Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Podnikání a právo Katedra finančního práva a národního hospodářství
Bakalářská práce Bankovní regulace a dohled v ČR Ing. Lukáš Řehůřek 2010
1
Čestné prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Bankovní regulace a dohled v ČR zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“ V Brně dne 5. dubna 2010
_________________ Ing. Lukáš Řehůřek
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Evě Tomáškové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
3
OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………………………. 5 1 REGULACE A DOHLED BANKOVNÍHO SYSTÉMU ................................................ 7 1.1 DŮVODY BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU .............................................................................7 1.2 OBLASTI FINANČNÍ REGULACE A DOHLEDU ................................................................................8 1.3 ZÁKLADNÍ CÍLE BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU .................................................................10 1.4 REGULÁTOR A JEHO NEZÁVISLOST ............................................................................................10
2 SOUČÁSTI SYSTÉMU REGULACE A DOHLEDU BANK ..................................... 12 2.1 PODMÍNKY VSTUPU DO ODVĚTVÍ...............................................................................................12 2.2 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI BANK ...................................................................................................12 2.3 POVINNÉ POJIŠTĚNÍ VKLADŮ .....................................................................................................14 2.4 ÚVĚRY VĚŘITELE POSLEDNÍ INSTANCE .....................................................................................14 2.5 ZPŮSOBY DOHLEDU BANK .........................................................................................................15
3 BANKOVNÍ REGULACE A DOHLED V ČR .............................................................. 16 3.1 PRŮBĚH INTEGRACE REGULACE A DOHLEDU V ČESKÉ REPUBLICE ...........................................16 3.2 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) ...............................................................................................17 3.3 VLIV PŘISTOUPENÍ ČR K EVROPSKÉ UNII NA OBLAST BANKOVNÍHO DOHLEDU........................22
4 BANKOVNÍ REGULACE A DOHLED V USA ............................................................ 24 4.1 PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU V USA ...............................................25 4.2 STRUKTURA FEDERÁLNÍHO REZERVNÍHO SYSTÉMU .................................................................26 4.3 KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ .......................................................................................................26 4.4 REGULACE A DOHLED BANKOVNÍHO SEKTORU V USA A SOUČASNÁ BANKOVNÍ KRIZE ...........27 4.5 POROVNÁNÍ BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU V ČR A V USA...............................................29
5 DOPORUČENÍ VEDOUCÍ KE ZLEPŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU ...................... 30 5.1 PREDIKCE VÝVOJE BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU V ČR ....................................................30 5.2 PREDIKCE VÝVOJE BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU VE SVĚTĚ .............................................31
ZÁVĚR.................................................................................................................................. 33 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................ 35 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................ 37 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 37 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................... 37
4
ÚVOD Tématem bakalářské práce je „Bankovní regulace a dohled v ČR“. V souvislosti se současnou hospodářskou krizí povaţuji toto téma za vysoce aktuální. Jako jeden z důvodů současné krize je velice často uváděn nedostatečný dohled a nedostatečná regulace trhů, a to zejména trhů finančních a kapitálových. Po celém světě se vedou politické diskuse o úpravě regulace finančních a kapitálových trhů, aby se maximálně eliminovaly faktory způsobující krize. Bankovnictví je odvětvím, jeţ podléhá regulaci i v liberálních ekonomikách. Je to dáno důrazem, který je kladen na stabilitu bankovního sektoru. Je důleţité najít správnou míru regulace, která je ještě prospěšná. Nadměrná míra regulace by totiţ mohla bránit konkurenčnímu prostředí v bankovnictví. Pro rozhodování občanů, zda svěřit či nesvěřit své úspory bance, hraje největší roli důvěra v celý bankovní systém. Zde sehrávají významnou roli orgány bankovního dohledu. Při jejich selhání, nebo při špatně nastavených regulačních principech, dochází neodvratně ke krachům bank. Tyto krachy jsou jednak následně spojeny s odškodňováním klientů, ale především dochází k narušení tolik potřebné důvěry, kterou je posléze velmi těţké získat zpět. Hlavním cílem bakalářské práce je vymezit právní úpravu bankovní regulace a dohledu v České republice a porovnat ji s právní úpravou v USA. Na základě tohoto porovnání budou předloţeny návrhy, jak zlepšit bankovní regulaci a dohled v ČR. K dosaţení cíle je pouţito několik metod. Pomocí deskripce jsou definovány základní pojmy, které souvisejí s problematikou bankovní regulace a dohledu a charakterizovány součásti systému bankovní regulace a dohledu. Analýza je vyuţita při charakteristice bankovní regulace a dohledu v ČR a v USA. Komparace je pouţita při porovnání obou systémů. Na základě tohoto porovnání jsou indukcí formulovány obecné závěry a doporučení pro moţná zlepšení v bankovní regulaci a dohledu v ČR. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola je věnována úvodu o regulaci a dohledu bankovního systému. Jsou zde definovány pojmy „bankovní regulace“ a „dohled“ a uvedeny argumenty pro a proti regulaci bank. Dále se kapitola zaměřuje na důvody existence a cíle bankovního dohledu a na popis oblastí finanční regulace a dohledu, jedná se např. o asymetrii informací, či zneuţití dominantního postavení na trhu. Druhá kapitola má za cíl charakterizovat součásti systému bankovní regulace a dohledu. Popisuje proces regulace a dohledu bank a jeho jednotlivé pilíře, mezi které patří
5
podmínky vstupu do bankovnictví a základní povinnosti bank, jako je např. přiměřenost kapitálu, přiměřenost likvidity a poskytování informací. Kapitola se dále zabývá povinným pojištěním vkladů fyzických osob a způsoby dohledu bank, tj. dohledem na místě a dohledem na dálku. Třetí kapitola se zabývá problematikou bankovní regulace a dohledu v ČR včetně závazků plynoucích z členství České republiky v EU. V kapitole jsou charakterizovány činnosti České národní banky při vykonávání bankovní regulace a dohledu. Ve čtvrté kapitole je popsána úprava bankovní regulace a dohledu v USA, následně je tato právní úprava porovnána s úpravou v ČR. Oba systémy se v mnohém odlišují. Bankovní regulace a dohled v USA má dlouhodobou tradici. Přesto dochází v současné době v USA ke krachu desítek bank. V kapitole jsou analyzovány příčiny této skutečnosti. V závěrečné kapitole jsou navrţena moţná zlepšení v bankovní regulaci a dohledu v ČR, dále je v této kapitole predikován budoucí vývoj bankovní regulace a dohledu v ČR a ve světě.
6
1 Regulace a dohled bankovního systému „Regulaci bank chápeme jako stanovení a realizaci určitých podmínek a rozsahu činnosti bank v ekonomice. Regulaci existence a činnosti bankovních institucí provádějí centrální banky nebo společně s institucemi k tomu pověřenými podle specifických podmínek v různých zemích. Dohledem rozumíme kontrolu bank při dodržování pravidel jejich činnosti se stanovením postihů a sankcí v případě jejich nedodržování. Dohled nad bankovním sektorem vykonávají nejenom centrální banky a další pověřené instituce, ale i externí auditorské firmy a orgány interního auditu bank. Externí auditorské firmy ověřují zejména účetní systémy bank a ošetření bankovních rizik. Úzce spolupracují s institucemi bankovního dohledu a sdělují jim skutečnosti negativně ovlivňující bankovní systém.“1 Společně s měnovou politikou je regulace a dohled bankovního systému označována za nejdůleţitější činnost centrálních bank v trţních ekonomikách. Obě činnosti spolu úzce souvisejí – regulaci mnoţství peněz v ekonomice nelze provádět bez regulace bank. Jejich regulace pak vyţaduje následný dohled.2 Na bankovní regulaci a dohled nejsou shodné názory. Zastánci vyšší míry regulace a dohledu zdůrazňují nutnost ochrany účastníků finančních trhů z důvodu nedokonalosti trhů a vysoké asymetrie informací. Odpůrci bankovní regulace a dohledu argumentují tím, ţe z důvodu nejistoty ohledně budoucích pravidel dochází k růstu nestability na finančních trzích, protoţe subjekty neví, zda nedojde ke změně existujících pravidel. Odpůrci bankovní regulace a dohledu poukazují také na jejich vysoké náklady.3 Regulace a dohled bank jsou spojeny v zásadě pouze s trţními ekonomikami. V centrálně plánovaných ekonomikách byly banky direktivně řízeny, v ţádném případě nevystupovaly v roli podnikatelských subjektů. Regulace a dohled bank tedy neměly v centrálně plánovaných ekonomikách ţádné opodstatnění.4
1.1 Důvody bankovní regulace a dohledu Důvodem, proč je bankovnictví tak přísně regulovanou oblastí, je specifičnost těchto institucí. Specifičnost bank spočívá v tom, ţe emitují bezhotovostní peníze.
