RYCHTÁŘSKÉ LISTY Ročník: V., číslo 18, vyšlo 26. 10. 2015
NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz
VÁNOCE NA RYCHTĚ
S
tejně jako v loňském roce vás zveme nasát vánoční atmosféru k nám Na Rychtu. Přijďte si 20. 12. 2015 v neděli v podvečer od 17 hodin společně s dětmi a s Honzou Heřmánkem vlastní vánočku, vyrobit ozdobu, nebo svícen z ovoce, nebo pustit vánoční ořechovou loďku. Přichystán bude punč, svařené víno a něco k zakousnutí.
Uvnitř čísla najdete: NOVÉ PROSTORY NA RYCHTĚ – Parkoviště, pivní sklep a cyklopoint str. 2 Dřevěné sochy na zahrádce – Na Rychtě jsou tři! str. 2 HISTORIE PIVA XXIV. – Pivovarské vánoce str. 3 MAZEL NA CESTÁCH str. 5 Ohlédnutí za zářijovými běhy! str. 6 PODZIMNÍ GASTRONOMIE NEJEN NA RYCHTĚ:
Oslavte Nový rok Na Rychtě. Vstupenky na Silvestr 2015 v prodeji od..
UCHOVÁNÍ HUB: sušení, nakládání, mražení, kvašení str. 7 ZVĚŘINA musí uzrát a být čerstvá tak akorát str. 8 Kdo stojí za jídelníčkem, gastronomickými týdny a celým kuchařským týmem Na Rychtě? str. 10
NOVINKY Z KUCHYNĚ I Z PIVOVARU Od poloviny listopadu 2015 naleznete ve stálém jídelním lístku řadu nových specialit. V úterý a ve čtvrtek bude připravena již třetí řada Večerních specialit. Připraven je Svatomartinský husí gastronomický týden prodloužen na 10 dnů, Svatomartinské pivo i víno. Celý prosinec točíme adventní Ústečan.
REZERVUJTE SI SVÉ MÍSTO NA RYCHTĚ JIŽ NYNÍ - 475 205 018
BĚHÁME I V PROSINCI!
Ústeckou běžeckou sezónu zakončí Adventní noční běh 12. 12. 2015. Proběhněte se s čelovkou po nábřeží, zahřejte se svařeným vínem, potkejte se s přáteli nejen z běžeckých tratí:)
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Kláštěrní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail:
[email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail:
[email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail:
[email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail:
[email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky:
[email protected]
Za svatomartinskou husou, vínem a adventem str. 11 JAKÝ BUDE PODZIM NA RYCHTĚ? str. 12 GASTRONOMICKÉ TÝDNY: • Na podzim uvaříme tři nová piva! • Večerní speciality pro zimní období • Co nového se objeví ve stálém jídelním lístku?
Volný přístup na WI-FI heslo: 475205018 Nezapomeňte nás navštívit na: webu
pivovarnarychte.cz PROVOZNÍ DOBA Pondělí – sobota 10:30–24:00 hodin Neděle 11:00–22:00 2015/04 Ročník: hodin V., č. 18
1
Nové prostory Na Rychtě
PARKOVIŠTĚ, PIVNÍ SKLEP A CYKLOPOINT
Konečně jsme se dočkali a po půlročních pracích můžeme začít využívat nové prostory. Před nějakou dobou se nám podařilo koupit bývalé veřejné záchodky naproti pivovaru a následně je přebudovat a využít pro rozšíření prostor. Po přestavbě se jejich vnitřek zásadně změnil.
PARKOVIŠTĚ - Nadzemní část prostor bývalých veřejných
záchodků je přebudována na PARKOVIŠTĚ PRO HOTELOVÉ HOSTY. Parkoviště hotelu chybělo. Každý host, který se u nás ubytuje, tak bude moci na svůj vůz vidět z okna pokoje a pohodlně zaparkovat přímo před pivovarem. Kapacita je cca 10 – 12 míst, tudíž jeden vůz na hotelový pokoj. K dispozici nadále zůstává i přilehlé soukromé parkoviště, kde si Pivovar Hotel Na Rychtě pro své hotelové zákazníky pronajímá několik dalších míst.
CYKLOPOINT - Jedna část slouží jako CYKLOPOINT, kde si hosté budou moci uschovat, ale i opravit jízdní kola nebo usušit mokré oblečení. Pivovar Hotel Na Rychtě svou polohou láká k ubytování stále více cyklistů, pro které bude nový prostor velkým plus. LEDNICE - V druhé části vznikla tzv. LEDNICE, spojená se sklepením pivovaru podzemním tunelem. V něm
se pohybuje vozík na pivní sudy připojený k elektrickému navijáku. Nové prostory nám pomohou vyřešit situaci s nedostatkem místa pro skladování pivních sudů. Do nové místnosti lednice se jich vejde padesát! Uchovávat zde chceme speciálně uvařená piva, která se nepijí v tak velkém množství jako Mazel, ale které naši hosté vyžadují. Díky chlazení déle vydrží a v nabídce jich tak bude moci být více. Doplnit fotografie
DŘEVĚNÉ SOCHY NA ZAHRÁDCE NA RYCHTĚ JSOU TŘI! Ano, na zahrádce máme od konce září 2015 další dřevěnou sochu. Vedle čápa a žirafy přibyla ještě kočka. Všechny tři jsou vyřezány několikanásobným mistrem Evropy a vicemistrem světa v TIMBERSPORTS® – Martinem Komárkem.
