Analýza vlivu vybraných soukromých a státních podniků na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza vlivu vybraných soukromých a státních podniků na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko Bakalářská práce

Autor: Miroslava Čonková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Miroslava Čonková

Abstrakt ČONKOVÁ, Miroslava: Analýza vlivu vybraných soukromých a státních podniků na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2013, 95 stran Tato bakalářská práce pojednává o vlivu vybraných podnikatelských subjektů na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko. V první části je popsaný cestovní ruch a jeho vztah vůči České republice, jsou zde vysvětleny pojmy vztahující se k územně-správnímu členění, marketingu a managementu a pojmy pojednávající o formách cestovního ruchu, charakteristika Mikroregionu Horácko a vybraných podniků. Druhá část je zaměřena na marketingový výzkum v podobě dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Následuje jeho vyhodnocení a následné vytvoření SWOT analýzy a balíčků služeb.

Klíčová slova: Mikroregion Horácko, marketingový výzkum, SWOT analýza, balíčky služeb

Abstract ČONKOVÁ, Miroslava: The analysis of the impact of selected private and state-owned enterprises in tourism in Microregion Horacko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013, 95 pages.

This thesis deals with the impact of selected business entities in tourism in the Microregion Horacko. The first part describes tourism and its relationship to the Czech Republic, there are explanations of concepts related to the territorial administrative division, marketing and management concepts and concepts describing forms of tourism, the characteristics of the Microregion Horacko and selected businesses. The second part is focused on marketing research in the form of questionnaires and structured interviews. It is followed by the evaluation and creating the SWOT analysis and service packages.

Keywords: Microregion Horacko, marketing research, SWOT analysis, service packages

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2.5.2013

..................................................... Podpis

Tímto bych chtěla poděkovat RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat Haně Žákové, předsedkyni Mikroregionu Horácko, za poskytnutí důležitých informací, které jsem při psaní práce velice ocenila. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé mojí rodině za materiální a psychickou podporu během celého studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1. Cestovní ruch.......................................................................................................................... 9 1.1 Historie cestovního ruchu..................................................................................................... 9 1.2 Vývoj cestovního ruchu v českých zemích .......................................................................... 9 1.3 Současný cestovní ruch ...................................................................................................... 10 1.4 Nové trendy v cestovním ruchu ......................................................................................... 12 2. Definice použitých pojmů .................................................................................................... 13 2.1 Pojmy územně-správního členění ...................................................................................... 13 2.2 Marketingové a managementové pojmy ............................................................................ 15 2.3 Pojmy označující formy turistiky ....................................................................................... 17 3. Charakteristika Mikroregionu Horácko ............................................................................... 18 3.1 Základní informace ............................................................................................................ 18 3.2 Předpoklady cestovního ruchu ........................................................................................... 19 3.3 Propagace Mikroregionu Horácko ..................................................................................... 27 3.4 Spolupráce s ostatními mikroregiony a podnikatelskými subjekty .................................... 29 3.5 Hospodaření Mikroregionu Horácko ................................................................................. 31 4. Charakteristika vybraných podnikatelských subjektů .......................................................... 33

4.1 Jaderná elektrárna Dukovany ............................................................................................. 33 4.2 Lodní přeprava na Dalešické přehradě ............................................................................... 37 5.3 Letecká základna Náměšť nad Oslavou ............................................................................. 40 5. Marketingový výzkum Mikroregionu Horácko ................................................................... 43 5.1 Metodika průzkumu ........................................................................................................... 43 5.2 Řízené rozhovory ............................................................................................................... 62 5.3 Srovnání výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů ...................................................... 68 5.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 70 6. Podpora rozvoje oblasti ........................................................................................................ 75 6.1 Horáckem na kole............................................................................................................... 76 6.2 Balíček věnovaný dětem .................................................................................................... 78 6.3 Balíček pro milovníky techniky ......................................................................................... 79 6.4 Aktivní víkend .................................................................................................................... 80 Závěr......................................................................................................................................... 81 Zdroje informací ....................................................................................................................... 83 Seznam ilustrací ....................................................................................................................... 87 Seznam příloh ........................................................................................................................... 88

Úvod Téma mojí bakalářské práce „Analýza vlivu vybraných soukromých a státních podniků na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko“ jsem si zvolila především proto, že v tomto mikroregionu od narození žiji i se svojí rodinou, a také se zajímám o celkové dění v Mikroregionu Horácko. Tento mikroregion je bohatý nejen na přírodní krásy, ale také se tu nachází nepřeberné množství kulturních památek, které zdejšímu kraji dodávají osobitý ráz, jenž sem přitahuje velký počet turistů. Většina kulturních památek (zejména těch technických) je do jisté míry spojena s institucemi, které v Mikroregionu Horácko působí. Právě to byl hlavní důvod, proč jsem vybrala tři z nich, které budou později zařazeny do výzkumu, jenž bude nedílnou součástí této bakalářské práce. Cílem práce bude zjistit, zda (a jakým způsobem) vybrané soukromé a státní podniky svým působením ovlivňují cestovní ruch v Mikroregionu Horácko a na základě zjištěných informací navrhnout způsoby jak snížit negativní vlivy a jak využít existence těchto podniků pro podporu rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Celá práce bude rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a praktické. V teoretické části se budu nejprve zabývat cestovním ruchem v České republice (jeho definicí, historií, statistickými údaji atd.), dále se budu věnovat definicím pojmů, které budou v dané práci použity. V další kapitole budu charakterizovat samotný Mikroregion Horácko a podniky, jenž jsem si pro svůj výzkum v Mikroregionu Horácko zvolila. Poté bude následovat praktická část práce. Ta bude zahájena marketingovým výzkumem Mikroregionu Horácko (především uvedením výsledky dotazníků vyplněných místními obyvateli a nerezidenty a rozhovorů, které povedu se zástupci příslušných organizací, jejich zhodnocením a porovnáním), následně budu pokračovat SWOT analýzou, která bude vytvořena na základě provedeného výzkumu a poslední kapitolu v praktické části budu věnovat tvorbě balíčků služeb, které by mohly v budoucnu do Mikroregionu Horácko přilákat ještě více turistů.

8

1. Cestovní ruch V této části práce je definován samotný pojem cestovní ruch, historie cestovního ruchu, jeho spojitost s Českou republikou a nové trendy, které se v cestovním ruchu začínají využívat. Cestovní ruch je vymezen jako „činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu, kratší než jeden rok, do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. (Drobná, Morávková, 2004, 12 str.)

1.1 Historie cestovního ruchu Cestovní ruch má velice bohatou historii, i když v jeho počátcích se dalo hovořit spíše o „cestování“ než o „cestovním ruchu“ jako takovém. Původně se cestovalo především kvůli obchodním záležitostem, náboženství, poznávání nových kolonizací nebo snaha o kolonizaci a ovládnutí nových území. Velký vliv na rozvoj cestovního ruchu měly technické objevy. Se vznikem dopravních prostředků, dopravních sítí a budováním infrastruktury se cestování stalo mnohem komfortnější a rychlejší záležitostí. K rozvoji také přispěl narůstající fond volného času, svoboda pohybu a volná kupní síla peněžních prostředků. O novodobém cestovním ruchu lze hovořit od poloviny 19. století, kdy byl duchovním zakladatelem moderního cestovního ruchu panem Thomasem Cookem pořádán první organizovaný výlet vlakem.

1.2 Vývoj cestovního ruchu v českých zemích Od poloviny 20. století docházelo k postupnému nárůstu domácího cestovního ruchu (DCR), zatímco zahraniční cestovní ruch (ZCR) zaznamenává výrazný útlum. Ve školské sféře se začalo rozvíjet střední odborné školství zaměřené na služby věnované turistům (pohostinství, ubytování, řemeslné služby aj.).

9

Zároveň se stále více rozvíjely různé druhy a formy cestovního ruchu, svoji oblibu si u domácí obyvatelstva získalo především chataření a chalupaření. Česká republika (ČR) se stala členem mezinárodních organizací působících v oblasti cestovního ruchu a jako cílová destinace začala být stále více propagovaná v zahraničí. V období let 1968 až 1989 byl ZCR výrazně regulován, cestovat bylo možné pouze do zemí bývalého Sovětského svazu. Zahraniční turisté byli při příjezdu k nám nuceni využívat víza a naši občané mohli vycestovat pouze po obdržení výjezdní doložky a devizového příslibu. Po roce 1989 nastal v oblasti cestovního ruchu převrat. Uvolnění hranic, svoboda podnikání a uvolnění devizového trhu byly nejdůležitější aspekty, které vedly k závratnému navýšení výjezdového cestovního ruchu. Zároveň s tím se rapidně navýšil počet vznikajících cestovních kanceláří. Na konci 20. století byl počet cestovních kanceláří zredukován především díky zvyšujícím se nárokům (zejména legislativním) na provozovatele cestovních kanceláří a agentur. Posledním významným mezníkem, který ovlivnil cestovní ruch byl rok 2007, kdy se Česká republika stala součástí Schengenského prostoru. Důsledkem toho byly zrušeny kontroly na pozemních hranicích a následně i na mezinárodních letištích. Hraniční kontroly se zachovaly pouze na letištích, kam přilétají (případně odlétají) lidé ze zemí třetího světa.

1.3 Současný cestovní ruch Současný stav cestovního ruchu v České republice monitorují statistická měření prováděná např. organizací Czechtourism nebo Českým statistickým úřadem. Statistika cestovního ruchu se zabývá zejména těmito otázkami: příjezdový cestovní ruch, domácí a výjezdový cestovní ruch a návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Do celkového počtu zahraničních návštěvníků spadají zahraniční turisté, jednodenní návštěvníci, tranzitující turisté. Celkový počet zahraničních návštěvníků v roce 2012 (22 660 000 lidí) se od počtu v roce 2011 (22 153 000 lidí) poměrně dost liší, došlo tedy k nárůstu přibližně o 500 000 turistů. [1, 2]

10

Průměrné výdaje jedné osoby za jeden den se v období roku 2011 (2 402 – zahraniční turisté a 1 509 – jednodenní návštěvníci) a 2012 (2 511 – zahraniční turisté a 1 569 –jednodenní návštěvníci) téměř nezměnily. [2] V obou sledovaných obdobích jsou na prvním místě v počtu přijíždějících turistů Němci, následují je Slováci, Rakušané, Poláci a Rusové. Také důvod návštěvy je shodný, nejvíce lidé cestují za nákupy, dále kvůli dovolené nebo využívají Českou republiku jako tranzitní místo na cestě do jiné země. [1,2] Nejnavštěvovanějším místem se pokaždé, tudíž i během posledních dvou let stalo město Praha. Zatímco v roce 2011 bylo na druhém místě město Aš a na třetím Brno, v roce 2012 bylo druhým nejnavštěvovanějším místem Brno a třetím Karlovy Vary. [1, 2] Ve statistikách zabývajících se zjišťováním informací ohledně výjezdového a domácího cestovního ruchu za rok 2012 jsou přístupná data pouze za první tři čtvrtletí. Aby bylo možné zjistit, zda došlo k růstům nebo k úbytkům, jsou data roku 2012 porovnávána s prvními třemi čtvrtletími z roku 2011. V roce 2011 Češi vykonali 29 722 000 cest, z nichž přibližně 24 500 000 cest bylo uskutečněno v ČR. V roce 2012 se Češi vydali na 27 033 000, přičemž 21 900 000 cest bylo na území ČR. Celkově tedy bylo uskutečněno o 2 689 000 cest méně. [3, 4] K úbytku došlo také v případě meziročního srovnání počtu přenocování u všech cest. Během roku 2011 bylo zaznamenáno 120 701 000 přenocování a v roce 2012 to bylo 116 181 000 přenocování. [3, 4] Snížení bylo zaznamenáno i v případě počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. V roce 2011 těchto zařízení využilo 12 911 677 hostů, zatímco v roce 2012 bylo ubytováno 11 002 651 lidí, rozdíl tedy činí přibližně 1 900 000 ubytovaných hostů. [5,6]

11

1.4 Nové trendy v cestovním ruchu Poptávka po službách cestovního ruchu se neustále mění, a proto je důležité ji pravidelně sledovat, aby bylo možné co nejvíce přiblížit nabízené produkty stávajícím zákazníkům, a zároveň, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání využívaných zdrojů (ať už přírodních, tak i uměle vytvořených). V současné době se začínají v oblasti cestovního ruchu projevovat tyto tendence: 

zvyšuje se počet žen, které se účastní incentivního a kongresového cestovního ruchu (přizpůsobení doplňkových služeb v kongresových hotelích)



mění se věková struktura obyvatelstva, a tím i cestovatelů (stále více cestují movitější senioři; příprava více služeb nabízených této věkové kategorii turistů)



vzrůstající zájem o vzdělávací kurzy a pobyty v přírodě (rozsáhlejší nabídka jazykových kurzů, sportovních kurzů, pobytů na agrofarmách atd.)



větší starost o fyzické i duševní zdraví člověka (více relaxačních pobytů, wellness víkendů, léčebných procedur, cvičebních programů s dietami atd.)



snižuje se zájem o dlouhodobé dovolené, spíše se realizuje více krátkodobých dovolených během roku



roste zájem o méně známé destinace (východní Evropa, Asie, Afrika)

12

2. Definice použitých pojmů V následujících částech práce jsou obsaženy pojmy související s členěním České republiky (územně-správní členění) a pojmy, které se využívají při zpracovávání projektů (marketingové a managementové pojmy). Tato kapitola je tedy zaměřená na definice těchto pojmů.

2.1 Pojmy územně-správního členění 2.1.1 Region Jedná se o územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí. Po přijetí ČR do Evropské unie byly vytvořeny jednotlivé úrovně NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek). Regionům bylo přiřazeno označení NUTS II a jsou tvořeny jednou až třemi jednotkami NUTS III (kraj). Byly vytvořeny pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti a jsou označovány jako regiony soudržnosti. [7] V České republice je v současnosti 8 regionů: Praha, Střední Čechy, Jihovýchod, Severovýchod, Severozápad, Jihozápad, Střední Morava, Moravskoslezsko. Turistický region Vyjadřuje území, pro které je typický určitý druh CR, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Česká republika je od roku 2010 rozdělena do 17 turistických regionů: Praha, Střední Čechy, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší, Královéhradecko, Východní Čechy, Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko, Východní Morava, Jižní Morava, Vysočina, Jižní Čechy, Šumava, Plzeňsko a Český les. [8]

13

Obr. 1 Turistické regiony České republiky [Zdroj: http://www.czechtourism.cz/regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/, 2013]

2.1.2 Kraj Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na vlastní samosprávu a jsou označovány jako NUTS III. Podle zákona č. 36/1960 Sb. o územním členění státu, se území republiky dělí na kraje, kraje se dělí na okresy a ty na obce a vojenské újezdy. Podle tohoto dělení vznikají územní jednotky: Středočeský kraj (Praha), Jihočeský kraj (České Budějovice), Západočeský kraj (Plzeň), Severočeský kraj (Ústí nad Labem), Východočeský kraj (Hradec Králové), Jihomoravský kraj (Brno), Severomoravský kraj (Ostrava). [9] Podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků je území České republiky s účinností od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů: Středočeský kraj (Praha), Jihočeský kraj (České Budějovice), Plzeňský kraj (Plzeň), Karlovarský kraj (Karlovy Vary), Ústecký kraj (Ústí nad Labem), Liberecký kraj (Liberec), Královéhradecký kraj (Hradec Králové), Pardubický kraj (Pardubice), Kraj Vysočina (Jihlava), Jihomoravský kraj (Brno), Olomoucký kraj (Olomouc), Moravskoslezský kraj (Ostrava), Zlínský kraj (Zlín), Praha. (Tittlebachová, 2011, 57 str.)

14

2.1.3 Okres Okresy v České republice jsou územně správní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územním členění státu z r. 1960. Mezi okresy jsou zahrnuta rovněž statutární města, která vykrývají celý okres (Praha, Plzeň, Ostrava, Brno). Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002, takže od 1. ledna 2003 představují okresy pouze územní obvody policie, soudů a některých jiných státních institucí. [10] Podle Evropské unie jsou okresy označovány jako NUTS IV. Kraj Vysočina se dělí na tyto okresy: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou.