1
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno : Masarykova univerzita, 2008. s. 22. 2 REVENDA Z. Centrální bankovnictví, 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. s. 119. 3 PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno : Masarykova univerzita, 2008, s. 99. 4 REVENDA Z. Centrální bankovnictví, 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. s. 459.
7
Mnoţství peněz v oběhu je z hlediska stability celého ekonomického systému velmi důleţitou veličinou, a proto by mělo podléhat kontrole. Další závaţnou skutečností odlišující předmět činnosti bank od ostatních subjektů je rozhodující podíl cizích finančních zdrojů, které banky vyuţívají ke svému podnikání. Banky pouţívají ke své činnosti převáţně zdroje, které jim svěřili klienti. Případné ztráty bank by se nejvíce dotkly právě těchto klientů, tím by mohlo dojít k narušení důvěry v bankovnictví a k ohroţení celého ekonomického systému. S vyuţíváním cizích vkladů úzce souvisí problematika moţného úpadku banky. Úpadek banky má pro ekonomiku země mnohem horší důsledky neţ úpadek nebankovní instituce, neboť můţe vyvolat systémovou krizi celého bankovního systému. Bankovní regulace a dohled se snaţí tyto důsledky zmírnit.5 V období let 1993 – 2003 docházelo k častým krachům bank v ČR. Celkově bylo během tohoto období odebráno 26 bankovních licencí. Jednalo se např. o Kreditní a průmyslovou banku, Banku Bohemia, Banku Haná, AB Banku, Českou banku, COOP banku, Agrobanku Praha a Union banku. Příčiny krachů bank spočívaly především v nekvalitních úvěrech a ztrátách z investic do cenných papírů. Nejvíce zkrachovalých bank bylo zaloţeno v roce 1991 a v letech 1990 a 1993. Většinou se jednalo o malé banky, které nebyly schopny plnit poţadavky obezřetného podnikání, které se s postupným vývojem regulace a dohledu zpřísňovaly.6 Domnívám se, ţe dalším významným důvodem tehdejší bankovní krize byla skutečnost, ţe systém bankovní regulace a dohledu v první polovině 90. let 20. století nebyl optimálně nastaven vzhledem k nově získávaným zkušenostem při přechodu z centrálně řízeného systému. Jsem přesvědčen o tom, ţe kdyby tehdejší podmínky pro získání bankovní licence byly přísné jako dnes, naprostá většina zkrachovalých bank by bankovní licenci vůbec nezískala. Tím by se ušetřily nemalé prostředky na sanaci bankovního sektoru.
1.2 Oblasti finanční regulace a dohledu Efektivnost trţní regulace je sniţována tzv. trţními selháními, která jsou také důvodem pro administrativní regulaci. V oblasti zprostředkování finančních sluţeb můţeme pozorovat trţní selhání ve čtyřech základních podobách. Jde o asymetrii informací, zneuţití trhů, zneuţití dominantního postavení a systémové riziko. 5 6
ŠEVČÍK, A. Bankovnictví I - distanční studijní opora. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. s. 82. MALÉŘOVÁ, B. Regulace bankovního sektoru České republiky. 2008. Bakalářská práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Katedra Národohospodářská. s. 60.
8
Asymetrie informací nastává v situaci, kdy subjekty bankovního trhu mají rozdílné informace o podmínkách kontraktu, který uzavírají, nebo kdyţ určité skupiny účastníků trhu mají rozdílný objem či kvalitu informací o podmínkách trhu. Dominantní postavení nastává v situaci, kdy bankovní subjekt na straně trţní nabídky či poptávky má takové postavení, které mu umoţňuje omezovat hospodářskou soutěţ, a to proto, ţe se můţe do jisté míry chovat nezávisle vůči ostatním konkurentům či bankovním klientům. Zneuţití trhů souvisí s vyuţitím neveřejných informací při obchodování s cennými papíry na finančních trzích. Investoři vyuţívající tyto neveřejné informace získávají výnosy z obchodování na úkor ostatních účastníků trhu. Systémové riziko vzniká v situaci, kdy se neschopnost jedné banky dostát svým splatným závazkům přenáší na další banky v systému. Obvykle k tomu dochází nadměrným vybíráním vkladů. Rozsah selhání ohroţuje stabilitu bankovního sektoru a můţe způsobit krizi v ekonomickém systému.7 V tabulce č. 1 jsou uvedeny jednotlivé typy trţního selhání a oblasti, které spadají do finanční regulace a dohledu. Tabulka č. 1 : Typy trţního selhání a základní obory finanční regulace a dohledu Typ trţního selhání
Obor finanční regulace a dohledu
Asymetrie informací
Regulace obezřetného podnikání (zaměřená na finanční zdraví, likviditu a solventnost finančních institucí) a dohled nad finančními institucemi.
Zneuţití trhů
V zájmu ochrany klientů finančních institucí je prováděn dohled nad organizovaným kapitálovým trhem a nad trhy přepáţkovými (i jejich příslušná regulace) se zaměřením na zneuţití trhů.
Systémové riziko
Monitorování a analýza stability finančního systému jako celku je zaměřena na sníţení pravděpodobnosti materializace systémového rizika.
Zneuţití dominantního Regulace konkurenčního prostředí a dohled nad ním se zaměřuje postavení na trhu na potírání praktik, které zneuţívají dominantního postavení na trhu. Pramen: PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 29.
7
KAŠPAROVSKÁ, V. a kol.: Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. s. 37 - 38.
9
Domnívám se, ţe bankovní regulace a dohled v ČR se nejvíce zaměřují na regulaci obezřetného podnikání a dohled nad finančními institucemi. Velice důleţitou oblastí je dohled nad kapitálovým trhem, především kontrola tzv. insider tradingu.8 V současné době pravděpodobně nehrozí krach bank v ČR, systémové riziko je tedy podle mého názoru nízké. Ţádná banka sice nemá na českém trhu dominantní postavení9, avšak povaţuji za velký problém, ţe největší banky na českém trhu shodně nabízejí zejména spoření za velice nevýhodných podmínek, úroky se blíţí téměř nule, navíc si banky účtují vysoké bankovní poplatky. Tyto podmínky jsou jen malou motivací pro klienty. Bankovní regulace a dohled v USA se podle mého názoru v současnosti nejvíce zaměřuje na stabilitu bankovního systému, tj. na regulaci systémového rizika.
1.3 Základní cíle bankovní regulace a dohledu Systém regulace a dohledu bank je součástí makroekonomické politiky při prosazování základních cílů ekonomického vývoje. Rozhodujícími sloţkami této politiky jsou fiskální a měnová politika, které musejí zabezpečovat především makroekonomickou rovnováhu a stabilitu a efektivnost, bezpečnost a důvěryhodnost finančního systému. Úloha bankovního dohledu spočívá v nastavení pravidel, která omezují nadměrná rizika bank, dále pak v systematické kontrole jejich dodrţování. Veřejnost musí být jasně a srozumitelným způsobem informována o finanční situaci a zdraví jednotlivých bank a bankovního sektoru. Na druhou stranu můţe informace o špatném hospodaření banky vyvolat u veřejnosti tzv. „run na banku“10. Masivní výběr vkladů věřiteli můţe mít významný vliv na bankrot banky.
1.4 Regulátor a jeho nezávislost Pro efektivní fungování bankovního dohledu je ţádoucí, aby byl bankovní dohled nezávislý na politických a vládních rozhodnutích. Mnohá rozhodnutí učiněná bankovním dohledem s sebou přináší nepopulární opatření, jako je například odnětí bankovní licence a zavedení nucené správy. Tyto kroky mohou způsobit finanční ztráty akcionářům a
8
Jedná se o ilegální praktiky, spojené s nákupem či prodejem finančních instrumentů na základě veřejně nedostupných informací. V souvislosti se zneuţitím neveřejných informací při obchodování s akciemi ČEZ byl obţalován obchodní ředitel ČEZu Alan Svoboda, spáchání trestného činu mu však nebylo prokázáno. 9 Definice dominantního postavení je uvedena v § 10 Zákona č. 313/2009 Sb., ochraně hospodářské soutěţe, dle kterého dominantní postavení na relevantním trhu zaujímá soutěţitel nebo společně více soutěţitelů (tzv. společná dominance), kterým jejich trţní síla umoţňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěţitelích nebo spotřebitelích. Má se za to, ţe dominantní postavení nezaujímá soutěţitel nebo soutěţitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší neţ 40% trţní podíl. 10 Run na banku je hromadné vybírání vkladů věřiteli, kteří se obávají budoucí insolvence banky.
