Analýza přístupu bank ke zřizování a vedení účtů fyzických osob

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza přístupu bank ke zřizování a vedení účtů fyzických osob Diplomová práce

Autor:

Bc. Jitka Zháňalová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Krajíček

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi, dne 27.4.2012

……………………………… Bc. Jitka Zháňalová

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Janu Krajíčkovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnoval při zpracování této práce.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá běţným účtem, který je obchodními bankami nabízen fyzickým osobám. Nejdříve je v práci popsán současný stav českého bankovnictví a vývoj sluţeb, které banky nabízejí. Dále je podrobněji vysvětlena podstata běţného účtu. Následuje analýza vybraných současných běţných účtů, které jsou určeny fyzickým osobám. Pro modelové zhodnocení jednotlivých nabídek běţných účtů byla stanovena kritéria, jeţ jsou nejprve hodnocena samostatně v jednotlivých kapitolách diplomové práce. Poté byla těmto kritériím přiřazena váha představující jejich důleţitost v rozhodovacím procesu a bodové hodnocení. Tímto způsobem bude zjištěno, který běţný účet si na základě stanovených hledisek stojí ve zkoumaném vzorku nejlépe. Na základě tohoto zjištění bude obchodním bankám doporučeno, jakým směrem se mají v budoucnu ubírat, aby dosáhly co největší spokojenosti u svých klientů a tím pádem tak maximálně zvýšily svou ziskovost. Klíčová slova: banka, běţný účet, kritérium hodnocení, fyzická osoba, elektronické bankovnictví.

Annotation This thesis deals with the current account, which is offered by commercial banks to individuals. First, the work describes the current state and development of the Czech banking services that banks offer. It is explained in more detail the nature of the current account. The analysis of selected existing current accounts, which are natural persons. To evaluate each model offers current accounts established criteria, which are first evaluated separately in individual chapters of the thesis. After these criteria were assigned a weight representing their importance in the decision-making and scoring. In this way, it is found that the current account on the basis of specific criteria in the sample is best. Based on this finding will be recommended to commercial banks, which direction to take in the future to achieve the greatest possible satisfaction of their clients and thus to maximize its profitability. Keywords: bank, current account, the criterion of evaluation, individual, electronic banking.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÉHO BANKOVNICTVÍ ............................................................................ 11 1.1 VZNIK BANKOVNÍHO SEKTORU V ČR PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE .................................................................... 11 1.2 VÝVOJ BANKOVNICTVÍ PO ROCE 1993...................................................................................................... 13 2 BANKOVNÍ SEKTOR V ČR A BANKOVNÍ PRODUKTY ...................................................................... 15 2.1 SOUČASNÉ ČESKÉ BANKOVNICTVÍ ........................................................................................................... 15 2.2 ČESKÉ BANKOVNICTVÍ A JEHO TRENDY ................................................................................................... 16 2.3 SROVNÁNÍ ČESKÉHO A EVROPSKÉHO BANKOVNÍHO SEKTORU.................................................................. 19 2.4 ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ ............................................................................................................ 21 2.5 BANKOVNÍ PRODUKTY ............................................................................................................................. 22 3 BĚŽNÝ ÚČET ................................................................................................................................................ 28 3.1 SLUŢBY SPOJENÉ S BĚŢNÝM ÚČTEM ......................................................................................................... 33 4 PŘEDSTAVENÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH ÚSTAVŮ A JEJICH NABÍDEK BANKOVNÍCH SLUŽEB PRO FYZICKÉ OSOBY ................................................................................................................... 45 4.1 ČESKÁ SPOŘITELNA (ČS) ......................................................................................................................... 45 4.2 KOMERČNÍ BANKA (KB) .......................................................................................................................... 51 4.3 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA (ČSOB) ....................................................................................... 57 4.4 GE MONEY BANK (GE) ........................................................................................................................... 63 5 HODNOCENÍ NABÍDKY BĚŽNÝCH ÚČTŮ VYBRANÝCH OBCHODNÍCH BANK ....................... 69 5.1 STABILITA DANÉHO BANKOVNÍHO ÚSTAVU ............................................................................................. 69 5.2 POČET POBOČEK ...................................................................................................................................... 71 5.3 POČET BANKOMATŮ................................................................................................................................. 73 5.4 VÝŠE POPLATKŮ ...................................................................................................................................... 74 5.5 MOŢNOST OVLÁDÁNÍ ÚČTU PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU .................................................................... 81 5.6 SHRNUTÍ .................................................................................................................................................. 82 6 DOPORUČENÍ PRO BANKOVNÍ SEKTOR ............................................................................................. 84 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 89 KNIŽNÍ ZDROJE ............................................................................................................................................... 89 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................ 90 ZÁKONY ............................................................................................................................................................. 91 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................................... 92

5

SEZNAM SCHÉMAT ......................................................................................................................................... 93 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 93 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 93

6

Úvod V současnosti si snad uţ nikdo z nás nedokáţe představit běţný denní ţivot bez peněţních prostředků, které fungují jako platidlo, ať jiţ za zboţí a sluţby nebo jako platidlo umoţňující hradit závazky, pohledávky. Peníze jsou tedy prostředkem směny, zúčtovací peněţní jednotkou a pouţívají se také k uchování hodnoty. Aby lidé nemuseli nosit hotovostní peníze „po kapsách“ a riskovat tak jejich případnou ztrátu, mají moţnost si zřídit osobní účet u některé z obchodních bank a tyto dočasně volné peněţní prostředky zde uloţit. Peníze jsou z účtu lehce dostupné nejen výběrem na pokladně banky, ale i prostřednictvím platební karty k účtu z bankomatu. Platební karta také slouţí při placení zboţí a sluţeb ve vybraných sítí obchodníků. Navíc jsou peníze na takovém účtu pojištěny. Dle mého názoru jiţ většina občanů této moţnosti vyuţívá. Vţdyť jen velmi malá část zaměstnavatelů vyplácí mzdy v hotovosti, téměř všechny důchody, sociální dávky, příplatky, dotace jsou vypláceny na účet, trendem jsou jednoznačně bezhotovostní převody. Jiţ ve 12. století byly zaloţeny různé depozitní a ţirové instituce, např. na jihu a severu Evropy, které byly nedílnou součástí významných trhů a křiţovatek obchodních cest (Benátky, Janov, Amsterdam) a slouţily k peněţním transakcím, směnárenské činnosti a k depozitním operacím. Jednalo se především o rodinné bankovní instituce. Současná nabídka bankovních produktů je natolik rozsáhlá, ţe její důkladná analýza je velmi obtíţně proveditelná a náročná jak z hlediska dostatečné informovanosti, tak z hlediska času. Proto je tato práce soustředěna na jediný vybraný produkt, jímţ jsou běţné účty nabízené fyzickým osobám. Běţný účet je jedním ze základních produktů, který obchodní banky nabízí. Jedná se o jeden z hlavních důvodů, proč vlastně obchodní banky existují. Primárním úkolem běţného účtu je zprostředkování bezhotovostního platebního styku. V současné době je však tento bankovní produkt spojen s dalšími významnými výhodami, kvůli kterým si ho mnozí klienti zřizují. Můţe se jednat například o internetové bankovnictví, vlastnictví výhodné platební karty či moţnost získat výhodnou hypotéku.

7

V porovnání s minulým reţimem působí v naší zemi značné mnoţství komerčních bank, jeţ nabízí nepřeberné spektrum běţných účtů spjatých s nejrůznějšími bonusy a výhodami a určených jak fyzickým, tak právnickým osobám. Účty mohou být vedeny v české i zahraniční měně. Běţné účty samy o sobě jsou vyuţívány jiţ jen v malém procentu případů. Klienti si je spíše pořizují ve formě tzv. balíčků, kdy jsou k samotnému běţnému účtu přidány ještě doprovodné sluţby (jak je zmíněno výše) a klient pak platí jednu konstantní částku za vedení takového účtu, nedochází k platbě za jednotlivé vyuţité sluţby, jak tomu bylo v dřívějších dobách. Nynější běţné účty jsou tedy nabízeny v takovém provedení, aby byl především klient spokojen. Z hlediska bank existují mnohem rentabilnější produkty, neţ je právě běţný účet. Před samotným zaloţením běţného účtu u některé z obchodních bank si musí kaţdý zákazník důkladně promyslet, jaké doprovodné sluţby a v jaké míře by měly jeho běţný účet doplňovat a jak vysoké poplatky je ochoten platit. Někdo upřednostní skromnější balíček s omezeným mnoţstvím doprovodných sluţeb a výhod, jiný si vybere nadstandardní balíček, který bude ovšem spjatý s vyššími poplatky. Pokaţdé by ale mělo být dodrţeno pravidlo, ţe platba za vedení účtu je úměrná míře sluţeb, jeţ daný vlastník účtu vyuţívá. Rovněţ je dobré zamyslet se nad budoucí existencí a stabilitou daného bankovního ústavu. V současnosti se lze čím dál častěji setkat s kritikou namířenou proti bankovním poplatkům. V České republice jsou tyto poplatky jedny z nejvyšších na celém světě, coţ je pochopitelně širokou veřejností vnímáno velmi negativně. Z toho důvodu se zejména u větších podniků a jejich bohatých vlastníků velmi často stává, ţe jejich účty jsou vedeny v cizině, neboť tamější banky nabízejí mnohem výhodnější podmínky neţ banky české. České bankovní poplatky bývají kritizovány jak z hlediska své nadměrné výše, tak z hlediska sluţby, za níţ jsou účtovány. Proto je zřejmě v poslední době tolik oblíbená anketa, která hledá nejabsurdnější bankovní poplatek. Cílem diplomové práce na téma „Analýza přístupu bank ke zřizování a vedení účtů fyzických osob“ je analýza dostupnosti obchodních bank pro fyzické osoby, podmínek pro zřizování a vedení účtů, komplexní zajišťování platebního styku, bankovní poplatky a úroky. V práci jsem pro splnění cíle vybrala aktuální nabídky těchto účtů u vybraných bankovních ústavů, stanovila kritéria důleţitá pro výběr bank a sestavila pořadí výhodnosti těchto produktů.

8

Porovnávány budou účty určené fyzickým osobám nabízené těmito bankami: Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a GE Money bank. První kapitola práce bude věnována historickému vývoji bankovního sektoru v naší zemi, pozornost bude soustředěna především na samostatné fungování České republiky od roku 1993, kdy se odpojila od Slovenska. Druhá kapitola přiblíţí současný stav českého bankovnictví, jeho trendy a srovná s bankovnictvím evropským. Bude zde zmíněn také vývoj poţadavků zákazníků na jednotlivé druhy bankovních produktů a reakce bankovních ústavů na tyto poţadavky. Dále bude uvedeno rozčlenění a charakteristika bankovních produktů. Třetí kapitola je zaměřena především na běţný účet pro fyzické osoby (jeho zřízení, vedení, zrušení, výhody a nevýhody) a sluţby s ním související. Ve čtvrté kapitole budou představeny výše uvedené čtyři vybrané bankovní ústavy. Za charakteristikou kaţdé banky bude následovat popis jejích běţných účtů určených fyzickým osobám. V páté kapitole bude řešena nejpodstatnější část diplomové práce. Nejprve zde budou popsána kritéria nutná ke zhodnocení nabídky běţných účtů vybraných bank. Těmito kritérii jsou stabilita daného bankovního ústavu, počet poboček a bankomatů po celé zemi, výše poplatků a moţnost ovládání účtu prostřednictvím internetu (tzv. internetbanking). Výše úrokových sazeb nebyla mezi hodnotící kritéria zahrnuta, neboť je velmi nepatrná, tudíţ i váha tohoto kritéria by byla nepatrná, nepodstatná. Dále bude kaţdé kritérium hodnoceno z hlediska jednotlivých bank (kaţdá banka dostane za dané kritérium určitý počet bodů). Pro kaţdé kritérium bude sestavena tabulka s pořadím bank vypovídajícím o kvalitě poskytování daného kritéria jednotlivými bankami. Následovat bude stručný souhrn jednotlivých závěrů a zhodnocení, která banka je z hlediska běţných účtů pro fyzické osoby nejvýhodnější.

9

Pro bodování jednotlivých kritérií byly pouţity informace získané z výročních zpráv jednotlivých bankovních ústavů, z internetových stránek těchto ústavů a také informace poskytnuté pracovníky na pobočkách těchto ústavů. Šestá kapitola bude určena bankovním ústavům podnikajícím na finančním trhu ČR a návrhu doporučení pro tyto instituce z hlediska konkurenceschopnosti.

10

1 Historický vývoj českého bankovnictví První kapitola se bude zabývat vznikem a vývojem bankovního sektoru v naší zemi v období po druhé světové válce. Především zde bude kladen důraz na bankovní sektor od roku 1993 do současnosti, neboť zejména tuto etapu bankovnictví lze povaţovat za ryze českou záleţitost. Navíc se nejedná o nijak dávnou historii, tudíţ bude zajímavé sledovat, jak se za posledních cca 18 let tento sektor změnil.