2.1.4 Mikroregion Mikroregion lze charakterizovat jako dobrovolné sdružení, za jehož vznikem stojí zájem jednotlivých obcí řešit záležitosti týkající se více obcí společně. Vznik mikroregionu je iniciován regionální agenturou a obvykle zahrnuje 10 - 30 obcí. Mikroregiony jsou Evropskou unií akceptovány jako NUTS V. [11]

2.2 Marketingové a managementové pojmy 2.2.1 SWOT analýza SWOT analýza je metoda analýzy vnitřních silných a slabých stránek organizace a jejích vnějších příležitostí a hrozeb. Název vychází z prvotních písmen anglických slov, které poukazují na čtyři zkoumané oblasti (Strenghts, Weaknesses, Opportunites, Threats). Tato analýza slouží ke komplexnímu vyhodnocení fungování firmy, nalezení problematické oblasti nebo nových možností pro rozvoj firmy. [12]

2.2.2 Balíčky služeb Anglicky termín pro balíček je „package“ a charakterizuje dvě nebo více služeb cestovního ruchu rezervovaných či zakoupených za jednu cenu, případně soubor služeb. Je součástí tzv. marketingového mixu, což je soubor nástrojů, které přispívají k co nejefektivnějšímu nabízení produktu a jeho zaujmutí místa na trhu. Marketingový mix se skládá z tzv. „8P“ 15

(product, people, place, price, promotion, packaging, programming, partnership). (Zelenka, Pásková, 2002, str. 205)

2.2.3 Marketingový výzkum Marketingový výzkum lze dělit ze dvou hledisek: podle zdrojů, ze kterých zkoumané informace získáváme a podle formy získávaných informací. Primární výzkum Získávání informací od respondentů přímým kontaktem s nimi, případně zprostředkovaným kontaktem přes různá média, tzv. sběr informací v terénu. Tyto informace jsou získané vlastním přičiněním a dosud nejsou nikde publikované. Při primárním výzkumu se nejčastěji využívá těchto metod sběru dat: řízené rozhovory, vyplňování dotazníků, pozorování, experiment. (Foret, Stávková, 2003, str. 14) Sekundární výzkum Tento výzkum slouží k získávání a využívaní informací, které už jednou byly shromážděny a zpracovány (mnohdy za jiným účelem). Nečastěji jde o informace obsažené ve výročních zprávách, publikacích, komerčních údajích, periodikách, statistických šetřeních atd. (Foret, Stávková, 2003, str. 14) Kvantitativní výzkum Používá se pro zachycení názorů a chování lidí a zkoumá větší soubory respondentů, v řádech stovek až tisíců. Poskytuje odpovědi na otázku „kolik“ a při zpracování se využívá osobní rozhovor, pozorování, písemné dotazování, analýza textů atd. (Foret, Stávková, 2003, str. 16) Kvalitativní výzkum Díky nim lze poznat motivy vedoucí lidi k určitému chování. Odpovídají na otázky „jak, proč“ a mezi základní techniky patří individuální hloubkový rozhovor, skupinový rozhovor aj. (Foret, Stávková, 2003, str. 16)

16

2.3 Pojmy označující formy turistiky 2.3.1 Cykloturistika Jedna z forem turistiky, při které se využívá aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a kulturních zajímavostí v dané oblasti. Při přesunech se využívají jízdní kola, (často speciálně upravená cestovní kola nebo horská kola), vybudované cyklotrasy a cyklostezky. (Zelenka, Pásková, 2002, str. 51) Cyklotrasa Komunikace, která se využívá pro cykloturistiku. Za cyklotrasy se označují místní a účelové komunikace včetně polních a lesních cest silnic II. a III. Třídy s malou frekvencí provozu. (Zelenka, Pásková, 2002, str. 50) Cyklostezka Stezka, která je společná pro cykloturistiku a pěší turistiku. Jde o účelovou komunikaci s vyznačeným pruhem pro cyklisty a zpevněným povrchem, velice často oddělena od frekventované silniční dopravy. Ke značení se používají cykloznačky. (Zelenka, Pásková, 2002, str. 50)

2.3.2 Pěší turistika Forma cestovního ruchu, při které se účastníci aktivně pohybují v přírodě. Nejčastější formou realizace je chůze v přírodě, která může být doplněna dopravou mezi jednotlivými výchozími místy nebo mezi jednotlivými atraktivitami cestovního ruchu. Jednou z variant pěší turistiky je např. horská turistika. (Zelenka, Pásková, 2002, str. 211)

17

3. Charakteristika Mikroregionu Horácko V této kapitole je podán přehled předpokladů Mikroregionu Horácko, jeho spolupráce s ostatními mikroregiony a podnikatelskými subjekty (mimo tří stěžejních, na které je tato práce zaměřena). Úvodní část je věnovaná obecnému popisu Mikroregionu Horácko.

3.1 Základní informace Oficiální název tohoto dobrovolného svazu obcí je „Horácko – ekologický region“ a byl založen zakladatelskou smlouvou podepsanou ke dni 21.4.1999 v Budišově ve formě právnické osoby. Dodatek „ekologický“ symbolizuje neponičenou často původní přírodu, která se rozprostírá v celém mikroregionu. Mikroregion Horácko se rozkládá na území o celkové výměře 214,02 km2 mezi městy Třebíč, Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou. V těchto městech se navíc nachází pověřené městské úřady, pod jejichž správu spadá mikroregion od 1.1.2003. Patří tedy do kraje Vysočina a bývalého okresu Třebíč. Mikroregion se dělí na 28 obcí a 33 katastrálních území (vsí), mezi nimiž není žádné město, pouze 3 městysy. Mikroregion Horácko je domovem pro téměř 9 500 obyvatel. [13]

Obr. 2 Logo Mikroregionu Horácko [Zdroj: http://www.horacko.cz/, 2013]

18

3.2 Předpoklady cestovního ruchu V mikroregionu je nepřeberné množství nejen přírodních, ale i kulturních památek, které jsou hojně využívané při propagaci cestovního ruchu v dané oblasti. Také se tu koná poměrně hodně různých kulturních akcí, které každoročně přilákají stovky turistů a získávají popularitu i mimo území mikroregionu.

3.2.1 Přírodní předpoklady Reliéf Mikroregion Horácko se rozprostírá v Českomoravské vrchovině, nejnižším bodem je řeka Oslava (369 m), zatímco za nejvyšší bod je považován vrch Na Bučných (640 m). V Mikroregionu Horácko se nachází poměrně velký počet přírodních památek a rezervací, např. Syenitové skály u Pocoucova nebo turisticky více známá Wilsonova skála. Jde o přírodní skálu nad Dalešickou přehradou s původní výškou 100 m, po vybudování přehrady byla zatopena do 45 m. Skála je oblíbeným cílem horolezců. Na vrcholu jsou dosud patrné zbytky zříceniny hradu Kokštejn a vyhlídka se zábradlím, která umožňuje pohled na přehradu i celé okolí. Přístup na vyhlídku je možný z obce Hartvíkovice po žluté značce nebo přímo z kempu Wilsonka. Hydrologie Celá oblast je odvodňována soustavou potoků, které se následně vlévají do dvou řek: Jihlavy a Oslavy. Nejdelším vodním tokem je Mlýnský potok (12,5 km). Absence přírodních jezer je plně nahrazena hojným výskytem malých vodních nádrží a rybníků. Největší vodní plochu zabírá Dalešická přehrada (480 ha), která se dělí na dvě vodní nádrže (více v kapitole 5.2.1). Klima Mikroregion Horácko patří do mírně teplé klimatické oblasti, což znamená, že se zde střídají čtyři roční období. Průměrná teplota v zimním období dosahuje -2°C, zatímco v letním období je to 18°C. Počet mrazivých dnů (110 až 130) je téměř trojnásobný jak počet letních

19

dnů (40 až 50). Roční průměrný úhrn srážek činí 300 až 400 mm, přičemž v letním údobí jsou srážky vydatnější. [14] Flóra Vyskytuje se zde obdobné rostlinstvo jako v jiných částech kraje Vysočina. Objevují se tu však i určité zvláštnosti. Jednou z nejobdivovanějších rostlin je Koniklec velkokvětý, který je na Seznamu přísně chráněných druhů rostlin. Kobylinec, část obce Trnava, kde se Koniklec vyskytuje, je zasazena do území Přírodního parku Třebíčsko, kam mimo jiné náleží obce Hodov, Hroznatín a Přeckov. V obci Třebenice lze vidět volně kvetoucí šafrán karpatský nebo ladoňku dvoulistou. Obě rostliny patří mezi silně ohrožené druhy. Fauna Také fauna je stejná jako v jiných oblastech, které jsou umístěny ve stejné nadmořské výšce a vyznačují se podobnými klimatickými podmínkami. Jedná se zejména o lesní zvěř, zvířata žijící na polích a loukách. Nejčastěji viditelným dravcem je Káně lesní. Vzhledem k velkému množství vodních ploch zde není nouze o vodní živočichy a ryby (převážně kapry a štiky). Bohužel se stále snižují počty vzácných druhů žab, čolků a raků, kteří zde v dřívějších dobách byli zaznamenáni poměrně v hojném množství.

3.2.2 Kulturní předpoklady Mikroregion Horácko je protkán velkým množstvím kulturních objektů, které jsou řazeny mezi církevní i světské památky. K některým z nich se vážou dosud zachovávané tradice. Historie K Mikroregionu Horácko se váže poměrně rozsáhlá historie. Většina obcí (např. Dalešice, Číměř, Koněšín, Tasov) byla osídlena na začátku 12. století, respektive první zmínky o osídlení jsou zaznamenány v Zakládací listině Třebíčského kláštera (opis zakládací listiny objeven v roce 1905). Další obce byly postupně obydlovány během 13. a 14. století. Obec Kramolín je považována za jedno z archeologických nalezišť, čímž je doloženo, že obec je jedna z nejstarších osídlených oblastí Moravy.

20

Kulturní památky V každé vesnici je umístěn kostel, případně kaplička. Většina z nich tvoří nejdůležitější orientační bod a jsou umístěny „na návsi“ – v centru obce. Ve třech obcích (Budišov, Vladislav, Tasov) jsou pak umístěny sochy a sousoší světců. Mimo církevních staveb jsou v mikroregionu také památky světské. V Budišově lze navštívit barokní zámek vybudovaný na místě, kde původně stávala vodní tvrz z 13. století. V okolí zámku byl v polovině 18. století zřízen park s bohatou sochařskou výzdobou. Ve zdejším zámku je zřízeno muzeum s expozicemi cizokrajných i domácích zvířat. [15]

Obr. 3 Zámek Budišov [Zdroj: http://foto.mapy.cz/346558-Zamek-Budisov]

V mikroregionu je ještě jeden zámek, ten je umístěn uprostřed obce Dalešice. Zámek má dosud zachovaný půdorys raně gotického kláštera, který zde vznikl koncem 13. století. Klášter zanikl v 2. polovině 16. století, kdy si zde zbudovali sídlo Kraličtí z Kralic. Zámek byl později přestavěn v barokním stylu, ve kterém byl také zřízen čestný dvůr se zajímavou vstupní branou. Od poloviny 19. století jsou v areálu zámku byty a kancelářské prostory. [16] V obci Dalešice je nejčastěji navštěvovaným místem pivovar Dalešice založený v roce 1609. Turista má možnost výběru ze tří nabízených prohlídkových okruhů: první z nich zavede návštěvníky do Muzea Rakousko-uherského pivovarnictví, kde je možné dozvědět se

21

o historii vztahující se nejen ke zdejšímu pivovaru. Dále mohou turisté vidět technologie výroby piva za dob Rakouska-Uherska. Muzejní expozice byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 2003. Prohlídka trvá 20-25 min a počet návštěvníků je minimálně 5 a maximálně 20. Vstupné činí 50,- Kč, 30,- Kč v případě sníženého vstupného. Děti do 6 let mají vstup zdarma, pouze v doprovodu rodičů. [17] Při druhém okruhu jsou návštěvníkům předány informace o dnešní výrobě piva. Celá prohlídka je zasazena do středověkých ležáckých sklepů. Tento okruh je uskutečněn při minimálním počtu 5 osob, maximálně může jednu prohlídku navštívit 15 turistů. Cena je pro všechny jednotná: 100,- Kč a prohlídka trvá 25 – 30 min. [17] Poslední okruh je kombinací okruhu číslo 2 a ochutnávky přímo z ležáckého tanku. Cena prohlídky je 300,- Kč a v ceně vstupného je upomínková sklenice. Délka prohlídky je cca 60 min a je určena pro skupiny v počtu 5 až 10 osob. Tento okruh je možné absolvovat po předchozí domluvě. [17] Muzeum je otevřeno každý den mimo pondělí. V měsících duben, květen a září, říjen je otevřeno od 13.00 hod. do 15.00 hod., během hlavní sezony je otevírací doba prodloužena od 11. 00 hod. do 17.00 hod. V období listopad až březen je zpřístupněna prohlídka 1. okruhu ve 13.00 hod. a 2. okruhu ve 14. hod. [18] Výhled do blízkého i vzdáleného okolí si mohou turisté vychutnat ze dvou rozhleden, které jsou ve zdejším kraji umístěné. Nejvyšší z nich, rozhledna Babylon spadá pod obec Kramolín a byla vystavěna v roce 1831. Při dobré viditelnosti je možné z výšky 25 m spatřit Vídeň i vrcholky Alp. Rozhledna Rubačka je zařazena do katastru obce Nový Telečkov a zřízena byla na stejnojmenném kopci v roce 2009. Sahá do výše 10 m. Je umístěna na okraji lesa, a proto zní lze dohlédnout do okolí, které není příliš vzdálené. Dále jsou zde patrné zbytky po hradech (nap. v obcích Tasov, Hartvíkovice) a kamenných středověkých tvrzích (v obcích Pyšel, Nárameč, Oslavička). Mimo jiné můžeme mezi hrady, jejichž ruiny jsou dosud patrné, zařadit také hrad Holoubek, který je umístěný a trochu i

22

viditelný nad Dalešickou přehradou. V současné době jsou zaznamenány projekty, podle kterých by v budoucnu mohla být hrádku Holoubek navrácena původní podoba.

Obr. 4 Původní podoba hradu Holoubek [Zdroj: Archiv Hany Žákové, 2012]

V Mikroregionu Horácko je několik obcí, které jsou rodištěm významných osobností. Patří mezi ně např. armádní generál a pozdější československý prezident Ludvík Svoboda (Hroznatín), kněz a básník Jakub Deml (Tasov), několikanásobný vítěz Mistrovství v ČR v atletice a vítěz Halového mistrovství Evropy 2011 Petr Svoboda (Budišov). Kulturní akce Je zde několik fungujících spolků, přičemž sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a fotbalisti mají své zastoupení téměř v každé obci již po řadu let. Mimo jiné lze navštěvovat svaz chovatelů (Budišov), zahrádkářský svaz (Rudíkov, Tasov), být členem Junáku (Budišov), Sokola (Rudíkov, Budišov, Hodov …) nebo hrát ochotnické divadlo (Koněšín, Budišov).

23

Během roku se v obcích v Mikroregionu Horácko koná několik slavností. Většina z nich má své stálé místo v kalendáři konaných akcí. Jiné jsou naopak konané jako odezva k určité události. Přibližně v únoru (40 dní před Velikonocemi) se obcemi prožene průvod masek, který je znám pod více názvy: ostatky, maškarádi, masopust, šibřinky apod. Tímto průvodem je započat čas půstu před Velikonocemi. Pro děti je připraven obdobný program, maškarní karneval. Samozřejmě se v mikroregionu dodržují tradice spojené s Velikonocemi (pletení pomlázek, šlehání děvčat, zdobení kraslic). Poslední dubnovou noc se pak pálí čarodějnice, čímž se symbolicky definitivně ukončuje vláda paní zimy. Dále se každoročně oslavuje začátek prázdnin (např. Rudíkov, Vladislav, Budišov), kdy je připraven celodenní program pro děti a jejich rodinné příslušníky, často za účasti komentátorů z radia a známých osobností. Obdobně je slaven Den dětí na začátku června. Program na oslavu Dne dětí je mnohokrát doplněn Pohádkovým lesem, tedy procházkou lesem, při které jsou turisté doprovázeni pohádkovými postavami. Mezi akce, které jsou konané s každoroční pravidelností lze zařadit poutě ve vesnicích, které se vážou k oslavám světců, kterým je tamější kostel či kaple zasvěcena. Většina kostelů

a

kaplí je zasvěcena Janu Nepomuckému, světcům Petru a Pavlovi atd., jejichž svátky se slaví v létě, tudíž i 90% poutí je uskutečněna během letních prázdnin. V některých vsích (Koněšín, Studenec, Kozlany) se dodnes konají poutě s krojovaným průvodem a „zaváděním stárků“, kteří chodí po vsi a zvou všechny přítomné k účasti na poutním veselí u kolotočů na návsi. V září se koná tradiční vinobraní (Budišov, Rudíkov, Nárameč, Koněšín, atd.), bramborobraní a mrkvobraní. Na některých místech je oslava dosud spojena s „dožínkami“ (poděkování

za

úrodu, především v podobě obilovin). Na podzim a v zimě se konají zejména myslivecké hony, přičemž ulovená zvěř je využita při pořádání plesů. Plesy se ale nekonají pouze myslivecké (Tasov, Nárameč), ale mají různá zaměření: hasičský, ples fotbalistů, sousedský (Kamenná) a plesy základních škol (Rudíkov, Budišov). 24

Své příznivce postupně získávají Postřižinské slavnosti, které se konají v Dalešicích na nádvoří pivovaru na konci června. Slavnosti trvají dva dny během nichž je připraven bohatý doprovodný program (v roce 2012 se jednalo o promítání filmu Postřižiny, vystoupení Anny K., bratrů Ebenů, Roberta Křesťana aj.). Zdejší pivovar je známý především díky již zmíněnému filmu Postřižiny, který se zde natáčel. [19] Jednou ze známějších akcí je Pozďatínská lávka, která bude v polovině 17. července 2013 již po jedenácté. Hlavním záměrem je pokusit se o přejezd lávky přes rybník na nejrůznějších prostředcích (jízdy jsou rozděleny do kategorií podle věku, použitých „dopravních prostředků“). Pro děti je připraven skákací hrad a prolézačky, dále je zde možnost prohlédnout si a vyzkoušet RC modely a čtyřkolky, shlédnout vystoupení Železného Zekona či využít nabízené lety pro veřejnost. Během minulých ročníků se Pozďatínské lávky účastnilo ročně okolo 3000 návštěvníků a stejný počet je očekávaný i letos. [20] Za asi nejvýznamnější akci lze považovat Den otevřených dveří na Letecké základně v Náměšti nad Oslavou. V roce 2012 se konal 6.10. a program byl zahájen v 8:00 hod. a ukončen v 15:30 hod. Během dne je možné spatřit provoz letounů a pozemních obrněných vozidel. 15 let

Při účasti na Dni otevřených dveří na letišti se platí vstupné ve výši 50,- Kč (děti do a ZTP zdarma), které lze zaplatit u pokladen po příjezdu na letiště. Zároveň lze

využít nabízené kyvadlové dopravy mezi Náměští nad Oslavou a leteckou základnou a zpět do Náměště (cena jízdenky je 50,- Kč). [21] Mimo slavností pořádaných v určitém termínu každý rok je zde také možnost navštívit akce konané k oslavě určité události. Většinou jde o oslavy výročí první písemné zmínky o obci nebo výročí založení některého ze spolků (hasiči, fotbalisti, atd.). Přibližně jednou za rok je nastudována nová divadelní hra souborem ochotníků z Koněšína či Budišova, kteří se svým vystoupením jezdí po okolních vesnicích.