10
vkladatelům, a proto je nezbytné, aby rozhodnutí bankovního dohledu nemohla být revokována vládou či jinou institucí.11 Co se týče ČNB, je její nezávislost právně zakotvena v Zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Podrobně se nezávislosti ČNB věnuji v oddíle 3.2.1. V současné době je na bankovní regulaci a dohled koncentrována pozornost politiků celého světa. Lze očekávat, ţe výsledkem politických jednáních bude, ţe se bankovní a regulace a dohled zpřísní. Se zpřísněním regulačních opatření souhlasím. Domnívám se však, ţe v budoucnosti bude také docházet k finančním krizím, i kdyţ budou zavedena přísnější regulační opatření. Lze tak soudit na základě historického vývoje, ze kterého je zřejmé, ţe se krize opakují v určitých intervalech.
11
POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 458.
11
2 Součásti systému regulace a dohledu bank Systém regulace a dohledu bank se skládá ze čtyř základních součástí (viz Obrázek č. 1). Jedná se o podmínky vstupu do bankovnictví, základní povinnosti bank, povinné pojištění vkladů v bankách a úvěry věřitele poslední instance. Jednotlivé části jsou podrobněji rozebrány v následujícím textu.
Obrázek č. 1: Základní součásti systému regulace a dohledu bank
Pramen: REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 1999. s. 122.
2.1 Podmínky vstupu do bankovnictví Kaţdý subjekt, který má zájem podnikat jako banka, musí nejdříve splnit základní vstupní podmínky. Na rozdíl od jiných sfér podnikatelských aktivit, kde k zahájení podnikání stačí splnit jen základní a obvykle mírné podmínky, např. ohlásit ţivnost na místně příslušném ţivnostenském úřadě, podléhá zahájení podnikatelské činnosti v bankovní sféře mnohem tvrdším podmínkám. Mezi tyto vstupní podmínky obecně patří např. minimální výše vstupního kapitálu, stanovení moţných právních forem vlastnictví, minimální počet zakladatelů a adekvátní kontrolní a účetní systém v bance.12
2.2 Základní povinnosti bank Banka při výkonu své činnosti musí dodrţovat povinnosti, které jsou uvedeny v oddílech 2.2.1 – 2.2.5. Při jejich dočasném neplnění banka obvykle vykonává své činnosti omezeně, v případě dlouhodobého nedodrţení svých závazků jí můţe být odebrána bankovní licence a tím ukončena její činnost.
12
REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. s. 364.
12
2.2.1 Přiměřenost kapitálu Přiměřenosti kapitálu je věnována mimořádná pozornost při stanovení bankovních pravidel po celém světě. Jedná se o ukazatel definovaný jako poměr kapitálu banky a jejích rizikových aktivit. Čím je ukazatel kapitálové přiměřenosti banky vyšší, tím bezpečnější je uloţení individuálních vkladů u tohoto ústavu.
2.2.2 Přiměřenost likvidity Přiměřenost likvidity je charakterizována jako schopnost banky dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Podstatou likvidity je vztah mezi strukturou aktiv a pasiv z pohledu doby jejich splatnosti.13
2.2.3 Úvěrová angaţovanost Podstata úvěrové angaţovanosti spočívá v pravidlech, která upravují maximálně přípustné výše bankovních pohledávek a mimobilančních poloţek v poměru ke kapitálu banky. Cílem tohoto pravidla je optimalizace rozloţení úvěrových a ostatních aktivit ve vztahu k jednomu dluţníkovi nebo ekonomicky spjatých dluţníků.
2.2.4 Poskytování informací Povinnost banky poskytovat poţadované informace orgánům bankovního dohledu je základním předpokladem pro vykonávání dohledu nad bankami. Tato pravidla souvisí s problematikou asymetrie informací. Banky obvykle předkládají: - přehled bilančních a mimobilančních poloţek, - konsolidovanou bilanci, - výkaz zisků a ztrát, - roční výroční zprávu včetně auditorské zprávy 14
2.2.5 Ochrana před nelegálními praktikami v bankovním sektoru Systém regulace a dohledu bank musí rovněţ vytvářet účinné bariéry před nelegálními praktikami v bankovní sféře. Tyto praktiky mohou ohrozit zdraví, bezpečnost a důvěryhodnost celého bankovního systému v zemi. Mezi hlavní druhy nelegálních praktik patří zejména praní špinavých peněz a obchodování s důvěrnými informacemi.15 Praní špinavých peněz se týká obchodu s drogami, ilegálních obchodů se zbraněmi, únosů, krádeţí aut, uměleckých děl a dalších trestných aktivit mezinárodně 13
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno : Masarykova univerzita, 2008, s. 35 - 36. 14 PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 23. 15 REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 1999. s. 496-497.
13
organizovaného zločinu. Následně musí zločinci řešit problém, jak smazat stopy, které vedou k původu takto „vydělaných“ peněz a problém, jak špinavé peníze „vyprat“. Zločinci pouţívají celou řadu důmyslných technik. Regulátoři finančního trhu musí v zájmu řádného fungování tohoto trhu reagovat a úzce spolupracovat se specializovanými sloţkami policie a dosáhnout i podstatných zásahů do legislativy. Jedním z důsledků takového úsilí o zabránění praní špinavých peněz bylo zrušení anonymních vkladních kníţek.16 Povaţuji za správné, ţe se zavádějí legislativní opatření, jejichţ úkolem je potírat existenci bezejmenných peněz. Nemyslím si, ţe by si mezinárodně organizovaný zločin nenašel jiný způsob, jak „vydělané“ peníze legalizovat, ale povaţuji za pozitivní, ţe se postupně omezují způsoby legalizace špinavých peněz.
2.3 Povinné pojištění vkladů v bankách Pojištění vkladů v bankách je realizováno na povinném či dobrovolném principu nebo kombinací obou principů.17 V celosvětové praxi vyspělých zemí se povinné pojištění vkladů vztahuje na vklady fyzických i právnických osob a je garantováno státem.18 Banky pravidelně platí příspěvky do garančního fondu, ze kterého se pak vyplácejí pojištěné vklady v případě krizových událostí. Povinné pojištění vkladů povaţuji za správné a potřebné. Je důleţité, aby byly ochráněny vklady občanů v bankách.
2.4 Úvěry věřitele poslední instance Věřitelem poslední instance je ve většině případů pověřena centrální banka. Cílem věřitele poslední instance je zabránit úpadku bank, které mají dočasné problémy s likviditou, ale nadále zůstávají solventní. Banky v této situaci zpravidla nemohou získat chybějící peněţní prostředky na mezibankovním trhu, proto jim nezbývá nic jiného, neţ poţádat o pomoc věřitele poslední instance.19 V této souvislosti bych chtěl uvést, ţe poskytnutí finanční pomoci problémové bance je velmi diskutabilní s ohledem na dopad na monetární politiku. Finanční pomoc problémové bance zvyšuje mnoţství peněz v oběhu, coţ můţe vést k negativním dopadům na celé hospodářství. Nesouhlasím s finanční podporou pro záchranu amerického 16 17 18 19
JEŢEK, T. Peníze a trh. Praha, 2002. s. 146. KAŠPAROVSKÁ V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha : C. H. Beck, 2006. s. 57. POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 342. PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno : Masarykova univerzita, 2005. s. 29.
14
bankovního sektoru, kterou poskytla administrativa amerického prezidenta Obamy ze státního rozpočtu. Obávám se, ţe toto opatření situaci nezlepší, navíc toto opatření zvýší zadluţení USA.
2.5 Způsoby dohledu bank Dohled bank je zaměřen především na kontrolu dodrţování základních pravidel činnosti bank. Dohled se realizuje dvěma základními způsoby: Dohled na dálku spočívá v prověřování bankovních a statistických výkazů na základě pravidelně zasílaných údajů bankami orgánům dohledu. Dohled na místě převládá u problémových bank, nicméně i u zdravých bank je v delších časových intervalech nevyhnutelný. Pomocí dohledu na místě lze získat detailní přehled o aktivitách banky. Bývá zaměřen nejen na prověření poctivosti, správnosti a úplnosti příslušných výkazů, ale také na zjišťování dalších skutečností, které statistické metody obvykle nemohou zaručit. Základním nedostatkem dohledu na místě jsou výrazně vyšší náklady ve srovnání s předchozím způsobem, které se stávají hlavním limitujícím faktorem jeho provádění.20
20
REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. vydání. Praha: Management Press, 1999. s. 123.
