51
Od Parthenonu a pokladů Národního archeologického muzea po shon městských dopravních tepen
Athény Úvod a mapa Akropole
52–53
54–57
Na jih od Akropole
58–59
Řecké dramatické umění 60–61 Prožijte Řecko: Navštivte divadlo v Epidauru! 61 Severní svahy Akropole
62–65
Monastiraki 66–67 Plaka a okolí 68–77 Prožijte Řecko: Naučte se tančit v Athénách! 69 Procházka: Významná místa Plaky 70–71 Prožijte Řecko: Naučte se malovat ikony! 76 Kolonaki a Lykavittos 78–79 Okolí Náměstí Omonoia 80–81 Národní archeologické muzeum (Ethniko Archaiologiko Mouseio) Pireus 86–87 Další zajímavá místa v okolí Athén 88 Hotely a restaurace 344–351
82–85
Čestná stráž neboli Evzone
AT H É NY
52
Athény
S O LE
ON) U
SEPT EM A IO LO U
t.&530
KA
IS
D
U
IA
IO
P SIRRI
Muzeum Kerameikos
IM
M
U
TI
IO
Athénské Muzeum
A
EP
D
Muzeum Benaki islámského umění
Akademie
AN
Agii Theodoroi
(P
OU
Universita
Panepistimiou
A
IR
Národní knihovna ST
EV R IPID
AT H IN AS
PO U O
N
N TA
S
Divadelní Muzeum
U
U
Centrální tržnice
U
IA
Opera
O
Radnice
O
S
IM
S
EL
U
H
LA
RI
O
D
IZ
RE
C
A
N
KA
N
I
RO
KO
LO
A
Omonia VE
RG
LE náměstí ELEFTHERIAS
N E A P O L IS
U
METRO
IO
YL
NS
KO N DY LI
PLATEI A
IN O U
LIG
TI
C H A LKO
KOPEC STREFI
Polytechnika
IST R IO
náměstí OMONOIAS
PI
S E O KERAMEIKOS
P
K A PO D -
Národní divadlo
AG IO S K O N STA N T
S
K E R A M E IKÓS
GAZI
N
DE
EO
AR
Národní Archaeologické Muzeum
SO
náměstí KARAISKAKI
M
IER (po A O svá tná D O S ces ta)
M
KA RO LO U
I
A
I
O KTO V R IO
N
METRO
M E T A XO U R G E Í O
AC
OU
M
RN
T R IT IS
O
Metaxourgeio
náměstí VATHIS
M O U S E IO
28is
NNI T H . D IL IG IA
SI
FA V I E R
L H IL
AC H A RN O N
O
Ý VA T H HÝ
LEO FO R OS
Kifissia
( PA T I S I
IPE IR O U
META X A LI
Dafni
V R IO U
Athény jsou prodchnuty dějinami. Určitě máte v plánu navštívit Parthenon, pochopitelně – nezapomeňte však na další zajímavé památky a muzea, z nichž mnohá prošla rozsáhlými opravami. A až si budete chtít na chvíli odpočinout od kultury, vydejte se do staré, avšak hojně navštěvované čtvrti Plaka nebo se zkrátka jen tak potulujte městem. Pravidelní návštěvníci dobře vědí, že athénské ulice jsou plné jedinečných pokladů.