1.1 Vznik bankovního sektoru v ČR po 2. světové válce Bezprostředně po skončení 2. světové války v květnu 1945 československé peněţnictví určitou dobu fungovalo bez zásadních změn. Peněţní soustava se skládala z Národní banky československé jako emisní banky státu, z akciových obchodních bank a soukromých bankovních domů, druţstevních peněţních ústavů, zemských bank, reeskontního a lombardního ústavu, z poštovních a komunálních spořitelen a druţstevních záloţen. Německé banky byly obsazeny tzv. národní správou. Dekretem prezidenta republiky č. 102/1945 ze dne 20. října 1945 byly akciové banky znárodněny. Byla zřízena Ústřední správa bank jako nástroj jejich jednotného vedení, která připravila jejich postupné slučování. V roce 1948 byly zestátněny téţ soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna jiţ v roce 1945 z akciové společnosti na tzv. Veřejný ústav. Prováděla emisní funkce, řídila peněţní oběh uvnitř státu a peněţní styk se zahraničím. Šeková zúčtování prováděla Poštovní spořitelna, která současně plnila funkci ústředí lidového peněţnictví. V českých zemích působilo osm znárodněných bank, na Slovensku šest, vedle toho svou činnost vykonávaly četné instituce tzv. Lidového peněţnictví.1

1

Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 10

11

V roce 1950 proběhla další etapa bankovních reforem. Byla zřízena Státní banka československá, která zahájila svoji činnost 1. 7. 1950. SBČS působila jednak jako centrální emisní banka státu, jednak jako banka pro poskytování provozních úvěrů a ústředí veškerého zúčtovacího styku a poskytovala další operativně bankovní sluţby státním a druţstevním podnikům. Tuto úvěrovou a další operativně provozní činnost vykonávala síť poboček SBČS odpovídající územnímu uspořádání státu. S touto sítí splynuly i dřívější znárodněné banky. Vedle Státní banky československé působily: Investiční banka, pověřená financováním a úvěrováním investiční výstavby národních podniků a druţstev a financováním provozu stavebně montáţních organizací. V roce 1958 byla tato její činnost převedena do SBČS. Investiční banka od té doby prováděla pouze úschovu a správu cenných papírů, správu příslušných finančních účtů a vybrané další činnosti uloţené jí tehdejší vládou. Ţivnostenská banka s reprezentací v Londýně prováděla platební a zúčtovací styk se zahraničím pro soukromou klientelu a vybrané devizové transakce. Ústavy tzv. Lidového peněţnictví, které byly v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí, byly v roce 1967 sloučeny v jediný celostátní ústav, z něhoţ se posléze vzhledem k federálnímu uspořádání státu vytvořily Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. Československá obchodní banka, a.s., která zahájila svou činnost v roce 1964, převzala ze SBČS mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím.2

2

Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 10-11

12

Snahy o uskutečnění bankovní reformy v letech 1968 aţ 1969 neuspěly vzhledem k politickým poměrům v zemi. Příznivěji se jiţ vedlo přípravě změn nového bankovního uspořádání ve druhé polovině 80. let. Byly prosazeny a připraveny nejen principy, ale i návrhy zákonů, které zahrnovaly zejména: institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, zrušení přímého řízení bank státem, moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů a další.3 Dlouho připravovaná reforma, jejímţ účelem bylo zavedení dvoustupňového bankovního systému, který je samozřejmý v trţně řízeném hospodářství, vstoupila v platnost v roce 1990. Tak skončilo direktivní vedení tohoto sektoru a vstup podnikatelských subjektů do bankovnictví byl volný. Od roku 1990 byl v této oblasti nejpodstatnější regulační předpis zákon č.130/1989 Sb., o SBČS. O dva roky později vstoupily v platnost zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

1.2 Vývoj bankovnictví po roce 1993 Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 vznikla nová centrální banka – Česká národní banka (ČNB) a to zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Jejím hlavním cílem činnosti je péče o cenovou stabilitu v České republice prostřednictvím cílování inflace. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, podporuje ČNB obecnou hospodářskou politiku vlády, která vede k udrţitelnému hospodářskému růstu. Spolu s ní začaly v bankovním sektoru fungovat speciální útvary bankovní regulace a dohledu. Postupně docházelo ke zvyšování intenzity bankovního dohledu včetně odebírání licencí bankám porušujícím stanovená bankovní pravidla.

3

Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 10-11

13

Po roce 1990 byl v českém bankovnictví zaznamenán problém v podobě aktiv, které si jednotlivé banky získaly nebo vytvořily během své činnosti v době před zmíněným rokem. Další komplikace představovaly poskytnuté úvěry a s nimi související neochota či dokonce neschopnost dluţníků splatit své závazky, nedostatečně kvalifikovaný personál bank a zvyšující se konkurence v tomto odvětví. Nedostatečná připravenost bankovních ústavů na postupné privatizování podnikatelských subjektů a také podvodné praktiky, které se objevovaly v čím dál větší míře, způsobily krach řady bankovních institucí. Především na stávající banky byla uvalena nucená správa.4 Na druhou stranu se ale do tohoto sektoru dostalo mnoho nových subjektů, které měly ve svém souhrnu přispět k rozvoji trţní ekonomiky. Koncem roku 1993 působilo v ČR 53 bank5. Centrální banka (ČNB) sestavila a uvedla v platnost stabilizační program, z jehoţ úkolů bylo tím nejhlavnějším odkoupení nedobytných pohledávek za nesolventními dluţníky komerčních bank. Dále došlo ke zpřísnění podmínek, za kterých mohly do tohoto sektoru vstupovat nové subjekty. Rovněţ bankovní dohled nabyl radikálnější ráz. Pánek6 se zmiňuje o postupném zvyšování kvality legislativy, nařízení a pravidel souvisejících s bankovním podnikáním. Lze zde vysledovat snahu o harmonizaci těchto předpisů s předpisy platnými na území EU. Byla přijata opatření pro boj s praním špinavých peněz a byl zaloţen Fond pojištění vkladů. Velké banky byly zprivatizovány, do hry vstoupili významní zahraniční vlastníci. Díky zvyšující se konkurenci v této oblasti se výrazně zvýšila kvalita a mnoţství poskytovaných sluţeb.

4

PÁNEK, D. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 58 s. ISBN 80210-3660-5, str. 45

5

ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 1999. 264 s. ISBN 80-7169-8598, str. 50

6

PÁNEK, D. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 58 s. ISBN 80210-3660-5, str. 45

14

2

Bankovní sektor v ČR a bankovní produkty

2.1 Současné české bankovnictví Podle portálu businessinfo.cz působilo ke 2. květnu 2011 na českém trhu 40 institucí poskytujících bankovní sluţby. Jednalo se o banky nebo pobočky zahraničních bankovních ústavů, které měly udělenu od České národní banky licenci nutnou pro provozování tohoto druhu sluţeb. K datu 30. září 2007 bylo na českém trhu 8 bank, jeţ se vyznačovaly rozhodující majetkovou účastí českého charakteru (z toho byly dvě s rozhodující účastí státu) a 30 bank, kde byla vykázána zahraniční rozhodující majetková účast. Nejen v Evropě, ale i ve zbytku světa dochází ke konsolidaci bankovních skupin. Tento jev lze vysledovat i v rámci českého bankovnictví. O čemţ například svědčí fakt, ţe v roce 2006 byla eBanka spojena do Raiffeisenbank. Na území našeho státu můţe své sluţby nabízet také velké mnoţství bank sídlících v členských zemích Evropské unie za podmínky, ţe oznámí provozování této činnosti České národní bance, a ţe tato činnost bude probíhat v rámci volného pohybu. Totéţ platí i pro české banky v případě, ţe by chtěly svou činnost rozšířit do ostatních zemí EU. Počet poboček se v případě většiny bank působících na českém trhu neustále zvyšuje. Největší nárůst počtu poboček lze jednoznačně najít u Fio banky a UniCredit Bank. Obě zmíněné banky neustále rozšiřují portfolio svých klientů, a proto musí úměrně tomu zvyšovat také svou dostupnost. Fio banka získala během roku 2011 více jak 57 tis. nových bankovních klientů a disponovala 61 pobočkami, UniCredit Bank měla v témţe roce 106 poboček po celé republice.7 Nutno podotknout, ţe banky nezřizují své pobočky v kaţdém městě, kde ještě ţádnou pobočku nemají. Zřizování obchodních míst je spojeno s obrovskou mírou racionalizace, neboť pouze maximální efektivita prodeje bankovních produktů a sluţeb můţe vést k ţádoucím ziskům.

7

www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=429 [citováno dne 25.1.2012]

15

V drtivé většině případů si dnešní klienti zřizují ke svým běţným účtům také nějakou formu elektronické moţnosti řídit své finance. Jedná se buď o platební karty, telefon nebo o počítač. Tento trend je podporován a vzájemně se doplňuje a povzbuzuje se stále hustší (a z tohoto důvodu také dostupnější) sítí bankomatů, se samozřejmostí, ţe dnes kaţdý vlastní mobilní telefon a také s faktem, ţe internet je v současnosti dostupný opravdu kaţdému a navíc cena za připojení je stále niţší. Z tohoto důvodu věnují banky velkou pozornost rozšiřování a prohlubování škály nabídky produktů elektronického bankovnictví a s ním spjatému zvyšování bezpečnosti a ochrany veškerých dat, tudíţ i klienta samotného.

2.2 České bankovnictví a jeho trendy Světová ekonomika prochází velmi významnými změnami, které jsou způsobeny především globalizací, v souvislosti s bankovnictvím je nejvýznamnější globalizace finančních a kapitálových trhů a také jejich expanze. Nelze opomenout ani rozvoj informačních a komunikačních technologií, jeţ má velmi progresivní ráz, a také změny v sociální oblasti. Všechno tyto faktory se promítají mj. do bankovnictví. Následující přehled přiblíţí souvislost uvedených změn a trendů v bankovním sektoru. Transformace klasického modelu bankovnictví do tzv. přechodného modelu V rámci klasického modelu bankovnictví hrála banka roli zprostředkovatele mezi věřitelem a dluţníkem a také jako jeden subjekt nabízela všechny bankovní sluţby. Přechodný model je zaloţen na faktu, ţe jednotlivé sluţby jiţ nejsou vykonávány jedním subjektem, ale více institucemi, jeţ jsou specializované na úzký okruh nabízených činností. Konsolidace V důsledku přesycení bankovního sektoru a zvýšené konkurence klesá počet bank, redukuje se jejich obchodní síť a klesá počet zaměstnanců.

16

Akvizice, fúze V oblasti bankovního sektoru lze vysledovat stále častější jev fúzí či akvizicí, v jejichţ důsledku dochází ke vzniku významnějších bankovních ústavů, jeţ se vyznačují vyšší stabilitou. Rostoucí snaha o snižování nákladů Pokles nákladů je součástí strategického plánu snad kaţdé bankovní instituce, neboť se jedná o faktor, jehoţ prostřednictvím lze velmi účinně a za krátký čas zvýšit ziskovost dané banky a tak dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti a stability. Diverzifikace bankovních příjmů Bankovní ústavy čím dál více usilují o diverzifikaci svých příjmů, zejména jim záleţí na produktovém a zeměpisném rozšíření těchto příjmů. Prostřednictvím produktové dimenze vstupují jednotlivé ústavy do oblasti nových aktivit, kterými například mohou být vyšší míra angaţovanosti v investiční oblasti, správa majetku svých klientů či propojování bankovních a pojišťovacích sluţeb. Zeměpisná diverzifikace pak představuje snahu o rozšíření míst, kde příjmy banky vznikají. Globalizace Na bankovní sektor doléhá tento jev zejména tím způsobem, ţe dochází ke sniţování významu hranic bankovní podnikatelské činnosti, místo a čas, v němţ se toto podnikání uskutečňuje, ztrácí na své důleţitosti. Coţ vyţaduje, ale také podporuje výše zmíněné sjednocování předpisů, které upravují veškeré činnosti v této oblasti probíhající.

17

Vývoj a využití informačních a komunikačních technologií v bankovnictví Tento trend představuje změnu přístupu bank k získávání a péči o své klienty. Jsou vytvářeny nové způsoby komunikace s klienty a tradiční postupy pro styk s klientem ztrácejí na významu i četnosti pouţití. V důsledku těchto změn dochází ke zvyšování počtu samoobsluţných zón a produktů v oblasti internetbankingu. Sociální změny Do této oblasti změn lze zařadit změnu modelu sociálního zabezpečení, zvyšující se mobilitu obyvatel, demografické faktory, zvyšování ţivotní úrovně obyvatel a sniţování jejich loajality vůči jednotlivým bankovním ústavům a mnohé další. Snaha o nárůst hodnoty pro vlastníky Jedná se o zvyšování hodnoty pro akcionáře, kdy je zkoumána zejména schopnost bankovní instituce tvořit v delším časovém horizontu takové mnoţství peněz, které v co moţná nejvyšší míře převýší náklady nutné pro bezproblémové fungování této instituce tj. náklady na kapitál. Toto je podmíněno vysoce kvalitním finančním managementem kaţdé banky. Uvedené trendy v bankovnictví, které jsou podle Petrjánošové8 nejpodstatnější, dokazují to, ţe současnost je pro bankovnictví, stejně jako pro ostatní oblasti podnikání, velmi náročná doba. Banky čelí neustálým změnám, které jsou velmi často dost radikální. Vedení bank je tedy pod obrovským tlakem vznikajícím z obhajoby práva na existenci jimi spravovaných bankovních ústavů.

8

PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovní management. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3481-5, str. 16

18

2.3 Srovnání českého a evropského bankovního sektoru Banky působící na českém trhu, které mají na tento trh významný vliv, jsou většinou součástí velkých bankovních skupin působících v celé Evropě. Velmi podobná je situace v této oblasti také u našich „kolegů“, kteří se nacházejí na cestě transformace ekonomik od plánovaného hospodářství k hospodářství trţnímu. Mezi pětici nejvýznamnějších zahraničních bank působících v ČR patří skupiny UniCredit, KBC, Erste Bank, Société Générale a Raiffeisenbank. Tyto dceřiné bankovní ústavy lze najít ve významné míře také na Slovenku, Slovinsku, v Polsku a Maďarsku. Z výše uvedeného textu lze logicky vyvodit, ţe bankovní sektory jednotlivých států nacházejících se v EU a ovládané stejnými bankovními skupinami mají podobné podmínky a charakteristiky. V některých případech je pravdou pravý opak. Při porovnání nových středoevropských členů EU s původními zakládajícími zeměmi lze snadno narazit na podstatné rozdíly. Zmíněné rozdíly plynou zejména z faktu, ţe u novějších členů EU došlo k transformování ekonomiky na trţní se značnou časovou prodlevou. Dalším faktorem působícím rozdíly je odlišný vývoj základních makroekonomických ukazatelů (HDP, nezaměstnanost, inflace, zahraniční obchod) a také rozdílná vyspělost trhů s krátkodobými a dlouhodobými cennými papíry, s nemovitostmi či komoditami (ropa, drahé kovy či obilí). Kaţdá fáze ekonomického vývoje si ţádá své specifické bankovní produkty, a čím rychleji jí budou bankovním sektorem poskytnuty, tím rychleji dojde k celkovému ekonomickému nárůstu (za předpokladu, ţe všechny ostatní faktory mající vliv na ekonomický růst se budou vyvíjet příznivým směrem samozřejmě!). Zahraniční vlastníci velmi často centralizují pouze ve své mateřské zemi některé sofistikované bankovní produkty, čímţ velmi negativně ovlivňují bankovnictví ve státech, kde tyto produkty nabízeny nejsou. Jedná se o určitou formu diskriminace těchto zemí.9

9

www.bankovnictvi.ihned.cz/c4-100246640-23013050-900000_d-cesky-bankovni-sektor-vs-evropskebanky [citováno dne 1.3.2012]

19

Velmi záleţí také na legislativní úpravě bankovnictví v jednotlivých zemích. V České republice se bankami rozumějí dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, akciové společnosti se sídlem v České republice, které: a) přijímají vklady od veřejnosti, b) poskytují úvěry, c) k výkonu těchto činností mají bankovní licenci. V dalším textu zákona jsou podrobně vyjmenovány činnosti, které banka můţe vykonávat (např. investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních karet a cestovních šeků, atd.). O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka s přihlédnutím ke stanovisku Ministerstva financí ČR, bez kladného stanoviska tohoto ministerstva nelze povolení udělit. Francouzská definice banky má širší záběr a bankovní licenci zde mají i pouze úvěrově zaměřené instituce. Takţe čeští poskytovatelé spotřebních úvěru (např. Home Credit či Cetelem) by se ve Francii rovněţ řadily mezi bankovní ústavy. Postupné tvoření a zavádění předpisů týkajících se bankovnictví a vznikajících na úrovni EU by mohly vést ke sbliţování a sjednocování nyní tolik rozdílných bankovních systémů jednotlivých členů EU. V současnosti existuje a většinou je zeměmi uplatňován soubor pravidel a směrnic MiFID či Basel II. Rovněţ je usilováno o sblíţení nebo dokonce naprosté sjednocení pravidel, za nichţ budou klientům poskytovány úvěry a to jak hypotéky, tak prosté spotřebitelské. O sjednocení bankovních předpisů je usilováno především z toho důvodu, aby došlo k posílení spotřebitelské pozice a ke snadnější orientaci spotřebitele v této oblasti. Hlavním distribučním kanálem v rámci bankovního sektoru byla, je a v nejbliţší budoucnosti určitě bude pobočka a vůbec celá pobočková síť. Toto platí v rámci naší země, ale i v rámci celé Evropy a to i přes rostoucí vyuţívání internetového bankovnictví či ovládání účtů přes telefon. Pracovníci poboček se orientují zejména na obchodní činnost bank a s tím související poradenství.

