Historický vývoj alpínského bezlesí
Bezlesí horského pásma Ohrožení a management alpínského a subalpínského pásma + vliv rekreačních aktivit
• vliv zalednění vrcholových partií – dosahovalo až po pohraniční pohoří při severní hranici ČR (v posledním glaciálu již refugium) • na vrcholech tundra + ledovcové kary (Velká kotlina Jeseníků) = glaciální relikty zásadní vlivy: • vliv lidského hospodaření nastoupil relativně pozdě vůči jiným typům biotopů – pastva + lukaření, budní hospodářství • masivní rozvoj turistiky od 19. stol • vliv imisí – depozice živin N – acidifikace
• v současnosti turistický ruch Ledovcové jezero Velky stav PL
Vývoj osídlení Krkonoš • • • • • • • • • •
počátek kolonizace od 13. st. podél zem. stezek postupně rozvoj hornictví a těžba lesů následné vykácení lesů, uhlířství a intenzivní pastva v lese během 17 st. založení budního hospodářství v zóně kleče (pastva + kosení) důsledkem vyklučení kleče a snížení horní hranice lesa z 1250 na 1000 m.n.m. od 18. st. intenzivní sběr léčivých bylin (arnika, hořce, rozchodnice růžová), těžba kosodřeviny na upomínkové předměty výsadba smrku z Rakouska a Německa, narušení homogenity lesních komplexů při budování pevností za 1. republiky přerušení budního hospodářství po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po 2. svět válce silný vliv imisí od 70.let 20 st. – rozpad lesa – holiny 1963 – založen NP, přesto postupná přeměna v „Disneyland“
Vývoj osídlení Jeseníků • během 13. stol kolonizace podél údolí velkých řek (z obou směrů Slezsko a Morava) –vrcholové partie nedotčeny • ve středověku intenzivní těžba kovů, sklářství a papírny = těžba dřeva, ale po 30leté válce ústup osídlení • obnovení hospodářského rozvoje až od 18. st. dosídlení převážně německého obyvatelstva • umělé výsadby dřevin neznámého původu od počátku 19. st., od konce 19. st. dosadba kosodřeviny (umělé zvýšení hranice lesa) • intenzivní pastva skotu a ovcí na Pradědu a okolí kontinuálně 200 let do poloviny 20 st., vysazení kamzíků 1913 • v pásu Šerák – Keprník travaření, po 2. sv. válce odsun Němců = zánik původního hospodaření
Imise Celková roční depozice síry
• Významný faktor horských až alpínských poloh – velké množství srážek, v nichž jsou rozpuštěny • Oxidy síry – poškození asimilačních orgánů, acidifikace půdy, vyplavování vápníku a hořčíku, postupné uvolňování hliníku, železa a manganu z nerozpustných sloučenin (zvyšování toxicity)
• imise (zejména SO2) – vliv na fyziologické procesy – nekrózy pletiv, vybělení chlorofylu, poruchy metabolizmu – snížení produkce biomasy až úhyn – redukce dvouděložných druhů trávníků – nástup Calamagrostis villosa
Celková roční depozice dusíku
• Oxidy dusíku – disproporce ve výživě rostlin, nedostatek fosforu a hořčíku. • v 70-80. letech vápnění – nyní samovolný růst pH, vliv na rostliny (negativní pro acidofilní společenstva a rašeliniště, edafon, přístupnost živin v půdě)
Globální změna + imise • • • •
• • • •
Účinky imisí
od roku 1955 nárůst roční průměrné T vzduchu 0,5–1°C (Krkonoše, Králický Sněžník a Hrubý Jeseník) = růst biomasy vřesu a brusnicovitých roční depozice dusíku desítky kg/ha = nárůst biomasy trav extremizace srážek – dlouhá sucha a náhlé přívaly oteplování + živiny - růst zastoupení keříčkové a stromové vegetace, zvyšování horní hranice lesa, akcelerace fenologických projevů, rychlejší stárnutí porostů (borůvka) vyšší teplota - podporuje na vřesovištích dominantní keříčky (brusnici borůvku, vřes obecný) + trávy (smilka tuhá) vyšší pokryvnost nitrofilních druhů i celková pokryvnost bylinného patra, pokles pH + zvýšení dostupnosti vody – absence travaření a pastvy unifikace druhového složení, zvýšení pokryvnosti i množství nadzemní biomasy – zvl. graminoidy (trávy) x ústup mechorostů, lišejníků a dvouděložných, potlačení konkurenčně slabých druhů
• dotace dusíku + kyselé srážky – invaze třtiny do oligotrofních trávníků • úbytek kalcifilních a kalcitolerantních rostlin • snižování druhové pestrosti luk • mizení druhů z přirozených stanovišť bez viditelných vnějších příčin – např. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia – vrchoviště) – sasanka narcisokvětá (Anemone narcisiflora – bazické subalpínské trávníky).
