevřena po delší době. Při srovnání let 2013 a 2014 návštěvnost vzrostla. Všechna období vykazují vyšší počty a prohlídky vily se zúčastnilo celkem o 4 134 návštěvníků více oproti předchozímu roku. V minulém roce však počet návštěv opět mírně poklesl. 2. „Spíše ne - Vila Tugendhat je v Brně takový evergreen, proto si myslím, že je do BAMu zařazena samozřejmě právem, ale nevyčnívá z něj. BAM slouží spíš celé brněnské meziválečné architektuře a jeho úloha je trochu jiná – nabídnout „naučnou stezku“ se zastaveními, mezi které patří i unikát vila Tugendhat. Proto kdo se aspoň trochu zajímá o architekturu, nepotřebuje se podívat do BAM, aby zjistil, že je v Brně vila Tugendhat. BAM je, dle mého názoru, až pro větší architektonické „fajnšmekry“, kteří už základní znalosti o architektuře mají a chtějí hloubat dál. Proto vila Tugendhat je jim v tu chvíli už dávno známá. Takto to aspoň vnímám já.“ 3. „Spíše ne - Ráda bych napsala, že většina návštěvníků zná BAM, ale to platí u návštěvníků z Brna a možná ČR, ale v globálním počtu všech návštěvníků z ČR, světa, škol,… je ten poměr logicky malý, proto odpovídám Spíše ne.“ 4. „Informační letáky, více komentovaných procházek, obnova nástřiků na chodnících před domy, propagační materiály umístěné v hotelech a kavárnách, … Pokud vím, je

12

Autor neznámý. Slavnostní otevření vily Tugendhat [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné na WWW: http://www.tugendhat.eu/prubeh-pamatkove-obnovy/slavnostni-otevreni-vily-tugendhat.html.

40

u tohoto projektu ale problém s financováním (například právě další propagace), jelikož jde o grantový projekt, jehož dotace byla již vyčerpána.“

7.2 Vila Stiassni 1.

V tomto případě není možné pozorovat vývoj návštěvnosti, neboť, jak sděluje zástupkyně této stavby: „vila Stiassni je pro veřejnost otevřena teprve druhou sezónu, tudíž hned na Vaši první otázku je téměř nemožné odpovědět. Každopádně minulý rok jsme měli návštěvnost blížící se 10 300 návštěvníků. Věřím, že tento rok loňskou návštěvnost výrazně překonáme, již v těchto prvních měsících roku se čísla postupně zvyšují a oproti loňskému roku vzrostl i počet plánovaných kulturních akcí.“

2. „Zda návštěvnost vily nějakým způsobem projekt Brněnských architektonických stezek ovlivňuje, se těžko odhaduje. Chybí nám jakékoliv srovnání návštěvnosti před a po vzniku projektu. Rozhodně je to ale velmi kvalitní záležitost, díky které bezpochyby zájemci o moderní architekturu získají povědomí o existenci vily.“ 3. „Osobně jsem se nesetkala s tím, že by mi návštěvníci řekli, že na prohlídku dorazili právě díky tomuto projektu, ale nevylučuji to.“ 4. „Upřímně nevím, jak má projekt nastavenou propagaci, ale například přímo u nás ve vile se návštěvníci o projektu nemají jak dozvědět, chybí nám jakékoliv materiály.“

7.3 Jurkovičova vila 1. V tabulce níže je opět zaznamenána návštěvnost Jurkovičovy vily pro jednotlivá období. Tab. 20: Návštěvnost Jurkovičovy vily, 2012 - 2015

Rok/Období I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem 2012 1 514 2 510 1 705 1 591 7 320 2013 1 006 1 989 1 121 1 270 5 386 2014 839 2 054 973 1 214 5 080 2015 1 093 1 852 1 085 1 407 5 437 Zdroj: Data poskytnutá zástupcem Jurkovičovy vily, vlastní zpracování

Je však třeba upozornit, že se jedná pouze o vstupy. „Nejsou zde uvedeny doprovodné programy, což je zhruba o 15 % návštěvníků více.“ Jurkovičova vila dosáhla nejvyšší návštěvnosti v roce 2012. Počet vstupů však následující rok prudce poklesl. Tato tendence se opakovala v menší míře i v roce 2014. Minulý rok se ale na památku přišlo podívat více lidí než před dvěma lety. Hodnoty roku 2012 ale zatím nedosahuje. 2. „Rozhodně ano - Do vily zavítají v důležité míře lidé, kteří se o architekturu zajímají a aktivně dohledávají informace o architektonickém dědictví.“ 3. „Spíše ano - Už jen proto, že BAM je součástí společné propagace čtyř vil Brněnské vilové kvarteto.“ 41