20

Pro rozvoj zahraničních obchodů je velmi významné perfektně fungující internetové bankovnictví, které je také velmi podstatnou součástí konkurenceschopnosti kaţdé banky. Jeho prostřednictvím dochází ke spolupráci mezi bankovním a nebankovním subjektem. Optimální mnoţství distribučních kanálů (pobočky, bankomaty, internetbanking, telefonické bankovnictví) a struktura jimi poskytovaných sluţeb je pro kaţdou zemi jiná. Záleţí na demografických, ekonomických, kulturních a sociálních faktorech, na zvyklostech a tradicích, na legislativě, politické situaci, stupni vyspělosti techniky a technologie v dané zemi a na mnoha dalších prvcích, které zdánlivě s touto oblastí ani nesouvisí, přesto ji však významně ovlivňují.

2.4 Členění bankovních obchodů Bankovní obchody10 jsou tradičně členěny dle jejich bezprostředního spojení s jednotlivými poloţkami účetní rozvahy či bilance banky na obchody aktivní, pasivní a neutrální. Toto členění lze uplatnit pro banky univerzální i specializované, zaměřené na činnost maloobchodní i velkoobchodní. Aktivní obchody – mají přímou vazbu na aktivní stranu bankovní účetní rozvahy. Při těchto obchodech banka manipuluje s peněţními prostředky vlastními i cizími, podniká v oblastech měnících strukturu aktiv i jejich objem, je ve věřitelské pozici, „prodává dluhy“ za různé pohledávky, které jí vznikají poskytováním úvěrů, nákupem dluţních závazků klientů, resp. nároků na plnění těchto závazků včetně nároků na majetek klientů. Pasivní obchody – souvisejí s poloţkami pasivní strany bankovní účetní rozvahy. Prostřednictvím těchto obchodů banka shromaţďuje peněţní fondy, zdroje potřebné ke svému podnikání v obchodech aktivních. Tyto obchody mění objem i strukturu pasiv. Banka je v dluţnické pozici, „nakupuje dluhy“, např. tím ţe přijímá vklady, prodává vlastní dluţní závazky různých druhů. K nim lze přiřadit i vydávání vlastních akcií (či podobných typů cenných papírů), které jsou závazky vůči akcionářům (jejich majitelům).

10

Kolektiv autorů, Bankovnictví.. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 34-35

21

Neutrální obchody – nemají přímou vazbu na bankovní bilanci, banka v nich není v postavení věřitele ani dluţníka. Zprostředkovaně však mohou mít určitý odvozený vliv na stranu pasiv nebo aktiv bankovní rozvahy, např. obstarání a zprostředkování platebního příkazu předpokládá předběţný vklad peněţních prostředků příkazce na jeho účet v bance, obdobně provedení inkasa platby vede k následnému vkladu klienta na bankovní účet. K těmto obchodům patří různé komisionářské transakce, k jejichţ uskutečnění banka poţaduje určitou peněţní zálohu, jeţ je opět vkladem u banky (jedná se zejména o obstarání emise cenných papírů, jejich nákup, o prodej či nákup deviz na příkaz a účet klienta, o různé typy finančně úvěrových obchodů). Určité mimobilanční obchody jsou budoucím moţným závazkem banky, banka je povinně vykazuje „pod bilancí“ a zpravidla k nim tvoří v jisté míře účelové rezervy pro případ plnění těchto závazků (jedná se o různé záruky, garance, akcepty apod.). V aktivních operacích obchodních bank v naší zemi jsou dosud objemově největší úvěry klientům, významné jsou i vklady u jiných bank a jim poskytnuté úvěry, a investice do cenných papírů, soukromých i státních. V pasivních operacích jsou objemově i významově nejvíce závaţnou poloţkou vklady nebankovních klientů, úvěry a vklady od jiných bank, včetně centrální banky, případně i emise vlastních dluţních cenných papírů banky.

2.5 Bankovní produkty Pro veškeré bankovní produkty je charakteristická jejich nehmotná povaha. V období do roku 1990 se bankovnictví vyznačovalo pasivním přístupem k nabídce sluţeb. Banky se nesnaţily o ţádnou propagaci svých produktů, pouze čekaly, aţ je zákazník sám osloví. Podléhaly takové regulaci, ţe mezi produkty jednotlivých bank existovaly pouze nepatrné rozdíly, tudíţ nebylo nutné více se zamýšlet nad tím, kterou banku si jako dodavatele peněţních sluţeb zvolit. Hlavním rozhodovacím měřítkem byla tradice dané banky a její dostupnost.

22

V současnosti je v rámci bankovního sektoru značná konkurence, nabídka výrazně převyšuje poptávku a jednotlivé banky o své klienty vzájemně bojují velkým mnoţstvím prostředků, z nichţ nejvýznamnější jsou tvorba produktů na míru klientům, zvyšování dostupnosti v různých formách (pobočky, bankomaty, internetbanking) a dravá propagace bankovních ústavů. Úvěrové produkty Moţnost vyuţít produktů úvěrové povahy, jichţ banky nabízejí nepřeberné mnoţství, je stále častěji vyuţívanou bankovní sluţbou. Pro banku představují úvěry velmi výnosný obchod, který je logicky ale spojený s vysokou mírou rizika. Tento druh produktů ovlivňuje zásadním způsobem likviditu kaţdé banky. Centrální banka reguluje poskytování úvěrů komerčními bankami, stanovuje jim kapitálovou přiměřenost a úvěrovou angaţovanost. Následuje výčet nejzákladnějších druhů úvěrů, jeţ bankovní ústavy nabízejí: Kontokorentní úvěr – velmi běţný typ úvěru určený pro krytí nesouladu mezi příjmy a výdaji daného klienta. Funguje tím způsobem, ţe si klient zřídí u vybrané banky běţný účet, u kterého má povoleno čerpat prostředky i v případě, ţe účet bude vykazovat záporný zůstatek. Tento záporný zůstatek je smluvně limitován a nemůţe být překročen. Rovněţ je stanovena lhůta, během níţ musí být zůstatek vyrovnán na nulu. Tento typ úvěru je pro klienta pohodlný z důvodu čerpání cizích prostředků bez nutnosti zřízení dalšího bankovního produktu a také z důvodu své moţné opakovatelnosti při řádném dodrţení smluvních podmínek. Produkt je určen dlouhodobým a bonitním zákazníkům banky. Je spojen s vyšší úrokovou sazbou oproti jiným krátkodobým úvěrům, neboť i v době nečerpání úvěru banka musí disponovat určitým mnoţstvím prostředků. Lombardní úvěr – je krátkodobý úvěr, který zní na pevnou částku a je poskytován na přesně termínovou lhůtu proti zástavě movitých trţně obchodovatelných věcí nebo práv (movitých zástav).

23

Revolvingový úvěr – tento úvěr je určen pro podnikatele, kteří zaznamenali nedostatek peněţních prostředků v důsledku nestálosti stavů sloţek oběţného majetku firmy, jeţ byla způsobena výrobním cyklem. Úvěr je poskytován jako samostatný produkt na základě smlouvy uzavírané nejčastěji na období 1 roku. Úvěr je čerpán ve stanovených intervalech (měsíc nebo čtvrtletí) a před svým následujícím čerpáním musí být vţdy předchozí dluh zcela splacen. Akceptační úvěr – tento úvěr je zaloţen na tom, ţe banka akceptuje směnku na ni vystavenou. Akcept je písemné přijetí směnky cizí, čímţ se akceptant (banka) zavazuje zaplatit směnečnou částku v době splatnosti směnky. Rambourzní úvěr – je druhem akceptačního úvěru v zahraničním obchodě. Je poskytován dovozci rambourzní bankou akceptem směnky, kterou na ni vystaví vývozce. Akcept směnky se uskutečňuje proti předání dokumentů předepsaných dovozcem v rámci dané zahraničně obchodní operace. Eskontní úvěr – funguje na základě odkoupení směnky bankou od jejího současného majitele. Podmínkou je, ţe odkup musí proběhnout před dobou splatnosti směnky. Prodávající obdrţí od banky příslušnou směnečnou částku sníţenou o diskont, coţ je zisk, který z tohoto obchodu banka bude mít. V době splatnosti směnkya je směnečná hodnota vymáhána od dluţníka na směnce uvedeného. Proto vţdy před odkupem kaţdé jednotlivé směnky banka nejdříve pečlivě zkoumá bonitu daného směnečníka. Spotřební úvěr – jedná se o typ úvěrů, který je určen soukromým osobám ke krytí jejich potřeb (obecně je lze shrnout pod termín „zajištění chodu domácnosti“). Někdy jsou tyto úvěry poskytovány, aniţ by byly účelově vázány na konkrétní věc, jeţ za ně bude pořízena. Doba splatnosti těchto úvěrů je v průměru rovna 2,5 roku. Investiční úvěry – jedná se o úvěry střednědobé a dlouhodobé povahy a jejich zásadní podmínkou je, ţe jsou účelově vázány (obvykle se vyskytují v podnikatelské oblasti a jsou za ně pořizovány např. výrobní linky, nové budovy, patenty, výrobní technologie či sofistikovaný software). Mají tedy značný rozsah pouţití, a proto jsou podmínky jejich poskytování různé případ od případu. Rozhodujícím faktorem je rentabilita, míra

24

rizika a doba návratnosti prostředků vloţených do zamýšlené investice. Při poskytnutí investičního úvěr se obvykle jedná o velký objem peněţních prostředků, proto je banky poskytují s maximální obezřetností a dosti často je ţádaný úvěr poskytován několika bankami zároveň, protoţe případnou ztrátu je snazší nést ve více věřitelích neţ v případě věřitele jediného. Hypotéční úvěr – je vţdy jednoznačně orientován na výstavbu, nákup či rekonstrukci nějaké nemovitosti. Typickým je pro něj fakt, ţe je spojen se zástavním právem k dané nebo i jiné nemovitosti. Tyto úvěry jsou poskytovány na velmi dlouhou dobu, jejich splatnost se v některých případech pohybuje v intervalu 35-40 let i více, ale to uţ jsou spíše vzácné výjimky. Hypotéka je splácena pravidelnými částkami majícími stále stejnou hodnotu (konstantní částka), které jsou sloţeny z úmoru, jímţ je splácena jistina, a z úroku, coţ představuje výnos pro banku. Faktoring – je specifický obchod, který je zaloţen na odkupu krátkodobých pohledávek podnikatelských subjektů vybranou

bankou nebo faktoringovou

společností z iniciativy majitelů pohledávek (věřitelů) bez jejich zpětného postihu při insolvenci

dluţníka.

Mezi

velké

výhody

faktoringu

patří

zvýšení

konkurenceschopnosti dodavatele tím, ţe umoţní odběrateli platbu za dodávku s odloţenou splatností. Jedná se o opakovaný obchod. Forfaiting - je obdobou faktoringu, pouze se liší dobou splatnosti odkupovaných pohledávek, která je v případě forfaitingu střednědobá a dlouhodobá. Jde především o jednorázový odkup pohledávky zajištěné vhodnými úvěrovými nástroji. Forfaitingové obchody provádějí většinou tuzemské či zahraniční banky nebo speciální ústavy. Úvěrových produktů11 existuje samozřejmě mnohem více, ale tato práce se zabývá běţnými účty, proto jsou zde pouze pro představu uvedeny ty nejběţnější a nejčastěji vyuţívané druhy úvěrů.

11

Kolektiv autorů, Bankovnictví.. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 96-104, 231-236

25

Vkladové produkty Vkladové operace zajišťují bankám dostatečné prostředky pro uskutečňování jejich obchodů. Jedná se o nejvýznamnější zdroj prostředků banky, jako základními jsou: Vklady na viděnou – jedná se o nejzákladnější sluţbu bank pro klienty. Jde o peníze uloţené u banky s moţností okamţité dispozice, tento produkt nese označení běţný účet. Jejich účelem je provádění bezhotovostního platebního styku. Tyto vklady jsou úročeny velmi nízkým procentem. Termínované vklady – mezi bankou a klientem je smluvně dohodnuto uloţení určité částky do banky na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu (buď s moţností výpovědní lhůty, nebo bez ní). Úroková míra těchto vkladů závisí na době poskytnutí peněz klientem bance a na objemu těchto prostředků. Banka tímto získává prostředky pro financování svých činností dlouhodobého charakteru, jde o základní zdroj zajištění likvidity banky. Úsporné vklady – v tomto případě jsou prostředky klientů ukládány na spořící účty, u nichţ je výrazně vyšší úroková míra, neţ je tomu v případě běţných účtů. Úsporné vklady jsou zvláštní typ termínovaného vkladu, které jsou vedeny souběţně s běţným účtem daného klienta. Prostředky jsou na tento účet automaticky převáděny z běţného účtu v takové výši, která bude dohodnuta s klientem. Vkladové listy – jsou jednorázové vklady znějící buď na jméno, nebo na doručitele, v závislosti na emisních podmínkách jednotlivých bank. Jsou sjednávány převáţně na dobu 2-5 let, buď na předem stanovené nominále, nebo na libovolnou částku zaokrouhlenou na celé tisíce korun. Vkladové listy jsou splatné většinou vţdy po uplynutí sjednané doby vkladu. Depozitní certifikáty – jsou cenné papíry peněţního trhu. Tyto instrumenty představují další moţnost bank, jak rozšířit nabídku depozitních produktů a nakoupit tímto způsobem dočasně volné peněţní zdroje.