S
ER MO U
)
Historické Schliemann Muzeum Muzeum P E R IK L E O U S Syntagma G E O R G IO Řeckého METRO U náměstí MONASTIRAKI MONASTIRAKI národního E R M O U IS náměstí K I METRO umění SYNTAGMA N Velká Héfaistův Monastiraki VIVLIOTHIKI Mitropolis chrám PTT IR A ADRIANOU KLE Parlament ID Malá AGORA Hadrianova AD Muzeum ON Mitropolis knihovna RI Attalova stoa řeckého AN NÁRODNÍ ŘÍMSKÉ lidového Věž Agii Apostoli FÓRUM (KRÁLOVSKÉ) umění větrů Kanellopoulosovo ZAHRADY Observatoř Muzeum N PLÁKA ÁRE IOS A IO N I PÁGOS Akropolis Pireus, Erechthéion TH (Areopág) Muzeum DA Salamína palác Akrópolis KY Pr opýlaia Zappeion Lysikratův Parthenón Divadlo Pomník Pnýka LEO Heróda FOR Hadrianův Attického OS VAS oblouk PA L Dionýsovo IO S . OL U Y N L IN D IO GAS A IO U KOPEC divadlo IT O G N A P O E R A R. G Akropolis NYMF Nové Muzeum KA L Chrám Dia Olympského METRO Ágios LI C H A T Akropole Dimítrios Z
Technopolis
Thissio
A M A L IA S
U
LO U
FO
PA V
RO
S
D IM
R I ST
VO
U
N
G
O
SY
V
K EI
O
RO
S
600 metrů OF
0
památník Filopappou
K
AL
R LI
R
U
DI
RV
AC
AK
H
I
OU
ARD
EA KA R V O U L IA G MEN IS
Filopappovo divadlo
OU
ST R O MAK R Y G IAR . NNI U AN O D IS RE A
LE
O
LO U
IC H
KOPEC F I LO PA P P OU
LE
ES
OF O N TO S
O
STO
TH
A PO
SA
LO
METRO
IT T
LO
OU
NG
IN
OU
53
Athény
A V É RO F
Poloha oblasti
ALEX A NDRA S
R
T
IP
PO
K
IK
T RA
PI
U
O
O
U
S
Divadlo LykavittÓs
Ágios Geó gios L Y K A V I T TÓ S (Sv. Jiří)
KLE
OM
EN
OU
S
ONNAAKKII KO K O LO náměstí KOLONAKI
Muzeum Evangelismos Kykladského umění METRO Válečné Muzeum Národní V A S IL IS S IS S O FIA S Galerie O N Byzantské TI Muzeum A N
V Athénách žijí téměř čtyři miliony obyvatel – třetina řecké populace. Hlavním problémem této rušné metropole je až příliš čilý dopravní ruch, který zvláště v létě vede ke zvýšené hladině nefos (smogu). Letní olympijské hry v r. 2004 v Athénách se staly skvělou motivací pro změnu. Bryskně byly dokončeny všechny polovičaté projekty, jejichž realizace se vlekla dlouhá léta, jako stanice metra Syntagma či náměstí Omonoia. Úprava vzhledu města oživila řadu dosud zanedbávaných domovních průčelí, chodníky zkrášlil růžový mramor. A plynulé prodlužování tras podzemní dráhy, zavedení „zelených“ autobusů a nových tramvajových linek pomáhají v boji s věčným problémem znečištění ovzduší. Nefos je přitom důsledkem výhodného umístění Athén: město je ze tří stran chráněno kopci, které brání rozptýlení smogu – podobně, jako je tomu v Los Angeles. Na jih od města leží Egejské moře a přístav Pireus, který splývá s Athénami. Každý, komu se v centru Athén zdá být příliš rušno, by měl strávit nějakou dobu ve zmatku a shonu městského přístavu. Není divu, že ospalá atmosféra ostrovů tolik láká. Zkuste však strávit jen krátkou chvíli v Athénách a jejich kouzlo začne vyplouvat na povrch.
KO
L E O FO R O S
VA S.
N
MER KO U R I
AT T IKO U
U
Muzeum Benaki
ST
11
Jedna z nejúžasnějších staveb světa, Parthenon 54–55 Nedělní ranní trh blízko Monastiraki 66–67
S
SPY RO U
RO
O
FO
AT
LE
ER
IR O D O U
VA
S.
G E O R G IO U
Prezidentský Palác
NENECHTE SI UJÍT:
O ST H EN O US
Stadión
EFT IC H ID O U EF N O RO S
KL EO US
PRVNÍ ATHÉNSKÝ HŘBITOV
Úchvatné sbírky islámského umění v Muzeu Benaki 67 Slavnostní střídání stráží 72
RA
ID
DO
RC
IM
U
PE
A
H
O
S
EM
KOPEC ARDITTOU
Večeře pod širým nebem v oblasti Psirri 67
Stánky Hlavní tržnice 81 Působivé Národní archeologické muzeum 82–85
54
AT H É NY
Akropole Akro poli znamená „horní město” a své akropole vlastní mnohá řecká města. Athény mají nejznámější akropoli, korunovanou Parthenonem. Ať ho spatříte za denního světla cestou z letiště, v noci z hotelového balkonu nebo zblízka při návštěvě, uznáte, že Parthenon je dominantou Athén, stálou připomínkou zlatých časů starověkého Řecka.