15
3 Bankovní regulace a dohled v ČR Regulaci a dohled nad činností bank v ČR vykonává ČNB na základě zákona č. 6/1193 Sb. o České národní bance, kde je ustanoveno v § 2, odst. 2 písm. d) „ČNB vykonává dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o účelný rozvoj a fungování bankovního systému v České republice.“21
3.1 Průběh integrace regulace a dohledu v České republice Do 90. let 20. století finanční trh u nás v podstatě neexistoval. V 90. letech 20. století vznikala v transformující se ekonomice pravidla regulace a dohledu velmi rychle a v zásadě podle principů platných ve vyspělých trţních ekonomikách. Legislativní rámec na začátku 90. let 20. století upravující působení subjektů finančního trhu měl značné mezery, stejně tak regulace a dohled nad těmito subjekty.22 Během druhé poloviny 90. let minulého století byl dotvořen odpovídající legislativní rámec, který zmíněné nedostatky zmírnil nebo zcela odstranil. Postupně u nás vznikly čtyři instituce, které byly pověřeny dozorem nad finančním trhem v České republice. Staly se jimi Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Ministerstvo financí ČR a Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami. Kaţdá instituce měla na starost dohled nad jinou částí finančního trhu: Česká národní banka prováděla a v současné době provádí: - bankovní dohled (tj. dozor nad činností bank a poboček zahraničních bank), - devizový dohled (tj. dohled nad činností jiných osob neţ bank, jedná se o tzv. devizová místa, např. směnárny). Komise pro cenné papíry vykonávala státní dozor: - nad kapitálovým trhem (tj. nad obchodníky s cennými papíry), - nad kolektivním investováním (tj. nad investičními společnostmi a investičními fondy), - nad penzijními fondy. Ministerstvo financí České republiky mělo na starosti státní dozor: - v pojišťovnictví, - nad penzijními fondy. Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami prováděl státní dozor:
21 22
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance., ve znění pozdějších předpisů PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 43.
16
- nad spořitelními a úvěrními druţstvy.23 K 1. 4. 2006 přebrala ČNB agendu tří orgánů dohledu (Komise pro cenné papíry, Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami), které tímto zanikly.24 ČNB provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. Určuje pravidla, která mají za cíl chránit stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a penzijního připojištění, kontroluje dodrţování těchto pravidel a v případě jejich nedodrţení zajišťuje postih. Převedení agendy do jedné instituce povaţuji za správný postup, podle mého názoru bylo dosaţeno synergie a úspor při výkonu dohledu. V souvislosti se vstupem ČR do EU je velice důleţité, ţe je zajištěna spolupráce ČNB s centrálními bankami ostatních členských států EU.
3.2 Česká národní banka (ČNB) 3.2.1 Nezávislost ČNB Česká národní banka je nezávislá personálně, institucionálně, funkčně a finančně. Personální nezávislost spočívá v omezení politických tlaků při jmenování a odvolávání členů bankovní rady. Sedmičlennou bankovní radu ČNB jmenuje a odvolává prezident republiky bez asistence vlády. Institucionální nezávislost spočívá v tom, ţe bankovní rada ČNB při plnění svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyţadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády či jakýchkoli jiných subjektů. Funkční nezávislost spočívá v autonomii ČNB při formulování inflačních cílů a nástrojů k jejich dosaţení. Finanční nezávislost spočívá v zákazu přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů. ČNB hospodaří podle rozpočtu schváleného bankovní radou, který je členěn tak, aby byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz.25 Povaţuji za správné, ţe ČNB je nezávislá na politice. Podle mého názoru můţe práci ČNB ovlivnit pouze prezident výběrem členů bankovní rady. Jako příklad bych uvedl, ţe
23
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 44 - 45. PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 49. 25 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Nezávislost ČNB. [citováno 12. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/nezavislost_cnb.html 24
17
prezident Klaus jmenoval v roce 2008 do bankovní rady ČNB Mojmíra Hampla, který je stejně jako prezident Klaus zastáncem zavedení eura v nejpozdějším moţném termínu.
3.2.2 Právní postavení a nejdůleţitější funkce ČNB Právní postavení České národní banky, vzhledem k jejímu výjimečnému postavení, vyplývá přímo z Ústavy ČR. Postavení ČNB upravuje článek 98: „Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“26 Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, postavení a činnost ČNB jsou upraveny zákonem č. 6/1993 Sb. o České národní bance. Podle prvního, tzv. kompetenčního paragrafu, je ČNB označena za ústřední banku České republiky a za orgán vykonávající dohled nad finančním trhem. Jde o právnickou osobu se sídlem v Praze, nezapisuje se do obchodního rejstříku. Nejvyšším řídícím orgánem centrální banky je sedmičlenná Bankovní rada České národní banky. Jde o kolektivní orgán v čele s guvernérem, který jedná za banku navenek. Guvernéra, dva viceguvernéry a další čtyři členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky na dobu šesti let. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, tj. péče o cenovou stabilitu, ČNB podporuje hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému růstu. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává bankovní dohled nad bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrními druţstvy, obchodníky s cennými papíry, pojišťovnami, zajišťovnami a penzijními fondy.27
3.2.3 Úloha ČNB v oblasti regulace a dohledu „Česká národní banka na základě pravomocí, které jí svěřují zákony České republiky, pečuje jako integrovaný orgán regulace a dohledu nad finančním trhem o stabilitu finančního systému a bezpečný a plynulý rozvoj finančního trhu České republiky.“28 K účinnému provádění regulace a dohledu je třeba, aby Česká národní banka měla k dispozici dostatek informací. Povinnost bank poskytovat informace je upravena zákonem
26 27 28
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 98. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky. [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/poslani_cnb_dohled_FT.pdf
18
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který ukládá povinnost uveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu do 30 dnů po ověření auditorem a schválení příslušným orgánem banky.29 Systém regulace a dohledu bank v ČR se skládá ze čtyř základních součástí: 1) regulace vstupu do bankovní sféry, 2) stanovení a prověřování základních pravidel činnosti bank, 3) povinné pojištění vkladů v bankách, 4) působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance. 3.2.3.1 Regulace vstupu do bankovní sféry Jde o podmínky, které musí subjekt splňovat, aby mohl získat licenci. Na jejím základě je oprávněn vstoupit do bankovního sektoru a působit jako banka. Udělování licencí bankám a pobočkám zahraničních bank patří k nejdůleţitějším funkcím bankovního dohledu. Můţe zásadním způsobem ovlivnit sloţení a kvalitu bankovního sektoru. Udělení bankovní licence spadá výlučně do pravomoci ČNB.30 Z níţe uvedené tabulky č. 2 je vidět, ţe počet bank a poboček zahraničních bank se od roku 2003 nijak významně nezměnil. Ţádná bankovní licence nebyla odebrána od roku 2003. K tomuto pozitivnímu vývoji napomáhá zvyšující se náročnost podmínek pro udělení bankovní licence. V ČR je poměrně vysoký poţadavek na základní kapitál ve výši 500 milionů Kč, coţ umoţňuje zaloţit banku jen opravdu velkým skupinám. Tabulka č. 2: Počet obchodních bank působících na finančním trhu Rok
1999
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obchodních bank
42
40
38
37
35
35
36
37
37
37
27
26
26
26
26
26
27
28
29
29
15
14
12
11
9
9
9
9
8
8
Z toho: - s rozhodující zahraniční účastí - s rozhodující českou účastí Pramen: ČNB (výroční zprávy a roční zprávy o vývoji bankovního sektoru 1999-2008)
29 30
DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde Praha, a. s., 2005. s. 190. PÁNEK, D. VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled – distanční studijní opora, Brno : Masarykova univerzita, 2008. s. 91-92.
19
3.2.3.2 Kontrolní činnost České národní banky Česká národní banka dohlíţí na činnost obchodních bank prostřednictvím příslušných úvarů bankovního dohledu. Kontrola je prováděna buď jako kontrola ,,na dálku" nebo kontrola ,,na místě". Kontrola ,,na dálku" K zajištění dohledu vyuţívá Česká národní banka koordinovaný informační systém. Opírá se o údaje, které obchodní banky povinně poskytují centrální bance prostřednictvím informačního systému. Jedná se zejména o účetní výkazy, hlášení o úvěrové angaţovanosti, o likviditě, kapitálové přiměřenosti, devizové pozici, o statistická hlášení, informace z tisku, o vývoj makroekonomických ukazatelů apod. Dohled ,,na dálku" je nezbytné doplňovat kontrolou ,,na místě". Kontrola ,,na místě" Kontrola je prováděna prostřednictvím návštěv v jednotlivých bankách. Podle rozsahu je lze dělit na: - Dílčí dohlídky, které se zaměřují jen na některou z rizikových oblastí v činnosti banky. - Komplexní dohlídky zahrnující všechny základní rizikové oblasti činnosti banky. Komplexní dohlídky vyţadují nasazení značných lidských zdrojů. Z tohoto důvodu se uskutečňují v kaţdé bance jen jednou za dva aţ tři roky. Komplexní dohlídka se zaměřuje především na řízení úvěrového rizika, řízení trţních rizik a rizik souvisejících s obchodováním na finančních trzích,vnitřní řídící kontrolní systém a interní audit a informační systémy a informační technologie.31 V níţe uvedené tabulce č. 3 je uveden počet kontrol provedených Českou národní bankou v letech 1999 - 2008. Počet kontrol „na místě“ se pohybuje mezi sedmi aţ osmnácti kontrolami za rok. Tabulka č. 3: Počet kontrol provedených Českou národní bankou Rok
1999
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet kontrol
7
11
12
10
18
10
12
6
7
9
„na místě“ Pramen: ČNB (výroční zprávy a roční zprávy o vývoji bankovního sektoru 1999-2008)
31
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 58-59.