26

Dluhopis (obligace) – je cenný papír, v němţ se dluţník zavazuje věřiteli splatit určitou částku k určitému termínu a vyplatit určitý výnos. S tímto cenným papírem je spojeno právo majitele dluhopisu poţadovat splnění tohoto závazku. Banky je emitují za účelem výpůjčky dlouhodobějších peněţních prostředků, které jim slouţí jako zdroje financování pro dlouhodobější úvěrové projekty. V ČR jsou dluhopisy vydávány na základě zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Jejich vydávání povoluje Ministerstvo financí ČR po souhlasném vyjádření ČNB. Vydávají se v několika formách (listinné či zaknihované), s různým typem převodu (na jméno, na doručitele) a s různým úročením (fixní po celou dobu drţby cenného papíru, nebo odvozené od aktuální trţní úrokové sazby).12

12

Kolektiv autorů, Bankovnictví.. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 124-127

27

3

Běžný účet

Běţný účet13 je výchozí a základní produkt obchodních bank, který vznikl za účelem snadnější správy financí. Jedná se o záznam, který je uspořádán dle pořadí, v němţ jednotlivé transakce probíhaly, tedy chronologicky. Z běţného účtu lze snadno získat přehled o vzájemných pohledávkách a závazcích vzniklých mezi bankou a klientem. Jako základní bankovní produkt je uznáván z toho, ţe jeho prostřednictvím probíhá výchozí kontakt banky s klientem a naopak. Často je na běţný účet vázáno poskytování dalších bankovních produktů. Jeho primárním úkolem je zabezpečení hotovostního a bezhotovostního platebního styku. Tento bankovní produkt rozhodně není určen ke spoření peněz, měl by především usnadňovat manipulaci s peněţními prostředky. V současnosti je povaţován za nutný základ, bez něhoţ by klient neměl přístup k dalším (často velmi výhodným) produktům banky, kterými jsou například internetbanking, úvěry nebo platební karty. Nejčastěji vyuţívané moţnosti běţného účtu jsou následující: placení platební kartou, bezhotovostní operace (převody prostředků), výběr hotových prostředků (na pobočce, v bankomatu). Výhody běţného účtu: lehká dostupnost – peníze klientů jsou dostupné nejen na pokladně banky, ale i při výběru z bankomatu nebo v případě platby u obchodníků, bezpečnost – klienti nemusí u sebe nosit hotovost, peníze na běţném účtu jsou pojištěny, úrok – peníze jsou na běţném účtu úročeny, i kdyţ velice nízkou úrokovou sazbou, pohodlí – běţný účet slouţí především k bezhotovostním platbám, proto je moţné si k účtu zřídit trvalé příkazy a platby SIPO, úvěr – banky umoţňují vybraným klientům čerpat prostředky z běţného účtu i do mínusu (tzv. kontokorentní úvěr). 13

ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I.., 2. aktualizované vyd. Praha: Grada, 1999. 264 s. ISBN 80-7169859-8, str. 80

28

Nevýhody běţného účtu: poplatky – kaţdý měsíc platí klient bance různé poplatky, které nejsou v ČR zrovna malé ve srovnání s některými evropskými zeměmi (za vedení účtu, za výpis z účtu, za bankovní transakce), nízký úrok – zhodnocení peněz na účtu rozhodně nepokryje inflaci.14

Podle majitele účtu se běţné účty dělí na dvě základní skupiny, jimiţ jsou: běţné účty určené fyzickým osobám, běţné účty určené právnickým osobám. Obě zmíněné skupiny běţných účtů mají své specifické podmínky a výhody. Kaţdý běţný účet bez ohledu na majitele můţe být veden v českých korunách, ale i v zahraniční měně. V případě zahraniční měny se jedná o tzv. devizový účet.

Schéma č. 1: Klienti bank - majitelé účtů Klienti bank – majitelé účtů

Fyzické osoby

Právnické osoby

Tuzemci, cizozemci

Občané

Tuzemci, cizozemci

Podnikatelé

Zdroj: Hartlová, V a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, str. 40

14

www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.html [citováno dne 6.1.2012]

29

Jak bylo konstatováno v předešlém textu, běţné účty samy o sobě jsou v současné době poptávány a vyuţívány minimálně. Banky nabízejí tento druh v hromadném balíčku sluţeb, který obsahuje nejrůznější nadstandardní sluţby, jeţ jsou spjaty s nulovými nebo velmi nízkými poplatky a s dalšími výhodami. Pro představu lze uvést výhodné úročení nebo určitý počet výběrů z bankomatů zdarma. Standardní doprovodnou sluţbou k běţnému účtu je v současnosti některý druh elektronického bankovnictví (GSM banking, homebanking telebanking a internetbanking). Jednotlivé obchodní banky mají v nabídce vţdy několik druhů běţných účtů určených fyzickým osobám. Tyto běţné účty se vzájemně liší svými poplatky, balíčky doprovodných sluţeb a jejich úrovní. Proto si před zřízením běţného účtu musí kaţdý potenciální klient řádně promyslet, které sluţby by skutečně vyuţil. Například v případě klienta, který hojně vyuţívá moţnosti vybírat hotovost z bankomatu je velmi podstatný poplatek za tyto výběry a hustota sítě bankomatů v jeho regionu. Některé banky nerozlišují, zda jejich klient vybral peníze z jejich bankomatu či z bankomatu konkurenční obchodní banky, obojí je zpoplatněno stejně. Jiné banky mají výběry ze svých bankomatů bez poplatku (alespoň určitý počet výběrů za měsíc), ale o to draţší je výběr hotovosti z bankomatů jiných bank. Hodlá – li klient uskutečňovat co nejvíce bankovních operací z pohodlí vlastního domova, musí vyhledat takovou banku, která nabízí internetbanking na špičkové úrovni z hlediska kvality, škály moţných operací prováděných prostřednictvím internetbankingu a časové dostupnosti. Kdo si myslí, ţe nejlepší je vyřídit si vše osobně přímo na pobočce, ten by měl hledět především na počet a rozmístění poboček dané banky ve svém regionu. Založení běžného účtu Běţný účet vzniká15 na základě podpisu smlouvy o zřízení a vedení běţného účtu v předem určené měně. Banky ve smyslu zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nezřizují anonymní účet. Smlouva dokazující existenci daného běţného účtu musí být ze zákona písemná. Následuje přehled nezbytných náleţitostí smlouvy o zřízení a vedení běţného účtu: 15

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, třetí přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8, str. 28-50

30

den, k němuţ je běţný účet zřízen, číslo zřizovaného účtu, měna, v níţ je účet veden, identifikace obou smluvních partnerů, způsob, jímţ bude klient svými peněţními prostředky na účtu disponovat, vymezení peněţních prostředků, které má zákazník právo pouţít. Ve smlouvě dále bývá uveden odkaz na podmínky obchodu a na aktuální sazebník dané obchodní banky. Jedná se o jakousi „pojistku“ banky pro případ změn těchto záleţitostí. Formulář určený pro uloţení podpisového vzoru je velmi podstatnou součástí smlouvy o zřízení a vedení běţného účtu. Banka tak získá vzor klientova podpisu nutného pro provádění jeho pokynů. Jedná se o jistý druh bezpečnostního opatření banky, díky němuţ by nemělo dojít k situaci, ţe do pobočky banky přijde manipulovat s penězi klienta X klient Y. Na kaţdé debetní operaci, kterou klient X uskuteční (např. zadávání příkazu k úhradě písemně na pobočce banky), bude podpis klienta X, jeţ se bude shodovat s podpisem na formuláři podpisového vzoru, jinak nebude operace uskutečněna. Je nutné, aby kaţdý občan, ţádající o uzavření smlouvy o zřízení a vedení běţného účtu, dosáhl 18 let věku. Existují i různé studentské účty, pro které se dají uzavírat smlouvy jiţ od 15 let věku nebo dětské účty, ale pouze v přítomnosti zákonného zástupce. Při zřizování běţného účtu musí fyzické osoby předloţit: 1.

Občanský průkaz a další průkaz totoţnosti s fotografií daného zájemce o běţný účet (např. cestovní pas či řidičský průkaz).

2.

Cizinci musí předloţit svůj cestovní pas a další průkaz totoţnosti s fotografií daného zájemce o běţný účet.

31

Při zřizování běţného účtu musí právnické osoby předloţit: 1.

Výpis z obchodního rejstříku a vybraný zástupce firmy svůj občanský průkaz.

2.

Koncesní listinu, ţivnostenský list nebo ţádost o přidělení identifikačního čísla a občanský průkaz podnikatele (fyzické osoby).

Při zřizování běţného účtu musí studenti předloţit: 1.

Občanský průkaz a další průkaz totoţnosti s fotografií daného zájemce o běţný účet.

2.

Potvrzení o studiu.

Banka je povinna měsíčně klienta informovat o pohybech na jeho účtu. Při zakládání běţného účtu sjedná příslušný úředník banky s klientem periodicitu vyhotovování a zasílání výpisu z běţného účtu. Ta můţe být dle klientova přání denní, týdenní, měsíční, čtvrtletní, pololetní či dokonce roční. Klient si můţe svůj výpis vyzvedávat osobně v pobočce dané obchodní banky nebo si jej můţe nechat zasílat poštou či elektronicky na svou e-mailovou adresu. Výpisy zasílané klientovi poštou jsou levnější neţ ty, které si klient vyzvedává na pobočce. Hlavním důvodem je, ţe výpisy jsou v bankách zpracovávány centrálně a tím České poště odpadá řada činností, které jí ušetří náklady a současně sníţí cenu za doručení. Naopak vyzvedávání výpisů klientem na pobočce je pro banky nákladem (výpisy musí v bance někdo zakládat, uschovávat a vydávat), tyto náklady se snaţí banky minimalizovat prostřednictvím zvýšených poplatků. Jiţ některé bankovní ústavy nabízejí klientům zřídit si běţný účet z prostředí domova prostřednictvím internetu, aniţ by musel klient navštívit pobočku banky (např. Česká spořitelna). Zrušení běžného účtu Podle novely obchodního zákoníku č. 554/2004 Sb., se s účinností od 1.1.2005 ustanovilo, ţe smrtí majitele účtu smlouva o běţném účtu nezaniká. Banka pokračuje v přijímání peněţních

32

prostředků na účet, v platbách z účtu na základě příkazů majitele účtu nebo osoby jím zmocněné, pokud však majitel za svého ţivota nedohodl s bankou jiný reţim.16 Zrušení běţného účtu můţe být provedeno několika následujícími způsoby: dohoda z podnětu majitele účtu, výpověď (můţe ji podat klient i banka), okamţitým odstoupením od smlouvy z podnětu banky, splněním účelu, pro nějţ byl účet zřízen, uplynutím doby určité, na kterou byl účet zřízen, z důvodu likvidace, z důvodu konkurzu.

3.1 Služby spojené s běžným účtem Nabídku sluţeb většiny bank je moţné rozdělit na základní a doplňkové sluţby. Základní sluţba je hlavní příčinou koupě a souvisí se základními finančními potřebami, jako je např. snadný přístup k penězům. Klient bude očekávat např. dostatečnou bankomatovou síť. Doplňkovou sluţbou můţe být pro klienta informování o stavu jeho prostředků na účtu. Doplňkové sluţby je moţné shrnout do čtyřlístku zobrazeného ve schématu č. 2. Schéma č. 2: Prvky finančních služeb poskytování informací

prodej sluţeb

a poradenské sluţby

a účtování poplatku základní produkt

péče o zákazníka a jeho bezpečnost

speciální sluţby Zdroj: Janečková, L.: Marketing finančních služeb, str. 44.

16

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, třetí přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8, str. 51

33

Platební styk Platební styk je dle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, platební sluţbou. Můţeme ho téţ definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněţního ústavu. Jeho předmětem jsou peněţní prostředky, jeho účelem je pak převod těchto prostředků. Z hlediska pouţití platebních prostředků členíme platební styk:17 Hotovostní – z hlediska banky se jedná o operace probíhající prostřednictvím pokladny (ukládání či výběr peněţních prostředků). Banky udrţují stav peněz v hotovosti na pokladnách jen v rozsahu očekávaných krátkodobých potřeb, aby úrokové ztráty a rizika z drţení pokladní hotovosti byly co nejniţší.18 Bezhotovostní – banka zprostředkovává bezhotovostní platby, jeţ si zadali její klienti (např. převod peněţních prostředků z platebního účtu). Hotovostní i bezhotovostní platební styk je pro banky relativně vysokým nákladem. U hotovostního platebního styku je tvoří především náklady na kvalifikovaný personál pro obsluhu pokladního provozu a náklady spojené se zajištěním bezpečnosti při manipulaci, úschově a přepravě peněz v hotovosti. U bezhotovostního platebního styku jde zejména o náklady spojené s manipulací s daty platebního styku.19 Formy bezhotovostního platebního styku: inkasní – platby se uskutečňují na základě příkazu jejich příjemce, majitel účtu k tomu pouze dá svolení (povolení k inkasu), úhradová – jedná se o platby, k nimţ zadal příkaz majitel účtu. 17

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, třetí přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8, str. 24-25

18

Kolektiv autorů, Bankovnictví.. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 142

19

Kolektiv autorů, Bankovnictví.. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265099-6, str. 155-156

34

Na základě teritoria, v jehož rámci platební styk probíhá, rozlišujeme: tuzemský platební styk, mezinárodní platební styk. Nástroje bezhotovostního platebního styku Příkaz k úhradě Je jednoduchý a velmi rychle zpracovatelný platební instrument. Obsahem příkazu k úhradě je pokyn klienta bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby – příjemce platby. Příkaz k inkasu Také příkaz k inkasu je jednoduchý platební instrument tuzemského platebního styku, který na rozdíl od příkazu k úhradě nevychází z podnětu plátce, nýbrţ z podnětu příjemce platby. Hromadný příkaz k úhradě nebo hromadný příkaz k inkasu se liší od jednotlivého příkazu k zúčtování tím, ţe na jednom formuláři se vyskytuje více neţ jedna zúčtovací poloţka pro úhradu nebo inkasní způsob placení. Trvalý příkaz k úhradě nebo k inkasu Těmito trvalými příkazy k zúčtování se provádějí opakující se platby pro stejného příjemce nebo opakující se platby od stejného plátce splatné v určitém termínu nebo pravidelné převody v určité výši nebo nad stanovený limit zůstatku na účtu nebo celého jeho zůstatku (tzv. automatický převod). Trvalý příkaz k úhradě/inkasu má velký význam jak pro klienta, tak pro banky. Přínos pro klienta spočívá v tom, ţe klient se jiţ nemusí po zadání trvalého příkazu dále starat o plnění svých povinností, banka za něj platbu obstará včas a v poţadovaném termínu. Pro banku je efektivnějším způsobem zúčtování, protoţe je zavedený do elektronického zúčtovacího systému tak, ţe banka jiţ nemusí činit ţádné úkony k tomu, aby byl proveden. Postačuje jen následná pravidelná kontrola provedených trvalých příkazů. 35