3.2.3 Realizační předpoklady Pokud chtějí turisté navštívit stravovací zařízení, mají v Mikroregionu Horácko hned několik možností. Nejrůznější restaurace či hostince jsou v každé větší vesnici. Zde také mohou najít prodejny potravin a smíšeného zboží. Dále mohou využít nonstop otevřenou prodejnu pečiva

25

umístěnou v rodinné pekárně v obci Zahrádka. K posezení pak může sloužit také cukrárna v Tasově, vinárna ve Vanči či pivovar v Dalešicích. Ubytovat se návštěvníci mohou ve více vesnicích. Většinou se jedná o pohostinství (např. Stropešín, Rudíkov) nebo menší penziony (v obcích Přeckov, Kozlany, Kramolín). Sezónní ubytování je možné v autocampu Wilsonka na Hartvíkovické pláži u Dalešické přehrady nebo v chatové osadě v Kramolíně. V současné době se zpracovává projekt na vybudování turistické ubytovny v Pozďátkách (část obce Slavičky). (Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení viz Příloha č. 5)

Obr. 5 Autocamp Wilsonka (u Dalešické přehrady, v horním části Wilsonova skála) [Zdroj: http://www.obrazky.cz/detail?q=Wilsonova skála&fulltext&from=28, 2013]

Mikroregion Horácko je protnut hustou silniční sítí. Součástí dálnice D1 je i obec Tasov, odkud pak jsou rozvedeny silnice 2. a 3. třídy. Svůj význam má zajisté také silnice 1. třídy z Brna do Třebíče. Autobusová doprava je zajišťována firmami TRADO – BUS (z Třebíče), ZDAR (Žďár nad Sázavou), BOS (Velká Bíteš) a několika dalšími soukromými firmami. Pohonné hmoty lze načerpat u čerpacích stanic v Rudíkově, Budišově a Studenci. Mimo silnic lze využít dvou železničních tratí, které se v mikroregionu protínají. Kdy trať Brno – Havlíčkův Brod je ve Studenci rozšířena o trať do Křižanova. A obou tratích je

26

dohromady 8 zastávek, které lze zařadit do tohoto mikroregionu. Nákladní doprava se zde vyskytuje pouze vyjímečně, a to v úseku Studenec – Budišov. V případě potřeby je lékařská péče zajištěna na zdravotních střediscích v Budišově a ve Vladislavi, přičemž do některých obcí lékař dojíždí několikrát do týdne. Lékárna je umístěna v sousedství zdravotního střediska v Budišově. Ve stejné obci je pak zajištěna také veterinární služba. Základní devítileté školy jsou umístěny ve větších obcích, kam dojíždějí žáci z okolních vesnic. Po dokončení povinné školní docházky mají studenti možnost dojíždět do středních škol v Třebíči, Velkém Meziříčí, Velké Bíteši nebo Brně, kam vedou přímá autobusová či vlaková spojení. Dále je zde možnost navštívit Sportovně rekreační zařízení Radarka, které je využíváno především z řad škol (výlety, adaptační programy). Toto místo je však hojně využíváno také pro firemní akce nebo pro akce věnované široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že Radarka je umístěna v bývalé vojenské vysílací stanici (uprostřed přírody), jsou veškeré nabízené aktivity spojeny právě s pobytem v přírodě (např. kurz přežití, kurz sebeobrany, paintball, lukostřelba atd.). V Mikroregionu Horácko je prostor také pro agroturistiku. Na okraji obce Kojatín se nachází soukromá konírna, kde si můžete koně nejen prohlédnout, ale i zapůjčit k projížďce. Je zde veden jezdecký oddíl „Jitka“. Jezdecký oddíl s názvem Máj je veden v Třebenicích. Zde se každoročně pořádají na přelomu května a června parkurové závody spojené s vozatajskou soutěží. Také v tomto oddíle si mohou zájemci domluvit projížďky na koních. [22]

3.3 Propagace Mikroregionu Horácko Mikroregion Horácko je propagován přímo (má své vlastní webové stránky) a zároveň nepřímo (prostřednictvím podnikatelských subjektů, které na mikroregion odkazují např. na svých webových stránkách nebo předávají informace svým klientům). Dále se Mikroregion prezentuje na veletrzích zaměřených na Cestovní ruch (Go, Regiontour), ale většinou pod záštitou kraje Vysočina.

27

Za jistou formu propagace lze považovat již zmíněnou finanční podporu právnických osob a sponzoring kulturních akcí, kdy je v místě realizace vždy viditelné přinejmenším logo mikroregionu a odkaz na webové stránky. V neposlední řadě je propagace Mikroregionu Horácko podporována činností IC (Informační centrum), která zde operují. Celkem jsou zde dvě hlavní informační centra.

3.3.1 Informační centrum skupiny ČEZ, a.s. IC ČEZ, a.s. je rozděleno do dvou poboček. Jedna z nich je umístěna přímo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, zatímco druhá se nachází u Dalešické přehrady. Hlavním úkolem IC v Dukovanech je přiblížení bezpečného provozu a zodpovězení otázek týkajících se nejen této jaderné elektrárny, ale celé oblasti jaderné energetiky. Provoz zde byl zahájen v roce 1994 a jedná se o nejstarší informační centrum provozované skupinou ČEZ, a.s. [23] Nemalý význam nese také IC Jaderné elektrárny Dukovany, které je hojně využívané především tuzemskými návštěvníky (v loňském roce se jednalo o 30 000 turistů), zahraniční návštěvnost je zaznamenána přibližně 5% z celkového počtu turistů. Nejvíce návštěvníků Jaderné elektrárny Dukovany, respektive jejího informačního centra, je z řad žáků a studentů. Každoročně jsou objednávány desítky školních exkurzí. Vstupné pro školní skupiny je rozdílné, je totiž nabízeno více možností, jak by mohla exkurze probíhat (prohlídka může trvat 1 až 3,5 hod.) a výsledná cena se počítá po konzultaci pedagoga s pracovníkem IC a také podle počtu osob ve skupině. [24] IC v Dukovanech je otevřeno denně od 9.00 do 16.00 hod., včetně víkendů (kromě vybraných státních svátků např. 25.12., Velikonočního pondělí apod. a prvního pondělí v měsíci, kdy probíhá technická kontrola). O prázdninách je provozní doba prodloužena do 17.00 hod. [23] Pod správu Jaderné elektrárny Dukovany patří také IC u Dalešické přehrady (oficiální název je IC vodní elektrárny Dalešice), které podává informace nejen o vodní elektrárně, ale i o Jaderné elektrárně Dukovany, a zároveň o souvislostech mezi oběmi elektrárnami

28

a současně i souvislosti se stavbou Dalešické přehrady. Lze zde najít i jiné informace např. o Společnosti ČEZ, a.s. nebo o okolí přehrady (příroda, zajímavá místa, …). Toto IC navštívilo v období let 2002 až 2009 přes 87 000 osob, přičemž největší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2007 (13 121 návštěvníků). Jde tedy o hojně navštěvovaný turistický cíl Mikroregionu Horácko. [25] IC lze navštívit během letních prázdnin (červenec – srpen) kterýkoliv den, včetně víkendů a státních svátků v době od 9.00 do 16.00 hod. Po zbytek roku je pro účast na exkurzi nutná předchozí objednávka. V této roční době je provoz IC omezen na všední dny, tzn. pondělí až pátek. [25]

3.3.2 Informační centrum Kramolín Stejně jako předchozí dvě IC, tak i toto je umístěno poblíž Dalešické přehrady. Kromě poskytování informací příchozím turistům je zde zřízeno především jako prodejní místo lodních lístků pro plavbu na Dalešické přehradě (od května 2013 také jako prodejní místo společných vstupenek pro plavbu a návštěvu Třebíčských památek). Mimo jiné zde návštěvníci najdou Plavební řád lodi Horácko a přehled vstupného pro plavbu na přehradě. Toto IC je v provozu od konce května do konce září. Jestliže turisté potřebují získat informace a nenacházejí se zrovna v místě, kde jsou zdejší IC, mohou kontaktovat TIC v Třebíči (provoz i o víkendech a státních svátcích), jehož pracovníci jsou schopni předat obrovské množství informací týkajících se Mikroregionu Horácko nebo se mohou jednoduše zeptat na místních obecních úřadech.

3.4 Spolupráce s ostatními mikroregiony a podnikatelskými subjekty Okrajové části Mikroregionu Horácko se prolínají s okolními mikroregiony. Na západě je to Mikroregion Třebíčsko, kdy společnou vesnicí je Trnava. Východním sousedním mikroregionem je Mikroregion Náměšťsko, tam jsou obsaženy vesnice Čikov, Kozlany, Kramolín, Okarec a Studenec. Trojlístek doplňuje Mikroregion Velkomeziříčsko – Bítešsko

29

ze severní strany. Do obou regionů (Horácko a Velkomeziříčsko – Bítešsko) patří obce Oslavička a Tasov. Mikroregion Horácko se snaží s okolními mikroregiony spolupracovat co v největší míře. Nejvíce se podílí na spolufinancování

a vytváření kulturních akcí. Mimo jiné se jedná

o zejména o finanční pomoc Jaderné elektrárny Dukovany, která je jedním z hlavních partnerů například právě při vyhlašování výsledků ankety Miss Horáckých novin, které se každoročně

koná

v červenci

v autocampu

Wilsonka

na

Hartvíkovické

pláži.

Obec Hartvíkovice se řadí již do Mikroregionu Náměšťsko, stejně jako Sedlec, ke kterému je přiřazena Letecká vojenská základna. Zde se pravidelně pořádá Den otevřených dveří pro širokou veřejnost (zpravidla v říjnu), kdy je součástí programu přehlídka akrobatických letů, průjezd pozemních obrněných vozidel atd. Velice často je při akcích jako sponzor uváděn i samotný „Mikroregion Horácko“. V současné době probíhá pilotní ročník spolupráce Lodní dopravy na Dalešické přehradě s městem Třebíč. Provozovatel lodní dopravy, p. Jahoda, a MKS Třebíč se dohodli na společné vstupence, která umožňuje přístup nejen na loď, ale vstup do kulturních objektů v Třebíči, především do památek zapsaných do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (vzor vstupenky viz Příloha č. 7) Vstupenky je možné zakoupit v TIC Třebíč a IC Kramolín za cenu 350,- Kč (cena je stejná pro dospělé, děti i osoby, které uplatňují určité slevy např. senioři, studenti, učitelský doprovod atd.). Platnost vstupenky je stanovena od května 2013 (začátek plavební sezony na Dalešické přehradě) do konce roku 2013. Nabízeny jsou však již od dubna 2013. Soukromí podnikatelé jsou také často podporování Mikroregionem Horácko. Také v tomto případě se jedná především o finanční podporu, zejména u začínajících podnikatelů. Mikroregion Horácko, stejně jako Jaderná elektrárna Dukovany, Lodní doprava na Dalešické přehradě a Vojenská letecká základna dodávají nejrůznější předměty na společenské akce pořádané jak soukromými podnikateli, tak i vesnicemi v rámci mikroregionu (např. jde o ceny do tomboly). Informace o podnikatelích jsou poskytovány na IC, která jsou umístěna v mikroregionu (IC Kramolín, IC Dukovany atd.). Současně na ně odkazují webové stránky Mikroregionu Horácko.

30

Jednou z forem spolupráce je také zřízení MAS (Místní akční skupiny). Jde o nezávislé společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, která spolupracuje na rozvoji venkova, získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region. Základním cílem je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. [26] V případě Mikroregionu Horácko byla MAS založena pouze na přechodné období. Zřízena byla dne 10.11.2005 sloučením Mikroregionů Horácka, Hrotovicka, Třebíčska a dalších. Bohužel ale činnost MAS nebyla příliš efektivní (nedostatek zájmu sloučených subjektů), a proto bylo její působení do dvou let ukončeno.

3.5 Hospodaření Mikroregionu Horácko Mikroregion Horácko se snaží v co nejvyšší míře využívat sponzorské dary od institucí spadajících pod daný mikroregion (Jaderná elektrárna Dukovany, Letecká základna, Lodní přeprava, soukromý podnikatelé atd.) a dotace od státu a z EU. Mezi příjmy mikroregionu se řadí také příspěvky jednotlivých obcí. Mezi příklady získaných dotací lze zařadit dotace z roku 2008, kdy celková výše dotace činila 800 000,- Kč, přičemž musela být zajištěna spoluúčast Mikroregionu Horácko ve výši 200 000,- Kč. Dotace byla použita na tvorbu webových stránek pro Lodní dopravu na Dalešické přehradě, tvorbu map, pohledů, propagačních předmětů, dopravního značení, na pořízení multifunkčního zařízení (dataprojektor, plátno). V roce 2012 byla podána žádost na dotaci pro vytvoření optické sítě v Mikroregionu Horácko. Projekt by měl být zrealizován do roku 2015. Hospodaření Mikroregionu je vyrovnané, pro představu je přiložen Rozpočet pro rok 2011, který byl projednán a následně schválen na valné hromadě 13.12.2010 v Koněšíně (v době tvorby této bakalářské práce nebyla zpracována data pro rok 2012). Rozpočet je rozdělen pouze do základních skupin, bližší určení příjmů a výdajů se bohužel nepodařilo získat.

31

Příjmy a výdaje v roce 2011 Příjmy Skupina příjmů

Částka

Neinvestiční dotace od obcí Účet

167 660,00 Kč 1 909 430,00 Kč

Celkem příjmy

2 077 090,00 Kč

Tabulka č. 1 Příjmy v roce 2011 [Zdroj: Rozpočet Mikroregionu Horácko 2012]

Výdaje Skupina výdajů

Částka

Služby telekomunikací Konzultace, poradenské a právní služby

34 000,00 Kč 7 000,00 Kč

Služby zpracování dat Opravy a udržování Pohoštění

57 000,00 Kč 25 000,00 Kč 7 000,00 Kč

Nákup ostatních služeb Ostatní osobní výdaje Ostatní neinvestiční výdaje

900 000,00 Kč 68 400,00 Kč 978 690,00 Kč

Celkem výdaje

2 077 090,00 Kč

Tabulka č.2 Výdaje v roce 2011 [Zdroj: Rozpočet Mikroregionu Horácko 2012]

32

4. Charakteristika vybraných podnikatelských subjektů Při výběru tématu jsem přemýšlela, jak do dané problematiky (cestovní ruch v Mikroregionu Horácko) začlenit podnikatelské subjekty a jejich vliv na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Zvolila jsem Jadernou elektrárnu Dukovany, Leteckou vojenskou základnu v Náměšti nad Oslavou a Plavbu na Dalešické přehradě. Tyto instituce byly vybrány záměrně, a to z toho důvodu, že reprezentují jak soukromý, tak i veřejný sektor podnikání, a zároveň jde o významné podnikatelské subjekty, které ovlivňují dění v Mikroregionu Horácko.

4.1 Jaderná elektrárna Dukovany Prvotní plány pro výstavbu Jaderné elektrárny Dukovany sahají do počátku 70.let 20. století. Původně byla vybrána tři místa realizace projektu (v různých oblastech České republiky), z nichž byla nakonec vybrána obec Dukovany. Zde byly zaznamenány nejvhodnější podmínky pro výstavbu a následný provoz elektrárny (pevné podloží a dostatek vody, která je pro provoz elektrárny určující). Provoz elektrárny byl spuštěn v květnu roku 1985. Elektrárna Dukovany spadá pod správu Skupiny ČEZ, která má zastoupení i v zahraničí. Skupina ČEZ je z více jak 50% ve vlastnictví státu a zbylá část je vedena jako akciová společnost.

