AREÁL VINNÝCH SKLEPŮ VE STRÁŢNICI JIZDÉBKÁCH

Oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č.100/2001 Sb., v platném znění

říjen 2011

AREÁL VINNÝCH SKLEPŮ VE STRÁŢNICI JIZDÉBKÁCH

Ing. Lenka Benovičová 696 65 Petrov 360 IČO 72341599  605 212 403 [email protected]

NÁZEV ZÁMĚRU:

Areál vinných sklepů ve Stráţnici Jizdébkách Oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb., v platném znění

ČÍSLO ZAKÁZKY:

11-0011

OZNAMOVATEL:

p. Josef Vavřík Vinohradská 66 696 02 Stráţnice

ZHOTOVITEL:

Ing. Lenka Benovičová 696 65 Petrov 360 Tel. 605 212 403

PODPIS:

DATUM:

říjen 2011

2

OBSAH____________________________________________________________________ A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje II. Údaje o vstupech III. Údaje o výstupech C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 2. Stručná charakteristika stavu sloţek ţivotního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaţenému území a populaci 3. Údaje o moţných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 4. Opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloţeny) F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 2. Další podstatné informace oznamovatele G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU H. PŘÍLOHY

3

ÚVOD_____________________________________________________________________

Oznámení se zabývá vymezením a posuzováním vlivů na ţivotní prostředí, které mohou být způsobeny výstavbou a provozem záměru Areál vinných sklepů ve Stráţnici Jizdébkách umístěného v krajní části intravilánu obce Stráţnice. Záměrem investora je vybudování vinných sklepů určených k individuální rekreaci, potřebné dopravní infrastruktury a inţenýrských sítí. Na území určeném pro výstavbu se zatím nenachází ţádné objekty. Je zde volné prostranství pouze se zatravněnou plochou a buduje se zde rybník. Posuzovaný záměr je z hlediska technického řešení a architektonicko-stavební koncepce posuzován v jedné variantě vycházející z návrhu firmy Benovičová – projekty pozemních staveb. Záměr je posuzován v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění a oznámení je zpracováno dle přílohy č.3 tohoto zákona a dalšími souvisejícími zákony a předpisy. Navrţený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění do kategorie II záměry vyţadující zjišťovací řízení, sloupec B, pod pořadové č. 10.13 Tematické areály na ploše nad 5000 m2. Oznámení bude slouţit jako podklad pro zjišťovací řízení. V průběhu zpracování byla ve spolupráci s oznamovatelem stavby korigována technická stránka záměru z hlediska jeho vlivů na ţivotní prostředí a bylo hledáno řešení k minimalizaci jednotlivých vlivů výstavby a provozu na ţivotní prostředí. Pro posuzovaný záměr byla jiţ zpracována a podána dokumentace pro územní rozhodnutí.

4

A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI_______________________________________________

A. I.

Oznamovatel:

A. II. Adresa:

p. Vavřík Josef

Vinohradská 66 696 02 Stráţnice Tel. +420604520056 e-mail: [email protected]

5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU_______________________________________________________

B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B. I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Areál vinných sklepů ve Stráţnici Jizdébkách

Kategorie:

ketegorie II sloupec B

Pořadové číslo:

10.13 – Tematické areály na ploše nad 5000 m2

B. I. 2. Kapacita (rozsah) záměru Stávající stav Na území určeném pro výstavbu se zatím nenachází ţádné objekty. Je zde volné prostranství pouze se zatravněnou plochou a buduje se zde rybník. Výhledový stav Záměrem investora je vybudování objektů vinných sklepů, potřebné infrastruktury a inţenýrských sítí. Celkem bude v dané lokalitě vybudováno 35 objektů – 33 vinných sklepů k individuální rekreaci a 2 vinné sklepy majitele – mající formu správních budov ve smyslu dohledu nad areálem. Všechny objekty jsou navrţeny jako jednopodlaţní s obytným podkrovím a klenutým sklepem v úrovni 1. nadzemního podlaţí dodatečně zahrnutým zeminou. Dále bude vybudována jedna komunikace a parkoviště v areálu. Zajištění pitné vody bude řešeno vybudováním studny v areálu s hloubkou cca 11m, včetně 2m hlubokého kalníku. Bude se jednat o širokoprofilovou vrtanou hydraulicky úplnou studnu. Kanalizace bude řešena vybudováním kanalizační sítě a napojením na stávající veřejnou kanalizaci svedenou do nedaleké ČOV. Elektřina v samotném areálu bude zajištěna umístěním rozvodné skříňě PRIS z níţ se napojí jednotlivé objekty. Připojení objektů na rozvod elektro NN bude provedeno zemním kabelem. 6

TABULKA 1 - ZÁKLADNÍ ÚDAJE JEDNOTLIVÝCH VINNÝCH SKLEPŮ

NÁZEV OBJEKTU

ZASTAVĚNÁ PLOCHA

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 A - 35 B - 36

73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 137,37 m2 139,03 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 202,67 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 106,36 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 73 m2 100 m2 100 m2 7

Soulad záměru s územním plánem Územní plán města Stráţnice vypracoval atelier URBI Brno a byl schválen 25.2. 2002. Stavba je navrţena v souladu se změnou č. VI tohoto územního plánu, která nabyla účinnosti 7.7.2010. Řešená lokalita spadá do ploch občanského vybavení komerčního charakteru s moţností umístění vinných sklepů jako tradičních staveb.

B. I. 3. Umístění záměru Kraj:

Jihomoravský

Obec:

Stráţnice

Katastrální území:

Stráţnice na Moravě

Dotčené pozemky:

p.č. 2936/3, 2936/13, 2936/4, 2936/12, 2936/5, 2936/6, 2936/7, 2936/8, 2936/9, 2936/10, 2936/11, 2936/1, 2935/2, 2934/2, 2936/14, 2936/15, 2936/16, 2936/18, 2936/2, 2950/5 v k.ú. Stráţnice na Moravě

Posuzovaný záměr se nachází v obci Stráţnice, v likalitě určené dle územního plánu pro plochy občanského vybavení komerčního charakteru s moţností umístění vinných sklepů jako tradičních staveb. Stavba bude napojena na místní komunikace na pozemku 2916/4 v k.ú. Stráţnice na Moravě. V území určeném pro výstavbu se zatím nenachází ţádné objekty. Je zde volné prostranství pouze se zatravněnou plochou.

B. I. 4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru - novostavba Druh stavby - vinné sklepy pro individuální rekreaci, komunikace, inţenýrské sítě Moţnost kumulace s ostatními záměry - kumulace s jinými plánovanými záměry v okolí se nepředpokládá

8

B. I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, vč. přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Záměrem investora je vybudování objektů vinných sklepů, potřebné infrastruktury a inţenýrských sítí. Areál je řešen ve sjednoceném architektonickém stylu s důrazem na ráz staveb vinných sklepů na jiţní Moravě, které v současné době nabízí rekreační a kulturní vyţití. Záměr je situován do okrajové části obce Stráţnice v místě pod stávající čerpací stanicí před Skalickou bránou. Poptávka po vinných sklepech a vyţití v nich je v území ţádána. Stručný přehled posuzovaných variant Posuzovaný záměr je z hlediska technického řešení a architektonicko – stavební koncepce posuzován v jedné variantě vycházející z návrhu firmy Benovičová – projekty pozemních staveb. Tato varianta je podrobně popsána v kapitole B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru.

B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Architektonické a stavebně technické řešení Záměr se sestává z následujících staveb: Vinné sklepy Vinné sklepy Objekty vinných sklepů jsou obdélníkového tvaru. Jedná se vţdy o jednopodlaţní objekt, s obytným podkrovím. Hlavní vstup je v přízemí objektu a vede do lisovny, z níţ dále vcházíme do klenbeného sklepu. V lisovně je umístěn i kuchyňský kout a navazuje na ni WC, je zde i schodiště vedoucí do podkroví. Tam se nachází dvě místnosti a další sociální zařízení. Stavba má sedlovou střechu. Krytina červené barvy. Výplně otvorů budou dřevěné s izolačními dvojskly. Venkovní omítka hladká bílá s modrou obrovnávkou. Vstup bude chráněn tzv. ţúdrem. Venkovní omítka sklepů bude zdobena Stráţnickým ornamentem. Plocha před objektem bude zatravněna. Jedná se o pozemní stavby s příčným nosným systémem, stavěné tradiční zděnou technologií. Stavba jednotlivých sklepů je zaloţena na základových pasech z prostého betonu, ztuţených ŢB deskou. Obvodové zdivo i zdivo příček vytvořeno z cihelného systému KM

9

Beta. Stropní konstrukce panely Spiroll. (je moţné individuální řešení i jiného systému) Krov dřevěný. Střešní plášť zakončen krytinou KM Bobrovka červené barvy.