Šek Šek je v podstatě platební příkaz, který dává příkazce (majitel účtu) šekovníkovi (bance), aby k tíţi jeho účtu zaplatil určitou částku ve prospěch osoby uvedené na šeku. Existuje však i jiná definice. Šek se řadí mezi cenné papíry. Dává osobě, jeţ je na něm uvedena, právo vybrat z banky výstavce šeku částku, která je na šeku uvedena. Jeho prostřednictvím lze vybrat hotovost, ale také tak lze uskutečňovat bezhotovostní platební styk. Podle výstavce se šeky člení: šeky na řad – tyto cenné papíry jsou vystaveny na určitou osobu, na jinou osobu je lze převést tzv. indosamentem, šeky na jméno – tyto cenné papíry jsou vystaveny na určitou osobu a nelze je převést na jinou, šek na majitele – tento cenný papír bude proplacen té osobě, která jej v bance předloţí. Podle způsobu pouţití se šeky člení: šeky pokladní – jeţ jsou určeny k výběru hotovosti z banky, šeky k zúčtování – slouţí k bezhotovostnímu placení. Další členění šeků je následující: šeky zaručené – jedná se o soukromý cenný papír, který má své proplacení garantováno bankou výstavce šeku, šeky cestovní – jsou určeny k výplatě hotových peněz i k bezhotovostnímu placení. V zahraničí je poměrně běţné, ţe klient dostane ke zřízenému běţnému účtu také šekovou kníţku. V České republice se jedná o spíše výjimečný jev.20

20

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, třetí přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8, str. 75-100

36

Platební karta Platební karta je druh platebního nástroje, který existuje ve formě plastové kartičky. Musí odpovídat mezinárodním normám. Platební karta je určena k uskutečňování bezhotovostních plateb a k výběrům peněţních prostředků z bankomatu. Největší výhodou tohoto platebního nástroje je jeho snadná pouţitelnost, velká míra disponibility s prostředky na běţném účtu, bezpečnost, velmi často i mezinárodní pouţitelnost atd. Vlastník platební karty můţe pouţít tuto kartu k podávání platebních příkazů k úhradě prostřednictvím tzv. platbomatu nebo vkládat hotovost prostřednictvím vkladového bankomatu. Depozitní bankomaty mohou vyuţívat klienti ČS, ČSOB a GE Money Bank. Platbomaty jsou podobné klasickým bankomatům, pouze nevydávají hotovost. Oproti zadávání příkazu do sběrného boxu na přepáţce je uţití platbomatů levnější. Mezi náleţitosti kaţdé platební karty patří: systém, k němuţ platební karta náleţí, identifikace emitenta („vydavatele“), geografická pouţitelnost (tuzemská či mezinárodní), doba platnosti, číslo, identifikace vlastníka, magnetický pruh, podpisový vzor vlastníka. Podle způsobu, jímţ jsou platební transakce následně zaúčtovány, rozlišujeme následující platební karty: Debetní platební karty – ty jsou bankami vydávány k běţným korunovým i devizovým účtům. Vlastník karty můţe disponovat pouze tím objemem peněţních prostředků, který má aktuálně na účtu. Kreditní karty – tyto karty jsou bankami vydávány k úvěrovým účtům. Mohou je vydávat banky, ale i nebankovní úvěrové instituce. Umoţňují svým vlastníkům vyuţít bezúročné období, které je nejčastěji rovno dvěma měsícům.

37

Charge karty – vydávají je bankovní i nebankovní instituce. Rovněţ zde je nabídka dvouměsíčního bezúročného období a to i na výběry v hotovosti. Ale je zde podmínka, ţe půjčená částka musí být vţdy celá splacena. Některé bankovní ústavy mají dané limity pro výběr z bankomatů i pro platby kartou (zde záleţí na druhu karty). Samotné vydání karty je většinou zdarma. Platí se roční poplatek, který opět závisí na druhu karty a bankovním ústavu, jeţ ji vydává. Výběry hotovosti ať uţ z bankomatu či na přepáţce banky jsou ve většině případů zpoplatněny. Platby kartou bývají zdarma. Ztráta platební karty musí být okamţitě nahlášena bance, jeţ kartu vydala. Dále pak musí být tato karta nahlášena na tzv. „stoplist“, čímţ se zamezí jejímu zneuţití.

Elektronické bankovnictví Jedná se o formu komunikace probíhající mezi bankou a klientem, jeţ je zaloţena na elektronice. Elektronické bankovnictví je pro klienta velmi výhodný trend, neboť mu umoţňuje vyřizovat veškeré své transakce s běţným účtem související (příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, kontrola pohybů na účtu atd.) pohodlně, kdykoli a odkudkoli, bude-li v tom daném místě potřebné vybavení k elektronickému bankovnictví. Sluţby jsou poskytovány prostřednictvím elektronického kanálu. Můţe se jednat buď o uzavřenou síť, do níţ má přístup pouze několik osob. Také to můţe být otevřená veřejná síť. Výhody elektronického bankovnictví z pohledu uţivatele: odpadá nutnost fyzicky navštívit pobočku v případě potřeby uskutečnění transakce, dostupnost kdykoli bez ohledu na pracovní dobu poboček dané banky, banka a klient mohou komunikovat z různých míst.

38

Pro banku je výhoda elektronického bankovnictví skryta především v úspoře nákladů, které nemusí vynaloţit na pracovníkovu mzdu v případě, ţe by zákazník osobně navštívil pobočku a poţadoval v ní provedení transakce. V nabídce bank je široká škála produktů spadajících do přímého bankovnictví v platebním styku. Jedná se o phonebanking, internetbanking, homebanking, GSM banking, PDA banking, Java banking a Smart banking.21 Všechny sluţby přímého bankovnictví jsou poskytovány výhradně na smluvním základě. Při podpisu smlouvy na pobočce se klient dozví také všechny „počítačové kódy“ a hesla nutná pro vyuţívání příslušné sluţby. Telefonní centrum (neboli phonebanking) Telefonní centrum je pracoviště banky, se kterým klienti mohou snadno komunikovat prostřednictvím telefonního přístroje, a to jak pevné linky, tak i mobilního telefonu. Úkolem tohoto centra je podávat klientům informace o zůstatcích na jejich účtech, zadávat příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, zadávat, měnit nebo rušit trvalé příkazy a automatické převody, případně rovněţ zakládat termínové vklady. Kdykoliv klient zatelefonuje do centra, musí se nejprve identifikovat, a to např. svým rodným číslem nebo identifikačním číslem a sdělením vybrané pozice svého PIN (přiděleného speciálně pro tuto sluţbu) a svého hesla. Tato sluţba se nejčastěji poskytuje ve dvou formách. První z nich nabízí komunikaci klienta s automatickým hlasovým systémem. V tomto případě lze získat informace o účtu, o dalších produktech daného bankovního ústavu, lze zadávat příkazy k úhradě či k inkasu a to jednorázové i trvalé atd. Druhá verze umoţňuje komunikaci zákazníka přímo s pracovníkem dané banky, který poskytuje stejné sluţby, jaké lze získat u pracovníka přímo v pobočce. Telefonní bankovnictví bývá poplatkově nejdraţší variantou pro pořízení platebního příkazu ze všech sluţeb přímého bankovnictví.

21

KALABIS, Z. Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks Brno, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-00018, str. 62-66

39

Homebanking Tato sluţba umoţňuje komunikaci mezi klientem a bankou prostřednictvím propojení osobního počítače klienta, který je vybavený speciálním softwarem banky, přes modem s počítačem banky. Tímto způsobem můţe klient zadávat bance platební příkazy, zjistit zůstatek na svém účtu atd. Homebanking lze provázat s vlastním programovým vybavením klienta, např. s aplikací „Účtárna“. Jedinou nevýhodou této sluţby je skutečnost, ţe je často vázána na jeden konkrétní počítač s nainstalovanou bankovní aplikací. GSM banking I tato forma elektronického bankovnictví představuje moderní způsob komunikace klienta s bankou, a to prostřednictvím klientova mobilního telefonu a technologie SIM Toolkit. Klient zadá speciální PIN, který umoţňuje zašifrování SMS zpráv po celou dobu přenosu. PDA banking PDA banking je nyní tou nejmodernější sluţbou přímého bankovnictví. Klient můţe zadávat platební příkazy prostřednictvím kapesního PDA počítače napojeného na internet pomocí technologie GPRS nebo WI-FI. Ke komunikaci s bankou postačí jen dostatečný signál. Java banking Klient komunikuje se svou bankou pomocí mobilního telefonu, do kterého je nahrána JAVA aplikace. Bankovní JAVA aplikace komunikuje s bankou v on-line reţimu, klient ovládá telefon pomocí jeho displeje a klávesnice. Uţivatelské prostředí se tak blíţí klasickému internetbankingu s tou výhodou, ţe klient můţe mít mobilní telefon stále u sebe a jednotlivé bankovní operace jsou díky grafickému zobrazení na displeji mobilního telefonu přehlednější neţ u GSM bankingu.

40

Smart banking Jedná se o bankovní aplikaci vyvinutou speciálně pro smartphony. Rozsah nabízených sluţeb je analogický ostatním produktům přímého bankovnictví. Internetbanking Internetové bankovnictví umoţňuje jednoduše provádět bankovní operace on-line a zaručuje tak nepřetrţitý „přístup“ do banky. Klient můţe účet obsluhovat z libovolného počítače dvacet čtyři hodin denně. Na rozdíl od homebankingu zde nejsou nutné ţádné další programy, pouze internetový prohlíţeč. Sluţby, které jsou v internetbankingu obsaţeny, jsou výrazně odlišné v závislosti na tom, která banka internetbanking nabízí. Některé banky nabízejí v rámci internetového bankovnictví pouze základní sluţby, jimiţ jsou např. výpis z účtu, zadání trvalého příkazu aj. Jiné banky nabízí širší okruh moţností internetového bankovnictví, tudíţ téměř úplně nahrazují fyzickou návštěvu v pobočce daného bankovního ústavu. Na síti internet není zcela bezpečné prostředí pro provádění bankovních operací, proto kaţdá banka usiluje o co moţná nejvyšší míru zabezpečení svého internetbankingu. V České republice jsou nejčastěji pouţívány následující prvky zabezpečení internetbankingu:22 ihned po otevření dochází k jednoduchému zobrazení automaticky vygenerovaného kódu, nejdříve musí být zadán PIN, poté je zobrazen automaticky vygenerovaný kód, nejdříve musí být zadán PIN, poté detailní data platby a pak dochází k vygenerování kódu, nutnost debetní čipové karty, pak musí být zadán PIN a poté detailní data platby.

22

www.mesec.cz/clanky/jak-je-zabezpecene-internetove-bankovnictvi [citováno dne 19.2.2012]

41

Autentizační SMS zpráva posílaná jako běžná SMS zpráva Pro potvrzení klientem uskutečněné operace musí banka zaslat na nahlášený mobilní telefon autentizační kód, který následně zákazník přepíše do příslušného pole v prostředí internetového bankovnictví. S tímto se lze setkat např. u Komerční banky či České spořitelny. Autentizační SMS zpráva posílaná jako šifrovaná SMS SIM – TOOLKIT Pro potvrzení klientem uskutečněné operace musí banka zaslat na nahlášený mobilní telefon autentizační kód ve formě šifrované SMS, který následně zákazník přepíše do příslušného pole v prostředí internetového bankovnictví. Pro přečtení této šifrované zprávy je nezbytné, aby klient vlastnil SIM kartu, jeţ podporuje bankovní aplikace. SIM karta totiţ vyţaduje zadání tzv. BPIN kódu. Toto praktikuje např. Poštovní spořitelna či Československá obchodní banka. Podpisový certifikát Slouţí pro potvrzování bankovních operací. Jedná se o soubor, který je heslem chráněný a speciálně šifrovaný. Klient si jej uloţí na disk v počítači nebo na jiné přenosné médium (USB, DVD, CD). S tímto se lze setkat u Raiffeisenbank či Komerční banky. Podpisový certifikát uložený na optické nebo čipové kartě Slouţí pro potvrzování bankovních operací a je uloţen na optické nebo čipové kartě. Tudíţ je logické, ţe k potvrzení bankovní operace je nutná čipová karta a také čtečka čipových karet. Ta je buď určena pro notebooky (ExpressCard nebo PCMCIA) nebo pro běţné počítače, kde se připojuje prostřednictvím USB. Tento způsob zabezpečení praktikuje Česká spořitelna či Poštovní spořitelna. Podpisový certifikát uložený na tokenu USB Slouţí pro potvrzování bankovních operací a je uloţen na zvláštním USB tokenu. Ten obsahuje úloţiště, v němţ uchovává podpisový certifikát. Toto je velmi bezpečné, a proto je vlastnictví tokenu dosti zpoplatněno. 42

TAN kódy (tabulka kódů) Bankovní ústav zašle prostřednictvím pošty svému klientovi seznam tzv. TAN kódů. Jedná se o speciální, unikátní čísla (zpravidla 6místná), jeţ slouţí k potvrzení bankovní operace. Kaţdý TAN kód je určen pouze pro jedno pouţití, pak se stává neplatný. Pro další operace je pouţit vţdy nový kód. S tímto se lze setkat u Oberbank. Jméno a heslo uživatele Klient se těmito údaji přihlásí do internetbankingu a můţe provádět zvolené operace, aniţ by musel pouţít další bezpečnostní prvek. Toto pouţívá ING Bank.

Pojištění vkladů Veškeré vklady zákazníků (fyzických i právnických osob) u obchodních bank musí být pojištěny. Toto pojištění se vztahuje na účty vedené v tuzemské i zahraniční měně, zahrnuje rovněţ všechny úroky. Z uvedeného vyplývá, ţe pojištění kryje kreditní zůstatky na vkladových účtech nebo na termínovaných účtech nebo na běţných účtech, peněţní prostředky na vkladních kníţkách, certifikované vklady, vklady doloţené vkladovým listem aj. Kaţdý pojištěný bankovní ústav musí vést evidenci obsahující jednoznačnou identifikaci kaţdého jeho zákazníka, dále je nutné zabezpečit veškeré sluţby s daným účtem spojené. Identifikační údaje zákazníků jsou následující: Fyzické osoby: o

jméno a příjmení,

o

datum narození nebo rodné číslo,

o

identifikační číslo, existuje-li.

