BP51 Inženýrské sítě 5. Stokové sítě Dr. Jaroslav Raclavský

Ústav vodního hospodářství obcí Fakulta stavební VUT v Brně

BP51 Inženýrské sítě 5. Stokové sítě Dr. Jaroslav Raclavský

Brno, 2012

Stokování - úvod  Účelem stokových sítí a kanalizačních přípojek je spolehlivé, hospodárné a zdravotně neškodné odvádění odpadních vod z určeného území nebo připojené nemovitosti do zařízení na čištění odpadních vod (čistírny odpadních vod, dešťové nádrže) a posléze do vodního recipientu (ČSN 75 6101).

 Pro spolehlivé a hospodárné odvádění dešťových vod do dešťových stok oddílné stokové soustavy nebo stok jednotné stokové soustavy se doporučuje využívat zpomalení odtoku dešťových vod povrchovou retencí, ve stokové síti trubní retencí, retenčními nádržemi, popř. vsakováním apod.  Podmínky pro vypouštění odpadních vod i neznečištěných vod do stokové sítě určují kanalizační řády stokových sítí podle ČSN EN 752 a příslušných právních předpisů.

Blok 1/1 strana 2 /x

STOKOVÁNÍ  odvedení odpadních vod z dané oblasti K odpadním vodám patří:  splaškové (domovní) odpadní;  infekční odpadní vody;

 průmyslové odpadní vody;  odpadní vody ze zemědělství a zemědělské výroby;  srážkové vody;  ostatní odpadní vody.


Neznečištěné vody  neznečištěné vody chladicí,  kondenzované,  podzemní,  pramenité,  dešťové nejsou odpadními vodami a doporučuje se je povrchově vsakovat (např. vegetačními tvárnicemi, zelenými plochami, příkopy), podzemně vsakovat (např. vsakovacími jímkami), pokud vsakování nemá negativní účinek (např. zvýšení hladiny podzemní vody), nebo odvést samostatnou stokou přímo do vodního recipientu. Tím se umožní zmenšit nátok vod do stokové sítě a v případě nízkých teplot těchto vod zamezit zhoršení procesů čištění odpadních vod. Blok 1/1 strana 4 /x

Systémy stokových sítí Podle způsobu odvádění odpadních vod rozeznáváme stokové soustavy: 

jednotná stoková soustava (menší investice, hygienické problémy - odlehčovací komory)



oddílná stoková soustava (dešťová kanalizace, splašková kanalizace) (i dešťové vody mohou být závadné - lapáky ropných látek)



modifikovaná stoková soustava


JEDNOTNÁ STOKOVÁ SOUSTAVA 1 ČOV 2 Výusť vyčištěné o.v. 248 3 Výusť odlehčovací stoky 4 Odlehčovací komora 5 Kmenová stoka

246

242

244

1 4 5

4

5

2 3

3 Blok 1/1 strana 6 /x

ODDÍLNÁ STOKOVÁ SOUSTAVA

Stoky městských o.v. Stoky dešťové

242 248 244 246 1 ČOV 2 Výusť vyčištěné o.v. 3 Výusť odlehčovací stoky 5 Kmenová stoka

1 2 4 4

3 3

3 Blok 1/1 strana 7 /x

MODIFIKOVANÁ STOKOVÁ SOUSTAVA


SYSTÉMY USPOŘÁDÁNÍ GRAVITAČNÍCH STOK. SÍTÍ

Jedná se o tyto základní systémy:

– radiální – větevné

– úchytné – pásmové



a) Radiální systém



b) Větevný systém



c) Úchytný systém



d) Pásmový systém


Nové systémy zachytávání a odvádění dešťových vod Možnosti zachytávání povrchového odtoku v městské zástavbě:  zasakovací průlehy;  retenční rýhy;  zmenšení dešťového odtoku jeho usměrněním do otevřených suchých vsakovacích nádrží nebo retenčních dešťových nádrží;  úprava auto-parkovišť akumulačními perforovanými betónovými prefabrikáty;

pásy

s

drény

a

 atd.


