Antarktická expedice 2011 na stanici J. G. Mendela

Zprávy z Antarktidy – Tisková zpráva č.1

Antarktická expedice 2011 na stanici J. G. Mendela Vědci a technici z Masarykovy univerzity v Brně odjíždějí 30.12.2010 do Antarktidy aby se spolu s dalšími odborníky z České republiky zúčastnili dvouměsíční expedice na ostrov Jamese Rosse, kde budou mít základnu na antarktické stanici Masarykovy univerzity J. G. Mendela. Leteckou cestu zahájí v Praze, odkud se přesunou přes Santiago de Chile do jihočilského přístavu Punta Arenas, kde se nalodí na palubu ledoborce Almirante Viel. Poté celou expediční posádku čeká plavba přes Drakeův průliv do oblasti Antarktického poloostrova. Vyplutí lodi je plánováno na 2. ledna a za dalších 4 až 5 dnů se podle charakteru počasí celá expediční posádka vylodí na ostrově Jamese Rosse. Odjíždějící expedice bude mít celkem 11 členů, navíc dva další členové jsou již v Antarktidě. Expediční posádka má celkem 7 osob z Masarykovy univerzity. Jde o dva klimatology, dva techniky, rostlinného fyziologa, lékaře expedice a správce stanice. Právě poslední dvě uvedené specializace jsou na letošní expedici novinkou. Lékař expedice se bude starat nejenom o zdravotní stav posádky, ale bude v rámci expedice uskutečňovat samostatný vědecký program zaměřený na monitorování projevů zátěže členů posádky při různých činnostech, zejména dlouhodobém pobytu v terénu a typických expedičních činnostech. Správce stanice je pro letošní expedici nově zřízenou funkcí. Správce se bude společně se dvěma techniky starat o bezchybný chod všech technických a energetických celků stanice J. G. Mendela, zároveň správce bude zodpovědný za zásobení stanice potravinami a v průběhu expedice pitnou i užitkovou vodou. Nejmladším účastníkem expedice je student magisterského studijního programu Geografie Tomáš Jagoš, který bude součástí skupiny zaměřené na výzkum klimatu odledněných částí ostrova Jamese Rosse, jakož i dvou ledovců, které jsou dlouhodobě sledovány. Další novinkou v letošní expedici je výrazné posílení vědeckovýzkumného zázemí stanice tak, aby byl možno rozšířit spektrum odborných zaměření, které budou moci být na stanici uskutečňovány. Děje se tak především díky nově získanému projektu CzechPolar, jehož poskytovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jehož nositelem na půdě Masarykovy univerzity je prof. Pavel Prošek – zakladatel stanice J. G. Mendela. Během letošní expedice budou na stanici dopraveny a trvale umístěny mikroskopy (stereomikroskop a optický mikroskop), předvážkové a analytické váhy a obvyklé technické vybavení umožňující běžnou laboratorní práci při zpracovávání vzorků biologického materiálu. Spolu s dalšími specializovanými vědeckými přístroji, které jsou již k dispozici, se tímto způsobem rozšiřuje odborné zázemí stanice a prostor pro mezinárodní vědeckou spolupráci při výzkumu ostrova Jamese Rosse a zvýšení počtu zahraničních účastníků budoucích českých expedic. V Brně, 20. 12. 2010 Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – odjezd z Chile a cesta do Antarktidy Členové expedice přiletěli do Punta Arenas 31.12. odpoledne. Následující den se uskutečnilo nalodění na palubu ledoborce chilského Almirante Viel a 2. 1. 2011 jsme vypluli na Magellanův průliv. Po dosažení západního pobřeží Jižní Ameriky jsme se plavili po ve vodách tichého oceánu směrem na jih. Po překonání Drakova průlivu, který byl relativně klidný a umožňoval rychlou plavbu, jsme se 5.1. dostali do oblasti souostroví Jižních Shetland, kde proběhlo několik zastávek lodi souvisejících se zásobováním chilských stanic Escudero, O´ Higgins a Arturo Prat. Počasí během plavby se vyznačovalo nízkou oblačností s malou horizontální dohledností. V oblasti Jižních Shetland se střídaly úseky s velmi pěkným slunečným počasím s úseky vyznačující se silným větrem, zataženou oblohou a srážkami. Dne 11.1. jsme připluli k ostrovu Jamese Rosse a v odpoledních hodinách jsme se pomocí vrtulníkových přeletů z lodi na pobřeží vylodili. Průběh vyloďování, zejména jeho začátek komplikoval silný vítr, nicméně chilští piloti zvládli vše na jedničku. Počasí se postupně zlepšovalo, takže se uskutečnily i další velmi důležité operace: doprava měřících přístrojů a technických zařízení na vzdálený ledovec Davies Dome, nalodění kovového odpadu na palubu lodi Almirante Viel (odpadky budou dopraveny do Jižní Ameriky, kde budou specializovanou firmou likvidovány). Na naší stanici J. G. Mendela jsme se připojili k ornitologům Václavu Pavlovi a Karlu Weidingerovi, kteří již na ostrově pracovali na svém odborném programu. Po vylodění následovaly tři dny naplněné prací související se zprovozněním stanice po