Bankovní trh ČR v oblasti firemních úvěrů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Bankovní trh ČR v oblasti firemních úvěrů Diplomová práce

Autor:

Ondřej Němec Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Anna Hajdúchová Záturecká, Ph.D.

Leden 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 1.4.2011

Ondřej Němec

Poděkování Za cenné rady a náměty bych rád poděkoval: Ing. Anna Hajdúchová Záturecká, Ph.D.

Anotace práce: Diplomová práce "Bankovní trh ČR v oblasti firemních úvěrů" analyzuje za jakých podmínek a v jaké obchodní bance je nejlepší si vzít firemní úvěr. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje základní charakteristiku úvěrů. Druhá kapitola se zabývá dosavadním vývojem firemních úvěrů, kde je charakterizován bankovní sektor v ČR, počet firemních klientů v bankách a přehled vývoje úrokových sazeb. Třetí kapitola analyzuje 3 banky v České republice, seznámí čtenáře s úvěrovým procesem, srovnává úvěrové podmínky ve vybraných bankách, vyhodnocuje jejich výhody a doporučuje potencionálnímu klientovi nejlepší řešení. V poslední kapitole se autor zabývá otázkou budoucího vývoje ekonomiky, úrokových sazeb v ČR a moţností budoucího vývoje firemních úvěrů.

Annotation thesis: Thesis called "Banking market of the Czech Republic with regards of corporate loans." analysis under which conditions and in which commercial bank is best one to take a corporate loan. The thesis is devided into four chapters. The first chapter describes basic characteristics of the loans. The second chapter deals with historical development of the corporate loans, where is also characterized the banking sector of the Czech Republic, number of corporate clients in banks and the overview of changes of interest rates. The third chapter analysis three banking companies in the Czech Republic, apprises the reader with loan process, compares credit conditions in chosen banks, evaluates their advantages and recommends the best solution for potential client. In the last chapter author aims to analyse the future development of the economy, interest rates in the Czech Republic and at the end of the thesis the author subscribes potential possibilities of development of business loans.

Obsah: 1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚVĚRŮ………………………………………..7

1.1

Právní úprava úvěrových produktů……………………………………………………………………….8

1.2

Charakteristika rizik při poskytování úvěrů……………………………………………………………..9

1.3

Úročení, splácení a zajištění úvěrů……………………………………………………………………….12

1.4

Typy firemních úvěrů……………………………………………………………………………………..16

2

DOSAVADNÍ VÝVOJ FIREMNÍCH ÚVĚRŮ V ČR………………………………21

2.1

Bankovní sektor v ČR…………………………………………………………………………………….21

2.2

Počet klientů FOP, PO v bankách………………………………………………………………………..27

2.3

Úrokové sazby ČNB……………………………………………………………………………………….28

2.4

Vývoj firemních úvěrů v ČR……………………………………………………………………………...30

3

ANALÝZA ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK VYBRANÝCH BANK………………....38

3.1

Úvěrový proces…………………………………………………………………………………………….39

3.1.1

Jednání s klientem……………………………………………………………………………………40

3.1.2

Ţádost o úvěr…………………………………………………………………………………………40

3.1.3

Schvalovací proces…………………………………………………………………………………...42

3.1.4

Předloţení a uzavření smlouvy………………………………………………………………………46

3.1.5

Kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy………………………………………………………...46

3.2

3.2.1

Česká spořitelna……………………………………………………………………………………...47

3.2.2

Unicredit Bank……………………………………………………………………………………….48

3.2.3

GE Money Bank……………………………………………………………………………………...49

3.3

4

Charakteristika jednotlivých bank………………………………………………………………………47

Porovnání úvěrových produktů jednotlivých bank……………………………………………………..50

3.3.1

Investiční úvěry………………………………………………………………………………………50

3.3.2

Kontokorentní úvěry…………………………………………………………………………………53

3.3.3

Porovnání poplatků u vybraných bank……………………………………………………………….55

TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE…………………………………………………..59 4

4.1

Prognóza ekonomiky v ČR……………………………………………………………………………….61

4.2

Prognóza vývoje firemních úvěrů………………………………………………………………………..65

ZÁVĚR……………………………………………………………………………………….67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………………...68 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………………….69 SEZNAM GRAFŮ…………………………………………………………………………..70 SEZNAM OBRÁZKŮ………………………………………………………………………71 SEZNAM PŘÍLOH, ZÁKONY, WEBOVÉ STRÁNKY A ODKAZY…………………..72

5

Úvod Na firemním úvěrovém trhu v dnešní době nabízejí úvěrové produkty banky a nebankovní subjekty. Diplomová práce analyzuje jen úvěry poskytnuté bankami. Úvěrové financování podniků umoţňuje firmám financovat své krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potřeby. Nedostatek finančních prostředků řeší většina firem během své existence a na trhu existují spousty finančních institucí, které se zabývají úvěrováním firem. Firma je omezena velikostí vlastního kapitálu a v případě plánování dalších podnikatelských záměrů firma hledá cizí zdroje. Banky v dnešní době jsou schopny při splnění podmínek financovat širokou škálu podnikatelských záměrů. Kaţdá firma si musí analyzovat veškeré náklady spojené s úvěrem, budoucí očekávané výnosy a likviditu firmy. Diplomová práce analyzuje za jakých podmínek a kde je nejvýhodnější si vzít firemní úvěr, charakteristiku celého bankovního sektoru a prognózu vývoje ekonomiky do dalších let. Práce chce analýzou poskytnout potencionálnímu zájemci o firemní úvěr i základní informace o procesu jak se bude úvěr zpracovávat. K porovnání byly vybrány 3 banky: Česká spořitelna, Unicredit Bank a GE Money Bank. Cílem práce je na základě úvěrových podmínek jednotlivých bank analyzovat jednotlivé produkty a poskytnout celkový přehled o firemním úvěrovým trhu. V diplomové práci byly pouţity materiály z bank, kde za pomocí fiktivního klienta se analyzovala potřebná data k vyhodnocení cíle.

6

1 Základní charakteristika úvěrů1 Historie poskytování úvěru sahá a je zdokumentována o několik tisíc let zpět. První známka o úvěrování je zaznamenána ve Starobabylónské říši. Peněţní půjčky jsou dokonce uvedeny i v křesťanské bibli. První půjčky poskytovali babylónští kněţí, kteří nashromáţdili svůj majetek od lidí co si schovávali svůj hodnotný majetek. Do vzniku prvních moderních bankovních domů půjčovali peníze obchodníci a směnárnici. Bonitu klienta posuzovali individuálně a odměna pro věřitele se lišila podle rizikovosti obchodu. Mezi největší poskytovatele úvěru patřili ţidovští přistěhovalci, kteří měli zakázáno vlastnit zemědělskou půdu a následně tento obchod se jim stal nejvýnosnější. Moderní bankovní domy se začaly objevovat začátkem 19. století a právě prvními zakladateli byli ţidovští přistěhovalci.2 Úvěr se označuje, kdy věřitel poskytne dluţníkovi finanční prostředky a věřitel dostává za poskytnutí úvěru peněţní prémii ve formě úroků. Mezi nejzákladnější a nejvýnosnější činnosti komerčních bank patří právě úvěry.Poskytování úvěru nese sebou i riziko,a proto musí banky riziko co nejvíce minimalizovat. Nejdříve se musí kvalitně zpracovat úvěrová smlouva, která bude splňovat veškeré právní náleţitosti k uzavření obchodu. Pokud se zájemce rozhodne, ţe nabídka úvěru mu vyhovuje,dochází k podepsání ţádosti o úvěr. Banka provede úvěrovou analýzu, kde je provedena kontrola registru dluţníků a pokud splňuje veškeré další náleţitosti, tak můţe dojít k podepsání úvěrové smlouvy. Kaţdá úvěrová smlouva má svá specifika a náleţitosti daná zákonem. Mezi hlavní náleţitosti jsou osobní údaje o dluţníkovi a částka, která se bude platit v průběhu trvání smlouvy. Do úvěrové smlouvy se zahrnují i další specifika a jsou to: splatnost, poskytování záruk, měny, způsob čerpání a jaké osobě se úvěr poskytuje.Mezi nejdůleţitějšími a rozhodujícími prvky je doba, na jak dlouho se bude úvěr poskytovat, kde se promítne částka a úroková sazba, kterou bude dluţník platit. V dnešní době mají zájemci o úvěr širokou nabídku úvěru na úvěrovém trhu. Na úvěrovém trhu najdeme spoustu typů úvěrů. Mezi nejvíce poskytovanými úvěry můţeme nalézt spotřebitelské úvěry, hypotéky, kontokorentní úvěry a podnikatelské úvěry. 1

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

2

: BUDINSKÝ, V., et al. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd. Praha: Public History, 1993.

ISBN: 80-901 432-5-3

7

1.1

Právní úprava úvěrových produktů3

Obchodní banky se při poskytování úvěrových produktů musí řídit především zákonem o bankách4 č.21/1992 Sb., který upravuje vztahy související s podnikáním, vznikem a zánikem bank se sídlem na území České republiky. Bankami se podle tohoto zákona

rozumějí

právnické osoby se sídlem v České republice, zaloţené jako akciové společnosti. Obchodní banky se musejí řídit i podle úvěrové angaţovanosti, kde musejí dodrţovat pravidla, která omezují velikost aktiv a podrozvahových poloţek vůči jedné osobě. Nadměrná koncentrace aktiv vůči jedné osobě nebo skupině klientů můţe znamenat vysoké riziko a následně i případnou ztrátu. Maximální výše úvěrové angaţovanosti by neměla přesáhnout 25% kapitálu banky. Česká národní banka uděluje licenci bankám, které se musejí řídit přesnými pravidly pro přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Pokud dojde k porušení zákona, ČNB můţe udělovat bankám pokuty a v krajním případě i odejmut licenci. V obchodním zákoníku5 č.513/1991Sb. jsou zakotvena základní pravidla pro poskytování úvěrů. Základní ustanovení § 497 popisuje ve smlouvě o úvěru : ,,Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky, a dluţník se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky.´´ Zákon dále popisuje, jaká má práva a povinnosti, jak z pohledu věřitele,tak i dluţníka. Peněţní prostředky nemusí být v plné výši dluţníkovi poskytnuty, kdy dluţník nemusí úvěr vyčerpat v plné výši, ale dle zákona § 502 se mu tyto prostředky vţdy úročí. Hypoteční úvěry jsou zakotveny v zákoně o dluhopisech6 č. 190/2004 Sb. Zákon definuje hypoteční úvěr, jehoţ splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Úvěr je platný dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Zastavená nemovitost musí být na území České republiky, členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru.

3

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

4

10.1.2011

5

< http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/> 10.1.2011

6

< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1039.htmlv> 10.1.2011

8

1.2

Charakteristika rizik při poskytování úvěrů7

Mezi největší finanční zprostředkovatele úvěrů na finančním trhu patří obchodní banky. Na činnost bank se obvykle vztahují jiná pravidla oproti podnikatelským subjektům v jiných odvětví. Cílem obchodních bank a všech podniků je maximalizovat svůj zisk a trţní cenu svých akcií. Obchodní banky se mohou definovat ze dvou hledisek8 : 1. Funkční hledisko – vychází z ekonomických funkcí a činnosti banky a je charakterizována jako druh finančního zprostředkovatele, kde hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty 2. Právní hledisko – zaloţeno na exaktním vymezení banky v příslušné právní formě a jednoznačně definuje banku speciálním zákonem o bankách9. Při poskytování úvěrů jsou banky vystavěny řadě různých rizik. Pokud banky chtějí tyto rizika co nejvíce eliminovat, tak by se měla řídit základními zásadami. Správné identifikování, měření a řízení těchto rizik vede k větší efektivnosti banky. Z dlouhodobého hlediska se kaţdá obchodní banka snaţí maximalizovat svůj zisk, ale s větším ziskem přibývají i různá rizika, protoţe nerizikové operace jsou méně výnosné. Banka se proto snaţí dosahovat určitého maximálního zisku při dané míře rizika. Mezi nejdůleţitějšími bankovními riziky patří úvěrové riziko, úrokové riziko, měnové riziko, likvidní riziko a kapitálové riziko. Úvěrové riziko - největší riziko při poskytování úvěru, kdy klient nedodrţí své podmínky a bance vznikne finanční ztráta. Kaţdá obchodní banka má vůči klientům své vnitřní pravidla jak postupovat, kdyţ vznikne platební nevůle klienta. Nejdříve se klient kontaktuje za účelem zjištění informací z jakého důvodů je platebně neschopen a na základě těchto informací banka jedná. Kdyţ klient aktivně komunikuje s bankou, tak se můţe domluvit na odloţení splátek a nebo na úpravě podmínek úvěru ( prodlouţení splatnosti – niţší splátka).

7

MAREK, P. A KOLEKTIV, Studijní průvodce financemi podniku, Ekopress, s.r.o., ISBN: 978-80-86929-49-1

8

REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN: 80-

7261-132-1 9

Zákon o bankách č.21/1992

9

Pokud se klient vyhýbá své odpovědnosti a nekomunikuje s bankou, tak následně po určité době dojde k vymáhání pohledávek u soudu. Příčiny úvěrového rizika se dělí na dvě skupiny: 1. Interní příčiny – jsou závislé na vlastních rozhodnutích bank a vyplývají ze špatných rozhodnutích o alokaci aktiv. 2. Externí příčiny – jsou nezávislé na rozhodnutích bank a jsou dány celkovým vývojem ekonomiky, politickou situací atd. Při řízení úvěrového rizika rozlišují banky dvě sloţky kaţdého úvěrového rizika. První sloţkou je riziko nesplnění závazku druhou stranou, kde se banka zabývá pravděpodobností ztráty z dané transakce. V pravděpodobnosti je zahrnuto riziko zákazníka (není schopen zaplatit své závazky), riziko země (ekonomické subjekty z jedné země nebudou moc dostát svým závazkům vůči zahraničním subjektům), riziko transferu (nedostatek devizových prostředků). Druhá sloţka je inherentní10 riziko produktu, kde se banka nezabývá pravděpodobností ztráty, ale vyčísluje ,jaká bude ztráta a z čeho vznikne. Úrokové riziko11 – vychází ze změn trţních úrokových sazeb a jejich negativnímu dopadu na zisk bank. Předcházet tomuto riziku banka můţe dvěma způsoby: 1. Přizpůsobit strukturu aktiv a pasiv, aby jejich úroková citlivost na změny trţních sazeb byla podobná. 2. Pomocí derivátových obchodů12 – pokud dojde ke špatnému úrokovému výnosu, tak pokles je kompenzován ze sjednaných derivátů. Měnové riziko – souvisí se změnami trţních měnových kurzů, výše rizika závisí, jaká má banka strukturu aktiv a pasiv z měnového hlediska. Riziko je vyšší, pokud je vyšší část aktiv refinancována pasivy v jiné měně. Banka můţe předcházet měnovému riziku stejnými nástroji jako u úrokového rizika.

10

Definice slova inherentní: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Inherentn%C3%AD> 1.4.2011

11

ČNB: Řízení rizik a kapitálové poţadavky ve finančních sektorech:

12

Vysvětlení derivátových obchodů: < http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/informace/komodity/derivaty/>

1.4.2011

10

Likvidní riziko13 - kaţdá banka musí být v kaţdém okamţiku likvidní pokud se nechce dostat do problému s klienty, kteří mají u banky uloţené finanční prostředky. Banky si musejí hlídat likviditu i u poskytování úvěrů, protoţe se můţe stát, ţe nemá dostatek svých finančních prostředků, aby mohli poskytovat úvěry. Pokud taková situace nastane musí si tyto finanční prostředky obstarat na mezibankovním trhu a platí za tyto finanční prostředky úroky. U obchodních bank v České republice je situace taková., ţe pokud například nemá GE Money Bank v ČR dostatek finančních prostředků na vyplácení úvěrů, tak si půjčuje finanční prostředky u GE Money Bank v jiné zemi (Francie, Maďarsko, Polsko atd.), protoţe má lepší úrokové sazby neţ na mezibankovním trhu v ČR14. Z tohoto důvodu se banky snaţí svoji likviditu plánovat na co nejdelší moţnou dobu, kde nejvíce vycházejí se svých zkušeností z minulých let. Všechny banky se snaţí o likviditě maximálně inforomovat své klienty, protoţe existence banky závísí na důvěře klientů, ţe si finanční prostředky mohou kdykoliv vybrat. V minulosti se mnohokrát stalo, ţe média informovali o problémech banky, i kdyţ banka neměla velké problémy s likviditou, tak následný nápor klientů nezvládla. Při řízení likvidity se banka snaţí uvádět do souladu kaţdodenní příliv a odliv finanční prostředků. K zabezpečení likvidity má banka několik nástrojů jak toho docílit. Nejprve musí na straně aktiv vytvářet takové portfolio, které bance zajistí takovou dostatečnou likviditu, ţe v případě potřeby ihned převede své aktiva na likvidní peníze. Na druhé straně musí u pasiv mít k dispozici instrumenty, kde v případě potřeby můţe okamţitě získat likvidní prostředky, jako jsou například dohodnuté úvěrové linky s jinými bankami. Banka při řízení likvidity chce hlavně odhadnout objem peněz z vkladů, které zůstavají na účtech dlouhodobě (tzv. sedlina15), aby tyto finanční prostředky mohli vyuţit jako dlouhodobý zdroj financování. Kapitálové riziko – je riziko, které zahrnuje všechna rizika banky. Výše závazků převýší trţní hodnotu veškerý aktiv banky. Pokud banka nemá dostatečný kapitál, tak není schopna plnit své závazky. Na druhou stranu,čím vyšší je vlastní kapitál banky, tím menší je ziskovost, protoţe investuje méně peněz. Nástrojem proti kapitálovému riziku je dostatečná výše vlastního kapitálu.