V
šechny tři sochy vydražil postupně na Festivalu dřeva konaném vždy koncem září v Letním kině v Ústí nad Labem majitel Pivovar Hotelu Na Rychtě – Martin Prachař. Čáp z roku 2012 byl
vydražen za 30.000 Kč, žirafa z roku 2013 za 50.000 a letošní kočka za 40.000 Kč. Všechny získané peníze jdou vždy na pomoc postiženým dětem. Předchozí roky peníze pomohly Valince a Elen-
INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY: Sloupek Čtvrtka Třetinka 2
1/8 44 x 132 mm Cena: 750 Kč jedno vydání 1/4 92 x 132 mm Cena: 1500 Kč jedno vydání 1/3 210 x 99 mm (čistý rozměr) Cena: 2000 Kč jedno vydání
Uvedené ceny jsou bezDPH. Půlka 1/2 210 x 148 mm (čistý rozměr) Cena: 3000 Kč jedno vydání Půlka výška 1/2 104 x 210 mm (čistý rozměr) Cena: 3000 Kč jedno vydání Celostrana 1/1 210 x 297 mm (čistý rozměr) Cena: 6000 Kč jedno vydání
Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. KONTAKT: V případě zájmu volejte: 778 064 991, nebo e-mailujte:
[email protected] 2015/04 Ročník: V., č. 18
ce, letos putovaly pro osmiletou Marušku Procházkovou trpící od narození DMO (dětskou mozkovou obrnou) na nákup speciálního chodítka, které ji zajistí, že se bude moci „postavit“ na vlastní nohy. Pivovar Hotel Na Rychtě pravidelně přispívá z většiny svých pořádaných společensko – kulturních akcí na charitativní účely a spolupracuje s místním Nadačním fondem Plamínek naděje.
P L A M Í N E K NA D Ě J E na Ústecku působí již třetí rok a od svého vzniku pomohl svými aktivitami (charitativní sbírky, aukce, finanční dary) v téměř třiceti případech. Nakoupili se potřebná vybavení, pomůcky, ozdravné pobyty nebo se zajistili aktivity pro děti z ústeckých dětských domovů či pro speciální školu Pod Parkem. Činnost Plamínku naděje můžete sledovat na www.plamineknadeje.cz.
Historie Piva XXIV. – PIVOVARSKÉ VÁNOCE Vánoce v pivováru U Šenfloků
P
ivovar U Šenfloků stával v zadním traktu domu na Václavském náměstí č. 33 v Praze a byl to oblíbený lidový hostinec s výzdobou od Mikoláše Alše z roku 1909. Dům je uváděn již mezi prvními novoměstskými domy, pivovar tu byl založen před r. 1639, zrušen 1930. Bylo devět a v šenflokovském pivováru se vařilo pivo od páté ranní. Ale to už od třetí hodiny po půlnoci přebíhala sladovnická chasa s lucernami po dvoře kolem kotle. Proužky světel padaly záclonami do bytů spících nájemníků, ale žádného to nevyrušovalo. A jak hezky se spalo, když starší sladovníci zpívali při várce svaté adventní písně. S rostoucím dnem přibývalo pak ruchu. Otvírala se okna, sousedé na pavlačích se pozdravovali, snídalo se a pak každý šel po své práci. Jedni zůstávali doma, druzí vycházeli z domu, hospodyně vyšly za nákupem, a sotvaže se vrátily – to bylo tak kolem deváté hodiny dopolední – vklouzla průjezdem do prvního dvora, a pak pod pavlačí se svatým Janem Nepomuckým do druhého dvora první návštěvnice toho dne, rozšafná
bába s nůší na zádech a s rukama složenýma pod zástěrou. Měříc přívětivým pohledem všecky pavlače a okna, rozezpívala se: „Hádry prodají, stárý skló, kósti, hádrýýý!“ Ze kterého okna se na ni zavolalo, tam přiběhla a udělala kšeftíček. Dva krejcary za ostřižky, rozbitý hadr a nějakou hovězí kost; za tři krejcary už toho musila ale být pořádná hromádka. Někde přenechali taky starou sukni nebo „život“, a za šesták přidali i sametový „štucl“, který nechtěla hospodyně nosit už ani do trhu. Hadrnice odešla z domu. V průjezdu u „kvelbu“ (=výčep) potkala Žida s pytlem. Ten vlezl jen do prvního dvora. Přeletěl znaleckým okem všecky pavlače, zavřískl svoje: „Hájn!“ a když se
nikdo neobjevil, otočil se na podpatku a šel o dům dál. Později proběhl dlouhým průjezdem človíček s obličejem jako mazaneček. Byl hladce oholen jako velebný pán, pusu měl jak měsíček v ouplňku a byl hezký, zdravě červený. Ten spustil hned v prvním dvoře čistou kvartou: „Dájí bróusít – nůžkýý, nóže, sekáčký, mlejnky a břitvýýý! – dájíbróusíít!“ On tu svoji říkanku skutečně zpíval. Byl to brusič, velmi dobrý řemeslník a lidé mu velmi rádi dávali výdělek. Ke dvanácté začali se trousit flašinetáři. K Šenflokovům chodíval v letech šedesátých (1860) starý Hais, nadšený vlastenec, který ke kolovrátku zpíval svoje vlastní veršované skladby čistě vlasteneckého rázu. Hlavně „Češka“ se tenkrát velmi líbila. U nás se kolovrátkářům vůbec dobře vedlo. Jak přišli, dostali piva, co vypili! Po bytech chodíval starý člověk a nosil podivný kolovrátek. Postavil ho na podstavec a odhrnul přikrývku. Jaká to byla uvnitř krása! Za sklem byl pokojíček, upravený jako salonek. V popředí miniaturní spinet, u něho seděla panenka v krinolíně s ohromnou frizúrou na hlavě. Za ní stál ro-
kokový panáček a hrál na flétnu. Marie Antoinetta a její bratr císař Josef II. Když flašinetář zatočil klikou, Marie Antoinetta drnkala na spinet a císař pískal na flétnu. My děti jsme na tom mohly oči nechat. Také harmonikáři a zpěváci s kytarou často navštěvovali Šenflokovic pivovar. Večer, když se hostinská zahrádka na dvoře vedle pivovaru naplnila hosty, přicházel osudem zklamaný, nešťastný „Sänger von Isphahan“, bývalý číšník, který se marně ucházel o přijetí k opeře. Tedy o hudbu a zpěvy bylo u Šenfloků dobře postaráno.