uplynulé zimě. K naší radosti nebyl v okolí stanice prakticky žádný sníh a led, takže jsme odklízení ledu, který se přes zimu akumuluje u návětrné stěny stanice, nám oproti minulé sezóně zabralo velmi málo času. Poté následovalo zprovoznění radiostožáru, který používáme pro komunikaci pomocí vysílačky, instalace a zprovoznění větrných elektráren, kontrola lodních motorů a testovací plavby na moři. V následujících dnech se rozběhly první práce v terénu. Jednalo se o kontrolu automatických měřících zařízení (klimatických stanic, přístrojů zaznamenávajících fyziologickou aktivitu mechů) a zazálohování celoročních záznamů. Práci v terénu zahájili rovněž geoložky a paleontolog. Počasí v prvních dnech expedice bylo na toto období roku poměrně chladné, výrazně větrné, což napomáhalo provozu větrných elektráren. Právě dnes zahajujeme práci v polních táborech zřízených v místech vzdálených od stanice. Během pobytu v Solorina Vallley a Brandy Bay budou jednotlivé odborné skupiny sbírat geologické a paleontologické vzorky a pracovat na průzkumu ledovců. Zdravíme do České republiky a ozveme se znovu z ostrova Jamese Rosse přibližně za týden. 16.1.2011 Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – První fáze důležitých prací v terénu ukončena Zdravíme do České republiky s další zprávou z antarktické expedice z ostrova Jamese Rosse. Během posledních dvou týdnů se uskutečnily velmi důležité práce v terénu, které probíhaly ze třech stanových táborů postavených (1) na jihozápadním pobřeží ostrova Vega, (2) v lokalitě Solorina Valley na východním pobřeží ostrova Jamese Rosse a (3) v zátoce Brandy Bay přibližně 9 km jihozápadně od stanice Johanna Gregora Mendela. V poslední lokalitě byl tábor zbudován dlouhodobě a slouží jak klimatologům z Masarykovy univerzity, tak odborníkům z ostatních vědeckých institucí, jejichž pracovníci tvoří letošní expediční posádku. Na ostrově Vega, kde proběhl vůbec první polní tábor českých geologů, se uskutečnily paleontologické práce zaměřené na dokumentaci různých druhů fosilních obratlovců a bezobratlých. Hojné a velmi dobře zachované zkameněliny svrchnokřídového stáří (asi 70 milionů let) dokládají rozmanitý život na dně mělkého a teplého moře, obývaného kromě bezobratlých živočichů i mořskými ještěry. V Solorina Valley dvě geoložky z České geologické služby odebíraly vzorky vody, substrátů a organické hmoty pro analýzy obsahu izotopů stroncia a vápníku. Zatímco vzájemný poměr izotopů stroncia vypovídá o geologickým jednotkách (oblastech), v nichž tyto vzorky vznikaly, izotopy vápníku se využívají při studiu látkových toků mezi anorganickou a organickou složkou polárních ekosystémů. Hlavní část práce při zpracování vzorků však bude probíhat po návratu expedice do České republiky. Klimatologové pracovali v oblasti Brandy Bay, především na dvou blízkých ledovcích, jejichž klima a změny v bilanci ledové hmoty dlouhodobě sledují. Zároveň byla v průběhu uplynulých dvou týdnů zkontrolována většina klimatických stanic, které celoročně zaznamenávají údaje teplotě a vlhkosti vzduchu, slunečním záření a další charakteristiky. Klimatické údaje za rok 2010 byly úspěšně zazálohovány do paměti počítačů a v současné době probíhá jejich předběžné vyhodnocení. V oblasti fyziologie a ekologie rostlin byly v minulém týdnu uskutečněna kontrola dlouhodobého experimentu zaměřeného na umělé oteplení rostlin a jejich prostředí pomocí speciálních komor instalovaných v několika terénních lokalitách a zazálohování celoročních údajů o mikroklimatu. Zároveň byly ze speciálních přístrojů (fluorometrů) trvale instalovaných v terénu získány celoroční údaje o fotosyntéze antarktických mechů. V posledních dnech jsme na stanici J. G. Mendela přivítali dvě krátké návštěvy. První z nich tvořili zástupci posádky britské vědecké lodi Ernest Shackleton, která v těchto dnech operuje ve vodách nedaleko ostrova Jamese Rosse. Během krátkého setkání jsme se navzájem informovali o našich vědeckých programech uskutečňovaných v této expediční sezóně. Britští kolegové zůstanou na ostrově několik týdnů, vybudovali si stanovou základnu 12 km od naší stanice a do konce antarktického léta budou sbírat geologické vzorky ve vnitrozemí ostrova. Druhou návštěvou byli polští jachtaři na lodi Selma, jejichž plavební trasa zahrnuje i oblast ostrova Jamese Rosse. Právě nyní panuje na ostrově Jamese Rosse proměnlivé počasí, které je oproti stejnému období loňskému roku chladnější a s velkou oblačností. Po celou dobu našeho dosavadního pobytu je zataženo, slunce se nám na stanici J. G. Mendela ukázalo zatím jen velmi sporadicky, vždy jen na několik málo minut. Právě v těchto dnech se často objevuje i husté

