BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI INFORMACE A ÚDAJE - duben 2002
Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje pozornost a podporuje aktivity zaměřené na zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvyšování celkové kultury práce a přibližování se standardům a hodnotám zemí Evropské unie v této oblasti. Ochrana a zachování zdraví je nejen jednou ze základních existenčních potřeb člověka a společnosti, ale i důležitým zdrojem ekonomického růstu. Ve vyspělých zemích světa je stále více zdraví chápáno jako společenská hodnota i jako nedílná součást národního bohatství. Připravovaný vstup České republiky do Evropské unie vytváří z problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci aktuální téma. Úroveň řízení této oblasti je indikátorem úspěšnosti podnikového managementu a významně ovlivňuje jak image firmy, tak i její ekonomické výsledky a celkovou konkurenceschopnost. Úrazovost a její důsledky představují, vedle ničím nenahraditelných hodnot zdraví každého pracovníka, také nemalé náklady a ekonomické ztráty. V posledních letech dosahují společenské náklady a ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi z povolání roční částky ve výši 22,5 mld. korun (z toho cca 4,5 mld. Kč ztrát na hrubém domácím produktu v důsledku invalidity nebo smrti postiženého). Osobám invalidním v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ač se na tvorbě HDP nepodílejí, je poskytováno plnění jak ze systému sociálního zabezpečení (důchody, podpory, příspěvky), tak ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (náhrady) a současně jsou ze systému veřejného zdravotního pojištění prováděny i náhrady zdravotnickým a lékařským zařízením za zdravotní péči o ně. Plnění probíhá i vůči pozůstalým a osobám na zraněním závislým. Tíhu nákladů a ztrát plynoucích z nově zaznamenaných pracovních úrazů a nemocí z povolání nesou zaměstnavatelé. Ročně to představuje částku ve výši 18 mld. Kč. Značná část těchto nákladů a ztrát (adekvátních část pojištěných nákladů, ztát na HDP ze zameškané pracovní doby v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a nemoc z povolání, příp. v důsledku krátkodobého přerušení práce spolupracovníků a nadřízených či ostatní přímé náklady a ztráty) se téměř z 80 procent promítá do výše uvedených společenských nákladů a ztrát. Nevhodné pracovní prostředí, ztížené pracovní podmínky, neúměrná fyzická i psychická zátěž, nízká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se ve svém důsledku projevuje ve zvýšené absenci pracovníků. V České republice průměrně denně chybí v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz téměř 300 tisíc zaměstnanců, což je přibližně o 20 tisíc více než má celý Jihočeský kraj pojištěnců (= průměrný počet nemocensky pojištěných osob), z toho pro pracovní úraz 10 300 zaměstnanců. Za posledních deset let se vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců v České republice v porovnání se státy Evropské unie pohybuje ve středním pásmu, v počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz patří Česká republika mezi země s nejvyšším průměrem, z hlediska závažnosti pracovních úrazů
vyjádřené hodnotou průměrného procenta pracovní neschopnosti ve stavebnictví je naše země cca o 5 % horší než je průměr Evropské unie, v porovnání četnosti smrtelných pracovních úrazů v České republice s průměrem Evropské unie je stavebnictví horší o 23 % (viz následující graf). Porovnání četností smrtelných PÚ v ČR s průměrem EU 1 zemědělství, myslivost, lesní hospodářství
stavebnictví
průměr EU
78
5
ČR
123
2 dobývání nerostných surovin
47 85 104 4
zpracovatelský průmysl
3
výroba,rozvod elektřiny,plynu,vody
Přehled základních údajů celkové pracovní neschopnosti (PN) podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) v České republice za rok 2000 udává následující tabulka (ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz dle evidence Okresních správ sociálního zabezpečení): OKEČ Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Zpracovatelský průmysl, dobývání nerost. surovin
Průměrný počet Počet případů PN nemocensky na 100 pojištěnců pojištěných
Průměrné procento PN
Počet dnů PN na 1 případ
166 304
87,83
8,15
34,09
1 115 417
111,25
8,39
27,61
70 796
65,41
4,79
26,78
Stavebnictví
172 289
111,06
9,08
29,91
Obchod, oprava motor. vozidel, opravy
256 532
91,07
6,96
27,95
40 668
94,00
7,58
29,50
Doprava, skladování a spoje
272 637
81,53
6,43
28,87
Peněžnictví a pojiš. činnosti v oblasti
281 416
76,51
5,42
25,95
Veřejná správa, obrana, povinné sociální
307 150
81,19
4,90
22,07
Školství
200 027
64,51
4,02
22,79
221 091
74,39
5,79
28,50
92 331
77,20
5,45
25,86
Nezjištěno
1 320 888
65,45
5,36
29,97
Celkem
4 517 546
84,39
6,46
28,00
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Pohostinství a ubytování
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Ve stavebnictví bylo zaznamenáno nejvyšší průměrné procento PN (9,076), druhý nejvyšší počet případů PN na 100 pojištěnců (111,06) i druhý nejvyšší počet dnů PN na 1 případ (29,91).