Pivovarská štědrost nebyla vždy vítána
Páni sládkové bývali o Vánocích štědří především k šen2015/04 Ročník: V., č. 18
3
kýřkám – a věděli proč! Štědrost jejich byla tak rozšířena, že ve sladovnických knihách čteme o tom, aby „...budoucně bylo dočista upuštěno od podobných štědrovečerních darů!“ Porovnáno s dnešní obchodní pivovarskou politikou – nic nového pod sluncem! A pokračujme zápisem písařovým: „...aby žádný soused k Vánocům nedával štědrého večera nic šenkýřkám buďto kúr anebo
huscí anebo cokoli. Pakli by se kdo toho dopustil, ten aby beze všeho odporu pánům starším kopu grošů českých pokuty položil“. Psáno to bylo, ale sladovníci se tím neřídili. Když nesměli dávat k Vánocům, vynahradili to šenkýřkám o Velikonocích a rozdali jim plno věcí. Páni staří věc rozvážili a dospěli toho úsudku, že v onom zápisu o štědrovečerních darech zapomenuli dodati, kterak také velikonoční dary nejsou dovoleny. Sešli se znova, porokovali, popili dobrého uleželého a písař napsal nové usnesení do knihy o rozšířeném zákazu štědrosti sladovnické.
4
2015/04 Ročník: V., č. 18
Karel Jaromír Erben
Jak to chodívalo v nákladnickém domě na Novém Městě pražském o posledním dnu roku 1840 sepsal tento básník a pohádkář. Nákladnický dům měl stejně jako dům právovárečný právo várečné, neměl však vlastní pivovar a tudíž vařil tzv. po střídě u souseda. Hospodář seděl v čele a my ostatní dvěma řady po celé délce stolu až ke dveřím. Tu zazní venku píseň: „Den přeslavný jest k nám přišel", dveře se otevřely a do pokoje vešla zpívajíc chasa sladovnická, každý něco nesa: postarší feruli (cechovní znak), hvozda pytel, dva vodáci kropidlo a kadidlo vypůjčené z kostela, vykropujíce a nakuřujíce, mládek a sladomel každý po lopatce a chlapci po chvošti. Postavivše se půlkolem u dveří, zpívali dále. A když přišla slova sloky poslední: „A ty, chlapečku, zametej", hodil hospodář na zem tvrdý tolar, hvozda nastavil pytel a chlapec do něho tolar chvoštěm vehnal. Na to přál podstarší hospodáři a celé rodině „šťastného nového roku", poděkoval z daru a pak se všichni poklonivše, odešli.
Koleda Tříkrálová
Bývalo na šalandách pražských pivovarů zvláště hlučno, když se blížil den 6. ledna. Pod vedením podstaršího konala se veselá pěvecká cvičení pivovarské chasy. Obzvláště slavnostním byl před-
večer dne tříkrálového, kdy vybrala se chasa svátečně oblečena, v sněhobílých zástěrách se zahnutým límcem a zelených čapkách, černých kalhotách a zelených kabátcích s čamarkami. Nejdříve vykropili pivovarské místnosti, valečky a zvláště humna, „aby slad měl málo díla“, potom kotel a spilku, „aby pivo dobře zrálo“, stoky chladící, „aby se svatí Tři králové přimluvili, aby byla lepší míra“, ovšem též sklep, zvláště pak stolici paní Lidunky, ostatní místnosti a způsobem zejména slavnostním byt pana starého. Pan starý, rovněž svátečně oblečen, očekával s celou rodinou „mládence“, mezi nimiž nescházel ani „starý drak“, jinak též „fotr“ zvaný - hvozda a „chlapeček“ učeň. Slavnostně přijal pan starý koledující chasu, jež vykouřila a posvětila jeho byt, prozpěvujíc příslušné písně. Když pak refrén upomínal pana starého „...dej nám tolar, nebo dukát...“, pokynul dobromyslně své paní „Nu, tak dej jim - dej!“ Na konec pak byla obvyklá gratulace, která končívala: „Což my všichni vám srdečně přejem, i se svatým Emanuelem“. Při tom všem stál v čele podstarší jako vůdce chasy. Když byl obřad u konce, pan starý vůdci poděkoval a hned napomenul, aby se chasa včas a řádně domů vrátila. Na to mládenci zamířili do šenkovny, aby ji také vysvětili. V dobách tohoto tříkrálového putování byla sladovnická chasa
v pražských hostincích vřele vítána. Samo sebou se rozumí, že „roznášení štěstí“ se dělo při plném korbeli. Chodívali „slaďáci“ se stejnými obřady po domech a bytech soukromých, jež měly s pivovarem či panem starým co do činění. Buď sládkovi patřily, nebo s pivovarem jinou souvislost měly, a tak byli všude slavnostně vítáni, vysvěcovali, koledovali a křídou psali K+M+B a všechny domácí podkuřovali a kropili. Kropenku a kaditelnici zapůjčil nejbližší kostelník, zato chasa bábě svíčkové na „svěcenou vodu“ půjčila sud. Zvláštním úkolem byl pověřen mládek, který nesměl opomenout zásobu dřevěného uhlí.
A tak tříkrálová koleda končívala až k ránu při plném korbeli a veselých písních. „Dej Bůh štěstí“. - Petr Žižkovský Zpracováno a publikováno v Revue pro Hotel a Restaurant / SOMMELIER 2009. Prameny: Čeněk Zíbrt - Sladovnické obyčeje r. 1910, KVAS r. 1937
3. ROČNÍK SOUTĚŽ MAZEL NA CESTÁCH ZNÁ SVÉ VÍTĚZE
V
letošním roce Mazel doslova obletěl celý svět. Do soutěže bylo posláno téměř 40 fotografií, soutěžilo 32 snímků. Všem účastníkům děkujeme za krásné příspěvky. Odměnili jsme dokonce první 4 místa – 100, 75, 50 a 25 piv a 1 x 100 piv si odnesla i šťastná – paní Zuzana Šťastná z Prahy. Díky vašemu zájmu bude soutěž dále pokračovat a už teď je možno posílat fotky do 4.ročníku na
[email protected]. Všechny příspěvky se shromažďují po celý rok do září (2016), Josef Chvatlina – 100 piv - 1. místo. Mazel chytá než vypukne hlasování. večerní slunce v Miami – USA (154 hlasů).
Vít Charvát – 25 piv – 4 . místo. Mazel na Pico de Teide 3718 m n. m. – Tenerife Španělsko – cenu útěchy za opakování v soutěži i za to, že Mazla vytáhli tak vysoko (81 hlasů).
VYLOSOVANÝ Z HLASUJÍCÍCH:
Zuzana Hofová – 75 piv – 2 . místo. Dva mazlíci na přehradě Lubina – Větřkovice (145 hlasů).
Zuzana Šťastná – 100 piv– je z Prahy a výhru si přijede vyzvednout a užít listopadovou sobotu s přáteli.