sněžení, které snižuje horizontální viditelnost, a tím i orientaci v terénu. Východní vítr, který vanul v posledních dnech, způsobil, že velké množství ker a mořského ledu bylo přesunuto ze severní části Weddelova moře do naší oblasti. Tím se zhoršily plavební podmínky v bezprostředním okolí stanice, neboť průliv Prince Gustava, který pro nás představuje hlavní mořskou plavební dráhu při přesunech členů expedice do polních táborů, se stal pro plavbu gumovými čluny nesnadno prostupným. Nicméně, předpověď počasí na několik následujících dnů je dobrá, očekáváme změnu směru větru, což nám dává dobrý předpoklad pro zlepšení plavebních podmínek a pokračování prací v terénu ve vzdálenějších oblastech ostrova. 25.1.2011 Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – Počasí nám přeje, terénní práce úspěšně pokračují Začátek února bývá na ostrově Jamese Rosse obvykle ve znamení prvních vichřic, které přicházejí právě v tomto období a přinášejí hojné sněhové srážky. V letošní sezóně tomu tak dosud není, a proto využíváme této přízně počasí a pracujeme v terénu v maximální možné míře. V uplynulém týdnu většina členů expediční posádky pobývala v terénním stanovém táboře v zátoce Brandy Bay, odkud jednotlivé odborné skupiny (klimatologové, geologové, paleontolog) podnikaly jednodenní pochody do těch částí ostrova, které jsou ze stanice Johanna Gregora Mendela hůře dostupné. Jednalo se především o glaciologické sledování ledovců Whisky a Davies Dome, odběr vzorků vody z oblasti jezera Monolith pro analýzy vodivosti a obsahu anorganických látek, paleontologický průzkum v okolí jezera Phormidium a v neposlední řadě geologické mapování jižní části poloostrova Ulu. Kromě těchto terénních pobytů se uskutečnily i další práce v terénu, které se konají formou celodenních pochodů ze stanice J. G. Mendela. Šlo zejména o průzkum skaních stěn a suťových polí východně od stolové hory Lachman Crags kde se uskutečnily odběry jak geologických vzorků, tak odběry půdy a organominerálních substrátů pro pozdější mikrobiologické analýzy v České republice. Právě v těchto dnech jsou tři členové expediční posádky v polním táboře v Torrent Valley, místě, které je vzdáleno 20 km vzdušnou čarou od stanice J. G. Mendela. V uplynulém týdnu pokračovaly především práce, které jsou součástí dlouhodobých výzkumných programů uskutečňovaných Masarykovou univerzitou (Brno) a Českou geologickou službou (Praha) na ostrově Jamese Rosse. Klimatologická část expedice instalovala nové sněhoměrné tyče do ledovců tak, aby i v dalších letech mohla být sledována bilance hmoty ledovců. Letošní výsledky ukazují na postupný úbytek hmoty ledovců Davies Dome a Whisky. Porovnání s údaji získanými analýzou leteckých a družicových snímků za období posledních 30 let lze říci že, současný úbytek zjištěný za poslední 2 roky není tak výrazný, jako úbytek zjištěný za období 1980 – 2006. Geologická skupina v minulém týdnu uskutečnila geologické mapování v oblasti sedla San Jose a východního pobřeží poloostrova Ulu ve spolupráci s britskými geomorfology. K datování změn ploch zaujatých ledovci