Přehled základních informací o typech objektů vinných sklepů: Sklepy č. 1-4, 7–18, 20-23, 25-33 Zastavěná plocha 73 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 6 m, délka objektu 6,5 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupů vzhledem k rozmístění objektů, tak ţe tvoří náměstíčko je ne tyto světové strany SZ, SV, JZ, JV Sklep č. 5 Zastavěná plocha 137,37 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 6 m, délka objektu 6,5 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupu na JV Sklep č. 6 Zastavěná plocha 139,03 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 6 m, délka objektu 6,5 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupu na JZ Sklep č. 19 Zastavěná plocha 202,67 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 6 m, délka objektu 6,5 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupu na SZ 10

Sklep č. 24 Zastavěná plocha 106,34 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 6 m, délka objektu 6,5 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupu na SV Budova A, B Zastavěná plocha 100 m2 (včetně klenutého sklepa) Šířka objektu 10 m, délka objektu 10 m, výška hřebene 6,685 m (bez klenutého sklepa) Světlá výška místností 1.NP 2,5 m, 2.NP (podkroví) 2,3m Orientace vstupu na JZ

Komunikace, parkoviště, chodníky V souvislosti s posuzovaným záměrem je v areálu počítáno s odstavnou plochou pro automobily, jejíţ kapacita bude max 40 parkovacích stání. Řešeno dle normy ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací. Příjezdovou komunikací (vjezd a výjezd do a z areálu) bude stávající komunikace patřící městu Stráţnice nacházející se na parcelách 2916/4, 2916/4, 3003, navazující na státní komunikaci na parcele 2907/2. Splašková kanalizace Kanalizace bude řešena vybudováním kanalizační sítě a napojením na stávající veřejnou kanalizaci svedenou do nedaleké ČOV. Kanalizace bude řešena vybudováním kanalizační sítě a napojením na stávající veřejnou kanalizaci svedenou do nedaleké ČOV. Vodovod Zajištění pitné vody bude řešeno vybudováním studny v areálu s hloubkou cca 11m, včetně 2m hlubokého kalníku. Bude se jednat o širokoprofilovou vrtanou hydraulicky úplnou studnu.

11

Technika prostředí Vytápění Objekty sklepů nebudou celoročně obývány, jedná se tedy o sezónní vytápění. Zdrojem tepelné energie přitom budou krbová kamna na dřevo s moţným teplovzdušným rozvodem v moţné kombinaci s elektrickou energií. Větrání Odvětrání objektů bude zajištěno pouze přirozeným větráním pomocí oken, dveří, ventilačních průduchů. Elektroinstalace Elektřina v samotném areálu bude zajištěna umístěním rozvodné skříňě PRIS z níţ se napojí jednotlivé objekty. Připojení objektů na rozvod elektro NN bude provedeno zemním kabelem. Náhradní zdroj elektrické energie V posuzovaném záměru nebude provozován náhradní zdroj elektrické energie.

Zásady organizace výstavby Fáze výstavby Zázemí staveniště není řešeno, neboť dojde k odprodeji jednotlivých stavebních parcel a samotné sklepy pak budou stavěny svépomocí. Zázemí stavby včetně skládek stavebního materiálu bude řešeno na dotčených pozemcích.

B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení:

březen 2012

Termín dokončení:

říjen 2015

Pozn.: Určení termínů projektové přípravy a realizace stavby je závislé na kladném projednání jednotlivých fází dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení v rámci časových moţností, které jsou dány zákonem a způsobem vlastního řízení. Stavba bude zahájena po obdrţení právoplatného stavebního povolení.

12

B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Jihomoravský

Obec:

Stráţnice

Katastrální území:

Stráţnice na Moravě

B. I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí dle § 10 ods. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Výčet hlavních navazujících rozhodnutí je následující: Územní řízení – rozhodnutí o umístění stavby (dle § 79 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) Stavební řízení – stavební povolení ( dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění)

13

B. II. ÚDAJE O VSTUPECH_________________________________________________ B. II. 1. Půda Záměr je podle výpisu z katastru nemovitostí situován v k.ú. Stráţnice na Moravě.

TABULKA 2 – PŘEHLED DOTČENÝCH POZEMKŮ DLE KN parcelní číslo

výměra (m2)

druh pozemku

2936/1

3849

trvalý porost

2936/2

438

trvalý porost

2936/3

700

2936/4

způsob využití

LV

vlastník

travní

5570

Josef Vavřík, Vinohradská 66 69662 Strážnice

travní

5570


orná půda

5570


647

orná půda

5570


2936/5

518

orná půda

5570


2936/6

500

orná půda

5570


2936/7

601

orná půda

5570


2936/8

601

orná půda

5570


2936/9

1888

orná půda

5570


5570


2936/10 298

trvalý porost

travní

2936/11 114

orná půda

5570


2936/12 483

orná půda

5570


2936/13 353

orná půda

5570


2936/14 316

trvalý porost

travní

5570


2936/15 330

trvalý porost

travní

5570


2936/16 470

trvalý porost

travní

5570


14

2936/18 5

ostatní plocha

2935/2

48

orná půda

2934/2

20

trvalý porost

2950/5

457

ostatní plocha

neplodná půda

travní neplodná půda

5570


5570


5570


5570


TABULKA 3 – PŘEHLED SOUSEDNÍCH POZEMKŮ DLE KN parcelní číslo

výměra (m2)

druh pozemku

způsob využití

LV

2916/1

665

ostatní plocha

ostatní komunikace

2916/4

375

ostatní plocha

ostatní komunikace

2913/2

742

trvalý porost

10001 Město Strážnice,nám.Svobody 503, 69662 Strážnice 10001 Město Strážnice,nám.Svobody 503, 69662 Strážnice 902 Oldřich Hudeček, Tyršova 1554, 69662 Strážnice

2937/2

453

orná půda

1747

2937/1

518

orná půda

1747

2938

968

orná půda

1747

2939/2

711

orná půda

5456

2939/1

715

orná půda

5457

Pavel Sochor, Vinohradská 42, 69662 Strážnice

11371

1547

orná půda

1747

koryto vodního vodní plocha toku přirozené nebo upravené

2590

Ing. Jan Prachař, Horova 613 252 63 Roztoky RNDr. Josef Prachař, 262 03 Mokrovraty 140 Alena Fábíková, Sadová 1404/4, 678 01 Blansko, Martin Lakosil, Úprkova 912/18, 69662 Strážnice

11375/4 259

travní

15

vlastník

Ing. Jan Prachař, Horova 613 252 63 Roztoky RNDr. Josef Prachař, 262 03 Mokrovraty 140 Ing. Jan Prachař, Horova 613 252 63 Roztoky RNDr. Josef Prachař, 262 03 Mokrovraty 140 Ing. Jan Prachař, Horova 613 252 63 Roztoky RNDr. Josef Prachař, 262 03 Mokrovraty 140 Romana Vávrová, Jiráskova 965, 69662 Strážnice

11375/3 365

orná půda

2590

11375/2 599

orná půda

2590

2943/3

1236

orná půda

5570

2947

2224

zahrada

444

2950/4

133

ostatní plocha

neplodná půda

2950/1

308

ostatní plocha

neplodná půda

2936/17 57

ostatní plocha

neplodná půda

2934/1

898

trvalý porost

2935/1

776

orná půda

travní

Alena Fábíková, Sadová 1404/4, 678 01 Blansko, Martin Lakosil, Úprkova 912/18, 69662 Strážnice Alena Fábíková, Sadová 1404/4, 678 01 Blansko, Martin Lakosil, Úprkova 912/18, 69662 Strážnice Josef Vavřík, Vinohradská 66 69662 Strážnice

Dipl. Ing. Thomas Bauer, Klapálkova 2242/9, 149 00 Praha, Ciošová Helga, Ciošová Renata, Pavková Ingrid, Skalická 1318, 696 62 Strážnice 579 Marie Hasíková, Polní 2372/4, Kyjov Ing. Bohdana Lněníčková, Měšťanská 1686/14, Hodonín MUDr. Luděk Moudrý, Lidická 538/17, Kyjov Milan Moudrý, Jungmanova 220/15,Kyjov 10001 Město Strážnice,nám.Svobody 503, 69662 Strážnice 10001 Město Strážnice,nám.Svobody 503, 69662 Strážnice 1246 Mgr. Kudlík Ladislav, Galandauerova 2585/7, Brno 1246 Mgr. Kudlík Ladislav, Galandauerova 2585/7, Brno

Bilance zeminy Mnoţství vytěţené zeminy není ve stávajícím stavu projektových příprav zcela známo. Zemina z výkopů bude deponována v místě staveniště a dále pouţita do násypů a při terénních úpravách. Všechna zemina z výkopů bude následně pouţita, nebude nutné odváţet zeminu na skládku.