Helena Sekelská – 50 piv – 3 . místo. Mazel zrychtován v Broumovských stěnách (119 hlasů).
CYKLO-Jireček
Říční 388, Ústí nad Labem - Brná tel. 774 330 043,
[email protected]
Prodej a servis jízdních kol značek Rock Machine a Felt . Spolupracujeme s Cyklokempem Loděnice v Brné u Ústí nad Labem a s Pivovarem Hotelem Na Rychtě, kde zajišťujeme veškeré služby pro cyklisty a cykloturisty. Na trhu jízdních kol firma působí již 20 let. Sídlo firmy je v Ústí nad Labem-Brná. Nové katalogy modelů jízdních kol roku 2016 jsou již k dispozici na recepci Hotelu Na Rychtě. Ročník: V., č. 18 5 Na vaši návštěvu2015/04 se těší CYKLO-Jireček.
OHLÉDNUTÍ ZA ZÁŘIJOVÝMI BĚHY!
V
sobotu 5. září jsme v Cyklokempu Loděnice uspořádali 2. ročník běhu pro radost a celou rodinu – Rychtářská 12° km. Běh se těšil velké oblibě a oproti loňsku běželo o cca 100 běžců více. Na trať hlavního závodu se vydalo 160 závodníků, rodinného běhu se účastnilo 53 rodin a juniorský závod na 2 km se přišlo zaběhnout 72 mladých běžců od 8 do 15 let. Akcí nás výborně provázel Ondra Havlík – En.dru – vicemistr světa v loopingu. Moc jsme si všemi užili závodní atmosféru! O týden později se v Ústí běžel V. ročník Mattoni 1/2Maratonu a Rychta v letošním roce pro běžce navařila téměř 1000 gulášů a na závěr dne jsme připravili pivní exkurzi pro celý RunCzech tým. Rychtářská 12° km je součást Ústeckého běžeckého pohá-
6
2015/04 Ročník: V., č. 18
VÍTĚZOVÉ RYCHTÁŘSKÁ 12° KM 2015
MUŽI 12KM 1. BYSTŘICKÝ 2. PROCHÁZKA 3. ZUDA ŽENY 12KM 1. RUSÍNOVÁ 2. BRICHTOVÁ TRUKSOVÁ 3. ŠINDLEROVÁ JUNIOŘI 2KM - 2000 - 20003 1. HRUŠKOVÁ 2. KOUDELKA 3. CYMPÁČ JUNIOŘI 2KM - 2004 - 2007 1. OPATŘIL 2. OPATŘILOVÁ 3. AUERVEK RODINNÝ BĚH - 1KM 1. LÖRINC 2. KRÁLOVÁ 3. SVOBODA ru s Mumií a pivovar se sponzorsky podílí a spolupracuje i s dalšími ústeckými organizátory – Dubickými běhy či s charitativními závody s Plamínkem naděje. Letošní rok
Tomáš Josef Petr
Salomon Suunto Děčín Ústí nad Labem
148 141 303
1990 0:41:41 1971 0:41:58 1984 0:42:02
Zuzana Eva Jana
Dolní Zálezly Think Beer
135 271 127
1983 0:45:10 1984 0:54:10 1969 0:55:18
Sabina Jan Radek
SKP Ústí n/Labem Chemička Ústí
71 56 186
2002 0:07:54 2000 0:08:05 2001 0:08:10
Matěj Anna Matyáš
68 67 88
2004 0:08:59 2004 0:09:16 2007 0:09:17
Jakub Andrea Miroslav
Regínci Peruňata
51 95 94
jsme ze startovného věnovali částku 5.000 Kč Nadačnímu fondu Plamínek naděje, který za to zajistil zimní sportoviště pro děti z ústeckého dětského domova Střekov.
0:04:34 0:04:48 0:04:54
V roce 2016 připadá 3. ročník Rychtářské 12° km na sobotu – 3. 9. 2016. Tentokrát 2 týdny před Mattoni 1/2Maratonem Ústí nad Labem, který se bude konat v roce 2016 – 17. září.
PODZIMNÍ GASTRONOMIE NEJEN NA RYCHTĚ S podzimem a nastávající zimou se nemění jen počasí, ale i chutě. Obecně platí, že by se mělo do jídelníčku zařadit více teplých pokrmů a nápojů, které pomáhají naše tělo prohřívat. Naopak konzumovat méně pokrmů studených, které organismus ochlazují a mohou mu ubrat potřebnou energii. Lehká letní jídla tak vystřídají hutné polévky, omáčky, více masa a teplé přílohy. Velkou součást jídelníčku tvoří i pokrmy z hub či dýně a stále populárnější zvěřina.
N
a Rychtě proto najdou hosté od konce října upravený stálý jídelní lístek – přibydou novinky, jiná jídla naopak zmizí. Podobně na tom budou i Gastronomické týdny, které svou nabídku zaměří právě na podzimní a zimní měsíce. Přinášíme pár tipů na přípravu podzimních a zimních staročeských pokrmů, ale i to, jak správně vybrat zvěřinu, uchovávat houby nebo upéct svatomartinskou husu!
UCHOVÁNÍ HUB: sušení, nakládání, mražení, kvašení Rozličné možnosti uchování hub vedle svého původního účelu nabízejí i poměrně pestrý výběr různých chuťových úprav. Zatímco některé způsoby zachovávají surovinu k dalšímu více či méně neomezenému využití v kuchyni, jiné promění houby v hotovou přílohu. Vyzkoušejte následující recepty.
síto sůl prosejeme (je hnědá a krásně voní, spotřebujeme ji v kuchyni). Houby uložíme do sklenic s pevným uzávěrem. Před vařením odebereme potřebné množství hub a namočíme je do vody; voda sůl odplaví, houby nabobtnají a mají vzhled i chuť čerstvých hub.