Management proti globálním změnám • obnovit mechanické disturbance půdy a vegetace • redukce šířících se antropofytů • obnova pastvy a travaření alespoň na malých plochách • mechanické odstranění konkurenčně zdatných druhů • záchranné programy pro ochranářsky významné alpínské druhy
Výskyt biotopů v ČR • v ČR pouze subalpínské, ojediněle alpínské pásmo • Hrubý Jeseník, Krkonoše, Králický Sněžník + (Šumava pouze v Německu - Velký javor) • ostatní bezlesá stanoviště příhraničních hor druhotná (např. Krušné hory – díky imisím) • vždy silné účinky přirozených disturbancí – laviny, plazivý sníh, mrazové jevy – nízké teploty, silný vítr – živinově chudé, vymývání + kyselý geologický podklad
lokalizace společenstev: • na temeni kopců: trávníky + místy kleč • na úbočí: v karech skalní společenstva, sněhová výležiska, lavinové dráhy • na konci lavinových drah: křoviny a křivolesy • sekundárně vzniklé biotopy: alpínské louky a porosty brusnicovitých s vřesem
1. Subalpínská keřová a keříčková společenstva Ochranářsky významné druhy kamzičník rakouský jeřáb krkonošský čmelák širolebý čmelák Bombus jonellus modrásek hořcový střevlík Carabus arcensis ještěrka živorodá slavík modráček tundrový linduška horská bramborníček hnědý kos horský čečetka tmavá hýl rudý myšivka horská
1. a. Horské křivolesy
Subalp. keřová a keříčková společenstva • Salicion silesiacae (závětrné porosty ledovcových karů-subalpínské listnaté křoviny) - vrba slezská, bříza karpatská, jeřáby, papratka horská, kýchavice bílá (Krkonoše i Jeseníky) • Pinion mugo (přirozená společenstva v obvodu horní hranice lesa a nad ní) – borovice kleč - původní pouze v Krkonoších • Salicetum lapponum (vysokobylinné horské nivy) – vrba laponská, metlice trstnatá, mléčivec horský a d. – Labská jáma v Krkonoších a Praděd v Jeseníkách
• • • • • • •
listnaté křivolesy z lavinových drah a z horní hranice lesa výška 2-5 m, zápoj 60-90% pouze v Jeseníkách výrazné účinky lavin tahy a tlaky plazivého sněhu permanentní disturbance vedou k narušování ekotonový efekt = velká druhová bohatost
Management • • • • • •
přirozený vývoj (pouze monitoring postupu sukcese) imisní ústup horských smrkových lesů nevhodné dosazování olše zelené jako asanační dřeviny – nekontrolované šíření (i vegetativně – fixace N = eutrofizace) o. zelená v Sudet. pohořích nepůvodní! zabránit lesnickým melioračním zásahům po výsadbě kleče křivolesy ustoupily – po jejím odstranění se postupně obnovují
Management lavinových svahů
1. b. Klečové křoviny (Myrtillo – Pinetum mugo)
• společenstva závislá na pravidelném opakování lavin • silně negativní zásah umělou výsadbou protilavinových pásů kleče
• při horní hranici lesa Krkonoš a na rašeliništích Jizerských hor – borovice kleč (Pinus mugo) • v Karpatských pohořích (Hrubém Jeseníku, Orlických h.) až druhotně - vysazována • Krušné h. a Šumava – borovice kleč i borovice blatka (P. rotundata) a b. rašelinná (P. x pseudopumilio) – nedořešená taxonomie
• pokud nespadne lavina 10-15 let = zarůst křovinami
• dominuje kleč horská (Pinus mugo + borůvka, brusinka, vlochyně, šicha oboupohlavná, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská)
• v takových případech je vhodné umělé vyvolání lavin (např. i odstřelení)
• při obvodu alpínského lesa -1200-1500 m.n.m. • mělké podzolované půdy, skeletovité, více surového humusu (běžně 100-150 cm sněhu, pokud více společenstvo mizí) • druhově jedny z nejchudších společenstev hercyn. pohoří • též ve vrcholových částech Šumavy
Negativní zásahy • • • • •
silná redukce během „budního hospodářství“ Krkonoš nevhodné genet. nepůvodní dosadby do 50. let (nebezpečí introgrese) imisní zátěž do konce 80. let SO x, NO x, prach = (menší olistění, menší plodnost, více škůdců) osázení původně bezlesých ploch Krkonoš (tundra) + lavinových svahů, hole, krátkostébelné svahy Jeseníků vliv sešlapu a sjezdového lyžovaní nevýrazný (exponované plochy – nutno znepřístupnit)
Nápravná opatření • • • • •
ponechat původní výsadby (geneticky autochtonní porosty) vyloučení borovice rašelinné z Krkonoš a Jizerek – nejasná otázka – nutno dořešit vyloučit výsadby nejen b. rašelinné i kleče z karpatských pohoří vhodná mykorhizní inokulace sazenic monitoring provedených zásahů
