BĚLÁ POD BEZDĚZEM WEISERWASSER
Město Bělá pod Bezdězem leží na okraji Středočeského kraje přibližně 15 km od Mladé Boleslavi směrem na Doksy a Českou Lípu. Rozprostírá se mezi lesy v nadmořské výšce 300 m. Ve svém názvu má město horu Bezděz, pod níž je ves stejného jména. V rozkvětu této vesnice však bránil nedostatek pitné vody. Proto v roce 1304 vydal Hynek Berka z Dubé příkaz ke stavbě nového města při potoku Bělá. Po dokončení v roce 1337 byla na město, původně nazvané Nový Bezděz, přenesena řada práv a privilegií. Mezi významné historické památky, které stojí za zhlédnutí, patří např. Česká brána se zbytky opevnění města. Je jedinou ze čtyř původních bran, jež sloužily jako vstup do Bělé pod Bezdězem. Počátky města připomíná rovněž kostel Povýšení sv. Kříže. I přes požár, který v roce 1635 kostel zničil, zůstala v původním gotickém slohu zachována sakristie s krásnou křížovou klenbou. Augustiniánský klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Přiléhající kostel sv. Václava byl postaven později, až v roce 1712.
Na nejvyšším místě bělského ostrohu se vypíná zámek. Jeho vzhledu vtiskla ráz různá staletí. Zámek je obydlen a v části je umístěno muzeum, ve kterém je uložena celá řada historických sbírek připomínající vývoj města. K historickým stavbám patří také budova městského úřadu - radnice. První záznam o radničním domě je z roku 1593, kdy obec zakoupila na tomto místě dřevěný dům. Dům byl v roce 1613 zbořen a na jeho místě byla vystavěna kamenná jednopatrová budova s věží. Až v roce 1852 bylo této radnici přistavěno druhé patro, čímž získala dnešní podobu. Mezi obdivované části města patří náměstí s krásným parkem. Vznikl
KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE
NOVÁ KAŠNA NA NÁMĚSTÍ
ZÁKLADNÍ INFORMACE
BĚLSKÁ RADNICE
NÁZEV: Bělá pod Bezdězem STATUT: pověřená obec KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 63,20 km² POČET OBYVATEL: 4 980 NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 301 m KRAJ: Středočeský OKRES: Mladá Boleslav ADRESA ÚŘADU: Masarykovo náměstí 90, 294 21 Bělá pod Bezdězem WEB: http://www.mubela.cz E-MAIL:
[email protected] GPS: Loc: 50°33‘52.97“N, 14°39‘19.891“E
na místě původního tržiště a svou rozlohou více než dva a půl hektaru i svou úpravou patří k nejhezčím v Čechách. Roubené domy na náměstí pocházejí ze staré městské zástavby. Patří do státem chráněné městské památkové zóny, jejíž součástí je od roku 1994 i celý střed města.
SOCHA K. h. mÁCHY NA HORCE
Na náměstí stojí také dům čp. 27, na jehož průčelí je deska připomínající souvislost tohoto domu s dějem známé opery Tajemství od Bedřicha Smetany. Bělá pod Bezdězem je spjata s řadou významných osobností. Narodil se zde například herec Václav Trégl a také zakladatel DRDS Miloslav Disman. Své mládí zde prožil básník Vladimír Holan. Spádově se k městu řadí i několik okolních vesnických celků. Hlinoviště, Bezdědice a Březinka. Poslední jmenovaná je od roku 2001 vyhlášena jako vesnická památková zóna. Bělá pod Bezdězem patří mezi města zajímavá a přitažlivá. MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA V nejvyšším bodě města stojí na základech gotického hradu ZÁMEK, mající půdorys nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Součástí je zámecká kaple z roku 1629. V zámku je umístěno MUZEUM a MĚSTSKÁ EXPOZICE, zbytek je prozatím obydlen. Od roku 2006 probíhají snahy o oživení celého objektu. ČESKÁ BRÁNA - poslední dochovaná brána, byla součástí městského opevnění KLÁŠTER ŘÁDU SV. AUGUSTINA s KOSTLEM SV. VÁCLAVA - založený 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Řeholníci zde působili ještě v r. 1948. Děkanský chrám Povýšení
rOUBENKY NA NÁMĚSTÍ
POHLED PŘES ZÁMEK NA HRAD BEZDĚZ
koupaliště
SOCHA j. mAŘATKY „NA STRÁŽ“
sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem, po požáru v roce 1635 byl v roce 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881 a v současnosti. Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19. století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852. Městský dům čp. 85 stojí na náměstí od poloviny 18. století. Dům je v soukromém vlastnictví. Městský dům čp. 86 - také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797. Dům je v soukromém vlastnictví. Budova děkanství z roku 1807 Socha sv. Jana Nepomuckého z počátků 18. století stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem. Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru. Pomník Na stráž, nacházející se v parku, byl postaven v roce 1931, autorem je Josef Mařatka. POMNÍK K. H. Máchy na Horce Jeho autorem je ak. soch. Leonard Rotter. Historie pomníku je poněkud pohnutá. Do roku 1938 byl umístěn na Jarmilině skále v obci Staré Splavy. V roce 1938 byl nacisty shozen do jezera. Bělský starosta O. Lauerman incioval jeho vykoupení z německých Doks a převezení do Bělé, českého vnitrozemí.