Dominantou moderních Athén zůstává Akropole a Parthenon na jejím vrcholku
Akropole A 52 C 210/321-0219 Muzeum: 210/323-6665 J €€ G Metro: Akropoli
Informace pro návštěvníky: B Athény Tourist Information Amalias 26 C 210/331-0716
Ke vchodu do Akropole se dostanete, vyjdete-li jednou ze dvou přístupových cest k západnímu konci. Působivější z nich je trasa vedoucí čtvrtí Plaka, kde najdete na různých místech ručně kreslené značky, které vás povedou vzhůru příkrými uličkami. Cesta není vždy zřetelně značená, ale místní kupci jsou na dotazy turistů zvyklí a rádi vám poradí. Snazší je využít jediné přístupové cesty z ulice Dionysiou Areopagitou, která byla nedávno upravena
na pěší zónu a vyhrazena návštěvníkům. Důkazy o osídlení na jižních svazích Akropole svědčí o tom, že první obyvatelé Athén tu žili kolem r. 3000 př. n. l. Dochované stavby pocházejí většinou z 5. st. př. n. l., kdy za zlatého věku Periklova dosáhly Athény vrcholného rozkvětu (viz str. 28–29). Perikles najal nejlepší mistry svého oboru, včetně sochaře Feidia, který vedl umělecké práce na chrámu Parthenonu – první stavbě, která vyrostla na ploše Akropole. Za celkový návrh
AKROPOLE
a konstrukci stavby zřejmě zodpovídal výborný architekt Iktínos. Dnes je dobře známo, že konstrukce Parthenonu neobsahuje ani jedinou rovnou linii a na první pohled zřejmou symetrii tvoří lehce se zužující sloupy a stupínky. V návrhu stavby je využito opakování poměru 9:4 u různých prvků, jako je např. mezera mezi sloupy ve vztahu k šířce sloupu nebo šířka stavby ve vztahu k výšce. Hlavním bodem stavby byla původně 12 m vysoká pozlacená socha bohyně Athény, po které město dostalo jméno. Původní model Parthenonu je k vidění v Národním archeologickém muzeu (viz str. 82–85). Stavba byla budována devět let, dokončena byla v r. 438 př. n. l. Je zhotovena z mramoru vytěženého z místních lomů. Zlomky železa v mramoru dodávají za večerního světla stavbě nádherný hřejivě zlatavý lesk. Během posledních několika let je přístup do Parthenonu omezen, aby se zabránilo ničení mramoru. Počet chodidel a rukou těch, kteří přišli obdivovat a ne pustošit, se tak snížil. Siluetu chrámu obvykle kazí pohled na rameno stavebního jeřábu. Avšak je zapotřebí si uvědomit, že praskající mramor je nutné pospojovat a k tomu je třeba provádět nezbytnou rekonstrukci a záchranné práce. Bližší pozornost si zaslouží i mnohé další stavby na opevněném návrší Akropole. Napravo za vchodem leží malý Chrám bohyně Niké, přistavěný v letech 427–424 př. n. l. na oslavu vítězství Athéňanů ve válkách
s Peršany. Niké je symbolem vítězství. (Parthenon byl zasvěcen jinému aspektu bohyně: Athéně Promachos neboli Athéně bojující v předních řadách.) V r. 1686 chrám zpustošili Turci, pak se jej zmocnili Řekové. Chrám byl dvakrát rekonstruován, naposledy v letech 1936–1940. Turci způsobili na Akropoli rozsáhlé škody. Uvnitř Parthenonu vystavěli mešitu, ze které však v době prodeje některých částí lordu Elginovi zbývaly pouhé trosky (viz níže – Elginovy mramory). Kromě toho využívali některé stavby jako skladiště zbraní a ty pak byly následkem
Elginovy mramory V r. 1801 pobýval v Athénách britský vyslanec v osmanské říši Thomas Bruce, hrabě Elgin. Akropole tehdy byla ve zuboženém stavu a Turci využívali mnohé z památek jako zdroj stavebního materiálu. Lord Elgin získal povolení odstranit některé kameny a skulptury, které v r. 1816 prodal Britskému muzeu v Londýně. Nejproslulejší z děl, vlysy z Parthenonu, jsou známé jako Elginovy mramory. Řekové vyvíjejí nepřetržité úsilí o navrácení a uložení sbírky v domovských Athénách, kam po právu patří. Plánují její umístění ve zvláštní galerii Muzea Nová Akropole. Pouze čas ukáže, jestli galerie vůbec někdy spatří své kontroverzní exponáty.
