Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Antibiotická politika je soubor opatření pro účinné a bezpečné používání antimikrobních látek v humánní i veterinární praxi. Cílem je • zajistit vysokou odbornou úroveň antimikrobiální léčby • omezit vznik a šíření rezistentních mikroorganismů • zachovat co nejdelší účinnost antimikrobiálních léčiv. • Metodický návod „Antibiotická politika v České republice“ je podkladem pro konkrétní realizaci antibiotické politiky v příslušném regionu (okresu). • Jednotná antibiotická politika v ČR je řešena společně s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství ČR.
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže • potřeba koordinovaného přístupu jak na mezinárodní tak na národní úrovni • Společný postup humánní a veterinární praxe
• Národní antibiotický program (2009)
• Akční plán NAP (2011- 2013) 2015 aktualizace AP
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže •
Rozumné, střídmé a nákladově efektivní používání antibiotik
•
Účinná antibiotická terapie a profylaxe
•
Klinická a epidemiologická bezpečnost
•
Doporučené postupy pro antibiotickou terapii a profylaxi – Postupy prozatím vypracovány pouze: • pro humánní medicínu • určitá onemocnění (dostupné na stránkách CLS) – Koncensy používání určitých skupin antimikrobik: • pro humánní medicínu • Skupiny (např. makrolidy, betalaktamy …)
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže •Antibiotika registrovaná pro použití u drůbeže (kura domácího a krůt) podle skupin •Výskyt získané rezistence u nejčastějších původců bakteriálních onemocnění drůbeže •Volby antimikrobiálních látek pro léčbu bakteriálních infekcí •Snižování spotřeby antibiotik jako strategický cíl v chovech drůbeže
Hlavní skupiny antimikrobiotik používaných u drůbeže Beta-laktamová antibiotika • Penicilinová antibiotika • Cefalosporinová antibiotika Tetracyklinová antibiotika Aminoglykosidová antibiotika Makrolidová antibiotika Linkosamidová antibiotika Chinolonová chemoterapeutika Diterpenová antibiotika Sulfonamidová chemoterapeutika Nitroimidazolová chemoterapeutika
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Antimikrobní léčiva pro použití u zvířat se dělí na: • léčiva volná a • léčiva s indikačním omezením Předepisování antimikrobiálních léčiv ve veterinární péči se řídí obecnými předpisy pro předepisování léčiv pro zvířata při respektování stanovených indikačních omezení • viz příbalová informace schválená ÚSKVBL Používání ATM • s platným indikačním omezením
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Indikační omezení Přípravek má indikační omezení tzn., že by měl být použit pouze pro léčbu závažných infekcí, na základě klinických zkušeností podpořených diagnostikou původce onemocnění a zjištění jeho citlivosti k dané účinné látce a rezistence k běžným antibiotikům.
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Účinné látky podléhající indikačnímu omezení ve veterinární medicíně: • Cefalosporiny III. a IV. generace • (Fluoro)chinolony • Ansamyciny (rifaximin) • Aminoglykosidy vyšších generací (gentamicin, kanamycin)
Cefalosporiny III. a IV. generace • Zákaz používání cefalosporinů třetí a čtvrté generace u drůbeže (včetně vajec) • Viz. rozhodnutí Komise ze dne 13. ledna 2012 v návaznosti na proces postoupení Výborem pro veterinární léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky • V souladu s vědeckým stanoviskem Evropské agentury pro bezpečnost potravin
Cefalosporiny III. a IV. generace Indikace k použití s upřesněním pro cílový druh zvířat • Kde je to na místě, odstranit všechny indikace týkající se drůbeže (drůbež, kuřata atd.). • Indikace je omezena na případy, ve kterých léčba jinou antimikrobiální látkou selhala. Kontraindikace • Pro všechny přípravky uvést: Nepoužívat u drůbeže (včetně vajec) vzhledem k riziku rozšíření rezistence na antimikrobika pro člověka.