20
V případě zjištění nedostatků v činnosti bank můţe Česká národní banka na základě § 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách: „a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených, c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky, d) zavést nucenou správu, e) uložit pokutu do 50 000 000 Kč, f) snížit základní kapitál banky za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky, g) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance zvláštní vztah, h) požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň podle § 12a, zejména pokud má banka neúčinné uspořádání, strategie, postupy nebo mechanismy a uložení opatření podle písmen a) až g) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase.“32 3.2.3.3 Povinné pojištění vkladů v bankách Legislativa upravující pojištění vkladů zaznamenala v posledních letech několik úprav. Dosud největší úprava je spojena se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy se harmonizovala česká úprava s evropskou legislativou. Vklady v českých bankách a druţstevních záloţnách byly od vstupu České republiky do Evropské unie pojištěny na 90 % do výše 25.000 EUR. Zkrachovala-li některá z bank a nemohla-li dostát svým závazkům vůči střadatelům, obdrţeli tito náhradu od Fondu pojištění vkladů. Podle novely zákona o bankách jsou vklady v bankách a druţstevních záloţnách pojištěny na 100 %, limit byl zdvojnásoben na 50.000 EUR.33 Podle mého názoru jde spíše o psychologické opatření ve vztahu ke klientům bank. Domnívám se, ţe vláda ČR nepředpokládá, ţe by aktuálně hrozil krach některé z bank, které působí na území ČR.
32 33
§ 26 Zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. ZÁMEČNÍK, P. Pojištění vkladů: Náplast na nejistotu [citováno 19. listopadu 2009]. Dostupné z: http://investujeme.cz/clanky/pojisteni-vkladu-naplast-na-nejistotu/
21
3.2.3.4 Působení ČNB v úloze věřitele poslední instance ČNB má jako jeden z krajních kroků k nápravě nedostatků v řízení banky právo zavést nucenou správu. V takovém případě nahrazuje statutární orgány banky nucený správce, který je jmenovaný ČNB. Nucená správa, která můţe být zavedena na 6 měsíců (můţe být potom prodlouţena), končí buď tím, ţe k ní pominuly důvody, nebo tím, ţe skončil termín její platnosti, nebo ţe byla bance odejmuta licence. První případ nucené správy v České republice se týkal Kreditní a průmyslové banky, a.s.34
3.3 Vliv přistoupení ČR k Evropské unii na oblast bankovního dohledu Česká národní banka se k 1. květnu 2004 stala členem Evropského systému centrálních bank, který sdruţuje Evropskou centrální banku a národní centrální banky všech členských zemí EU. Ke dni přistoupení ČR k EU (1. 5. 2004) vstoupila v účinnost rozsáhlá harmonizační novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb., která do českého právního řádu zavedla princip jednotné bankovní licence, princip domovského a hostitelského orgánu dohledu, práva a povinnosti ČNB vůči orgánům dohledu z ostatních členských zemí a Evropské komisi při výkonu bankovního dohledu na individuálním i konsolidovaném základě a taktéţ ustanovení zaměřující se na ochranu spotřebitele v podobě zavedení postupu pro vyřizování stíţností klientů.35 Princip jednotné bankovní licence vychází ze svobody poskytování sluţeb a svobody usazování, jakoţto jedněch ze základních zásad, na nichţ je EU vybudována. Obecně princip jednotné bankovní licence znamená, ţe je vydávána pouze jediná licence, která opravňuje jejího drţitele provádět licencované činnosti nejen na území domovského státu (tj. státu, který licenci vydal), ale i na území jiného členského státu bez toho, aby v tomto hostitelském státě musela být vydána licence nová. Jednotnou bankovní licenci mohou vyuţít zahraniční banky za předpokladu, ţe mají sídlo v některém z členských států EU nebo EFTA, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru - tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko.36 Budoucí vývoj funkce regulace a dohledu a s tím spojený význam ČNB po vstupu do eurozóny si představuji tak, ţe zejména tvoření pravidel regulace by mělo být 34 35 36
POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006. s. 452. Zákon č. 126/2002 Sb., změna zákona o bankách a některých dalších zákonů ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Jednotná bankovní licence v bankovním sektoru [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/do wnload/jednotna_licence.pdf
22
v kompetenci Evropské centrální banky (ECB), aby byly shodné podmínky na všech bankovních trzích eurozóny. Dohled by měla vykonávat ČNB, resp. všechny centrální banky eurozóny s tím, ţe ECB by mohla vystupovat jako konzultant pro centrální banky. V dlouhodobějším horizontu se domnívám, ţe se bude centralizovat bankovní regulace a dohled v rámci EU. Předpokládám, ţe všechny členské země EU zavedou v budoucnu euro a ţe se sjednotí legislativa v oblasti bankovní regulace a dohledu. Tím vzroste význam ECB a poklesne význam národních centrálních bank. Povaţuji tento vývoj za správný, podle mého názoru bude ECB vykonávat bankovní regulaci a dohled v rámci eurozóny účinněji neţ národní centrální banky. Národní centrální banky zůstanou podle mého názoru zachovány, budou se podílet na dohledu nad bankami na území jednotlivých členských států.
23
4 Bankovní regulace a dohled v USA V této kapitole popisuji systém bankovní regulace a dohledu v USA a porovnávám jej s bankovní regulací a dohledem v ČR. Spojené státy americké (dále jen USA) a ČR prošly odlišným historickým vývojem, mají různý politický systém, odlišný systém bankovní regulace a dohledu. Bankovnictví v USA se často potýkalo s krizovými situacemi. Velmi dramatické byly krize amerických spořitelen a obchodních bank v 80. letech a na začátku 90. let 20. století.37 Krize tedy postihla USA ve všech posledních třech desetiletích: v 80. a 90. letech 20. století i v prvním desetiletí 21. století. V roce 1791 byla zaloţena první centrální banka First Bank of the United States se sídlem v Philadephii, o pět let později pak nová centrální banka Second Bank of the United States se sídlem v Pensylvánii. Dne 23. 12. 1913 byl přijat zákon o Federálním rezervním systému. Na základě tohoto zákona zahájil v roce 1914 svou činnost nový systém centrálního bankovnictví, tzv. Federální rezervní systém (FED), jehoţ činnost trvá dodnes.38 Struktura amerického bankovního systému je velice sloţitá, institucionální struktura regulace a dohledu je tvořena vysokým počtem bankovních institucí. Nejvýznamnější role v současnosti patří Federálnímu rezervnímu systému. Federální rezervní systém dohlíţí nad bankovními holdingovými společnostmi a společně s Federální korporací pojištění vkladů nad státními bankami – členy Federálního rezervního systému. Federální korporace pojištění vkladů dohlíţí kromě těchto bank na státní banky – nečleny Federálního rezervního systému. Na národní banky dohlíţí Úřad pro kontrolu oběţiva. Zahraniční banky jsou dohlíţeny Federálním rezervním systémem, Federální korporací pojištění vkladů a u bank se státní licencí i Úřadem pro kontrolu oběţiva. V kaţdém americkém státě působí Státní bankovní autority (State Banking Authorities), které se podílejí na dohledu státních bank. Spořitelny jsou dohlíţeny Federální korporací pojištění vkladů a specializovanou institucí (Office of Thrift Supervision), další specializovaná instituce (National Credite Union Administration) pak zajišťuje regulaci a dohled úvěrových druţstev.39
37
REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 1999. s. 671. NEHYBOVÁ, M. Regulace a dohled nad bankami. Brno : M. Nehyba, 1999. s. 92. 39 Revenda, Z. Centrální bankovnictví. 1. vydání. Praha: Management Press, 1999. s. 686 – 687. 38
24
Pro větší přehlednost je níţe, v tabulce č. 4,
uvedeno schématické rozdělení
předmětu dohledu mezi jednotlivé instituce. Tabulka č. 4: Instituce bankovního dohledu v USA a předmět jejich činnosti INSTITUCE DOHLEDU
PŘEDMĚT DOHLEDU
Federální rezervní systém
- bankovní holdingové společnosti - státní banky (členové FED) - zahraniční banky
Federální korporace pojištění vkladů
- bankovní holdingové společnosti - státní banky (členové i nečlenové FED) - spořitelny
Úřad pro kontrolu oběţiva
- národní banky - banky se státní licencí
Státní bankovní autority
- státní banky
Office of Thrift Supervision
- spořitelny
National Credit Union
- druţstevní záloţny
Pramen: PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled. Brno : Masarykova univerzita, 2008. s. 68.