Obr. 6 Jaderná elektrárna Dukovany [Zdroj: http://www.obrazky.cz/?q=JE%20Dukovany&fulltext&from=19, 2013]

33

4.1.1 Podpora cestovního ruchu Vliv elektrárny je viditelný zejména v elektřině, kterou produkuje a dodává do blízkých i do vzdálenějších míst (nejen v České republice, ale také v zahraničí), tedy i do kulturních objektů. Finanční podpora Jak už jsem se zmínila, velice často je jaderná elektrárna hlavním finančním partnerem při konání společenských kulturních akcí (dnů otevřených dveří, oslav různých výročí v obcích, dnů dětí, ukončování prázdnin atd.). Mimo uvedených akcí se snaží podporovat (opět zejména finančně) výstavbu a rekonstrukci místní infrastruktury. Především se jedná o ubytovací a stravovací zařízení, tvorba a provoz TIC, úpravu a tvorbu cyklostezek nebo zlepšování stavu vozovek. Mezi konkrétní případy bezesporu patří výstavba sportovního areálu a ubytovny v Koněšíně (v nabídce jsou dvoulůžkové až desetilůžkové pokoje včetně plně vybavené společné kuchyňky). Součástí areálu je vnější hřiště s asfaltovým povrchem (vhodné na míčové hry), travnaté fotbalové hřiště, pískoviště pro děti, gril, ohniště, bufet s občerstvením atd. Je zde také možnost zapůjčení šipek a terče, koulí na petanque a dalších sportovních potřeb. Sportovní zařízení nabízí také prodej týdenních rybářských povolenek. Mimo jiné byly za finanční podpory ČEZu, a.s. zřízeny TIC v Dukovanech (přímo v areálu elektrárny) a na Dalešické přehradě (významově také spojeno s elektrárnou). Pořádané akce Jaderná elektrárna Dukovany se snaží zvýšit návštěvnost elektrárny, a současně i celého Mikroregionu Horácko pomocí několika akcí, které sama pořádá. Od září 2008 jsou v IC Jaderné elektrárny Dukovany uskutečňovány noční prohlídky. Původně se mělo jednat o ojedinělou událost, ale jelikož se na první prohlídku postupně přihlásilo mnohem více turistů, než kteří mohli být na exkurzi přijati, přidaly se další termíny

34

pro pořádání nočních prohlídek v areálu elektrárny. Celkem se tato akce konala třikrát. Jedné noční exkurze se může účastnit maximálně 60 osob. Noční prohlídky se konají několikrát ročně (zda se budou noční prohlídky pořádat i nadále není dosud známo, informace o konání akce se v tisku objevují těsně před jejím zahájením). Otevírací doba IC během nočních prohlídek je od 21.00 hod. do 01.00 hod. Noční exkurze jsou stejně jako všechny ostatní poskytovány zdarma. [27] Svůj význam má také akce s názvem „Cesty ke hvězdám“. Jde o procházení zajímavých míst okolí Jaderné elektrárny Dukovany, při kterém „hráči“ hledají uschované předměty. V podstatě se jedná o obdobu hry Geocaching. Nalezené předměty jsou určitým způsobem spojeny s výrobou elektrické energie, takže se jedná o „vzdělávací“ akci. Společně s cyklistickým týmem KC Brno o.s. pořádá Jaderná elektrárna Dukovany jednou ročně akci s názvem Dukovanské okruhy. Termín závodu se každoročně mění, v roce 2013 se závod pojede 20.dubna. Tento jednodenní etapový závod je rozdělen do více kategorií: podle věku a délky trati. Jsou určeny tři délky tratí (5 km, 10 km a 20 km). Začátek a zároveň i konec je na parkovišti u elektrárny, kde se také platí startovné ve výši 250,- Kč. [28] Propagace Od r. 2006 má Jaderná elektrárna Dukovany s Mikroregionem Horácko uzavřenou smlouvu o reklamě. Což mimo jiné znamená, že při všech akcích, které jsou elektrárnou Dukovany sponzorovány či jinak podporovány, je v místě konání akce viditelně umístěno logo a webové stránky sponzora. Firemní logo je viditelné i na turistických mapách, na značení cyklotras, tras využívaných pro pěší turistiku a na ostatních ukazatelích, které vznikly za finanční podpory Jaderné elektrárny Dukovany.

Obr. 7 Logo Skupiny ČEZ, a.s. (vlastník Jaderné elektrárny Dukovany) [Zdroj: http://www.cez.cz/cs/pro-media/ke-stazeni/loga.html, 2013]

35

Jistou formou propagace je i účast ČEZu a.s. (zejména Jaderné elektrárny Dukovany) na projektu „Vzdělávání energetiků na Vysočině“, kdy se podílí na sponzorování teoretické i praktické výuky na Střední průmyslové škole technické (SPŠT) v Třebíči. SPŠT dále spolupracuje s dalšími subjekty z celé ČR, čímž se do zdejší oblasti dostávají další turisté. Jaderná elektrárna Dukovany se v lednu 2008 účastnila veletrhu Regiontour v Brně. Tento veletrh je zaměřený především na cestovní ruch a elektrárna zde vystoupila jako součást kraje Vysočina.

4.1.2 Spolupráce se zbývajícími vybranými institucemi V případě Lodní přepravy na Dalešické přehradě se jedná o spolupráci v oblasti vlastnictví využívaných ploch. Jaderná elektrárna je vlastníkem nejen okolí Dalešické přehrady, ale i samotné vodní plochy, což lze považovat za ojedinělou skutečnost. V ostatních případech jsou vodní plochy vlastněny a spravovány povodími daných řek (např. vodní nádrž Slapy je spravována Povodím Vltavy). Spolupráce mezi těmito subjekty je patrná také v rámci propagace. Od roku 2007 podporuje elektrárna Dukovany provoz lodní přepravy na Dalešické přehradě. Jako zpětná vazba je na lodi Horácko, informačních cedulích v okolí Dalešické přehrady a propagačních materiálech uvedeno logo Skupiny ČEZ. S Leteckou základnou v Náměšti nad Oslavou spolupracuje při pořádání Dne otevřených dveří, a to již od roku 2006. Opět se jedná o finanční podporu pro zajištění bezproblémového konání akce ze strany Jaderné elektrárny a o propagaci a reklamu od Letecké základny. Minulý rok byla dokončena výstavba cyklotrasy mezi Jadernou elektrárnou Dukovany a Leteckou základnou v Náměšti nad Oslavou. Na financování cyklotrasy se podílely obě zmíněné instituce. Celý projekt byl podpořen dotacemi z kraje Vysočina a z evropských fondů. Ohledně dotací, které poskytuje Jaderná elektrárny Dukovany se mi podařilo získat pouze základní informace: na reklamní sponzoring připadá přibližně 30 mil. ročně (tyto dotace se

36

využívají v oblastech kultury, sportu, turistického ruchu, komunitního života atd.), dále jsou obcím v ochranném pásmu 5 km od elektrárny poskytovány dary v celkové výši 15 mil. V současnosti se projednává projekt výstavby cyklostezky vedoucí z Třebíče do Dukovan s celkovou délkou 30 km. Projekt se nyní nachází ve fázi zpracování Dokumentace k územnímu řízení, což je první ze tří etap, do kterých byl projekt rozdělen. Projekt je pod záštitou Evropské unie. Mimo finančních zdrojů z ČEZu a.s. a Mikroregionu Horácko je financován ze státních dotací určených na dopravní infrastrukturu, dotací jednotlivých obcí, kraje Vysočina a města Třebíče.

4.2 Lodní přeprava na Dalešické přehradě K tomu, aby mohla být turistům nabízena plavba, musí být mimo jiné zajištěna vodní plocha, po které bude plavidlo plout. V tomto případě se jedná o Dalešickou přehradu.

4.2.1 Dalešická přehrada Vodní dílo Dalešice na řece Jihlavě zahrnuje dvě nádrže (hlavní nádrž u Kramolína a vyrovnávací nádrž u Mohelna). Výstavba vodního díla byla zahájena v roce 1971 a dokončena v roce 1979. Hlavními důvody pro stavbu bylo přečerpávání vodní elektrárny Dalešice, zajištění dostatečného množství vody pro ochlazování věží Jaderné elektrárny Dukovany a protipovodňová ochrana. Za bonus, který vznikl výstavbou Dalešické přehrady, lze považovat vytvoření vhodného prostředí pro turistiku a rekreaci (převážně na pravém břehu přehrady). [29] Hráz Dalešické přehrady byla původně postavena v Kramolíně, ale z důvodu nevhodného půdního podloží docházelo k erozím a celkovému sesuvu. Hráz byla znovu vystavěna o několik kilometrů dále, poblíž obce Dalešice (odtud také název přehrady - Dalešická). Jak již bylo zmíněno, prvotní využití Dalešické přehrady je v oblasti energetiky, funguje zde vodní elektrárna Dalešice. V případě, kdy nastane tzv. „black out“ (okamžik, kdy nebude fungovat žádný zdroj elektřiny), dokáže Dalešická přehrada pouze pomocí proudu vody dát do pohybu 4 Fancisovy turbíny, které zajistí dostatek energie pro spuštění elektrárny

37

v Dukovanech, odkud je následně možné odvádět elektřinu do celé ČR, a dokonce i do zahraničí.

4.2.2 Plavba na přehradě Plavba po Dalešické přehradě je zájemcům poskytována od roku 1. července 2007, kdy byla zajišťována lodí Vysočina s kapacitou 150 cestujících. Loď byla pořízena a uvedena do provozu za finanční podpory Skupiny ČEZ a kraje Vysočina. V dalším výběrovém řízení určeném na pokračování lodní dopravy již původní dopravce (firma QUARTER, s.r.o.) neuspěl. Od roku 2012 tedy spadá lodní přeprava pod správu firmy AIKON, s.r.o., jejímž jednatelem je pan Jahoda. [30] Jakmile byla lodní přeprava převzata panem Jahodou, byly provedeny změny nejen administrativní, ale i technické. Loď Vysočina byla vyměněna za loď Horácko, která může při jedné plavbě převézt až 115 osob, přičemž na otevřenou horní palubu se vejde 25 lidí a je zde také možnost malého občerstvení (káva, čaj) během plavby. Plavební řád Plavba na Dalešické přehradě je poskytována po celý rok (mimo období 18.3. až 30.4., kdy probíhá údržba). Pro rok 2013 je plavba rozdělena do dvou okruhů (malý a velký okruh). Malý okruh je rozdělen mezi pět zastávek. Začátek plavby je na zastávce v Kramolíně, následují zastávky v Dalešicích a Autocampu Wilsonka, odtud se loď vrací po stejné trase. Velký okruh také začíná v Kramolíně. Dalšími zastávkami, kterými loď Horácko projíždí, jsou Dalešice, Autocamp Wilsonka, Třesov a Koněšín, kde se loď otáčí a pluje zpět. Loď Horácko pluje během letního období (29.6. – 1.9.) denně, dvakrát vyplouvá na malý okruh a třikrát na velký. Po zbytek roku loď vyplouvá pouze o víkendech a o svátcích. V období 1.5. – 28.6. a 2.9. – 29.9. křižuje loď Horácko hladinu Dalešické přehrady třikrát denně (jednou při malém okruhu a dvakrát při velkém). Během měsíce října jsou uskutečňovány dvě plavby za den (jednou malý okruh a jednou velký okruh). Na začátku roku (1.1. – 17.3.) a na konci roku (29.10. – 31.12.) jsou během víkendů a svátků vypraveny vyhlídkové plavby z přístaviště v Kramolíně k Wilsonově skále (před autocampem Wilsonka) a zpět.

38

Ceník Vstupenku na plavbu lze zakoupit v přístavišti v Kramolíně. Pokud cestující nastupuje v jiné zastávce, může si lodní lístek koupit přímo na palubě lodi. Nezáleží teda na místě, odkud cestující začíná svoji plavbu, zároveň také není určující, zda pouze „přepluje“ do následujícího přístaviště nebo zda absolvuje celý okruh. Cena je vždy stejná: dospělá osoba zaplatí 100,- Kč, dítě od 3 do 15 let a senioři nad 75 let platí 50,- Kč. [31]

Obr. 8 Logo provozovatele plavby na Dalešické přehradě [Zdroj: http://www.horacko.cz/, 2013]

4.2.3 Spolupráce s jinými subjekty Spolupráce s Jadernou elekrárnou Dukovany (respektive Skupinou ČEZ, a.s.) je již popsaná v kapitole 4.1.2. Za zopakování stojí zmínka o vzájemné „výpomoci“, kdy Jaderná elektrárna Dukovany pomáhá s financováním provozu lodi Horácko, stavbou (případně úpravou) přístavišť a úpravou okolí Dalešické přehrady. Lodní doprava za tuto pomoc poskytuje elektrárně reklamu zdarma. Logo Skupiny ČEZ, pod kterou jaderná elektrárna Dukovany spadá, je umístěno na informačních tabulích umístěných v okolí přístavišť. Nezanedbatelný je také fakt, že Jaderná elektrárna Dukovany je vlastníkem vodní plochy, na které je plavba uskutečňovaná. V kapitole 3.4 je popsaná spolupráce mezi Lodní přepravou na Dalešické přehradě a městem Třebíč. Společně vytvořily vstupenku, která turisty opravňuje k plavbě na Dalešické přehradě a zároveň ke vstupům do kulturních objektů v městě Třebíč. Při zakoupení této společné

39

vstupenky budou turisté platit o 50,- Kč méně než v případě, kdy by jednotlivé vstupenky kupovali samostatně.

Obr. 9 Dalešická přehrada (v pozadí komíny Jaderné elektrárny Dukovany) [Zdroj: http://foto.mapy.cz/257125-Dalesicka-prehrada, 2013]

5.3 Letecká základna Náměšť nad Oslavou Třetí vybranou institucí je Letecká základna Náměšť nad Oslavou, jejíž oficiální název je 22. základna letectva Náměšť nad Oslavou Biskajská. Vojenské letiště, kam byl přesunut stíhací letecký pluk z vojenského letiště v Čáslavi, bylo na Vysočině dostavěno v lednu 1960. Přízvisko „Biskajská“ obdržela letecká základna v roce 1990 od tehdejšího prezidenta republiky. [32]

Obr. 10 Znak 22. letecké základny [Zdroj: http://www.lznamest.army.cz/menu/znak.htm, 2013]

40

4.3.1 Vztah s Mikroregionem Horácko Letecká základna je umístěna mimo prostor, ve kterém je vymezen Mikroregion Horácko, přesto dění v mikroregionu zásadně ovlivňuje. Od vesnic Třesov a Kramolín, které jsou součástí mikroregionu, je letiště vzdáleno necelé 3 a 4 km. Navíc přes celou oblast mikroregionu vedou letové dráhy, takže jsou provozem letiště zasaženi nejen místní obyvatelé, ale i přijíždějící turisté. Vzhledem k tomu, že Letecká základna Náměšť nad Oslavou pořádá (a také se účastní) mezinárodních leteckých výcviků pilotů, propaguje Mikroregion Horácko na území České republiky (Olomoucký kraj, oblast výcvikového střediska Libavá a bývalý okres Příbram, výcvikové prostor Jince) i v zahraničí (Velká Británie, Německo, Dánsko, Litva, Slovensko aj.).

4.3.2 Akce pořádané leteckou základnou Letecká základna se snaží co nejvíce přiblížit široké veřejnosti svoji práci a techniku, kterou používá (vrtulníky, stíhačky, pozemní vozidla atd.), proto pořádá akci s názvem Den otevřených dveří. Tato akce se nekoná každoročně, a možná právě proto přitahuje nemalou pozornost z řad návštěvníků. Minulý ročník se konal 6.10.2013 (před tím v roce 2008) a program probíhal po celý den (od 8.00 do 16.00). Vstupné činilo 50,- Kč (děti do 15 let měly vstup zdarma) a příchozí mohli mimo jiné spatřit Čestnou stráž AČR (Armády České republiky), ukázky speciálního výcviku, ukázky akrobatických letounů, již zmiňovanou leteckou a pozemní techniku nebo se mohli účastnit vyhlídkového letu vrtulníkem. [33] O tom, že je tato akce velice oblíbená u místních obyvatel i přijíždějících návštěvníků svědčí zejména počet platících účastníků, který se v roce 2012 blížil ke 12 tisícům.

41

Obr. 11 Logo Dne otevřených dveří na Letecké základně v Náměšti nad Oslavou [Zdroj: http://www.lznamest.army.cz/vycvik/dod/dod_index.htm, 2013]

V areálu letiště také probíhají exkurze, ty je nutné objednat v časovém předstihu v termínu od dubna do října, ve dnech úterý, středa a pátek v dopoledních hodinách. Exkurze jsou zajišťovány především pro vzdělávací instituce, občanská sdružení zaměřená na vojenství a letectví, vojenské důchodce, válečné veterány atd. Aby mohla být exkurze uskutečněna, musí být přítomno minimálně 10, maximálně však 50 osob ve skupině. [34] Příslušníci AČR se snaží podporovat kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce, při kterých prezentují ozbrojené síly a provoz letiště na veřejnosti.

4.3.3 Spolupráce s ostatními institucemi V případě spolupráce Letecké základny s Jadernou elektrárnou Dukovany se odkazuji na již popsanou spolupráci v kapitole 5.1.2, stejně jako v předešlé kapitole. Zde jde tedy zejména o finanční podporu Jaderné elektrárny Dukovany při konání Dne otevřených dveří na Letecké základně, kdy je hlavním partnerem, a zbudování cyklotrasy mezi zmíněnými body. Pokud jde o spolupráci Letecké základny a provozovatele plavby po Dalešické přehradě, je zde možné uvést předávání informací turistům, a to v případě obou zmíněných institucí. Jak je z této kapitoly patrné, všechny tři vybrané subjekty se vzájemně ovlivňují a podporují svoji činnost. Všechny jsou tedy nedílnou součástí propagace Mikroregionu Horácko, především v oblasti cestovního ruchu.

42

5. Marketingový výzkum Mikroregionu Horácko Marketingový výzkum se skládá z několika částí: vyhodnocení dotazníků (rozdaných mezi dvě skupiny respondentů: místní obyvatele a nerezidenty) a vyhodnocení řízených rozhovorů, které byly vedeny se zástupci vybraných institucí.