4. „Další vlna propagace, rozšíření BAMu o další fázi (D – poválečná architektura).“

7.4 Vila Löw-Beer 1. „Vila Löw-Beer v Brně je otevřena od konce května 2015, kde zde probíhaly prohlídky interiéru bez stálé expozice. Od 16. ledna 2016 je otevřena vila včetně stálé expozice Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, nemůžeme tedy hovořit o vývoji v posledních pěti letech.“ Na ostatní otázky zástupkyně této stavby neodpověděla. Dodala však komentář s vysvětlením: „Zároveň Vila Löw-Beer v Brně, stejně jako Jurkovičova vila, není součástí BAM. V současné době spolu všechny čtyři vily spolupracují. A BAM je zmíněn v publikaci, která je výsledkem spolupráce brněnského vilového kvarteta.“ Odpovědi jednotlivých odborníků se značně odlišují. Zatímco zástupkyně vily Tugendhat si myslí, že BAM spíše nemá vliv na vývoj návštěvnosti, zástupce Jurkovičovy vily tvrdí, že rozhodně ano. Bohužel v některých případech chybí srovnání počtu návštěv v jednotlivých letech, protože jsou tyto objekty otevřeny pro veřejnost jen krátkou dobu. Proto lze velmi špatně odhadnout vliv BAMu na návštěvnost památek. Osobně si myslím, že se výsledky lépe ukáží až v průběhu následujících let.

42

ZÁVĚR Brněnská meziválečná architektura měla zásadní podíl na všestranném rozvoji moravské metropole a v nebývalém množství poznamenala její tvář. Funkcionalismus, architektonický směr kladoucí důraz na účel a funkčnost stavby, se projevoval především od 20. do 60. let dvacátého století. Jeho kořeny však sahají hlouběji do historie (první náznaky se začaly objevovat již v období baroka). Funkcionalistické objekty oplývají množstvím světla, dostatečným přísunem vzduchu a technickými vymoženostmi. Důležitou roli zde hraje automatizace. Dům jakoby splývá s přírodou. Historické dění spojené se vznikem Československé republiky zásadně ovlivnilo budoucí kulturní a ekonomický vývoj země. Po vzniku Velkého Brna v roce 1919 byla vyžadována rozsáhlá stavební činnost. První raně funkcionalistickou stavbou se stala Zemanova kavárna z roku 1925 od Bohuslava Fuchse, vůdčí osobnosti české moderní architektury. Vrcholu tento moderní styl dosáhl na přelomu 20. a 30. let a zakrátko se Brno proměnilo v jedno z hlavních center evropského funkcionalismu. Většina objektů zůstala zachována do dnešních dnů v nezměněné podobě. Mnoho z nich prošlo v posledních letech rekonstrukcí. Některé vily se staly majetkem státu a dnes fungují jako muzea otevřená pro veřejnost. Jisté je, že když se v dnešní době řekne „funkcionalismus“, mnoho lidí ihned napadne architektonický skvost známý i v zahraničí, vila Tugendhat. Ovšem, jak je zmíněno v kapitole páté, nikoli jen tato památka UNESCO stojí za pozornost. V Brně se nachází spousta objektů vybudovaných v duchu tohoto moderního architektonického stylu. Informace o těchto budovách, a nejen to, přináší projekt Brněnské architektonické stezky. Na internetových stránkách BAMu jsou dostupné předem navržené trasy, které provádějí návštěvníky po nejvýznamnějších stavbách. Je možné zde nalézt i životopisy mnoha známých architektů, kteří jsou spojeni s brněnským funkcionalismem. Mezi nejdůležitější stavitele patří: Otto Eisler, Bohuslav Fuchs, Josef Kranz, Jiří Kroha, Jindřich Kumpošt, Adolf Loos, Ernst Wiesner a další. Dotazníkové šetření rozebrané v kapitole šesté přineslo řadu očekávaných i překvapivých výsledků. Návštěvníci vily Tugendhat si pod pojmem funkcionalismus představí nejrůznější ideje. Nejčastěji je tento termín asociován s moderním jednoduchým a funkčním stylem první poloviny 20. století, pro něž jsou charakteristické čisté tvary, ostré hrany a křivky, málo barev a ornamentů a perfektní zpracování detailů. Dotazník zjišťuje mimo jiné důvod návštěvy vily Tugendhat. Z důvodu turistického navštívilo vilu nejvíce lidí žijících v jiných než jihomoravských městech. Za studijními účely přijelo na prohlídku památky nejvyšší procento návštěvníků z Jihomoravského kraje. Kvůli práci sem zavítalo nejvíce Brňanů. Z hlediska pohlaví u žen převládají důvody studijní a pracovní, u mužů naopak turistické. Dotázaní se základním vzděláním se nejvíce zúčastnili prohlídky ze studijních důvodů, což je logické, protože všichni z nich jsou zároveň i studenti. Valná většina odpovídajících zavítala do vily poprvé. Znovu se sem vrátili nejčastěji brněnští obyvatelé, ženy, studenti a osoby, které zaškrtly vzdělání „střední s maturitou“. Pouze dva respondenti uvedli, že by stavbu nenavštívili, kdyby se nenacházela na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Téměř všichni dotázaní byli naprosto spokojeni s prohlídkou.