13

ČNB: Řízení rizik a kapitálové poţadavky ve finančních sektorech 1.4.2011 14 Interní informace při mém působení v GE Money Bank od top managera. 15 Chrakteristika sedliny < http://finance.idnes.cz/_slovnik.asp?keyword=Princip%20sedliny> 1.4.2011

11

1.3

Úročení, splácení a zajištění úvěrů1617

Při poskytování úvěrů se zabývá věřitel i dluţník třemi základními otázkami. Jakým způsobem bude úvěr úročen, splácen a zajištěn. Banky musí řešit tyto otázku z důvodu, aby byly na úvěrovém trhu konkurenceschopné. Zájemce o úvěr si většinou obejde více bank a vybere si vţdy pro něho nejlepší moţné řešení. Na druhou stranu banky nemohou nesmyslně sniţovat své úvěrové podmínky, protoţe by docházelo k situacím, kdy by výnos z úvěru nepokryl náklady na jeho poskytnutí. S problematikou způsobu úročení, splácení a zajištění se autor bude zabývat v následujícím textu. Způsob úročení úvěrů – úrokové sazby mohou být v úvěrové smlouvě stanoveny jako fixní nebo pohyblivé. Při fixní úrokové sazbě je po celou dobu splatnosti úvěru je pevně stanovena úroková sazba a nemění se. U pohyblivé úrokové sazby se tato sazba mění a můţe být koncipována několika způsoby: 1. Je bezprostředně vázaná na určitou sazbu a ke změně úrokové sazby dojde současně se sazbou na kterou je vázaná. Úrokové sazby na kterou je tato sazba vázaná vyhlašuje sama banka. 2. Úroková sazba je vázaná na trţní úrokovou sazbu a je předem stanovena pevně danými termíny. Úrokové sazby se mění v pravidelných intervalech a přizpůsobuje se výši referenční sazbě, které mohou být typu18 PRIBOR, LIBOR, EURIBOR atd. 3. Banka si můţe upravit své úrokové sazby na základě sjednaného práva tyto sazby upravovat a to oběma směry, jestliţe dojde ke výrazným změnám u trţních úrokových sazeb.

16

VALACH, J. A KOLEKTIV, Finanční řízení podniku, 2. vyd. Ekopress, s.r.o., 2001, ISBN: 80-86119-21-1

17

REVENDA, Z., Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN: 80-7261-

132-1 18

Úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na mezibankovním trhu:

< http://business.center.cz/business/pojmy/p977-LIBOR.aspx> 1.4.2011, PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), LIBOR (London Interbank Offered Rate), EURIBOR (The Euro Interbank Offered Rate)

12

Způsob zajištění úvěrů – banka podnikne taková opatření, aby poskytovaný úvěr byl dostatečně zajištěn. K nejdůleţitějším nástrojům vyuţívaným k zajištění úvěru patří prověření úvěrové způsobilosti klienta, maximální úvěrová angaţovanost klienta, kontrola úvěrového subjektu a objektu. I kdyţ banka podnikne tyto kroky, tak se nevyhne špatnému poskytnutí úvěru, kdy se klient můţe dostat do potíţí se splácením úvěrů. Banka můţe vyuţít v případě zajištění i z některých zajišťovacích instrumentů. Zajišťovací instrumenty se člení ze dvou hledisek: 1. Podle povahy - osobní a věcné, při osobním zajištění ručí za pohledávku třetí osoba, věcné zajištění dává bance právo na majetkovou hodnotu příjemce úvěru. 2. Podle svázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou – dělí se na dvě části: a. Akcesorické zajištění: zajištění je nerozlučně spojenou s pohledávkou a pokud zanikne pohledávka, zanikne i zajištění. b. Abstraktní zajištění: je nezávislé na zajišťovací pohledávce, jestli dojde k zaplacení pohledávka, tak zajištění nezaniká, ale osoba co zajištění poskytla má právo na jeho vrácení. Tento způsob zajištění dává moţnost dále čerpat úvěry. Mezi nejpouţívanější způsoby zajištění patří depotní směnka a zástavní právo. Depotní směnka je finanční směnka vydávaná příjemcem úvěru ve prospěch obchodní banky. Směnka není instrument platební a úvěrový, ale výhradně slouţí jako instrument zajišťovací. Tento instrument neslouţí k dalšímu obchodování, ale zůstává v bance, kdy v situaci nesplácení úvěru dluţníkem, dojde k doplnění částky včetně úroku a dojde k jejímu proplacení. V situaci řádného celého splacení úvěru banka vrací zpět směnku vystavovateli. Směnky se rozdělují na dva druhy19. Směnka vlastní - výstavce (trasant) se zaváţe zaplatit určitou částku dané osobě (remitentu) ve stanovené lhůtě a směnka cizí - výstavce přikazuje dané osobě zaplatit určitou částku.

19

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

13

Kaţdá směnka musí splňovat určité náleţitosti stanovené zákonem. Zákonem náleţitosti směnky jsou20: 1. Označení, ţe se jedná o směnku 2. Bezpodmínečný příkaz – slib zaplatit určitou finanční sumu 3. Jméno dluţníka 4. Údaj o splatnosti, místa a kde má být placeno 5. Jméno toho, komu má být placeno 6. Podpis, datum a místo vystavení

Zástavní právo se vyuţívá v situacích jak bylo popsáno u směnky. Pokud dluţník včas platí své závazky, tak mu v podstatě nic nehrozí, ale jakmile dluţnící neplní své závazky dojde k zpeněţení zástavy. Věřitel se nestává majitel zástavy, ale můţe domáhat své pohledávky ze zástavy. Zástavní právo jako zajištění úvěru vznikne na základě písemné zástavní smlouvy mezi věřitelem a dluţníkem. Smlouva musí splňovat několik náleţitostí

- označení zástavy,

zajišťované pohledávky a po sepsání smlouvy dojde ke vzniku zástavního práva. V případě movité věci dochází k jejímu odevzdání věřiteli. Kdyţ se jedná o nemovitou věc dojde ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, který katastrální úřad na návrh věřitele provede. Zástavní právo k nemovitostem patří mezi nejrozšířenější zajišťovací instrumenty a vyuţívají ho všechny banky, který vyuţívají při poskytování hypotečních úvěrů. Splácení úvěrů – kaţdý věřitel poţaduje splacení úvěrů, veškeré náleţitosti jsou obsaţeny v úvěrové smlouvě. Banky většinou poţadují, aby klienti měli u nich běţný účet, odkud si budou strhávat měsíční splátky. Úhrada těchto splátek probíhá formou inkasa a pokud nejsou v den splatnosti finanční prostředky na účtu, tak banka informuje klienta o nezaplacení pohledávky. Kaţdý klient by se měl uvědomit, ţe banka si archivuje informace o neplatičích a v budoucnu by mohl mít problém při získání nového úvěrového produktu.

20

Charakteristika směnek
opu/1000818/49068/#b4> 1.4.2011

14

Splácení úvěrového produktu můţe být v pravidelných, nebo nepravidelných intervalech. Většina bank má u úvěrového produktu nastaveno, kdy se má přesně splatit, ale například GE Money Bank umoţňuje klientovi si vybrat přesný den splatnosti. Většina klientů tuto výhodu přivítalo, protoţe jsou rádi, kdyţ si mohou nastavit splácení úvěru těsně po výplatě. Jedna z moţností, aby se klienti nedostali při splácení do problému je nastavení kontokorentu na výši splátky a v případě nedostatku svých finančních prostředků si banka strhne z účtu pohledávku. Kaţdý dluţník má právo dnes předčasně splatit svůj úvěr. Podmínky splacení jsou dány ve smlouvě o úvěru a jsou napsány i ve všeobecných obchodních podmínkách banky. Sankce za předčasné splacení se mohou lišit dle produktu a jsou uvedeny na internetových stránkách banky. Největší sankce jsou u hypoték, kdy klient nedodrţí fixované období. Způsoby splácení úvěrů21: 1. Najednou v době splatnosti – je dán pevně termín, kdy se má celá částka splatit. 2. Najednou mimo dobu splatnosti - vypočítá se sankce, kterou musí dluţník zaplatit za předčasné splacení. 3. Najednou po uplynutí výpovědní lhůty – v úvěru není pevně sjednáno termín splatnosti, ale výpovědní lhůta, kdy při vypovězení úvěru je pevně daná lhůta splatnosti. 4. V pravidelných splátkách – úvěr je splácen v pravidelných splátkách ( měsíční, čtvrtletní, roční atd.) a je předem daná splátka. 5. Konstantními anuitami – splácení pravidelných splátkách (anuitách), kdy jsou po celou dobu splácení ve stejné výši, ale mění se jen jejich struktura z hlediska podílu a úroku.

21

Charakteristika způsobu splácení úvěrů

1.4.2011

15

1.4

Typy firemních úvěrů2223

Firemní úvěry se mohou rozlišovat několika parametry. Rozlišují se nejčastěji podle doby splatnosti, účelu na co jsou poskytnuty,měny a komu je úvěr určen.

1) Podle doby splatnosti: A) Krátkodobé úvěry ( do 1 roku ) Krátkodobé úvěry paří mezi významné zdroje krytí oběţného majetku a financování i dalšího potencionálního majetku. Vyuţívání krátkodobého úvěru je jedno z nejdůleţitějších činností finančního řízení podniku, kde potřeba po úvěrech můţe být přechodná nebo dlouhodobá. U přechodných úvěrů je to především otázka sezónní, kdy podnik musí zvýšit přechodně aktiva i pasiva. Dlouhodobá potřeba po krátkodobých úvěrech vychází z potřeby firmy financovat své krátkodobé závazky celoročně. Provozní úvěr – financování krátkodobých provozních potřeb ţadatele souvisejících s jeho hlavními podnikatelskými aktivitami. Účel úvěru musí vyplývat z běţné činnosti ţadatele a být v souladu s jeho hlavním předmětem podnikání. Účel úvěru nemusí být prokazován / dokladován. Úvěr není určen k financování potřeb, které nesouvisí s běţnou provozní podnikatelskou činností ţadatele. Kontokorentní úvěr - kontokorentní úvěry patří mezi nejvýznamnější krátkodobý bankovní úvěry. Je poskytován na kontokorentním účtu a na základě úvěrové smlouvy. Můţe vykazovat kreditní i debetní zůstatky. Klient má daný limit (úvěrový rámec) do kterého můţe čerpat úvěr. Mezi největší výhody patří, ţe klient je platebně schopný, přičemţ banky mají vysoké úrokové sazby. U kontokorentního úvěru klient nemá stanoveno pravidelně splácet, musí vyrovnat úvěr nejpozději do 1 roku od prvního čerpání a po vyrovnání závazku můţe znovu tyto prostředky čerpat.

22

VALACH, J. A KOLEKTIV, Finanční řízení podniku, 2. vyd. Ekopress, s.r.o., 2001, ISBN: 80-86119-21-1

23

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

16

Revolvingový úvěr – banka umoţňuje klientovi opakované čerpání úvěru, stanovuje jeho maximální výši čerpání (úvěrový rámec) a termín, kdy bude úvěr znovu obnoven. B) Střednědobé úvěry ( 1 – 5 let ) Mezi střednědobé úvěry patří především investiční úvěr a hypoteční úvěr pro financování developerských projektů. Investiční úvěr - financování investičních potřeb ţadatele souvisejících s jeho hlavními podnikatelskými aktivitami. Pořízení / repase / opravy strojního zařízení, technologií, systémů, zařízení podnikatelských (výrobních, obchodních, administrativních) prostor, apod. Dále to můţe být refinancování úvěrů u jiných bank (krátkodobých / střednědobých), poskytnutých k účelům dle předchozího bodu. Účel úvěru musí být dokladován / prokazován – např. předloţení faktury, kupní smlouvy apod. Úvěr není určen k financování nákupu (rekonstrukce) výstavby nemovitosti (včetně ostatních nemovitostních transakcí), ke koupy obchodního podílu (akcií), spekulativním obchodům a ostatním transakcím, které nesouvisí s běţnou podnikatelskou činností ţadatele. Hypoteční úvěry – develeporské financování - Produkt je určen k financování developerských projektů s min. 4 bytovými jednotkami formou hypotečního úvěru se zajištěním zástavním právem k nemovitosti. Účelem je výstavba, rekonstrukce residenčních nemovitostí za účelem následného prodeje nemovitostí, koupě pozemku určeného k budoucí výstavbě rodinných domů, vybudování infrastruktury na tomto pozemku za účelem následného prodeje stavebních parcel. C) Dlouhodobé úvěry ( nad 5 let ) Hypoteční úvěry – účelový úvěr pro FOP, PO na financování dlouhodobých investičních potřeb klienta souvisejících s jeho předmětem podnikání zajištěný nemovitostí. Účel úvěru musí být dokladován, prokazován. a) Koupě, rekonstrukce, modernizace, oprava, výstavba komerčních nemovitostí, administrativních nemovitostí nebo kombinovaných nemovitostí, pro vlastní činnost, k pronájmu v rámci ekonomicky spjatou skupinou (ESS) nebo k pronájmu mimo vlastní ESS 17

b) Refinancování jiţ existujících úvěrů a půjček u jiných bank. c) Refinancování vlastních zdrojů ţadatele Úvěry nejsou určeny na tyto účely: a) Financování developerských projektů b) Financování výnosových nemovitostí c) Financování rezidenčních / nerezidenčních nemovitostí pro FO do max. 4 bytů a max. 50 % nebytových prostorů d) Financování spekulativních obchodů (např. Treasury transakce) e) Financování ostatních transakcí, které nevyplývají z běţné činnosti klienta a nesouvisí s jeho předmětem podnikání

2) Podle účelu: a) Účelové b) Neúčelové

3) Podle způsobu čerpání a) Jednorázově – klient vyčerpá předem stanovenou částku b) Opakovaně – klient má stanovený limit do kterého můţe opakovaně čerpat finanční prostředky

4) Podle poskytnuté měny: a) Korunové ( CZK ) b) Devizové ( jiná měna )

5) Podle poskytování záruk: a) Zajištěné - zajištěn zástavou, pokud dluţník není schopen splácet svůj úvěr splacení je zajištěno garancemi b) Nezajištěné - banka nechce zástavu, jen pro klienty, kteří mají vynikající bonitu

18

6) Podle subjektu, kterému je úvěr poskytován24: Úvěry pro FOP (fyzická osoba podnikatel) – drobní podnikatelé a ţivnostníci. Podniká na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění. Ve většině případů také FOP podnik sama řídí a vede. Liší se od fyzické osoby nepodnikatele zejména způsobem získávání svých příjmů, které jsou zpravidla z podnikání. Podnikáním lze definovat soustavnou činnost, kdy podnikatel provádí samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosáhnout maximální zisk. V ČR můţe FOP podnikat jen osoba: a) Zapsána v obchodním rejstříku b) Podniká na základě ţivnostenského oprávnění c) Podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) Provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence obecního úřadu Způsobilost fyzické osoby podnikatele uzavírat a vstupovat do úvěrových závazků se můţe ověřit na základě externích databází. V České republice se můţe ověřit podnikatelská činnost na internetových stránkách Ministerstva financí. Fyzická osoba podnikatel si musí uvědomit, ţe ručí za veškeré své závazky stejným způsobem, jako u fyzických osob nepodnikatelů a měli by si dávat pozor na uzavírané úvěrové smlouvy, aby nedostal do problému celou svoji rodinu. Jedna z moţností je změna podílu na společném jmění manţelů. Další moţnou nevýhodu FOP oproti zaloţení PO je jednání s velkými obchodními partnery, kdy můţe FOP na potencionálního obchodního partnera působit jako malý a nevýznamný obchodní partner. Velkou výhodou naproti tomu jsou nízké výdaje na zaloţení společnosti, samostatnost a volnost při rozhodování, snadné zaloţení/přerušení/ukončení činnosti. Úvěry pro PO (právnická osoba) – právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé. Existenci, subjektivitu a způsobilost vstupovat do závazků právnických osob se prokazuje listinami dokladujícími jejich zápis do rejstříku, kam se zapisují. Společnost vzniká dnem, kdy byla zaspána do obchodního rejstříku25. Právnické osoby vznikají na základě smlouvy nebo zákona. Jednat za právnickou osobu mohou jen fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku a s uvedením rozsahu jejich

24

PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2001. ISBN: 80-7265-

037-8. 25

Existují vyjímky – společenství vlastníků

19

oprávnění. Za právnickou osobu mohou jednat i osoby zplnomocněné na základě udělené plné moci. Právnické osoby v ČR jsou společnosti upravené v obchodním rejstříku – akciová společnost, společnost s ručením omezením, veřejná obchodní společnost, komaditní společnost a druţstvo. Mohou to být i politická hnutí, strany, odbory atd.