5.1 Metodika průzkumu Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda mají jak místní obyvatelé, tak i návštěvníci jisté povědomí o vybraných institucích (čím se zabývají, jaký je jejich vztah k podpoře cestovního ruchu v mikroregionu Horácko atd.). Tuto část výzkumu byla prováděna pomocí dotazníků, které byly rozděleny do dvou skupin respondentů: 1. Místní obyvatelé Mikroregionu Horácko (204 dotazovaných) 2. Nerezidentům, kteří tuto oblast pouze navštívili (114 respondentů) Stěžejní je hodnocení místních obyvatel, zatímco hodnocení nerezidentů má spíše doplňující charakter. Místní obyvatelé mají více informací o zkoumaných institucích, a tudíž jsou schopni jejich činnost a vliv na cestovní ruch v dané oblasti lépe posoudit. Nerezidentům jsem dotazníky rozdávala během letní sezony 2012. Dotazníky jsem rozdávala přímo dotazovaným respondentům v období od května 2012 do ledna 2013, kdy jsem se během sezony zaměřila spíše na návštěvníky a po zbytek času jsem se věnovala průzkumu mezi místními. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rozlehlý mikroregion (214 km2), ve kterém jsou různě velké obce, snažila jsem se rozdávat dotazníky úměrně počtu obyvatel v dané obci (např. obec Budišov má 1203 obyvatel, a proto jsem zde rozdala 20 dotazníků, zatímco obec Přeckov má 71 stálých obyvatel a zde jsem dala dotazník 3 lidem). Respondenti odpovídali na otázky otevřené (zaznamenávaly se vlastní odpovědi dotazovaných) a uzavřené (bylo nabídnuto více variant, z nichž si respondenti vybírali). 43

5.1.1 Výsledky jednotlivých otázek dotazníku První část výzkumu je věnovaná zhodnocení názorů místních obyvatel a následně také návštěvníků. Pro obě skupiny respondentů jsem měla připravené stejné dotazníky. Nejprve jsou zaznamenány výsledky průzkumu vedeného mezi místními obyvateli. 1. Jak moc znáte činnost zmíněných institucí? Tato otázka byla v dotazníku rozdělena, aby bylo možné vyjádřit názor ke všem třem institucím, proto jsou výsledkem tři grafy.

Ano, znám jejich činnost velmi dobře 73 106

Jaderná elektrárna Dukovany Letecká vojenská základna Lodní doprava - Dalešice

63

Graf 1 [Zdroj: Vlastní zpracování, 2013]

Činnost "firem" znám pouze obecně 94 121 Jaderná elektrárna Dukovany Letecká vojenská základna Lodní doprava - Dalešice

135


44

Nevím, čím se zabývají 4 Jaderná elektrárna Dukovany Letecká vojenská základna 10

Lodní doprava - Dalešice 6


Z uvedených grafů je patrné, že mezi místními obyvateli je nejznámější Jaderná elektrárna Dukovany. Jisté povědomí o činnosti zmíněných „firem“ mají obyvatelé zejména v případě Letecké vojenské základny a Lodní dopravy na Dalešické přehradě. Podle mého názoru by bylo vhodné snažit se neustále zvyšovat komunikaci s místními, aby měli co největší přehled o tom, čím se dané instituce zabývají. 2. Odkud tyto „firmy“ znáte?

Zdroje informací 2 32 132 120

TV Tisk Internet Přátelé "Firmy" neznám

90

147

Jiný zdroj


45

V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí. Nejčastějším informačním zdrojem je podle výzkumu tisk. Za často využívaný zdroj je považována i TV a rozhlas. Dále získávají místní obyvatelé informace ohledně mnou vybraných institucí od přátel a na internetu. 3. Podle Vašeho názoru, ovlivňují zmíněné instituce cestovní ruch v oblasti Horácka?

Vliv na cestovní ruch v mikroregionu Horácko 51 Ano Ne Nevím

12 141


Místní obyvatelé jsou ze ¾ přesvědčeni, že cestovní ruch v mikroregionu Horácko je ovlivněn mimo jiné také vybranými institucemi. Velice malá část dotázaných si naopak myslí, že „firmy“ nemají žádný vliv na cestovní ruch v dané oblasti. 4. Myslíte si, že „firmy“ svým provozem přispívají k rozvoji cestovního ruchu?

Pozitivní působení "firem" v oblasti 62 Ano Ne

142


46

Většina dotázaných si myslí, že vybrané „firmy“ rozvoji CR v mikroregionu přispívají. Pokud respondenti odpověděli „Ano“, mohli připojit svůj názor, jakým způsobem podle nich instituce přispívají. Mimo jiné se jedná o pořádání dnů otevřených dveří pro širokou veřejnost (včetně leteckých dnů), příspěvky obcím na propagaci a reklamu, sponzorování kulturních akcí, na svých webových stránkách informují o akcích pořádaných v Mikroregionu Horácko, zvýšení atraktivity okolí pro turisty (představují zajímavý turistický cíl zejména pro rodiny s dětmi) atd. 5. Omezují tyto „firmy“ cestovní ruch v dané oblasti?

Negativní působení "firem" v oblasti 51 Ano Ne

153


Ze všech dotázaných si pouze ¼ myslí, že dané instituce omezují CR ve vybrané oblasti. Stejně jako v předchozím případě, i zde mohli respondenti vyjádřit svůj názor ohledně příčin, které vedou k negativnímu vlivu „firem“. Uvádějí, že by turisti mohli negativně vnímat Jadernou elektrárnu Dukovany (hrozba jaderného výbuchu) a navíc kouřící komíny mohou být vnímány jako rušivý element vzhledem k okolní krajině. Dále místní obyvatelé zmiňují, že provoz těchto subjektů nejen pro ně, ale i pro turisty, často znamená určitá omezení – zákaz vstupu na poměrně rozsáhlá území, změna vzhledu původní krajiny či hluk (nejvíce v případě Letecké vojenské základny v Náměšti nad Oslavou).

47

6. Myslíte si, že uvedené subjekty spolupracují s Mikroregionem Horácko dostatečně? Také tato otázka je rozdělena pro snadnější vyjádření myšlenek respondentů vzhledem k jednotlivým subjektům.

Mikroregion podporují v dostatečné míře

60

Jaderná elektrárna Dukovany 78 Letecká vojenská základna Lodní doprava - Dalešice

27


"Firmy" by mohly přispívat ve větší míře 39

48


78


48

Mikroregion téměř nepodporují 15 Jaderná elektrárna Dukovany 24 Letecká vojenská základna Lodní doprava - Dalešice

27


Podle respondentů je Mikroregion Horácko podporován nejvíce Jadernou elektrárnou Dukovany. Také Lodní doprava na Dalešické přehradě se věnuje dané oblasti v dostatečné míře. Zároveň je ale z grafů patrné, že jistá část dotazovaných si myslí, že by se všechny tři podnikatelské subjekty mohly spolupráce v Mikroregionu Horácko účastnit více a dokonce se mezi místními obyvateli poměrně často objevil názor, že dané instituce s Mikroregionem Horácko téměř vůbec nespolupracují. 7. Myslíte si, že se spolupráce vyznačených „firem“ s Mikroregionem Horácko v budoucnu zlepší?

Zlepšení vztahů mezi "firmami" a Mikroregonem Horácko 15

Ano 66

Ne Nevím 123


49

Většina dotázaných předpokládá, že vztahy mezi vybranými subjekty a Mikroregionem Horácko se budou v budoucnosti zlepšovat. Existují ale i názory, že dosavadní spolupráce zůstane na stejné úrovni nebo že se může dokonce zhoršit či úplně skončit. 8. Jakým dalším způsobem by podle Vás mohly firmy přispět k rozvoji cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko?

Další způsoby rozvoje 9

Sponzorování více akcí Propagace, reklama

8 28

Poskytnutí finančních prostředků

10

Častější prohlídky pro veřejnost Sponzorování dětských táborů 18 27

Financování dětských hřišť Zlepšení, rozšíření služeb

24


U této otázky měli respondenti možnost vyjádřit svůj vlastní názor. Nejčastěji zaznamenané odpovědi jsou použity v grafu, ze kterého je patrné, že by místní obyvatelé uvítali více akcí sponzorovaných danými subjekty. Dále by se „firmy“ mohly více podílet na propagaci Mikroregionu Horácko a také by mohly poskytnout více finančních zdrojů (ty by mohly být využité např. pro výstavbu dětských hřišť, na zlepšení a rozšíření stávajících služeb). Dále by se podle místních mohl uspořádat celodenní program pro veřejnost, ve kterém by společně figurovaly všechny tři instituce. Vzhledem k tomu, že tuto možnost uvedlo malé množství respondentů, není v grafu zaznamenána.

50

9. Co konkrétně v Mikroregionu Horácko postrádáte?

Nedostatky v Mikroregionu Horácko 7

Kvalitnější infrastruktura

23

11

Hustší síť cyklostezek Aquapark / plavecký areál

14

Dráha pro in-line 21

Větší sportovní vyžití Lepší značení turistických tras

17 19

Propojení turistických cílů


I v tomto případě mohli rezidenti v Mikroregionu Horácko vyjádřit své myšlenky. Místním obyvatelům nejvíce chybí zajištění kvalitní infrastruktury, zejména v oblasti dopravy. Na to také navazují další části grafu - hustší síť cyklostezek, dráha pro in-line. Dále mají zájem např. o vybudování a aquaparku a o lepší značení turistických tras. 10. Jaké je pohlaví respondentů?

Pohlaví respondentů

žena muž

100 104


51

Snažila jsem se vybírat respondenty tak, aby jejich zastoupení bylo rovnoměrné. 11. Jaký je věk dotazovaných?

Věkové kategorie 45

53 Pod 20 let 21 - 40 let 41 - 60 let Nad 60 let

55

51


Také věkové kategorie jsou zastoupeny téměř shodnými počty dotazovaných. Následuje grafické znázornění odpovědí získaných od nerezidentů. 1. Jak moc znáte činnost zmíněných institucí?

Ano, znám jejich činnost velmi dobře 27 36


24


52

Činnost "firem" znám pouze obecně

69

75


72


Nevím, čím se zabývají 3 Jaderná elektrárna Dukovany Letecká vojenská základna

18

Lodní doprava - Dalešice 18

Graf 18 [Zdroj: Vlastní zpracování, 2013] Také mezi návštěvníky je nejvíce známá činnost Jaderné elektrárny Dukovany. Působení Letecké vojenské základny v Náměšti nad Oslavou a Lodní dopravy provozované na Dalešické přehradě je známo spíše obecně. V případě nerezidentů je nejméně známá činnost právě Letecké základny a Lodní dopravy. Bylo by tedy dobré snažit se o rozšíření informací o vybraných subjektech i mimo Mikreoregion Horácko.

53

2. Odkud tyto „firmy“ znáte?

Zdroje informací 33

TV

7

81

Tisk

18

Internet Přátelé "Firmy" neznám

54

Jiný zdroj

66


Také v tomto případě jsou výsledky téměř shodné s výsledky získanými z dotazování místních obyvatel. Nejvíce se na předávání informací podílí TV a tisk. Často se jedná také o získávání informací z jiného zdroje: pracovní či školní exkurze, osobní návštěva „firmy“ např. při příležitosti Dne otevřených dveří. 3. Podle Vašeho názoru, ovlivňují zmíněné instituce cestovní ruch v oblasti Horácka?

Vliv na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko

36 Ano Ne 62

Nevím

16


54

Téměř polovina respondentů si myslí, že vybrané instituce cestovní ruch v Mikroregionu Horácko ovlivňují. Asi ¼ dotázaných je opačného názoru a velice malá část návštěvníků nedokáže jednoznačně vyjádřit svůj postoj k dané problematice. 4. Myslíte si, že „firmy“ svým provozem přispívají k rozvoji cestovního ruchu?

Pozitivní působení "firem" v oblasti 33 Ano Ne

81


Asi ¾ dotázaných zastávají názor, že vybrané subjekty ovlivňují cestovní ruch v dané oblasti pozitivně. Stejně jako v případě místních obyvatel i zde mohli respondenti vyjádřit své myšlenky ohledně přínosů. Podle nerezidentů subjekty přispívají zejména financováním různých společenských akcí, dále se jedná o podporu veřejných služeb a rozvoj výstavby v Mikroregionu Horácko. S místními obyvateli se shodují v názoru, že poskytují informace o plánovaných kulturních akcích na svých webových stránkách a že spoluvytvářejí turisticky zajímavou oblast (zejména pro turisty, kteří se zajímají o energetiku, lodní dopravu či letectví). Dále nerezidenti poukazují na podporu veřejných služeb a rozvoj výstavby v Mikroregionu Horácko.

55

5. Omezují tyto „firmy“ cestovní ruch v dané oblasti?

Negativní působení "firem" v oblasti 15

Ano Ne

99


Většina dotázaných si myslí, že cestovní ruch omezen činností vybraných institucí není. Určitý počet respondentů má za to, že tu jisté omezení je. Tak jako v předešlé otázce se respondenti mohli vyjádřit k negativně působícím problémům, které jsou chápány jako následek provozu daných subjektů. Negativní vlivy se odráží zejména v provozu Letecké vojenské základny, kde se jedná o hluk a Jaderné elektrárny Dukovany, kde se nerezidenti obávají o bezpečnost z důvodu nebezpečí exploze či úniku radiace. 6. Myslíte si, že uvedené subjekty spolupracují s Mikroregionem Horácko dostatečně?

Mikroregion podporují v dostatečné míře

22

23


10


56

"Firmy" by mohly přispívat ve větší míře

18 26


21


Mikroregion téměř nepodporují 9 Jaderná elektrárna Dukovany

16

Letecká vojenská základna Lodní doprava - Dalešice

26


Podle grafického vyjádření je patrné, že si nerezidenti myslí, že cestovní ruch je v oblasti Mikroregionu Horácka podporován poměrně hodně zejména Jadernou elektrárnou Dukovany a provozem Lodní dopravy na Dalešické přehradě. Naopak z dosažených výsledků vyplývá, že Letecká vojenská základna by se mohla zapojit do podpory cestovního ruchu více. Přibližně ½ dotázaných nedokáže na tuto otázku reagovat, a to z důvodu neznalosti vybraných „firem“.

57

7. Myslíte si, že se spolupráce vyznačených „firem“ s Mikroregionem Horácko v budoucnu zlepší?

Zlepšení vztahů mezi "firmami" a mikroregonem Horácko 6

Ano Ne 45

63

Nevím


Více jak polovina dotázaných návštěvníků doufá ve zlepšení vztahů mezi Mikroregionem Horácko a vybranými „firmami“. Na druhé straně je nemalé množství těch, kteří si myslí, že se nynější vztahy zlepšovat nebudou. Část nerezidentů nedokáže budoucí vývoj odhadnout, protože dostatečně neznají nynější poměry, které jsou mezi mikroregionem a subjekty. 8. Jakým dalším způsobem by podle Vás mohly firmy přispět k rozvoji cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko?

Další způsoby rozvoje 5 Propagace, reklama 16

6

Dotace na služby, pořádané akce Více akcí pro veřejnost

3

Oprava infrastruktury Finanční a materiální pomoc 14


58

V této otázce, stejně jako v následující, mohli nerezidenti vyjádřit svůj vlastní názor. Návštěvníci Mikroregionu Horácko se poměrně často shodují, že by bylo zapotřebí zvýšit propagaci a reklamu, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Právě s financováním by mohly posuzované „firmy“ pomoci. Dále by se mohly větší měrou podílet na sponzorování a pořádání kulturních a společenských akcí určených pro širokou veřejnost. Také by mohly finančně podporovat opravy infrastruktury, zejména v případě pozemních komunikací a rekonstrukcí ubytovacích a stravovacích zařízení. 9. Co konkrétně v Mikroregionu Horácko postrádáte?

Nedostatky v Mikroregionu Horácko 4

Využití (atrakce) pro děti

5

13 Zlepšení infrastruktury Výstavba aquaparku

7

Slevy v rámci mikroregionu

8

9

Údržba cyklostezek Propojení služeb v mikroregionu


Jako největší nedostatek vidí návštěvníci málo míst, která by mohla být využívána rodinami s dětmi (především dětská hřiště). S předchozí otázkou koresponduje žádost o zlepšení infrastruktury, především v oblasti dopravy. Návštěvníci by také uvítali propojení služeb v rámci mikroregionu, čímž by se dosáhlo dalšího zmíněného bodu, a to snížení cen. Také mají zájem o větší údržbu a frekvenci cyklostezek a stezek pro pěší. Dále by uvítali častější provoz letního kina, k tomuto bodu se vyjádřilo pouze malé množství respondentů, proto není zaznamenán v grafu.

59

10. Jaké je pohlaví respondentů?

Pohlaví respondentů

žena muž

56 58


Také v tomto případě jsem se snažila rozdávat dotazníky tak, aby obě pohlaví byla zastoupena ve stejném množství. 11. Jaký je věk dotazovaných?