ČESKÁ BRÁNA
DOKSY HIRSCHBERG
Město Doksy spolu se Starými Splavy leží na březích Máchova jezera v jihozápadním cípu Libereckého kraje. Jsou srdcem Máchova kraje a jedná se také o nejznámější rekreační střediska severních Čech. Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století, první písemná zmínka je z roku 1293 v listině krále Václava II. Velký význam pro rozvoj Doks jako města měl císař Karel IV., který dal Doksům městská privilegia a v roce 1366 nechal založit Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Doksy nebyly nikdy opevněny, snad i proto, že měly přirozenou ochranu v okolních lesích a v nedalekém hradu Bezdězu. Český romantický básník Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) Doksy poprvé navštívil v srpnu 1832 na pozvání svého přítele ze studií Eduarda Hindla, který pracoval na statku u hraběte Kristiána z Valdštejna. Kopcovitý kraj s hlubokými lesy, v nichž řádili pověstní loupežníci, plný tajemných roklí, obklopen vrchy se zříceninami hradů, kraj s příběhem otcovraždy z nešťastné lásky - to bylo místo blízké duši rozervaného romantika. Zde se zrodila lyricko-epická báseň Máj. Od roku 1961 nese tento kraj spolu s Velkým
rybníkem Máchovo jméno. Proslulosti Doksy dosáhly v první polovině 20. století, kdy se pro svou polohu v lesích u Velkého rybníka staly vyhledávaným turistickým a lázeňským místem. V průvodcích z 20. a 30. let 20. století lze číst o Doksech jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře. Po druhé světové válce Doksy ztratily svou lázeňskou proslulost, ale zachovaly si dobrou pověst turistického městečka u Máchova jezera. V roce 1972 jim byl udělen statut rekreační oblasti Doksy – Máchovo jezero. Na turistickém ruchu se spolu s Doksy výrazně podílejí Staré Splavy ležící na severním břehu Máchova jezera.
Dominantou města je náměstí s mariánským sousoším z r. 1685 a kostel sv. Bartoloměje z doby raného českého baroka (1638). Původně jednolodní kostel byl přestavěn v polovině 18. století v pozdně barokním slohu, kdy přibyly dvě postranní kaple sv. Barbory a Panny Marie (již-
KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE
PAMÁTNÍK k. h. mÁCHY - „HOSPITÁLEK“
RADNICE DOKSY
ZÁKLADNÍ INFORMACE
dOKSKÝ HOSPITÁLEK Z POČÁTKU 20. STOLETÍ
NÁZEV: Doksy STATUT: město KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 74,93 km² POČET OBYVATEL: 5 094 NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 266 m KRAJ: Liberecký OKRES: Česká Lípa ADRESA ÚŘADU: nám. Republiky 193 472 01 Doksy WEB: http://www.doksy.com E-MAIL:
[email protected] GPS: Loc: 50°33‘52.97“N, 14°39‘19.891“E
ní) a sv. Kříže (severní). Kostel tak získal křížový půdorys. Věž byla zvýšena a do dnešní podoby upravena v roce 1832. Zařízení v kostele je rovněž raně barokní s rokokovými doplňky. Portálový hlavní oltář z let 1670-80 obsahuje sošku Panny Marie Montserratské (tzv. Černé Madony - kolem roku 1635), původem z hradní kaple na Bezdězu. Jedná se o jednu ze tří existujících kopií. Pod náměstím se nachází původně renesanční zámek, přestavěný do barokní podoby před rokem 1700 a Valdštejny upravený do dnešní podoby počátkem 20. století. Zámek je obklopen anglickým parkem se vzácnými dřevinami. Park je celoročně přístupný veřejnosti. Zámek sám je účelově využitý, a tudíž veřejnosti nepřístupný. Nejstarším domem Doks je roubený patrový dům tzv. Hospitálek z roku 1669. Jedná se o roubenou stavbu se šindelovou střechou a věžičkou, která přečkala všechny zhoubné požáry. Dům nechala postavit hraběnka Marie Františka, rozená z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu, jako chudobinec a sirotčinec. Později sloužil jako špitál. Od roku 1960 slouží jako Památník K. H. Máchy. Je v něm instalována stálá expozice věnovaná životu, dílu a době Karla Hynka Máchy, významného českého romantického básníka(1810-1836), který ve své básni Máj oslavil tento kraj natolik, že od 60. let 20. století
nÁVES VE sTARÝCH sPLAVECH
nese jeho jméno - Máchův kraj. V muzeu je také expozice věnovaná historii rybářství a rybníkářství v severních Čechách.