43

Jen devět respondentů ze sta uvedlo, že by se do vily Tugendhat znovu nevrátilo. Dotázaní byli často fascinováni ojedinělostí a nadčasovostí této budovy. Až na jednu osobu by všichni návštěvníci vily Tugendhat doporučili prohlídku známému. Důvodem je především unikátnost, originalita, jedinečnost a krása památky. Dotazník také zkoumá, kolik respondentů navštívilo i jinou funkcionalistickou stavbu v Brně. Na otázku kladně reagovala jen necelá čtvrtina hostů. Mezi uvedenými objekty se objevily vila Stiassny, hotel Avion, Zemanova kavárna, kavárna Era a Savoy a brněnské výstaviště. S vyšším vzděláním stoupá návštěvnost jiných brněnských funkcionalistických budov. V poslední otázce měli dotázaní zvolit, zdali znají projekt Brněnské architektonické stezky. Pouze čtrnáct respondentů však odpovědělo kladně a jen šest odpovídajících vědělo, čeho se program týká. Vzhledem k nízkému počtu zasvěcených lidí do jeho problematiky by se dalo usuzovat, že tento projekt spíše neovlivňuje návštěvnost vily Tugendhat. Tento úsudek také koresponduje s výsledkem rozhovoru se zástupkyní této stavby. Postoje odborníků „brněnského vilového kvarteta“; vily Tugendhat, Stiassni, Jurkovičovy vily a vily Löw-Beer, na vztah mezi návštěvností a existencí projektu se velmi odlišují. Zatímco zástupce Jurkovičovy vily tvrdí, že projekt rozhodně ovlivňuje návštěvnost stavby, zástupkyně vily Tugendhat si myslí, že spíše ne, jak bylo uvedeno výše. Je proto pravděpodobné, že projekt nemá vliv na návštěvnost světoznámé památky vily Tugendhat, ale může přilákat návštěvníky na prohlídku méně známých staveb. Vily Stiassni a Löw-Beer jsou otevřeny pro veřejnost jen krátce a tudíž je velmi obtížné hodnotit vliv projektu na návštěvnost. Jeho dopad bude možné sledovat až v průběhu následujících let. Bezpochyby však tento program ve velké míře obohacuje brněnský kulturní život. Existují různé návrhy možností, jak seznámit širší veřejnost s projektem Brněnské architektonické stezky. Patří mezi ně např. rozšíření BAMu o další fázi (poválečná architektura), informační letáky, více komentovaných procházek, obnova nástřiků na chodnících před domy a propagační materiály umístěné v hotelech a kavárnách. Zda se tento projekt a jeho návazné aktivity stanou jedněmi z nejvýraznějších projevů brněnského společenského a kulturního prostředí na domácí, ale zejména mezinárodní scéně, prokáže blízká budoucnost. Potenciál zde rozhodně existuje.