16

V případě znečištění výkopku nebezpečnými látkami bude postupováno v souladu s platnou legislativou. Zemědělský půdní fond - ZPF Realizací záměru dojde k záboru pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond. Majitel pozemků zajistí vynětí pozemků ze ZPF. Pozemky určené k plnění funkce lesa – PUPFL Pozemky určené k plnění funkce lesa dotčeny nebudou. Záměr si nevyţádá vynětí z PUPFL. Chráněná území Na území posuzovaného záměru se nenachází ţádná chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

B. II. 2. Voda Fáze výstavby Pitná voda Závislá na počtu pracovníků činných ve výstavbě. Konkrétní spotřebu lze odhadovat 2l/osobu a směnu. Bude se pouţívat voda balená, která se bude dováţet. Technologická voda Technologická voda ve fázi výstavby bude spotřebována především na výrobu betonových a maltových směsí a ošetřování betonu ve fázi tuhnutí. Vodu bude moţno odebírat ze studny, která se vybuduje v souvislosti s posuzovaným záměrem. Požární voda Případná potřeba poţární vody bude pokryta z budovaného vodního zdroje v areálu vinných sklepů – rybník, který se buduje v souvislosti s posuzovaným záměrem. Fáze provozu Pitná voda V souvislosti s posuzovaným záměrem bude vybudována studna, která bude zdrojem pitné vody pro jednotlivé sklepy. Mnoţství potřebné pitné vody se odvíjí od počtu rekreačních objektů a osob vyuţívajících objekty k rekreaci. Předpoklad: 36 objektů, 4 osoby/ rekreační objekt 17

Spotřeba vody stanovená podle směrnice je 150l/os./den Počet obyvatel: 36 x 4 = 144 osob Mnoţství vody: 144 x 150 = 21600l/den = 21,6m3/den Technologická voda Provoz vlastní stavby nebude mít nároky na technologickou vodu. Požární voda Případná potřeba poţární vody bude pokryta z budovaného vodního zdroje v areálu vinných sklepů – rybník, který se buduje v souvislosti s posuzovaným záměrem.

B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na suroviny Ve fázi výstavby vzniknou nároky na suroviny v rozsahu odpovídajícím danému typu stavby. Bude potřeba běţných stavebních surovin, materiálů a výrobků: štěrk, písek, cement, vápno, beton, malta, materiály vnitřních konstrukcí, izolační materiály, sklo, elektroinstalační a zdravotechnice materiály, materiály pro rozvod inţenýrských sítí, zařízení interiérů, pohonné hmoty. V prostoru staveniště budou zabezpečeny pouze plochy pro minimální předzásobení materiály a hmotami. Ty budou na staveniště operativně dováţeny v době jejich potřeby. Nároky na energetické zdroje V samotném areálu bude umístěna rozvodná skříň PRIS z níţ se napojí jednotlivé objekty. Připojení objektů na rozvod elektro NN bude provedeno zemním kabelem. V objektech se předpokládá pouze příleţitostné vytápění, které bude řešeno pomocí krbových kamen na tuhá paliva – topné médium – dřevo.

B. II. 4. Nároky na infrastrukturu B. II. 4. 1. Nároky na dopravní infrastrukturu Řešení dopravy v klidu V souvislosti s posuzovaným záměrem je v areálu počítáno s odstavnou plochou pro automobily, jejíţ kapacita bude max 40 parkovacích stání. Řešeno dle normy ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací. 18

Řešení dopravy v pohybu Příjezdovou komunikací (vjezd a výjezd do a z areálu) bude stávající komunikace patřící městu Stráţnice nacházející se na parcelách 2916/4, 2916/4, 3003, navazující na státní komunikaci na parcele 2907/2.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH________________________________________________

B. III. 1. Ovzduší Fáze výstavby Bodové zdroje Bodové zdroje znečištění ovzduší nejsou ve fázi výstavby záměru předpokládány. Liniové zdroje, plošné zdroje Z hlediska vlivů na ovzduší je jako nejvýznamnější ve fázi výstavby uvaţováno období zemních prací. V této fázi je moţné očekávat nejvyšší mnoţství emisí v případě částic PM10 zejména vlivem nakládání se zeminou, ale také zvýšenými pohyby nákladních vozidel po odkryté ploše staveniště. Fáze provozu Bodové zdroje Bodové zdroje znečištění ovzduší nejsou ve fázi provozu záměru předpokládány. Vytápění sklepních objektů řešeno krbovými kamny. Předpokládaná surovina pro spalování bude dřevo. Krbová kamna budou vyuţívána pouze v zimních měsících, a to nepravidelně – objekty nejsou trvale obydleny, nebude se jednat o významný zdroj znečišťování ovzduší. Liniové zdroje Liniovým zdrojem emisí předkládaného záměru bude zdrojová a cílová doprava záměru na dotčené komunikační síti. Emise z pohybu zdrojové a cílové dopravy budou vzhledem k velikosti záměru nevýznamné. Plošné zdroje Se záměrem nesouvisí ţádné významnější plošné zdroje znečišťování ovzduší.

19

B. III. 2. Odpadní vody Fáze výstavby Způsob nakládání s odpadními vodami ve fázi výstavby bude v souladu s platnou legislativou, konkrétně bude řešen dodavatelem stavby. Přesné mnoţství produkovaných odpadních vod bude upřesněno nejpozději v dokumentaci pro stavební povolení. Fáze provozu Splaškové vody Kanalizace bude řešena vybudováním kanalizační sítě a napojením na stávající veřejnou kanalizaci svedenou do nedaleké ČOV. Dešťové vody Dešťové vody budou svedeny povrchově přímo do okolní zeleně. Budou likvidovány v místě staveb. B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č.185/2001 Sb. v platném znění a navazujícími a upřesňujícími právními předpisy. Zařazování odpadu se provádí dle Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, v platném znění. V následujících kapitolách jsou uvedeny předpokládané kategorie a druhy odpadů vznikající ve fázi výstavby a provozu záměru a způsob nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Odpady vznikající ve fázi výstavby Skupina 08: Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot - Zbytky barev, lepidel a těsnících materiálů, které budou vznikat převáţně v průběhu výstavby. V této skupině mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady, podle pouţité technologie a materiálů. Pokud jiţ nebudou pouţité materiály jinak vyuţitelné, budou shromaţďovány v uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváţeny k odstranění. Ostatní odpady lze ukládat na skládkách komunálního odpadu, nebezpečný odpad na skládkách nebezpečného odpadu. Skupina 12: Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Při zpracování a pouţití kovových materiálů mohou vznikat piliny a třísky ţelezných i neţelezných kovů a odpady ze svařování, řezání apod. V případě vzniku většího mnoţství bude kovový materiál odváţen do sběrných surovin. Původce odpadů je povinnen vznikající odpady třídit na jednotlivé druhy a kategorie odpadů a takto utříděné druhy odpadů předávat do vlastnictví pouze osobám k tomu oprávněným. 20

Skupina 13: Odpady olejů a odpady kapalných paliv – Pouţitím stavebních strojů mohou vznikat vyjeté a upotřebené oleje. Z provozu kompresorů mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se převáţně o odpadní hydraulické oleje a odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Odpadní oleje patří podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění mezi vybrané výrobky, po vyuţití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Původci těchto odpadů jsou vázáni podmínkami uvedenými zejména v odstavci 1§29 zákona o odpadech. Údrţba techniky bude prováděna u specializované firmy mimo staveniště. Skupina 15: Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené – Tyto odpady budou vznikat v omezené míře. Místem shromaţďování budou sběrné nádoby, které budou současně transportním obalem. Odpad bude tříděn. Skupina 16: Odpady jinak neurčené – Tato skupina zahrnuje opotřebované pneumatiky, nefunkční autobaterie. Pneumatiky vznikají v souvislosti s provozem dopravních stavebních strojů. Odpad bude předáván oprávněné osobě. Tuto činnost zajišťují dodavatelé, obměna pneumatik bude prováděna mimo staveniště. Autobaterie – akumulátory patří podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění mezi vybrané výrobky, po vyuţití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Původci těchto odpadů jsou vázáni podmínkami uvedenými zejména v odstavci 1§29 zákona o odpadech. Skupina 17: Stavební a demoliční odpady – Jedná se o stavební odpad, který bude v největší míře obsahovat zbytky pojiv, stavebních prefabrikátů, kovů a izolačních materiálů, umělých hmot, dřevo apod. S veškerými stavebními odpady je nutno nakládat dle Metodického pokynu odboru odpadů MŢP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb. Větší kusy vyuţitelných materiálů budou vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu. Vytříděny budou rovněţ moţné nebezpečné odpady. Beton, cihly, tašky, keramika – Odpad na bázi betonu, pokud není znečištěn nebezpečnými látkami, bude recyklován. Cihly je moţné nabídnout k recyklaci firmám zabývajícím se danou činností. Odpad z tašek, keramických výrobků bude uloţen na skládku. Dřevo se přednostně vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně pouţito. Následně bude nabídnuto k dalšímu vyuţití např. energetickému ve spalovně. Zemina z výkopů bude skladována na staveništi a následně vyuţita pro terénní úpravy. V rámci realizace stavby bude vznikat směsný stavební odpad, který bude shromaţďován na staveništi např. ve vanových kontejnerech a následně recyklován či ukládán na skládku odpadu.