Stavebnictví představuje v současné době jedno z nejrizikovějších odvětví ČR. Na cca 172 tis. pojištěnců pracujících ve stavebnictví připadlo v roce 2001 celkem 6763 úrazů, z toho bylo 136 těžkých a 53 smrtelných. Denně na stavbách chybí pro nemoc a úraz více jak 15 tisíc pracovníků, přičemž v Jihočeském kraji průměrně denně chybí přes jeden tisíc pracovníků, z toho 87 % pro nemoc, 7 % pro pracovní úraz a 6 % pro ostatní úrazy. Největší počet úrazů je v České republice evidován u malých a středních podniků, tj. u subjektů se 100 – 199 zaměstnanci, kde dochází k 11 % všech úrazů a dále následují organizace s 25 – 49 zaměstnanci a 11 – 24 zaměstnanci. Ve stavebnictví tvoří největší podíl právě malé a střední firmy – viz následující tabulka a graf (zachycující vývoj od roku 1993 do roku 2000 podle počtu podniků a jejich zaměstnanců): Tabulka – ukazatele stavebních podniků podle velikosti a podle sektorů národních účtů v roce 2000 Počet podniků
Celkem ( podniky s 20 a více zaměstnanci )
Stavební práce dle dodavatelských smluv
Průměrný počet zaměstnanců
absolutně
podíl v %
podíl v %
tis. osob
podíl v %
2216
100
100
164,9
100
427
19,3
3,8
9,3
5,6
z toho dle počtu zaměstnanců a) 20 – 24 b) 25 – 49
973
43,9
14,8
33,4
20,3
c) 50 – 74
337
15,2
10,1
20,2
12,3
d) 75 – 99
159
7,2
6,7
13,5
8,2
e) 100 – 199
202
9,1
17,5
27,4
16,6
f) 200 – 299
54
2,4
9,9
13,1
7,9
g) 300 –399
24
1
5,3
8,5
5,1
h) 400 – 499
11
0,5
2,8
5,1
3,1
i) 500 – 999
19
0,9
7,8
12,5
7,6
j) 1000 a více
10
0,5
21,3
21,9
13,3
12
0,5
1,8
3,5
2,2
1884
85
90,1
148,3
89,9
z toho dle SNÚ a) 101 – veřejný sektor b) 102 – soukromý sektor c) 103 – sektor pod zahr. kontrolou
51
2,3
4,5
3,6
2,2
d) 800 – domácnosti
269
12,2
3,6
9,5
5,7
Pramen: ČSÚ SNÚ – sektor národních účtů
Pramen: ČSÚ a MPO ČR
Od velikosti firmy se víceméně odvíjí rozdíly v přístupu jednotlivých zaměstnavatelů k problematice splnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Živnostníci a malé firmy věnují problematice bezpečnosti práce buď velmi malou pozornost, nebo spíše se této problematice vůbec nevěnují. Tyto subjekty úrazy většinou nehlásí, zaměstnance vybaví pouze pracovním oděvem a obuví ne vždy předepsaných vlastností. Školení, je-li prováděno, nemá předepsaný rozsah a náležitosti. Příčiny spočívají nejen v nízkém právním vědomí značné části podnikatelů a v podceňování ochrany a péče o zdraví své i svých zaměstnanců, ale i v nedostatku informací o možných následcích nebezpečného jednání a o způsobech správné praxe. K tomuto nepříznivému stavu přispívá i skutečnost, že řada podnikatelů ve stavebnictví se snaží přenášet odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na své subdodavatele, případně na zprostředkovatelské firmy zajišťující práci pro zahraniční dělníky. Úrazovost je ovlivněna i věkem zraněného. K nejvyššímu počtu úrazů dochází u věkové kategorie 21 – 25 let. Nepravidelný nárůst lze vysledovat i u úrazů, které se stanou ve věku zraněného mezi 43 - 49 lety. S délkou zaměstnání zraněných úrazovost klesá. V prvním roce zaměstnání dochází k 26,1 % všech úrazů. Jak vyplývá z analýz, nejčastěji ke zranění dochází v pondělí a s přibývajícími dny v týdnu má úrazovost klesající tendenci. Lze to dokumentovat na příkladu analýzy úrazovosti v Jihočeském kraji za předcházející tři poslední roky (1998 – 2000) – viz následující tabulka a graf: Den v týdnu Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Celkem
Počt prac. úrazů absol. v% 5 627 21,9 5 445 21,2 4 923 19,2 4 790 18,7 3 628 14,2 797 3,1 444 1,7 25 654 100
Graf č.4
% PÚ
25 20 15 10 5 0
21,9
21,2
19,2
18,7 14,2
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
3,1
1,7
Sobota
Neděle den
V celorepublikovém průměru je hlavním zdrojem pracovních úrazů materiál, břemena, předměty, které se na úrazech se podílí 42 %. Pády osob z výšky, do hloubky jsou příčinou 16 % všech úrazů. K nejčastější příčině pracovních úrazů patří nedostatky osobních předpokladů zraněného. Podle dlouhodobých analýz je tato příčina uváděna v 71,9 %, za ní následují nezjištěné příčiny a používání nebezpečných postupů. Příčiny zvýšené úrazovosti v malých a středních podnicích jsou zřejmé z výsledků kontrol stavenišť inspektoráty bezpečnosti práce v roce 2001, které zjistily nedostatky především: •