PROLOŽENÉ SOLÍ: Vždy používáme tvrdé, zdravé a raději mladší a nikoli mokré plodnice. Nakrájíme je, rozložíme a necháme mírně zavadnout.Mezitím v troubě na plechu vysušíme sůl. Zavadlé houby buď v míse promícháme přímo se solí, nebo je po vrstvách napěchujeme do sklenic a prosypáváme solí jako zelí. Na 1 kg zavadlých hub potřebujeme 250 g soli. Principem této konzervační metody je užití vysoké koncentrace soli, což má z kulinářského hlediska jisté nevýhody. Takto konzervované houby tedy používáme jen na polévky a na omáčky, i tak je však nutno před kuchyňskou úpravou přebytky soli z hub odstranit prolitím vodou, čímž se poněkud z hub ztrácejí aromatické a chuťové látky. NAKLÁDÁNÍ V TUKU: Principem konzervace hub v tuku je
použití sterilace! Nedoporučujeme pouhé zalévání podušených hub
SUŠENÍ: Nejstarší způsob, jak houby uchovávat. Při sušení po- máslem, olejem nebo sádlem. Houby po očištění pokrájíme, vložíme
stupným odpařováním vody zbyde z původního obsahu 90 % vody jen 14 %. Pečlivě očištěné houby – bez červivých částí, nařežeme na plátky, pokud možno podélně (s kloboukem i třeněm dohromady). Plátky můžeme rozložit na lísky či rámy se silonovým pletivem, vždy v jedné vrstvě, aby vzduch mohl volně proudit. Dříve se plátky hub navlékaly na režnou nit jako houbové korálky a zavěšovaly se do oken do proudícího letního vzduchu. Sušení na kovovém plechu přímo v troubě či dokonce na novinovém papíru není vhodné. Houby lze předsoušet na slunci, ale vždy v mírném průvanu. V dnešní době s výhodou využíváme elektrické sušičky zeleniny a hub. Sušení je skončeno, když houby „chrastí“ a plátky se lámou, nikoliv ohýbají. Usušené houby ukládáme do hermeticky uzavíratelných skleněných dóz. Plátěné pytlíky se k uložení hodí méně, protože plátnem mohou proniknout i škůdci. Houby by tedy mohly plesnivět a také být napadeny moučnými moly.
SUŠENÍ V SOLI: Houby nakrájíme, rozložíme do pekáče a zasypeme solí, které má být více než hub. Pekáč položíme na okraj plotny. Houby pustí vodu, ta rozpustí sůl, takže vznikne poněkud nevábná hnědá kaše. Občas ji promícháme a udržujeme v teple, aby se voda odpařovala. Vysvitne-li sluníčko, můžeme pekáč vynést ven. Asi za dva dny jsou sůl i houby suché, když je nalomíte, musí praskat. Přes hrubší
do kastrolu a podusíme na menším množství kvalitního oleje či přímo ve vlastní šťávě. Můžeme mírně přisolit nebo i přidat mletý pepř a drcený kmín. Kořeníme s citem. Dusíme podle typu a kvality hub asi 15 minut, pak necháme směs vychladnout. Houbami naplníme skleničky a zalijeme je tukem (vlastní šťávou). Nad povrchem ponecháme pod víčkem vzduchovou mezeru. Po uzavření sterilujeme v zavařovacím hrnci ve vodní lázni při 95 °C asi hodinu. Zchladíme. Za dva dny sterilaci opakujeme (neuškodí ani třetí opakování). Obsah sklenic je lepší spotřebovat najednou, proto používáme sklenice s menším obsahem.
HOUBY V OCTĚ: Dobře očištěné houby povaříme asi 3 minu-
ty v osolené vodě. Můžeme proložit kolečky cibule, případně zeleniny také povařené v osolené vodě. Pak je vyndáme, necháme okapat, vložíme do sklenic a zalijeme čistým vychladlým nálevem, který jsme si předtím uvařili z vody, octu, cukru, soli a koření. Na nálev pro 1 kg hub potřebujeme 250 ml vody, 60 ml octa, 1 lžičku cukru, několik kuliček pepře a nového koření, hořčičné semínko, 1 bobkový list, sůl. Sterilujeme 20 minut při 90 °C.
VE VLASTNÍ ŠŤÁVĚ: Nakrájené a očištěné houby před du-
šením propláchneme přes sítko tekoucí vodou. Rozpálíme kastrol, nejlépe s teflonovým vnitřním povrchem, kousky hub v něm prudce 2015/04 Ročník: V., č. 18
7
vydrží až do dalšího roku, nesmí ovšem rozmrznout. Před kuchyňskou úpravou houby nerozmrazujeme, do hrnce je vkládáme ještě zmrzlé. Pěnu, která se vytváří, odstraňujeme lžící. Houby opět dobře propláchneme studenou proudící vodou, čímž je zároveň zchladíme. Na závěr houby uložíme přímo do mikrotenových sáčků a hluboce je zmrazíme.
V PRÁŠKU: K přípravě houbového prášku využijeme houby, které
opečeme. Pustí vlastní šťávu, jen v případě největší nouze je můžeme nepatrně podlít vodou. Houby za občasného míchání dusíme asi 20 minut. Lze přidat malé množství soli, ale dále je raději nekořeníme, aby byl polotovar univerzálně použitelný. Po mírném prochladnutí pěchujeme houby do sklenic a zaléváme je vydušenou houbovou šťávou. Pod víčkem necháme asi dvoucentimetrový prostor. Pak sklenice hermeticky uzavřeme a sterilujeme 50 minut při 95 °C. Po dvou dnech sterilaci opakujeme.
BLANŠÍROVÁNÍ A ZAMRAŽENÍ: Nakrájené plodni-
ce dobře propláchneme vodou. Do vyššího hrnce dáme vařit vodu se solí (na litr vody jedna zarovnaná čajová lžička soli). Jakmile voda začne vřít, vhodíme do ní houby a povaříme je asi 5 minut. Houby
jsou jinak tuhé, např. třeně hlívy ústřičné či bedly. Dobře usušené plátky hub pomeleme na masovém mlýnku. Přesejeme je přes hrubší sítko. Větší zbylé kousky můžeme ještě rozdrtit nasucho v mixéru a vše znovu přesejeme tentokrát přes jemné sítko. Můžeme přidat malé množství soli, kterou ale musíme dobře promíchat. Pozor: Špatně uzavřený prášek velmi ochotně ze vzduchu přijímá vlhkost a pak plesniví! Prášek uchováváme ve skleničkách s dobrým uzávěrem. Používáme ho jako houbové koření do polévek, gulášů, pod maso, do omáček a sekaných mas.