21

Skupina 20: Komunální odpady – Jedná se o komunální odpady, včetně sloţek z odděleného sběru. Z provozu zařízení staveniště můţe vznikat drobný odpad – směsný komunální odpad. Jeho mnoţství je závislé na počtu pracovníků činných na stavbě. Vzniklý směsný komunální odpad bude tříděn, zejména papír a lepenka, sklo, plasty. Množství vznikajícího odpadu Přesné mnoţství vznikajících druhů bude známo aţ po určení zhotovitele stavby a bude vycházet z konkrétních technologií pouţitých při výstavbě. Místa uložení odpadu Konkrétní místa odstranění odpadů (skládka příp. spalovna) a místa kam bude odpad odváţen za účelem vyuţití (např. recyklace), budou určena aţ dodavatelem stavby. Obecně lze konstatovat, ţe odpady ze stavební činnosti budou přímo na staveništi tříděny. Kovový materiál bude odváţen do sběrných surovin, beton a úlomky cihel budou odvezeny k recyklaci, ostatní materiály budou odváţeny na vhodné skládky, které určí dodavatel stavby.

Odpady vznikající ve fázi provozu Skupina 20: Komunální odpady – V rámci celého záměru bude vznikat převáţně směsný komunální odpad. Mnoţství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka, sklo, plasty a biologický rozloţitelný odpad. Kontejnery na odpad budou umístěny ve vymezených prostorách pro ukládání odpadu. Z provozu záměru můţe vznikat odpad z vyřazených baterií a akumulátorů. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií lze na určeném místě umístit kontejner. Dále můţe vznikat také objemný odpad (např. vyřazená lednice, elektronická zařízení, vyřazený nábytek a podobně). Při údrţbě zeleně bude vznikat biologicky rozloţitelný odpad, který by měl být předán ke kompostování. Odpad z čištění zpevněných ploch v rámci areálu se řadí do druhu – uliční smetky. Stanou se součástí směsného komunálního odpadu. Shrnutí Produkci odpadů lze očekávat ve fázi výstavby i provozu záměru. Přesné mnoţství některých druhů odpadů vznikajících při výstavbě není moţné v současné fázi projektových příprav specifikovat. 22

Lze konstatovat, ţe celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového mnoţství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit ţivotní prostředí.

B. III. 4. Hluk Zdroje hluku lze v souvislosti s navrţeným záměrem očekávat ve fázi výstavby i provozu. Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti budou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha staveniště. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí svým provozem liniové typy zdrojů hluku. Ostatní zařízení rozmístěné po stavbě bodové zdroje hluku. Konkrétní informace o pouţitém strojním vybavení nejsou zatím k dispozici. Fáze provozu Liniové zdroje Ve fázi provozu bude v území zdrojem hluku souvisejícím s provozem záměru jeho obsluţná automobilová doprava na místní komunikační síti. Stacionární zdroje Stacionárními zdroji hluku mohou být např. ventilátory. Tyto zdroje však nebudou akusticky významné a jejich vliv lze zanedbat.

B. III. 5. Vibrace K lokálnímu výskytu vibrací ve fázi výstavby záměru můţe dojít vlivem nasazení stavebních strojů nebo při průjezdu těţkých nákladních automobilů. Projevy vibrací z těchto zdrojů lze očekávat do vzdálenosti několika metrů od zdroje. Vzhledem ke vzdálenosti zdrojů od nejbliţší zástavby se přenos vibrací do této zástavby nepředpokládá. Vlastní provoz záměru nebude zdrojem vibrací, které by mohly mít nepříznivý vliv na okolí. Vliv vibrací z automobilové dopravy záměru na okolní zástavbu se nepředpokládá.

23

B. III. 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické Nejedná se o stavby s trvalým pobytem osob. Pro záměr nebyl z tohoto důvodu zjišťován radonový index pozemku. Samotná stavba nebude zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření.

B. III. 7. Zápach Posuzovaný záměr nebude zdrojem obtěţujícího zápachu.

B. III. 8. Charakteristika environmentálních rizik při moţných haváriích a nestandardních stavech Potenciální rizika vzniku havárií či nestandardního stavu, které lze obecně identifikovat jsou poţár, exploze, únik nebezpečných látek, úraz elektrickým proudem, vzdutí hladin podzemní vody, povodeň. Největší nebezpečí pro širší okolí můţe nastat při vzniku většího poţáru. Negativním projevem poţáru pro širší okolí je vznik jedovatých a dráţdivých plynů. Dále pak při hasičském zásahu jsou odtékající vody kontaminovány směsí hasebných látek a látek vyplavených při hašení. Rozsáhlejší vliv můţe mít únik nebezpečných látek do podzemních a povrchových vod. Včasným zásahem lze rozsah havárie omezit pouze na vlastní areál. Tuto problematiku je třeba řešit v manipulačním řádu kanalizace. V samotných objektech plánovaného záměru nejsou umístěny ţádné nebezpečné provozy. Fáze výstavby Během stavby můţe být podzemní i povrchová voda kontaminována zejména úniky pohonných hmot, olejů, a mazadel z dopravních či stavebních mechanizmů. Při případné havárii je nutné zahájit sanační čerpání případně výstavbu norných stěn a v dekontaminační jednotce odstranit ropné produkty z čerpané vody. Fáze provozu Preventivní opatření Pro prevenci všech havarijních a nestandardních stavů je třeba dodrţovat provozní a manipulační řády. Prevencí dopravní nehody v areálu je dodrţování předpisů a dopravního značení. 24

Protipoţární zabezpečení zajištěno dodrţením podmínek a poţadavků Zprávy poţární ochrany zpracované pro daný záměr. V objektech bude běţně pouţitá ochrana před bleskem a proti předpětí. Následná opatření Při vypuknutí poţáru je nezbytné dodrţovat poţární a evakuační řád. Při úniku nebezpečných látek je nutné co nejrychleji zabránit jejich dalšímu úniku, zejména do kanalizace, v opačném případě pak co nejrychleji odčerpat kontaminanty z kanalizace. Veškeré havárie je nutné nahlásit příslušným orgánům (policie ČR, Záchranný hasičský sbor apod.)

B. III. 9. Ostatní Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny Významné terénní úpravy se nepředpokládají. Vlivem záměru nedojde k významnému ovlivnění stability terénu. Stabilita půdy nebude ohroţena sesuvy ani poddolováním. Záměr nebude představovat významný zásah do okolní krajiny. Nedojde k významným změnám v pohledových horizontech ani do významnějšího zásahu do vzhledu krajiny. Areál vinných sklepů je architektonicky řešen v návaznosti na okolní zástavbu. Objekty jsou navrţeny tak, ţe mají prvky historických dědinských stavení i sklepů. Jedná se o ţúdro, sedlovou střechu, vikýře.

25

C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ__________

C. I. Výčet nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného území V této podkapitole předkládaného oznámení je proveden výčet nejvýznamnějších environmentálních charakteristik území dotčeného posuzovaným záměrem v lokalitě Stráţnice – Jizdébky.

C. I. 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je dle z. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podstatou ÚSES dle z. č. 114/1992 Sb. v platném znění je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximální možné míře zahrnula existující přírodní lokality. V území dotčeném posuzovaným záměrem se nenachází ţádné prvky ÚSES.

C. I. 2. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle z. č. 114/1992 Sb. v platném znění) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. Zájmové území se nachází z geomorfologického hlediska v Dolnomoravském úvalu, v podcelku Dyjsko-moravská niva. Hydrograficky spadá zájmové území do povodí řeky Moravy. K dotčení tohoto VKP by ovšem v souvislosti s realizací záměru dojít nemělo. Ochranné pásmo řeky Moravy je v dostatečné vzdálenosti od zájmového území.

C. I. 3. Zvláště chráněná území, přírodní parky, památné stromy Na území dotčeném stavbou se nenacházejí ţádná zvláště chráněná území ani přírodní parky. Záměr nezasahuje ani do ochranných pásem zvláště chráněných území (přírodní park Stráţnické Pomoraví, CHKO Bílé Karpaty). K dotčení památného stromu nedojde. 26

C. I. 4. Natura 2000 Plánovaný záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, kam patří i přírodní památka Osypané břehy, jako součást přírodního parku Stráţnické Pomoraví, která se nachází 2,5 km severozápadně od města Stráţnice.