v systému obecné prevence
Pouze výjimečně je na dobré úrovni zpracován systém obecné prevence a prevence rizik pro práce ve výškách, způsob bezpečného přístupu k pracovním místům a způsob zajištění proti pádu z výšky. Je - li při pracích ve výškách použito lešení, jsou nedostatky v dokumentaci k lešením spíše výjimkou, zápisy o předání a převzetí lešení provádí již většina firem. Vyskytují se však případy, kdy lešení neodpovídá předávacímu protokolu (větší vzdálenost od objektu, chybí označení zhotovitele lešení apod.). Odborné prohlídky jsou prováděny a to podle smlouvy buď montážními organizacemi nebo po předání samotným uživatelem. Přetrvávající nedostatky jsou stále v oblasti přijímaných opatření při souběhu prací ve výškách několika zhotovitelů, kdy dochází k formálnímu předávání části stavenišť či pracovišť. •
v dozoru na staveništi
Spolupráce při zajišťování BOZP při pracích ve výškách je na nízké úrovni, opakují se stejná porušení bezpečnostních předpisů, jako je absence kolektivního zajištění, nepoužívání poskytnutých osobních ochranných prostředků proti pádu, případně jejich nesprávné ukotvení. Pro práce ve výškách jsou používána lešení či jiné pomocné konstrukce, jejichž předání do užívání a pravidelné kontroly jsou sice zaznamenávány do stavebních deníků, nebo samostatných protokolů, ale další opatření chybí. Pracovní postupy, návody, pravidla a pokyny pro práci ve výškách mají lépe vypracovány větší podniky. Ty také mají většinou proškolené pracovníky pro tyto činnosti včetně příslušných dokladů. Menší podniky mívají pracovní postupy zpracovány často pouze formálně, popřípadě příslušné pokyny podávají ústně. Ze strany pracovníků jsou pracovní pokyny a postupy občas porušovány
a zaměstnavatelé tato porušení často řeší osobním finančním postihem, což bývá nejúčinnější. •
v pracovních podmínkách
Často je zjišťováno neplnění povinnosti zaměstnavatele prokazatelně seznámit zaměstnance s pracovním řádem, pracovními postupy a s ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto porušení bylo zjištěno u třetiny dozorovaných podniků. Překročení délky pracovní doby stanovené zákoníkem práce, dodržování přestávek v práci, dodržování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu, dodržování podmínek práce přes čas a noční práce a dodržování zákazu některých prací jsou velmi těžko kontrolovatelné, protože evidence pracovní doby velmi často nebývá vedena dle požadavků zákoníku práce. Dodržování pracovních podmínek žen a mladistvých je většinou bez nedostatků vzhledem k tomu, že ve stavebnictví jsou ženy zaměstnávány převážně jako administrativní pracovnice a mladiství výjimečně v době prázdnin na pomocné práce. •
v evidenci a registraci pracovních úrazů
Nedostatky v evidenci a registraci pracovních úrazů jsou většinou následující: -
drobná zranění nejsou evidována, při zjišťování a vyšetřování příčin úrazu, často příčina úrazu neodpovídá skutečnosti (je uváděno pouze běžné riziko práce), není prováděno zjišťování a vyšetřování příčin pracovního úrazu nejsou přijímána opatření k pracovním úrazům a pokud jsou, tak zůstávají uvedena pouze na záznamech o úrazu.
Z výše uvedených poznatků a zjištění je zřejmé, že pro zlepšení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví je nezbytné zajistit jak důsledné prosazování plnění bezpečnostních předpisů a požadavků zaměstnavateli, zaměstnanci i podnikajícími fyzickými osobami, tak zajistit i jejich dostatečnou informovanost a soustavný tlak na zvyšování kultury práce. K tomu by měly přispět i informační kampaně, jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zlepšit přístup managementů malých a středních podniků k této oblasti.