Materiál stokových sítí Materiál stok se volí podle účelu a plánované životnosti díla. Požadované vlastnosti materiálů pro stokové sítě jsou:  vodotěsnost;  bezpečná odolnost proti - mechanickým vlivům, chemickým vlivům, biologickým vlivům, vlivům dopravované odpadní vody, agresivnímu působení okolního prostředí, namáhání stok  má umožnit bezpečné a účinné čištění stok, atd.


Materiál stokových sítí Na potrubí jednotné a oddílné stokové soustavy se používají trouby z následujících materiálů:  kamenina;  beton (doporučuje se pro dešťové stoky) a železobeton;  polymerbeton;  čedič;  sklolaminát;  šedá a tvárná litina;  plasty;  vláknocement;  případně kombinace výše uvedených.


Střední hodnoty obrusnosti různých materiálů kanalizačních stok


Kameninové trouby  jsou nejpoužívanější a pro stokové sítě a kanalizační přípojky velmi vhodné, neboť odolávají agresivním účinkům odpadních vod i podzemních vod v podloží a mají dostatečnou hladkost. Mají dlouhou životnost. Nevýhodou je jen větší počet spojů, neboť se vyrábějí v délce 1 – 2 m.

 Vyrábějí se v profilech DN 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 800, 1000 (připravují se i DN 700 a DN 1200).  Kameninové trouby se dříve těsnily konopným provazem a asfaltem. Dnes se spojují pryžovým těsněním samostatným nebo zatmeleným do polymetalového sedla, či systémem tvořeným tvrdým polyuretanovým kroužkem v hrdle tvarovky s měkkým litým polyuretanovým kroužkem na dříku trouby. Jiné systémy mají spojované nasouvací polypropylenové spojky apod.


Betonové trouby vzhledem ke své nasákavosti se doporučují používat pouze pro dešťovou kanalizaci.  Mají krátkou životnost a špatně odolávají agresivním účinkům odpadních vod i podzemních vod v podloží a obrusu.  Pro splaškovou nebo jednotnou kanalizaci se mají používat jen jako provizorní. Nevýhodou též je, že se nevyrábějí odbočné tvarovky.  Vyrábějí se v profilech DN 300, 400, 500, 600, 800, 1000, 1200 a v délkách do 2,5m.


Železobetonové trouby  se používají obdobně jako trouby kameninové, ale nahrazují často kameninu v profilech nad DN 600.  Mají sice delší životnost než betonové trouby, ale rovněž špatně odolávají agresivním účinkům odpadních vod i podzemních vod v podloží a obrusu. Tento nedostatek lze odstranit výstelkou z odolnějšího materiálu. Jako výstelky se nejčastěji používá již zmíněné kameniny, dále tvarovaného čediče a sklolaminátu.  Ochranné nátěry trub se zatím příliš neosvědčily.  Vyrábějí se v profilech (kruhových) DN 300, 400, 500, 600, 800, 1000, 1200, 1400, 1600, 2200, méně častěji v profilech vejčitých (např. 500/750, 600/900).  Výhodou železobetonových trub je jejich vysoká pevnost.  Dnes se těsní pryžovými kroužky ….integrovaný spoj. Blok 1/1 strana 20 /x

Litinové trouby  se používají tam, kde jde o tlakovou kanalizaci nebo u gravitační kanalizace při značné průtočné rychlosti v kanalizační stoce.  Vyrábějí se tlakové trouby z tvárné litiny v profilech DN 150, 200, 250, 300, 350, 400, 500, 600, 700, 800, 900, 1000, 1200, 1400, 1600, 1800 v délkách do 8,17 m. Kromě hrdlových trub na běžné ukládání se vyrábí i razicí trouby. Vnitřky trub se obvykle opatřují cementovou nebo epoxidovou výstelkou (např. hlinitanový cement), vnějšek trub zinkovým povlakem a epoxidovým nátěrem nebo polyuretanovým povlakem.