55
56
AT H É NY
výbuchu při ostřelování zbrojního arzenálu zničeny. Stojíte-li před Parthenonem, po levé ruce vidíte chrám
Akropole
Erechtheion, postavený v letech 421–395 př. n. l. Říká se, že když se na tomto místě bohyně Athéna dotkla svým kopím
Posvátná cesta
Chrám Říma a císaře Augusta
Erechteheion, jónský chrám postavený v letech 421–395 př. n. l., částečně rekonstruovaný v r. 1827. Vchod do chrámu umístěný čelem k Parthenonu zdobí proslulé karyatidy.
Místo, kde stával starý chrám bohyně Athény.
Mramorové sloupy Parthenonu byly postaveny v sekcích a zkrášleny hlubokým svislým drážkováním (kanelurou).
Feidiova socha bohyně Athény Promachos je památkou na vítězství Řeků nad Peršany.
AKROPOLE
země, vyrašil tu první olivovník ve městě. Jako symbol této pověsti tu od r. 1917 pěstují olivovník. Stavba zahrnuje předsíň se šesti karyatidami neboli podpůrnými sloupy vytesanými do tvaru ženské postavy. Jde o kopie: pět původních sloupů je uloženo v muzeu Akropole,
šestý ukořistil lord Elgin. Muzeum na protějším konci plošiny se pyšnilo obdivuhodnou sbírkou exponátů, většina z nich se však přesunula do novějšího Muzea Nová Akropole, umístěného v jižní části plošiny (viz str. 58–59).
Parthenon sloužil jako chrám a mešita. Při výbuchu v r. 1687 přišel o mramorovou střechu. Propylaje, hlavní brána do Akropole, postavené kolem r. 437 př. n. l. Chrám bohyně Athény Niké. Zničen v r. 1686, naposledy rekonstruován v r. 1935.
Pinakotheke neboli galerie výtvarných umění
Agrippův pomník
57
58
AT H É NY
Na jih od Akropole Jižní přístupová cesta k Akropoli (obvyklá pro návštěvníky, kteří se na návrší vydají autobusem) vede pěšky upravenou cestou vinoucí se vzhůru mezi stromy za nejvýznamnější budovou na západních svazích, divadlem Heroda Attika.
Sochařské práce na Dionýsově divadle nesou známky koroze, způsobené povětrnostními vlivy a znečištěním ovzduší
Divadlo Heroda Attika (Teatro Irodou Attikou) A 52 B Leoforos Dionysiou Aeropagitou D Otevřeno pouze pro zvláštní představení G Metro: Akropoli
Na rozdíl od staveb náležejících k Akropoli pochází divadlo Herodes Attikos (Teatro Irodou Attikou) z římské éry. Během let 161–174 n. l. je nechal postavit marathonský obchodník vznešeného jména Tiberius Claudius Herodes Attikos. Divadlo o 5 000 sedadlech bylo r. 1955 zrekonstruováno a dosud je každoročně od června do září
využíváno v rámci athénského festivalu. Další stavbou na svazích pod Akropolí je dosud neobnovené Dionýsovo divadlo (Teatro Dionysiou), které se sousedním velkolepým divadlem Heroda Attika ostře kontrastuje. Nesmíte však zapomínat, že to, co leží před vámi, je pouze zbylá část rozlehlého komplexu, do kterého se v době jeho největší slávy vešlo 17 000 diváků. Původní řecké divadlo postavené v průběhu let 342–326 př. n. l. bylo rozšířeno až během římské éry. Dionýsovo divadlo sloužilo k rozmanitým účelům – většinou pro zápasy gladiátorů a každoroční divadelní soutěže. Pohlédnete-li na místní jeviště, díváte se do míst, kde se zrodilo dramatické umění. Tady poprvé uvedli svá díla Sofokles i Aristofanes – samozřejmě ne v troskách, které pocházejí z římské éry a které známe dnes. Mezi těmito troskami divadla leží mramorové trůny určené pro hodnostáře a mramorové podlahy, které nechal v 1. st. n. l. zhotovit římský císař Nero. Vrátíte-li se zpět ke skále Akropole, najdete ve skalní jeskyni kapli Jeskynní paní. Přejdete-li u Dionýsova divadla na druhou stranu cesty, ocitnete se u jedné z nejnovějších athénských kulturních atrakcí – Muzea Nová Akropole (www.newacropolismuseum.gr). V době vzniku této knihy muzeum ještě nebylo