Šíření a ústup kleče - problémy kauza 1: Jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina) • arktickoalpínský prvek nad horní hranicí lesa, Jizerky až Hr. Jeseník • jeden z prvních postglaciálních kolonizátorů • potřebuje výrazné narušení prostředí a po stabilizaci rychle osídlí (zarůstaní klečí negativní) • vhodné antropické disturbance chybí požáry a pastva, částečně suplováno mrazovými jevy • negativně působí též klimatická změna
Redukce kleče
Šíření a ústup kleče - problémy kauza 2: okáč
horský
• okáč horský Erebia epiphron silesiaca introdukovaný z Jeseníků do Krkonoš 50 samic po r. 1932 • šíření do západních pohoří blokoval les přes který se motýl nemůže šířit • vznik stabilní velké populace na východě Krkonoš (na západ se nešíří ačkoliv vhodné podmínky) • osídlil alpínském bezlesí na trávnících tundrového typu výše než původní okáč E. euryale, takže si nekonkurují • vstoupil do volné niky, která vznikla v Krkonoších po redukci kleče ve vrcholových partiích • úbytek kleče - důsledek pastevního a lukařského obhospodařování či klimatických změn – glaciální redukce • původní areál Erebia epiphron pouze v místech, kde kleč nikdy nebyla
1. c. Křoviny vrby laponské • horní části ledovcových karů, prameniště a rašeliniště - (pouze hřeben Krkonoš) • společenstvo bez výrazných známek poškození • vrba Salix lapponum – dobré množení vegetativ. řízky - použití pro asanace břehových nátrží = šíření mimo původní biotopy do nižších poloh (vhodná regulace výsadby)
• • •
• • • • •
nevhodné výsadby do lavinových drah a kvůli redukci eroze, původ Alpy Pyreneje, též na imisní holiny omezují plochy smilkových trávníků (výskyt endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ostřice Bigelowova, hnízdění lindušky horské atd.) omezení kryogenních jevů - polygonálních půd, thufurů, putujících kamenných bloků, nerovnoměrné ukládání sněhu, svahové pohyby, změna mikroklimatických podmínek v Krkonoších redukce téměř 200 ha (10% plochy kleče), zejména výsadby po 2. sv. válce přednostně jedinci napadení bejlomorkou, rzí a mechanicky poškození kácení na sklonku vegetační sezóny (září) lokální zátěr pařezů a výmladků Roundupem (50-100%) – mimo pramenné oblasti dřevní hmotu odvézt mimo území po hnízdění ptáků (štěpkování), v nouzi řízeně pálit na vhodných místech naopak vhodné autochtonní dosadby pro narušení ostrých přechodů
2. Subalpínské a alpínské nivy a hole Svazy: • Společenstva skalních štěrbin, terásek karů a zvětralých skalních stěn • Společenstva suťových kuželů • Společenstva návětrných ploch • Společenstva sněžných políček • Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy • Vysokostébelné trávníky • Metlicové louky • Smilkové louky Výskyt • Krkonoše a Hrubý Jeseník • méně Jizerské h. Orlické h., Krušné h., Králický Sněžník, Šumava
Ochranářsky významné druhy alpínských niv a holí • • • • • • • • • • • • • • • • •
jestřábník alpský zvonek český violka sudetská zvonek vousatý hořec tečkovaný a panonský prvosenka nejmenší sasanka narcisokvětá úpolín evropský čmelák širolebý čmelák Bombus jonellus střevlík Carabus arcensis modrásek hořcový ještěrka živorodá kulík hnědý linduška horská pěvuška podhorní bělořit šedý
Ohrožení a management •
zmenšování populací vlivem imisí (za posledních 20 let) = změna chemizmu půd = nástup širokolistých druhů namísto travin
•
na minerálně bohatých výchozech hornin (kyselé ale dostatek Ca a Mg) = velká dynamika sukcese - zánik
•
vliv kamzíka ve Velké kotlině – nepůvodní (sešlap, okusování, eutrofizace)
•
vzhledem k endemismu a malým populacím ohrožení sběrateli - ohrožené druhy např. koniklec jarní (Pulasatilla vernalis), lomikámen sněžní (Saxifraga nivalis)
•
nutné zabránit výsadbě dřevin
•
monitoring (sukcese invazních druhů)
•
zákaz sportovních aktivit (horolezectví)
•
posilování původních populací z autochtonního semenného materiálu, řízené opylování, ochrana před škůdci
2.a Společenstva skalních štěrbin, terásek karů a zvětralých skalních stěn (Agrostion alpinae s.l.) • silný vliv zvětrávání • ledovcový kar Velké kotliny,Krkonoše • směs arktoalpínských a teplomilných submontánních druhů psineček alpský, zvonečník hlavatý horský • příkré stěny, voda z mrazových puklin • mělká humózní mírně kyselá půda • vliv lavin a plazivého sněhu • v Krkonoších endemická společenstva - kostřava peřestá (F. versicolor), více druhů lomikámenů (Saxifraga)