44

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Autor neznámý. Z pozapomenuté historie brněnské avantgardy. Brněnský Metropolitan. 2007, č. 2, s. 2. AUFGEWECKT, Čeněk – DAVIDOVÁ, Jarmila – DUFEK, Jaromír – GAZDOVÁ, Milada, HEGER, Miloslav – MARYŠKO, Josef – MRÁZ, Miroslav – RIEDL, Dušan – SAMEK, Bohumil – ZŘÍDKAVESELÝ, František. Brno – Průvodce, Informace, Fakta. Praha: Olympia, 1978, 234 s. BENEŠOVÁ, Marie – HADLAČ, Jiří. Architektura 20. století. Státní pedagogické nakladatelství, 1978. BLAŽÍČEK, Oldřich – KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Aurora, 2013. CORONA-MARTÍNEZ, Alfonso. The Architectural Project. Ed. QUANTRILL, Malcolm. Studies in Architecture and Culture, Texas A&M University Press, 2003. ČERNÁ, Iveta – ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar – CHATRNÝ, Jindřich – KUDĚLKOVÁ, Lenka – LOPATOVÁ, Kateřina – VZBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Jihomoravského kraje. Ed. SEDLÁK, Jan. Praha: Foibos, 2007, 177 s. KOUTNÝ, Jan. Moderní urbanistické koncepce: (vývoj urbanistických koncepcí). Brno: Ústav územního rozvoje, 2004. KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000. KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Magistrát města Brna, 1989. MICHL, Jan. Funkcionalismus, design, škola trh. Čtrnáct textů o problémech teorie a praxe moderního designu. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2012. MURIEL, Emanuel. Contemporary architects. London: The Macmillan Press, 1980. OBŮRKOVÁ, Eva – ŠANŽA, Silvie. Brno. Průvodce městem. Statutární město Brno, 2012, 128 s. SAPÁK, Jan. Eisler – legenda brněnské architektury. Rovnost, pub. 2004-06-05, s. 6. STEVENS CURL, James. Architecture and Landscape architecture. Oxford: University Press, 2006. SYROVÝ, Bohuslav. Architektura. Oborové encyklopedie SNTL. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1972. ŠVÁCHA, Rostislav – SPECHTENHAUSER, Klaus – ROBOVÁ, Dita – BAUM, Mirko – TEIGE, Karel. Forma sleduje vědu: Teige, Gillar a evropský vědecký funkcionalismus 1922– 1948. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2000, 372 s..

45

TUREK, Kryštof. Rok od znovuotevření vily Tugendhat. Brno Business & Style. 2013-04, s. 6-7. VONDROVÁ, Alena. Český funkcionalismus 1920-1940. Architektura. Brno: Moravská galerie; Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 1978, 260 s. WIRYOMARTONO, Bagoes. Reyner Banham and modern design culture. Department of Architecture. In Frontiers of Architectural Research, 2012, s. 272–279.

Elektronické zdroje Architekt Jiří Kroha [online]. Slavné stavby, 2007-2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné na WWW: . Autor neznámý. Slavnostní otevření vily Tugendhat [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné na WWW: . Josef Kranz. [online]. Archiweb 1997-2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné na WWW: . Jurkovičova vila [online]. Moravská galerie v Brně, 2010. [cit. 2016-04-02]. Dostupné na WWW: . KORYČÁNEK, Rostislav – HLAVÁČKOVÁ, Petra – SVOBODOVÁ, Šárka – VALDHANSOVÁ, Lucie. Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 19181945 [online]. 2011. [cit. 2016-03-14]. Dostupné na WWW: . OVE HANSSON, Sven. Aesthetic Functionalism [online]. 2005-10-17. [cit. 2016-03-10]. Dostupné na WWW: . RAIL, Evan. A Czech Trove of Minimalist Design [online]. The New York Times, 2012-0615. [cit. 2016-03-04]. Dostupné na WWW: . Vila Löw-Beer [online]. 2016. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na WWW: .

46

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ Seznam tabulek Tab. 1: Stezka – Masarykova čtvrť ...........................................................................................23 Tab. 2: Stezka - Centrum ..........................................................................................................24 Tab. 3: Stezka – Pod Špilberkem ..............................................................................................24 Tab. 4: Stezka - Výstaviště .......................................................................................................25 Tab. 5: Stezka - Žabovřesky .....................................................................................................26 Tab. 6: Stezka - Veveří .............................................................................................................27 Tab. 7: Stezka – Černá Pole ......................................................................................................27 Tab. 8: Stezka - Východ ...........................................................................................................28 Tab. 9: Stezka - Jih ...................................................................................................................29 Tab. 10: Bydliště – jiné než v Jihomoravském kraji.................................................................31 Tab. 11: Sociodemografická struktura ......................................................................................32 Tab. 12: Význam pojmu funkcionalismus ................................................................................32 Tab. 13: Spokojenost s prohlídkou vily ....................................................................................35 Tab. 14: Důvody, proč se nevrátit do vily Tugendhat ..............................................................35 Tab. 15: Znovunavštívení vily Tugendhat - nejčastější odpovědi ............................................36 Tab. 16: Doporučení návštěvy známému .................................................................................36 Tab. 17: Návštěva jiných brněnských funkcionalistických staveb ...........................................37 Tab. 18: Vysvětlení projektu Brněnské architektonické stezky ...............................................38 Tab. 19: Návštěvnost vily Tugendhat, 2012 - 2015 ..................................................................40 Tab. 20: Návštěvnost Jurkovičovy vily, 2012 - 2015 ...............................................................41 Seznam obrázků Obr. 1: Hlavní strana BAMu....................................................................................................22 Obr. 2: Masarykova čtvrť- mapa .............................................................................................23 Obr. 3: Centrum - mapa ...........................................................................................................24 Obr. 4: Pod Špilberkem - mapa ...............................................................................................25 Obr. 5: Výstaviště - mapa ........................................................................................................26 Obr. 6: Žabovřesky - mapa .......................................................................................................26 Obr. 7: Veveří - mapa ..............................................................................................................27 Obr. 8: Černá Pole - mapa .......................................................................................................28 Obr. 9: Východ - mapa ............................................................................................................29 Obr. 10: Jih - mapa ..................................................................................................................29 Obr. 11: Důvod návštěvy vily Tugendhat ................................................................................33 Obr. 12: Frekvence návštěvy vily Tugendhat ..........................................................................34