20

2 Dosavadní vývoj firemních úvěrů v ČR 2.1

Bankovní sektor v ČR26

Pro pochopení vývoje firemních úvěrů je dobré si ukázat historický vývoj celého bankovnictví ČR. Firemní klientela si hledá na trhu nejvhodnější obchodní banky a zkoumá její dosavadní působení na bankovním trhu. Následují text by měl firmám ukázat ,jaký byl vývoj bankovního sektoru v ČR a seznámit firmy s bankovní historii v ČR. Bankovnictví po roce 1945 bylo zaměřeno na obnovu celého našeho národního hospodářství. Po 2. světové válce se musela světová ekonomika dostat z poválečných škod. Bankovnictví se v Československu vrátilo k předválečnému modelu. Existovaly tady dvě cedulové banky Národní banka československá a Slovenská národní banka. Ty byly uţ v roce 1945 sloučeny a vznikla Národní banka československá. V poválečném období bylo na československém území 14 obchodních akciových bank s více jak 300 pobočkami. Byly to především: Ţivnostenská banka, Praţská

zúčtovací banka,

Ústřední banka druţstev, Plzeňská banka, Zemědělská banka, Praţská úvěrní a Legiobanka. Dále tady fungovaly soukromé bankovní domy, dvě odděleně působící Poštovní spořitelny a peněţní ústavy veřejného právního charakteru ( Zemské banky ). Na konci roku 1945 se dekretem prezidentem republiky znárodnily akciové banky a byly přeměny na národní podniky. Pod účelem dalšího postupného slučování vznikla Ústřední správa bank. Kdyţ v roce 1946 ve volbách vyhrála Gottwaldova vláda, přišla s programem, který vycházel z modelu sovětského plánování. Státní podniky byly kontrolovány prostřednictvím bank a tyto banky musely poskytovat úvěry národním podnikům. Banky měly funkci kontrolního orgánu ve státních podnicích. Komunistická strana po sovětském vzoru chtěla sloučit veškeré banky tak, aby vznikly banky podle jednotlivých průmyslových odvětví. Po roce 1950 byla sloučením obchodních bank, NBČS a Poštovní spořitelny vznikla Státní banka československá. Mimo SBČS zde působily i specializované banky: Investiční banka, Ţivnostenská banka, Ústavy lidového peněţnictví a Československá obchodní banka.

26

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

21

Mezi rokem 1965 a 1968 se mělo změnit i postavení bank. Někteří radikálnější reformátoři navrhovali posílení významu centrální banky a její absolutní nezávislost. Bohuţel reformní kroky, které měly vést k oţivení hospodářského vývoje byly po obsazení ČSSR potlačeny.Bankovní systém po obsazení sovětskými vojsky v období 1970 aţ 1989 znázorňuje tabulka č.1.

Struktura bankovního sektoru 1970 – 1989:

STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ Československá obchodní banka: Banka specializovaná na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podnikovou sféru.Dispozice s prostředky v zahraničních měnách dána rozpisem devizového plánu SBČS.

Česká státní spořitelna: Banka specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky. Dispozice a účely pouţití vkladů obyvatelstva dány rozpisem úvěrového plánu SBČS.

Slovenská štátna sporitelňa: Banka specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky. Dispozice a účely pouţití vkladů obyvatelstva dány rozpisem úvěrového plánu SBČS.

Živnostenská banka: Banka specializovaná na bankovní a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu.Do určité míry prováděla podnikatelskou činnost prostřednictvím pobočky v Londýně.

Investiční banka: Banka specializovaná do roku 1958 na dlouhodobé investiční úvěry. Od roku 1958 pověřená depozitními operacemi. Po vypořádání závazků z cenných papírů měla být likvidována. Tabulka č.1: Struktura bankovního sektoru 1970 – 1989. Zdroj: Vencovský, F., Jindra, Z., Novotný, J., Půlpán, K., Dvořák, P. a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Bankovní institut, Praha 1999.

Jediná Státní banka československá poskytovala úvěry hospodářským subjektům a rozhodování o úvěrových prostředcích stanovil státní plán. Další banky plnily uţ jen menší úkoly stanovené při zajišťování zahraničního obchodu (Československá obchodní banka), nebo při shromaţďování úspor obyvatelstva (Česká a Slovenská státní spořitelna).

22

Bankovní sektor v České republice prošel po revoluci v roce 1989 významnou změnou. Po roce 1990 převzaly obchodní aktivity od SBČS Komerční banka a Všeobecná úvěrová banka. První prioritou po roce 1989 bylo vytvoření kvalitního bankovního systému. Přešlo se na dvoustupňový bankovní systém27 a díky němu vznikl rychlý rozvoj obchodního bankovnictví. Především rozšíření nabídky bankovních sluţeb a produktů. Vláda se musela nejdříve vypořádat se špatnými úvěry, které se poskytly před revolucí. Velké mnoţství poskytnutých úvěrů bylo bez odpovídajícího zdrojového krytí. Příliv investorů a zahraniční kapitálu pomohl výrazně stabilizovat bankovní sektor. Vláda musela vynaloţit velké finanční prostředky ke transformaci bankovního sektoru. Graf č.1 ukazuje transformační náklady v bankovním sektoru za období 1991 aţ 2004. Nejvýznamnější část prostředků v roce 1992 byla vynaloţena na realizaci transformace ČSOB a kompenzace majetkové újmy, které banky poskytovaly v úvěrech za minulá léta.

Transformační náklady 1991 - 2004: Transformační náklady v jednotlivých letech 1991-2004 100 83,2

81,5 80

67,2 60 41,3

33,4 40

29,9

24,4

22,5

20,9

4

-40

kladná čísla = náklady státu, záporná = výnosy pro stát Graf č1. Transformační náklady v jednotlivých letech 1991 – 2004. Zdroj: www.cnb.cz, http://www.mfcr.cz

27

Zákon č. 130/1989 Sb

23

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

-26,7

1997

-6,5

1996

-4,6

1995

1993

1992

-20

0

1991

0

1994

20

Na počátku roku 1990 bylo jen 5 obchodních bank a ke konci roku 1990 uţ 9. Jelikoţ nové soukromé banky zahajovaly svojí činnost v podstatě na monopolním trhu a neměly svoji vlastní zdrojovou základnu, umoţnila jim SBČS poskytnout činnost v refinancování úvěrů. Spotřebitelé měli na výběr velmi málo produktů, ze kterých by si vybrali. Po roce 1992 uţ bylo v ČR 24 bank a konkurenční boj mezi bankami mělo za následek rozšíření úvěrových produktů. Lidé si mohli půjčit uţ na cokoliv. Na následujícím grafu č.2 je patrné vývoj počtu bank a poboček se zahraniční účastí. Počet bank v ČR 60 50 40 30 20 10

Celkem

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0

Pobočky se zahraniční účastí

Graf č.2 : Počet bank od 1.1.1990 do 30.6.2008 Zdroj: www.cnb.cz

Po zániku České a Slovenské federativní republiky 1. ledna 1993 zanikla i také Státní banka československá a ústřední bankou ČR se stala Česká národní banka28. Hlavním cílem ČNB se stala stabilita české měny. ČNB byla pověřena: 1. Určovat měnovou politiku 2. Vydávat bankovky a mince 3. Vykonávat dohled nad prováděním bankovních činností 4. Pečovat o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému 5. Řídit peněţní oběh, zúčtování bank a platební styk 6. Provádět další činnosti, které ji ukládá zákon 28

Podle zákona č.6/1993 Sb., o České národní bance

24

Tyto principy byly zachovány po mnoho dalších let beze změny aţ do roku 2001 a 2002, kdy se harmonizoval český právní řád s evropským. Jednou z nejvýznamnějších změn bylo zrušení zakládání anonymních vkladních kníţek. Hlavní rozdělení bankovního sektoru spočívá na dvou segmentech a to na retail a corporate: 

Retail je segment zaměřující na fyzické osoby nepodnikající



Corporate jsou fyzické osoby podnikající a právnické osoby

Obchodní banky se zaměřením na poskytování firemních úvěrů se rozhodly po ekonomické krizi více orientovat na retail. Především Unicredit bank se chce do budoucna orientovat více na retail, aby v situacích větší finanční krize bylo rozloţení segmentů kolem 50%.

Na

bankovním trhu má momentálně nejlépe rozdělené portfolio klientů Komerční banka. Pokud se banky orientují na určitý segment, mohou mít v budoucnu veliký problém s finanční stabilitou. Podíl segmentů na bankovních obchodech za rok 2008 a 2009 je znázorněn na grafu č.3 a č.4.

Graf č.3: Podíl segmentů na bankovích obchodech v roce 2008. Zdroj: Analytický útvar Unicredit Bank

25

Na grafu č. 4 je vidět rozdělení segmentů za rok 2009. Z grafu můţeme vypozorovat změny ve všech segmentech v rozmezí 1 – 6 %. Největší nárůst oproti roku 2008 v segmentu retail má GE Money bank, banka se v minulosti především zabývala úvěrováním občanů, ale při expanzi poboček po roce 2008 a 2009 chce rozšířit i nabídku firemních produktů, aby měla větší vyváţenější portfolio klientů na trhu v České republice. Pomalý nárůst v segmentu reatil má i Unicredit Bank, která zaznamenala 2 p.b zvýšení na 29%. Raiffeisen Bank zvýšila svůj podíl v retailu o 4 p.b. na 47% a v současnosti se blíţí k vyrovnání segmentů retail – corporate 50% ku 50%, coţe je nejoptimálnější rozdělení segmentů a většina bank si klade tento poměr jako cíl. Česká spořitelna a ČSOB jsou v dnešní době zaměřený převáţně na Retail, který si budou chtít udrţet.. Podle grafu č.3 a č.4 je vidět vidět mírný nárůst v tomto segmentů u ČS o 1 p.b. na 74% a u ČSOB o 3 p.b na 67% oproti roku 2008.

Graf č.4: Podíl segmentů na bankovních obchodech v roce 2009. Zdroj: Analytický útvar Unicredit Bank

26

2.2

Počet klientů FOP, PO v bankách

Přesný počet firemních klientů lze velice obtíţné stanovit, protoţe banky zveřejňují jen celkový počet klientů ve výročních zprávách. V roce 2008 Unicredit bank spojením všech externích databází udělala průzkum trhu za rok 2007, kde klienti uváděli svoji hlavní banku svým firemním poradcům. Tento průzkum měl stanovit, kolik se celkově na trhu nachází firemních klientů a kolik v oblasti MSE ( Micro Segment Enterprise). MSE hranice byla stanovena na 50 mil. Kč ročního obratu firmy. Trţní podíly na trhu v České republice jsou znázorněny v tabulce č.2.

Tabulka č.2: Trţní podíly na trhu u firemních klientů MSE. Zdroj: Analytický útvar Unicredit Bank

Z tabulky č.2 je patrné, ţe největší podíl na trhu měla Komerční banka, která se 44.7% byla v roce 2007 největší bankou na trhu se 793 872 klienty a 385 153 klienty v oblasti MSE. Pokud banky chtějí zvětšit podíl na trhu, tak se musí více soustředit na menší a střední podniky. Menším podniků s obratem do 50 mil. je na trhu kolem 50% a banky by měli zlepšit svoji nabídku produktů. V dnešní době se banky soustředí především na top firemní klientelu, protoţe jejich obraty v řádech 100 mil. je pro ně více ziskový. Menší podniky s krátkou historii se na trhu 27

s poskytováním úvěru potýkají s velikými obtíţemi, protoţe vnitřní pravidla pro získání úvěru se po finanční krizi velice zpřísnila. Proto malé podniky většinou volí banku, kde s poskytováním úvěrových produktů by neměli takový problém a jsou velice rádi, kdyţ i za cenu větší neţ má konkurence dostanou úvěr.

2.3

Úrokové sazby ČNB29

Úrokové sazby stanovené ČNB se odvíjí od úročení komerčních úvěrů. Úrokové sazby jsou pro ekonomiku důleţité i z hlediska poptávky po investicích. Jakmile se zvedají investice do ekonomiky státu, tak to má za následek zlepšení mnoha faktorů (nezaměstnanost). Následující tabulka č.3 ukazuje vývoj úrokových sazeb od roku 1993. Obchodní banky se odvíjejí od těchto sazeb jen částečně. V tabulce č.3 je zobrazeno jak se vyvíjely 2T repo sazby, diskontní sazby, lombardní sazby, povinné minimální rezervy bank a stavebních spořitelen.

Úrokové sazby: 2T repo sazba – 2 týdenní Repo sazba: je to hlavní měnový nástroj ČNB. Banky si za tuto sazbu půjčují od ČNB. Od 2T repo sazby se odvíjí ostatní úrokové sazby v ekonomice. Jakmile se změní repo sazba, tak ihned se změní i ostatní úrokové sazby stejným směrem. Diskontní sazba – je to úroková míra, za kterou poskytuje ČNB moţnost komerčním bankám uloţení volných prostředků Lombardní sazba – úroková sazba, za níţ ČNB proti zástavě cenných papírů poskytne úvěr. Lombardní sazba bývá vyšší neţ diskontní a repo sazba. Je to horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněţním trhu. Pokud dojde ke zvýšení lombardní sazby, tak si banky půjčují méně, zpomalí se tok peněz a dojde ke zdraţení peněz.

29

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

28

Povinné minimální rezervy – prostředky, které obchodní banky musí ukládat u ČNB. Tím se sníţí úvěrová schopnost a promítne se to do hospodaření obchodních bank. V tabulce č. 3 je patrné, ţe ČNB zřídka mění PMR. Banky jsou velice náchylné na změny a trvá jim dlouho neţ se aklimatizují na nové podmínky. Pokud dojde ke zvýšení PMR, tak dojde ke zdraţení a zpomalení toku peněz.

Úrokové sazby ČNB + PMR30: Od

2T repo

diskontní

lombardní

sazba

sazba

sazba

povinné minimální rezervy bank

stavebních spořitelen

7.5.2010 – současnost

0,75%

0,25%

1,75%

2,00%

2,00%

17.12.2009

1,00%

0,25%

2,00%

2,00%

2,00%

7.8.2009

1,25%

0,25%

2,25%

2,00%

2,00%

11.5.2009

1,50%

0,50%

2,50%

2,00%

2,00%

18.12.2008

2,25%

1,25%

3,25%

2,00%

2,00%

7.11.2008

2,75%

1,75%

3,75%

2,00%

2,00%

8.2.2008

3,75%

2,75%

4,75%

2,00%

2,00%

30.11.2007

3,50%

2,50%

4,50%

2,00%

2,00%

28.1.2005

2,25%

1,25%

3,25%

2,00%

2,00%

31.1.2003

2,50%

1,50%

3,50%

2,00%

2,00%

23.2.2001

5,00%

4,00%

6,00%

2,00%

2,00%

26.11.1999

5,25%

5,00%

7,50%

2,00%

2,00%

23.12.1998

9,50%

7,50%

12,50%

7,50%

4,00%

17.12.1997

14,75%

13,00%

23,00%

9,50%

4,00%

16.5.1997

12,40%

10,50%

50,00%

9,50%

4,00%

29.3.1996

11,50%

9,50%

12,50%

8,50%

4,00%

26.6.1995

-

9,50%

12,50%

-

-

8.4.1994

-

12,50%

10,50%

-

-

17.12.1993

-

12,50%

11,50%

-

-

1.1.1993

-

9,50%

14,00%

-

-

(1.4.2011)

Tabulka č.3: Úrokové sazby ČNB 1993 – 2010 Zdroj: www.cnb.cz

30

Vývoj úrokových sazeb < http://business.center.cz/business/finance/banky/urokove_sazby_CNB_PMR.aspx>

1.4.2011

29

Nejvíce citlivé na tyto sazby jsou hypotéky. Čím vyšší je úroková sazba, tím nákladnější jsou hypotéky poskytované bankami. Banky proto umoţňují fixaci úrokové sazby na hypoteční úvěry. Tato sluţba se vyplatí jen tehdy pokud v době uzavíraní hypoteční smlouvy jsou úrokové sazby na velmi nízké úrovni. Firmy by měli sledovat vývoj úrokových sazeb nejllépe na internetových stránkách České národní banky, kde moţné budoucí zvyšování úrokových sazeb bude mít dopad na celkové úrokové sazby u obchodních bank. Zvyčování úrokových sazeb bude mít za následek navýšení měsíční splátky u úvěrových produktů.