2.b Společenstva suťových kuželů • Cryptogrammetum crispae – hrubé silikátové sutě na návětrných svazích • svahové sutě v karech – mezi velkými bloky hlinitopísčitá kyselejší půda (Kotelní, Sněžné jámy) • pouze Krkonoše – kapradina jinořadec kadeřavý (Cryptogramma crispa) + typické mechorosty a lišejníky Ohrožení a ochrana: • imisní zátěž • monitoring + rozptyl spor jinořadce v místech úbytku
Ohrožení a management
2.c Společenstva návětrných ploch • „středoevropská tundra“ – pouze na vrcholcích alpinského stupně v ČR (Krkonoše, Jeseníky, K. Sněžník) • permanentní větrná eroze • otevřené biocenózy s množstvím mechů a lišejníků, nejhojnější Cetrario-Festucetum supinae - kostřava nízká • v zimě málo sněhu, roční průměr teplot mírně nad 0, humózní, skeletovité chudé půdy • kostřavy, sítiny, jestřábník alpský, metlička křivolaká • působení mrazových jevů (thufury – kopečky s ledovým jádrem), soliflukce – pohyb materiálu dolů po svahu) • působení permanentních disturbancí (včetně kořenové zóny) = střídání plošek bylin a mechů (geneticky izolované ostrůvky jestřábníků)
2.d Společenstva sněžných políček • místa s letním firnem (sníh 7-8 měsíců – tzv. sněhová výležiště) na úpatí skalních stěn a ledovcových karů • podmáčená kyselá půda se surovým humusem • Krkonoše - Polytrichetum sexangularis • Jeseníky - Polytricho gracilis – Nardetum strictae • u nás tyto jednotky namíchané • protěž nízká (Gnaphalium supinum), vrba bylinná (Salix herbacea) + chladnomilné mechorosty • bez výrazných ohrožení, ale kumulace toxických látek a živin vychytaných sněhem ze vzduchu
• •
turistické cesty – sešlap a eroze (Sněžka a Praděd) trvalá ecese – tj. obnova jedinců ve společenstvu z nově vyklíčených rostlin
•
poškozování lyžaři v období mizení sněhu koncem sezóny (vyvýšeniny) díky větru vysoký přísun diaspor - invaze allochtonních druhů do živinami obohacených ploch – (plevely – pcháč rolní, kopřiva, pampeliška), ale i autochtonních – starček hajní, kýchavice bílá Lobelova vliv horizontálních srážek výrazný – imise – vliv nejen na rostliny (plodnost), ale zejména na mykorhizu vzácné jestřábníky spásány nepůvodními kamzíky + jeleni a srnci (okus, sešlap, eroze, eutrofizace)
•
• •
Management • přeložení tras sjezdovek a běžkařských tratí, plánování nových cest v terénu • zákaz lyžování v období s minimem sněhu, zákaz vstupu v období regelace půdy (tj. střídavý zámrz a rozmrz půdy) • doplňování ploch osivem místního původu – přímo z lokality (pozor na geneticky odlišný materiál z jiných „ostrůvků“) • vyloučit nevhodné zalesňování (kleč), odstraňování nepův. porostů
2.e Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy Květnaté nivy: • 7 různých asociací v montánním až subalpínském stupni Sudet • nejčastější – Adenostyles alliariae – havez česnáčková – Athyrium distentifolium – papratka horská – v kombinaci s dřevinami (klen, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská)
• hlubší vlhké úživné půdy v závětří ledovcových karů, na konkávních suťových svazích, kolem potoků • s vysokou sněhovou pokrývkou (tepelná ochrana) – celoroční rozklad org. hmoty bez zámrzu – vysoká dotace živinami = diverzita
2.e
Kamzík horský v ČR
- Ohrožení společenstva •
• Jeseníky – zánik některých svazů v posledních letech – např. úbytek upolínů – expanze chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) od 90. let – nutno kosit – spásání zvěří – přezvěření (kamzíci) škarda sibiřská ubývá vlivem kamzíka
• Krkonoše – stabilní společenstva – vlivem přísunu živin (dusík až 30 kg/ha) – spíše expanze společenstev do okolí = úbytek oligotrofních stanovišť
u nás 2 nepůvodní izolované populace z Alp (Lužické hory, Jeseníky) • Jeseníky (od 1913 aklimatizace v oboře, vypuštěni 1924) – odlišné biotopy než v přirozeném areálu (lesy, celkově níže) – Jeseníky: 60. léta - 300 ex., 90. léta – 1000 ex., regulace – dnes pod 100 ex. • neg. faktory: – nadměrné spásání (včetně ZCHD), okus dřevin, sešlap rostlin a půdy, hromadění trusu a následná eutrofizace – přednostně spásají hořké dvouděložné byliny (chutnější) • při vysokém stavu degradace subalpínských ekosystémů (snížení diverzity bylinného patra, vymizení keřového patra) Management: • ve vegetačním období nejlépe vyloučit trvalý pobyt ve Velké kotlině + NPR Praděd + vhodný výzkum neg. vlivů – chybí aktuální data • výskyt obhajují myslivci i veřejnost (např. petice), LČR - oblast chovu kamzíka v Hrubém Jeseníku + navýšení stavů jelení a srnčí přispívají k dalším kumulovaným negativním vlivům •