Zdroje úrazů ve stavebnictví za rok 2001 Zdroj: evidence úrazů ČÚBP
Neuveden - v této hladině neurčeno Dopravní prostředky - v této hladině neurčeno Motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní Motorové silniční dopravní prostředky Dopravní prostředky železniční Nemotorové dopravní prostředky silniční Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové Vnitropodnikové lanovky, řetězovky Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky - v této hladině neurčeno Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu Výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla Dopravníky (transportéry) Zvedací a dopravní zařízení - pomůcky Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) - v této hladině neurčeno Stabilní hnací stroje, motory, generátory Motory dopravních prostředků Zařízení pro převod hnací síly Okružní, rámové a jiné pily na dřevo Soustruhy a vrtačky na dřevo
3.00 IBP pro 4.00 IBP pro 5.00 IBP pro 6.00 IBP pro 7.00 IBP pro 8.00 IBP pro 9.00 IBP pro 10.00 IBP pro hl. m. Prahu Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severokraj kraj kraj kraj kraj kraj moravský kraj 4 4 1 5 19 3 2 3 1
32 2 4
1 22 3
7
2
1 33 1 1
40 2 1
39
51
53
1
4
4
72 3 2
1
3
2 2
1
2
2
18 2
1
7
2
14
1
1
2
1
5
2 4
2
4
1
2 1 7
4
3
9
4
30
3
3 1 6
1 3
7 5 38
2 1
1
1 2
8
2 342 8 20
1
1 6
41 1
1 5
Celkem
9 1
10
15
1 18 1
10 1
30 1
10
2 3 2 1 110 4
Frézovací, drážkovací a žlábkové stroje na dřevo Hoblovací, brousicí a lešticí stroje na dřevo Sdružené a ostatní Lisy, kladiva, buchary apod. Soustruhy kovů Vrtačky na kov a stroje na řezání závitů Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací na kovy Brusky, čističky a leštičky kovů (mimo přesné ruční motorové) Stroje svařovací a ostatní (popř. speciální) Lisy na jiný materiál než na kov a dřevo Stroje razicí, vykrajovací, vysekávací, řezací (mimo pily) Pily, soustruhy, vrtačky na různý materiál (mimo kov a dřevo) Stroje (frézovací, hloubicí, drážkovací, hoblovací, brousicí Stroje zdrobňovací, drticí (mlýny), třídicí Stroje pomocné, čerpadla, ventilátory, kompresory Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací Stroje stavební a pro úpravu terénu Zvláštní stroje plynárenské, chem. a gum. průmyslu Zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabák. průmyslu Zvláštní stroje zemědělské (vlečné a ostatní) Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické
1
1
3
2
3
7
4
2
23
2
2 1 2
4 2 1 1 1
5 1
3
4
4
4
1 1 4
1
2 4
4 3 5 1 4
7
28 7 13 6 28
3 1 4 3
1
1
1
2
5
4
2
19
4 4
2 2
3 3
5
6 2
3
3
4 1 1
30 12 1
2
2
1
3
2
2
12
2
2
2
1
4
1
12
1
1
6 2
3 3 22
5
15 10 85
1
1
2 1 19
1 1 11
2 5
1 2
1
1 2 8
1 10
2 1 3
1
1
1
1
1
2 1
2 1
7
1
3 1 2
Silnice, cesty apod. Vnitropodniková pracoviště Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše Prohlubně, jámy, nezakryté otvory Materiál, břemena, předměty - v této hladině neurčeno Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád Ostatní materiál (mimo zn. 48), předměty, výrobky Břemena (materiál, předměty přemísťované nebo jinak manipulované) Materiál, předměty - působení ostrými hranami, Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování Drobné úlomky z materiálu nebo nástrojů odlétnuvší při strojním zpracování Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroj Pomocné ruční nářadí (náčiní) dobývací, pro práce zemní, stavební a zemědělské Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací Pomocné strojní nářadí (upínací nástroje a zařízení) Měřicí a rýsovací nářadí (nástroje a přístroje), přen. lampy Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí)
55 43
18 47
26 65
26 89
42 79
26 104
56 166
45 86
294 679
78
41
68
74
94
76
128
88
647
43 18
26 14
23 1
25 9
38 14
42 4
63 14
57 7
317 81
1
3
4
17
13
10
22
17
22
30
23
154
37
23
24
35
36
33
43
43
274
105
80
106
148
158
169
251
175
1192
91
51
75
92
88
88
149
77
711
26
15
39
38
22
33
66
39
278
10
5
20
12
7
9
2
9
74
5
5
8
8
8
11
19
4
17
8
83
20
14
22
31
28
22
59
26
222
3
2
2
2
1
3
3
16
1 48
1 13
28
28
46
34
54
2 47
298