47

Seznam fotografií Foto 1: Pohled na obytný prostor a zimní zahradu, vila Tugendhat ........................................16 Foto 2: Zimní zahrada vily Tugendhat .................................................................................... 16 Foto 3: Onyxová stěna, vila Tugendhat ................................................................................. 36 Foto 4: Onyxová stěna, vila Tugendhat ...................................................................................36 Foto 5: Zpracování detailů, vila Tugendhat ............................................................................ 37 Foto 6: Koupelna, vila Tugendhat ........................................................................................... 37

48

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BAM – Brněnský architektonický manuál CIAM – Congrès International d'Architecture Moderne (Mezinárodní kongresy moderní architektury) GPS – Global Positioning System (Globální polohovací systém) MHD – Městská hromadná doprava NPÚ – Národní památkový ústav OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) VUT – Vysoké učení technické

49

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vzor dotazníku DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Iveta Procházková a jsem studentkou třetího ročníku Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který Vám nezabere více než 5 minut. Jeho výsledky budou anonymní a budou sloužit výhradně k vypracování mé bakalářské práce na téma „Brněnské architektonické stezky“. Pokud se zajímáte o brněnský funkcionalismus, jste to právě Vy, na koho je tento výzkum zaměřen. Za Vaše odpovědi Vám předem velmi děkuji. 1. Co si představíte pod pojmem funkcionalismus? (Prosím velmi stručnou odpověď): __________________________________________________________________________________ 2. Důvod mé návštěvy vily Tugendhat je: a) turistický b) studijní c) pracovní d) jiný 3. Vilu Tugendhat jsem navštívil/a: a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) jiná odpověď 4. Navštívil/a bych vilu Tugendhat i kdyby nebyla na seznamu UNESCO památek? a) ANO b) NE 5. Prohlídka vily naplnila mé představy (Ohodnoťte, prosím, na stupnici 1 – 5 jako ve škole; 1 = nejlepší, 5 = nejhorší): □1 □2 □3 □4 □5 6. Do vily bych se znovu vrátil/a: a) ANO (napište, prosím, stručně důvod) ______________________________________ b) NE (napište, prosím, stručně důvod) ______________________________________ 7. Návštěvu vily Tugendhat bych doporučil/a svému známému: a) ANO (napište, prosím, stručně důvod) ______________________________________ b) NE (napište, prosím, stručně důvod) ______________________________________ 8. Navštívil/a jste i jinou funkcionalistickou stavbu v Brně? V případě kladné odpovědi, prosím, uveďte, o jakou stavbu se jednalo: a) ANO _______________________________ b) NE

50

9. Slyšel/a jste někdy o projektu Brněnské architektonické stezky, který vznikl ve spolupráci statutárního města Brna a Domu umění města Brna? a) ANO b) NE Pokud ANO, víte, čeho se týká? Prosím velmi stručnou odpověď:__________________________ 10. Bydlím v: a) Brně b) Jihomoravském kraji (kromě Brna) c) jinde, prosím, uveďte obec a okres:____________________________________________________ 11. Jsem: a) muž

b) žena

12. Patřím do věkové kategorie: a) méně než 20 let b) 21 – 40 let c) 41 – 60 let d) více než 61 let 13. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je: a) základní b) střední bez maturity / vyučen c) střední s maturitou d) vysokoškolské 14. Jsem: a) student/ka b) zaměstnaný/á c) OSVČ d) nezaměstnaný/á e) důchodce

51

BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY

Recommend Documents