C. I. 5. Území historického a archeologického významu Přestoţe první doloţená písemná zmínka o Stráţnici pochází aţ z počátku 14. století, mnoţství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého království v době vlády Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Stráţnicka k Moravě. Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiţ se nacházel i hrad ve Stráţnici, vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od stráţní funkce, kterou měl hrad poloţený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat. Stráţnice byla původně královským majetkem, na počátku 14. století získal toto město významný moravský rod pánů z Kravař. O velký rozmach města se zaslouţil moravský zemský hejtman Petr Stráţnický z Kravař, který postupně rozšiřoval stráţnické panství a zaslouţil se také o rozvoj vinařství vydáním horenského práva. V první polovině 15. století se Stráţnice stala jedním z nejvýznamnějších moravských husitských center. Za vlády posledního muţského potomka rodu Jiřího z Kravař došlo k nebývalému stavebnímu rozvoji města, bylo zaloţeno stráţnické Nové Město, opevněné vodním příkopem a hliněným valem s vestavěnými kamennými branami, postaven kostel sv. Martina a došlo také k dokončení přestavby hradu. Z 15. století pochází nejstarší doklady řemeslné výroby. Na počátku 16. století zakoupili město Ţerotínové, další z předních moravských rodů. V době jejich vlády proţívala Stráţnice dobu svého největšího rozmachu, městu a řemeslnickým cechům byla udělena rozsáhlá privilegia. Stráţnice byla obklopena valem s dřevěnou palisádou a vestavěnými malými baštami, hlavní přístupové cesty byly chráněny mohutnými branami s polokruhovými baštami, schopnými odolávat i zbraním těţšího kalibru. Nové opevnění spojilo dohromady všechny tři části města Nové město, Staré město i Předměstí. Starý vodní hrad byl přestavěn do podoby renesančního zámku s vnitřními arkádami. Město a panství zakoupil v roce 1628 jeden z vítězných velitelů bitvy na Bílé hoře, císařský plukovník František z Magni, jehoţ rod pocházel z Itálie. S příchodem Františka z Magni začala plánovaná rekatolizace města. V roce 1633 povolal do Stráţnice italské piaristy, kteří zde zahájili vyučování a postupně získávali pro svou víru stráţnické obyvatelstvo. Stráţničtí piaristé vybudovali okolo poloviny 18. století barokní chrám P. Marie s klášterní kolejí, později také gymnázium. V této době došlo k obnově radnice, panského dvora i mnoha měšťanských domů. V první polovině 19. století byl upraven zámecký park se zahradou, došlo rovněţ k zaloţení skleníků pro pěstování jiţních rostlin, v roce 1824 byl před zámkem postaven přes Moravu řetězový most. Oţivení národního hnutí ve 2. polovině 19. století znamenalo postupnou přeměnu německy orientovaného města na kulturní centrum stráţnického regionu. Vznikaly české 27

spolky, došlo k otevření české měšťanské školy a v roce 1897 ke zřízené českého gymnázia. Původně zemědělské město se na počátku 20. století dočkalo i postupné industrializace.

C. I. 6. Soulad s územním plánem Stavba posuzovaného záměru je navrţena v souladu s územním plánem města Stráţnice, který vypracoval atelier URBI Brno a byl schválen 25.2. 2002.

28

C. II. Charakteristika stavu sloţek ŢP v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny V této podkapitole předkládaného oznámení je provedena charakteristika stavu sloţek ŢP v území posuzovaného záměru v lokalitě Stráţnice – Jizdébky a jsou uvedeny jak sloţky ţivotního prostředí u kterých je předpoklad, ţe budou ovlivněny, tak i sloţky, k jejichţ ovlivnění nedojde. Lze však konstatovat, ţe výstavba posuzovaného záměru nebude představovat významné negativní ovlivnění níţe uvedených sloţek. Významnost vlivu posuzovaného záměru na dané sloţky je moţné hodnotit jako přijatelnou, nezhoršující zásadním způsobem environmentální charakteristiky dotčeného území a jeho širšího okolí. C. II. 1. Horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmovém území se nenachází ţádná významná chráněná horninová loţiska ani přírodní zdroje. C. II. 2. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Z geomorfologického hlediska se zájmové území nachází v Dolnomoravském úvalu, blíţe v podcelku Dyjsko – moravská niva.

OBR. 1- MAPA GEOMORFOLOGICKÝCH JEDNOTEK 29

Z geologického hlediska Dolnomoravský úval představuje nejsevernější výběţek Vídeňské pánve. Jedná se o sníţeninu v paleogenních skalních flyšových horninách vyplněnou nezpevněnými neogenními a kvartérními sedimenty. Předkvartérní podklad je zde tvořen neogenními sedimenty řazenými k panonu s.s., zastoupenými převáţně jíly a vápnitými jíly s vloţkami prachovitých aţ jemnozrnných, často zajílovaných, písků. Kvartérní překryt neogenních sedimentů je zde tvořen fluviálními uloţeninami údolní nivy a vyšší terasy řeky Moravy. Posuzovaná studna se nachází v levobřeţním okraji společné údolní nivy řeky Veličky a Moravy. Jedná se o souvrství skládající se ze dvou částí. Spodní část je tvořena písčitými štěrky v mocnosti kolem 5 m. V nadloţí štěrků se místy vyskytuje cca 1 m mocná poloha šedých vytříděných jemně aţ středně zrnitých písků. Svrchní část nivy přestavují tzv. povodňové hlíny v mocnosti 2 – 3 m.

OBR. 2 – GEOLOGICKÁ MAPA Po hydrogeologické stránce náleţí zájmové území do hydrogeologického rajónu 1651 - Kvartérní sedimenty v povodí Moravy - Kvartér Dolnomoravského úvalu. Podzemní voda se zde nachází jednak ve štěrcích údolní nivy řeky Moravy, jednak v propustných, většinou málo mocných, polohách v neogenním převáţně jílovém souvrství. Neogenní souvrství vytváří zvodni v kvartérních uloţeninách počevní izolátor. První zvodeň je vázána na kvartérní fluviální písčité štěrky řeky Moravy. Jedná se o střední aţ hrubé štěrky, velmi dobře propustné, s koeficientem transmisivity v rozmezí 1,91.10-3 – 8,71.10-3 m2/s. Mocnost štěrků se v zájmovém území pohybuje kolem 5 m. Zvodeň ve štěrcích je v hydraulické spojitosti s řekou Moravou. Hladina podzemní vody je zde volná, 30

případně mírně napjatá, kolísá v závislosti na změnách průtoku řekou Moravou a závlahovým kanálem. Podle starších podkladů se v zájmovém území jedná o vody Ca-HCO3 typu, středně aţ silně mineralizované, tvrdé, neutrální aţ zásadité reakce. Místy se v nivě Moravy ve vodách první zvodně vyskytují zvýšené koncentrace ţeleza a manganu. V oblasti Stráţnice se však u okraje nivy vyskytují i podzemní vody s jejich relativně nízkými obsahy. Vzhledem k tomu, ţe se v okolí lokality nachází zástavba a v širším okolí i intenzivně zemědělsky obhospodařované pozemky nelze vyloučit i prvky antropogenního znečištění, zejména výskyt dusičnanů, dusitanů a bakteriální znečištění.

OBR.3 – MAPA POVODÍ

C. II. 3. Půda Dotčené pozemky patří do zemědělského půdního fondu, nepatří k pozemkům určeným k plnění funkce lesa. Dle výpisu z Katastru nemovitostí jsou pozemky dotčené záměrem zařazeny do různých kategorií. Jedná se o ornou půdu, trvalý travní porost a ostatní plochu. Přehled konkrétních parcel a zařazení viz TABULKA 2 kapitoly B. II. 1. Půda. Okolní parcely jsou dle Katastru nemovitostí zařazeny do kategorií: ostatní plocha, trvalý travní porost, orná půda, zahrada a koryto vodního toku přirozené nebo upravené. Přehled konkrétních parcel a zařazení viz TABULKA 3 kapitoly B. II. 1. Půda. 31

C. II. 4. Voda Povrchová, podzemní voda Hydrologické zařazení Po hydrogeologické stránce náleţí zájmové území do hydrogeologického rajónu 1651 - Kvartérní sedimenty v povodí Moravy - Kvartér Dolnomoravského úvalu. Podzemní voda se zde nachází jednak ve štěrcích údolní nivy řeky Moravy, jednak v propustných, většinou málo mocných, polohách v neogenním převáţně jílovém souvrství. V blízkém okolí se nachází tok řeky Moravy a Baťův kanál, v samotném areálu se buduje rybník.

C. II. 5. Ovzduší Klimatické podmínky Po stránce klimatické je zájmové území součástí teplé oblasti T 2, pro niţ je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období s teplým aţ mírně teplým jarem a podzimem a krátká, mírně teplá, suchá aţ velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro ilustraci jsou uvedeny v následující tabulce vybrané klimatické charakteristiky klimatické oblasti T2. TABULKA 4 - KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY OBLASTI Počet letních dnů

50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se sráţkami 1 mm a více Sráţkový úhrn ve vegetačním období

160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 aţ -3 °C 19,8 – 19,9 °C 8 - 9 °C 7 - 9 °C 90 - 100 350 - 400 mm

Sráţkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

200 - 300 mm 40 - 50 120 - 140 40 - 50 32

Průměrná roční teplota 9,4 – 9,5 °C. Převládající směr větrů je jihovýchodní a severozápadní. Podle mapy ČHMÚ se v zájmovém území vytváří na 1 km2 v průměru méně neţ 0,5 l/s podzemních vod. Z celkového úhrnu sráţek připadá na podzemní odtok pouze cca 5 %.