Věkové kategorie 23

27 Pod 20 let 21 - 40 let 41 - 60 let Nad 60 let

32

32


Stejně jako v případě místních obyvatel, také u návštěvníků byly dotazníky rovnoměrně rozdané mezi všechny věkové kategorie. 60

5.1.2 Vyhodnocení dotazníků Názory místních obyvatel a nerezidentů se ve většině otázek téměř shodují. Tato shoda se projevuje např. hned v první odpovědi, ve které místní obyvatelé i návštěvníci projevili názor, že mezi lidmi je nejvíce známá činnost Jaderné elektrárny Dukovany. Také odpověď na druhou otázku byla téměř totožná, za nejvyužívanější média pro získávání informací jsou považována TV a tisk. Dále se místní obyvatelé a nerezidenti shodují v názoru, že vybrané subjekty do jisté míry ovlivňují cestovní ruch v dané oblasti, a to převážně kladným způsobem, zejména pořádáním (případně sponzoringem) kulturních akcí, finanční podporou obcí sdružených v mikroregionu. Také odkazují na Mikroregion Horácko na svých webových stránkách a snaží se, zvyšovat atraktivitu zdejšího prostředí v povědomí přijíždějících turistů. Nerezidenti navíc ještě poukazují na snahu vybraných subjektů podpořit veřejné služby a rozvoj výstavby v tomto kraji. V případě dotazu ohledně negativního vlivu zkoumaných institucí na cestovní ruch v mikroregionu se místní obyvatelé i nerezidenti opět shodli, tentokrát v odpovědi „ne“. I když je nutné říci, že mezi místními je názor, že by se mohly vyskytnout negativní vlivy rozšířen o trochu více než je tomu v případě návštěvníků. Místní obyvatelé, stejně jako druhá dotázaná skupina lidí, považují za největší negativa nebezpečí výbuchu jaderné elektrárny, narušení vnímání krásy okolního kraje a omezení, která z provozu plynou (hluk, zákaz vstupu atd.). Na otázku, zda vybrané instituce podporují cestovní ruch v dostatečné míře či nikoliv odpověděli místní i nerezidenti opět podobně. Obě skupiny dotázaných mají za to, že Jaderná elektrárna Dukovany se na podpoře Mikroregionu Horácko podílí největší měrou. Zároveň si obě skupiny uvědomují, že by se mohly snahy o podporu cestovního ruchu dále rozvíjet (stále ještě zbývají určité mezery v podpoře a propagaci a to nejen v rámci cestovního ruchu). Přibližně stejná procentuální část dotázaných (přibližně 60-70%) z obou skupin se domnívá, že se vzájemné vztahy mezi Mikroregionem Horácko a zkoumanými podniky budou v budoucnu zlepšovat. U skupiny nerezidentů je však nutné uvědomit si, že ne všichni jsou seznámeni s nynější situací (spoluprácí) mezi jednotlivými firmami a mikroregionem. 61

Názory obou skupin se mírně rozcházejí v otázce jakým způsobem by mohly firmy přispět k rozvoji cestovního ruchu. Obě skupiny se shodují, že největší přínos by zajistila větší propagace a reklama a větší sponzorování kulturních akcí. Zatímco ale místní obyvatelé pokládají za přínosné zajištění častějších prohlídek pro veřejnost nebo sponzorování dětských táborů a výstavby dětských hřišť, nerezidenti vidí možnost budoucího přínosu v poskytnutých dotacích na služby a opravy infrastruktury. Poslední otázkou, kterou lze zhodnotit, bylo vyjádření názoru ohledně toho, co v Mikroregionu Horácko místním obyvatelům a návštěvníkům chybí. Skupiny respondentů se shodují, že nejvíce postrádají kvalitnější infrastrukturu, kvalitnější,hustší a lépe udržovanou sít cyklostezek a aquapark. Místní obyvatelé by dále uvítali více drah určených pro in-line bruslaře a lepší značení turistických tras. Oproti tomu nerezidenti by si zde přáli více slev v rámci regionu a také mají větší zájem o propojení služeb v mikroregionu Horácko. Celkově lze tedy říci, že místní obyvatelé a nerezidenti mají názory ohledně cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko a vlivu zkoumaných institucí na něj více či méně shodné.

5.2 Řízené rozhovory Druhá část výzkumu byla soustředěna na názory zástupců vybraných firem. Za Jadernou elektrárnu Dukovany odpovídala Bc. Kristýna Schwarzová (oddělení komunikace), u provozu plavby po Dalešické přehradě se odpovědí na otázku ujal p. Milan Jahoda (jednatel firmy AIKON, provozovatel plavby) a za Leteckou základnu v Náměšti nad Oslavou podal informace Mgr. František Pažourek (pracovník vztahů k veřejnosti). Každému z nich bylo položeno 12 otázek. Otázky byly záměrně formulovány podobně jako při dotazníkovém šetření, aby bylo možné obě části výzkumu následně posoudit.

5.2.1 Otázky a odpovědi Všechny otázky se opět týkají vlivu jednotlivých subjektů na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko. Jsou zaměřeny především na získání informací ohledně přínosů a negativ plynoucích z provozu jednotlivých firem a na jejich vzájemnou spolupráci. Aby byla umožněna lepší orientace v odpovědích, jsou pro jednotlivé instituce použity následující

62

zkratky: JE (Jaderná elektrárna Dukovany), PD (Plavba na Dalešické přehradě) a LZ (letecká základna Náměšť nad Oslavou). 1. Myslíte si, že má provoz Vaší firmy vliv na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko? JE: Jaderná elektrárny Dukovany nabízí prohlídky IC v Jaderné elektrárně Dukovany a IC u Dalešické přehrady (Vodní elektrárna Dalešice). Obě zařízení jsou vyhledávanými turistickými cíly. Také podpořila zavedení osobní lodní dopravy na Dalešické přehradě a vyznačení cyklotras v okolí přehrady. [39] PD: Rozhodně ano, domnívám se, že co se týká cestovního ruchu, tak jsme jedním z nejvýznamnějších „hráčů“ v Mikroregionu Horácko. [40] LZ: Nejsem si jistý, zda nějakým způsobem cestovní ruch ovlivňujeme. Možná ano, ale rozhodně ne příliš. Letecká základna Náměšť nad Oslavou byla zbudována jako výcvikový prostor. Pořádání akcí, které by přilákaly turisty je tedy až druhořadé. [41] 2. Podle Vašeho názoru, ovlivňuje provoz Vaší firmy cestovní ruch v Horácku spíše pozitivně nebo negativně? JE: Pozitivně, protože díky Jaderné elektrárně Dukovany zavítá do regionu cca 30 000 turistů ročně. [39] PD: Věřím, že pozitivně. [40] LZ:. Doufáme že ta část, kterou přispíváme, ovlivňuje dění pozitivně. [41] 3. Co si myslíte, že je Vaším největším přínosem? (vztahuje se k CR v Horácku) JE: Dlouhodobá finanční podpora a spolupráce při vzniku nových projektů a jejich dalším fungování. Např. lodní doprava, informační centrum v Koněšín a Kramolíně, cyklotrasy. [39] PD: Domnívám se, že za námi přijíždějí i lidé z větší dálky, kteří chtějí zažít něco nového. Přece jenom lodní vnitrozemská doprava není v našich podmínkách příliš běžná. [40]

63

LZ: Může se jednat o spolupráci při budování cyklostezek v okolí, účast našich zaměstnanců na kulturních akcích atd. [41] 4. Co si myslíte, že je Vaším největším negativem? (vztahuje se k CR v Horácku) JE: Někteří potenciální návštěvníci mohou mít obavu z výbuchu jaderné elektrárny, proto do regionu nepřijedou. [39] PD: Doufám, že žádná negativa se u nás nenajdou. Nebo se o to alespoň snažíme. [40] LZ: Turisté by se mohli obávat hluku, který je způsoben letovým provozem. Vzhledem k tomu, že jsou na určitý hluk připraveni už když se přijdou podívat na Den otevřených dveří, nehodnotil bych to jako výrazné negativum. [41] 5. Snažíte se cestovní ruch v Mikroregionu Horácko podporovat? Jak? JE: V IC propagujeme lodní dopravu a okolí Dalešické přehrady a informujeme o akcích, které se zde konají. [39] PD: Samozřejmě, že podporujeme, např. podáváním informací a pořádáním akcí pro návštěvníky. [40] LZ: O podporu se snažíme – spolupracujeme s okolními městy a obcemi především při zabezpečení pietních aktů, významných výročí apod. Dále je tu již zmíněný Den otevřených dveří s ukázkami techniky a činnosti a v neposlední řadě umožňujeme školám a organizacím z regionu exkurze na základně. [41] 6. Snažíte se eliminovat negativní dopady na cestovní ruch v této oblasti? Jak? JE: Pořádáme různé exkurze a školení, při kterých veřejnost informujeme mimo jiné o bezpečnostních podmínkách, které musí být dodržovány. [39] PD: Jak už jsem řekl, nejsem si jistý, že tu nějaká negativa jsou. Možná by se za negativum dalo považovat chování pracovníků a ty se snažíme neustále kontrolovat a školit. [40]

64

LZ: Bohužel hluk, který z charakteru naší činnosti vyplývá nelze nijak zregulovat, proč to tak je se můžete dočíst na našich webových stránkách. [41] 7. Účastníte se akcí pořádaných Mikroregionem Horácko? JE: Ano, snažíme se co nejčastěji kulturních akcí účastnit, většinou se jedná o sponzorování dané akce. [39] PD: Neuvědomuji si, že by se nějaké takové akce pořádali a ani mne nenapadá způsob, jakým bychom se mohli takových akcí účastnit pokud by se nekonaly přímo na přehradě. [40] LZ: Pokud je to v našich silách (a je to tématicky vhodné), snažíme se akcí účastnit. [41] 8. Hodláte i nadále spolupracovat s Mikroregionem Horácko? Jak? JE: Ano, pravděpodobně ve stejném rozsahu jako dosud. [39] PD: Vzhledem k tomu, že mikroregion vypsal výběrové řízení na jehož základě lodní dopravu na

přehradě

provozujeme,

považujeme

spolupráci

s Mikroregionem

Horácko

za

samozřejmost. Jedná se například o nabídky našich služeb občanům obcí sdružených v mikroregionu. [40] LZ: Pravděpodobně ano, např. pořádáním dalších ročníků Dne otevřených dveří (i když v letošním roce s podobnou akcí nepočítáme). [41] 9. Máte přichystané nějaké další projekty na podporu cestovního ruchu i samotného Horácka? JE: Připravujeme vybudování cyklostezky dlouhé 33 km z Třebíč do Dukovan, která by umožnila bezpečnou přepravu cyklistů směrem k Dalešické přehradě, kde by navazovala na již vyznačené cyklotrasy. [39] PD: Něco chystáme, ale zatím nechci předbíhat. [40] Pozn. Asi měsíc po rozhovoru vznikla Společná vstupenka (více v kapitole 4.4) LZ: Prozatím ne. [41] 65

10. Spolupracujete s ostatními jmenovanými institucemi? (zejména v rámci cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko) JE: Spolupracujeme s Leteckou základnou v Náměšti – exkurze vojáků v IC, spolupráce při dnech otevřených dveří na letišti, podpora některých projektů (např. vybudování památníků posádce A.Šišky). [39] PD: S Jadernou elektrárnou Dukovany (Společností ČEZ, a.s.) spolupracujeme a řekl bych, že poměrně úspěšně. S leteckou základnou zatím ne. [40] LZ: Jistá spolupráce probíhá s Jadernou elektrárnou Dukovany. Naši zaměstnanci se účastní exkurzí, které elektrárna pořádá a na oplátku jejich zaměstnanci chodí na exkurze k nám na základnu. S provozovatelem Lodní přepravy na Dalešické přehradě žádná spolupráce neproběhla. [41] 11. Myslíte si, že místní občané a turisté, kteří sem přijíždějí, mají ponětí o činnosti Vaší firmy? JE: Ano, o energetiku se v dnešní době zajímá stále více lidí. [39] PD: Doufáme, že ano. Věřím, že velká část těch, kteří přijíždějí, přijíždějí do Mikroregionu Horácko i kvůli nám. [40] LZ: Tuším, že většina z nich ano. To, že se zde nachází letecká základna je poměrně známá věc. [41] 12. Jak myslíte, že je místními občany a turisty hodnocena Vaše spolupráce s Mikroregionem Horácko? JE: Domnívám se, že pozitivně. [39] PD: Ti, kteří nás navštíví jsou s námi spokojeni (doufám – negativní reakce zatím nemáme) a snažíme se, aby tomu tak bylo i nadále. [40] LZ: Žádné oficiální vyjádření nemáme, ale troufám si tvrdit, že dobře. [41] 66

5.2.2 Vyhodnocení rozhovorů Z odpovědí na první otázku je patrné, že zatímco zástupci jaderné elektrárny a plavby na Dalešické přehradě si jsou plně vědomi svého vlivu na cestovní ruch v mikroregionu, mluvčí letecké základny si není příliš vědom, že by cestovní ruch ovlivňovali. Všichni tři se pak shodují na tom, že jejich vliv (pokud nějaký je) je brán z řad návštěvníků pozitivně. Zástupce jaderné elektrárny se domnívá, že elektrárna cestovnímu ruchu nejvíce přispívá svojí dlouhodobou finanční podporou a spoluprací při realizaci nových projektů, jako např. výstavba informačních center a cyklotras. Pan Jahoda vidí největší význam v ojedinělosti zajišťované služby v rámci kraje Vysočina i celé ČR. Mluvčí letecké základny považuje za největší plus spolupráci s Mikroregionem Horácko a účast zaměstnanců na kulturních akcích. Za největší nedostatek je ze strany elektrárny považována případná obava turistů i místních obyvatel o jejich bezpečnost při návštěvě (a celkovém provozu) elektrárny. Provozovatel lodní dopravy si není žádných negativ vědom a v případě letecké základny jde zejména o hluk způsobený letovým provozem. Každý z dotázaných subjektů se snaží o podporu cestovního ruchu v dané oblasti, především propagací kulturních akcí, podáváním informací, uskutečňováním exkurzí pro školy a veřejnost a spoluprací se sdruženými obcemi. Eliminovat negativní vliv, v podobě obavy o bezpečnost návštěvníků, se Jaderná elektrárna snaží zejména pořádáním exkurzí pro veřejnost a školy, při kterých podává informace o bezpečnostních pravidlech, která musí být zachována. Provozovatel lodní dopravy považuje za jediné možné negativum chování a přístup svých zaměstnanců vůči návštěvníkům, to se snaží neustálou kontrolou a školením zlepšovat. Letecká základna není schopna hluk, který považují za své největší mínus, nějak korigovat. Proč to tak je vysvětluje na svých webových stránkách. Jaderná elektrárna se společně s Leteckou základnou snaží co nejvíce účastnit kulturních akcí, které se v Mikroregionu Horácko pořádají. Provozovatel lodní dopravy pak vzhledem ke svému působení logicky přiznává, že pro ně jsou vhodné pouze akce konající se v blízkosti Dalešické přehrady. 67

Všichni tři zástupci se shodují v názoru, že i nadále budou s Mikroregionem Horácko spolupracovat, a to ve stejném rozsahu jako dosud, tzn. pořádáním společných akcí nebo nabízením služeb sdruženým obcím. V budoucnu se chce Jaderná elektrárna angažovat při výstavbě cyklostezky z Třebíče do Dukovan. Provozovatel plavby na Dalešické přehradě chystá také nějaké projekty, ale prozatím nechce předbíhat. Jedním z projektů, kterého se účastní je vznik Společné vstupenky s městem Třebíč. Letecká základna v současnosti nechystá žádný další projekt, který by podporoval Mikroregion Horácko. Jaderná elektrárna spolupracuje jak s provozovatelem lodní dopravy, tak i s leteckou základnou, zejména při poskytování vzájemných exkurzí a finanční podpoře zpracovávaných projektů. Spolupráce mezi leteckou základnou a poskytovatelem plaveb na Dalešické přehradě dosud neproběhla. Dotázaní zástupce se shodují také v otázce, zda přijíždějící a místní obyvatelé znají činnost zkoumaných institucí. Domnívají se, že o práci jaderné elektrárny a letecké základny mají lidé určité povědomí a v případě poskytování lodní dopravy může být samotná služba důvodem, proč sem lidé přijíždějí. Stejnou odpověď zástupci vyjadřují i v odpovědích na poslední otázku, doufají, že je „firma“, kterou zastupují vnímána pozitivně (žádné výrazné negativní ohlasy dosud nezaznamenali).

5.3 Srovnání výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů Zjednodušeně lze říci, že odpovědi zástupců zkoumaných subjektů se téměř ve všech případech shodovaly s názory získanými z dotazníků od místních obyvatel a nerezidentů. Obě dvě skupiny se shodně vyjádřily k názoru, že činnost zmíněných institucí je poměrně dobře známá a že cestovní ruch v Mikroregionu Horácko ovlivňují spíše pozitivně. Jde zejména o finanční podporu vznikajících projektů, pořádání kulturních akcí a vzájemné poskytování informací turistům a místním obyvatelům. Pokud jde o negativní dopady i zde je shoda: nejsou příliš velké, ale i přesto lze hovořit o negativním vnímání např. jaderné hrozby a hluku.

68

O tom, že nedošlo ke 100% shodě svědčí např. otázka týkající se budoucí spolupráce mezi jednotlivými institucemi a mikroregionem. Zatímco z dotazníků vyplývá, že spolupráce se bude v budoucnu zvyšovat, z rozhovorů je zřejmé, že zůstanou na stejné úrovni jako tomu bylo v minulosti. Ostatní otázky byly jinak formulovány pro nerezidenty a místní obyvatele a jinak pro zástupce jednotlivých „firem. V obou průzkumech se dotázaní vyjadřují k podpoře cestovního ruchu v mikroregionu. Zatímco se ale z dotazníkového šetření zjistilo, že většina respondentů považuje stávající podporu za dostatečnou, u rozhovorů se otázka týkala spíše způsobu, jakým cestovní ruch podporují (exkurzemi, podáváním informací, propagací konaných akcí). Dotazníkové šetření se dále zabývalo tím, co místní obyvatelé a nerezidenti v mikroregionu postrádají (kvalitní silnice, více cyklostezek, aquapark, dráhy pro in-line bruslaře, propojení služeb) a čím by mohly „firmy“ k rozvoji v dané oblasti přispět (větší propagace, více exkurzí pro veřejnost, výstavba více dětských hřišť, dotace věnované opravám infrastruktury). Během řízených rozhovorů se dále věnovala pozornost eliminaci negativních vlivů (hluk příliš snížit nelze, ale už je patrné z jakého důvodu vzniká a aby se příchozí nebáli o svoji bezpečnost během návštěvy IC Jaderné elektrárny Dukovany, jsou poskytovány informace o bezpečnosti provozu) a účasti subjektů na akcích pořádaných Mikroregionem Horácko (letecká základna a jaderná elektrárna se snaží o co největší možnou účast, lodní doprava se účastní spíše akcí konajících se na Dalešické přehradě).