43

Právnické osoby: o

firma (název podniku),

o

sídlo podnikatelského subjektu,

o

v případě tuzemských podniků rovněţ jejich identifikační číslo.

Peněţní zůstatky na běţných účtech jsou pojištěny ve své plné výši (tzn. pojištěno je 100 % vkladu), maximálně však do výše 100 tis. EUR na jednoho klienta u jedné banky.23 V případě devizových účtů jsou náhrady vypláceny v české měně. Náhrada vkladateli se poskytuje prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. Všechny banky a pobočky zahraničních bank jsou na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, povinny účastnit se tohoto systému pojištění depozit. Zdrojem tohoto fondu jsou:24 příspěvky od bank, výnosy z investování peněţních prostředků, návratné finanční výpomoci, výtěţky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení. Pojištěné finanční instituce v roce 2011 odvedly do fondu 3,37 mld. Kč.

23

www.fpv.cz/cs/kolik-je-pojisteno.html [citováno dne 7.2.2012]

24

KALABIS, Z. Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks Brno, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-00018, str. 33

44

4

Představení vybraných bankovních ústavů a jejich nabídek bankovních služeb pro fyzické osoby

4.1 Česká spořitelna (ČS) V roce 1825 zahájila svou činnost Spořitelna česká, jeţ je nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Jako akciová společnost navázala v roce 1992 Česká spořitelna na tradici nejdříve českého, potom československého spořitelnictví. V současnosti její sluţby vyuţívá téměř 5,3 mil. zákazníků, coţ svědčí o jejím předním místě na českém bankovním trhu. V roce 2000 vstoupila Česká spořitelna do skupiny Erste Group, coţ je hlavní poskytovatel sluţeb z oblasti finančnictví ve střední a východní Evropě a pyšní se 17 mil. klientů z 8 různých států, z nichţ většina je členem Evropské unie. V polovině následujícího roku byla Českou spořitelnou úspěšně dokončena transformace zaměřená na zdokonalení všech klíčových oblastí banky. Zkvalitňování všech produktů a zefektivňování pracovního úsilí zaměstnanců pokračuje v této bance kontinuálně.

Základní údaje o České spořitelně (k datu 31.12 2011) Aktiva celkem

892 mld. Kč

Počet klientů České spořitelny

5 217 tis.

Počet poboček

654

Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny Počet bankomatů a platbomatů

10 661 1 413

45

Graf č. 1: Podíl na základním kapitálu České spořitelny

Akcionářská struktura ČS Erste Group (97,99%)

Prioritní akcie vlastněné převážně samosprávou (1,57%) Ostatní (0,44%)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

Nabídka běžných účtů pro fyzické osoby Charakteristika jednotlivých účtů je odvozena z popisu, které k těmto svým produktům uvádí Česká spořitelna na svých webových stránkách.

Osobní účet České spořitelny Tento účet je určen pro všechny fyzické osoby od 18 let věku. Jeho princip spočívá v tom, ţe si kaţdý klient můţe tento účet nastavit tak, aby vyhovoval právě jeho potřebám a poţadavkům. Platí se pouze za ty sluţby, jeţ jsou klientem skutečně vyuţívány. Na začátku určené nastavení účtu lze kdykoli během existence tohoto účtu změnit.

46

Zdarma je součástí Osobního účtu České spořitelny: zřízení, vedení a zrušení účtu, výpis (vyhotovení měsíčního papírového nebo elektronického výpisu), trvalé platby (zaloţení trvalých příkazů, souhlasů s inkasem), vkladový účet (zaloţení i vedení), mini kontokorent (moţnost přečerpání účtu o 1 000 Kč). Služby, které lze k účtu doobjednat: mezinárodní platební karta Visa Classic nebo Visa Gold, umoţňující i bezkontaktní platby, zdarma všechny výběry hotovosti z bankomatů České spořitelny, přístup k účtu 24 hodin denně díky internetovému nebo telefonnímu bankovnictví, moţnost přečerpání zůstatku aţ o 100 tisíc díky kontokorentu, zůstatkové SMS, zdarma všechny platby v rámci České spořitelny nebo České republiky - neomezené mnoţství plateb, zvýhodněné úročení zůstatku díky spořícímu plánu - prostředky jsou kdykoli k dispozici, pojištění. Od září 2011 si mohou klienti zaloţit Osobní účet ČS přes internet, bez odesílání a podpisu písemné smlouvy či návštěvy pobočky. Klient, který si takovým způsobem zřídí účet, získá na rok zdarma vedení účtu, měsíční elektronický výpis, mezinárodní platební kartu, výběr z bankomatů ČS a přístup k účtu prostřednictvím internetového, telefonního a GSM bankovnictví SERVIS 24. Osobní účet České spořitelny Absolvent Tento účet je určen všem osobám mezi 18 – 30 lety věku, které dokončily školu a poptávají svůj první účet pro dospělé.

47

Zdarma lze k tomuto účtu na 2 roky získat: vedení účtu a měsíční elektronický výpis, mezinárodní platební karta Visa Classic umoţňující bezkontaktní platby, internetové a telefonní bankovnictví SERVIS 24, všechny výběry hotovosti z bankomatů České spořitelny, informace o zůstatku účtu formou SMS zpráv, o 25 000 Kč větší pouţitelný zůstatek díky kontokorentu, všechny převody peněz mezi účty v České spořitelně, zaloţení všech trvalých plateb (např. trvalý příkaz nebo souhlas s inkasem na nájem, elektřinu, účet za mobil), spořící účet. Služby, které lze k účtu doobjednat: zlatá karta Visa Gold, chytrá karta, pojištění (cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění karty a osobních věcí), spoření (stavební spoření, šikovné spoření, penzijní připojištění), půjčku a hypoteční úvěr, investiční produkty.

Osobní účet České spořitelny Student Tento účet je určen všem studujícím osobám jakéhokoli denního studia ve věku 15 – 30 let. Do 18 let je nutno navštívit pobočku se zákonným zástupce, přinést občanský průkaz a rodný list, od 18 let navíc potvrzení o denním studiu školy. Mohou si jej zřídit občané ČR i cizinci.

48

Zdarma lze získat na celou dobu studia: vedení účtu a měsíční elektronické výpisy, mezinárodní platební karta se spoustou slev ve vybraných obchodech, přístup k účtu 24 hodin denně prostřednictvím internetu a mobilu SERVIS 24, všechny výběry hotovosti z bankomatů České spořitelny, zaloţení všech trvalých plateb (např. trvalý příkaz nebo souhlas s inkasem pro placení mobilu, kolejí, pronájmu, atd.), mini kontokorent - moţnost přečerpat účet o 1 000 Kč. Služby, které lze k účtu doobjednat: pojištění (cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění karty a osobních věcí), peníze na dobu studia (kontokorent, chytrá karta, půjčka na studium), spoření (stavební spoření, šikovné spoření, penzijní připojištění), zlatá karta Visa Gold.

Osobní účet České spořitelny Junior Tento účet se vyznačuje vysokým úročením zůstatku a kvalitním úrazovým pojištěním. Je určen pro děti od 8 do 15 let věku. Zdarma je součástí účtu: vedení účtu a měsíční výpis (vyhotovení papírového výpisu), platební karta s rodičem omezeným limitem pro výběry z bankomatu, všechny výběry hotovosti ze sítě bankomatů České spořitelny, vkladový účet s výhodným úrokem, zaloţení všech trvalých plateb.

49

Služby, které lze k účtu doobjednat: informace o zůstatku formou SMS zprávy, pojištění (cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění karty a osobních věcí), stavební spoření.

Běžný účet v cizí měně Tento produkt s sebou zákazníkovi přináší širokou škálu navazujících produktů. Kaţdý zákazník můţe mít zřízeno více devizových účtů ve stejných i různých měnách. Běţný účet lze zřídit ve vybraných měnách kurzovního lístku České spořitelny, jeţ například obsahuje EUR, USD, GBP, CAD či JPY. Tento účet je určený pro: podnikatele a malé firmy, veřejný sektor, neziskový sektor, svobodná povolání, soukromou klientelu. Základní operace na BÚ: bezhotovostní úhrady pravidelně se opakujících plateb pomocí trvalých příkazů k úhradě, souhlasů s inkasem, trvalých příkazů k inkasu, bezhotovostní úhrady plateb v tuzemsku i v zahraničí pomocí jednorázových příkazů a ostatních platebních instrumentů, hotovostní vklady a výběry, moţnost blokace zůstatku na ţádost klienta.

50

Sporožirový účet Tento účet je určen pro fyzické osoby (občany ČR i cizince), jeţ jsou starší 18 let. Sporoţirový účet představuje efektivní správu rodinných i osobních financí, na nějţ navazuje široká škála doprovodných sluţeb. Nelze jej vyuţívat pro podnikatelskou činnost. Základní operace za měsíční poplatek ve výši 20,- Kč: hotovostní vklady na přepáţkách České spořitelny, hotovostní výběry v široké síti bankomatů nebo přepáţkách České spořitelny, platby za zboţí a sluţby u obchodníků prostřednictvím široké škály platebních karet, bezhotovostní úhrady plateb pomocí jednorázových příkazů v České republice i do zahraničí, bezhotovostní úhrady pravidelně se opakujících plateb, pomocí trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem (SIPO, telefon, pojistné, plyn, elektřina, televize, nájem atd.), změna disponujících osob.

4.2 Komerční banka (KB) Tento bankovní ústav vznikl v roce 1990 jako státní instituce, ale jiţ po dvou letech své existence byl přetransformován na akciovou společnost. Akcie banky jsou kótovány na Burze cenných papírů Praha i v RM – systému. Société Générale koupila v roce 2001 60 % podíl v Komerční bance. Po této privatizaci se Komerční banka soustředila kromě tradiční nabídky produktů pro podniky a municipality také na nabídku pro individuální zákazníky. Součástí rozvoje retailových aktivit byl rovněţ nákup zbývajícího 60 % podílu v Modré pyramidě v roce 2006, kterým Komerční banka získala úplnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v České republice. Dne 31. 12. 2010 nabyla účinnosti přeshraniční fúze mezi Komerční bankou a Komerční bankou Bratislava s tím, ţe nástupnickou společností se stala Komerční banka, která pokračuje v aktivitách na Slovensku prostřednictvím pobočky.

51

Komerční banka je řazena mezi přední bankovní ústavy v rámci České republiky, ale rovněţ v regionu střední a východní Evropy. Tento ústav je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví.

Graf č. 2: Podíl na základním kapitálu Komerční banky

Akcionářská struktura KB Societe Generale (60,35%)

Chase Nominees Limited (4,65%) Nortrust Nominees Limited (3,69%)

State Street Bank &Trust Company (3,54%) Ostatní (27,77%)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

Základní údaje o Komerční bance (k datu 31. 12. 2011) Aktiva celkem

754 mld. Kč

Počet klientů KB

1 602 tis.

Počet poboček

397

Průměrný počet zaměstnanců KB

7 811

Počet bankomatů a platbomatů

693

52

Nabídka běžných účtů pro fyzické osoby Charakteristika jednotlivých účtů je odvozena z popisu, které k těmto svým produktům uvádí Komerční banka na svých stránkách.

Můj Účet Produkt „MůjÚčet“ je určen kaţdé osobě starší 18 let s měsíčním poplatkem 68,- Kč. Doprovodné služby k tomuto produktu: měsíční výpis zaslaný elektronicky, mezinárodní debetní Embosovaná karta s cestovním pojištěním, jakýkoliv kanál přímého bankovnictví:  internetové bankovnictví MojeBanka,  telefonní bankovnictví Expresní linka KB,  mobilní bankovnictví Mobilní banka, všechny příchozí transakce v Kč na běţný účet v Kč (mimo odepsaná inkasa), zdarma zaloţení trvalých příkazů a povolení inkasa do 3 měsíců od otevření nového účtu v Kč. Služby, které lze k účtu doobjednat: balíček transakcí, který obsahuje poloţky za transakce pořízené prostřednictvím sluţeb MojeBanka/Mobilní, banka/MojePlatba/Profibanka, jsou-li sjednány, poloţky vzniklé z trvalého příkazu k úhradě, z inkasa z jiné banky, odepsaného inkasa, KB spořicí konto Bonus, další účet v CZK nebo cizí měně, další platební karty, vlastní obrázek na platební kartě, Merlin – pojištění platební karty proti krádeţi, papírový výpis.

53

Top nabídka Jedná se o moderní exkluzivní konto, které je určeno pro velmi náročné klienty (fyzické osoby). Měsíční poplatek ve výši 490,- Kč obsahuje vše pro pohodlný finanční život: běţný účet v korunách i cizí měně, dvě mezinárodní zlaté platební karty, telefonní, internetové i mobilní bankovnictví, všechny transakce zadané přes internet i mobil zdarma, virtuální platební karta pro bezpečné internetové platby, moţnost nastavení čerpání peněz do mínusu, vysoká úroveň zabezpečení všech transakcí pomocí čipové karty nebo karty optického klíče, vysoce

zabezpečené

platby

prostřednictvím

internetového

nebo

telefonního

bankovnictví. Poplatek navíc je účtován jen u „Expresní linky KB“, která umoţní kdykoliv a kdekoli provádět rozsáhlé spektrum bankovních operací, ve výši 14,- Kč/účetní poloţka a za účetní poloţku při zadání příkazu na písemném nosiči v pobočce ve výši 29,- Kč.

G2.2 Tento typ běţného účtu je určen mladým lidem od 15 do 19 let, studentům od 20 do 30 let, jsou – li studenty prezenčního studia a absolventům VŠ, jeţ dokončili studium maximálně před 1 rokem. Vedení účtu pro osoby ve věku 15-25 let je zdarma, lidé ve věku 26-30 let zaplatí měsíčně 68,- Kč. K zaloţení účtu je potřeba potvrzení o studiu v tom roce, kdy student dovrší 20 a 26 let, tedy pouze dvakrát za dobu vedení konta.

54

Základní nabídka balíčku G2.2: měsíční výpis zaslaný elektronicky, mezinárodní debetní embosovaná karta s cestovním pojištěním, jakýkoliv kanál přímého bankovnictví:  internetové bankovnictví MojeBanka,  telefonní bankovnictví Expresní linka KB,  mobilní bankovnictví Mobilní banka, všechny příchozí transakce v Kč na běţný účet v Kč (mimo odepsaná inkasa), zdarma zaloţení trvalých příkazů a povolení inkasa do 3 měsíců od otevření nového účtu v Kč na pobočce nebo přes Expresní linku KB (přes internetové bankovnictví MojeBanka je zdarma vţdy). Služby, které lze k účtu doobjednat: balíček transakcí, který obsahuje poloţky za transakce pořízené prostřednictvím sluţeb MojeBanka / Mobilní banka / MojePlatba / Profibanka, jsou-li sjednány, poloţky vzniklé z trvalého příkazu k úhradě, z inkasa z jiné banky, odepsaného inkasa, účet v EUR/USD a k němu elektronickou platební kartu, KB Spořicí konto Bonus, další účet v CZK nebo cizí měně, další platební karty, vlastní obrázek na platební kartě, Merlin – pojištění zneuţití platební karty, papírový výpis.