OBR. 4 – MAPA KLIMATICKÝCH OBLASTÍ

C. II. 6. Flóra Biogeografické členění Biogeograficky spadá zájmová oblast do Provincie středoevropských listnatých lesů a dále do západokarpatské podprovincie. Vegetace Rostlinstvo Pomoraví je úzce vázáno na řeku a výšku hladiny pozemní vody. Mrtvá ramena , vzniklá většinou uměle při regulaci Moravy zarůstají postupně vegetací stojatých vod, na niţ navazují pobřeţní druhy. Mezi typické druhy vodní hladiny patří rdest plovoucí, růţkatec ponořený, orobinec, rákos, vysoké ostřice. Luţní lesy se vyvinuly do dnešní podoby během středověku. Na nánosech štěrkopísků na vyvýšených místech rostou jilmové doubravy s vysokým podílem habru. Náhradním společenstvem luţních lesů jsou louky dnes dochované jen výjimečně. Nejcennější zbytky se zachovaly u Hodonína, u Mikulčic a mezi Petrovem a Stráţnicí. Na loukách roste kopretina bílá, kohoutek luční,medyněk vlnatý, pryskyřník prudký, psárka luční. Dále zde rostou toten lékařský, svízel syřišťový, ocún jesenní, srpice 33

barvířská. Ze vzácných druhů hvozdík pyšný, česnek hranatý, violka nízká a řada drobných druhů z okruhu smetanky bahenní, pryšec bahenní, ţluťucha ţlutá, rozrazil dlouholistý. C. II. 7. Fauna Bohatství ţivočichů se soustřeďuje hlavně do zbytků luţního lesa, na mokřady v lukách i polích na meandry řeky. Oţivený je i Baťův plavební kanál. Nejznámějšími zástupci hmyzu jsou komáři, vzácně se vyskytuje tesařík obrovský. V Pomoraví se hojně vyskytuje hlemýţď zahradní a v plavebním kanále ţije škeble rybničná. Z ryb obývá řeku Moravu na okrese Hodonín pouhých 12 běţných druhů. V nivě ţije asi 12 druhů obojţivelníků např. skokani, kuňky, ropuchy, rosničky, čolci. Zástupcem plazů je ţelva bahenní. Niva Moravy je významnou tahovou cestou nebo hnízdištěm více neţ 200 druhů ptáků. Ve Veselí nad Moravou a ve Stráţnici jsou poslední kolonie kavky obecné na okrese. Na zbytcích luk u Stráţnice hnízdí poslední kolihy velké na Moravě. Mezi běţné savce Pomoraví patří srnec, zajíc a ondatra piţmová. Řada drobných savců ţije v luţních lesích.

OBR. 5 – GEOBOTANICKÁ MAPA

34

C. II. 8. Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je v ČR zakotvena v § 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, který vymezuje krajinný ráz jako zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Záměr nebude představovat významný zásah do okolní krajiny z pohledu krajinného rázu. Nedojde k významným změnám v pohledových horizontech ani do významnějšího zásahu do vzhledu krajiny. Areál vinných sklepů je architektonicky řešen v návaznosti na okolní zástavbu. Objekty jsou navrţeny tak, ţe mají prvky historických dědinských stavení i sklepů. Jedná se o ţúdro, sedlovou střechu, vikýře. Jednotlivé objekty jsou vzájemně sjednoceny materiálovým i architektonickým řešením fasád, přesahy střech, sklonem střech. Cílem je vytvořit architektonicky jednotně koncipované objekty. Z hlediska ochrany krajinného rázu je záměr plně akceptovatelný.

C. II. 9. Území, obyvatelstvo Zájmové území se nachází v obci Stráţnice, rozkládající se na ploše 3140 ha. Zeměpisná šířka města je : 48° 54' 04" s.š. Zeměpisná délka: 17° 19' 01" v.d. Nadmořská výška: 177 m n.m. Počet obyvatel: 5788 k 1.1.2010

C. II. 10. Kulturní památky a hmotný majetek Posuzovaný záměr se nachází v obci Stráţnice, katastrální území Stráţnice na Moravě. Kulturní památky města se nenacházejí v zájmovém území posuzovaného záměru, ani jím nebudou dotčeny. Záměr si nevyţádá zásah do hmotného majetku. V zájmovém území se ani nenachází ţádné inţenýrské sítě.

35

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D. I. Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

D. I. 1. Sociální a ekonomické vlivy Fáze výstavby Během výstavby záměru lze očekávat vznik pracovních příleţitostí. Výstavba záměru bude zdrojem práce pro projekční, stavební, dopravní firmy i pro stavební výrobu materiálů. Počet pracovních míst bude záviset na dodavatelích stavby. Fáze provozu Přínosem realizace posuzovaného záměru bude vytvoření podmínek pro rekreaci a zároveň můţe být i zdrojem příjmů pro majitele objektů v oblasti sluţeb týkajících se agroturistiky.

D. I. 2. Vlivy na zdraví obyvatel Hluk Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke sníţení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. K obecně nepříznivým zdravotním účinkům hluku patří např. poškození sluchového aparátu v pracovním prostředí, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Negativní vliv má hluk i na imunitní a hormonální systém či mentální zdraví. V souvislosti s provozem záměru je moţné vyloučit negativní vliv hluku způsobovaného záměrem na lidské zdraví. Znečištění ovzduší Nepříznivé účinky na zdraví obyvatel by mohla způsobit zejména zvýšená prašnost při výstavbě a výfukové plyny spalovacích motorů nákladních automobilů, které se budou pohybovat po zájmovém území v době výstavby. Z hlediska vlivu na zdraví obyvatel by se pravděpodobně jednalo o dráţdivé účinky na dýchací cesty nebo vznik případných chronických a infekčních onemocnění dýchacích cest.

36

Jelikoţ výstavba bude probíhat postupně lze vyloučit negativní vliv na zdraví obyvatel z hlediska znečištění ovzduší.

D. I. 3. Vlivy na akustickou situaci Hygienické limity Zjištěný stav akustické situace v zájmovém území (na základě měření, výpočtů, či obojího) se posuzuje dle platné legislativy: -

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.

-

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Zdroje hluku lze v souvislosti s navrţeným záměrem očekávat ve fázi výstavby i provozu. Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti budou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha staveniště. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí svým provozem liniové typy zdrojů hluku. Ostatní zařízení rozmístěné po stavbě bodové zdroje hluku. Konkrétní informace o pouţitém strojním vybavení nejsou zatím k dispozici. Fáze provozu Liniové zdroje Ve fázi provozu bude v území zdrojem hluku souvisejícím s provozem záměru jeho obsluţná automobilová doprava na místní komunikační síti. Stacionární zdroje Stacionárními zdroji hluku mohou být např. ventilátory. Tyto zdroje však nebudou akusticky významné a jejich vliv lze zanedbat. Závěr Z hlediska ovlivnění akustické situace nebude demolice, výstavba ani provoz posuzovaného záměru představovat riziko pro ţivotní prostředí v daném území. Je však nutné respektovat navrţená ochranná opatření v kapitole D. IV. tohoto oznámení.

37

D. I. 4. Vlivy na ovzduší a klima Imisní limity Hodnoty imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky jsou stanoveny Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. V případě krátkodobých (hodinových či denních) koncentrací je vedle výše limitu stanoven i tolerovaný počet překročení limitní hodnoty v průběhu kalendářního roku. TABULKA 5 - LIMITNÍ HODNOTY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LÁTKA

ČASOVÝ INTERVAL

IMISNÍ LIMIT

MAX TOLEROVANÝ POČET PŘEKROČENÍ ZA ROK

OXID DUSIČITÝ

1 ROK

40 g. m3

-

1 HODINA

200 g. m3

18

BENZEN

1 ROK

5 g. m3

-

SUSPENDOVANÉČÁSTICE PM 10

1 ROK

40 g. m3

-

1 DEN

50 g. m3

35

8 HODIN

10000 g. m3

-

OXID UHELNATÝ

Z hlediska vlivů na ovzduší bude mít rozhodující vliv na ovzduší automobilová doprava, zemní práce, stavební činnost. Fáze výstavby Hlavní znečišťující látky budou tuhé částice (prašná frakce PM10 ), které se uvolňují do ovzduší při zemních pracích a výfukové plyny stavebních a dopravních mechanismů. Vlastní plocha staveniště můţe být zdrojem sekundární prašnosti, a to především při suchém a větrném počasí. Mnoţství větrem šířených prachových částic závisí na měrné hmotnosti částic, jejich velikosti a síle větru. Fáze provozu V této fázi budou vznikat emise z dopravy záměru na komunikační síti. Půjde především o emise NO2, benzenu a PM10. Tyto emise jsou vzhledem k velikosti záměru nevýznamné. Celkový příspěvek k znečištění ovzduší bude malý a nemůţe způsobit překročení imisních limitů. Záměr je z hlediska znečištění ovzduší akceptovatelný.