HOUBOVÁ TRESŤ: Pro přípravu výtažku či tresti lze využít
plodnice nevzhledné nebo horší kvality a zbytky třeňů. Houby podusíme na trošce vody. Během dušení šťávu odléváme do hrníčku a houby znovu další vodou mírně podléváme. Rozvařené houby rozmixujeme nebo protlačíme sítkem. Tuto houbovou pastu smícháme se šťávou a vše prudkým varem za stálého míchání odpaříme a zahustíme na konzistenci sirupu. Horkou směs vlijeme do malých skleniček, které dobře uzavřeme a sterilujeme ve vodní lázni 40 minut při 90 °C. Po dvou dnech sterilizaci opakujeme.
Recept: HOUBOVÝ KUBA Tradiční staročeský houbový pokrm, který se s oblibou vaří v době posvícení a vánočních svátků.
Kroupy (cca 1,5 hrnku – 500 gr) spolu s česnekem, solí, kmínem a částí sádla (2 lžíce) uvaříme doměkka. Přimícháme jemně krájenou a dozlatova opečenou cibuli s houbami (2 velké hrstě sušených hub nebo cca 200 g mražených hříbků) a ochutíme majoránkou. Do vymaštěného pekáče klademe střídavě vrstvy vařených krup a hub. Jako poslední vrstvu dáme kroupy a přelijeme rozpuštěným sádlem. Pečeme v troubě 20 minut na 180°C. Podáváme s nakládanou sladko-kyselou zeleninou (cibulky, okurčičky, hrášek, mrkev apod.). Houbového Kubu můžeme rovněž podávat s parmazánem, jako variaci na italská rizota nebo jako přílohu například k rybám.
ZVĚŘINA MUSÍ UZRÁT A BÝT ČERSTVÁ TAK AKORÁT Je spousta druhů masa, které stačí prostě vzít a upéct, nepotřebují víc než trochu soli a pepře a výsledek bude vždycky skvělý. Zvěřina mezi ně nepatří. Za vynaložený čas a péči se vám ale bohatě odmění. ejblíž má maso lovených zvířat k hovězímu – je tmavočervené, až hnědé, spíš tužší a s malým obsahem tuku. Tím ale veškerá podobnost končí. Nejdůležitější před přípravou zvěřiny jsou 2 kroky, které se vyplatí dodržovat – Nákup a Zrání.
N
1. Prvním krokem je samozřejmě NÁKUP
Připravte se na to, že i když je podzim obdobím zvěřině zaslíbeným, chladicí boxy tímto druhem masa právě nepřetékají. Seženete ji sice v každém lepším supermarketu, ale ve většině případů bude zmražená. Kdo raději čerstvý kousek (a že je proč!), měl by zajít spíš do specializovaného krámku nebo řeznictví. V každém případě nezapomeňte prostudovat cedulku s údaji o původu a veterinárním vyšetření: kdo a kde zvíře střeli. Je to důležitější, než se na první pohled zdá, ve dru8
2015/04 Ročník: V., č. 18
hém plánu vám totiž říká, že maso nepochází od pytláka – jinak by se do evidence vůbec nedostalo.
Pivo nechme vařit odborníky, my se postaráme o vodu
ČLEN SKUPINY PURUM KRAFT
POUZE POZNANÉ LZE CHRÁNIT 2015/04 Ročník: V., č. 18
9
2. Druhý krok je ZRÁNÍ
Tento krok je časově nejnáročnější. Zvěřina není kuře, čerstvě zabitá nezměkne, i kdybyste ji vařili tři dny a tři noci. „Na vině je hlavně její prokrvení, které je vyšší než u jatečných zvířat. Většina druhů zvěřiny se proto nejprve musí nechat přiměřeně odležet – uzrát, jak říká můj kamarád myslivec. Ten míval za přiměřené alespoň tři dny ve studené, dobře větrané místnosti, starší (neoškubané) bažanty ale nechával v komoře viset i čtrnáct dní. Čas od času celý proces urychlil naložením už rozbouraných kusů masa do mořidla z kořenové zeleniny, cibule a octa, případně je v hliněné nádobě, zatížené kamenem,
nechal rozležet s pár kuličkami drceného jalovce. Protože většina lidí dnes zvěřinu kupuje v obchodě, zrání nebo nakládání nás nemusí až tak trápit. Povinný veterinární rozbor má totiž ještě jednu výhodu, nějakou dobu trvá. Minimálně během těch pár dní, co veterinární zkoušky probíhají, tak maso může dozrávat. Ještě se mi nestalo, že by to nestačilo. Krátkým naložením do směsi zeleniny, cibule a divokého koření však můžete zmírnit výrazné aroma a (pa)chuť masa z divočáka. V marinádě nebo v podmáslí taky jako zázrakem zkřehne i maso jinak ne právě nejmladšího daňka či jiného paroháče.“ doporučuje Jan Heřmánek.
Tip na recept od šéfkuchaře JANA HEŘMÁNKA - SRNČÍ RAGŮ Srnčí plec vykostíme, odblaníme, opláchneme a nakrájíme na drobné kostičky – pro 4 osoby 600–800 g. Očištěnou cibuli a kořenovou zeleninu společně s cukrem a divokým kořením restujeme na sádle dozlatova. Přidáme rajčatový protlak, ocet, na plátky nakrájený citron a maso. Orestujeme, podlijeme vývarem a pod poklicí dusíme doměkka. Po změknutí maso vyjmeme. Šťávu zahustíme nastrouhaným perníkem. Přidáme švestková povidla, brusinkový kompot a povaříme. Hotovou omáčku přecedíme přes jemný cedník. Srnčí ragú ochutíme, na závěr přidáme červené víno a orestovanou anglickou slaninu. Jako příloha se hodí knedlík, smažené bramborové krokety nebo bílé pečivo, u nás na Rychtě podáváme s bramborovými plackami :-)
Jak si připravit KANČÍ HŘBET - jsme dokonce pro portál ZitUsti.cz připravili jako VIDEORECEPT! Celý detailní postup můžete shlédnout a doma připravit na: www.zitusti.cz/video-jan-hermanek-pripravuje-kanci-hrbet
KDO STOJÍ ZA JÍDELNÍČKEM, GASTRONOMICKÝMI TÝDNY A CELÝM KUCHAŘSKÝM TÝMEM NA RYCHTĚ? Jan Heřmánek - jedenačtyřicetiletý šéfkuchař, který vystudoval hotelovou školu v Pelhřimově, absolvoval i kuchařské stáže, například v Německu. Po krátkých působeních v kuchyni staré restaurace Na Rychtě nebo v restauraci Doma se dostal na pozici zástupce šéfkuchaře v restauraci Potrefená husa. Po pár letech se stal hlavním šéfkuchařem, kde působí dodnes. Před otevřením pivovaru Na Rychtě přijal i místo zdejšího šéfkuchaře.