55

Dětské konto Dětské konto mohou rodiče zřizovat svým dětem ihned po jejich narození a lze jej vyuţívat aţ do 15 let věku dětí. Charakteristika Dětského konta: bankovní konto pro děti, bankomatová karta zdarma, navíc s obrázkem, který se vašemu potomkovi líbí, bez poplatků za výběr z bankomatů KB, vedení účtu zdarma, pasivní náhled na účet prostřednictvím internetového bankovnictví MojeBanka, dárek při zaloţení konta.

KB Start konto Tento typ účtu je určen všem občanům – fyzickým osobám, jeţ jsou starší 18 let věku a jsou majitelé aktivní smlouvy o obstarání obchodů s cennými papíry kolektivního investování u KB nebo smlouvy o osobní kreditní kartě nebo hypotečním nebo osobním, dosud nesplaceném, úvěru. Charakteristika KB Start konta: moderní balíček, zřízení a vedení účtu zdarma, běţný účet s měsíčním elektronickým výpisem, sluţby telefonického bankovnictví Expresní linka KB a internetového bankovnictví MojeBanka včetně vybraných transakcí zdarma.

56

4.3 Československá obchodní banka (ČSOB) Československá obchodní banka byla státem zaloţena v roce 1964 jako bankovní ústav určený k poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 došlo k privatizaci tohoto ústavu a jeho majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, jeţ patří do skupiny KBC. V roce 2000 převzala Československá obchodní banka Investiční a obchodní banku (IPB). Po odkoupení minoritního podílu v roce 2007 se KBC Bank stala jediným a tudíţ výhradním vlastníkem ČSOB. Do konce tohoto roku působila ČSOB na českém i slovenském trhu, slovenská pobočka ČSOB byla oddělena 1. lednu 2008. V retailovém bankovnictví v ČR působí bankovní instituce pod dvěma základními obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. Tyto ústavy poskytují své sluţby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům a korporátním a institucionálním klientům. Graf č. 3: Podíl na základním kapitálu ČSOB

Akcionářská struktura ČSOB

KBC Bank NV (100%)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

57

Základní údaje o Československé obchodní bance (k datu 31.12.2011) Aktiva celkem

936 mld. Kč

Počet klientů České spořitelny

3 096 tis.

Počet poboček

252

Průměrný počet zaměstnanců ČSOB

7 769

Počet bankomatů a platbomatů

831

Nabídka běžných účtů pro fyzické osoby Charakteristika jednotlivých účtů je odvozena z popisu, které k těmto svým produktům uvádí Československá obchodní banka.

ČSOB Konto Tento typ účtu je vhodný pro zákazníky, jeţ vyuţívají bankovních sluţeb spíše méně. Podmínkou je mít do 2 příchozích a 2 odchozích plateb měsíčně, rovněţ pouze dvakrát měsíčně vybírat z bankomatu za cenu 60,- Kč měsíčně. Podrobná nabídka služeb ČSOB Konta: běţný účet v Kč s měsíčním zasíláním výpisů poštou (elektronický výpis - sleva 10 Kč z poplatku za vedení účtu), který umoţní platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazů k úhradě/inkasu a plateb SIPO, mezinárodní platební karta VISA Electron pro majitele účtu a disponenta, povolené přečerpání účtu (základní limit 10 000 Kč) aţ do výše trojnásobku čistého příjmu),

58

ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu z telefonu nebo osobního počítače (cenově výhodnější zadávání plateb):  ČSOB Linka 24 – klasický i mobilní telefon,  ČSOB Mobil 24 – přehledné menu na displeji mobilního telefonu (slušbu lze získat s ČSOB Linkou 24),  ČSOB Internetbanking 24 – libovolné PC připojené k internetu bez nutnosti instalace jakékoli aplikace,  ČSOB Info 24 – zdarma neomezený počet e-mailových zpráv o pohybech na účtu a karetních transakcích, 2 tuzemské odchozí platby (přes ČSOB InternetBanking 24 nebo ČSOB Mobil 24), 2 tuzemské příchozí platby, 2 výběry z bankomatů ČSOB v ČR (realizované dohromady všemi kartami VISA Electron vydanými ke kontu), spořicí účet ke zhodnocování volných finančních prostředků (zdarma elektronické převody mezi běţným a spořicím účtem).

ČSOB Aktivní konto Toto konto je vhodné pro zákazníky, kteří aktivně vyuţívají své konto a platby provádí přes elektronické sluţby (uskuteční více neţ 1 příchozí a 3 odchozí platby měsíčně), vybírají z bankomatů více neţ dvakrát měsíčně a chtějí vyuţívat embosovanou platební (příp. kreditní) kartu pojištěnou proti ztrátě a krádeţi. Konto je vhodné také pro řešení finančních potřeb celé rodiny. Podrobná nabídka služeb ČSOB Aktivního konta za měsíční poplatek ve výši 100,- Kč: běţný účet v Kč s měsíčním zasíláním výpisů poštou nebo elektronicky (sleva 10 Kč z poplatku za vedení účtu), který umoţní provádět platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazů k úhradě/inkasu a plateb SIPO, mezinárodní platební karta VISA Classic pro majitele účtu pojištěná proti ztrátě a krádeţi (varianta Basic s pojistným limitem 15 000 Kč), mezinárodní platební kartu VISA Classic pro partnera,

59

povolené přečerpání účtu (startovací limit aţ 15 000 Kč) aţ do výše trojnásobku čistého příjmu, ČSOB Kreditní karta s nepřetrţitým bezúročným obdobím (při splnění podmínek) a s moţností dokoupení pojištění a dalších sluţeb za výhodnou cenu, ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu z počítače, mobilního nebo klasického telefonu:  ČSOB Linka 24 – klasický i mobilní telefon,  ČSOB Mobil 24 – přehledné menu na displeji mobilního telefonu (sluţbu je moţno získat s ČSOB Linkou 24),  ČSOB Internetbanking 24 – libovolné PC připojené k internetu bez nutnosti instalace jakékoli aplikace,  ČSOB Info 24 – zdarma neomezený počet zpráv zaslaných e-mailem, 5 SMS zpráv o pohybech na účtu a 5 SMS zpráv s potvrzením karetní operace, 10 tuzemských odchozích plateb (přes ČSOB InternetBanking 24 nebo ČSOB Mobil 24), 5 tuzemských příchozích plateb, 5 inkas (vč. SIPO), 5 výběrů z bankomatů ČSOB v ČR (realizovaných dohromady všemi kartami VISA Classic vydanými ke kontu), spořicí účet ke zhodnocování volných finančních prostředků (zdarma elektronické převody mezi běţným a spořicím účtem).

ČSOB Exkluzivní konto Tento účet je určen pro nejnáročnější klienty, jeţ hledají nejširší nabídku bankovních sluţeb. Podrobná nabídka služeb ČSOB Exkluzivního konta za měsíční poplatek 400,- Kč: běţný účet v Kč s měsíčním zasíláním výpisů poštou nebo elektronicky, který umoţní provádět platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazů k úhradě/inkasu a plateb SIPO, mezinárodní platební kartu VISA Gold pro majitele účtu pojištěná proti ztrátě a krádeţi (varianta Extra s pojistným limitem 200 000 Kč), 60

mezinárodní platební kartu VISA Classic pro disponenta, povolené přečerpání účtu, ČSOB Kreditní karta (moţná i varianta Gold, nemáte-li ji uţ jako debetní kartu) s nepřetrţitým bezúročným obdobím (při splnění podmínek) a s moţností dokoupení pojištění a dalších sluţeb za výhodnou cenu, ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu prostřednictvím počítače, mobilního nebo klasického telefonu (ČSOB Linka 24, ČSOB Mobil 24, ČSOB Internetbanking 24 a ČSOB Info 24), všechny tuzemské odchozí platby (přes ČSOB InternetBanking 24 nebo ČSOB Mobil 24), všechny tuzemské příchozí platby, 5 inkas (vč. SIPO), všechny výběry z bankomatů ČSOB v ČR (realizované dohromady všemi debetními kartami vydanými ke kontu), cestovní pojištění GOLD v rámci Gold platební či kreditní karty, běţný devizový účet (vedený v EUR, USD nebo GBP) slouţící k efektivní a rychlé obsluze devizových prostředků, spořicí účet ke zhodnocování volných finančních prostředků (zdarma elektronické převody mezi běţným a spořicím účtem). Dětské konto Slůně Tento účet je určen pro děti od jejich narození aţ po dosaţení 15 let věku. Účet představuje výhodné spoření a zároveň prostředek, jak naučit děti hospodařit s penězi. Charakteristika dětského konta Slůně spořicí účet v Kč s úročením vloţených prostředků a moţností vybírat peníze bez výpovědní lhůty, mezinárodní platební kartu VISA Electron Baby, ČSOB Elektronické bankovnictví k nahlíţení na účet, úrazové pojištění dítěte za 15 Kč měsíčně (proti trvalým následkům úrazu aţ do výše 600 000 Kč a u dopravní nehody s plněním aţ 1 200 000 Kč). 61

Služby zdarma: zaloţení a vedení účtu s měsíčními výpisy, vklady na konto, zřízení sluţeb ČSOB Elektronického bankovnictví k nahlíţení na účet, platební kartu (od 8 let věku dítěte) k vybírání kapesného z bankomatů ČSOB (zdarma 4x měsíčně).

ČSOB Studentské konto Plus Tento účet je určen pro mladé lidi ve věku 15 – 28 let. Pro studenty ve věku 15-21 let bez omezení, pro studenty ve věku 19-28 let je moţné zaloţení účtu jen s potvrzením o denním studiu na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole. Minimální vklad činí 200,- Kč. S kontem zdarma získáte: běţný účet v Kč s měsíčním zasíláním výpisů poštou nebo elektronicky, který umoţní provádět platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazů k úhradě/inkasu a plateb SIPO, mezinárodní platební kartu VISA Classic Student, povolené přečerpání účtu aţ 20 tis. Kč, ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu z počítače, mobilního nebo klasického telefonu, všechny tuzemské odchozí platby (přes ČSOB InternetBanking 24 nebo ČSOB Mobil 24), všechny tuzemské příchozí platby, všechny výběry z bankomatů ČSOB v ČR, neomezený počet e-mailových zpráv o pohybech na účtu a transakcích platební kartou.

62

Běžný devizový účet Tento účet je určen pro občany, podnikatele i firmy, jeţ jej zřizují za účelem rychlé obsluhy svých devizových prostředků. Účet za měsíční poplatek 30,- Kč nabízí rychlý a snadný platební styk s moţností tuzemských i mezinárodních plateb. Je moţno vyuţít moderních nástrojů ČSOB Elektronického bankovnictví, s nimiţ se dají uskutečnit transakce v cizích měnách v tuzemsku i do zahraničí, a to 24 hodin denně po 7 dní v týdnu a navíc s cenovým zvýhodněním. Charakteristika běžného devizového účtu: platby do zahraničí prostřednictvím jednorázových příkazů k úhradě, platby v tuzemsku v cizích měnách, úročení zůstatku na účtu v závislosti na měně účtu.

4.4 GE Money Bank (GE) Tento bankovní ústav poskytuje v České republice širokou nabídku bankovních sluţeb a to jak soukromé, tak podnikové klientele v rozsahu malém a středním. Za více neţ 100 let existence se GE vypracovala na jednu z nejobdivovanějších, nejrespektovanějších a nejinovativnějších společností světa. V České republice tvoří skupinu GE Money dvě hlavní společnosti: GE Money Bank a GE Money Auto. Působí zde od roku 1997 a aktuálně celkem zaměstnávají více neţ 3 500 lidí a obsluhují více neţ 1 milion klientů. GE Money Bank dříve nesla název Agrobanka. S účinností od 1. ledna 2007 přistoupila GE Money Bank, a.s. k vybraným bankovním standardům. Konkrétně se jedná o Kodex chování mezi bankami a zákazníky a Kodex o poskytování předsmluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení.

63

Základní údaje o GE Money Bank (k datu 31.12.2011) Aktiva celkem

141 mld. Kč

Počet klientů GE Money Bank

1 081 tis

Počet poboček

250

Průměrný počet zaměstnanců GE Money

3 266

Počet bankomatů a platbomatů

660

Graf č. 4: Podíl na základním kapitálu GE Money Bank

Akcionářská struktura GE Money Bank

GE Capital International Holdings Corporation (100%)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

Nabídka běžných účtů pro fyzické osoby Charakteristika vzorku vybraných účtů je odvozena z popisu, které k těmto svým produktům uvádí GE Money Bank.

64

Genius Active Běţný účet Genius Active je určen pro fyzické osoby starší 18 let, ke kterému lze za měsíční poplatek ve výši 129,- Kč získat zdarma: veškeré výběry ze sítě bankomatů GE Money Bank v ČR, sluţby přímého bankovnictví a jejich vyuţívání – Internet Banka, Mobil Banka, Telefon Banka, veškeré příchozí a odchozí transakce realizované elektronicky, odměna aţ 5 % z plateb kartou u vybraných partnerů věrnostního programu bene+, operace s trvalými příkazy, inkasy a SIPO, vedení a vyuţívání 2 debetních platebních karet (Maestro, MasterCard) a karty pro internetové nákupy, zasílání měsíčního eVýpisu, sluţbu Infolimit, vedení sluţby Flexikredit – kontokorent s moţností přečerpat účet do mínusu, vedení a vyuţívání Spořicího účtu, vyuţívání sluţby SMS servis, včetně 50 zaslaných SMS měsíčně zdarma, vklady hotovosti na pobočce.

Genius Dual Konto Genius Dual je určeno fyzickým osobám starším 18 let, které jsou zároveň fyzickými osobami – podnikateli. Charakteristika konta Genius Dual: toto konto zastřešuje Vaše osobní i podnikatelské finance při současném zachování jejich jednoznačného oddělení, duální účet zahrnuje osobní běţný korunový účet Genius Active a podnikatelský běţný účet Genius Business Silver, Genius Dual spojuje všechny výhody osobního a podnikatelského účtu, ovšem za výhodnější měsíční poplatek ve výši 219,- Kč. 65

Genius Optimal V rámci měsíčního poplatku 199 Kč Konto Genius Optimal přináší: neomezené hotovostní vklady na obchodních místech, veškeré příchozí a odchozí transekce realizované elektronicky, operace s trvalými příkazy, inkasy a SIPO, veškeré výběry ze sítě bankomatů GE Money Bank v ČR, vedení sluţby Flexikredit – kontokorent s moţností přečerpat účet do mínusu, sluţby přímého bankovnictví a jejich vyuţívání – Internet Banka, Mobil Banka, Telefon Banka, vyuţívání sluţby SMS servis, včetně 50 zaslaných SMS měsíčně zdarma, zasílání měsíčního výpisu, vedení a vyuţívání 1 debetní stříbrné platební karty MasterCard, vedení a vyuţívání 1 debetní platební karty (Maestro, MasterCard) a karty pro internetové nákupy, odměna aţ 5 % z plateb kartou u vybraných partnerů věrnostního programu bene+, sluţbu Infolimit, vedení a vyuţívání spořícího účtu Optimal.