Národní banky musí být pojištěny Federálním sdruţením pro pojištění vkladů a být členem Federálního rezervního systému. Jednotlivými státy povolené banky se mohou rozhodnout, zda si své vklady nechají pojistit u Federálního sdruţení pro pojištění vkladů či se stanou členem FED v případě, ţe jsou ochotny se přizpůsobit pravidlům těchto dvou federálně působících institucí. V České republice vykonává dohled nad výše uvedenými institucemi ČNB.
4.1 Právní zakotvení bankovní regulace a dohledu v USA Bankovní zákonodárství je tvořeno velkým mnoţstvím jednotlivých bankovních zákonů, jak na federální úrovni, tak i na úrovni jednotlivých amerických států. Federativní zákony se postupují k další rozhodovací pravomoci a úpravě na úroveň jednotlivých amerických států.40
40
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled, Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 69.
25
4.2 Struktura Federálního rezervního systému Federální rezervní systém je sloţen : - z Výboru guvernérů. Členové jsou po schválení Kongresem jmenováni prezidentem na čtrnáct let. Mezi jejich hlavní úkoly patří zejména formulace měnové politiky, určování základní výše diskontní sazby a sazeb povinných minimálních rezerv, stanovení pravidel regulace a dohledu členských bank, stanovení pravidel ochrany klientů.41 - z dvanácti regionálních Federálních rezervních bank, které zajišťují činnost centrální banky na území příslušného měnového distriktu (přijímají vklady dalších bank, poskytují těmto bankám úvěry, emitují hotovostní bankovky, vedou mezibankovní clearing, spravují státní dluh). Federální rezervní banky jsou akciovými společnostmi ve vlastnictví členských bank.42 - z Federálního výboru volného trhu, který stanovuje koncepci měnové politiky.43 - ze 3 poradních rad: Federální poradní rady, Poradní rady klientů bank a Poradní rady spořitelních institucí, které mají za úkol prezentovat a zastupovat stanoviska některých zájmových skupin.44 - z členských bank, které však neplní úlohu centrální banky. Jsou jimi všechny národní banky a mohou se jimi stát i státní banky.45
4.3 Komerční bankovnictví Komerční bankovnictví je ve Spojených státech amerických představováno : 1) národními bankami - jde o banky s federální působností, které mají povinné členství ve Federálním rezervním systému. Členství ve Federálním rezervním systému přináší bankám mnoho výhod, ale i nevýhod. Jednou z hlavních výhod je drţení akcií Federálních rezervních bank, nevýhodou je přísnější bankovní regulace a dohled. 2) státními bankami - mají licenci příslušného státu a působí pouze na jeho území. V současnosti však dochází k uvolňování, a tak je na vůli kaţdého státu, zda povolí otevření pobočky jiné bance, neţ té, která má sídlo na území státu. Na území některých států povolení není třeba, někde je otevírání poboček zakázáno nebo je povoleno s omezením.46
41
§ 10 Zákona o Federálním rezervním systému § 4 Zákona o Federálním rezervním systému 43 § 12A Zákona o Federálním rezervním systému 44 § 12 Zákona o Federálním rezervním systému 45 § 9 Zákona o Federálním rezervním systému 46 REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha : Management Press, 2001. s. 697. 42
26
4.4 Regulace a dohled bankovního sektoru v USA a současná bankovní krize Domnívám se, ţe administrativa Billa Clintona udělala velkou chybu, kdyţ v roce 1999 zrušila Glass-Steagallův zákon. Jednalo se o soubor nařízení a regulací bankovního odvětví z roku 1933, který odděloval obchodní a investiční bankovnictví s cílem omezení rizik spojeného s univerzálním bankovnictvím. Zákon vznikl v důsledku krize v letech 1929 – 1933. Americké obchodní banky nesměly na základě tohoto zákona investovat do cenných papírů. Oddělení obchodního a investičního bankovnictví je definováno v § 20 a 21 zákona. 47 Glass-Steagallův zákon byl zrušen v roce 1999 na základě Gramm-Leach-Billey zákona. Tento zákon povolil vytvoření finanční holdingové společnosti. Takové holdingové společnosti mohou zahrnout do svého portfolia zákonem stanovený seznam finančních činností, včetně pojišťovacích sluţeb, upisování cenných papírů a obchodování s cennými papíry.48 USA zaznamenaly hospodářský pokles po teroristickém útoku ze dne 11. září 2001. FED postupně sníţil úrokové sazby na 1,0%, tím se půjčky staly extremně levnými a dostupnými. Mnoho lidí si uvědomovalo, ţe sazby jiţ pravděpodobně nebudou nikdy tak nízko, a proto akceleroval objem poskytnutých hypoték. Banky tehdy neprověřovaly příjmy ţadatelů o hypotéku, pro banky byl důleţitý pouze objem poskytnutých hypoték. Na jaře 2007 se začaly objevovat první problémy, takzvané „subprime” hypotéky (nejniţší kvalita) se začaly propadat a banky přebíraly nemovitosti od zkrachovalých klientů, na trhu se postupně zvyšoval počet domů na prodej, ale poptávka po nich poklesla, proto ceny nemovitostí začaly klesat. FED i vláda USA ujišťovaly, ţe mají situaci pod kontrolou. Na jaře 2008 vláda USA s cílem zachránit americkou ekonomiku „napumpovala“ do ekonomiky likviditu, coţ vedlo k oslabení dolaru a rapidnímu růstu cen komodit. Na přelomu dubna a května 2008 stála ropa 120 USD/barel. Dalším dopadem bylo, ţe krachující banky přeţívaly déle. Čím později tyto banky zkrachovaly, tím větší ztráty to znamenalo. Teprve tehdy začala vláda USA a FED připouštět, ţe ekonomika můţe zpomalit, ale v realitě uţ byla ekonomika v recesi. 15. září 2008 zkrachovala banka Lehman Brothers, FED pokryl všechny nevýhodné obchody a zdravou část odkoupilo Barclays. Po tomto 47 48
MALLOY, M. P. Bank Regulation. St. Paul, USA : West Group, 1999. s. 167. MACEY, J. R., MILLER, G. P., CARNELL, R. S. Banking law and regulation. 3. vyd. Gaithersburg, USA : Aspen Law & Business, 2001. s. 33.