Jak jste se stal šéfkuchařem na Rychtě? Oslovil mne Martin Prachař a nabídka mne zaujala. Už proto, že jsem se sem před dvaceti lety přiženil a začal Ústí považovat za domov. A zaujal mě i celý
P
je to úskalí. Pozvat lidi na jídlo, které znají a mohou si ho uvařit, není jednoduché. Zadání bylo vytvořit jídelníček, kde se promítají klasické suroviny. Na druhou stranu ale udělat něco zajímavého, nejen knedlo zelo, vepřo.
Jak jste na tom s časem? Působíte i v dalších projektech.
projekt s vlastní výrobou piva. Od začátku jsme cílili na českou kuchyni.
Bylo těžké sestavit jídelníček?
Na jednu stranu ne, protože jde o jídla, která všichni známe. A to
okud byste se rádi stali členem kuchařského týmu Pivovar Hotelu Na Rychtě a máte co nabídnout, pošlete svůj životopis na:
[email protected]
10
2015/04 Ročník: V., č. 18
Tady Na Rychtě mám na starosti změny jídelníčků, zaškolení personálu, který je samostatný a velmi dobrý. Pomáhá mi tu František Dvořák, který má pod sebou denní hotovky a Jan Resl, který se stará o kuchyni. Věnuji se také přípravě gastrotýdnů. Takže tady Na Rychtě jsem tak dvakrát v týdnu.
Jak se dostane zákazník k vámi vařenému jídlu?
Dá se to stále méně. Je zde skvělý a samostatný kuchařský tým.
Vždy si spolu sedneme a řekneme si, co budeme vařit. Pokud to nejsou nějaká známá jídla, hlavně u gastrotýdnů, tak je spolu odvaříme, povíme si, co je třeba, a pak vaří tým Rychty.
Je něčím ústecký zákazník specifický?
Dávali jsme na jídelní lístek pokrmy, které nebyly tak oblíbené. Na druhou stranu mě překvapilo, když jsme zkoušeli třeba býčí koule nebo telecí hrudí a byl to úspěch. Nebo smažené hovězí dršťky. Řekl bych, že ústecký zákazník je někde v českém středu.
Kdybyste sem měl vzít přátele, co byste jim doporučil?
Chodí sem kolegové z branže, před nedávnem jsme tu měli i televizně známé šéfkuchaře. Shodou okolností ochutnali hovězí žebra a hlásili, že byla vynikající. To je asi jediný recept, který nám na jídelníčku vydržel od otevření. Zdroj: www.ZitUsti.cz
ZA SVATOMARTINSKOU HUSOU, VÍNEM A ADVENTEM Svátek svatého Martina 11.listopadu byl v životě českého lidu velice zásadním. Tradic s ním spojených je hojně neb hojnost je jedním ze znaků těchto oslav. vatý Martin je patronem vojáků, koní, hus a vinařů. Proč ale zrovna hus, které se dodnes o svatém Martinu hromadně pojídají? Jsou dvě legendy. Podle první husy svým kejháním Martina tak rušily při kázání, že za to musí pykat na pekáčích. Druhá říká, že se Martin před volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho kejháním prozradily. Tak jako tak je, byla a bude husa doslova celonárodním
S
jídlem, podobně jako je tomu o Vánocích s kaprem.
HUSA A DŽBÁN VÍNA
Přísloví praví: Radost Martina – husa a džbán vína. V ten den se totiž načínalo nové víno, ochutnávalo se a hodnotilo. Jde o mladé víno zrající sotva pár týdnů, které je lehké a svěží s nižším obsahem alkoholu. Svatý Martin je ale spojován i s příchodem zimy a ukončením dělné části roku, které se neobešlo bez oslav. Dnes se podstata zvyků téměř vytratila. Víme maximálně, že svatý Martin přijede na bílém koni, že se peče svatomartinská husa
a podává se svatomartinské víno. To je ale dost na to, abychom si prožili příjemný čas a vychutnali si třeba v Pivovar Hotelu Na Rychtě pečenou husičku.
ADVENT – TRADICE DNEŠNÍ I VČEREJŠÍ Na přelomu listopadu a prosince se ve většině domácností objeví na stole věnec se čtyřmi svíčkami. Každou neděli čtyři týdny před Vánocemi se zapálí knůtek jedné z nich. Po celý ten čas víme, že se něco blíží a že se budeme radovat, a že i tentokrát přijdou svátky nejhlouběji v českých srdcích zapsané, svátky vánoční. Kulatý adventní věnec je symbolikou slunce a završujícího se roku a všech čtyř světových stran. Má být vyroben ze slámy (vyhání duchy) a opleten chvojím a svíčky se mají zapalovat proti směru hodinových ručiček, a že mají být fialové (barva pokání a čekání) a nebo z barev – fialová (první), červená (druhá) je barva míru a lásky, růžová (třetí) je svíčka přátelství a čtvrtá bílá je svíčka štěstí. Vedle tradic je adventní čas dobou trhů a jarmarků, ochutnávání svařeného vína a punče i chroupání dobrot. Přijďte i vy do Pivovar Hotelu Na Rychtě! Vánoce budeme slavit v neděli v podvečer 20. 12. 2015. Děti si budou moci upéct vánočku, dospělí se zahřejou dobrým punčem nebo ochutnají adventní Ústečan.
Jak připravit SVATOMARTINSKOU HUSU? Poradí šéfkuchař Pivovar Hotelu Na Rychtě Karel Heřmánek PŘÍPRAVA HUSY: Z husy oškubejte
přebytečné brka, případné jemné peří opalte zapalovačem. Z husy vyndejte droby (vhodné na vývar a skvělou husí polévku). Okrájejte přebytečný tuk, odstraňte křídla před prvním záhybem (opět je můžete použít do polévky). Maso opláchněte a osušte, osolte ho i zevnitř, a vydatně okmínujte (opět vhoďte pár kmínů i dovnitř těla). Husu dejte na pekáč, pokud nemáte, použijte stejně jako my hlubší plech, a podlijte vodou. Celou husu zakryjte alobalem nebo přiklopte vrškem pekáče.