2. e - Kapradinové nivy • zazemněné suťové kužely na lavinových svazích, pronikají sem druhy z horských lesů, Jizerské h. i Šumava • sudety nejběžněji Daphno mezerei- Dryopteridetum, chladnomilnější Adenostyli-Athyrietum • výhřevné konvexní kary, kapraď samec (Dryopteris filix – mas), chladnomilnější papratka horská (Athyrium distentifolium) • kapradiny tvoří horní patro, další druhy v podrostu • eutrofní humózní půdy s pH 4-5 • vysoká sněhová pokrývka 2-3m, působení teplých proudů vzduchu ze sutě (ventaroly) přispívá k rychlejšímu tání Ohrožení • v Krkonoších ohrožení minimální • v Jeseníkách zánik porostů s papratkou, další ohrožení nadměrným lyžařským využitím (Petrovy kameny) a expanzí chrastice rákosovité
ALE nevalné trofeje = banka genofondu alpského kamzíka nesmyslný argument (prokázány gen. odlišnosti)
2.f Vysokostébelné trávníky • druhové chudé trávníky se – třtinou chloupkatou – Calamagrostis villosa turbulentní prostory karů kde akumulace sněhu brání růstu dřevin, pH 4, místa odtrhu lavin s často s narušovaným povrchem (ecese + sukcese) – jde o klimax subalpínského stupně, rankery a hnědozemě, Krkonoše, Králičák a Jeseník – rozrůstá se přirozeně i na imisních holinách – na lavinových svazích je na společenstva t. chloupkaté vázán jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica)
• nebo – třtinou rákosovitou Calamagrostis arundinacea – sušší závětrná teplejší místa karů JV orientace – velmi druhově bohaté – náprstník velkokvětý a lilie zlatohlávek – laviny a vysoká sněhová pokrývka brání expanzi dřevin
Vysokostéb.trávníky - Ohrožení a management
Pastva na subalpínských trávnících
Ohrožení: • převážně bezzásahovost
•
0,3 VDJ (=velká dobytčí jednotka tj. 500 kg)/ha, 1,5–2,5 ovce nebo 0,4 jalovice/ha (1 ovce = 0,12–0,2 VDJ)
•
•
0,3 DJ/ha – tj. cca 1,5-2,5 ovce nebo 0,75 jalovice na 1 ha (jalovice = 0,7 DJ)
•
namísto krávy vhodnější jalovice (do 200 kg) (krávy generalisté ale větší spotřeba píce) – zjara dobře redukují krátko i dlouhostébelné trávy, v místech vyšší eroze 0,4 jalovice/ha
•
kvůli erozi do vlhkých stanovišť ovce – působí 3x menším tlakem než skot, redukují dřeviny
•
volit kombinovanou pastvu – každý druh selektuje jinou část bylinného spektra
•
pastva ½ července – ½ září, překládání oplocení a likvidace plevele a nedopasků nocoviště mimo území nebo je po 3 dnech přesouvat, likvidovat plevele, měnit trasy stezek (hrozí eroze - ve váp. oblastech až zkrasovatění), nepoškodit prameniště
• •
t. chloupkatá výrazným edifikátorem půdy – vliv acidifikace a eutrofizace (nástup trav a ústup bylin) ohrožení malé – naopak spíše expandují v druhově chudé podobě do oligotrofnějších stanovišť zarůstání kosodřevinou, ústup kosení a pasení, extenzivní pastva nevadí pokud je eroze zanedbatelná
Management: •
nevysazovat v okolí ledovcových karů nové dřeviny (včetně hřížení smrku nad hranicí alpínského stupně v Krkonoších), likvidace smrku a kosodřeviny
•
škody okusem zvěře v klidných částech karů výrazné – nutno redukovat
•
třtina rákosovitá vytváří bulty, ale neexpanduje tak rychle jako t. chloupkatá – nutný monitoring postupu šíření druhů kopání jam pro výsadbu dřevin nebo sněhové ploty = poškození vegetačního krytu (eroze) + uchycení nepůvodních druhů extenzivní pastva a občasné kosení – nejsou vždy nezbytné
• •
•
2.g Metlicové louky
Hist. vývoj a management luk Krkonoš Louky před odchodem němců: •
eutrofnější - 2-3 seče ale dohnojovány chl. mrvou
•
oligotofnější - 1x letní seč a podzimní přepásání
•
pastviny – chudé vysoké polohy
Management po konci hospodaření : •
problém hromadění org. hmoty – pomalý rozklad v chl. podnebí – blokace obnovy a ztráta diverzity, zvětšení zrna mozaiky
•
kosení - ústup třtiny chloupkaté, přirozená na opuštěných plochách
•
zatažení porostu rdesnem hadím kořenem na chudých lokalitách – akumuluje dusík a blokuje ostatní druhy – vhodné přihnojení které limituje další druhy časná seč - umožňuje konkurenčně málo zdatným jednoletkám (černýše, světlíky) uskutečnit rychle cyklus před zapojením travinného patra
• •
neintenzivní pastva – vede k diverzifikaci – odstranění starých a zapojených porostů, podpora trav, nutná kontrola nedopasků
•
mulčování – dočasná aplikace dle lokálních podmínek ale dlouhodobě nevhodné (přílišné hromadění biomasy a její pomalý rozklad hodnocení zásahů - po mnoha sezónách (po 3 letech reakce neprůkazná)
•
