B. Počátky slovesného umění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

B. Počátky slovesného umění Pravěk

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou písemné prameny, tj. období do vzniku písma. Užívá se též termínu předhistorie nebo prehistorie. Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti, u nás de facto pravěk trval až do příchodu Keltů ve 3. století př. n. l.). Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání v období pravěku prameny hmotné (archeologické kultury). Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou přibližná a v zásadě platí pro Evropu a Přední východ: o Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. - místy 2200 př. n. l.) • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. - 8000 př. n. l.) • Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. - 1 000 000 př. n. l.) • Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. - 300 000 př. n. l.) • Střední paleolit (300 000 př. n. l. - 40 000 př. n. l.) • Mladý paleolit (40 000 př. n. l. - 10 000 př. n. l.) • Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. - 8 000 př. n. l.) • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. - místy 3000 př. n. l.) 1


• •

Mladší doba kamenná, neolit (na Předním východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. - 4000 př. n. l.) Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. - na Předním východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)

o Doba bronzová (2200 př. n. l. - 750 př. n. l.) • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. - 1600 př. n. l.) • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. - 1250 př. n. l.) • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. - 750 př. n. l.) o Doba železná (750 př. n. l. - 0) • Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. - 450 př. n. l.) • Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. - 0) o Doba římská (0 - 400 n. l.) o Doba stěhování národů (5. století n. l. - 6. století n. l.)

Jiné způsoby periodizace pravěku 1. podle způsobu získávání potravy: o období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo. o období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca -10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru. 2. Podle technologie k výrobě nástrojů: o období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů. o období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek. o období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období. 3. podle uspořádání společnosti: 2


o období života v tlupě o 20-30 členech o období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.

Přehledná tabulka doba

období Paleolit, Starší doba kamenná

Mezolit, Střední doba kamenná Doba kamenná

Neolit, Mladší doba kamenná

Doba bronzová

Doba železná

nástroje ekonomika sídla společnosti náboženství Nástroje z předmětů nalezených v Skupiny přírodě – kyj, sběračů a lovců Pohyblivý ostrý kámen, způsob života (25–100 osob) sekyra, oštěp, – jeskyně, jehla, šídlo Lov a sběr chatrče z kůže, většinou Nástroje z při řekách a předmětů jezerech nalezených v Kmeny a přírodě – luk skupiny a šíp, vrš, loďka Nástroje z Doklady víry v předmětů posmrtný život nalezených v se objevují ve přírodě – Neolitická svrchním dláto, revoluce – paleolitu jako motyka, pluh, přechod k rituální pohřby jařmo, srp, zemědělství. a kult předků. Kmeny, v ječmen, Sběr, lov, některých tkalcovský rybaření a Statek, společnostech stav, domestikace hospodářství se ke konci keramika období objevují (hrnčířství) a náčelníci zbraně Měděné a Zemědělství – bronzové pěstování nástroje, dobytka, hrnčířský obdělávání kruh půdy, řemesla, Železné Vznik měst Vznik říší obchod nástroje 3


o Větší organizované společnosti a písmo vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně, v pozdní době bronzové vznikají první říše.

Nejstarší slovesné projevy (pravěk) o závislost člověka na přírodě, pocit bezmocnosti o magické (kouzelné) obřady (naklonit si démony) + slovní projevy, zpěv, pohyb (tanec ), rytmus o

magické průpovědi, zaklínadla, zaříkadla (nemoci, nepřítele, touha po lásce, úspěch v lovu, úroda)

o pranostiky (o počasí a hospodaření) o přísloví (zkušenosti - návod k jednání) o pořekadla, říkadla (bez mravního poučení) o výroční obřady (např. při rovnodennosti, slunovratu) o obřadní cyklus rodinný (svatba, křtiny, pohřeb) o mýtus: vyprávění, názory a představy o vzniku světa, člověka; pokus o výklad (fantastický) jazyk: opakování slov, rytmický veršovaný projev; věty zvolací, přací, citově zabarvené

Ústní lidová slovesnost – folklor slovesná kultura před vynalezením písma; tvorba lidu (dodnes) o venkovský o městský vyjadřuje: lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku znaky: o ústní tradování o anonymita autora o kolektivnost (jedinec a myšlení všech, vyhovuje všem) 4


druhy: o lyrika (písně milostné, svatební, žertovné, pracovní, verbovní, národní, vojenské, zbojnické, ukolébavky ap.) o epika (eposy, byliny, báje, pověsti, pohádky, anekdoty) pověsti: • místní • historické • heraldické pohádky: • fantastické, kouzelné • novelistické • o zvířatech o drama (obchůzkové, zpěvohra ap.), loutkové divadlo (Matěj Kopecký) význam: zvl. v období pobělohorském a obrozeneckém (vzor pro literaturu, inspirace) sběratelé lidové slovesnosti, např.: o F. L. Čelakovský (slovanské národní písně, přísloví) o K. J. Erben (české písně a říkadla, pohádky) o B. Němcová (pohádky) o J. Š. Kubín (vyprávění z Podkrkonoší, pohádky) o F. Sušil, F. Bartoš, L. Janáček (moravské písně)

5


6

B. Počátky slovesného umění

Recommend Documents