2.4

Vývoj firemních úvěrů v ČR31

Na začátku 90. let se úvěry patřily mezi nejdůleţitějším zdrojem financování, vysoká poptávka po úvěrech znamenala, ţe hodnota úrokových sazeb dosahovala i 22 % p.a. Rozsáhlá privatizace měla za následek vznik tisíce nových podnikatelských subjektů, které pak zapříčinily vysoká zájem o nové podnikatelské úvěry. Kapitálový trh byl na počátku 90. let v začátcích a nepředstavoval potřebný potenciál pro financování transformace a privatizace ekonomiky. Proto úvěry poskytované bankami byly jedinou moţností financování. Bankovní sektor převzal většinu pohledávek nad tuzemskými a zahraničními subjekty. Návratnost těchto pohledávek byla sporná a proto se v roce 1991 začal realizovat konsolidační program I. Cílem se stalo vyčištění

portfolií stávajících bank od těchto

pohledávek. O převzetí a následné řešení těchto úvěrů se starala Konsolidační banka. Převýšení nákladů nad výnosy znamenalo ztrátu (100 mld. Kč.) nad tímto programem. Špatně nastavený systém a nedostatečná vzdělanost zaměstnanců finančních institucích znamenala vysoké riziko z neplacení úvěrů. Smyslem mnoha zaloţených nových malých bank bylo získat peníze od malých střadatelů, které se pouţijí k výhodnému úvěrování firem akcionářů banky. Klienti nespláceli úvěry a bankám byly odebrány bankovní licence z nedostatku likvidity. ČNB po problémech s likviditou malých bank vyhlásila konsolidační program II. Banky musely mít kapitálovou přiměřenost max. 8%. Pokud nesplnila tuto podmínku, byla zavedena některá opatření:

31

Němec Ondřej. Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008.

30

 Zavedení nucené správy  Sníţení základního jmění  Odprodej banky s předpokladem budoucí fúze  Navýšení základního jmění stávajícími akcionáři nebo novým investorem Vývoj firemních úvěrů od ekonomické krize 200832: Počet poskytnutých firemních úvěrů po světové ekonomické krizi v roce 2008 výrazně klesá. Banky zpřísnily kritéria a firmy se dostaly do velkých finančních problémů. Meziroční tempo růstu úvěru se po ekonomické krizi výrazně sníţilo. Česká národní banka zareagovala sníţením úrokových sazeb, ale při sníţení ekonomické aktivity a přitvrzení podmínek úvěrování se celkové tempo růstu úvěrování nefinančním podnikům nepotvrdilo. Na následujícím grafu č.5 je znázorněno podle ČNB meziroční tempo růstu úvěru.

Graf č.5: Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům. Zdroj: www.cnb.cz

Pokles poskytnutých úvěrů byl způsoben především v oblasti krátkodobých úvěrů, kde se nejvíce promítl propad výroby. Spřízněné firmy se navzájem podporovali a snaţili se financovat své krátkodobé závazky z jiných zdrojů. Následně celková výše provozních úvěrů velice klesla a banky zaznamenaly veliký propad zisku. Velké firmy se snaţili vyřešit své

32

Zdroj <www.cnb.cz> 1.4.2011

31

finanční problémy i emisí vlastních dluhopisů. Jedním z důvodů ,proč mají firmy veliký problém se získáním úvěru je, ţe mají opoţděné platby vůči obchodním partnerů a následně se mohou dostat na tzv. black list. V České republice firmy dost často vyuţívají moţnosti opoţděné platby, aby finanční prostředky na uhrazení svých závazku mohli vyuţít i jiným způsobem. Problémy mohou tedy nastat i firmám, které své závazky hradí včas, protoţe pokud má smluvený obchod s firmou, který své závazky nehradí včas, tak se dostává do problému se zaplacením. Firmy by si měly vytvářet finanční rezervy, aby se nedostaly do finančních problémů při placení svých závazků. Počet nesplacených úvěrů se po ekonomické krizi výrazně zvýšil. Z tohoto důvodu se obchodní banky rozhodli zpřísnit pravidla pro nefinanční podniky a obyvatelstvo. V bankách dochází k situacím, kdy podniky před krizí měli nabídku na určitou část úvěru, ale po krizi se buď výše nabízeného úvěru sníţila a nebo banka odmítla úvěrovat klienta. Z tohoto důvodů se mnoho firem dostalo do finančních problémů, protoţe si neuvědomily, ţe podmínky pro úvěrování se mohou měnit. Podíl úvěru s více neţ 90 dní po splatnosti je znázorněno v grafu č.6.

Graf č.6: Podíl s více neţ 90 dní po splatnosti na celkových uvěrech danému sektoru v %. Zdroj: www.cnb.cz

Největší nárůst podaných insolventních návrhů se nejvíce projevil v roce 2009.

Podle

interního modelu ČNB by měl v budoucnosti počet návrhů spíše klesat. Ekonomika ČR by měla růst a tím by se měla zlepšit i finanční situace ve firmách. Meziroční nárůst insolvencí se

32

pohyboval v ČR na 57%, coţ je víc neţ dvojnásobek průměru západoevropských zemí, kde se pohyboval nárůst v průměru kolem 22%. Největší insolvenci v zemích EU zaznamenalo Španělsko, kde se nárůst pohyboval na 94%. Zhoršená insolvence podniků je znázorněna na grafu č.7.

Graf č.7: Zhoršená insolvence podniků Zdroj: www.cnb.cz

Reakce firem na ekonomickou krizi zjišťovala v roce 2007 ČNB, kdy se provedl výzkum, jak tyto firmy reagovali na krizi a v jakých oblastech nejvíce šetřily. Tyto data porovnala s rokem 2009 a získaly přesné poznatky o dopadu ekonomické krize. Podle průzkumu firmy nejvíce šetřily na sníţení počtu stálých zaměstnanců, kde se nárůst pohyboval 24%. Další ukazatele jsou znázorněny v tabulce č.4. Jestliže je v reakci na nižší poptávku jakkoli relevantní snížení nákladů, jakým způsobem je snížení nákladů dosaženo? (vážený podíl odpovědí v %) 2007

2009

Snížení základních mezd

0,0

3,9

Snížení flexibilních částí mzdy

18,3

25,1

Snížení počtu stálých zaměstnanců

18,7

42,9

Snížení počtu dočasných nebo jiných pracovníků

26,6

37,5

Změna počtu odpracovaných hodin na zaměstnance

3,5

12,2

Snížení jiných nákladů kromě nákladů na práci

42,4

54,6

Tabulka č.4: Reakce firem na krizi Zdroj: ČNB Pozn.: Reakce na současnou krizi, odpovědi získané v červnu a červenci 2009 (sloupec 2009). Odpovědi na hypotetickou otázku, jak podniky reagují na negativní poptávkový šok, získané na podzim 2007 (sloupec 2007).

33

Počet úvěrů nefinančním podnikům se lišil podle doby splatnosti. Na grafu č.8 je patrné, ţe v době krize na začátku roku 2008 vzrostly krátkodobé úvěry oproti dlouhodobým, kde se velice sníţil počet úvěrů. Na konci roku 2008 se tento stav změnil a růst krátkodobých úvěrů velice klesl.

Graf č.8: Růst úvěrů nefinančním podnikům.

Zdroj: www.cnb.cz Celkové sníţení objemu poskytnutých úvěrů úzce souviselo s tuzemským bankovním sektorem, který reagoval na zvyšující se rizika financování ekonomiky. Největší příčinou zpomalování ekonomického růstu v roce 2009 byla zhoršující se situace v zahraničí., protoţe klesající úvěrová dynamika je v rozhodující míře důsledkem poklesu poptávky po úvěrech. ČNB zareagovala na zhoršující se situaci v ekonomickém sektoru sniţováním úrokových sazeb. Banky si kompenzovali riziko s nesplácením úvěrů růstem marţí. Zvýšený počet insolvencí v roce 2009 a finanční problémy firem měly za následek zhoršení výsledků bank a jejich bilancí. Na následujícím grafu č.9 je znázorněn objem poskytnutých úvěru v segmentu corporate. V roce 2009 největší úspěch při poskytování firemních úvěrů zaznamenala Komereční banka, která dosáhla 206,4 mld. CZK. Na druhém místě se umístila Česká spořitelna se 162,3 mld. CZK. Nejmenší objem úvěrů zaznamenala Commerzbank s 49,8 mld. CZK. 34

Graf č.9 : Objem poskytnutých firemních úvěrů v roce 2009

250

mld. CZK

206,4

200

162,3

149,7

150

mld CZK

145,1 76,5

100

49,8

50

Commerzbank

Raiffeisen Bank

Unicredit Bank

ČSOB

ČS

KB

0

Graf č.9: Objem poskytnutých úvěrů v segmentu corporate v roce 2009. Zdroj: Analytický útvar Unicredit Bank

V době ekonomické krize zareagovala kladně na podporu exportu Česká exportní banka33 (ČEB), která zareagovala na vyšší poptávku po úvěrech. ČEB byla schopna financovat vývoz stále rozrůstajícímu sektoru vývozců a tím i podpořila ekonomickou situací podniků, kde nedošlo v takové míře k propouštění zaměstnanců. V roce 2009 se nejvíce soustředila na segment malého středního podnikání a významně posílila své aktivity na jeho podporu. Většina komerčních bank zpřísnila kritéria pro financování vývozů do rizikových zemí, proto se na zvyšující poptávku po českých produktech právě zaměřila ČEB. Důsledkem dopadů světové finanční a hospodářské krize byla zhoršená schopnost některých států dostát finančním závazkům

a proto i ČEB se snaţila riziko z nesplácení úvěrů

minimalizovat. Banka je pokládána v porovnání s jinými bankami v českém bankovním sektoru za banku střední velikosti, ale v budoucnu se z ČEB stane díky svojí nabídce firemních úvěrů velká konkurenceschopná banka. Na rostoucích poskytnutých úvěrech je patrné, ţe ČEB se chce stát důleţitou finanční institucí na českém trhu. V roce 2009 dosáhla 33

Informace o ČEB v době krize: <www.ceb.cz> a http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceska-exportni-

banka/ceb-nejvetsi-rozmach-hospodarska-krize/1000560/59375/ 1.4.2011

35

ČEB ve svém hospodaření hrubého zisku ve výši 168,3 mil. Kč. a po započtení předběţné splatné daně z příjmů v objemu 74,0 mil. Kč představuje čistý zisk částku 94,3 mil. Kč. Česká exportní banka musí v rámci svých plánovaných záměrů do dalších let zohlednit i situaci na tuzemském trhu, zahrnující prognózy celkového vývoje ekonomiky včetně zahraničního obchodu, situaci v sektoru finančním včetně reálného zhodnocení odbytového potenciálu na straně českých vývozců, jestli chce zvyšovat svůj podíl na trhu. Objem poskytnutých úvěrů ČEB od roku 1998 rapidně stoupá a pro potencionální zájemce autor doporučuje nejen se zeptat u své komerční banky na způsob úvěrování, ale i kontaktovat ČEB, jestli by neměla lepší nabídku úvěru. Počet poskytnutých úvěrů v roce 2009 meziročně vzrostl o 26,1 %

a

od krize skoro aţ na dvojnásobek. Vývoj poskytnutých úvěrů je

znázorněn na grafu č.10.

Graf č.10: Růst úvěrů nefinančním podnikům. Zdroj: www.ceb.cz

ČEB v roce 2009 úspěšně nejvíce financovala projekty zaloţené na přímých odběratelských úvěrech doplněné o financování úvěrů na výrobu pro vývoz. Největší podíl byl v poskytnutých přímých

vývozních odběratelských úvěrech. Celkové porovnání ČEB s

bankovním trhem je znázorněno v tabulce č.5, největší nárůst je v dlouhodobých úvěrech v cizí měně..

36

Tabulka č.5: Porovnání podílu na trhu ČEB za rok 2008 a 2009 Zdroj: www.ceb.cz, www.cnb.cz

37

3 Analýza úvěrových podmínek vybraných bank Analýza úvěrových podmínek vybraných bank má za úkol potencionálnímu klientovi ukázat moţnosti financování své firmy. Pro porovnání byly vybrány Česká spořitelna, Unicredit bank a GE Money bank. V těchto bankách autor vystupoval jako potencionální klient a analyzoval veškerou moţnou nabídku pro svoji fiktivní firmu. Analýza měla prokázat nejenom, kde mají nejvýhodnější nabídku úvěrových produktů, ale také veškeré doprovodné produkty. Především poplatky za běţný firemní účet a platební styk. Hlavní parametry fiktivního klienta: Fyzická osoba podnikatel - 27 let – podvojné účetnictví Podniká od roku 2009 Místo podnikání je Česká republika Roční obrat firmy je 1 000 000 Kč. Parametry úvěrů: Investiční úvěr - 500 000 Kč Kontokorent - 100 000 Kč Banky při poskytování úvěrových produktů jsou vystaveny především úvěrovým rizikům, kdy protistrana nebude schopna platit včas dluţné částky v plné výši. Kaţdá banka by si měla stanovit přesné postupy, role a odpovědnost při poskytování úvěrových produktů. Úvěrová politika zahrnuje pravidla obezřetného úvěrového procesu včetně pravidel pro předcházení praní špinavých peněz a podvodného jednání. Další moţností ,jak sníţit úvěrové riziko je stanovení základního rámce systému hodnocení (rating) a způsob zajištění úvěru. Banka vychází i z informací, které mají od externích informačních zdrojů. Mezi nejznámější externí informační zdroje patří centrální úvěrový registr, který má největší datovou základnu. Mezi dalšímu externími zdroji ze kterých čerpají informace všechny finanční instituce

jsou

renomované ratingové agentůry. Při schvalování úvěru se vţdy banka snaţí ze všech zdrojů získat maximální informace o protistraně a stanovení příslušného ratingu. Stanovení ratingu je povaţováno za jedno z klíčových nástrojů řízení rizik. Kaţdá banka si stanovuje klientský rating pro měření rizikovosti protistrany. Tento rating odráţí pravděpodobnost selhání 38

dluţníka v následujících měsících. V ratingu se hodnotí finanční situace a celková nefinanční charakteristika. U velkých korporátních firem je to analýza silných a slabých stránek, kvalita managementu, konkurenceschopnost. Veškeré důleţité informace pro hodnocení jsou ukládány centrálně a kaţdý rok se provádějí pravidelné revize stanovení interního ratingu. Úvěrovému riziku je moţné předcházet i limitem angaţovanosti, kde je stanovena maximální přípustná výše angaţovanosti banky vůči jednotlivým klientům nebo skupině ekonomicky spjatých osob. Veškeré ochranné činnosti banky mají chránit výnos a kapitál před koncentrací rizika.

3.1

Úvěrový proces34

Kaţdý zájemce o firemní úvěr si musí projít úvěrovým procesem, který vede k uzavření úvěrové smlouvy. Potencionální zájemce o úvěr se v následujícím textu dozví,jaké jsou jednotlivé části úvěrového procesu a v následující tabulce č.6 se můţe dozvědět,co musí firemní bankéř udělat, aby byl celý úvěrový proces dokončen. Zjednodušený úvěrový proces: 1. Jednání s klientem 2. Ţádost o úvěr - identifikace klienta, bonita klienta a vyplnění ţádosti 3. Schvalovací proces – risk management 4. Předloţení a uzavření smlouvy 5. Kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy Náhled na úvěrový proces a role jednotlivých útvarů Obchodní místo 1.

Jednání s klientem

2.

Předběžné hodnocení bonity, rating

3.

Žádost o úvěr a dokumenty

4.

Kontrola dat v systému

5.

Odeslání všech dokumentů na risk oddělení

Centrála banky

6.

Kontrola celé úvěrové složky

7.

Zadání úvěrových dat do systému

8.

Kontrola registrů, předběžná analýza

9.

Analýza, schválení, zamítnutí

10.

Vyhotovení smluvní dokumentace

11.

Iniciace čerpání

12.

Kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy

Tabulka č.6: Náhled na úvěrový proces a jednotlivé role útvarů. Zdroj: Unicredit Bank, GE Money Bank

34

Informace čerpány z metodických pokynů úvěrového procesu v GE Money Bank a Unicredit Bank

39

3.1.1 Jednání s klientem Při první návštěvě klienta na pobočce banky by měl firemní bankéř poskytnout veškeré potřebné informace o úvěru. Nejdříve firemní bankéř vyslechne všechny poţadavky klienta na úvěr a následně mu nabídne podle svého nejlepšího předsvědčení nejlepší moţné řešení. Na první schůzce by měl klient odejít se všemi potřebnými informacemi, aby na další schůzce mohl uţ poţádat o úvěr. Zájemci o úvěr by bankéř měl poskytnout nejen informace o úvěru, ale i veškeré poplatky co souvisí s úvěrem. Klient by měl především znát poplatek za zpracování úvěru, vedení úvěrového a běţného účtu.

3.1.2 Žádost o úvěr Identifikace klienta: neţ firemní bankéř bude s klientem vyplňovat ţádost o úvěr, tak si nejdříve musí ověřit klienta (dle občanského průkazu) a jeho oprávnění jednat za společnost – ţivnostenský list, výpisu z obchodního rejstříku, nebo jiného oprávnění k podnikání. Zájemcem o firemní úvěr můţe být jen majitel firmy (FOP) nebo jeden ze zástupců společnosti dle výpisu z obchodního rejstříku. Všechny osoby vstupující do úvěrového obchodu musí předloţit občanský průkaz a druhý identifikační doklad (řidičský průkaz, pas, rodný list). Většina bank v České republice neakceptuje ţádnou formu plné moci. V prvotní části bankéř si musí dát pozor na moţné riziko podvodu, protoţe úvěrové podvody jsou realizovány především na základě odcizených a zfalšovaných dokladů35. Analýza bonity žadatele o úvěr: analýzu bonity klienta stále zpracovává firemní bankéř. Veškeré údaje z dokladů ověřující příjem bankéř vkládá do programu banky, který zkoumá bonitu klienta. Důleţitým dokumentem ,ze kterého bude firemní bankéř čerpat potřebné údaje do scoringu je daňové přiznání, rozvaha, výkaz zisku a ztrát. Dokumenty by měly být minimálně za poslední rok. Potřebné doklady ke zpracování ţádosti: a) Identifikační doklady – OP + ŘP,PAS nebo RL b) Doklady opravňující k podnikání – např. výpis z OR c) Doklady pro ověření kontaktu - vyúčtování od operátora, SIPO, výpisy d) Doklady ověřující příjem – DP min. za poslední rok + rozvahu, výkaz zisku a ztrát

35

Databáze neplatných dokladů < http://aplikace.mvcr.cz/neplatne-doklady/default.aspx> 1.4.2011

40

V první fázi bonity si firemní bankéř prostuduje doklady potvrzující příjem a pokud uzná úvěruschopnost klienta, zadá veškeré údaje do prescoringu. Nejdříve prozkoumá stav firmy za aktuální účetní období, doplní údaje o ţadateli, rozvahu, výkazy cash flow a výsledovku. Kaţdá banka má svůj vlastní program, kam se zadávají potřebné informace potřebné pro prescoring, ale základ hodnocení je všude podobný. Na následujícím obrázku č.1 je znázorněno, co vše se musí vyplnit. Na základě vyplněných dat se firemní bankéř dozví výsledek prescoringu a pokud je hodnocen kladně, tak můţe pokračovat dál v úvěrovém procesu. Na obrázku č.1 je vidět výsledek prescoringu, kde bankéř vidí rating klienta, předběţné rozhodnutí a maximální výše moţného úvěru. V dolní části obrázku č.1 je i znázorněna sitauce, kdyţ firma má špatné hodnocení. Následně firemní bankéř poskytne klientovi bliţší informace o moţném úvěru a jeho zajištění.

Obrázek č.1: Kankulátor bonity klienta Zdroj: Unicredit Bank

Vyplnění žádosti o úvěr: pokud klient uzná, ţe mu podmínky úvěru vyhovují, tak vyplní s bankéřem ţádost o úvěr (příloha č.1).

Veškeré náleţitosti co se musí vyplnit, jsou

znázorněny v příloze č.1. Ţadatel musí poskytnout bankéři všechny potřebné pravdivé informace. Po podpisu ţádosti bankéř zasílá celou úvěrovou sloţku na centrálu. 41

3.1.3 Schvalovací proces36 Nejdůleţitější je analýza úvěruschopnosti, která je na oddělení risku v kaţdé bance. Zde si riskoví analytici dopodrobna seznamují s úvěrovým případem. Riskové oddělení analyzuje finanční historii klienta, současnou finanční situaci a zejména odhadnout moţnosti, rizika a platební morálku budoucího potencionálního dluţníka. Je důleţité porozumět firemní struktuře majetku, finančních toků a moţný budoucí podnikatelský záměr. Zkoumají se finanční a majetkové struktury podniku, kde se definuje poměr mezi majetkem (aktiva) podniku na straně jedné a závazky (pasiva) na straně druhé. Stav firmy nejlépe charakterizuje celková úroveň finančně majetkové stability, kde se promítá nejvíce majetek podniku a pouţívaný kapitál firmy. Finanční a majetková struktura podniku se můţe definovat ze dvou hledisek: 1. Statická – analýza stavu majetku (aktiv) a závazků (pasiv) k určitému okamţiku. 2. Dynamická – charakterizuje pohyb aktiv a pasiv, jejich změnu za určité období. Ve statické analýze se nejvíce zkoumá rozvaha podniku, výkaz zisků a ztrát, cash flow. Rozvaha zobrazuje na jedné straně majetek podniku - AKTIVA a na straně druhé zdroje financování potřeb – PASIVA. Na obrázku č. 2 je znázorněna struktura rozvahy.

Obrázek č. 2: Struktura rozvahy ve zjednodušené podobě (aktiva = pasiva) Zdroj: STAŇKOVÁ, A., Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1.vydání. Praha: C.H.Beck 2007, ISBN: 978807179-926-9

36

Praktická část: Analytický útvar (Unicredit Bank, GE Money Bank), teoretická část: PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2001. ISBN: 80-7265-037-8, MAREK, P. A KOLEKTIV, Studijní průvodce financemi podniku, Ekopress, s.r.o., ISBN: 978-80-86929-49-1.

42

V rozvaze zkoumá riskové oddělení bilanční princip37, kdy se jedná o dvojí pohled na majetek, kde rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici - součet aktiv je stejný jako součet pasiv. Podle vyhlášky38 Ministerstva financí ČR se aktiva a pasiva rozlišují39: AKTIVA: představují vloţený majetek slouţící k podnikání a mají za účel přinést maximální ekonomický prospěch. Aktiva se rozdělují do čtyř základních bodů: 1. Pohledávky za upsaný základní kapitál - zachycují stav nesplacených akcií, nebo podílů jako jednu z protipoloţek základního kapitálu. Jsou to pohledávky za jednotlivými upisovateli (společníci, akcionáři, členové druţstva). Ve většině případů je tato poloţka nulová. 2. Dlouhodobý majetek – má dlouhodobý charakter, za vyjímku z tohoto pravidla lze povaţovat například stroje a jiné zařízení, u něhoţ je moţné předpokládat jeho vyřazení z důvodů likvidace, prodeje a darování, kde jeho doba vyuţitelnosti můţe být kratší neţ jeden rok. 3. Oběžná aktiva – úkolem oběţného majetku je zajištění plynulosti činnosti podniku. Jedná se o krátkodobý majetek jsou to především zásoby, pohledávky dlouhodobé / krátkodobé, vklady v bance a peněţní prostředky v hotovosti. Oběţná se mohou definovat do dvou základních podob: a) Věcné – suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky b) Peněţní - peníze v pokladně a na účtě, pohledávky, cenné papíry 4. Časové rozlišení – můţe mít krátkodobý i dlouhodobý charakter, závisí zda budou náklady v příštích obdobích zaúčtovány do nákladu do jednoho roku nebo nad jeden rok. Jsou zde započítávány i příjmy v následujícím období, kdy výnosy z běţného období nebyly přijaty.

37

STAŇKOVÁ, A., Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1.vydání. Praha, C.H.Beck 2007, ISBN: 978-807179926-9 38 Vyhláška č.500/2002 Sb., kde jsou obsaţeny některá ustanovení ze zákona č.563/1991 Sb., o účetníctví – podvojné účetnictví. 39

KISLINGEROVÁ, E., Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání, Prah, C.H.Beck 2001, ISBN: 80-7179-529-1 a MAREK, P. A KOLEKTIV, Studijní průvodce financemi podniku, Ekopress, s.r.o. 2006, ISBN: 978-80-86929-49-1.

43

PASIVA: skládají se z cizího kapitálu a vlastního kapitálu. Cizí kapitál představuje současné závazky podniku v podobě povinnosti něco vykonávat. Jedná se o zaplacení, dodání, zaúčtování vytvořených zdrojů do výnosu atd. Vlastní kapitál tvoří rozdíl mezi celkovými aktivy a celkovými dluhy, kdy ve své podstatě reprezentují účetní hodnotu podniku. 1. Vlastní kapitál - je kapitál vlastněný majiteli firmy a je hlavním nositelem podnikatelského rizika. Patří mezi dlouhodobé a trvalé zdroje financování, má velký význam při hodnocení finančního zdraví externími subjekty (potencionální věřitel, ratingové agentury). Vlastní kapitál vloţený do podnikání dává externím subjektům pozitivní signály, ţe se firma chce podílet na podnikatelském riziku. Kapitál tvoří vklady zakladatelů a v průběhu podnikání se zvyšuje o nerozdělený zisk. Vlastní kapitál je tvořen: a) Základním kapitálem b) Kapitálovými fondy c) Fondy ze zisku d) Výsledkem hospodaření minulých let e) Výsledkem běţného účetního období 2. Cizí kapitál – představuje zdroje, které má podnik od jiných právnických osob nebo fyzických osob. Tyto zdroje byly firmě zapůjčeny na určitou dobu a obvykle za zapůjčení podnik platí věřiteli prémii – úrok. Cizí zdroje se rozdělují na: a) Rezervy b) Dlouhodobé závazky c) Krátkodobé závazky d) Bankovní úvěry – člení se na krátkodobé, dlouhodobé a krátkodobé finanční výpomoci Výkaz zisků a ztrát (výsledovka): prezentuje přehled o výnosech a nákladech společnosti za určité období (měsíc, rok). Výsledovka podává informace primárně o efektivnosti činnosti podniku. Podrobněji rozvádí jedinou rozvahovou poloţku, kterou je zisk/ztráta za určité období. Výsledek hospodaření je uvedený ve vlastních zdrojích v rozvaze, kde je výkaz zisku a ztráty. Je to jedna z nejdůleţitějších poloţek, protoţe má vypovídající hodnotu, jak firma fungovala za minulé období a můţe se odhadnout ,jak firma bude schopna plnit své budoucí potencionální závazky. Zachycuje obchodní aktivity v pojmech trţby a náklady ,nutné k jejich 44

dosaţení, kde z toho vyplývá i zisk/ztráta. Výkaz zisku a ztrát poskytuje celkovou sumarizaci trţeb. Jsou výsledkem obchodní činnosti za vykazované období a mohou se definovat dvěmi základními poloţkami, kterými jsou výnosy a náklady. Rozdíl mezi těmito poloţkami se nazývá hospodářský výsledek. Charakteristika výnosů a nákladů: a) Výnosy –

trţby z obchodní činnosti, finanční výnosy (úroky, příjmy z cenných

papírů), mimořádné výnosy (náhrady škody) b) Náklady – náklady na provozní činnost: spotřeba materiálu, sluţby, osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, odpisy, rezervy. Finanční a mimořádné náklady. Cash flow40: po rozvaze, která sleduje stav majetku a kapitálu v podniku, a výsledovce, která zachycuje výsledky hospodaření jako rozdíl mezi náklady a výnosy, následuje výkaz o peněţních tocích (cash flow), kde jsou evidovány operace týkající se pohybů peněţních prostředků, skutečných peněţních příjmů a výdajů podniku. Jejich rozdíl se promítá do strany aktiv rozvahy, do poloţky peněţní prostředky a vklady na bankovních účtech. Pro zhodnocení peněţního budoucího potencionálního plnění je nesmírně důleţité, aby firma a následně i potencionální věřitel si udělali přehled o skutečných penězích, které do podniku přicházejí a odcházejí z něj. Z těchto důvodů se sestavuje třetí účetní výkaz o peněţních tocích – cash flow. Na následující tabulce č.7 je znázorněn výpočet cash flow.

Tabulka č.7: Výkaz Cash Flow Zdroj: SRPOVÁ, ŘEHOŘ A KOLEKTIV, Základy podnikání, Grada Publishing, a.s., 2010, ISBN: 978-80-2473339-5 40

SCHOLLEOVÁ, H., Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Grada Publishing, a.s., 2008, ISBN: 978-

80-247-2424-9

45

Po prozkoumání rozvahy, výsledovky a cash flow pověřený pracovník na oddělení risku vyhodnotí úvěrový případ. Pokud z analýzy vyhodnotí, ţe firma je dostatečně bonitní, zašle dotaz do registru dluţníků. Na základě výstupu z registru vyhodnotí úvěrový případ a moţné způsoby zajištění. Pokud podnik vychází bonitně na hranici, můţe pracovník navrhnout dozajištění formou zástavy pohledávky z termínovaného vkladu, bankovní záruku, nebo nemovitostí. Minimální standardní zajištění u všech firemních úvěrů je blankosměnka (str.13). Následně pracovník na oddělení risku zasílá veškeré potřebné informace firemnímu bankéři, kde se bankéř dozví výsledek scoringu a podrobné náleţitosti ,které se týkají úvěru. Firemní bankéř vyhotoví úvěrovou smlouvu41 (příloha č.2 ).

3.1.4 Předložení a uzavření smlouvy Po předloţení úvěrové dokumentace ,včetně zajišťovacích smluv si všechny osoby, které vstupují do úvěrového obchodu musí zkontrolovat všechny vyplněné údaje ve smlouvách a potvrdit pravdivost všech informací. Všechnu dokumentaci, která se týká úvěrového obchodu, musí všechny osoby podepsat před pracovníkem banky. Jestli se z nějakého důvodu klient nemůţe dostavit na obchodní místo banky, tak musí klient zajistit úřední ověření podpisů. Následně firemní bankéř zkontroluje znovu všechny náleţitosti, které musí mít úvěrová dokumentace a zajistí potřebné čerpání finančních prostředků na běţný účet.

3.1.5 Kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy Kaţdý věřitel si musí hlídat a kontrolovat plnění všech podmínek úvěrové smlouvy. Kontrolu provádí specializova-né oddělení na centrále banky. Kdyţ dluţník poruší některou z podmínek úvěrové smlouvy, banka přejde nejdříve k informování klienta, aby co nejrychleji učinil nápravu. Pokud dojde k situaci, kdy dluţník na ţádné urgence nereaguje, banka vyuţije veškeré právní moţnosti, které ji dovoluje zákon, aby získala své finanční prostředky zpět.

41

V některých bankách vyhotovoje úvěrovou smlouvu dané oddělení na centrále banky.

46

3.2

Charakteristika jednotlivých bank 3.2.1 Česká spořitelna

Česká spořitelna je největší bankou v České republice. Historie banky sahá aţ do roku 1825, kdy vznikla pod názvem Spořitelna Česká. V roce 1992 navázala na tradici jako akciová společnost a od roku 2000 je členem skupiny Erste Group. Skupina Erste Group je jedna z největších finančních skupin ve střední a východní Evropě se 17,5 miliony klientů. Česká spořitelna je především orientována na drobné klienty, malé a střední firmy. V oblasti poskytování firemních úvěrů v roce 2009 zaznamenala Česká spořitelna meziroční pokles o 6% na 183,4 mld. Kč. Výsledek byl ovlivněn pokračujícím hospodářským poklesem a největší sníţení se projevilo v korporátním segmentu. Mírným pozitivním nárůstem byly podnikatelské hypoteční úvěry, které zaznamenaly 1% zvýšení na 52,7 mld. Kč. Největší pokles byl v portfoliu velkých korporátních úvěru, kde se nejvíce projevila světová ekonomická krize a musela se vyrovnat s poklesem o 13% na 56.1 mld. Kč. Naopak úvěry malým a středním firmám meziročně vrostly. V roce 2009 u malých podniků byl meziroční nárůst o 1,7 mld. Kč a středních podniků dokonce 3 mld. Kč. Vývoj úvěrového portfolia od roku 2005 je znázorněn na grafu č.11.