v geologické historii (holocén, tj. posledních 12 tisíc let) byly odebrány vzorky z bludných balvanů tvořených převážně žulami a rulami, které pocházejí z vzdálených oblastí Antarktického poloostrova. Tyto vzorky budou po návratu expedice zpracovány metodou expozičního datování kosmogenními radionuklidy. Konec ledna byl rovněž ve znamení zlepšování všech systémů stanice. Správce stanice spolu s techniky Janem Pobořilem a Petrem Šrámkem instalovali nové komponenty větrných elektráren, které při optimální rychlosti větru kolem 14 metrů za sekundu dokáží stanici plně zásobovat elektrickou energií. Rovněž byl testován a posléze instalován nový komunikační systém satelitního přenosu dat BENDER II, který byl sestaven na ČVUT v Praze. Tento systém nám umožňuje posílat do České republiky vědecké poznatky, pracovní emailové zprávy, texty a fotografie pro potřeby medií. Laboratoře stanice Johanna Gregora Mendela byly nově vybaveny moderní měřící technikou pořízenou pro rozvoj infrastruktury stanice z prostředků projektu MŠMT CzechPolar. Jde zejména o přesné analytické váhy a mikroskopy, které umožňují v míře větší než dosud studovat řasy, sinice, mechy, lišejníky i drobné živočichy, kteří tvoří dominantní složku ekosystémů odledněné části ostrova Jamese Rosse. V uplynulém období rovněž pokračoval výzkum jezer, který tvoří tradiční složku českého vědeckého programu uskutečňovaného na ostrově Jamese Rosse. Jde o pravidelné měření koncentrace kyslíku rozpuštěného v jezerních vodách a zároveň o sledování dynamiky teploty vody v různých hloubkách jezer. Některá sledování probíhají v týdenních intervalech, některá s pomocí automatizovaných měřících systémů. Právě v minulém týdnu byl instalován nový měřící systém do malého jezírka, které vyniká vysokou biodiverzitou autotrofních fotosyntetizujících organismů. Nachází se zde různé druhy řas a sinic, které tvoří na dně jezírka masivní nárostová společenstva, často velmi pestrých barev. Převládají oranžové a červené odstíny, neboť většina druhů obsahuje velké množství karotenoidů. Koncem ledna byl již ukončen ornitologický výzkum zaměřený na detailní studium hnízdění dvou dominantních ptačích druhů: rybáků a chaluh. Pomocí trvale instalovaných terénních videokamer byl dlouhodobě monitorován pohyb rodičovských párů v okolí hnízda, vlastní hnízdění a vyvádění mláďat. Dvojici ornitologů se podařilo získat cenné údaje o hnízdní etologii těchto dvou druhů, které umožní srovnání s hnízdní sezónou 2009, kdy byl ornitologický výzkum na ostrově Jamese Rosse prováděn stejnou metodikou. V minulém týdnu oba ornitologové ukončili svá pozorování a nastoupili zpáteční cestu do České republiky; nalodili se na palubu ledoborce Almirante Viel, který je přepravil do Jižní Ameriky. 6.2.2011 Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – Všechny odborné týmy spokojeny se získanými výsledky Zdravíme do České republiky a přinášíme další informace z antarktické expedice. Dnes se ozýváme až po deseti dnech, které uplynuly od minulé zprávy. Je tomu tak proto, že až do včerejška panovalo na ostrově Jamese Rosse relativně dobré počasí, které umožnilo všem účastníkům expedice v plné míře pracovat v terénu na dílčích vědeckých projektech. Nyní se počasí výrazně změnilo, tlaková níže přinesla velkou oblačnost a husté sněžení, které postupně přecházelo ve velmi větrné počasí způsobené výrazným jižním prouděním. Tato kombinace klimatických faktorů způsobila, že všechny odledněné části ostrova byly pokryty souvislou sněhovou pokrývkou, která díky mrazovým teplotám již neodtává. Včera, 14. února, jsme ukončili terénní pobyty ve dvou stanových táborech v lokalitách Sharp Valley a Brandy Bay. Na člunech jsme terénní skupiny a nasbírané vzorky převezli zpět na stanici J. G. Mendela. Nyní již zbývá všechny vzorky analyzovat a některé z nich připravit na transport do České republiky. Protože se již blíží datum našeho odjezdu z ostrova Jamese Rosse, můžeme již s předstihem zhodnotit průběh této expediční sezóny. Lze říci, že právě s ohledem na množství proběhlých terénních prací a počet lokalit, ve kterých byly uskutečněny krátkodobé stanové tábory, je tato sezóna mimořádně úspěšná. Projevilo se to zejména v práci klimatologů a geologů, kteří mohli v plné míře uskutečnit svá opakovaná měření ledovců, respektive mapování geomorfologie dosud neprozkoumaných částí ostrova. Rovněž skupina zaměřená na analýzu izotopů prvků ve vzorcích vody odebraných z různých částí ostrova si pochvaluje průběh letošní sezóny, neboť jim umožnil uskutečnit odběry v maximální míře. Úspěšnosti terénních prací rovněž velmi napomohlo zkvalitnění dopravy členů expediční posádky na člunech. Letos byl totiž poprvé v akci nový gumový člun (zodiak) pořízený z prostředků projektu MŠMT CzechPolar, který, vybavený výkonným motorem, umožnil rychlou a bezpečnou přepravu materiálu i lidí do vzdálených lokalit ostrova. V uplynulém týdnu klimatologové pokračovali v měření bilance hmoty ledovců. Ve spolupráci s britskými glaciology využívali metodu velmi přesného GPS měření k zjištění jejich meziročních změn a pohybů. Tyto výsledky se stanou součástí publikací připravovaných v rámci projektu Recentní deglaciace severní části ostrova Jamese Rosse jehož hlavním řešitelem je Geografický ústav Masarykovy Univerzity (Brno). Ve stejném období geologové z České Geologické služby (Praha) uskutečnili geomorfologické mapování rozsáhlé oblasti přiléhající k zátoce Whisky a v širším okolí ledovce Davies Dome. Pokračovaly odběry vzorků pro studium klimatických změn a rozsahu a typu zalednění během posledních 5 miliónů let, jejichž nedávná rekonstrukce pro mendelovo souvrství publikovaná v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology vzbudila ohromný zájem ze strany britských, amerických i argentinských kolegů. Proto budou tyto nové nálezy podkladem pro další výzkumy. Paleontolog se zaměřil na průzkum téže oblasti, kde nalezl vzácné zkamenělé kostry živočišných hub. Tento nález navazuje na předchozí objev a je příslibem dalších publikací, očekávaných vědeckou veřejností. Právě spongie z ostrova James Ross, které jsou jediné z celé Antarktidy, byly popsány právě nyní v americkém časopise Journal of Paleontology. Tyto fosilie jsou totiž významné především pro rekonstrukci paleoprostředí svrchnokřídového moře, které zde existovalo před 90 miliony let.