27
procesu se FED dostal do pozice, kdy měl nedostatek prostředků, za které by mohl zachraňovat další banky. Situace s neochotou půjčováni se dále prohloubila, půjčování peněz se v USA prakticky zastavilo. 3. října 2008 byl schválen zákon, na základě něhoţ vláda získala k dispozici 700 miliard dolarů na odkoupení toxických balíčků za cenu, kterou jim banky připisují.49 V důsledku krize zbankrotovalo v USA 25 bank v roce 2008, v roce 2009 zkrachovalo 140 amerických bank, coţ je nejvyšší roční údaj od roku 1992.50 Z největších bank bych uvedl American International Group Inc. (AIG), Lehman Brothers, Washington Mutual Inc. a Bank United Financial. Ze stručného přehledu vývoje krize vyplývá, ţe FED naprosto nezvládl svou úlohu. Dlouho se snaţil předstírat, ţe ţádné problémy neexistují, a situaci neřešil. Nesouhlasím se zákonem, na základě něhoţ americká vláda odkoupila problémová aktiva od bank, toto opatření způsobilo oslabení kurzu dolaru a růst zadluţení USA. 21. ledna 2010 představil Barack Obama návrhy na regulaci bank. Opatření lze rozdělit do dvou hlavních skupin – na opatření, která omezují rozsah povolené činnosti bank a na opatření omezující velikost bank. Cílem první skupiny opatření je zabránit tomu, aby měly banky těţiště v činnostech, z nichţ neprofitují zákazníci. Jedná se např. o investice do hedgeových fondů. Tato opatření by znamenala návrat k Glass-Steagallovu zákonu. Druhá skupina opatření má za cíl řešit problém morálního hazardu finančních institucí, které jsou „příliš velké na to, aby padly“ a mají tedy vládní garance v případě problémů. Dále Barack Obama navrhuje uvalit na banky zvláštní daň, aby se kompenzovaly výdaje státního rozpočtu na záchranu bank ve výši 117 miliard USD. 51 Postup amerického prezidenta povaţuji za správný, je dobře, ţe administrativa prezidenta Obamy klade důraz na opatření, která mají za cíl předcházet dalším krizím. Podporuji znovuzavedení tzv. Glass-Steagallova zákona i omezení velikosti bank. Souhlasím s potřebou stanovit maximální velikost bank, např. pomocí ukazatele podílu banky na celkových soukromých úsporách. Velké banky totiţ zneuţívají skutečnosti, ţe je stát nemůţe nechat zbankrotovat, protoţe jejich pád by způsobil velké problémy pro celou ekonomiku. 49
ŠOLÍN, J. Už není cesty zpět. citováno 21. listopadu 2009] Dostupné z: http://blpm.cz/quo-vadis/?tag=usa ČT 24. Regulační úřady v USA nařídily uzavřít pět bank. [citováno 2. února 2010] Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/financni-krize/zpravy/regulacni-urady-v-usa-naridily-uzavrit-petbank/424729 51 Zaoral, K. Tažení na Wall Street [citováno 2. února 2010] Dostupné z: http://www.euro.cz/id/9kzm27u49j/detail.jsp?id=21339 50
28
4.5 Porovnání bankovní regulace a dohledu v ČR a v USA Odlišnosti mezi bankovní regulací a dohledem v ČR a USA vyplývají z historického vývoje obou zemí. Zatímco Federální rezervní systém v USA zahájil svou činnost v roce 1913, bankovní regulace a dohled v ČR se začaly rozvíjet aţ začátkem 90. let 20. století. Oba systémy se odlišují v právní úpravě. V ČR jsou bankovní regulace a dohled upraveny zákonem o bankách a zákonem o ČNB, v USA se jedná o velké mnoţství právních předpisů na federální úrovni i na úrovni jednotlivých států. Další rozdíl spočívá v institucionálním uspořádání. V České republice je výkonem bankovního dohledu pověřena Česká národní banka jako centrální banka státu, bankovní dohled v USA vykonává Federální rezervní systém ve spolupráci s dalšími institucemi. Podle mého názoru je správné, ţe se Česká republika rozhodla pro integraci dozorových orgánů. Celosvětově dochází ke slučování trhů, roste váha finančních skupin, jejichţ činnost vyţaduje konsolidovaný dohled. Soudobá ekonomická krize má svůj počátek v bankovním systému USA. Na rozdíl od ČR musela vláda USA aktivně vstoupit do procesu záchrany bankovního sektoru. Bankovní sektor ČR nebyl v roce 2008 přímo ohroţen turbulencemi na světových finančních trzích a v bilancích tuzemských bank je objem rizikových aktiv velmi nízký. Sektor byl i v roce 2008 vysoce ziskový, vykázal čistý zisk přes 45 miliard korun, coţ bylo téměř na úrovni roku 2007.52 Přestoţe historie bankovní regulace a dohled v USA má dlouhou historii a finanční systém v USA je povaţován za jeden z nejrozvinutějších na světě, pokud bych mohl, doporučoval bych Spojeným státům americkým, aby v oblasti bankovní regulace a dohledu přistoupily k integraci dozorových orgánů. Za situace, kdy provádí regulaci a dohled více specializovaných regulátorů, se systém stává nepřehledným a vzniká potřeba sjednotit a soustředit činnost regulátorů na jedno místo.
52
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2008_cz.pdf s. 23.
29
5 Doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu Na základě komparace bankovní regulace a dohledu v ČR a v USA konstatuji, ţe jsem nenašel v americké úpravě nic, čím by se, podle mého názoru, měla právní úprava ČR inspirovat. Porovnával jsem českou právní úpravu, která je podchycena v níţe uvedené literatuře a zákonech a americkou právní úpravu na základě citované zahraniční literatury a Zákona o Federálním rezervním systému. Obě právní úpravy vycházejí z odlišných východisek, které jsou dány historickým vývojem, velikostí zemí a rozsahem a zkušenostmi bankovního sektoru. Bankovní regulace a dohled v USA jsou upraveny velkým mnoţstvím zákonů a to jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých států. Při posuzování činnosti ČNB lze konstatovat, ţe v rámci své kompetence vykonává bankovní regulaci a dohled správně, není tedy potřeba měnit fungující systém bankovní regulace a dohledu. Je třeba ale mít na mysli, ţe rozsahem své působnosti je na úrovni pověřených bank některého z malých států USA. Po této stránce je tedy systém bankovního dohledu a regulace v USA a ČR v podstatě neporovnatelný.
5.1 Predikce vývoje bankovní regulace a dohledu v ČR Předpokládám, ţe další vývoj české úpravy bude probíhat v souladu s vývojem harmonizované úpravy EU. Jak jsem jiţ uvedl v podkapitole 3.3, domnívám se, ţe tvoření pravidel regulace by mělo být v kompetenci Evropské centrální banky, aby byly shodné podmínky na všech bankovních trzích členských zemí EU, dohled by měla vykonávat ČNB, resp. všechny centrální banky eurozóny s tím, ţe ECB by mohla vystupovat jako konzultant pro centrální banky. Podle mého názoru bude regulace účinnější v rámci EU, neţ v rámci jednotlivých národních států. Bude důleţité, aby ECB měla k dispozici prostředky, kterými bude bankovní regulaci účinně provádět. Znamenalo by to přenesení části pravomocí v oblasti bankovní regulace ze strany národních regulátorů na ECB. Pro budoucnost bankovní regulace a dohledu v ČR bude důleţitým milníkem zavedení EURa v ČR. Co se týče zavedení EURa v ČR, jsem zastáncem jeho zavedení v nejbliţším moţném termínu, nyní se hovoří o roku 2015. Pokud se bude zavedení EURa neustále odkládat, ČR bude podle mého názoru hrozit, ţe přestane být atraktivní pro zahraniční investory. Ti budou upřednostňovat investice do zemí, ve kterých se bude platit EURem. Také je třeba vzít v úvahu nebezpečí devalvace koruny a vysoké inflace v důsledku neúměrného zadluţování ČR.
30
Regulatorní oblast ČNB bude výrazně ovlivněna novým konceptem kapitálové přiměřenosti, který se označuje jako BASEL II. Nový koncept vytváří lepší předpoklady pro to, aby kapitál bank přesněji odpovídal jimi podstupovaným rizikům. Banky by tedy měly mít k dispozici dostatečné zdroje, aby dokázaly lépe čelit nepříznivým situacím za účelem posílení finanční stability a ochrany vkladatelů.53 Současná hospodářská krize naštěstí nepostihla český bankovní sektor. Pětice největších bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank a Raiffeisenbank) byla v roce 2008 v zisku, naprostá většina zisků byla převedena jejich západoevropským mateřským společnostem, které si tímto způsobem sníţily své ztráty. Myslím si, ţe hospodářský úspěch českých bank je částečně dán bankovními poplatky, které jsou v České republice v porovnání se zahraničím podstatně vyšší. V případě, ţe by došlo ke krachu některé z bank v ČR, přimlouval bych se za to, aby vláda nepodporovala banku a nebrala si příklad z postupu administrativy prezidenta Obamy ani z přístupu české vlády ve druhé polovině 90. let 20. století, kdy bylo mnoho bank sanováno za pomoci veřejné podpory. Domnívám se, ţe je přirozené, aby méně výkonné banky zkrachovaly, i kdyţ krach v bankovnictví je pro veřejnost velice citlivá záleţitost.
5.2 Predikce vývoje bankovní regulace a dohledu ve světě Jsem přesvědčen o tom, ţe bankovní regulace a dohled se bude v budoucnu globalizovat. Globální regulace a dohled bude prováděna Mezinárodním měnovým fondem (MMF). MMF bude spolupracovat s „kontinentálními“ regulátory, tj. s americkým FEDem, evropskou ECB, asijskou centrální bankou, africkou centrální bankou a australskou centrální bankou. Na světových politických summitech v současnosti probíhají politická jednání o zpřísnění bankovní regulace a dohledu tak, aby se předcházelo dalším finančním krizím. Zároveň si však politici nepřejí zavedení bariér v mezinárodním obchodě. Jak je vidět z následující citace, politici často porušují své proklamace. Čelní představitelé některých zemí G20 před summitem, který se konal v Londýně v dubnu 2009, volali po tom, aby se kvůli světové hospodářské krizi neposilovaly mezinárodní obchodní bariéry. Od poloviny října 2008 se ale řada států chová přesně opačně. Podle Světové obchodní organizace (WTO) zavedlo 18 členů z dvacítky skupiny nějaké opatření, kterými obchod omezují. 53
BAUEROVÁ, J. Basel 2 - obezřetnostní pravidla regulace bank [citováno 25. listopadu 2009] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_041118b.html
31
EU například obnovila dotace na vývoz mléčné produkce a USA sklidily kritiku za kampaň, aby Američané kupovali zboţí vyrobené ve Spojených státech.54 Přál bych si, aby světoví politici jednali zodpovědně v úpravě bankovní regulace a dohledu. Bude důleţité, aby se politici dohodli na sladění připravovaných regulatorních opatření. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, ţe se podaří zabránit opakování doznívající finanční krize.