Graf č.11: Portfolio podnikatelských úvěrů v České spořitelně. Zdroj: www.csas.cz

47

Celková kvalita úvěrového portfolia se oproti roku 2008 velice zhoršila, kdy se v roce 2009 podíl úvěrů po splatnosti ( 90 dní) zvýšil z 2,2% na 3,4%. Z důvodů zhoršení splatnosti banka zpřísnila podmínky pro poskytnutí úvěrů. Česká spořitelna více kontrolovala svoji strategii při odpovědnosti poskytování úvěrů a to především kvalitu s výnosnosti portfolia. V době finanční krize se banka rozhodla pro největší firemní klienty rozšířit nabídku zajišťovacích instrumentů. Především se jednalo o finanční zajištění elektrické energie pro podnikový sektor. Analýza pohledávek za klienty podle typu úvěrů za rok 2008 a 2009 je znázorněna v tabulce č.8.

Tabulka č.8 : Analýza pohledávek za klienty podle typu úvěrů v roce 2008 a 2009. Zdroj: www.csas.cz

3.2.2 Unicredit Bank Historie skupiny Unicredit sahá aţ do roku 1473, kdy byl zaloţen první bankovní dům Rolo Banca. Současná historie Unicredit Group vznikla sloučením devíti italských bank a německou skupinou HVB a italskou Capitalia. Po roce 1999 se skupina rozhodla rozvíjet v regionu střední a východní Evropy. Akvizice se postupně uskutečnili v Polsku, Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku, Turecku, na Slovensku a v České republice. Skupina Unicredit Group patří k největším finančním skupinám v Evropě s bilanční sumou ve výši 1,03 bilionu EUR. V dnešní době má skupina své pobočky přímo 22 zemí a má přes 40 mil. klientů, 10 000 poboček a 168 000 zaměstnanců. UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svoji činnost 5. listopadu 2007 v České republice. Vznikla spojením dvou bank HVB Bank a Ţivnostenské banky. Banka se rychle stala rozvíjející se v oblasti privátního a firemního sektoru. Patří mezi největší poskytovatele projektovaného, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. Banka si vybudovala na trhu rovněţ silnou pozici v segmentu akvizičního financování a v oblasti financování komerčních nemovitostí je jedničkou na trhu. V oblasti objemu poskytnutých firemních úvěrů se v roce 2009 bance povedlo udrţet trţní

48

podíl na trhu s 13 %. Objem poskytnutých úvěrů nefinančním organizacím a fyzickým osobám nepodnikatelům meziročně klesl o 1,6 %. Porovnání pohledávek podle sektoru za rok 2008 a 2009 je znázorněno v tabulce č.9.

Tabulka č.9: Analýza pohledávek za klienty podle sektorů v roce 2008 a 2009 Zdroj: www.unicreditbank.cz

3.2.3 GE Money Bank Historie banky v České republice sahá do roku 1998, kdy GE Capital International Holdings Corporation nakoupila aktiva a pasiva Agrobanky, která byla pod nucenou správou České národní banky. Po roce 2005 mateřská společnost General Electric Company zadala celosvětově změnu názvu na GE Money Bank. V současnosti banka patří v České republice k největším finančním institucím. V minulosti se nejvíce orientovala na občany, kterým poskytovala úvěry. Poslední dobou, ale rozšiřuje svojí nabídku v oblasti malých a středních podniků. V roce 2009 banka zaznamenala

meziroční růst v poskytnutých úvěrech

nefinančním organizacím a fyzickým osobám podnikatelům o 3,8% na 28,5 mld. CZK. Porovnání pohledávek podle sektoru za rok 2008 a 2009 je znázorněno v tabulce č.10.

Tabulka č.10: Analýza úvěrů poskytnutých klientům podle sektoru za rok 2008 a 2009 Zdroj: www.gemoney.cz

49

3.3

Porovnání úvěrových produktů jednotlivých bank42

Předmětem porovnání se staly kontokorentní a investiční úvěry. Do porovnání byly zahrnuty i vedlejší poplatky za vyuţívání úvěrového produktu. Všechny firmy si v průběhu podnikání kladou základní otázky, kam a z čeho se má podnik financovat. Financování podniků z cizích zdrojů by mělo vést především k rozvoji firmy na jiné trhy nebo upevnění své pozice na trhu. Pro porovnání byly vybrány banky: Česká spořitelna, UniCredit Bank a GE Money Bank Zájemci o firemní úvěr by měli splňovat základní kritéria: 1. Věk ţadatele 18 – 65 let ( u GE Money Bank min. 23) 2. Forma podnikání - FOP a PO 3. Minimální délka podnikání 1 rok – daňové přiznání za poslední rok 4. Sídlo/místo podnikání v České republice a u FOP i trvalé bydliště v ČR 5. Nesmí podnikat v tzv. vyloučeném odvětví (např. prodej a výroba zbraní) 6. Ţadatel nesmí být v likvidaci nebo v konkurzu v uplynulých 2 letech a není známo, ţe by na jeho majetek bylo vyhlášeno exekuční řízení, nemá závazky ani splátkové kalendáře vůči finančnímu úřadu a ČSSZ, nemá negativní záznamy v úvěrových registrech Autor diplomové práce vystupoval v bankách jako potencionální firemní klient a hodnotil nejenom úvěrové podmínky, ale i celkový přístup firemního bankéře. Většina potencionálních klientů právě při rozhodování, kde si vzít nový úvěrový produkt hodnotí, i jak se na daném obchodím místě cítí, a jak se k němu chovají zaměstnanci bank. Pro porovnání produktů autor vystupoval jako podnikatel s ročním obratem 1 mil. Kč a dobou podnikání 2 roky.

3.3.1 Investiční úvěry Pro porovnání firemních úvěrů si autor vybral investiční úvěry z důvodu, ţe kaţdá firma se časem chce rozvíjet. Ať se jedná o expanzi na nové trhy, nebo udrţení stávající pozice na trhu. Kaţdý majitel firmy by se měl udělat průzkum trhu, kde jsou podmínky pro získání

42

Veškeré data v analýze jsou aktuální k 20.2.2011.

50

úvěru nejvýhodnější. Banky v poslední době nejenom stávajícím klientům nabízejí zajímavé podmínky, ale i nově příchozím klientům. Porovnány byly investiční úvěry u České spořitelny – investiční úvěr 5 plus, GE Money Bank - Express Business nezajištěný, Unicredit Bank Business investiční úvěr profesionál. V následujícím tabulce č.11 jsou znázorněny podmínky poskytnutí úvěrů a základní charakteristika těchto úvěrů.

Porovnání investičních úvěrů Název

Charakteristika úvěru

Podmínky poskytnutí

Česká spořitelna

GE Money Bank

Unicredit Bank

Investiční úvěr 5 PLUS

Express Business nezajištěný

Business investiční úvěr Profesionál

Pro podnikatele a malé firmy, včetně začínajících klientů, kteří nemají daňově uzavřeno ani jedno 12měsíční období

Pro fyzické osoby - podnikatele a sdruţením fyzických osob podnikatelů a pro právnické osoby:společnostem s ručením omezeným (s.r.o), veřejným obchodním společnostem (v.o.s.) a zemědělským druţstvům Prostředky z úvěru je moţné vyuţít na rozvoj podnikání

Pro právnické osoby, fyzické osoby podnikatele

Vedení běţného účtu u České spořitelny , Schválení úvěru 5% z celkových nákladů na investici stačí jako spoluúčast na financování,nemá negativní záznamy v úvěrových registrech

Základní podmínky poskytnutí: Doba podnikání: minimálně 1 ukončené daňové období Sídlo firmy a adresa trvalého bydliště: Česká republika Minimální trţby v poslední roce podnikání: 300 000 Kč Společnost není v konkurzu / likvidaci / vyrovnání a nemá exekuce na majetku

Vedení a aktivní pouţívání běţného účtu, obrat max. 50mil. CZK, minimální délka podnikání 1 rok, sídlo/místo podnikání v ČR (FOP a Svobodné povolání i trvalé bydliště v ČR), věk ţadatele FOP, Svobodné povolání od 18 do 65 let, objem vlastních zdrojů min. 20 % z celkové hodnoty investice, ţadatel nesmí být v likvidaci nebo v konkurzu v uplynulých 2 letech a není známo, ţe by na jeho majetek bylo vyhlášeno exekuční řízení, nemá negativní záznamy v úvěrových registrech

Tabulka č.11: Porovnání invetsičních úvěrů – charakteristika a podmínky poskytnutí ůvěrů Zdroj: www.csas.cz, www.unicreditbank.cz, www.gemoney.cz

Základní podmínky u všech bank jsou stejné, kdy se musí jednat o schválenou právní formu (FOP,PO) a nesmí mít negativní záznamy v registrech. Pokud si klient rozhodne pro investiční úvěr musí si zřídit i běţný účet, aby banka si mohla inkasovat měsíční splátky. Jediná GE Money Bank má poţadované minimální trţby, u ostatních bank musí klient především vycházet bonitně. Česká spořitelna sice má na internetových stránkách, ţe poskytuje úvěry i začínajícím firmám, ale i sám firemní bankéř uznal, ţe procento schválených úvěru těmto klientům je minimální a je potřeba podnikat minimálně 1 rok. Celková výše měsíční splátky vychází především z výše úvěru, době splatnosti a úrokové sazby.

51

Na následují tabulce č.12 je znázorněno porovnání podrobných podmínek jednotlivých úvěrů.

Porovnání investičních úvěrů Česká spořitelna

GE Money Bank

Unicredit Bank

Název

Investiční úvěr 5 PLUS

Express Business nezajištěný

Business investiční úvěr Profesionál

Výše úvěru

aţ 5 mil. Kč

40 tis. Kč - 1,5 mil.Kč

250 000 tis. Kč - 5 mil. Kč

Doba splatnosti

aţ 10 let

24 - 84 měsíců

výše úvěru od 250 000 do 1,5 mil. Kč - max 5 let, výše úvěru od 1,5 do 3 mil. Kč - max 7 let, výše úvěru od 3 mil. Kč. do 5 mil. Kč max 10 let

Splácení

Moţnost odloţení splácení jistiny úvěru o 5 měsíců Dle dohodnutého splátkového kalendáře

Inkasem z běţného korunového účtu u GE Money Bank Pravidelná měsíční splátka neměnná po celou dobu trvání úvěru

Měsíční anuitní, měsíční rovnoměrné (konstantní splátka jistiny), předčasné částečné / úplné splacení je moţné s kompenzačním poplatkem

Čerpání

Jednorázové nebo postupné

Úvěr bude poukázán na klientův běţný korunový účet u GE Money Bank

Jednorázové, převod na účet protistrany

Zajištění

Individuálně - běţnými zajišťovacími prostředky (blankosměnka, zástava movitého a nemovitého majetku, termínované vklady, pohledávky)

Fyzická osoba – podnikatel: vlastní směnka vţdy bez avalu manţela/ky (směnka nemusí být podepsána, pokud jsou předkládána dvě daňová přiznání a je ţádáno o úvěr do 200 tis. Kč) Právnická osoba: vlastní směnka s avalem společníků

Od 250 000 do 2 mil. Kč. - blankosměnka s avalem, od 2 mil. Kč. do 5 mil. Kč. - zástava nemovitosti nebo zástava pohledávky z termínovaného vkladu třetí osoby

Úrokové sazby p.a.

Doba fixace: 1 rok - 7,25 %, 2 roky 7,25 %, 3 roky- 7,30 %, 4 roky - 7,40 %, 5 let - 7,5%, 6 let - 7,6 %, 7 let - 7,65 %, 8 let - 7,70 %, 9 let - 7,8 %, 10 let - 7,85%

Od 7,9% ( úroková sazba múţe být navýšena za rizikovou přiráţku a to u klientlů s vyšším podnikatelským rizikem)

Doba fixace: 1 rok - 8,11 %, 3 roky - 9%, 5 let - 9,21%, 7 let - 9,51%, 10 let - 9,82%

Tabulka č.12: Porovnání invetsičních úvěrů – maximální výše úvěru, doba splatnosti, splácení, čerpání, zajištění a úrokových sazeb. Zdroj: www.csas.cz, www.unicreditbank.cz, www.gemoney.cz

Nejvyšší moţná výše úvěru je 5 mil. Kč u České spořitelny a Unicredit Bank, u GE Money Bank je moţné jen 1,5 mil. Kč. Pro porovnání investičních úvěrů byla hranice vybrána na 500 000 Kč. a tu všechny banky splňují. Pokud by potencionální zájemce o úvěr hledal vyšší investiční úvěr, doporučil bych rozhodně zajít do České spořitelny, kde výše úvěru můţe být aţ 5 mil. Kč při úrokové sazbě 7,85%. Na základě úrokových sazeb bych doporučil Českou spořitelnu, která nabízí nejniţší úrokové sazby, ale po přehodnocení veškerých doprovodných poplatků včetně běţného účtu a přístupu firemního bankéře bych doporučil potencionálnímu zájemci o úvěr Unicredit Bank.

52

3.3.2 Kontokorentní úvěry Kontokorentní úvěry patří mezi nejvíce pouţívané úvěry ve firmách, kdy firma díky kontokorentu můţe financovat své krátokodobé závazky a oběţný majetek. Kontokorent se ve většině případu sjednává na 12 měsíců, kdy během této doby klient můţe tento úvěr čerpat. Po 12 měsících musí dluţník vyrovnat svůj dluh na běţném účtě, kdy mu následně banka smlouvu prodlouţí. Na následující tabulce č.13 je vidět základní charakteristika kontokorentního úvěru a podmínky poskytnutí u jednotlivých bank.

Porovnání kontokorentních úvěrů Název

Charakteristika úvěru

Podmínky poskytnutí

Česká spořitelna

GE Money Bank

Unicredit Bank

Kontokorentní úvěr mini Profit

Kontokorentní úvěr Flexi Business

Kontokorentní úvěr

Pro fyzické osoby podnikatelé s obratem do 30 mil. Kč

Pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele a subjekty provádějící jinou neţ podnikatelskou činnost, jako jsou města, státní orgány, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace apod. Slouţí k financování provozních potřeb, zejména k financování pohledávek

Pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele

Základní podmínky poskytnutí: Daňové prohlášení za 1 ukončené daňové období pro úvěry do 500 tis. Kč za 2 ukončená období pro úvěry nad 500 tis.Kč 2 doklady totoţnosti Doklad o ověření adresy Ţivnostenský list, koncestní listina Potvrzení z finančního úřadu - bezdluţnost

Vedení a aktivní pouţívání běţného účtu, obrat max. 50mil. CZK, minimální délka podnikání 1 rok, sídlo/místo podnikání v ČR (FOP a Svobodné povolání i trvalé bydliště v ČR), věk ţadatele FOP, Svobodné povolání od 18 do 65 let, objem vlastních zdrojů min. 20 % z celkové hodnoty investice, ţadatel nesmí být v likvidaci nebo v konkurzu v uplynulých 2 letech a není známo, ţe by na jeho majetek bylo vyhlášeno exekuční řízení, nemá negativní záznamy v úvěrových registrech

Min. 12 měsíční historie podnikání Schválení úvěru Předloţení kladného Daňového přiznání

Tabulka č.13: Porovnání kontokorentních úvěrů - charakteristika a podmínky poskytnutí ůvěrů Zdroj: www.csas.cz, www.unicreditbank.cz, www.gemoney.cz

Základní podmínky u všech bank jsou stejné, kdy se musí jednat o schválenou právní formu (FOP,PO) a nesmí mít negativní záznamy v registrech. Jestli se klient rozhodne pro kontokorentní úvěr, musí si zřídit u banky i běţný účet odkud bude čerpat v budoucnu úvěr. Podmínky pro poskytnutí částky 100 000 Kč., kterou si vybral autor diplomové práce jsou u všech bank stejné. Kaţdá banka poţaduje minimálně jedno ukončené daňové období, ale pokud by se potencionální zájemce o úvěr rozhodl pro částku větší neţ 500 000 Kč., tak u GE Money Bank jsou poţadována dvě ukončená daňová období.

53

U kontokorentních úvěrů je nejdůleţitější informace úroková sazba. Klient dopředu většinou neví kolik přesně finančních prostředků vyčerpá na svém běţném účtě a nejlépe po porovnání těchto úvěru u bank vychází jen úroková sazba. Na následující tabulce č.14 jsou znázorněny a porovnány všechny podrobné podmínky pro kontokorentní úvěr.

Porovnání kontokorentních úvěrů Česká spořitelna

GE Money Bank

Unicredit Bank

Název

Kontokorentní úvěr mini Profit

Kontokorentní úvěr Flexi Business

Kontokorentní úvěr

Výše úvěru

aţ 150 tis. Kč

40 tis. Kč - 1,5 mil. Kč.

100 tis. Kč - 12,5 mil. Kč.