Tým tvořený hydrogeoložkou a geochemičkou zmapoval během expedice všechny významné toky a jezera na ostrově. Náplní práce obou žen byly odběry vzorků vod, říčních sedimentů a zdrojových materiálů, jakými jsou horniny, ledovce a sněžníky. Tento letos nově započatý vědecký program se zaměřuje na geochemické podmínky úspěšného rozvoje mikrobioty v odledněných oblastech Antarktidy. Projekt využívá zcela nových možností, které do vědy vnesl překotný rozvoj hmotnostní spektrometrie v uplynulých deseti letech. Vzorky budou po převezení do ČR analyzovány pomocí nejmodernějšího hmotnostního spektrometru Neptun, který vloni zakoupila Česká geologická služba (Praha). Bude analyzováno izotopové složení makroelementů. Výsledky těchto měření slibují přinést poznatky jak o zdrojích nezbytných živných látek, tak o geochemických procesech, které podporují či inhibují růst mikroorganismů ve vodě. V oblasti výzkumu biodiverzity ostrova Jamese Rosse probíhá intenzívní výzkum místní mechové a lišejníkové flóry. V uplynulém období rostlinný fyziolog z Masarykovy univerzity (Brno) odebral velké množství vzorků těchto organismů z různých částí ostrova, které se liší stupněm rozvinutí takzvaných vegetačních oáz, tedy míst, která jsou trvale osídlena zelenými fotosyntetizujícími organismy. Bylo získáno mnoho zajímavých vzorků, které jsou v současné době v laboratoři na stanici J. G. Mendela postupně mikroskopovány a určovány. V minulém týdnu se například podařilo prokázat výskyt lišejníků rodů Cladonia a Placopsis v některých dosud málo prozkoumaných částech ostrova. Tyto rody jsou zde poměrně vzácné a nejsou nacházeny tak často jako keříčkovité lišejníky rodu Usnea, které tvoří dominantu lišejníkové flóry ostrova Jamese Rosse. Technici stanice trvale zkvalitňují funkce některých důležitých systémů stanice. V minulém týdnu šlo především o optimalizaci ohřevu vody v akumulačních nádržích v závislosti na aktuálně využívaném zdroji energie. Je to důležité především při náhlých změnách počasí, kdy se rychle mění proporce mezi energií získávanou z větrných elektráren a klasických dieselagregátů. Zároveň technici testují různé způsoby jímání pitné vody z nedalekého potoka a možnosti sedimentace jím unášeného minerálního materiálu tak, aby kvalita vody, kterou se stanice zásobuje, byla dobrá. Jde však o pouhé testování pro případné využití, neboť letošní sezóna je mimořádně vydařená i z hlediska dostupnosti čisté vody, a proto nutnost separace minerálního materiálu není. Od začátku expedice byl totiž jen velmi malý počet plně slunečných dnů, ve kterých se výrazně zvyšuje podíl vodou unášeného minerálního materiálu. Proto po celou dobu expedice je kvalita vody v potoce velmi dobrá a vždy máme stanici zásobenou vodou na horní hranici kapacity, tj. 3 600 litrů pitné a užitkové vody. Mezi další technické novinky, kterými je stanice J. G. Mendela postupně vybavována, patří automatický systém pro trvalé sledování povětrnostních podmínek, zejména pak typu oblačnosti a množství ledových ker a tříště na vodách průlivu prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova. Před několika dny jsme tento systém instalovali a testovali. Jde o zařízení sestávající se z web kamery umístěné na budově stanice ve výšce 10 m nad mořskou hladinou, která zabírá zájmovou oblast a přenáší „živý“ obraz do počítače. Navíc každých 6 hodin sejme a do paměti počítače uloží aktuální fotografii. Nyní máme díky tomuto systému k dispozici jak průběžné, tak trvale zálohované informace o trendech, aktuálním stavu a vývoji plavební situace na průlivu prince Gustava. Tento systém bude trvale v provozu i po ukončení letošní expediční sezóny a bude celoročně odesílat do ČR fotografie průlivu prince Gustava a soubory meteorologických dat. 15.2.2011

Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – Připravujeme stanici na zimní období Počasí uplynulého týdne bylo velmi větrné, což se projevilo velkou akumulací ledových ker a tříště jak ve vodách průlivu Prince Gustava, tak na pobřeží v bezprostředním okolí stanice. Proto poslední dny na stanici Johanna Gregora Mendela byly ve znamení prací souvisejících s ukončením expediční sezóny a přípravou stanice na nadcházející zimní období – „zazimováním“, jak říkáme místním profesním žargonem. Devatenáctého února jsme ukončili provoz člunů, technici provedli revizi motorů a připravili čluny na uskladnění. Dnes jsme všechny tři čluny přemístili z pobřeží z čáry přílivu do prostoru stanice a umístili je do technického kontejneru. Tím jsou čluny připraveny na zimní období a budou zprovozněny až v příští expediční sezóně. Zároveň v uplynulém období probíhaly další technické práce, které postupně připravují stanici na zimní období. Šlo o průběžnou likvidaci spalitelného odpadu, který je za přísných pravidel spalován ve speciální vysokoteplotní peci (Golar TeamTech). Tato pec dokáže odpad spálit prakticky bezezbytku s minimální produkcí popelovin. Vysokoteplotní spalování nevytváří žádné odpadní plyny, které by představovaly zátěž pro prostředí. Během expediční sezóny byl rovněž prováděn servis dieselagregátů, především výměna motorového oleje a filtrů tak, aby funkce dieselagregátů byla optimální. V současné době probíhá poslední revize před ukončením sezóny. Rovněž jsou postupně odstavovány z provozu jednotlivé větrné elektrárny, uskutečňují se jejich technické kontroly a drobně opravy před jejich uskladněním na zimu. Jednotlivé pracovní skupiny postupně dokončují svoje práce v terénu. S ohledem na blížící se termín ukončení expediční sezóny a odplutí z ostrova Jamese Rosse, se konají již pouze krátké jednodenní pěší pochody do okolí stanice. Jde především o poslední sběry vzorků a zálohování dat z automatických měřících zařízení (mikroklimatických stanic a systémů monitorujících prostředí v jezerech a dlouhodobých technických instalacích – komorách s otevřeným vrcholem). Zároveň v laboratořích na stanici J. G. Mendela probíhá intenzivní studium dosud shromážděných vzorků jezerní vody, nárostových společenstev řas a sinic, mechů lišejníků, fosilních hub. Některé vzorky jsou připravovány na transport do České republiky pro další detailní analýzy. Je třeba je vysušit, zabalit a připravit na převoz tak, aby nedošlo k jejich poškození a zároveň bylo zabráněno možné kontaminaci během transportu. I když je výskyt mořských savců v bezprostředním okolí stanice J. G. Mendela poměrně vzácný, poslední dny jsou onou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Během minulého týdne totiž „ožilo“ pobřeží bezprostředně před stanicí, neboť se stále častěji objevují jednotliví lachtani, kteří sem připlouvají a odpočívají těsně nad čarou přílivu. Často nám dělají společnost při úklidových pracích v areálu stanice. Zdravíme všechny v České republice a ozveme se s krátkou zprávou ještě těsně před odplutím z ostrova Jamese Rosse, které je předběžně plánováno na některý z dnů koncem února. 21.2.2011

Miloš Barták


Antarktická expedice 2011 – Práce na ostrově Jamese Rosse ukončeny, zahájili jsme cestu zpět do České republiky Od 22. do 25. února jsme pokračovali v plnění úkolů souvisejících s ukončením expediční sezóny na ostrově Jamese Rosse a přípravou stanice na zimní období. Počasí nám poměrně přálo, neboť s výjimkou jednoho dne, kdy byla silná vichřice, panovalo sice větrně, ale vcelku dobré počasí, které nám umožnilo dokončit všechny venkovní práce v bezprostředním okolí stanice. Rychlým tempem jsme rovněž dokončovali zazimovací práce i uvnitř stanice, neboť na 26. února byl stanoven první možný termín naší přepravy na palubu chilského ledoborce Almirante Viel, který právě operoval ve vodách průlivu Antarctic Sound. Proto jsme stanici „zazimovali“ v dostatečném předstihu tak, abychom 26.2. ráno byli se všemi zavazadly a expedičním nákladem nachystáni na vrtulníkový přelet ze stanice na ledoborec. Tato strategie se nám vyplatila, neboť ten den panovalo slunečné počasí s velmi dobrou horizontální a vertikální viditelností. Rychlost větru rovněž umožňovala bezpečný přelet vrtulníky. Kapitán ledoborce proto rozhodl o našem přesunu a kolem poledne přiletěl na stanici J. G. Mendela první vrtulník. Jednotlivé lety mezi stanicí a ledoborcem byly relativně dlouhé (okolo 30 minut), neboť jsme létali na vzdálenost přesahující 60 km. Nicméně, díky dobrému počasí jsme se všichni přepravili na palubu a vrtulník s posledními členy naší expediční posádny dosedl na palubu ledoborce krátce před čtvrtou hodinou odpoledne. Nyní se tedy nacházíme na ledoborci Almirante Viel a pokračujeme v plavbě podél souostroví Jižní Shetlandy, kde ledoborec plní své další úkoly. Dnes, 27.2., byla, mimo jiné, vyloděna část ekvádorské letní expediční posádky na stanici Maldonado. V následujících dnech bude ledoborec ještě připlouvat k dalším antarktickým stanicím v oblasti Jižních Shetland, kde se uskuteční vyloďovací a naloďovací operace. Poté se vydá přes Drakeův průliv do jihoamerického přístavu Punta Arenas. Pokud bude panovat dobré počasí, měli bychom do Punta Areanas dorazit před koncem prvního týdne v březnu. Poté se Vám opět ozveme s další zprávou. 27.2.2011 Miloš Barták z paluby ledoborce Almirante Viel