69

5.4 SWOT analýza SWOT analýza byla vytvořena na základě informací získaných z dotazníků, které vyplňovali místní obyvatelé a přijíždějící turisté, z rozhovorů vedených se zástupci zkoumaných institucí a z předpokladů pro cestovní ruch, kterými Mikroregion Horácko disponuje. Pro lepší orientaci v získaných výsledcích byla SWOT analýza rozdělena podle jednotlivých firem. Následně byla zhotovena kombinace jednotlivých SWOT analýz, čímž vznikla analýza zohledňující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby celého Mikroregionu Horácko.

5.4.1 SWOT analýza Jaderné elektrárny Dukovany Silné stránky 

provoz IC v elektrárně a IC na Dalešické přehradě (vodní elektrárna)



konání kulturních akcí (Dukovanské okruhy, Cesty ke hvězdám) a exkurzí (noční prohlídky)



zajímavý objekt pro turisty (zájemci o energetiku)



finanční podpora projektů v Mikroregionu Horácko



spolupráce s ostatními subjekty



poskytování informací o připravovaných akcích v mikroregionu

Slabé stránky 

komíny narušují estetické vnímaní okolní krajiny



špatná kvalita pozemních komunikací



zastavěno velké území a z toho plynoucí zákaz vstupu pro turisty

70

Příležitosti  větší sponzoring místních podnikatelů  pořádání více akcí pro veřejnost  podpora výstavby více cyklostezek a drah pro in-line bruslaře v okolí Hrozby 

hrozba jaderného výbuchu



terč pro teroristický útok



možný únik radiace

5.4.2 SWOT analýza Provozování plavby po Dalešické přehradě Silné stránky 

příspěvky obcím sdruženým v mikroregionu



pořádání akcí pro veřejnost



celoroční provoz



zajímavý turistický cíl (jedinečná možnost plavby po přehradní hrázy)



krása okolní krajiny



dostupnost z více míst (více přístavů)

Slabé stránky 

nedostatečná spolupráce s ostatními subjekty



malá propagace nabízených služeb



přístaviště těžko dostupná rodinám s malými dětmi a invalidním turistům

71

Příležitosti 

vytvoření celodenního programu



zajištění spolupráce s Leteckou základnou



tvorba zázemí pro rodiny s dětmi v přístavech



rekonstrukce hrádku Holoubek

Hrozby 

špatné přístupové komunikace



technické závady na Dalešické přehradě

5.4.3 SWOT analýza Letecké základny Náměšť nad Oslavou Silné stránky 

exkurze a akce pro veřejnost (Den otevřených dveří)



zajímavý turistický objekt (pro širokou veřejnost i zájemce o vojenskou techniku)



účast příslušníků armády na společenských akcích (prezentace bojového umění, výcviku psů atd.)



pomoc při výstavbě cylotrasy vedoucí mezi elektrárnou Dukovany a Leteckou základnou

Slabé stránky 

spolupráce s provozovatelem plavby na Dalešické přehradě



nedostatečná propagace

72

Příležitosti 

spolupráce s podnikateli a sdruženými obcemi



otevření stále expozice pro veřejnost



propagace v širším okolí (zahraničí)

Hrozby 

nadměrný hluk



zabrané velké území



možný teroristický cíl

5.4.4 SWOT analýza Mikroregion Horácko Silné stránky 

zachování tradic (krojované poutě, plesy, ostatky)



rozmanitost a krása okolní krajiny (údolí řek, kopce s vyhlídkami)



velké množství přírodních a kulturních památek



pořádání akcí pro veřejnost



finanční podpora pro obce i podnikatele



rozsáhlá síť ubytovacích a stravovacích zařízení

Slabé stránky 

špatná kvalita pozemních komunikací



nedostatek cyklostezek, nevyhovující stav stávajících



nedostatečná propagace a reklama (mikroregionu i pořádaných akcí)

73



špatné zázemí pro rodiny s dětmi

Příležitosti 

zbudování více cyklostezek, zlepšení kvality již vybudovaných



pořádání více akcí (včetně častějších prohlídek pro veřejnost u vybraných subjektů)



větší provázanost jednotlivých turistických atrakcí (propojení nabízených služeb)



vytvoření celodenního programu za účasti všech tří organizací



zlepšení stavu pozemních komunikací



výstavba aquaparku a dětských hřišť

Hrozby 

negativní vnímaní Jaderné elektrárny Dukovany



obava o bezpečnost



nadměrný hluk z letecké základny



zastavěná velká území, na která není volný přístup pro veřejnost

74

6. Podpora rozvoje oblasti Aniž by bylo potřeba vložit nějaké další finanční prostředky, lze v rámci cestovního ruchu využít tradic, které se v Mikroregionu Horácko dosud zachovávají (např. krojované poutě, při kterých se nabízí ručně zpracovávaná keramika, šperky, proutěné zboží, dřevěné hračky, tradiční cukrovinky). S tím také souvisí velké množství nejrůznějších akcí, které se zde pořádají (tradiční plesy, maškarní průvody, dny otevřených dveří na Letecké základně a v Jaderné elektrárně Dukovany, speciální projížďky na lodi Horácko po Dalešické přehradě, Postřižinské slavnosti, Pozďatínská lávka, dětské dny, dny oslavující začátek a konec prázdnin atd.). Mikroregion Horácko disponuje rozsáhlou nabídkou přírodních a kulturních památek, které je možné často za mírný poplatek nebo úplně zdarma, navštívit kdykoliv během roku (mezi ty kulturní lze zařadit: zámky Budišov, Dalešice, Dalešický pivovar, památník Jakuba Demla, kamenné tvrze a zbytky hradu, k přírodním památkám bezesporu patří: Dalešická přehrada, část Přírodního parku Třebíčsko, rozhledny Babylon a Rubačka Kobylinec s výskytem chráněných konikleců). Rozhodně také stojí za zmínku spolupráce mezi jednotlivými obcemi sdruženými v mikroregionu a spolupráce obcí s podnikatelskými subjekty, kteří zde provozují svoji činnost. Velký význam nese i poměrně rozsáhlá síť ubytovacích a stravovacích zařízení, které turisté i místní obyvatelé využívají po celý rok. Největším negativem je velice špatná kvalita pozemních komunikací, což má mimo jiné za následek špatný přístup k nabízeným atraktivitám. Příspěvky sdružených obcí, dotace od podnikatelských subjektů, státní správy a fondy EU by proto mohly být více využívány v tomto směru. K pozemním komunikacím se řadí i cyklostezky a cyklotrasy. Je pravda, že se zrealizoval projekt „Cyklotrasa elektrárna Dukovany – Letecká základna Náměšť nad Oslavou“, ale stále ještě je zde upravených cyklostezek minimum, a protože Mikroregion Horácko je cyklisty hojně využívaný, je to jeden ze zásadních problémů mikroregionu. S tím samozřejmě souvisí

75

horšící se stav cyklostezek, které byly vybudovány v minulosti, je tedy zapotřebí investovat do jejich oprav. Více pozornosti by se mělo věnovat propagaci a reklamě nejen Mikroregionu Horácko jako celku, ale i jednotlivým složkám, které v něm působí. Např. by bylo vhodné, kdyby se mikroregion prezentoval samostatně, ne pouze jako součást kraje Vysočina. Na území jednotlivých vesnic stále více vznikají miniaturní dětská hřiště. Jejich počet se sice každým rokem navyšuje, stále je ale zázemí pro rodiny s dětmi nedostačující. Ve všech zmíněných případech se již podnikly prvotní kroky vedoucí ke zlepšení, ty ale rozhodně nejsou dostačující. Mnohé by se dalo vyřešit správným použitím získaných finančních darů a dotací a také větším zapojením podnikatelských subjektů (zejména těch, které jsou v této práci zkoumány) do realizace připravovaných projektů. Jedním ze způsobů, kterými by dal rozvoj Mikroregionu Horácko podpořit, jsou tzv. balíčky služeb, které by do zdejší oblasti přilákaly více turistů, a zároveň by zpestřily život stávajícím obyvatelům. Na nabídce těchto služeb by se tak mohli podílet nejen malý podnikatelé, ale především instituce, které mají v Mikroregionu Horácko vedoucí pozici – Jaderná elektrárna Dukovany, Letecká základna v Náměšti nad Oslavou a Provozování plavby na Dalešické přehradě. Balíčky jsou navrženy na základě vyhodnocených dotazníků a SWOT analýzy Mikroregionu Horácko tak, aby je mohly využít různé věkové kategorie. Jsou rozdělené tématicky (cyklovýlet, pro rodiny s dětmi aj.) a ve většině případů se jedná o víkendové pobytové balíčky.

6.1 Horáckem na kole Tento balíček je vhodný pro dospělé, kteří rádi poznávají okolí při projížďkách na kolech. Program je poměrně fyzicky náročný, a proto je důležité, aby byli v dobré kondici. Tento balíček je vhodné využít od května do září a je koncipován pro 8-14 osob. Celková délka absolvované trasy je 72 km (51 km první den a 21 km druhý den) a převýšení během

76

cyklovýletů je cca 100 m, přičemž ve většině případů jde o pozvolné navýšení a snižování jednotlivých úrovní trasy. Program balíčku První den: příjezd ve odpoledních hodinách, ubytování v Kundelovském mlýně, odjezd do Budišova a prohlídka zoologické sbírky v zámku Budišov, volný program (možnost využití pohostinství v Budišově nebo venkovního posezení s grilem a bazénem v místě ubytování). Druhý den: v dopoledních hodinách odjezd na celodenní cyklovýlet okolo Dalešické přehrady, zastávka v Dalešickém pivovaře, oběd v pivovarské restauraci, prohlídka Muzea rakousko-uherského pivovarnictví (2. prohlídkový okruh), plavba z přístaviště v Dalešicích na lodi Horácko do Koněšína, odjezd do Kundelovského mlýna, zbytek dne volný program. Třetí den: půldenní cyklovýlet, dopoledne cesta do Tasova, návštěva památníku Jakuba Demla a projížďka údolím řeky Oslavy, oběd v Tasově (Hostinec U Lišků), po obědě odjezd do Kundelovského mlýna se zastávkou v Pyšele (ukázka zbytků kamenné tvrze), v odpoledních hodinách odjezd domů. Cena balíčku Celková cena je 1 400,- Kč/osoba. V ceně balíčku je zahrnuto ubytování v Kundelovském mlýně (Budišov), vstupenka na zámek Budišov, poukaz na oběd a 0,5 l piva v restauraci v Dalešickém pivovaře (200,- Kč), vstupenka do Muzea rakousko-uherského pivovarnictví, lodní lístek pro přepravu osoby a jízdního kola po Dalešické přehradě a samozřejmě mapa s vyznačenými cyklotrasami pro výlety. Mimo poukazu do pivovarské restaurace je stravování vlastní. Kundelovský mlýn je zrekonstruovaná stavba na polosamotě u lesa u vesnice Budišov na Třebíčsku, která se celoročně využívá jako penzion pro ubytování přijíždějících hostů. Součástí objektu je parkoviště, ubytování pro 8-14 osob v 5 pokojích, obývací pokoj, 2x plně vybavená kuchyně, 2x koupelna, vč. pračky, sportovní vybavení (kulečník, bazén), venkovní posezení s grilem a udírnou. [35]

77

6.2 Balíček věnovaný dětem Balíček je vhodný především pro rodiny s dětmi, které chtějí poznávat Mikroregion Horácko během hlavní turistické sezony (vzhledem k ceně a ubytovací kapacitě chalupy vhodné pro dvě až čtyři spřátelené rodiny). V tomto balíčku se využívá vlastní dopravy. Program balíčku První den: příjezd do Třebenic v odpoledních hodinách, ubytování, návštěva jezdeckého oddílu Máj (možnost projížďky na koních). Druhý den: odjezd k přístavišti lodní dopravy v Dalešicích, plavba po Dalešické přehradě do Koněšína, návštěva keramické dílny v Koněšíně (součástí je vlastní tvorba), následuje oběd v hospůdce Na Kopci, po obědě plavba lodí Horácko zpět, tentokrát do přístaviště Autocamp Wilsonka. Po zbytek odpoledne koupání na Hartvíkovické pláži (možnost využití stánků s občerstvením, restaurace, aquazorbingu, dětského hřiště, půjčovny šlapadel a loděk), odjezd do chalupy v Třebenicích. Třetí den: ráno odjezd do Třebíče, návštěva interaktivní expozice Cesty časem v areálu Baziliky sv. Prokopa, oběd v restauraci Lihovar, návštěva Městské věže, odpoledne odjezd domů. Cena balíčku Cena pro tříčlennou rodinu (dva dospělí + dítě do 15 let) činí 2 900,- Kč. V ceně balíčku je obsaženo ubytování v Chalupě u Dalešické přehrady (cena je za pronájem celé chalupy se 12 lůžky), společná vstupenka (opravňuje k plavbě po Dalešické přehradě a vstupu do Baziliky), tvorba v keramické dílně KVAK (vč. materiálu a vypálení), poukaz na oběd v restauraci Lihovar (300,- Kč), vstupenka na Městskou věž. Stravování je ve vlastní režii, možnost využití vybavené kuchyně v chalupě nebo stravovacích zařízení v okolí. Chalupa je umístěna na okraji Plešic (část obce Třebenice) a pronajmout ji lze od června do října. Ubytovat se zde může max. 12 osob ve 3 pokojích, využívat mohou vybavenou kuchyni, koupelnu se sprchou a WC, oplocenou zahradu, ohniště, parkování u vjezdu atd. [36]

78

6.3 Balíček pro milovníky techniky Tento balíček je připraven pro turisty, kteří vyhledávají turistické zajímavosti. Nejvhodnější dobou, pro využití této nabídky je období podzimu (říjen), kdy se koná Den otevřených dveří na Letecké základně v Náměšti nad Oslavou. Využita je vlastní doprava v kombinaci s pěší turistikou. Pěší výlet okolo Dalešické přehrady má délku cca 8 km a převýšení je zde okolo 40 m, jde tedy o pohodovou procházku krásnou krajinou. Program balíčku První den: příjezd v odpoledních hodinách do penzionu, ubytování, večeře, návštěva IC Dukovany (noční prohlídka) Druhý den: snídaně, odjezd na Leteckou základnu, kde probíhá Den otevřených dveří (ukázky pozemní a letecké techniky), odpoledne navrácení do penzionu, večeře, volný program (lze využít zahradu s venkovním posezením nebo zapůjčit sportovní potřeby). Třetí den: snídaně, přesun k přístavišti v kempu Wilsonka, plavba na lodi po Dalešické přehradě do Koněšína, odtud pěší výlet okolo Dalešické přehrady, příchod do Kramolína, návštěva IC Dalešice, po exkurzi plavba z Kramolína do kempu, přesun do místa ubytování, večeře, volný program. Cena balíčku Balíček je určen pro jednotlivce a cena balíčku je 1 300,- Kč. Součástí ceny je ubytování v Penzionu Hájenka (Hartvíkovice) s polopenzí, vstupné na Den otevřených dveří, lodní lístek na plavbu po Dalešické přehradě. Zrekonstruovaný penzion Hájenka je umístěný uprostřed obce Hartvíkovice, tedy nedaleko Dalešické přehrady. Mimo ubytování je zde nabízeno vybavená kuchyně, koupelna s vanou, vlastní parkování, velká zahrada s venkovním posezením a grilem, víceúčelové hřiště, úschovna pro kola aj. [37]

79

6.4 Aktivní víkend Balíček je vhodný pro skupinu lidí (min. 8 lidí), kteří si dokáží užít aktivní dovolenou. Nabízený balíček je možné využít kdykoliv od jara do podzimu. Cyklotrasa okolo Dalešické přehrady měří 43 km. Jedná se o trasu v mírně zvlněné krajině, celkové převýšení činí 100 m, přičemž největší stoupání je cca 40 m/1 km u zříceniny hradu Holoubek, převážná část cesty je spíše sjezd z kopce (od Dalešic po Vladislav). Program balíčku První den: příjezd v odpoledních hodinách, ubytování v Koněšíně, táborák Druhý den: dopoledne odjezd do kempu Radarka, paintball, oběd v kempu, slaňování z Wilsonovy skály, večeře ve vlastní režii (lze využít plně vybavenou kuchyni a bufet s občerstvením v areálu ubytovny v Koněšíně). Třetí den: celodenní cyklovýlet v okolí Dalešické přehrady (dopoledne Koněšín – Kramolín Dalešice, oběd v restauraci Dalešického pivovaru, odpoledne Dalešice – Číměř – Koněšín), večeře vlastní. Čtvrtý den: v dopoledních hodinách odjezd domů Cena balíčku Cena balíčku je 1 100,- Kč pro jednu osobu. V ceně balíčku je zahrnuto ubytování v Ubytovně v Koněšíně (cena za čtyřlůžkový pokoj), večeře formou táboráku, zajištění paintballu a slaňování v kempu (včetně vybavení), poukaz na oběd v pivovarské restauraci (200,- Kč). Ubytovna je umístěna v obci Koněšín a nabízí ubytování ve dvou budovách pro celkový počet 45 osob. Ubytovaní mohou využívat plně vybavenou kuchyni, společenské prostory, víceúčelové hřiště, venkovní posezení s grilem, sportovní vybavení, bufet s občerstvením a pískoviště pro děti. [38]

80

Závěr Mikroregion Horácko je místem, které má obrovský potenciál, a tudíž je oblíbenou destinací pro místní obyvatele i pro příchozí turisty. Oblíbenost mikroregionu je značně ovlivněna subjekty, které zde provozují svoji podnikatelskou činnost. K tomu, aby se toto místo stalo ještě oblíbenějším, je zapotřebí, aby byla beze zbytku využita pozitiva, která mohou tyto subjekty nabídnout a zároveň snížena negativa, která jsou působením těchto institucí zapříčiněna. Cíl mé práce byl rozčleněný do několika oblastí. Jednalo se o zjištění, zda vybrané soukromé a státní podniky svým působením ovlivňují cestovní ruch v Mikroregionu Horácko, a pokud ano, tak jakým způsobem. A dále šlo o využití tohoto zjištění a navržení způsobů, jakým způsobem by se dala snížit působící negativa a naopak jak co nejdůmyslněji využít existenci zkoumaných podniků pro podporu rozvoje v mikroregionu. Na začátku práce jsem se věnovala cestovnímu ruchu. Nejdříve obecně, poté ve spojitosti s Českou republikou. Mimo jiné jsou zde zmíněné statistické údaje mapující situaci za poslední roky, což by také mohlo jistou měrou přispět k progresivnímu rozvoji cestovního ruchu. Další část byla věnovaná vysvětlení pojmů, které byly v práci použity. Pojmy jsem rozdělila do tří skupin: pojmy vztahující se k územně-správnímu členění, marketingové a managementové pojmy a formy cestovního ruchu. Následuje představení samotného Mikroregionu Horácko. Obecné informace byly doplněny o přírodní, kulturně-historické a realizační předpoklady, díky kterým si čtenář (a potencionální návštěvník) může vytvořit ucelenou představu o službách a místech, které tato oblast nabízí. Detailně zde byla také nastíněna propagace mikroregionu a jeho financování, které je podloženo tabulkou zaznamenávající rozpočet pro rok 2011. Navíc jsou poskytnuty informace ohledně dotací získaných z Evropské unie a dalších organizací.