• přirozená, vysokostébelná světlomilná vegetace, v terénních depresích a firnovištích, často kulturní louky Poo chaixii-Deschampsietum cespitosae, hluboké eutrofní půdy, písčito-hlinité s pH 3,5-4 • metlice trsnatá Deschampsia cespitosa, lipnice širolistá Poa chaixii, dále blatouch • přirozené (Jeseníky), vlhké louky okolo pramenišť, dříve často pasené, druhotné člověkem vytvořené (Krkonoše) • Bistorto-Deschampsietum alpicolae
Ohrožení • v Krkonoších silná expanze společenstev s acidifikací a eutrofizací + opuštění kosení, často šířeno i hlodavci (rdesno hadí kořen) a v okolí cest, kde se používá jako podklad zásaditý materiál • v Jeseníkách neexpanduje a spíše ustupuje t. chloupkaté
2.h Smilkové louky
Management - Metlicové louky • obnova původní pastvy a kosení, přihnojování přírodními hnojivy (?) mimo eutrofní stanoviště • obnova původních úprav vodního režimu na pozemcích (jen kde je to vhodné) • nepoužívat na cesty zásaditý materiál • likvidovat ohniska šíření invazních plevelů okolo cest (pcháč rolní, kopřiva) a zejména nitrofilní šťovík alpský u toků a okolo sídel (boudy) • ve Velké Kotlině prokázána účinnost kosení t. chloupkaté – návrat méně konkurenceschopných druhů • kosení bazifilních? luk max. 1x ročně
•
u nás 4 asociace se zastoupením Nardus, Diphasiastrum alpinum, Carex bigelowii, Festuca supina, Thesium alpinum
•
přirozené i člověkem ovlivněné – šíří se do nově vytvořených ploch, violka sudetská, jestřábník alpský, hořec šumavský
•
hlinitopísčité hnědozemě s pH 3,5-4,5 na silikátech, humuso-podzolovité půdy
•
oligotrofní stanoviště na náhorních plošinách alpínského a subalpínského stupně
Ohrožení •
Carex bigelowii primární i druhotná na vrcholech ohrožena: expanzí kleče a sešlapem okolo cest (nadbytečně hustá síť – nutnost redukce)
•
vhodná asanace z autochtonních zdrojů
•
Thesio-Nardetum v Jeseníkách vždy pod vlivem pastvy – po ukončení a expanzi t.chloupkaté degradace a ústup některých druhů – vhodným managementem je kosení, které umožní návrat méně zdatných druhů
Problémy „tvrdé“ turistiky budování sjezdovek
3. Acidofilní travinná a keříčková společenstva • oligotrofní náhradní společenstva po vykácení lesa – kyselých bučin či smrčin Acidofilní trávníky Nardo strictae - Agrostion tenuis • subalpínské primární smilkové trávníky, (prha arnika) • management 1 seč ročně + občasná pastva Keříčková společenstva Vaccinon p.p. • pro náhradní typy – po vykácení lesa – kyselých bučin či smrčin, někdy i primární společenstvo chráněných poloh • metlička křivolaká, brusnicová společenstva (borůvka, brusnice), černýše, při zalesnění se udrží v podrostu • regeneraci zajišťuje okusem lesní zvěř, vypalování brusnicovité nesnášejí, citlivé i na pozdní mrazy, ohrožení - imise SOx a NOx, stejně jako hnojení a obecně eutrofizace • sečení - vřes nesnáší a nezregeneruje – nastupují trávy, naopak brusnice regenerují dobře
• • • • • • • •
zejména v chráněných územích, podpora politiků (podporovatelé z řad tzv. „osobností“ – Ing. Klaus) výstavba nových areálů (o 1/3 víc za posledních 5 let) + nová infrastruktura zmenšení a fragmentace lesů a jejich otevření (větry, imise, kůrovec) eroze půdy na odlesněných svazích, menší retence změny v krajinném rázu, mikroklimatu, fragmentace habitatů vliv večerního osvětlování sjezdovek na okolí – (migrační biotop velkých šelem) nevhodné biotechnické obhospodařování (po odlesnění na konci sukcese (již za 6-8 let) převažuje t. chloupkatá) invaze ruderálních, synantropních a apofytických druhů (stanovištně nepůvodních) – z lemové vegetace cest, které je kříží – z důvodu mulčování povrchu sjezdovek
•
následné letní využití - letní bobové dráhy, bikepark, travní lyžování (ohrožení na nezpevněných plochách)
•
poškození cenných luk
Dopady umělého zasněžování
Umělé zasněžování •
Umělý sníh (Snomax) – bílkovina nukleující vodu, vytvořená netoxickou, nepatogenní, vymrazenou bakterií Pseudomonas syringae - údajně neškodný pro přírodu
•
usnadňuje tvorbu krystalů již při 4-5 ºC (běžně při 0ºC), dále pomáhají kondenzační jádra (nečistoty), destilovaná voda mrzne až při -40ºC
•
bez koagulantů na umělé zasněžení nutno -8 ºC, se Snomaxem -3 ºC, produkce sněhu se zvýší o 20%
•
použití šetří provozovatelům vodu a energii, technický sníh umožňuje i kvalitnější úpravu povrchu sněhové pokrývky
•
v chráněných územích použití vyloučeno (zákaz porušován - obtížná kontrola)
•
momentálně se zasněžování šíří i do nížin!