PEČENÍ A PODÁVÁNÍ: Nastavte teplotu na 70-80
stupňů, vložte husu do trouby a běžte klidně spát, voda se nevyvaří, do nádoby se naopak vyškvaří tuk, takže připálení rozhodně nehrozí. Po 12 hodinách odstraňte alobal (víko), husu velkou vidličkou propíchejte, lehce polijte pivem a zvyšte teplotu na 180 stupňů. Husu nechte v troubě zezlátnout, trvá to cca 3/4 hodinu. Poté naběračkou odeberte vyškvařený tuk, drůbež naporcujte a podávejte lehce přelité zbylým výpekem. Kůrka je křupavá a maso měkké, že odpadává od kosti. Doporučujeme podávat s červeným a bílým zelím a knedlíky (houskové, bramborové, špekové). Červené můžete připravit nasladko, zatímco bílé zkuste vyladit dokysela.
SÁDLO: To je vý-
borné nejen na smažení a vaření, ale i na prosté namazání na kus chleba (anebo podle babských rad i na spálená záda). Sádlo vydrží v chladu (nejlépe ve skleněné nádobě) klidně měsíc. Můžete ho také skladovat v mrazničce
ADVENTNÍ NOČNÍ BĚH aneb Ukončení ústecké běžecké sezóny!
Zveme Vás společně s dalšími partnery a organizátory ústeckých běhů na poslední letošní běh, který bude současně prvním nočním/večerním během v Ústí nad Labem. Termín: sobota 12. 12. 2015 – 18 hodin. Trať: Labská stezka – Mariánský most – Labská bašta a zpět. Poplatek: dobrovolný – výtěžek bude věnován postiženému sportovci. Budeme rádi, když si v adventním shonu uděláte chvíli i na trochu sportu. Přijďte se potkat s přáteli, dalšími sportovci a běžci, vypít trochu teplého punče nebo si popřát hezké Vánoce. Více informací naleznete postupně na webu nebo Facebooku Pivovar Hotel Na Rychtě, EC Lokomotiva Mumie, Dubické běhy, Mattoni Free Run či Plamínek naděje.
Ilustrační foto. 2015/04 Ročník: V., č. 18
11
JAKÝ BUDE PODZIM NA RYCHTĚ?
V kuchyni ani v našem pivovaru nezahálíme. Na podzim a zimu je nachystaná spousta novinek a akcí. Prodloužili jsme gastro týdny, připravena je vylepšená nabídka stálého jídelního lístku i večerní speciality, ve varnách se vaří nová piva.
GASTRONOMICKÉ TÝDNY
Od října jsme gastro týdny prodloužili, a každý měsíc si budete moci tematické speciality ochutnat celých 10 dnů – denně od 14 hodin, o víkendu po celý den. Pouze 11. listopadu si budete moci Svatomartinské menu objednat po celý den. ŘÍJEN – podáváme ZVĚŘINU a pokrmy z DÝNĚ a HUB (16.–25. 10. 2015) LISTOPAD – posvícení – SVATOMARTINSKÁ HUSA (6.–15. 11. 2015) PROSINEC – podáváme domácí uzené a KLOBÁSKY z udírny (5.–13. 12. 2015)
NA PODZIM UVAŘÍME TŘI NOVÁ PIVA!
Pro podzimní a zimní měsíce pro vás uvaří náš sládek Jaroslav Rottenborn speciální výroční piva, která zde vaříme tradičně každý rok, a u hostů jsou oblíbená. První bude 13° SVATOMARTINSKÉ - nefiltrovaný, spodně kvašený speciál vyráběný z karamelizovaného sladu, který mu dodává medovou příchuť, a který se začne podávat společně se Svatomartinským menu. Současně bude v nabídce i Rychtovar - 14° nefiltrovaný, spodně kvašený speciál. Druhé pivo je adventní Ústečan určené pro období adventu. Na čepu by mělo být od první adventní neděle – 29. 11., kdy se rozsvítí Vánoce i v celém městě Ústí nad Labem.
Třetí pivo roztočíme od 1. ledna 2016 – půjde o pivo Novoroční třináctku jantarové barvy a ochutnat jej budou moci jako první ti, kdo u nás oslaví Silvestr.
VEČERNÍ SPECIALITY PRO ZIMNÍ OBDOBÍ
Společně s novým jídelním lístkem odstartujeme i třetí sérii našich Večerních specialit - toho nejčerstvějšího z naši trouby. Těšit se můžete na pečená vepřová žebra s čerstvým chlebem a konfitovanou hovězí kližku na bramborovo-škvarkových plackách a listovém špenátu. Večerní speciality podáváme vždy v úterý a ve čtvrtek vždy od 18 hodin.
CO NOVÉHO SE OBJEVÍ VE STÁLÉM JÍDELNÍM LÍSTKU?
Od pondělí 16.listopadu najdete na stolech nové jídelní lístky, které budou doplněny o nové pokrmy a receptury. K pivu je novinkou v letošním jídelníčku pro podzim a zimu například rolované vepřové kolínko plněné kysaným zelím s pikantním cibulovým salátkem či marinovaná pikantní kuřecí křídla. Z české kuchyně vás zveme na pečený vepřový bok s kostí a zelím z červené cibule a šumavským bramborovým knedlíkem, zařazen je i zvěřinový guláš podávaný v bochníku chleba a také jsme pro velký pro velký úspěch opět zařadili pečené kachní stehno s bramborovými špalíky. Mezi pokrmy z grilu a tálu najdete vepřovou panenku s opečeným bramborovým koláčem s rozmarýnem a teplým salátem z hlívy ústřičné a žampionů nebo něco pro dámy - losos steak pečený na mořské soli s koprovou omáčkou na lůžku z vařené quinoi a zeleninového tartaru. Obměnili jsme i dezerty, ve kterých nabízíme dortík z našeho piva „Vojtěch“ nebo domácí žemlovku s jablky.
12
2015/04 Ročník: V., č. 18