Klient musí splňovat podmínku 180/1 = jednou za 180 dní musí být zůstatek na BÚ klienta kladný nebo alespoň 0 Kč.

max. 12 měsíců ( s moţností prolongace)

Individuální - v souladu s potřebou ţadatele, dle časového hlediska, typu zajištění, výše poskytnuté částky a bonitou ţadatele

Individuální - v souladu s potřebou ţadatele, dle časového hlediska, typu zajištění, výše poskytnuté částky a bonitou ţadatele

Průběţně bez sjednaného plánu čerpání (jakoukoli kreditní transakcí na běţném účtu – např. platební příkaz, výběr z bankomatu, trvalý příkaz či inkaso)

Individuální - v souladu s potřebou ţadatele, dle časového hlediska, typu zajištění, výše poskytnuté částky a bonitou ţadatele

Průběţné čerpání revolvingový charakter

Zajištění

Není poţadováno

Není poaţdováno (při vysoké rizikovosti je moţné blankosměnkou)

Do 2 mil. Kč. - blankosměnka, nad 2 mil. Kč. - zástava pohledávky z termínovaného vkladu, nemovitost

Úrokové sazby p.a.

14%

14,50%

9,50%

Doba splatnosti

Splácení

Čerpání

Na 12 měsíců s tím, ţe při splnění podmínek je smlouva automaticky obnovena na dalších 12 měsíců Splácení jistiny průběţné bez sjednaného plánu splácení (připsáním peněţních prostředků na běţný účet – např. došlá platba, vloţení peněz na pokladně) Splácení úroků měsíčně

Tabulka č.14: Porovnání kontokorentních úvěrů - maximální výše úvěru, doba splatnosti, splácení, čerpání, zajištění a úrokových sazeb, Zdroj: www.csas.cz, www.unicreditbank.cz, www.gemoney.cz

Nejlepší podmínky u kontokorentních úvěrů splňuje Unicredit Bank, kdy úroková sazba 9,5% vychází jako jednoznačné nejlepší moţné řešení pro tento typ produktu. Doba splatnosti je u Unicredit bank a v České spořitelně 12 měsíců, u GE Money Bank je jen 6 měsíců, kde klient si musí dávat větší pozor, aby tuto dobu nepřesáhl. Jediná nevýhoda u Unicredit Bank je způsob zajištění, kde je poţadována blankosměnka, ale klient má moţnost mít kontokorent aţ do výše 2 mil. Kč. Jednání s firemním bankéřem v Unicredit Bank bylo nadstandartní, kdy mi bankéř poskytl veškeré potřebné informace, které jsme potřeboval vědět. U ostatních bank jsem si některé informace musel sehnat sám, a proto je moje doporučení pro Unicredit Bank. 54

3.3.3 Porovnání poplatků u vybraných bank Veškeré poplatky co souvisejí s úvěrovým obchodem jsou pro kaţdého potencionálního zájemce o úvěr důleţité. Kaţdá banka má svoji poplatkovou politiku nastavenou jinak a vyplatí se při informování o úvěru zeptat na přesné údaje o poplatcích. Veškeré údaje o poplatcích si klient můţe zjistit nejenom na obchodním místě, ale i na internetových stránkách kaţdé banky. Na následující tabulce č.15 jsou znázorněny poplatky u České spořitelny.

Česká spořitelna Přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr (respektive úvěrový rámec, příslib úvěru) Přijetí, posouzení a vyhodnocení ţádosti o úvěr (respektive úvěrový rámec, příslib úvěru)

Stanoví se individuálně, 0,5% aţ 2% z hodnoty úvěru, min. 5.000 , max. 150.000

Přijetí, posouzení a vyhodnocení ţádosti o Termínovaný úvěr mini Profit a Kontokorentní úvěr (KTK) mini Profit

zdarma

Cena za prolongaci KTK úvěru poskytnutého v rámci Programu Profit a KTK úvěru Profesional

1.000,-

Správa a vedení úvěrového obchodu v české měně (včetně KTK úvěru) Měsíční správa a vedení Firemního úvěru ČS od 101tis. do 1.5mil.

300

Pojištění schopnosti splácet u firemního úvěru ČS Za přistoupení do pojištění - Úroveň A - smrt a invalidita 3.stupně následkem úrazu (za kaţdou pojištěnou osobu)

0,065% z výše poskytnutého úvěru

Poplatky za běţný účet Njelevnější BÚ s platební kartou a internetovým bankovnictvím

172 Kč

Odchozí bezhotovostní platba na IB

15 Kč

Tabulka č.15:Poplatky v České spořitelně Zdroj: www.csas.cz

Poplatky související s celým úvěrovým procesem jsou nejdraţší v České spořitelně, kdy v konečné fázi úvěrového procesu můţete zaplatit i 2% z hodnoty úvěru. Jedniná výhoda je u kontokorentů mini Profit, kde poplatek není ţádný. Vedení nejlevnějšího účtu v České spořitelně vyjde klienta na 172 Kč. a odchozí platba na internetovém bankovnictví vychází na 15 Kč. Správa a vedení úvěrového účtu stojí 300 Kč., která je u všech bank stejná. Na základě těchto dat bych potencionálnímu zájemci o úvěr doporučil uzavřít úvěrové produkty v České spořitelně jen za podmínky, ţe uţ má jiné produkty v této bance a nechce měnit banku.

55

Poplatky související s úvěrovým procesem v GE Money Bank jsou rozděleny do tří kategorií. Nejdříve zájemce o úvěr zaplatí za podání ţádosti 5000 Kč., následně za poskytnutí úvěru je od něj inkasováno 0,5% z objemu úvěru a v poslední fázi je mu strţen poplatek za načerpání. Tento přístup banky k poplatkům není dobrý, protoţe je to vůči klientům velice nepřehledné. Banka by měla účtovat na konci úvěrového procesu jen jeden poplatek a tento poplatek by se měl klient dozvědět na první schůzce s firemním bankéřem. Na následující tabulce č.16 jsou vidět všechny poplatky související s úvěrovým procesem v GE Money Bank.

GE Money Bank Přijetí, posouzení a vyhodnocení ţádosti o úvěr (respektive úvěrový rámec, příslib úvěru) Podání ţádosti o úvěr

5000 Kč.

Poskytnutí úvěru (uzavření smlouvy), opakované poskytnutí úvěru

0,5%, min. 3000 Kč

Rezervace,čerpání prostředků u KTK

150

Vedení úvěrového účtu

300

Poplatek za načerpání

0,4% min. 1000 Kč.

Pojištění schopnosti splácet – Soubor pojištění A

3,49% z měsíční splátky úvěru

Poplatky za běţný účet Njelevnější BÚ s platební kartou a internetovým bankovnictvím

129 Kč

Odchozí bezhotovostní platba na IB

4 Kč

Tabulka č.16: Poplatky GE Money Bank Zdroj: www.gemoney.cz

Výhodou u GE Money Bank jsou poplatky za vedení firemního účtu, kde za nejlevnější firemní účet klient zaplatí 129 Kč a za odchozí platby 4 Kč. Vynikajícím produktem v této bance je firemní účet Genius Business Export/Import 30 za 350 Kč. měsíčně. Pokud firmy často provádí zahraniční platby na běţným účtu, tak tento produkt mezi bankami nemá konkurenci, kdy za příchozí zahraniční platbu klient zaplatí 15 Kč.(Europlatba) a odchozí 75 Kč. (Europlatba) zadaná elektronicky. I kdyţ účtování poplatků v GE Money Bank není dobrý, tak jednání s klientem proběhlo na velice dobré úrovni. Firemní bankéř poskytl veškeré základní informace, které potencionální zájemce o úvěr potřebuje znát. Banku GE Money Bank bych doporučoval všem firmám, které často provádí zahraniční platební styk. 56

Nejvýhodnější variantou fiktivního klienta je Unicredit Bank. Za podání ţádosti v této bance se neplatí ţádný poplatek a celkový poplatek za poskytnutí firemního úvěru je jen 0,5% (0,3 % u kontokorentu) z objemu úvěru. Za vedení běţného firemního účtu si banka inkasuje 90 Kč. (FOP) a 149 Kč. (PO). Na následující tabulce č.17 jsou znázorněny všechny poplatky, které souvisí s úvěrovým procesem.

Unicredit Bank Přijetí, posouzení a vyhodnocení ţádosti o úvěr (respektive úvěrový rámec, příslib úvěru) Podání a vyhodnocení ţádosti o úvěr

bez poplatku KTK: 0,3 % z objemu úvěru min. 3 000 Kč, max. 15 000 Kč, Investiční úvěry: 0,5 % z objemu

Poskytnutí úvěru (i v případě obnovy úvěru)

úvěru min. 5 000 Kč, max. 25 000 Kč

Vedení úvěrového účtu

300

Poplatky za běžný účet

Nejlevnější BÚ s platební kartou a internetovým bankovnictvím

90 Kč. (FOP), 149 Kč. (PO)

Odchozí bezhotovostní platba na IB

6 Kč.

Tabulka č.17: Poplatky Unicredit Bank Zdroj: www.unicreditbank.cz

Potencionální zájemce o úvěr by měl nejvíce kladně hodnotit maximální výši poplatku, kterou si tato banka účtuje. Pokud by si chtěl vzít investiční úvěr například v hodnotě 5 mil. Kč, tak v Unicredit Bank zaplatí jen 25 000 Kč., oproti České spořitelně – 100 000 Kč. a GE Money Bank – 50 000 Kč. Jen v Unicredit Bank firemní bankéř reagoval na poznámku, ţe se jdu podívat na firemní úvěrové produkty i do jiných bank a rovnou mi nabídl budoucí slevu na běţný účet. Sleva se týkala poplatku za vedení běţného účtu a to na 3 měsíce zdarma. Pokud bych si otevřel v jejich bance i osobní konto, tak by mi zařídil vedení účtu i na 6 měsíců zdarma. Tento přístup ,jako potencionálního klienta mě velice potěšil a měli by si z něho vzít příklad i ostatní firemní bankéři.

57

Celkové poplatky u jednotlivých bank za podmínek, kdyby se fiktivní klient rozhodl pro investiční úvěr v hodnotě 500 000 Kč. a kontokorent v částce 100 000 Kč. jsou v tabulce č.18 Nejlepší varianta pro fiktivního klienta je Unicredit Bank, kde by si měl vzít firemní úvěr.

Porovnání poplatků za celkový úvěrový proces Česká spořitelna

GE Money Bank

Unicredit Bank

Investiční úvěr 500 000 Kč.

10000

10000

2500

Kontokorentní úvěr 100 000 Kč.

0

150

300

Tabulka č.18: Porovnání poplatků za celkový úvěrový proces u jednotlivých bank Zdroj: www.csas.cz, www.unicreditbank.cz, www.gemoney.cz

58

4 Trendy budoucího vývoje Finanční krize z roku 2008 zaznamenala nejen v USA veliký šok, ale i pro celosvětovou ekonomiku. Firmy reagovaly na krizi sniţováním nákladů a to především v počtech zaměstnanců a mezd. Hospodářská politika a ekonomie státu úzce souvisí s budoucím vývojem firmy. Majitel firmy díky ekonomickým prognózám si můţe udělat názor, jak se bude vyvíjet celkový trh. Můţe si díky podrobné analýze podniku, kde budou hrát důleţitou roli i faktory makroekonomické ,odhadnout budoucí zisk firmy. Schopnost naplánování vyuţití vlastních/cizích zdrojů právě úzce souvisí s tím, jaká bude celková ekonomická situace v České republice. Následující text se bude věnovat aktuálnímu stavu ekonomiky, dále moţné prognóze ekonomiky ČR a moţného budoucího vývoje firemních úvěrů, které mohou hrát důleţitou roli v získání cizích zdrojů. Kvůli krizi ekonomika České republiky po roce 2008 výrazně zpomalila a aţ na začátku roku 2011 se podařilo ji dostat zpět do zelených čísel. Krize naplno odhalila stálé problémy Českého státu s veřejnými rozpočty. V době ekonomického růstu se deficity pokrývaly z přebytků a neřešili se reformy penzijního a zdravotního systému. Vláda si mylně domnívala, ţe růst ekonomiky bude stále pokračovat a netvořila si rezervy. Cílem kaţdého státu by měly být vyrovnané veřejné rozpočty, a jak bylo vidět u spousty státu, způsobila krize váţné problémy, kdyţ se tímto bodem neřídili. Příkladem by nám mohlo být Švýcarsko, kde v referendu Švýcaři souhlasili se změnou ústavy, podle článku 12643 ústava zákonodárcům ukládala, ţe musí vzít v úvahu rozumný odhad příjmu a pak teprve rozhodovat za co je moţné tyto peníze utrácet. Pokud stát nebude udrţovat své rozpočty vyrovnané a bude se stále více zadluţovat, mohlo by to mít následky v podobě sníţení ratingu České republiky a následný odliv investorů. Tento stav by měl veliké důsledky na podniky v ČR, kdy by se musely

43

Článek 126 – Rozpočet 1.3.2011 (1)Federace udrţuje své

výdaje a příjmy dlouhodobě v rovnováze. (2)Maximální odhadovaný objem celkových rozpočtových výdajů závisí na odhadovaných příjmech při uváţení hospodářské situace. (3)V případě mimořádné finanční nouze můţe být maximální objem rozpočtových výdajů podle paragrafu (2) zvýšen. O takovémto zvýšení rozhodne federální parlament na základě většiny hlasů v obou komorách parlamentu bez ohledu na počet přítomných poslanců. (4)Pokud výdaje státního rozpočtu překročí rozsah stanovený podle paragrafů (2) a (3), nadměrné výdaje musí být kompenzovány během následujících let. (5)Detaily jsou stanoveny zákonem.

59

vyrovnat s niţší poptávkou, která by měla vliv i na ziskovost obchodních bank. Na českou ekonomiku v roce 2010 ještě silně zapůsobilo celkové zpomalení hospodářského růstu v zahraničí, ale v následujícím roce by mělo dojít ke zřetelnému oţivení zahraniční poptávky. Za zlepšením oproti roku 2009 stojí především silná zahraniční poptávka z Německa. Pozitivní roli zapříčinil i příznivý vývoj na finančních trzích v ČR a zejména nízké úrokové sazby ČNB. Kaţdá firma musí sledovat hospodářskou politiku státu a návazně i ekonomiku v dané zemi, protoţe čím více se bude dařit státu, tím více bude peněz v oběhu a firmy z toho budou mít větší zisky. Firma by měla především sledovat prognózu HDP, úrokových sazeb a měnových kurzů. V následující tabulce č.19 jsou znázorněna data za rok 2010 a následující vývoj důleţitých klíčových dat podle České bankovní asociace44.

Tabulka č.19 : Prognóza budoucích klíčových dat v České republice

44

Informace o prognóze dle ČBA: http://www.czech-ba.cz/o-cba

60

Zdroj: http://www.czech-ba.cz/o-cba

4.1

Prognóza ekonomiky v ČR

Očekávaný růst HDP v roce 2011 by měl dosáhnout 1,6% – 1,8 %, coţ oproti roku 2010 znamená zpomalení. Toto zpomalení bude způsobeno především fiskální restrikcí, výpadkem investic do solárních elektráren, obnovy zásob a velkým zpomalením růstu zahraniční ekonomické aktivity. Dopady zpomalení se projeví i na trhu práce. Meziroční růst zaměstnanosti by se měl zpomalit a měl by se blíţit k nule. Celková míra nezaměstnanosti by měla v příštích letech pozvolna klesat. Růst mezd by měl v podnikatelské sféře stoupat s tím, jak bude růst celá ekonomika.

V roce 2012 by se měl zrychlit růst HDP a to aţ na hranici

3%. Zrychlování zahraniční poptávky bude mít velice dobrý vliv na celou ekonomiku ČR v následujících letech. Na následujícím grafu č.12 je znázorněna prognóza růstu HDP podle ČNB v příštích letech.

Graf č.12: Prognóza růstu HDP zveřejněná 3.2.2011 Zdroj: www.cnb.cz

61

Při stanovení prognózy se ČNB setkala s několika riziky zahraničního vývoje. Na základě těchto ukazatelů byly vypracovány tři základní scénáře: 1. Scénář vyšších cen komodit 2. Scénář vyššího zahraničního růstu („německá lokomotiva“) 3. Scénář niţšího zahraničního růstu („prohloubení dluhové krize v eurozóně“) Vývoj moţného růstu HDP v porovnání základního scénáře a alternativ je znázorněn na grafu č. 13.