 Trouby se spojují a těsní spoji LKD (starý typ), SKD, ucpávkovými spoji a speciálními spoji patentovaných značek. Základem je pryžový těsnicí prstenec.


Polymerbetonové trouby a šachty  vysoké požadavky na pevnost, pružnost, chemickou odolnost a vodotěsnost splňuje polymerbeton.  Je to beton s křivkou zrnitosti odpovídající DIN 1045 o největším zrnu až 16 mm, křemičitý písek a elektrárenský popílek jako filler, s minimální pórovitostí podle DIN 1045.

 Pojícím materiálem je nenasycená polyesterová pryskyřice podle DIN 16946.  Z polymerbetonu se vyrábějí kanalizační trouby DN 150-2500 do otevřených výkopů, pro protlačování (mikrotunelování a minitunelování) a relining, vejčité profily DN 300/450 – 1400/2100, šachtové dílce a tubingy.


Trouby a tvarovky z taveného čediče  tavený čedič má vysokou otěruvzdornost a tvrdost, nulovou nasákavost a vysokou mrazuvzdornost, má též vynikající chemickou odolnost.  Pro využití ve stokových sítích jsou vyráběny trouby DN 82,5; 100; 150; 204; 254; 303; 356; 400; 456; 500; 600 (délky 0,5 – 6 m) a různé tvary a velikosti žlabů, bočnice, kanalizační cihly, kantovky a další tvarovky pro šachty a čistírny.


Sklolaminátové trouby  jsou odolné proti agresivním podzemních vod a proti obrusu.

účinkům

odpadních

vod

i

 Mají dostatečnou hladkost a dlouhou životnost. Vyrábějí se v profilech DN 200, 250, 300, 350, 400, 500, 600, 700, 800, 900, 1000, 1100, 1200, 1400, 1500, 1600, 1800, 2000, 2200, 2400 v délkách do 6,0 m.  Trouby se spojují speciálními násuvnými spojkami, které obsahují pryžovou manžetu z materiálu EPDM.  Sklolaminátové trouby lze použít i pro protlak, pro relining a vložkování.


Plastové trouby  mají vynikající odolnost proti agresivním účinkům odpadních vod i podzemních vod, nízkou hmotnost, dostatečnou hladkost. Jejich pevnost (ve vrcholovém tlaku) a životnost je však různá, v závislosti, kromě jiných faktorů, na tloušťce stěn. Nejčastěji se používá polyvinylchlorid (PVC), často modifikovaný pro zvýšení pevnosti; používá se rovněž chlorovaný polyvinylchlorid (PVC-C). Dále se používá: – Polyetylen (PE), který může být jak rozvětvený (rPE), tak lineární (lPE) nebo síťovaný (vPE);

– Polypropylen (PP); – Polyamidy (PA); – Polyvinyldenchlorid (PVDC); – Polybuten (PB);

– Reaktoplasty na bázi: – Nenasycené polyesterové pryskyřice (UP); – Epoxidové pryskyřice – epoxidy (EP). Blok 1/1 strana 25 /x

Monolitické stoky  Jde většinou o stoky zděné cihelné, zděné tvárnicové nebo betonované na místě.  Provádějí se většinou tam, kde se jedná o odvádění většího množství odpadních vod, zejména u hlavních sběračů nebo kmenových stok.

 Stoky se zdí a betonují buď ve výkopu hloubeném, častěji i ve výkopech ražených tunelářskou technologií, neboť se často jedná o kmenové stoky, které jsou uloženy ve větších hloubkách nebo jsou z povrchu obtížně přístupné.