81

Před samotným výzkumem jsem se ještě věnovala charakteristice vybraných firem. Zaznamenala jsem základní dostupné informace o zkoumaných institucích, jakým způsobem se snaží podpořit cestovní ruch a jejich spolupráci s ostatními podnikatelskými subjekty. V praktické části jsem nejdříve zhodnotila dotazníky o 12 otázkách vyplněné místními obyvateli a turisty a rozhovory, které byly vedeny se zástupci firem. Při poskytování odpovědí mohli dotazovaní vyjádřit své nápady, které by vedly ke zlepšení stávající situace. Následkem toho jsem mohla vytvořit SWOT analýzu, která zaznamenává silné a slabé stránky mikroregionu, jeho příležitosti a možné hrozby. Posledním zpracovaným bodem jsou balíčky služeb navržené podle výsledků SWOT analýzy a dotazníků a rozhovorů. Tyto balíčky jsou přizpůsobeny různým kategoriím návštěvníků, takže by do regionu mohly přilákat další turisty. Mikroregion Horácko a subjekty, které zde podnikají nejsou mezi turisty příliš známé. Většina z nich má určité povědomí, že mikroregion existuje a co tu přibližně mohou najít, ale podrobné informace o nabízených atraktivitách a službách rozhodně nemají. Proto by bylo zapotřebí dbát na větší propagaci mikroregionu a aktivit, které se zde nabízejí. Navíc by bylo vhodné zvýšit angažovanost mikroregionu, i jednotlivých subjektů v něm podnikajících, v opravách a úpravách pozemních komunikací a výstavbě nových cyklostezek a zázemí pro rodiny s dětmi. Na druhou stranu je to místo, které nabízí dostačující počet ubytovacích a stravovacích zařízení stejně jako rozmanitou nabídku pamětihodností a kulturních akcí, které se tu konají po celý rok. Z tohoto důvodu si do Mikroregionu Horácko najdou cestu různorodé skupiny turistů. Svoji práci chci nabídnout vedení Mikroregionu Horácko a je pouze na něm, zda mé poznámky využije. Přesto doufám, že pro ně moje práce bude přínosem a přispěje k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě.

82

Zdroje informací Seznam použité literatury DROBNÁ D., MORÁVKOVÁ E.: Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 2007. 208 s. ISBN 80-7168-901-7 FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8 TITTELBACHOVÁ, Š.: Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 196 s. ISBN 978-80-247-3842-0 URBAN, V.: Kam na víkend VYSOČINA, Praha: Computer Press, a.s., 2008. 124 s. ISBN 978-80-251-2053-8 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2

Internetové zdroje [1] Mmr.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Příjezdový CR v roce 2011. Dostupné na www: . [2] Mmr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Příjezdový CR v roce 2012. Dostupné na www: . [3] Mmr.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Domácí a výjezdový CR v roce 2011. Dostupné na www: . [4] Mmr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Domácí a výjezdový CR v roce 2012. Dostupné na www: .

83

[5] Mmr.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-29]. Návštěvnost v HUZ v roce 2011. Dostupné na www: . [6] Mmr.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Návštěvnost v HUZ v roce 2012. Dostupné na www: . [7] Zákony pro lidi [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Zákon č. 248/2000 Sb. Dostupné z www: . [8] Czech Tourism [online]. c2005-2013 [cit. 2013-03-03]. Mapa turistických regionů. Dostupné

na

www:

oblasti/>. [9] Zákony pro lidi [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Zákon č. 129/2000 Sb. Dostupné na www: . [10] Regionální informační systém [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Okres. Dostupné na www: . [11] BusinessInfo.cz [onine]. c1997-2013 [cit. 2013-03-13]. NUTS. Dostupné na www: . [12] Ipodnikatel.cz [online]. c2011 [cit. 2013-03-14]. SWOT analýza. Dostupné na www: . [13] Horacko.cz [online]. c2013 [cit. 2013-03-09]. Mikroregion Horácko. Dostupné na www: . [14] Horacko.cz [online]. c2013 [cit. 2013-03-09]. Horácko – podnebí. Dostupné na www: . [15] Mzm.cz [online]. c2011-2013 [cit. 2013-03-18]. Zámek Budišov. Dostupné na www: .

84

[16] Turistik [online]. c2000-2013 [cit. 2013-03-18]. Zámek Dalešice. Dostupné na www: [17] Pivovar Dalešice [online]. 2011 [cit. 2013-03-18]. Prohlídky v pivovaru Dalešice. Dostupné na www: . [18] Pivovar Dalešice [online]. 2011 [cit. 2013-03-18]. Otvírací doba v pivovaru Dalešice. Dostupné na www: . [19] Pivovar Dalešice [online]. 2011 [cit. 2013-03-18]. Postřižinské slavnosti v Dalešicích. Dostupné na www: . [20] Pozďatínská lávka [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Pozďatínská lávka. Dostupné na www: . [21] LZ Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Akce pro veřejnost. Dostupné na www: . [22] Hrotovicko. cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Jezdecký oddíl Máj. Dostupné na www: . [23] Čez.cz [online]. c2013 [cit. 2013-03-30]. IC Dukovany. Dostupné na www: . [24] Čez.cz [online]. c2013 [cit. 2013-03-30]. Exkurze v IC Dukovany. Dostupné na www: [25] Čez.cz [online]. c2013 [cit. 2013-03-30]. IC Dalešice. Dostupné na www: http://www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-dalesice.html. [26] NS MAS ČR [online]. c2013 [cit. 2013-04-02]. Místní akční skupina. Dostupné na www: . [27] Vysočina news [online]. 2008 [cit. 2013-03-30]. Noční prohlídky. Dostupné na www: . [28] Dukovanské okruhy [online]. 2009 [cit. 2013-03-30]. Dukovanské okruhy. Dostupné na www: . [29] Dalešická přehrada [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dalešická přehrada. Dostupné na www: . [30] Dalešická přehrada [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Lodní doprava na přehradě. Dostupné na www: 85

[31] Dalešická přehrada [online]. 2010 [cit. 2013-04-05]. Ceník lodní přepravy. Dostupné na www: . [32] LZ Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Historie LZ. Dostupné na www: . [33] LZ Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Den otevřených dvěří. Dostupné na www: . [34] LZ Náměšť nad Oslavou [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Exkurze. Dostupné na www: . [35] E-chalupy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Kundelovský mlýn. Dostupné na www: . [36] Levné ubytování [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Chalupa u Dalešické přehrady. Dostupné na www: . [37] Penzion na přehradě [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Penzion Hájenka. Dostupné na www: . [38] Trebi [online]. c2009 [cit. 2013-04-15]. Ubytovna Koněšín. Dostupné na www: .

Osobní komunikace [39] SCHWARZOVÁ, K. 2013. Jaderná elektrárna Dukovany. 24.ledna 2013. Osobní komunikace. [40] JAHODA, M. 2013. Firma AIKON – provozovatel lodní dopravy na Dalešické přehradě. 20. února 2013. Osobní komunikace. [41] PAŽOUREK, F. 2013 Letecká základna Náměšť nad Oslavou. 19.března 2013. Osobní komunikace.

86

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Turistické regiony České republiky Obrázek č. 2: Logo Mikroregionu Horácko Obrázek č. 3: Zámek Budišov Obrázek č. 4: Původní podoba hradu Holoubek Obrázek č. 5: Autocamp Wilsonka Obrázek č. 6: Jaderná elektrárna Dukovany Obrázek č. 7: Logo Skupiny ČEZ, a.s. Obrázek č. 8: Logo provozovatele plavby na Dalešické přehradě Obrázek č. 9: Dalešická přehrada Obrázek č. 10: Znak 22. letecké základny v Náměšti nad Oslavou Obrázek č. 11: Logo Dne otevřených dveří na LZ

Seznam grafů Grafy č. 1, 2, 3, 16, 17, 18: Znalost činnosti podniků Grafy č. 4,19: Zdroje informací Grafy č. 5, 20: Vliv na cestovního ruchu v mikroregionu Grafy č. 6, 21: Pozitivní působení firem v oblasti Grafy č. 7, 22: Negativní působení firem v oblasti Grafy č. 8, 9, 10, 23, 24, 25: Spolupráce firem s Mikroregionem Horácko Grafy č. 11, 26: Zlepšení vztahů mezi firmami a mikroregionem 87

Grafy č. 12, 27: Další způsoby rozvoje Grafy č. 13, 28: Nedostatky v mikroregionu Grafy č. 14, 29: Pohlaví respondentů Graf č. 15, 30: Věkové kategorie

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Příjmy v roce 2011 Tabulka č. 2: Výdaje v roce 2011

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Otázky pro rozhovory Příloha č. 3: Mapa Mikroregionu Horácko Příloha č. 4: Seznam obcí sdružených v Mikroregionu Horácko Příloha č. 5: Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení Příloha č. 6: Trasy k balíčkům Příloha č. 7: Společná vstupenka

88

Příloha č. 1 Dotazník Dotazník o vlivu soukromých a státních podniků na cestovní ruch v oblasti Mikroregionu Horácko Vážená paní/ vážený pane, tento dotazník je zaměřen na provoz JE Dukovany (D), Letecké vojenské základny v Náměšti nad Oslavou (V) a Lodní dopravy na Dalešické přehradě (L). Výsledek dotazníku slouží pro zpracování bakalářské práce při oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava a je zcela anonymní.. Předem děkuji za Vaši spolupráci. 1. V Mikroregionu Horácko jste: a) místním obyvatelem (rezidentem)

b) nerezidentem

2. Znáte činnost výše zmíněných „firem“? (zkratky odkazují na instituce v záhlaví dotazníku,ohodnoťte prosím všechny „firmy“)

a) ano, znám velmi dobře

D

V

L

b) znám ji pouze obecně

D

V

L

c) nevím, čím se zabývají

D

V

L

3. Odkud tyto „firmy“ znáte? (možno zaškrtnout více odpovědí) * Televize, rozhlas * Tisk * Internet * Přátelé, rodina * Neznám je * Jiný zdroj: (prosím uveďte jaký) ………………….………………………………… 4. Podle Vašeho názoru, ovlivňují zmíněné instituce cestovní ruch v oblasti Horácka? a) ano

b) ne

c) nevím

5. Myslíte si, že „firmy“ svým provozem přispívají k rozvoji cestovního ruchu? a) ano (prosím napište jakým způsobem) …………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….. b) ne

89

6. Omezují tyto „firmy“ cestovní ruch v dané oblasti? a) ano (prosím napište jakým způsobem) …………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….. b) ne 7. Myslíte si, že uvedené subjekty spolupracují s Mikroregionem Horácko dostatečně? (možno zaškrtnout více odpovědí)

a) mikroregion podporují v dostatečné míře

D

V

L

b) k organizaci a správě mikroregionu by mohli přispívat více

D

V

L

c) téměř nijak mikroregion nepodporují

D

V

L

d) nemám vyhraněný názor 8. Myslíte si, že se spolupráce vyznačených „firem“ s Mikroregionem Horácko v budoucnu zlepší? a) ano, snahy o lepší spolupráci se rýsuji již nyní b) ne, zůstane to na stejné úrovni (případně, vztahy se budou zhoršovat) 9. Jakým dalším způsobem by podle Vás mohly „firmy přispět k rozvoji cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko? ………………………………………………………………………………………………….. 10. Co konkrétně v Mikroregionu Horácko postrádáte? (prosím o odpověď související s cestovním ruchem; na realizaci dané věci/vyřešení problému by se mohly podílet i jmenované subjekty)

………………………………………………………………………………………………….. 11. Vaše pohlaví je: a) žena

b) muž

12. Váš věk je v rozmezí: a) pod 20 let

b) 21-40 let

c) 41 – 60 let

d) nad 60 let

Děkuji za Váš čas!

[Zdroj: Vlastní zpracování, 2012]

90

Příloha č. 2: Otázky k rozhovorům Rozhovor k tématu: vliv provozu JE Dukovany, Letecké vojenské základny v Náměšti nad Oslavou a Lodní dopravy na Dalešické přehradě na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko. Tento rozhovor slouží pro zpracování bakalářské práce při oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava.

1. Myslíte si, že má provoz Vaší firmy vliv na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko? 2. Podle Vašeho názoru, ovlivňuje provoz Vaší firmy cestovní ruch v Horácku spíše pozitivně nebo negativně? 3. Co si myslíte, že je Vaším největším přínosem? (vztahuje se k CR v Horácku) 4. Co si myslíte, že je Vaším největším negativem? (vztahuje se k CR v Horácku) 5. Snažíte se cestovní ruch v Mikroregionu Horácko podporovat? Jak? 6. Snažíte se eliminovat negativní dopady na cestovní ruch v této oblasti? Jak? 7. Účastníte se akcí pořádaných Mikroregionem Horácko? 8. Hodláte i nadále spolupracovat s Mikroregionem Horácko? Jak? 9. Máte přichystané nějaké další projekty na podporu cestovního ruchu i samotného Horácka? 10. Spolupracujete s ostatními jmenovanými institucemi? (zejména v rámci cestovního ruchu v Mikroregionu Horácko) 11. Myslíte si, že místní občané a turisté, kteří sem přijíždějí, mají ponětí o činnosti Vaší firmy? 12. Jak myslíte, že je místními občany a turisty hodnocena Vaše spolupráce s Mikroregionem Horácko? ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………. Děkuji za Vaše odpovědi a Váš čas.


91

Příloha č. 3 Mapa Mikroregionu Horácko

[Zdroj: Mapa Mikroregionu Horácko, 2011]

Příloha č. 4 Seznam obcí sdružených v Mikroregionu Horácko Ubytování Budišov Číměř Dalešice Hodov Hroznatín Kamenná Kojatín Koněšín Kozlany Kramolín Nárameč

          

Stravování

          

Kulturní zajímavosti zámek (muzeum), kostel

 pivovar, muzeum

 rodiště Ludvíka Svobody

 jezdecký oddíl

Přírodní zajímavosti

 Dalešická přehrada Dalešická přehrada Př. park Třebíčsko Př. park Třebíčsko koupaliště



kemp Radarka, kostel

Dalešická přehrada

pozůstatky hradů


rozhledna Babylon


kamenná tvrz

 92

                   

Okarec Oslavička Pozďatín Přeckov Pyšel Rohy Rudíkov Slavičky Smrk Stropešín Studenec Studnice Tasov Trnava Třebenice Třesov Valdíkov Vladislav Vlčatín Zahrádka

                   





pozůstatek panské tvrze

Př. park Třebíčsko

Pozďatínská lávka

mnoho vodních ploch



Př. park Třebíčsko

    

kamenná tvrz, kostel

 kostel

  


 

krojovaná pouť

 rodiště Jakuba Demla

údolí řeky Oslavy

kostel jezdecký oddíl Třesovská lávka

Kobylinec

 Dalešická přehrada





sousoší, kostel

řeka Jihlava



 

rodinné pekařství


Příloha č. 5 Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení Ubytovací zařízení

Stravovací zařízení

Obec

Typ

Obec

Typ

Číměř

turistická ubytovna

Budišov

restaurace, pohostinství

Číměř

pohostinství

Hartvíkovická pláž autocamp Wilsonka Hroznatín

penzion

Dalešice

pivovarská restaurace

Kramolín

chatová osada

Koněšín


Koněšín

ubytovna

Pyšel

pohostinství

Koněšín

kemp Radarka

Rudíkov

bistro, pohostinství

Přeckov

penzion

Studenec

bistro, pohostinství

Trnava

turistická ubytovna

Tasov

cukrárna, pohostinství

Třebenice

chalupa

Vladislav



93

Příloha č. 6 Trasy k balíčkům Trasy k balíčku „Horáckem na kole“ Cyklovýlet okolo Dalešické přehrady


Cyklovýlet údolím řeky Oslavy


94

Trasa k balíčku „Aktivní víkend“


Příloha č. 7 Společná vstupenka

[Zdroj: MKS Třebíč, 2013]

95

Analýza vlivu vybraných soukromých a státních podniků na cestovní ruch v Mikroregionu Horácko

Recommend Documents