Cefalosporiny III. a IV. generace Zvláštní opatření pro použití • •
Přípravek selektuje rezistentní kmeny, jako jsou bakterie produkující širokospektré betalaktamázy (ESBL), které mohou představovat riziko pro lidské zdraví, pokud dojde k jejich rozšíření na lidskou populaci, např. prostřednictvím potravin. Z toho důvodu by měl být přípravek vyhrazen pro léčbu klinických stavů, které měly slabou odezvu, nebo u nichž se očekává slabá odezva na léčbu první volby (týká se velmi akutních stavů, kde musí být léčba zahájena bez bakteriologické diagnózy).
•
Při použití tohoto přípravku je nutno zohlednit oficiální, národní a místní pravidla antibiotické politiky.
•
Zvýšené používání přípravku, včetně použití přípravku, které neodpovídá pokynům uvedeným v souhrnu údajů o přípravku, může zvýšit prevalenci rezistence.
•
Přípravek by se měl vždy, když je to možné, používat pouze na základě výsledků testů citlivosti.
•
Přípravek je určen pro léčbu jednotlivých zvířat. Nepoužívat pro účely prevence onemocnění nebo jako součást programů kontroly zdraví na úrovni stáda. Léčba skupin zvířat musí být přísně omezena na případy probíhajících onemocnění v souladu se schválenými podmínkami použití.
Fluorochinolony • Rozhodnutí komise v návaznosti na proces postoupení ze dne 1. července 2010 o chinolonech pro zvířata určená k produkci potravin • Rozhodnutí Komise v návaznosti na proces postoupení ze dne 28. února 2014
Fluorochinolony Vyhrazeny pro léčbu klinických problémů které: • Špatně reagují nebo se očekává, že budou špatně reagovat na jiné třídy antimikrobiálních látek • používat pouze v případě po stanovení citlivosti
Fluorochinolony • Fluorochinolony • Při použití přípravku je nutno vzít v úvahu oficiální a místní pravidla antibiotické politiky. • Doporučuje se ponechat fluorochinolony na léčbu klinických stavů, které měly slabou odezvu nebo se očekává slabá odezva na ostatní skupiny antibiotik. • Použití fluorochinolonů by mělo být vždy, když je to možné, založeno na výsledku testu citlivosti.
• Použití přípravku, které je odlišné od pokynů uvedených v tomto souhrnu údajů o přípravku (SPC), může zvýšit prevalenci bakterií rezistentních na fluorochinolony a snížit účinnost terapie ostatními chinolony z důvodu možné zkřížené rezistence.
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Spotřeba antibiotik v České republice v roce 2010: ( látky ze skupiny systémových antimikrobik , absolutní objemy)
Humánní medicína
Veterinární medicína
66 340 kg za rok
67 692 kg za rok
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Antibiotika ve veterinární medicíně jsou používána: • Terapeuticky: – léčení nemocných zvířat terapeutickými dávkami antibiotik; • Preventivně ( profylaxe, metafylaxe) – Individuálně – na úrovni skupin zvířat, stáda = RIZIKO! • Perioperační profylaxe
• Použití ATM jako stimulátory růstu v EU zcela zakázáno
od 1.1.2006 (předcházely zákazy skupin ATM)
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Následující ATB byla v minulosti používána jako stimulátory růstu a produkce: • Tylosin • Spiramycin – nebyl v ČR registrován jako stimulátor růstu • Virginiamycin • Zn-bacitracin • (Avoparcin – od 1.4.1997 – nařízení 97/6/EC)
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže SLEDOVÁNÍ REZISTENCE PATOGENNÍCH BAKTERIÍ U ZVÍŘAT • SVS ČR zavedla v roce 2000 program monitorování výskytu a vývoje mikrobiální rezistence k vybraným skupinám antibiotik a mikroorganizmů. • Znalosti z výskytu mikrobiální rezistence u hospodářských zvířat jsou doposud neúplné. • Rezistence baktérií k antimikrobiálním látkám významně omezuje jejich používání u zvířat a lidí. • Správné stanovení rezistence bakterií je proto předpokladem pro úspěšnou terapii.