Tvary a rozměry stok


Neprůleznost: DN < 800 Průleznost:  Minimální průlezný profil je u: – kruhových stok DN 800 – DN 1500; – ostatních tvarů profil s minimální šířkou 600 mm a minimální výškou 800 mm.

Průchodnost:  Minimální průchozí profil má šířku 600 mm a výšku 1500 mm. U kruhové stoky DN > 1500 Minimální rozměry stok:  Gravitační stokové sítě: – DN 250 - kamenina a plasty – DN 300 - ostatní materiály Blok 1/1 strana 28 /x

TECHNICKÉ PODMÍNKY NAVRHOVÁNÍ STOK  max. rychlost závisí na materiálu – kamenina - 10 m.s-1 – železobeton - 5 m.s-1 – monolitické stoky – nad 3 m.s-1 – dno chránit obložením

 min. profil DN 300, (kamenina DN 250)  hydraulický výpočet – dle zásad trubní hydrauliky – min. sklon: – beztlakové turbulentní proudění – Chézyho rovnice – použití tabulek


VÝSTAVBA STOK ⇨ výstavba nejčastěji v komunikacích ⇨ výškové uspořádání takové, aby bylo možno odkanalizovat i suterénní a sklepní prostory ⇨ nikdy nesmí vzniknout protisklon ⇨ do 6 m - hloubené výkopy ⇨ nad 6 m - ražené štoly ⇨ přípojky min. DN 150, min. sklon 1% ⇨ bezvýkopové technologie


Směrové vedení stok  Obecně platí, že se stoky situují do veřejných ploch a pozemních komunikací, mimo ně po dohodě s provozovatelem kanalizace.  Je doporučeno posoudit výhodnost oboustranného uložení stoky při větších šířkách komunikace.  Stoky jednotné soustavy se nejčastěji umisťují pod osu komunikace (v úzké zástavbě výjimečně mimo osu), aby byl umožněn provoz na komunikaci i během případné revize nebo opravy stoky.  U oddílné soustavy se splašková stoka umisťuje mimo osu, dešťová pod osu komunikace.  Při povrchovém odvádění dešťových vod se splašková stoka oddílné soustavy umísťuje pod osu komunikace.  Stoky neprůlezných profilů se navrhují v přímé trase mezi šachtami (příp. jinými objekty), u průchozích je možné řešit změnu směru obloukem.  Není dovoleno navrhovat stoky pod stromy ani v jejich blízkosti (asi do 1,5 m).


Výškové uspořádání stok  Hloubka uložení stok je dána celkovým situováním inženýrských sítí a jejich zájmových pásem.  Doporučená maximální hloubka uliční stoky (ne sběrače) je 6,0 m.  Stoky jednotné, případně oddílné splaškové soustavy musí ležet tak hluboko, aby bylo možné odvodnit průměrně hluboké podzemní prostory (sklepy, skladiště, apod.).


Vzdálenost výkopu od líce budovy


Objekty na stokové síti a jejich navrhování  Stoková síť je tvořena stokovými úseky a objekty. Objekty se navrhují pro zajištění správné funkce stokové sítě a pro bezpečné provádění všech potřebných prací při kontrole, čištění a údržbě stok. Podle účelu dělíme stokové objekty na:

 vstupní šachty;  spojné šachty a komory;  spadiště;

 skluzy;  dešťové vpusti atd. Pro výstavbu a provoz platí ČSN 75 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Blok 1/1 strana 34 /x

VSTUPNÍ ŠACHTY

Vstupní šachty se navrhují tam, kde se:

     

mění směr přímých úseků trubních stok mění se sklon stoky mění příčný profil stoky konce stokových sítí spojují dvě nebo více stok. rozdělují dlouhé přímé úseky, vzdálenost se určuje: a/ neprůlezné stoky – 50 m b/ průlezné stoky 50 m.

c/ průchozí stoky budované ve výkopu – 200 m.