38

Závěr Z hlediska znečištění ovzduší nebude posuzovaný záměr představovat riziko pro ţivotní prostředí v daném území. Je však nutné respektovat navrţená ochranná opatření uvedená v kapitole D. IV. tohoto oznámení.

D. I. 5. Vliv na povrchové a podzemní vody Fáze výstavby Po dobu výstavby je nutné vhodným způsobem zabezpečit, aby nedošlo ke znečištění podzemních a povrchových vod. Jedná se zejména o vhodný způsob odvádění vod z plochy staveniště. K ovlivnění povrchových vod za běţných podmínek provozu staveniště nedojde. V době výstavby hrozí nebezpečí kontaminace vody pouze při havarijních stavech např. únik pohonných hmot. Při zachování běţných technologických opatření lze minimalizovat i vliv na jakost podzemních vod. Fáze provozu Provoz posuzovaného záměru s sebou přinese produkci dešťových i splaškových odpadních vod. V souvislosti s budovaným záměrem bude vybudována nová kanalizace napojující se na stávající síť veřejné kanalizace. Dešťové vody budou svedeny do okolní zeleně. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik a zdrojů vody Záměrem není dotčeno pásmo hygienické ochrany vod (HPO) ani chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), záměr se nerealizuje v ţádném chráněném území. Závěr Z hlediska problematiky vod nebude posuzovaný záměr představovat riziko pro ţivotní prostředí v daném území. Je však nutné respektovat navrţená ochranná opatření uvedená v kapitole D. IV. tohoto oznámení.

D. I. 6. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Zábor půdy Na území určeném pro výstavbu se v současné době nenachází ţádná zástavba. Dle výpisu z Katastru nemovitostí jsou pozemky dotčené stavbou klasifikovány jako orná půda, trvalý travní porost a ostatní plocha.

39

ZPF/PUPF Realizací záměru dojde k záboru pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond (ZPF), pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) zabrány nebudou. Záměr si vyţádá vynětí ze ZPF. Znečištění půdy Riziko znečištění půdy vzniká ve fázi výstavby. Obecně lze konstatovat, ţe při dodrţení všech předpisů týkajících se ochrany ţivotního prostředí je toto riziko minimální. Kontaminace ve fázi provozu se nepředpokládá. Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy Významné terénní úpravy se v souvislosti s posuzovaným záměrem nepředpokládají. Ke změně místní topografie nedojde. Stabilita půdy nebude ohroţena sesuvy ani poddolováním. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje Zájmové území neovlivní stávající horninové prostředí a přírodní zdroje. Závěr Z hlediska vlivu na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje nebude posuzovaný záměr představovat riziko pro ţivotní prostředí v daném území. Je však nutné respektovat navrţená ochranná opatření uvedená v kapitole D. IV. tohoto oznámení.

D. I. 7. Vlivy na flóru a faunu Byliny V lokalitě nebyl v průběhu roku 2011 proveden botanický průzkum se zaměřením na zvláště chráněné druhy rostlin dle Přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Výskyt těchto druhů nelze tedy v lokalitě vyloučit. Ochranářsky významná květena se nepředpokládá. Dřeviny V zájmovém území se nenachází ţádné dřeviny o jejichţ kácení by bylo nutné ţádat. Fauna V lokalitě navrhovaného záměru nebyl v průběhu roku proveden zoologický průzkum. Výskyt zvláště chráněných druhů ţivočichů ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění však vyloučit nelze. Přesto lze z charakteru lokality usuzovat, ţe z faunistického 40

hlediska není lokalita s největší pravděpodobností ničím výjimečná a není proto nutné ji z tohoto důvodu chránit. Předpokládá se, ţe bude moţné provést stavební zásah v poţadovaném rozsahu bez jakéhokoliv omezení, aniţ by realizace záměru měla na faunu významný vliv. Závěr Z hlediska vlivu na faunu a flóru je posuzovaný záměr akceptovatelný.

D. I. 8. Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém NATURA 2000 Realizací záměru nedojde k dotčení územního systému ekologické stability. V bezprostředním sousedství se nenachází ţádný významný krajinný prvek. V blízkém okolí se nachází povodí řeky Moravy. K dotčení tohoto VKP v souvislosti s realizací záměru nedojde. Záměrem nebudou dotčeny ţádná zvláště chráněná území ani přírodní parky podle § 12 a 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. K dotčení památného stromu definovaného § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění rovněţ nedojde. Plánovaný záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

D. I. 9. Vlivy na krajinný ráz Vliv na estetické kvality území a krajinný ráz Záměr nebude představovat významný zásah do okolní krajiny z pohledu krajinného rázu. Z hlediska ochrany krajinného rázu je záměr plně akceptovatelný. Vznik nové charakteristiky území Vznik nové charakteristiky území se nepředpokládá. Areál vinných sklepů je navrţen tak, aby vzhled navazoval na stávající zástavbu rodinných domků. Jednotlivé budovy sklepů jsou vzájemně sjednoceny materiálovým řešením fasád, střech, přesahy střech, sklonem střech apod. Cílem je vytvořit architektonicky jednotně působící objekty. Narušení stávajícího poměru krajinných sloţek Významné terénní úpravy se nepředpokládají. Vlivem záměru nedojde k významnému ovlivnění stability terénu. Stabilita půdy nebude ohroţena sesuvy ani poddolováním. Krajinné sloţky zůstanou zachovány. 41

Narušení vizuálních vjemů Snahou při architektonickém ztvárnění objektů bylo citlivé řešení vůči dotčenému území. Nově vytvořená zástavba nebude vzhledem ke svému rozsahu a charakteru vytvářet zcela nový prvek v jednotlivých pohledových horizontech, neboť navazuje na okolní stávající zástavbu rodinných domků. Negativní vliv na panorama krajiny se nepředpokládá.

D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek Kulturní památky Posuzovaný záměr se nachází v obci Stráţnice, katastrální území Stráţnice na Moravě. V zájmovém území se nenacházejí ţádné movité ani nemovité kulturní památky. K dotčení záměrem nedojde. Hmotný majetek Záměr si nevyţádá zásah do hmotného majetku. Archeologické památky Výskyt archeologických nálezů se nepředpokládá.

D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaţenému území a populaci Uvedené vlivy mají lokální charakter, a to jak z hlediska zasaţeného území, tak i populace. Přesnější definování rozsahu vlivů je předmětem předchozích kapitol.

D. III. Údaje o moţných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Realizace záměru nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.

D. IV. Opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Fáze projektových příprav Postup a organizace výstavby připravit tak, aby byl maximálně omezen počet výjezdům stavby a pohyb vozidel a stavební techniky, a aby byl prováděn v maximální míře pouze na staveništi.

42

Před uvedením záměru do provozu musí být zpracovány a předloţeny ke schválení poţární a havarijní řády jednotlivých provozů a zařízení. V další fázi projektové přípravy je třeba specifikovat informace o typech a umístění zařízení zdrojích hluku záměru. V případě potřeby pak navrhovat opatření tak, aby bylo zajištěno i dodrţení hygienických limitů u nejbliţší chráněné zástavby. Fáze výstavby Celý proces výstavby je nutno organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval moţnost narušení faktorů pohody. Musí být zajištěno dopravní značení v prostoru výjezdů ze staveniště. V době výstavby je nutné zajistit důsledné čištění mechanismů vyjíţdějících ze stavby a zajistit udrţování pořádku na staveništi. Vozidla vyjíţdějící ze stavby musí být řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací zeminou, betonovými směsmi. Věnovat zvýšenou pozornost technickému stavu dopravních a stavebních mechanismů z hlediska jejich ekologické nezávadnosti a v tomto směru realizovat jejich periodické kontroly. Pouţívat především stroje a mechanismy v dobrém technickém stavu, jejichţ hlučnost nepřekračuje hodnoty stanovené v technickém osvědčení. Organizačně zajistit provádění hlučných prací v době, kdy je pravděpodobné zasaţení minimálního počtu obyvatel nadměrným hlukem. V prostoru stavby nebudou skladovány pohonné hmoty a maziva. Nutnou manipulaci s nimi zde nutno omezit na minimum. Vyuţít co největší mnoţství skryté zeminy do zásypů. V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., odpadech a souvisejících prováděcích předpisů. Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých (hluk, prach) i nepřímých (obsluţná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností. Při zjištění archeologického nálezu zajistit odborný dohled, popř. realizaci záchranného archeologického výzkumu. Zemina ze stavby a stavební odpad nesmí být ukládán na okolních pozemcích. 43

Fáze provozu Veškeré dešťové a splaškové vody odcházející z areálu musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a schválený kanalizační řád. V období provozu záměru je třeba minimalizovat vznik odpadů. Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých (hluk, prach) i nepřímých (obsluţná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností.