• delší trvání sněhové pokrývky (o 2-6 týdnů) a větší zhutnění sněhu = zkrácení vegetační sezóny • změna hydropedologických charakteristik půdy • pokles vitality některých druhů rostlin = eroze na obnaženého povrchu • uniformizace klimaticko-hydrologických podmínek v rámci mikroreliéfu sjezdovek • změny se projeví až po několika zimách (obvykle 10 zimách) – obtížnější detekce + nápravná opatření zabraňující erozi, dále biologická asanace – dosevy, drnování atd. • hluková zátěž při provozu zasněžovacích děl (chybí monitoring)
Vliv zasněžování na hydrologii • spotřeba děl 4 až po 90 l/s
Budování sjezdovek • •
• vydatnost zdroje vody pro zasněžování – umělé nádrže ale i prameny či potoky – riziko rozkolísanosti průtoků či pokles vydatnosti pramenů
•
– podchycení hydrologické sítě (příčné svodnice) – zarovnání povrchu – odstranění dřevní hmoty (nezahrnovat pod povrch a ke krajům) – v zimě vyloučit pohyb lyžařů v porostech u sjezdovky - poškozování zalesnění – v létě vyloučit provoz aut, čtyřkolek, cyklistů přibližování dřeva, turist. cesty a sportovní soutěže
• u malých toků redukce průtoku až o 70% - v zimě je většina vody fixována v ledu a sněhu = radikální zásah • díky redukci průtoku vyšší riziko vymrzání dna – v dlouhodobějším horizontu vliv na makrozoobentos i mokřadní vegetaci • s globální změnou růst teplot – velký problém v budoucnu, kdy bude 100 % sněhu uměle produkováno (např. 2025 pokles průtoku Labe ve Vrchlabí až 35%)
větší projekty posouzení v EIA (zák. 100/2000 Sb.), menší Biologické hodnocení terénní úpravy považovat za stavbu = správní řízení tj. stavební povolení po odstranění porostu a bylin okamžitě provést úpravy
• • hustota sjezdovek v NP Krkonoše
požadované parametry: 70–80 m šířka, ochranářsky přípustné max. 50 m (2 násobek výšky porostu) případ Lysá hora – nekontrolované šíření sjezdovky v původním lesním průseku, bez zázemí a dopravy – poškození PR = zákaz
Sjezdovky – negativní dopady na půdu a hydrologii
Zatravňování sjezdovek
•
vybrání hlubokých půdních horizontů až do 2m a jeho přemístění na povrch = ztráta humusové vrstvy
• včasné ozelenění, resp. zatravnění po vytvoření nové sjezdovky
•
nevhodné postranní valy + nahromadění pařezů – postupné propadání a změny povrchu (tyto zbytky vždy z povrchu odstranit – i kvůli bezpečnosti)
•
podpořit plášť náletových dřevin, především Picea abies, Betula pendula, Sorbus aucuparia, Salix silesiaca, S. caprea, event. Larix decidua
• hydroosev (nástřik směsi semen s živinami) s použitím pryskyřičných nebo asfaltových pojiv (eliminace rizika splachu semen)
•
vhodné příčné odvodnění (ochrana proti erozi) - trvale udržovat proti zanesení a ztrátě funkčnosti svodnic
•
buď zhutněné hliněné valy, vhodnější štětování (okamenování) jejich boků nebo kulatina
•
zadrnování horního či spodního okraje svodnic (Avenella, Deschampsia, Calamagrostis)
Stabilizační účinky travin na sjezdovkách Avenella flexuosa – metlička křivolaká • trsnatá až výběžkatá tráva • stabilizuje prudké, erozí ohrožené svahy • mohutný kořenový systém - armatura ve skeletovitých půdách Calamagrostis villosa – třtina chloupkatá • rychle osídlí odkrytý povrch, • rychle vytvoří humus (kyselý) = pomalé rozkládání stařiny • doškový efekt = zrychlení povrchového odtoku • brání náletu dřevin Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá • místa s vyšší vlhkostí nebo akumulací sněhu (technické zasněžování) - stabilizace vysněžených míst • mohutný kořenový systém (drátovité kořeny odolávají vysokým tahům půdy) • vysoká produkce klíčivých semen • nevýhody - trsnatý charakter vzrůstu a tvorba bultů (nevhodné pro sjezdovku), • lze eliminovat pokosem ve vegetačním období • nesnáší zasypání ale lze použít při drnování ploch bez vegetace (regeneruje z fragmentovaných trsů)
• problém osevních směsí - mulč z podhorských luk nevhodný (šíření stanovištně nepůvodních a ruderálních druhů + genetická eroze) • vhodné druhy, tj. Avenella flexuosa a Deschampsia cespitosa z okolí = sběr plodných lat 1/2 srpna – 1/2 září - mulčovat povrch sjezdovky vždy na podzim – nutné zatížení proti odnosu větrem (suché větve nebo síť) • třtina Calamagrostis villosa - mulč nevhodný - malá klíčivost semen, proto klonálně = drnování sjezdovek, trsy z bezprostředního okolí (rozvolnění třtinových porostů = snadnější ecese semen smrku)
Sjezdovky jako biotopy chráněných druhů • výskyt i chráněných druhů plavuní, vranečků a plavuníků (Lycopodium, Huperzia a Diphasiastrum), na Medvědíně všech 6 druhů popsaných z ČR na 0,5 ha • vyhovují jim opakované disturbance, odstraňování dřevin, zasněžování zkracující vegetační dobu – nejasný mechanizmus = vhodný monitoring • Beskydy - vstavačovité na Soláni, největší populace šafránu karpatského na Portáši, rosnatky okrouhlolisté v Dolní Lomné • Jeseníky – Ramzová - plavuň vidlačka, vranec jedlový a všech šest druhů plavuníků (Diphasiastrum sp. div.), Králický S. - 4 plavuníky, Červenohorské sedlo masově SO hořeček nahořklý (Gentianella amarella subsp. amarella)
Tetřívek
Lyžování mimo sjezdovky • • • • • • • • • •