Obr. 1. Nakládání expedičního materiálu na jeden z posledních vrtulníkových letů mezi stanicí J. G. Mendela a ledoborcem Almirante Viel (Foto: K. Láska).

Obr. 2. Přistání posledního vrtulníku se členy naší expediční posádky na palubu ledoborce operujícího v průlivu Antarctic Sound (Foto: K. Láska).


Antarktická expedice 2011 – Překonali jsme Drakeův průliv a vylodili jsme se v chilském Punta Arenas Od naší poslední zprávy uplynulo několik dní, které byly vyplněny plavbou na palubě Almirante Viel v oblasti souostroví Jižní Shetlandy, kde posádka lodi plnila výzkumný program. Po jeho dokončení jsme od časných hodin 2. března zahájili plavbu přes Drakeův průliv do Jižní Ameriky. Drakeův průliv v březnu nebývá příliš klidný a ani naše plavba se neobešla bez mírné nepřízně přírodních živlů. Počasí v oblasti Jižních Shetland, odkud jsme vyplouvali, až do poloviny průlivu bylo relativně dobré, vlny o výšce do 6 metrů přicházely ze severního směru, tedy proti směru naší plavby, což činilo plavbu snesitelnou. Poté jsme překonali Antarktickou konvergenci, úzce ohraničenou oblast, ve které se střetávají chladné antarktické vody s teplejšími vodami nižších zeměpisných šířek a přišla změna počasí.Vítr zesílil, na okraji cyklóny změnil směr na západní a vytvářel vlny do výšky až 10 metrů, které přicházely na levobok lodi. Plavba v původním kursu proto nebyla příjemná, neboť trup přijímal nárazy vln z boku, což způsobovalo krátkodobé boční náklony lodi až o 35 stupňů od vertikály. Pro posádku i nás pasažéry se tak plavba komplikovala. Proto kapitán rozhodl snížit rychlost a změnil kurs mírně na západ ve směru na mys Horn. Toto rozhodnutí se ukázalo jako velmi dobré, neboť po několika hodinách další plavby jsme se dostali do oblasti s mírnějšími vlnami a vrátili se na původní kurs a rychlost 12 uzlů v hodině. Ve večerních hodinách 4. března jsme překonali Drakeův průliv, vpluli do průlivu Beagle a pozdě večer zakotvili v chilském přístavu Puerto Williams, kde ledoborec Almirante Viel měl vyloďovací operace. Lze tedy shrnout, že jsme se z Antarktidy, z oblasti Jižních Shetland, dostali do Jižní Ameriky za 3 dny, což představuje průměrně komplikovanou plavbu. Nicméně i tato plavba vyzkoušela naše schopnosti odolávat mořské nemoci. Po dokončení vyloďovacích operací v Puerto Williams jsme 5.2. pokračovali v plavbě klidnými vodami průlivu Beagle, který odděluje ostrov Tierra del Fuego od ostatních ostrovů v oblasti Patagonie, respektive nejjižnější části Jižní Ameriky. Proto jsme mohli 7.3. dopoledne vplout do vod Magellanova průlivu a v pozdních večerních hodinách se vylodit v Punta Areanas. Nyní naše cesta bude pokračovat 10.3. běžnou leteckou linkou do Santiaga de Chile s navazujícím letem do Evropy. Předtím nás ještě čeká zpracování částí vzorků a jejich konečné zabalení na transport do České republiky. Rovněž uskutečníme několik pracovních schůzek na Chilském antarktickém ústavu (INACH – Instituto Antarctico Chileno), které se budou týkat přípravy dokumentů nezbytných pro převoz vzorků z Antarktidy do České republiky. 7.3.2011 Miloš Barták, Punta Arenas, Chile

Obr. 1. Naše plavba ve vodách Drakeova průlivu na palubě ledoborce (Foto: L. Erbanová).