VSTUPNÍ ŠACHTY


Spojné šachty a komory Soutok se provádí ve: ⇨ vstupních (spojných) šachtách; kruhového půdorysu a to při spojování stok do průměru DN 400. ⇨ spojných komorách; a to při spojování stok DN 500 a větších (u nekruhových stok při min. šířce 600 mm).


SPADIŠTĚ

⇨

jsou objekty, které překonávají stupněm velký sklon, aby nebyly přesahovány maximální povolené rychlosti. ⇨ sklon stok mezi spadiště volíme takový, aby bylo dosaženo maximální rychlosti povolené pro daný materiál stoky. ⇨ maximální povolené výšky spadiště jsou: ⇨ 4 m pro DN 250 – 400 ⇨ 3 m pro DN 450 – 600


Skluz  Skluzy, obdobně jako spadiště, slouží k překonání velkého sklonu na stokové síti.  Navrhují se na velmi strmých a dlouhých tratích, kde by bylo budování kaskády spadišť nákladné.  Skluz sestává z vlastní skluzové stoky s průtočnou rychlostí do 10 m·s-1 a z objektu na konci skluzu k utlumení přebytečné pohybové energie a k odvedení vodou strženého vzduchu (proud je možné utlumit např. železobetonovými rozrážeči osazenými ve dně šachty, která je pro odvzdušnění přikryta roštem).


DEŠŤOVÉ VPUSTI A LAPAČE SPLAVENIN Dělení dešťových vpustí:  Uliční vpusť (mříž s rámem, těleso vpusti o průměru 500 mm, koš na splachy, přípojka) – max 400 m2, vzdálenost 40 – 60 m.  Chodníková vpusť (v okraji chodníku s bočním vtokem)  Horská vpusť (tam, kde je strmý terén) Lapák splavenin – kde je zaústěn příkop do trubní sítě


ODLEHČOVACÍ KOMORY

Mezi základní typy odlehčovacích komor se řadí:

⇨ odlehčovací komory s přepadem bez regulace odtoku s přepadem: ↠ přímým ↠ jednostranným bočním ↠ oboustranným bočním

⇨ odlehčovací komory se škrtící tratí s přepadem ⇨ odlehčovací komory s přepadajícím paprskem ⇨ odlehčovací komory s horizontální dělící stěnou (etážové) ⇨ ostatní odlehčovací komory(s násoskou,stavítkem...)


OK S PŘEPADAJÍCÍM PAPRSKEM

OK S HORIZONTÁLNÍ DĚLÍCÍ STĚNOU


SHYBKA  jsou objekty sloužící k převedení OV pod překážkami  v případech, kdy OV nemůže protékat pod překážkou samospádem s volnou hladinou.

 Kanalizační shybky dělíme z hydraulického hlediska na: ↠ shybky úplné, leží-li strop shybky pode dnem přítokové a odtokové stoky ↠ shybky neúplné, leží-li strop shybky nade dnem přítokové a odtokové stoky

 Podle počtu ramen členíme shybky na: ↠ shybky jednoramenné ↠ shybky víceramenné Blok 1/1 strana 43 /x

SHYBKA (doporučený sklon 1:5)

(min. DN 200)

(při Q24-Vmin 0,75 m/s)


Dešťová nádrž Účelem dešťové nádrže je:  Snížení nebo zamezení odnosu znečištění srážkovými vodami nebo zředěnými odpadními vodami do vodních recipientů využitím sedimentačních procesů  Zmírnění přívalové vlny zředěných odpadních vod retencí před jejich vyrovnaným odváděním stokovou sítí do čistírny odpadních vod  Vyrovnání špičkových průtoků na ČOV

 Ochrana čistírny před havarijním znečištěním  Zmírnění přívalové vlny srážkových vod retencí před jejich zaústěním do vodního recipientu