54
ČTK. Londýnský summit zemí G20 bude jednat o nápravě trhů a ekonomiky [citováno 23. listopadu 2009] Dostupné z: http://www.penize.cz/51306-londynsky-summit-zemi-g20-bude-jednat-o-naprave-trhu-aekonomiky
32
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vymezení podstaty bankovní regulace a dohledu v České republice, její porovnání s právní úpravou v USA a předloţení návrhů, jak zlepšit bankovní regulaci a dohled v ČR. Hlavním úkolem bankovní regulace a dohledu je zajištění stability, efektivnosti, bezpečnosti a důvěryhodnosti finančního systému jako celku. Bankovní regulace je koncipování a prosazování pravidel činnosti bankovních institucí, dohled bank představuje kontrolu dodrţování těchto pravidel. Existují nejen důvody pro regulaci, ale také proti regulaci. Mezi důvody, které hovoří pro regulaci, patří např. asymetrie informací. Odpůrci regulace upozorňují na stimulaci bank k obcházení regulačních pravidel a na vyšší stupeň nejistoty v bankovním sektoru. Systém bankovní regulace a dohledu je postaven na čtyřech pilířích, a to na regulaci vstupu do bankovnictví, stanovení a prověřování základních pravidel bank, na povinném pojištění vkladů v bankách a na působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance. Bankovní dohled je zcela nezbytnou součástí všech vyspělých trţních ekonomik a v jednotlivých státech se liší spíše rozdělením pravomocí mezi různé instituce a orgány, neţ v předmětu a formách působení na bankovní odvětví. Úkolem bankovního dohledu je kontrola dodrţování základních pravidel bank, existují dva způsoby dohledu: dohled na dálku a dohled na místě. Současný vývoj finančních trhů je charakterizován jejich vnitřní a vnější integrací a internacionalizací. Regulace i dohled se musí přizpůsobit těmto objektivním trendům s cílem zvýšit efektivnost těchto činností. Integrace vztahů a procesů na finančních trzích vyţaduje obdobnou integraci vztahů a procesů v oblasti jejich regulace a dohledu. V současné době Česká národní banka podle platné právní úpravy vykonává bankovní regulaci a dohled v ČR jako součást dohledu nad finančním trhem, přičemţ má k dispozici řadu oprávnění, jeţ jí umoţňují bankovní dohled efektivně provádět. Současný bankovní systém v ČR můţeme označit za stabilní. Počet bank a poboček zahraničních bank se od roku 2003 nijak významně neměnil. Ţádná licence nebyla odebrána z důvodů nedodrţení pravidel obezřetnosti nebo podobného. K tomuto pozitivnímu vývoji významně napomáhá zvyšující se náročnost podmínek pro udělení bankovní licence. Přál bych si, aby současná krize přinesla do bankovnictví v ČR větší konkurenci, která bude mít za následek zlepšení bankovních sluţeb. Očekávám přetahování bank
33
o klienty na lepší sluţby, například na kvalitnější internetové bankovnictví, přehlednější webové stránky a snad i na niţší bankovní poplatky. Popsal jsem bankovní systém a orgány dohledu Spojených států amerických. Na základě komparace právní úpravy bankovního dohledu v České republice a USA je moţné konstatovat, ţe základní odlišnost spočívají v právní úpravě a v institucionálním uspořádání. Zatímco v České republice vykonává bankovní dohled centrální banka, v USA bankovní dohled provádí Federální rezervní systém ve spolupráci s dalšími institucemi, dohled nad kapitálovým trhem je svěřen dalším regulátorům. Působí zde řada nezávislých regulatorních agentur a organizací. Doporučoval bych Spojeným státům americkým, aby v oblasti bankovní regulace a dohledu přistoupily k integraci a sloučily bankovní regulaci a dohled do menšího počtu institucí. Domnívám se, ţe systém by se tím stal účinnějším. Bude velice důleţité učinit opatření, která budou mít za cíl předcházet dalším krizím. V závěrečné části predikuji vývoj bankovní regulace a dohledu v ČR a ve světě. Vzhledem k celosvětové globalizaci lze předpokládat obdobný vývoj i v oblasti regulace a dohledu nad bankami. Zásadní bude sbliţování přístupů a vytváření společných pravidel tak, aby bylo moţno předcházet finančním krizím.
34
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1]
DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde Praha, a. s.,
2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-2. [2]
JEŢEK, T. Peníze a trh, Praha, 2002. 148 s. ISBN 80-7178-685-3.
[3]
KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha : C. H. Beck,
2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7. [4]
MACEY, J. R., MILLER, G. P., CARNELL, R. S. Banking law and regulation.
3. vyd. Gaithersburg, USA : Aspen Law & Business, 2001. 859 s. ISBN 0-7355-1996-X. [5]
MALÉŘOVÁ, B. Regulace bankovního sektoru České republiky. 2008. 72 s.
Bakalářská práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Katedra Národohospodářská. Vedoucí práce Doc. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D. [6]
MALLOY, M. P. Bank Regulation. St. Paul, USA : West Group, 1999. 401 s.
ISBN 0-314-23865-4. [7]
NEHYBOVÁ, M. Regulace a dohled nad bankami. Brno : M. Nehyba, 1999. 110 s.
ISBN 80-902645-5-7. [8]
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled.
Brno : Masarykova
univerzita, 2008. 102 s. ISBN 80-210-4726-6. [9]
PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled - distanční studijní opora.
1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 106 s. ISBN 80-210-4756-3. [10] PÁNEK, D., VALOVÁ, I. Bankovní regulace a dohled - distanční studijní opora. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 48 s. ISBN 80-210-3660-5. [11] POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. [12] POSPÍŠIL, R., HOBZA, V., PUCHINGER, Z. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Olomouc : Právnická fakulta Palackého univerzity, 2006. 78 s. ISBN 80-244-1297-7. [13] REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 1999. 741 s. ISBN 80-85943-89-1. [14] REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. [15] REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1. [16] ŠEVČÍK, A. Bankovnictví I. - distanční studijní opora. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 128 s. ISBN 80-210-3649-4.
35
Zdroje dostupné na WWW: [17] BAUEROVÁ, J. Basel 2 - obezřetnostní pravidla regulace bank. [citováno 25. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_041118b. html [18] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Nezávislost ČNB. [citováno 12. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/nezavislost_cnb.html [19] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2006 [citováno 6. listopadu 2009]. 2007. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2006_cz.pdf [20] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2008_cz.pdf [21] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Jednotná bankovní licence v bankovním sektoru [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankov ni_dohled/download/jednotna_licence.pdf [22] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Poslání České národní banky při dohledu nad finančním trhem České republiky. [citováno 6. listopadu 2009]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/poslani_cnb_dohled_FT. pdf [23] ČT 24. Regulační úřady v USA nařídily uzavřít pět bank. [citováno 2. února 2010]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/financni-krize/zpravy/regulacni-urady-v-usanaridily-uzavrit-pet-bank/424729 [24] ČTK. Londýnský summit zemí G20 bude jednat o nápravě trhů a ekonomiky [citováno 23. listopadu 2009] Dostupné z: http://www.penize.cz/51306-londynsky-summitzemi-g20-bude-jednat-o-naprave-trhu-a-ekonomiky [25] ŠOLÍN, J. Už není cesty zpět. [citováno 21. listopadu 2009]. Dostupné z: http://blpm.cz/quo-vadis/?tag=usa [26] ZÁMEČNÍK, P. Pojištění vkladů: Náplast na nejistotu [citováno 19. listopadu 2009]. Dostupné z: http://investujeme.cz/clanky/pojisteni-vkladu-naplast-na-nejistotu/ [27] ZAORAL, K. Tažení na Wall Street [citováno 2. února 2010]. Dostupné z: http://www.euro.cz/id/9kzm27u49j/detail.jsp?id=21339
36
Zákony [28] Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů [29] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů [30] Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky [31] Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem [32] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [33] Zákon č. 126/2002 Sb., změna zákona o bankách a některých dalších zákonů [34] Zákon č. 313/2009 Sb., ochraně hospodářské soutěţe [35] Zákon o Federálním rezervním systému (Federal Reserve Act)
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ECB Evropská centrální banka EFTA Evropské sdruţení volného obchodu EU Evropská unie FED Federální rezervní systém KCP Komise pro cenné papíry MMF Mezinárodní měnový fond USA Spojené státy americké WTO Světová obchodní organizace
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Typy trţního selhání a základní obory finanční regulace a dohledu Tabulka č. 2: Počet obchodních bank působících na finančním trhu Tabulka č. 3: Počet kontrol provedených Českou národní bankou Tabulka č. 4: Instituce bankovního dohledu v USA a předmět jejich činnosti
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Základní součásti systému regulace a dohledu bank
37