NA JIH OD AKROPOLE
zpřístupněné návštěvníkům, otevření se plánovalo na jaro 2009; zvenčí je však budova ohromující už teď. Otevření muzea bylo již několikrát odloženo – jsme v Athénách, a tak se během hloubení prostor pro základy objevily další archeologické nálezy. Muzeum leží v místech, kde, jak se ukázalo, bývala prehistorická osada; tyto pozůstatky tu byly zanechány tak, jak byly nalezeny, a uvidíte je skrze skleněné podlahy a chodby, jež se musely na poslední chvíli včlenit do nové podoby suterénu. Ve vyšší části budovy zanechali stavitelé volný prostor v naději, že jednoho dne se do svého rodného města vrátí parthenonské vlysy, známé jako Elginovy mramory, které jsou v současnosti v držení Britského muzea. Až na vrcholku budovy je skleněné atrium, jež umožní krásné výhledy na Parthenon a zbytek Akropole. V dalších poschodích uvidíte obsah starého muzea a další archeologickou sbírku, pro niž ve staré budově už nezbývalo místo.
Na západ od muzea leží kopcovitý park známý jako Pnyka. Vchod je téměř naproti divadlu Heroda Attika. Lze tu zhlédnout světelnou a zvukovou show s názvem Akropolis (tel.: 928 2900, €€€). Jen málo lidí si uvědomuje, že tu sedí na místech, kde se za Periklových časů konala athénská shromáždění, na kterých se scházelo kolem 18 000 účastníků, aby naslouchali nejlepším městským řečníkům a debatovali o problémech města. Tak skvělé demokratické poměry však v Athénách nevládly vždy, jak dokládá ukazatel směřující k „Sokratovu vězení“. Toto poněkud ošumělé místo o sobě tvrdí, že právě zde byl vězněn filozof Sokrates (zhruba 470–399 př. n. l.) poté, co jej zatkli za „zhoubné ovlivňování athénské mládeže“, neboť mezi mladými šířil radikální učení. Sokrates byl odsouzen k smrti a přinucen vypít smrtelně jedovatý odvar z bolehlavu, ačkoliv to vše se ve skutečnosti odehrálo ve věznici na místě zvaném Agora. Tvrzení, že byl vězněn v jeskyni v parku Pnyka, je podle všeho nepravdivé.
Dionýsovo divadlo (Teatro Dionysiou) A 52 B Leoforos Dionysiou Aeropagitou J € G Metro: Akropoli Muzeum Nová Akropole A 52 B Makrygianni/ areopagitou C 210/321-0219 G Metro: Akropoli Pnyka A 52 G Metro: Akropoli
Velkoměsto s atmosférou městečka Řadu měst popisují návštěvníci jako sbírku malých vesniček, ale Athény jsou jako jedna zvětšená řecká vesnice. Stopy lidí jsou všude: vázy jsou plné květů, sousedé klábosí, lidé si dělají laskavosti, stará dáma se zastaví na pár minut v kostele. Důležité postavení kostelů je odkazem skutečnosti, že Athény jsou neobvyklé město, moderní metropole, stále však plná lidskosti. Maličké byzantské kaple nutí městskou
dopravu k objíždění i v době, kdy jiné světové metropole v zájmu plynulosti dopravy takovéto překážky už dávno zbouraly. Výjimečná je rovněž homogenita athénské populace, její silná řeckost. Jsou tu rychle rostoucí etnické skupiny jako Albánci, obyvatelé dalších balkánských zemí i nově příchozí z asijského subkontinentu. Když ale pobýváte v řeckém hlavním městě, cítíte se jako nikde jinde na světě.
59