Graf č.13: Růst HDP – porovnání základního scénáře a alternativ Zdroj: www.cnb.cz

Scénář vyšších cen komodit předpokládá zvýšení globálních cen komodit o 20% ve srovnání se základním scénářem. Na tento scénář by Evropská centrální banka reagovala zvýšením svých základních sazeb, které by měli tlumit nárůst průmyslových cen v eurozóně. Zároveň by došlo k útlumu zahraniční ekonomické aktivity, coţ by zapříčinilo s vysokými úrokovými sazbami oslabení kurzu koruny. Slabší kurz by sice vylepšil konkurenceschopnost u tuzemských vývozců, ale vliv oslabené zahraniční poptávky by vedl ke zhoršení vývoje HDP.

62

Scénář vyššího zahraničního růstu („německá lokomotiva“) vychází z prognózy, kde se předpokládá růst v eurozóně díky Německu. Proto je tento scénář o 0,5% výše neţ základní. Vyšší zahraniční růst bude mít za následek většího zpřísnění měnové politiky v eurozóně. Posilování ekonomiky v ČR bude vést k posilování kurzu a niţší inflaci. Úrokové sazby by měly být podobné jako u základního scénáře. Prognóza úrokových sazeb je znázorněna na grafu č.14.

Graf č.14: 3M PRIBOR – porovnání základního scénáře a alternativ Zdroj: www.cnb.cz

Scénář niţšího zahraničního růstu („prohloubení dluhové krize v eurozóně“) zkoumá ,jaká by měla být situace, kdy ekonomický růst v eurozóně je silně tlumen a stále se nevypořádal s dluhovou krizi. Pro rok 2011 aţ 2012 by se HDP mělo podle tohoto scénáře pohybovat o 1% níţe oproti základnímu scénáři. Podobná situace je i u úrokových sazeb, kdy výpadek zahraniční poptávky se promítá i do slabšího kurzu koruny. Budoucí vývoj měnového kurzu velice ovlivňuje ziskovost firem, protoţe firmy při stanovení cen vycházejí z aktuálních hodnot měnových kurzů a špatný předpoklad vývoje měn můţe znamenat zvýšení nákladu na celkovou ziskovost za sjednaný obchod.

63

Česká koruna v roce 2009 prošla dvěma obdobími. V prvním období byla koruna vystavena silnému prodejnímu tlaku, kde její nejslabší hodnota dosáhla 29,50 CZK/EUR. Ve druhém období koruna posílila a dosáhla hodnot 25,50 CZK/EUR. V roce 2010 uţ takový výkyv nepřišel a i kdyţ nepřišel ,byly problémy v eurozoně s některými státy, které měly problémy s veřejným rozpočtem a to především s Řeckem. Po volbách do Parlamentu České republiky investoři reagovali pozitivně na prognózu vlády řešit problémy s veřejným rozpočtem. Kurz se na konci roku 2010 pohyboval na hranici 24,50 CZK/EUR. Vývoj a prognóza měnového kurzu je znázorněna na grafu č.15.

Graf č.15: Prognóza měnového kurzu CZK/EUR a CZK/USD Zdroj: www.cnb.cz

Česká národní banka předpokládá, ţe v nadcházejícím období bude česká koruna stále posilovat a to jak k euru, tak i k dolaru. Následující vývoj můţe znamenat pro hodně firem negativní dopad do celkového zisku firmy. Exportéři a importéři nejsou schopni přesně stanovit své budoucí finanční toky v korunovém vyjádření., coţ můţe negativně ovlivnit celkové finanční řízení firmy. Na trhu v dnešní době existuje mnoho nástrojů, které mohou měnové riziko minimalizovat. Jedním z nástrojů je takzvaný přirozený hedging45, kdy exportéři mají vedle pohledávek v cizí měně, také i určité závazky v této měně. Měnovému riziku pak je následně vystavena hodnota čistých pohledávek v cizí měně. Jelikoţ minimalizovat tímto způsobem měnové riziko je velmi obtíţně, protoţe málokdy se budou

45

Definice hedgingu < http://www.xtb.cz/vzdelani/hedging/co_je_to_hedging/> 1.4.2011

64

závazky a pohledávky rovnat v cizí měně. Pro tento případ je moţné se proti měnovému riziku chránit na termínovaném trhu prostřednictvím finančních zprostředkovatelů. Jedná se o termínovaný kontrakt, kdy na základě sjednaných podmínek dnes je obchod vypořádán v budoucnu. K dnešnímu dni se stanoví měna, částka a datum kontraktu. Měna je dána budoucím měnovým kurzem ,na kterém se dohodnou obě strany.

4.2

Prognóza vývoje firemních úvěrů

Vývoj firemních úvěrů bude úzce souviset s celosvětovou ekonomikou a s moţností další finanční krize. Jestli dojde k návratu recese, banky zpřísní kritéria, které zapříčiní celkový pokles firemních úvěrů. V následujícím roku by mělo dojít ke stagnaci v počtu poskytnutých úvěrů, maximálně nepatrnému růstu, ale vše se odvíjí od toho ,jak se uklidní celkový trh po poslední ekonomické krizi. Česká ekonomika by měla pomalu oţívat a tím i poptávka po firemních úvěrech. Banky pro rok 2011 počítají s největším nárůstem poskytnutých investičních firemních úvěrů. Na následujícím grafu č.16 je vidět moţný scénář vývoje tempa růstu úvěrů nefinančním podnikům.

Graf č.16 Meziroční budoucí tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům Zdroj: www.cnb.cz

65

Analýzu budoucího vývoje firemních úvěrů lze postavit i na datech z minulých let. Analýzou dat v době růstu, stagnace a poklesu v minulosti se můţe odhadnout vývoj úvěrového trhu v následujích letech.

Podle základního scénáře ČNB meziroční růst úvěrů by se měl

pohybovat v roce 2011 kolem hranice 10%. Pokud dojde k návratu recese ČNB odhaduje v roce 2011 meziroční tempo růstu mezi -5% aţ 5%. V případě nejhoršího moţné scénáře ČNB odhaduje meziroční tempo růstu na -15 %. Následující tabulka č.20 ukazuje podrobná data za sektorové členění pohledávek za rok 2007,2008 a 2009.

Tabulka č.20: Sektorové členění pohledávek v České republice Zdroj: www.cnb.cz

Na základě těchto dat se podle základního scénaře budou v následujích letech dostávat čísla do hodnot před krizí. V době finanční krize rostly úvěry jen v segmentu obyvatelstvo. Budoucí vývoj firemních úvěrů bude úzce souviset v jaké výši budou firmy budou schopny invetsovat do svého rozvoje na trhu. V následujích letech by se měl zvýšit objem poskytnutých krátkodobých úvěrů, kdy firmy budou více investovat do svých zásob. Kladný vývoj České ekonomiky by měl zapříčnit i vyšší produkci a ziskovost.

66

Závěr Cílem práce byla analýza bankovního trhu v oblasti firemních úvěrů a zhodnocení úvěrových podmínek v České republice. Tento cíl byl splněn, kdy čtenář na základě zkoumání a analýz v diplomové práci je seznámen s firemním úvěrovým trhem v ČR. Kaţdá banka má v dnešní době širokou škálu firemních produktů a porozumět celé nabídce je velice obtíţné Práce seznamuje čtenáře se základní charakteristikou úvěru a bankovním sektorem v ČR. Čtenář by měl porozumět celému úvěrovému procesu, který je podrobně popsán a vysvětlen v diplomové práci. Většina firemních klientů se domnívá, ţe uvěrový proces je podobný, jako u ţádostí fyzických osob nepodnikajících, ale firemní klienti jsou více zkoumáni a vyhodnocení trvá o něco déle neţ u FON. Vyhodnocení veškerých rizik související s poskytnutím firemních úvěrů jsou velice obtíţná a zdlouhavá. Zájemce o firemní úvěr musí být seznámen od firemního bankéře se všemi úvěrovými podmínkami a s dobou moţného načerpání úvěru. Diplomová práce doporučuje na základě svého vlastního průzkumu banku, které by měl potencionální zájemce o úvěr dát přednost a na jaké informace by se měl zaměřit. Vyhodnocení práce bylo provedeno na základě poskytnutých dat ze zkoumaných bank a klientovi dává informace potřebné k porozumění celého firemního bankovního trhu.

67

Seznam použité literatury 1. BĚHOUNEK, P. Úvěry a půjčky, Nakladatelství Sagit, 1.vyd. 2000. ISBN: 80-7208-155-1 2. BUDINSKÝ, V., et al. Banky a finanční organizace v České republice. 1. vyd. Praha: Public History, 1993. ISBN: 80-901 432-5-3 3. KISLINGEROVÁ, E., Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání, Prah, C.H.Beck 2001, ISBN: 80-7179-529-1 4. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 2006. ISBN: 80-7265-099-8. 5. MAREK, P. A KOLEKTIV, Studijní průvodce financemi podniku, Ekopress, s.r.o. 2006, ISBN: 978-8086929-49-1 6. NĚMEC, Ondřej., Bankovní trh ČR v oblasti úvěrových produktů. Bakalářská práce BIVS 2008 7. PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2001. ISBN: 807265-037-8 8. POLOUČEK, S. Bankovnictví, Praha : C.H.Beck, 2006. ISBN: 80-7179-462-7 9. REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN: 80-7261-132-1 10. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk 2007. ISBN: 978-80-7265-107-8 11. SRPOVÁ, ŘEHOŘ A KOLEKTIV, Základy podnikání, Grada Publishing, a.s., 2010, ISBN: 978-80247-3339-5 12. STAŇKOVÁ, A., Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1.vydání. Praha: C.H.Beck 2007, ISBN: 978807179-926-9 13. VALACH, J. A KOLEKTIV, Finanční řízení podniku, 2. vyd. Ekopress, s.r.o., 2001, ISBN: 80-8611921-1

68

Seznam tabulek Tabulka č.1: Struktura bankovního sektoru 1970 – 1989………………………….…….………..………..22 Tabulka č.2: Trţní podíly na trhu u firemních klientů MSE……….……..…….…………….…………… 27 Tabulka č.3: Úrokové sazby ČNB 1993 – 2010……………………...…..……….……….….....................29 Tabulka č.4 Reakce firem na krizi …………………………………………………...……………...…......33 Tabulka č.5: Porovnání podílu na trhu ČEB za rok 2008 a 2009…………………….…………....…….....37 Tabulka č.6: Náhled na úvěrový proces a jednotlivé role útvarů……………………………………….….39 Tabulka č.7: Výkaz Cash Flow…………………………………………………………….………..……...45 Tabulka č.8 : Analýza pohledávek za klienty podle typu úvěrů v roce 2008 a 2009………..……….….…48 Tabulka č.9: Analýza pohledávek za klienty podle sektorů v roce 2008 a 2009……………....………...…49 Tabulka č.10: Analýza úvěrů poskytnutých klientům podle sektoru za rok 2008 a 2009………………….49 Tabulka č.11: Porovnání invetsičních úvěrů – charakteristika a podmínky poskytnutí ůvěrů……..….…...51 Tabulka č.12: Porovnání investičních úvěrů – maximální výše úvěru, doba splatnosti, splácení,čerpání, zajištění……………………………………………………………………………………………………...52 Tabulka č.13: Porovnání kontokorentních úvěrů - charakteristika a podmínky poskytnutí ůvěrů….……...53 Tabulka č.14: Porovnání kontokorentních úvěrů - maximální výše úvěru, doba splatnosti,splácení, čerpání, zajištění a úrokových sazby…………………………………………………………………….…..54 Tabulka č.15:Poplatky v České spořitelně………………………………………………………………......55 Tabulka č.16: Poplatky GE Money Bank……………………………………………………………...…….56 Tabulka č.17: Poplatky Unicredit Bank……………………………………………………………………...57 Tabulka č.18: Porovnání poplatků za celkový úvěrový proces u jednotlivých bank….………………..…...58 Tabulka č.19 : Prognóza budoucích klíčových dat v České republice………………….…………………...60 Tabulka č.20: Sektorové členění pohledávek v České republice……………………………………………66

69

Seznam grafů Graf č.1: Transformační náklady v jednotlivých letech 1991 – 2004………..…………………..…….……23 Graf č.2: Počet bank od 1.1.1990 do 30.6.2008……………………………………………………..….…...24 Graf č.3: Podíl segmentů na bankovích obchodech v roce 2008…………….…………………….…...…....25 Graf č.4: Podíl segmentů na bankovích obchodech v roce 2009.....................................................................26 Grafč.5: Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům …………….……………….……………....31 Graf č.6: Podíl s více neţ 90 dní po splatnosti na celkových uvěrech danému sektoru v %....……..……..…32 Graf č.7: Zhoršená insolvence podniků …………………………………………………….………….…….33 Graf č.8: Růst úvěrů nefinančním podnikům………………………………………………….……………...34 Graf č.9: Objem poskytnutých úvěrů v segmentu corporate v roce 2009.………………………..……….…35 Graf č.10: Růst úvěrů nefinančním podnikům ……………………………….……………………...………36 Graf č.11: Portfolio podnikatelských úvěrů v České spořitelně ……………………………….…….………47 Graf č.12: Prognóza růstu HDP zveřejněná 3.2.2011………………………………………………..….……61 Graf č.13: Růst HDP – porovnání základního scénáře a alternativ………………………………....……..…62 Graf č.14: 3M PRIBOR – porovnání zákaldního scénáře a alternativ………………………………..…...…63 Graf č.15: Prognóza měnového kurzu CZK/EUR a CZK/USD………………………………………….…..64 Graf č.16 Meziroční budoucí tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům…….………………………..…...65

70

Seznam obrázků Obrázek č.1: Kankulátor bonity klienta…………………………………….…………………..…………..41 Obrázek č. 2: Struktura rozvahy ve zjednodušené podobě (aktiva = pasiva)………………..……………..42

71

Seznam příloh, zákony, webové stránky a odkazy Seznam příloh: Příloha č.1: Ţádost o firemní úvěr u FOP Příloha č.2: Smlouva o poskytnutí investičního úvěru Příloha č.3: Směnka Příloha č.4: Smlouva o budoucím vyplnění směnky Příloha č.5: Leták Unicredit Bank - úvěry Zákony: Zákon č.21/1992 Sb., o bankách Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Změna švýcarské ustavy: Článek 126 – Rozpočet: (1)Federace udrţuje své výdaje a příjmy dlouhodobě v rovnováze. (2)Maximální odhadovaný objem celkových rozpočtových výdajů závisí na odhadovaných příjmech při uváţení hospodářské situace. (3)V případě mimořádné finanční nouze můţe být maximální objem rozpočtových výdajů podle paragrafu (2) zvýšen. O takovémto zvýšení rozhodne federální parlament na základě většiny hlasů v obou komorách parlamentu bez ohledu na počet přítomných poslanců. (4)Pokud výdaje státního rozpočtu překročí rozsah stanovený podle paragrafů (2) a (3), nadměrné výdaje musí být kompenzovány během následujících let. (5)Detaily jsou stanoveny zákonem. Webové stránky: http:// www.csas.cz http://www.gemoney.cz http://www.unicreditbank.cz http://www.penize.cz http://www.mesec.cz http://www.finance.cz http://www.mmr.cz http://www.mfcr.cz

72

Odkazy: 1. Zákon o bankách: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/ 2. Obchodní zákoník: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 3. Zákon o dluhopisech: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1039.htmlv 4. Definice slova inherentní: http://cs.wikipedia.org/wiki/Inherentn%C3%AD 5. Řízení rizik a kapitálové poţadavky ve finančních sektorech: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_0303 27a.html 6. Vysvětlení derivátových obchodů: http://www.sfinance.cz/kapitalovetrhy/informace/komodity/derivaty/ 7. Chrakteristika sedliny: http://finance.idnes.cz/_slovnik.asp?keyword=Princip%20sedliny 8. Úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na mezibankovním trhu: http://business.center.cz/business/pojmy/p977-LIBOR.aspx 9. Charakteristika směnek: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/smenky-opu/1000818/49068/#b4 10. Charakteristika způsobu splácení úvěrů: http://www.ceed.cz/bankovnictvi/745zpusoby_splaceni_uveru.htm 11. Vývoj úrokových sazeb: http://business.center.cz/business/finance/banky/urokove_sazby_CNB_PMR.aspx 12. Informace o ČEB v době krize: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceska-exportnibanka/ceb-nejvetsi-rozmach-hospodarska-krize/1000560/59375/ 13. Databáze neplatných dokladů: http://aplikace.mvcr.cz/neplatne-doklady/default.aspx 14. Článek 126 – Rozpočet: http://www.admin.ch/ch/e/rs/101/a126.html 15. Informace o prognóze dle ČBA: http://www.czech-ba.cz/o-cba 16. Definice hedgingu: http://www.xtb.cz/vzdelani/hedging/co_je_to_hedging/

73

Příloha č.1

74

75

76

77

78

Příloha č.2:

79

80

81

82

83

84

Příloha č.3:

85

Příloha č.4:

86

87

88

89

Příloha č.5.:

90