SWAMP, Máchovo jezero
Jachting na máchově jezeře
Před muzeem stojí zrestaurovaná socha sv. Prokopa z roku 1761. Je to socha, která se stala v roce 1774 svědkem otcovraždy. Tato událost se vší pravděpodobností posloužila K. H. Máchovi jako epický motiv pro jeho báseň Máj. Kopie sochy stojí na původním místě nedaleko Dubé. Na budově základní umělecké školy v Sokolské ulici je pamětní deska Antonína Bennewitze, zakladatele české komorní hudby a ředitele Pražské konzervatoře, učitele Josefa Suka. V Doksech žil posledních 25 let a na zdejším hřbitově je i pochován. Největším lákadlem pro turisty je však Máchovo jezero o rozloze 278 ha. Hráz je 9 m široká a 130 m dlouhá a zadržuje 5,5 milionu kubíků vody. Jeho čtyři pláže poskytují v letních měsících rekreaci tisícům návštěvníků. Jezero leží uprostřed lesů, které ukrývají mnoho dosud nepoznané romantické krásy, dnes přístupné po četných turistických cestách.
zámek v Doksech
V roce 2011 byla otevřena kolem Máchova jezera nová naučná stezka SWAMP, pojmenovaná podle Národní přírodní památky SWAMP. Šest naučných panelů seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi Máchova jezera.
Máchovo jezero
LODNÍ DOPRAVA PO MÁCHOVĚ JEZEŘE
DUBÁ DAUBA
První písemné zmínky o Dubé pocházejí z roku 1253, listina dosvědčuje prodej Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech dokládají osídlení mnohem starší, a sice z 11. století. Poblíž města ve 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu ze 7. století. Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře se městečko stalo majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví irské rodiny Buttlerů. Ti zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár. Původní
obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přicházejí němečtí kolonisté. V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzali Sweerst-Sporckové (Šporkové), kteří měli umělecké sklony. Jejich zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby - chrám, kaple, sochy ve městě. V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn. V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město. Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěs-
tování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska. Postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno
RADNICE V DUBÉ
SUŠÁRNA CHMELE
KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE
ZÁKLADNÍ INFORMACE
KRAJINA V OKOLÍ DUBÉ JIŽ NABÍRÁ DECH KE STŘEDOHOŘÍ
NÁZEV: DUBÁ STATUT: město KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 60,59 km² POČET OBYVATEL: 1 757 KRAJ: Liberecký OKRES: Česká Lípa ADRESA ÚŘADU: Masarykovo nám. 138 PSČ: 471 41, Dubá WEB: http://mestoduba.cz E-MAIL:
[email protected] GPS: Loc: 50°32‘25.233“N, 14°32‘24.84“E
KOSTEL NALEZENÍ SVATÉHO KŘÍŽE Nejvyšší dominantou Dubé je barokní Kostel Nalezení sv. Kříže, který byl v Dubé postaven v polovině 18. století architekty z okruhu K. I. Dientzenhofera a A. Luraga. Průčelí tvoří dvě nízké věže, jejichž báně s lucernami shořely při požáru v roce 1845. Vnitřní vybavení je rokokové z roku 1755. Pozoruhodná je výzdoba s obrazy Palkovými a Richterovými. Nádherné jsou řezbářské práce Adámka a Chládka, včetně varhan s andílky. Před kostelem je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 a velký dřevěný kříž s korpusem Krista z roku 1680, jenž dříve býval na morovém hřbitově. Barokní fara je z roku 1737.
sv. Florian u skalních sklípků
EMPÍROVÁ RADNICE na náměstí T. G. Masaryka v Dubé je z roku 1851 a nachází se v ní původní šatlava, v níž bývají výstavy přístupné na požádání v infocentru. Uprostřed náměstí uvidíte sousoší Nejsvětější trojice z roku 1726 se sochami Neposkvrněného Početí, sv. Josefa, Anděla Strážného, Judy Tadeáše, Jana Nepomuckého, Antonína Paduánského, Ivana, Kateřiny, Václava a Floriána. Sousoší nechala vytvořit Anna Kateřina hraběnka Sweerts-Sporck, dcera významné osobnosti českého baroka Františka Antonína hraběte Sporcka. SUŠÁRNA CHMELE Sušárna chmele s dvěma sušicími věžemi je významnou technickou památkou. Věže jsou svým kruhovým tvarem velmi neobvyklé, podobné se stavěly v Anglii. Sušení ve věžích probíhalo na sítech a dřevěných roštech nejčastěji pomocí přímého vytápění v jejich přízemí. Nejstarší písemný doklad o existenci této stavby je z roku 1877. V době největší slávy dubského chmelařství měla Dubá celkem 6 sušáren a siříren, dochovala se však bohužel jen tato. SKALNÍ SKLÍPKY A SV. FLORIAN Skalní sklípky uvidíte v blízkosti Sušárny chmele i nedaleko Máchadla, kde je umístěná socha sv. Floriána z 18. století. Jedná se o prostory vytesané přímo do skalních pískovcových masivů. Pro svou ucelenost byly vyhlášeny kulturní památkou.
skalní sklípky
zámek nový berštejn
AUTOCAMP NEDAMOV
do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1850 okresní úřady a soud. V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání. Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.
MÁCHOVA KRESBA S OBĚMA BERŠTEJNY
PAMÁTKY