Antarktická expedice 2011 – Zpět doma v České republice Antarktická expedice 2011 na ostrov Jamese Rosse je již minulostí. Během uplynulého víkendu se všech 11 členů expediční posádky, která uzavírala letošní sezónu na stanici J. G. Mendela, v pořádku vrátilo do České republiky. Poté, co jsme se navzájem rozloučili v příletové hale ruzyňského letiště, jsme se jednotlivě rozjeli do svých domovů a od počátku tohoto týdne jsme již na našich pracovištích. Poslední etapa naší cesty se uskutečnila běžnými leteckými linkami, nejprve z jihochilského Punta Areanas do Santiaga de Chile, odtud potom do Prahy s mezipřistáními v Madridu a Frankfurtu nad Mohanem. Radost z toho, že se po úspěšné expedici blížíme zpět k domovu, překryly zprávy z Japonska, které jsme průběžně sledovali na letištních monitorech. Právě po dlouhém období stráveném na kontinentu, který dokáže být za extrémního počasí velmi nebezpečný, jsme byli mimořádně vnímaví k obrovskému rozsahu přírodní katastrofy a lidského neštěstí, kterým musí čelit lidé v Japonsku. Cítíme s Japonskem a jeho obyvateli a zároveň věříme, že naši profesní kolegové, přátelé a známí, které v Japonsku máme, jsou i se svými rodinami v pořádku a se vzniklou situací se vyrovnávají. Držíme palce i celému Japonsku, aby zvládlo všechny hrozby, která katastrofa způsobila, a které ještě nejsou zdaleka zažehnány. Konec expedice nám také poskytuje možnost zhodnotit její průběh. Letošní expedice se může pyšnit několika přívlastky. Byla to expedice ve všech ohledech úspěšná. Především to byla expedice, které mimořádně přálo počasí, takže všechny odborné týmy, které se jí zúčastnily, uskutečnily všechny plánované práce v terénu, a to často i ve velmi vzdálených lokalitách od stanice J. G. Mendela. Počet polních stanových táborů, které poskytly krátkodobou základnu pro práci malých skupin vědců v terénu byl největší za několik posledních let, což se, přirozeně, odrazilo v množství získaných výsledků a odebraných vzorků. Letošní expedice byla rovněž ve znamení výrazného rozvoje vědecké infrastruktury stanice a vylepšování jejích

technických systémů. V tomto trendu budeme pokračovat i v příštích letech, neboť zájem jak tuzemských, tak zahraničních odborníků o pobyt a práci na stanici J. G. Mendela a v jejím okolí významně roste. Závěrem nezbývá než poděkovat všem účastníkům expedice za nesmírné nasazení při práci v terénu, pečlivost, přesnost a vytrvalost projevenou při všech expedičních činnostech. Rovněž bychom chtěli touto cestou poděkovat všem těm, kteří nás v naší práci podporovali, a to jak před expedicí, tak v jejím průběhu. Plný výčet osob a institucí by byl příliš dlouhý, přesto bychom rádi poděkovali zejména dvěma hlavním odborným institucím, které se podílely na odborném programu expedice, a to Masarykově univerzitě (Brno) a České geologické službě (Praha). Nemenší dík patří prof. Proškovi (Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno) – zakladateli stanice a ing. Suchánkovi – hlavnímu projektantovi stanice, neboť jsme se denně přesvědčovali o jejím vynikajícím technickém řešení, které nám poskytovalo výborné zázemí pro odbornou práci a expediční pobyt. Rovněž krátká návštěva britských vědců, které jsme na stanici v průběhu expedice přivítali, potvrdila vysoké kvality stanice J. G. Mendela. V neposlední řadě bychom pak chtěli poděkovat společnosti Czechoslovak Ocean Shipping, která je naším logistickým partnerem zabezpečujícím nám cestu na ostrov Jamese Rosse a zpět. Odvedli skutečně perfektní kus práce a díky nim byly všechny operace související s cestou, vyloďováním a naloďováním expediční posádky na palubu chilského ledoborce Almirante Viel výborně načasovány a chilskými námořníky, jimž rovněž patří náš dík, výtečně zvládnuty. Na úplný závěr bychom chtěli poděkovat Vám čtenářům a posluchačům z celé České republiky, kteří jste sledovali naše osudy na stránkách novin a v médiích. Podpora z Vaší strany, o níž jsme se měli možnost v posledních dnech přesvědčit, je pro nás rovněž velmi cenná, neboť dokládá rostoucí zájem české veřejnosti o Antarktickou problematiku a v širším slova smyslu o všechna polární témata. 16.3.2011

Miloš Barták, Praha, Brno

Obr. 1. Technické kontejnery, větrné elektrárny a fotovoltaické články představují kromě klasických diesel agregátů hlavní prvky energetického zázemí stanice J. G. Mendela (foto: M. Barták).

Obr. 2. Chaluha je typickým představitelem ptačí fauny hnízdící na ostrově Jamese Rosse (Foto: M. Barták).

Obr. 3. Pod čerstvým příkrovem sněhu. Pohled na průliv Herbert Sound, v popředí ostrov Jamese Rosse, v pozadí ostrov Vega (Foto: M. Barták).

Antarktická expedice 2011 na stanici J. G. Mendela

Recommend Documents