Dešťová nádrž Má být umístěna při každé odlehčovací komoře jednotné stokové soustavy, jestliže:  se směrem k ČOV odvádí menší množství (průtok) srážkových vod, než způsobuje mezní déšť  bilančním výpočtem bylo prokázáno, že se do vodního recipientu odnáší znečištění větší, než vodní recipient připouští) Má být umístěna při každé výusti srážkových vod oddílné stokové soustavy, pokud: 

hrozí nebezpečí znečištění vodního recipientu oplachy povrchů

 Přítok do vodního recipientu vytvoří nežádoucí povodňovou vlnu


Kanalizační přípojky  Každá nemovitost připojená na stokovou síť, domovní čistírnu odpadních vod nebo žumpu má mít samostatnou domovní kanalizační přípojku. Odvodnění dvou nebo více nemovitostí jednou domovní kanalizační přípojkou nebo odvodnění rozsáhlé nemovitosti (objektu) několika přípojkami je možné u domovní čistírny odpadních vod nebo žumpy; případné napojení na stokovou síť jen výjimečně se souhlasem provozovatele a/nebo vlastníka stokové sítě  Minimální profil přípojky je DN 150, obvykle DN 200 – DN 300

 Kanalizační přípojky s jmenovitou světlostí větší než DN 200 musí být vybaveny měrnou šachtou umožňující měření průtoku a odběr vzorků a musí být napojeny na stokovou síť. Měrná šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.


Kanalizační přípojky  V odůvodněných případech je možné na přípojky použít přípojkové šachty DN 315 – DN 800 (pro kontrolu a čištění)  Přípojkové šachty osazujeme u každé nemovitosti, kde není přípojka napojena do revizní šachtice a také v případě, že délka rovného úseku přípojky je delší než 30 m.

 Nejmenší dovolený sklon kanalizační přípojky jmenovité světlosti DN 200 je 10 ‰ a jmenovité světlosti DN 150 je 20 ‰. Největší dovolený sklon kanalizační přípojky je 400 ‰. Při větším sklonu se postupuje podle 6.2.6. ČSN 75 6101  Území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany nesmí být zastavěné, ani osazené stromy, aby bylo možné přípojku opravit. Pozemní komunikace z tohoto hlediska nepředstavuje překážku. Blok 1/1 strana 48 /x

Kanalizační přípojky  Kanalizační přípojky do jmenovité světlosti DN 200 včetně přípojek od dešťových vpustí, se připojují situačně na stoky v úseku mezi šachtami pod úhlem 45° výjimečně až 90° (mezi směrem přítoku v přípojce a směrem přítoku ve stoce). Úhel větší než 90° je nepřípustný. Toto směrové vedení přípojek se v místě zaústění do stok případně upravuje příslušnými oblouky.  Přípojky se výškově zaúsťují u neprůlezných stok do horní poloviny profilu stoky, u průlezných a průchozích stok dnem v úrovni hladiny průměrného bezdeštného průtoku nebo do stávající vložky.  Přípojky do jmenovité světlosti DN 200 se mohou zaústit výjimečně do vstupních šachet koncových;


Kanalizační přípojky  do průběžných šachet jen se souhlasem provozovatele a/nebo vlastníka stokové sítě. V tom případě se zaúsťují dnem v úrovni hladiny průměrného bezdeštného průtoku. Pokud je zaústění v úrovni bermy (manipulační lavičky) šachty, vytvoří se žlábek ve dně bermy.  Kanalizační přípojky o jmenovité světlosti DN 250 a větší se zaúsťují do stok ve vstupních spojných šachtách nebo spojných komorách podle zásad platných pro spojování stok v šachtách nebo komorách  Ve zvláštních případech, např. při velkém výškovém rozdílu mezi přípojkou a stokou v místě napojení nebo v případě vysoké hladiny podzemní vody, lze po dohodě s provozovatelem a/nebo vlastníkem stokové sítě provést na přípojce spadišťovou šachtu nebo spádový stupeň ve vstupní šachtě.  Kanalizační přípojka nemovitosti se má zaústit do stoky příslušného stokového úseku na povodí,na Blok kterém je 1/1 strana 50 /x odkanalizovaná nemovitost situována.