ČR: • nemá konsolidovaná a jednotně analyzovaná data o C/R cílových veterinárních patogenů • existují pouze jednotlivé práce a projekty (VFU, VÚVeL …)
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže EFSA monitoring zoonóz a indikátorů dle 2007/407/ES Podzim 2013 nově: EK Decision (2013/652/EU)on monitoring and reporting of AMR in zoonotic and commensal bacteria • SVS – NRL pro ATB – SVÚ Praha
• CZ poskytuje data o AMR: Salmonella, Campylobacter, MRSA • AMR patogeny
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže • Nebezpečí, které pro veřejné zdraví představují bakteriální kmeny produkující širokospektré beta-laktamáty (ESBL) nebo beta-laktamáty AmpC v potravinách a u zvířat určených k produkci potravin v důsledku rizika šíření rezistence vůči antimikrobiálním látkám na lidi
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže • Dodržovat ustanovení článku 2 nařízení (ES) č. 1177 (2006): • Antimikrobiální látky by se neměly používat jako specifická metoda k tlumení bakterií Salmonella u drůbeže
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže
Zajištění splnění cílů EU pro snížení salmonel: • národní programy pro tlumení salmonelu všech členských států by měly zahrnovat biologické ochrany zaměřené na prevenci infekce salmonelami v drůbežářských podnicích • Taková opatření mají pozitivní účinek také z hlediska předcházení jiným nákazám
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Líhně a jednodenní kuřata • Opatření na zamezení profylaktické a často se opakující skupinové medikaci drůbeže před přepravou nebo po přepravě jednodenních kuřat
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Líhně a jednodenní kuřata • Vynechání vstřikování antimikrobiálních látek do vajec nebo jednodenních kuřat v líhních • Pouze ve výjimečných případech popsaných ve vnitrostátních nebo regionálních pokynech • Líhně by měly vést záznamy o každém použití antimikrobiálních látek u vajec • Záznamy by měly být na žádost poskytnuty příslušným orgánům
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Líhně a jednodenní kuřata • Antimikrobiální látky by neměly být používány rutinně při příchodu jednodenních kuřat do ZP • Profylaktickému používání antimikrobiálních látek lze v této fázi zamezit zajištěním dobré hygieny v líhních, prostřednictvím správného řízení produkce jednodenních kuřat • Kontrola teploty, hygieny, stimulace k pití a jídlu
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Řízení vakcinace by mělo zahrnovat: • Opatření k zamezení stresové reakce a zlepšení dostupnosti • Dostupnost autogenních vakcín
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže
• Zamezení použití antimikrobiálních látek při léčbě neinfekčních onemocnění s omezenou druhotnou infekcí • Zhodnocení politiky v oblasti chovu, řízení a krmení • Zamezit opakování takových nákaz
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže • Konkrétní programy zaměřené na dobré životní podmínky zvířat • Popřípadě zahrnující hodnocení polštářků běháků
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže
• Útvary Komise vydaly konkrétní pokyny EU pro zemědělské podniky, kde jsou chováni brojleři a nosnice
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže VETERINÁRNÍ LÉKAŘ • Vedení evidence o ATB léčbě, včetně provedených testů citlivosti • Předepisování ATB na základě diagnózy, druhu zvířete, situace v ATB rezistenci • Stanovení optimální dávky a délky léčby • Spolupráce s chovatelem při tvorbě preventivních postupů, které mají zabránit výskytu infekčních onemocnění – rutinní profylaktické podávání ATB nemůže nahradit dodržování hygienických zásad, provádění dezinfekce, vakcinaci, apod.!
Antimikrobiální látky pro drůbež a zásady jejich správného používání v chovech drůbeže Použité zdroje : • Úřední věstník Evropské unie 2015 • Antibiotická politika – ÚSKVBL