D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Vzhledem k tomu, ţe není znám dodavatel stavby a plán organizace výstavby a některé objekty budou stavěny i svépomocí není moţné přesně kvalifikovat vlivy vlastní výstavby na okolní prostředí.

44

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU________________________________ Navrhovaný záměr je řešen v jedné variantě umístění, funkčního vyuţití i technického řešení. Podrobný popis této varianty je předmětem kapitoly B. II. 6.

45

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE _____________________________________________________ F. I. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení je součástí samostatných příloh. Na tomto místě pouze situace širších vztahů se zájmovým územím. OBR. 6 – SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

F. II. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel nemá další podstatné informace týkající se posuzovaného záměru. Veškeré důleţité informace pro posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí a obyvatelstvo jsou uvedeny v předcházejících kapitolách.

46

G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU_________________ Oznámení je zpracováno pro záměr AREÁL VINNÝCH SKELPŮ VE STRÁŢNICI JIZDÉBKÁCH, který se nachází na území Jihomoravského kraje, k.ú. Stráţnice na Moravě. Záměrem investora je vybudování objektů vinných sklepů, potřebné infrastruktury a inţenýrských sítí. Celkem bude v dané lokalitě vybudováno 35 objektů – 33 vinných sklepů k individuální rekreaci a 2 vinné sklepy majitele – mající formu správních budov ve smyslu dohledu nad areálem. Všechny objekty jsou navrţeny jako jednopodlaţní s obytným podkrovím a klenutým sklepem v úrovni 1. nadzemního podlaţí dodatečně zahrnutým zeminou. Dále bude vybudována jedna komunikace a parkoviště v areálu. Pro posuzovaný záměr byla jiţ zpracována a podána dokumentace pro územní rozhodnutí. Navrţený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění do kategorie II záměry vyţadující zjišťovací řízení, sloupec B, pod pořadové č. 10.13 Tematické areály na ploše nad 5000 m2. Posuzovaný záměr je z hlediska technického řešení a architektonicko-stavební koncepce posuzován v jedné variantě vycházející z návrhu firmy Benovičová – projekty pozemních staveb. Ovzduší Vliv záměru na ovzduší ve fázi výstavby bude spojen především se zemními pracemi a dále s pohybem a činností stavebních mechanismů z dopravní obsluhy staveniště. Negativní vliv těchto zdrojů je moţné sníţit opatřeními navrţenými v kapitole D. IV. tohoto oznámení. Z hlediska vlivům ovzduší ve fázi provozu bude mít rozhodující vliv osobní automobilová doprava. Emise však budou vzhledem k rozsahu záměru malé, z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší zanedbatelné. Hluk Vzhledem k rozsahu záměru je moţné očekávat, ţe pohyb obsluţné staveništní dopravy záměru na komunikační síti ve fázi výstavby bude malý. Provoz stavebních strojů při respektování navrţených opatření dle kapitoly D. IV. tohoto oznámení nemůţe způsobit překročení hygienických limitů. Ve fázi provozu bude dominantním zdrojem hluku zdrojová a cílová automobilová doprava záměru související s provozem areálu. Z akustického hlediska nelze předpokládat v souvislosti s provozem záměru významné ovlivnění akustické situace v okolí posuzovaného záměru. 47

Vlivy na zdraví obyvatel Z hlediska ovlivnění zdraví obyvatelstva a vlivů na obyvatelstvo nepředstavuje záměr riziko. Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmovém území se vyskytuje zemědělská půda, nevyskytují se zde pozemky určené k plnění f-ce lesa. Riziko znečištění půdy vznikající v průběhu výstavby bude soustředěno do prostoru staveniště. Ke znečištění půdy můţe dojít při zemních pracích, popř. při další manipulaci únikem pohonných a mazacích látek. Toto nebezpečí lze minimalizovat preventivní a pravidelnou údrţbou veškeré mechanizace a dodrţováním bezpečnostních opatření. Obecně lze konstatovat, ţe riziko znečištění půdy ve fázi výstavby je minimální. Kontaminace zemin ve fázi provozu záměru se nepředpokládá. Významné terénní úpravy se nepředpokládají. Vlivem záměru nedojde k významnému ovlivnění stability terénu. Stabilita půdy nebude ohroţena sesuvy ani poddolováním. Voda Po hydrogeologické stránce náleţí zájmové území do hydrogeologického rajónu 1651 - Kvartérní sedimenty v povodí Moravy - Kvartér Dolnomoravského úvalu. Záměrem nebude dotčeno pásmo hygienické ochrany vod ani zdroj pitné vody. Podzemní voda se zde nachází jednak ve štěrcích údolní nivy řeky Moravy, jednak v propustných, většinou málo mocných, polohách v neogenním převáţně jílovém souvrství. Kvalitativní i kvantitativní ovlivnění povrchových vod je nulové. Provoz posuzovaného záměru s sebou přinese produkci dešťových i splaškových odpadních vod. V souvislosti s posuzovaným záměrem bude vybudována nová splašková kanalizace napojující se na síť stávající splaškové kanalizace. Dešťové vody budou svedeny povrchově přímo do okolní zeleně. Nedojde k výraznému ovlivnění odtokových poměrů zájmového území. Kvalitativní a kvantitativní ovlivnění povrchových vod bude nevýznamné. Ochrana přírody Realizací záměru nedojde k dotčení územního systému ekologické stability. V bezprostředním sousedství se nenachází ţádný významný krajinný prvek. V blízkém okolí se nachází povodí řeky Moravy. K dotčení tohoto VKP v souvislosti s realizací záměru nedojde. Záměrem nebudou dotčeny ţádná zvláště chráněná území ani přírodní parky podle § 12 a 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 48

K dotčení památného stromu definovaného § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění rovněţ nedojde. Plánovaný záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Fauna, flóra Posuzovaný záměr je z hlediska vlivu na flóru a faunu akceptovatelný. Krajinný ráz Záměr nebude představovat významný zásah do okolní krajiny z pohledu krajinného rázu. Snahou při architektonickém ztvárnění objektů bylo citlivé řešení vůči dotčenému území. Nově vytvořená zástavba nebude vzhledem ke svému rozsahu a charakteru vytvářet zcela nový prvek v jednotlivých pohledových horizontech, neboť navazuje na okolní stávající zástavbu rodinných domků. Negativní vliv na panorama krajiny se nepředpokládá. Z hlediska ochrany krajinného rázu je záměr plně akceptovatelný. Archeologie, kulturní a historické památky Posuzovaný záměr se nachází v obci Stráţnice, katastrální území Stráţnice na Moravě. V zájmovém území se nenacházejí ţádné movité ani nemovité kulturní a historické památky. K dotčení záměrem nedojde. Výskyt archeologických nálezů se nepředpokládá. Hmotný majetek Záměr si nevyţádá zásah do hmotného majetku. Odpady Celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového mnoţství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit ţivotní prostředí, a to jak ve fázi výstavby, tak ve fázi provozu. Územní plán Územní plán města Stráţnice vypracoval atelier URBI Brno a byl schválen 25.2. 2002. Stavba je navrţena v souladu se změnou č. VI tohoto územního plánu, která nabyla účinnosti 7.7.2010. Řešená lokalita spadá do ploch občanského vybavení komerčního charakteru s moţností umístění vinných sklepů jako tradičních staveb.

49

H. PŘÍLOHY______________________________________________________________ - Projektová dokumentace Vinný sklep č.1 v Jizdébkách, zpracovatel Ing. Lenka Benovičová, 696 65 Petrov 360 - Vyjádření dotčených orgánů

50

LITERATURA____________________________________________________________

Obecná 1. Vachek, M., Ambrozek, L., Kučera, Z., Paličková, M., Jongepierová, I., Čmelík, P. Příroda okresu Hodonín. vyd. Okresní úřad Hodonín – referát ţivotního prostředí, 1997. 2. Wikipedie – otevřená encyklopedie, Strážnice (okres Hodonín). cit. 24. září 2011 . Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1%C5%BEnice_(okres_Hodon%C3%ADn). Související se záměrem 3. Benovičová, L. Vinný sklep č.1v Jizdébkách. projektová dokumentace. Petrov, 2011. 4. Janíková, J., Hoskovcová, M., Škvarilová, M., Vašinová, M., Opat, J. Územní plán města Strážnice, změna č.VI. Brno, 2009. Legislativa 5. Nařízení vlády č. 350/2002Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 6. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických poţadavcích na výstavbu. 7. Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznamnebezpečných látek, ve znění pozdějších předpisů 1. 8.Vyhláška č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a ktajiny, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 12. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů 13. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 51

AREÁL VINNÝCH SKLEPŮ VE STRÁŢNICI JIZDÉBKÁCH

Recommend Documents