skialpinismus, freeriding, snowboarding, snowkiting jízda v porostu zakázána na celém území ČR zákonem 114/92 i lesním zákonem možné jen do horní hranice lesa, výše zakázáno - NP Krkonoše – oficiál. 8 skialpinistických tras mimo výskyt tetřívka a sokola (monitoring dodržování podmínek); podobně Šumava ALE na nedostupných místech jsou nejčastěji ty nejlepší „cool“ lokality být nelegální může být v této „free-cool“ komunitě „in“ heliskiing – výsadky z helikoptér vjezd mimo trasy – rušení tetřev hlušec, jeřábek lesní – během zimy fatální ztráta energie neustálými přelety – úhyn; sokol stěhovavý – rušení při hnízdění v ledovcových karech výška sněhu nad 1 m - skialpinisté pronikají do těžko dostupných porostů - rušení - puštík bělavý, rys ostrovid či medvěd hnědý limity výšky sněhu - Jeseníky (Ovčárna) u Pradědu 50–80 cm – při nižší pokrývce poškození porostů (keříky, trávy, kleč) trasy nad hranicí lesa - konec sezóny 30. dubna, později rušení v hnízdním teritoriu linduška horská, linduška luční, bělořit šedý, kos horský a další druhy
Cyklistika •
cyklisté překonají za stejnou dobu mnohonásobně delší úsek než pěší = vyruší více zvěře
•
úniková reakce na chodce i cyklistu na cestě obdobná – daleko výraznější je obecně při odbočení z vyznačené trasy
•
díky rychlému pohybu a rychle se zmenšující vzdálenosti plaší zvířata na větší vzdálenost než chodec
•
zvířata reagují nejméně na auta, nejvíce pak reagují na chodce/cyklistu, kteří se blíží přímo k nim
•
v zahr. napadení medvědy u cyklistů častější – cyklista si nevšímá okolí, rychle zmenší útěkovou vzdálenost
Management: •
zpevnit povrch, volit vhodný sklon cesty - transverzálně, vrstevnicově namísto přímého spádu (omezení eroze)
•
erozní účinek srovnatelný s pěšími (např. koně větší eroze) cyklisté ale působí na mnohem delší trase
•
stezky mimo podmáčená místa (cyklisticky atraktivní adrenalinové úseky) – zabudovat odvodňovací prvky
•
nedovolit vybočení z trasy (zábrany), ponechat naprosto klidové oblasti bez stezek
•
populace rychle klesají! během 40 let o více než 90 %
•
přirozené bezlesí rašelinišť je často plošně odvodněno a zarůstá + výsadba kosodřeviny, zarůstání imisních holin vzniklých velkoplošným rozpadem lesů
•
otevřené prostory luk na náhorní plošině – tokaniště - záměry na masivní výstavbu solárních a větrných elektráren – kolize s vrtulemi a rušení při údržbě zařízení
•
přímé rušení ptáků turisty, lyžaři či cyklisty - zvláště v zimě – vyšší energetické výdaje v období nedostupné potravy = vyšší predace
•
pohyb mimo trasy - plašení = vyšší stres (hormon kortikosteron), zhoršování fyzické kondice, vazba na místo - kohoutci s přesuny 1 km, slepice do 10 km
•
sjezdové areály probléme m •
střety s dráty lanovek a vleků – 90 % kolizí je smrtelných
•
častá predace mladých ptáků (šelmy zde mají dost potravy)
Management: •
označení lan proti střetům
•
omezení fragmentace lokalit
•
obnova rašelinišť
•
údržba lučních porostů
•
vytváření tokanišť vykácením porostu
•
označení horního okraje pletivových oplocenek
Vlivy turistiky • rozšlapávání a spontánní rozšiřování nezpevněných cest = eroze, sesuvy • největší problém u koncových stanic lanovek • řešením je zpevnění cest geologicky původním materiálem • roznášení synantropních druhů podél cest a komunikací na obuvi, na mechanizaci a autech • střety při stavbě lanovek – výstavbou se zamezí pohybu terénem na hřeben – x proti výstavbě – dojde k poškození nejcennějších hřebenových partií vyšší návštěvností
• výstavba nových areálů – cesty, kanalizace, elektr. síť – liniové překážky v krajině
Turistika - poškození sešlapem • ztrácí se vegetační kryt - pokryvnost zvyšují trávy, hlavně Avenella flexuosa • destruktivní pro keříčkové porosty vřesu Calluna vulgaris a borůvky Vaccinium myrtillus • kapradiny (papratky) odolávají déle, ale při poškození se špatně obnovují • po ukončení sešlapu – brusnicovité - samovolná obnova pův.společenstva – vřes - trvalé zničení a nástup trav (metlička)
• slabý sešlap – podpora rdesna hadího kořene a třtiny chloupkaté
• k sešlapu nejodolnější – vyfoukávané alpínské trávníky
Problém horských chat • zpřístupnění cestami – zavlékání nepůvodních druhů, použití geol. nepůvodního podkladu, sešlap mimo stezky • narušení krajinného rázu – (např. Labská bouda) • horské vesnice se mění v rozlézající se miniměsta • turistický ruch – rušení živočichů, odpadky, (eutrofizace + přikrmování živočichů, např. medvědi v SR) • obtížné řešení kanalizace z chat do toků • provoz nepovolených typů vozidel okolo chat – hlukové znečištění = rušení (zima sněžné skútry, léto motorkáři a čtyřkolkáři) • nadměrný sběr lesních plodů v ZCHÚ (borůvky), sešlap vřesu
Turistika - poškození stržením drnu • v první fázi kolonizace mechy • další vývoj nepredikovatelný – kolonizace dominantními druhy přítomných společenstev • u vyfoukávaných trávníků po čase návrat k původnímu společenstvu • v porostech papratky plochu kolonizují druhy horských smrčin Protierozní management • doporučená hustota pěších 40–100 osob na 1 km (10-hodinový den) • zjednosměrnění některých stezek (v zahraničí běžné) • pomístní zátarasy proti zkratkám • zpevňování stezek – obrana proti stržení vegetace • periodické střídání některých existujících stezek (čas pro obnovu v některých částech)