Způsob dopravy odpadních vod Způsob dopravy odpadní vody je závislý na mnoha faktorech, zejména však na morfologii terénu a použité soustavě odkanalizování. Dopravu odpadních vod je možno rozdělit na:  tradiční způsob dopravy odpadních vod;

 alternativní způsoby odvádění odpadních vod.


Alternativní způsoby odkanalizovaní  kanalizaci tlakovou;  kanalizaci podtlakovou (vakuovou);  kanalizaci gravitační maloprofilovou. Okolnosti, které přispívají k upřednostnění těchto způsobů jsou: – rozptýlená zástavba (venkovského či vilového typu); – konfigurace terénu; – zájmové území s několika samostatnými povodími a společnou ČOV; – terasovitá zástavba či široké ulice, kde by situace vyžadovala souběh dvou gravitačních stok; – oblasti s nepříznivými podmínkami pro zakládání stok (vysoká hladina podzemních vod s agresivitou na konstrukční materiál, skalní podloží v malé hloubce, oblasti věčně zmrzlé půdy, poddolovaná území, atd.). Blok 1/1 strana 52 /x

Tlaková kanalizace  Tlakové odkanalizování je založeno na principu přetlaku uvnitř větevnaté či okruhové trubní dopravní sítě.  Dopravované splašky do systému dodávají a vnitřní přetlak (běžný provozní pracovní přetlak cca 20 – 50 m v.sl.) vyvozují čerpadla umístěná v čerpacích stanicích (dále jen „domovní čerpací jímka“ - DČJ).  DČJ jsou umístěny v blízkosti odvodňovaného či odvodňovaných objektů.  Z majetkoprávních důvodů je optimální, jestliže každá nemovitost vlastní svoji DČJ na přístupné části soukromého pozemku.  Vhodné je také napojení čerpadla v DČJ na elektrickou energii přes samostatné měřidlo spotřeby.


Tlaková kanalizace  Odpadní vody přitékají do DČJ z odvodňovaného objektu domovní kanalizací a domovní gravitační přípojkou.  Systém se doporučuje pro plochá či mírně zvlněná území nebo při překonávání rozvodí.  Jsou považovány za vhodné pro území do cca. 15 000 připojených obyvatel.


Kanalizace podtlaková (vakuová) Podtlaková (vakuová) kanalizace se tedy skládá z těchto částí:  gravitační přítok;  sběrná šachta (domovní přípojková šachta);  podtlaková část kanalizační přípojky;  podtlaková stoka;  podtlaková (vakuová) stanice.


Maloprofilová kanalizace  Maloprofilová kanalizace je specifická použitým trubním materiálem velkých délek s malými světlými profily, nízkou drsností a integrovanými, dokonale vodotěsnými spoji. Revizní šachty jsou nahrazovány kontrolními šachticemi. Celý systém je dobře patrný z Obr. 9.


Maloprofilová kanalizace 

celý systém odvádění odpadních vod je gravitační, s možným využitím násoskového efektu v úsecích s negativním spádem nivelety. Centrální sběrný bod s jímkou či ČOV musí být tedy umístěn níže než ostatní připojované objekty, propojené gravitačním sběračem malého profilu.



Nevýhodou je nutnost provozování lapačů pevných nečistot (konstrukční obdoba našich septiků), které zabraňují vniknutí sedimentujících látek do systému. Pro některé objekty, které nesplňují podmínku gravitačního zaústění nad hydrodynamickou čárou stanovenou výpočtem, je nutno budovat septik osazený čerpadlem.


Děkuji za pozornost


BP51 Inženýrské sítě 5. Stokové sítě Dr. Jaroslav Raclavský

Recommend Documents