Genius Gold Konto je určeno nejnáročnějším zákazníkům, kteří ocení za měsíční poplatek ve výši 499,- Kč množství výhod, jako jsou: výhodné úročení konta úrokovou sazbou 0,8 % p. a., odměna aţ 25 % z plateb kartou u partnerů věrnostního programu gold bene+/bene+, moţnost neustálého přehledu o pohybech na kontu – neomezený SMS servis a/nebo přímé bankovnictví, spořící účet Gold se zvýhodněnou úrokovou sazbou, zaloţení a vedení Flexikreditu – kontokorentu umoţňujícího přečerpat účet do mínusu, vedení konta zdarma při splnění daných podmínek.

66

Genius Student Jedná se o běžný účet určený studentům řádného denního studia ve věku 15 – 27 let s řadou výhod: zřízení, vedení a zrušení účtu zdarma, potvrzení o studiu vyţadováno pouze 2x za celou dobu vedení účtu, zdarma veškeré výběry z bankomatů sítě GE Money Bank, zdarma měsíční elektronické výpisy, kompletní přehled o dění na účtu prostřednictvím SMS zpráv, zdarma všechny příchozí platby na účet, zdarma zadávání trvalých platebních příkazů a ostatních pravidelných plateb. Podmínky založení: student mladší 18 let s doprovodem zákonného zástupce předloţí rodný list a občanský průkaz, student starší 20 let navíc potvrzení o studiu ne starší 30 kalendářních dní, minimální vklad 200,- Kč. Dětský Genius I u GE Money Bank lze zřídit dětský účet s názvem „Dětský Genius“, který je určen pro děti do 15 let. Výhody účtu: zdarma vedení účtu, zdarma jeden vklad a jeden výběr hotovosti na pobočce v měsíci, výchovný efekt na dítě při nakládání s penězi, peníze nejsou vázány ţádnou výpovědní lhůtou,

67

s penězi mohou nakládat oba rodiče, zdarma platební karta Dětské Maestro určená pouze pro výběr hotovosti z bankomatů a/nebo dobíjení mobilního telefonu do celkového limitu 2 tis. Kč měsíčně, zdarma 2 výběry z bankomatů sítě GE Money Bank v ČR měsíčně, zdarma měsíčně výpis zaslaný poštou nebo elektronicky (eVýpis), všechny příchozí platby na účet bez poplatku, výhodný úrok 2,50 % p.a. (z kreditní částky do 29.999,99 Kč) a 0,01 % p.a. (z kreditní částky do 30.000,- Kč), zdarma pojistný program Dětské pojištění – pojištění trvalých následků úrazu, pojistný program Dětské pojištění Plus – navíc oproti programu Dětské pojištění finanční náhrada v případě hospitalizace dítěte, pojistné krytí v případě chirurgických zákroků, smrt následkem úrazu a dvou zákonných zástupců.

68

5

Hodnocení nabídky běžných účtů vybraných obchodních bank

V následujícím textu budou hodnocena jednotlivá kritéria, jejichţ prostřednictvím bude určena kvalita nabídky běţných účtů pro fyzické osoby. Jelikoţ jako zkoumaný vzorek bank byly vybrány čtyři bankovní ústavy, bude maximální počet bodů pro nejlépe hodnocenou banku v rámci jednotlivých kritérií stanoven na hranici čtyři body. Kaţdá horší nabídka bude mít o bod méně.

5.1 Stabilita daného bankovního ústavu Stabilita dané obchodní banky představuje pro stávající i potenciální zákazníky míru jistoty, ţe daná instituce bude existovat i nadále a to minimálně za takových podmínek jako v současnosti nebo lepších. Toto kritérium má obrovský vliv na počet klientů a tudíţ také na budoucí vývoj všech nejenom bank, ale podnikatelských subjektů vůbec. Stabilita vybraných obchodních bank bude v této práci hodnocena na základě dvou faktorů, jimiţ jsou doba existence dané banky a kapitálová přiměřenost jednotlivých bank. Lze totiţ předpokládat, ţe čím delší historie banky, tím vyšší pravděpodobnost, ţe tato banka bude existovat i nadále (kdyţ dokázala překonat změny vlády, zákonů, sociálních a ekonomických podmínek, válečné konflikty a mnoho dalších překáţek). Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vloţili do banky její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, ţe banka bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8%, coţ všechny mnou vybrané bankovní ústavy splňují. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru měla v posledních letech rostoucí trend. Koncem roku 2011 činila kapitálová přiměřenost 15,2%.25 25

www.cnb.cz/cs/fag/jak_jsou_na_tom_banky.html [citováno dne 6.3.2012]

69

Graf č. 5: Kapitálová přiměřenost jednotlivých bank

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky V grafu č. 5 je zobrazena výše kapitálové přiměřenosti jednotlivých bank a následuje tabulka pro vyhodnocení stability vybraných bankovních ústavů na základě kapitálové přiměřenosti a doby existence bank. Tabulka č. 1: Stabilita vybraných bankovních ústavů Banka

Na trhu od roku Počet bodů

GE Money Bank

1997

4

Československá obchodní banka

1964

3

Komerční banka

1990

2

Česká spořitelna

1825

1

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

V tabulce č. 1 je uvedeno pořadí bank určené na základě míry jejich stability. Z tabulky plyne, ţe nejstabilnější bankou ze zkoumaného vzorku obchodních bank je GE Money Bank. I přesto, ţe je nejmladší bankou, má nejvyšší hodnotu kapitálové přiměřenosti, jednu z nejvyšších na trhu. Dle mého názoru při hodnocení stability bank má mnohem větší váhu

70

kapitálová přiměřenost před dlouholetou tradicí. Informaci o aktuální situaci bank by měl kaţdý odpovědný klient, který vyuţívá produkty banky, pravidelně sledovat. Na druhém místě se umístila ČSOB a to také z toho důvodu, ţe z analyzovaného vzorku bank je druhá nejstarší. Na třetím místě je Komerční banka a poslední se umístila nejstarší, ale s nejmenší hodnotou kapitálové přiměřenosti Česká spořitelna.

5.2 Počet poboček Toto kritérium je pro zákazníka také velmi podstatné, neboť určuje míru dostupnosti sluţeb daného bankovního ústavu. Je sice pravda, ţe některé produkty obchodních bank si lze zakoupit prostřednictvím internetu, nicméně drtivá většina klientů dává v současnosti stále přednost osobnímu jednání s pracovníkem dané banky na pobočce. Tak lze snadno a rychle zjistit všechny potřebné informace a klient má jistotu, ţe jím zakoupený produkt je jistě správně nastaven (např. trvalé příkazy u běţného účtu či SMS zprávy o stavu účtu), tudíţ mu nehrozí ţádné komplikace. Následující tabulka udává pořadí bank získané na základě počtu jejich poboček. Tabulka č. 2: Počet poboček vybraných bankovních ústavů Banka

Počet poboček Počet bodů

Česká spořitelna

654

4

Komerční banka

397

3

Československá obchodní banka

252

2

GE Money Bank

250

1

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe na prvním místě se v rámci kritéria „počet poboček“ opět umístila Česká spořitelna, jeţ se pyšní 654 pobočkami. Následuje Komerční banka se svými 397 pobočkami. Třetí místo patří ČSOB, jejíţ sluţby lze ţádat v 252 pobočkách. Poslední místo obsadila opět GE Money Bank s 250 pobočkami.

71

Graf č. 6: Počet poboček vybraných bank

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

V grafu č. 6 je srovnán počet poboček u 4 posuzovaných bank za období dvou let. Je patrné, ţe všechny banky se snaţí o rozšiřování počtu poboček a tím o bliţší dostupnost ať uţ ke stávajícím nebo potencionálním klientům. U jediné České spořitelny byl v roce 2011 zaznamenán pokles počtu poboček, a to o 13 oproti roku 2010. Domnívám se, ţe je to způsobeno tím, ţe Česká spořitelna, která působí na bankovním trhu jiţ řadu let, byla a je bankou s nejrozšířenější pobočkovou sítí (např. v roce 1999 provozovala 876 poboček), po vstupu bankovních konkurentů na trh vyhodnocuje a ruší „nerentabilní“ pobočky. Pravděpodobně je to z části způsobeno i úbytkem stávajících klientů, např. v roce 2011 úbytek oproti předchozímu roku o 48 tis. klientů, coţ lze vyčíst z následujícího grafu. Stále však Česká spořitelna zaujímá první místo na bankovním trhu ČR v počtu klientů.

72

Graf č. 7: Počet klientů vybraných bank (v tis.)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

5.3 Počet bankomatů Většina obchodních bank nabízí alespoň určitý počet výběrů za měsíc ze svého bankomatu zdarma. Prostřednictvím bankomatu mohou téţ klienti dobíjet kredit mobilního telefonu nebo provádět bezhotovostní operace Proto je pro klienty důleţitá dostupnost bankomatů jimi vybraného bankovního ústavu. Představuje pro ně totiţ úsporu peněţních prostředků a navíc je většina bankomatů zpřístupněna 24 hodin denně. V tabulce číslo 3 lze zjistit pořadí analyzovaného vzorku bank sestavené na základě počtu jejich bankomatů.

73

Tabulka č. 3: Počet bankomatů vybraných bankovních ústavů Banka

Počet bankomatů

Počet bodů

Česká spořitelna

1413

4

Československá obchodní banka

831

3

Komerční banka

693

2

GE Money Bank

660

1

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

Na základě tabulky číslo 3 lze konstatovat, ţe první místo v rámci kritéria „počet bankomatů“ obsadila Česká spořitelna, jeţ provozuje 1 413 těchto zařízení. Na druhém místě se nachází ČSOB s 831 bankomaty, třetí příčka patří Komerční bance a jejím 693 bankomatům a poslední příčka zbyla pro GE Money Bank, která provozuje 660 bankomatů.

5.4 Výše poplatků Za sluţby a produkty, které nabízejí tuzemské banky, se platí bankám bankovní poplatky. Porovnat si ale produkty či sluţby bank podle účtovaných bankovních poplatků není pro klienty stále jednoduché, protoţe sazebníky bankovních poplatků se mezi jednotlivými bankami odlišují jak formou, tak terminologií. Ačkoliv v minulosti byly ze strany ministerstva financí snahy o sjednocení sazebníků těchto poplatků, doposud se tak nestalo. Trendem v západní Evropě je, ţe zákazník platí paušál a většina sluţeb a transakcí je zdarma. Přesto je toto kritérium určující jak pro banku, které ovlivňuje výši jejích výnosů, tak pro klienta, kde naopak výrazně zvyšuje náklady. Je tedy logické, ţe v tomto případě jsou zájmy obchodní banky a klienta protichůdné. Banky chtějí co nejvyšší zisky, tudíţ upřednostňují vysoké poplatky, ale klienti se snaţí v co nejvyšší míře spořit, proto je lákají nízké, v nejlepším případě dokonce nulové poplatky spjaté s jednotlivými produkty bank. Hledisko výše poplatků má z hodnocených kritérií pro klienta při výběru běţného účtu a sluţeb s ním souvisejících nejvyšší váhu.

74

V následující tabulce jsem porovnávala poplatky spojené s nejčastěji vyuţívanými transakcemi na studentských účtech u jednotlivých bank dle sazebníku poplatků platných k datu 1.4.2012. Tabulka č. 4: Poplatky spojené s vybranými transakcemi na studentském účtu Poplatky spojené se

Osobní účet ČSOB Studentské KB Studentské

studentským kontem v Kč vedení účtu za měsíc elektronický měsíční výpis měsíční výpis poštou vydání/používání platební karty výběr z vlastního ATM výběr z cizího ATM výběr hotovosti na přepážce účetní položka za příchozí platbu účetní položka za JPÚ účetní položka za TP, inkaso

GE Genius

ČS Student

konto Plus

konto G2.2

Student

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

poštovné26

zdarma/30,0027

20,00

15,00

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

40,00

35,00

35,00

40,00

65,00

60,00

60,00

60,00

5,00/7,0028

zdarma

zdarma

zdarma

2,00/15,0029

zdarma/40,0030

6,00/29,0031

6,00/50,0032

5,00

zdarma/6,0033

6,00/29,0034

8,00

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank 26

Poštovné po zaokrouhlení činí 10,- Kč

27

V případě, ţe student nevyuţívá ČSOB Internetbanking 24

28

Účetní poloţka za příchozí platbu z cizí banky

29

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce ČS

30

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce ČSOB

31

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce KB

32

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce GE Money Bank

33

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z trvalého příkazu/inkasa na pobočce ČSOB

34

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z trvalého příkazu/inkasa na pobočce KB

75

Kaţdý občan má právo si zvolit banku, u které chce zaloţit účet a jeho rozhodnutí je ovlivněno především výší poplatků a dostupností banky. Za studenty však toto rozhodnutí přebírají na sebe jejich rodiče a ve většině případů se stávají klienty stejného bankovního ústavu jako oni. Ne vţdy je to ale správná volba. Banky vytvářejí pro studenty výhodné podmínky při zakládání a vedení běţného účtu, neboť právě oni tvoří určitý budoucí potenciál banky. Předpokládá se, ţe pokud student je při vedení účtu u banky spokojen, zůstává věrným klientem i po zakončení studií. Například u účtu GE Money Bank Genius Student je účet při dosaţení 27 let věku klienta nebo v případě, ţe klient nepředloţí ve 20. a 24. roku věku potvrzení o studiu, automaticky převeden na výhodný účet Genius Active se zachováním čísla účtu. Z porovnávaných údajů pramení zásadní rozdíl, kterým jsou poplatky za odchozí platby a za poloţky vzniklé na přepáţce pobočky. ČS jako jediná u Osobního účtu Student účtuje poplatek za příchozí platby, navíc s rozlišením, zda se jedná o příchozí platbu z vlastní nebo cizí banky. Naopak účetní poloţka za jednorázový příkaz k úhradě a za trvalý příkaz k úhradě/inkaso má ČS nejlevnější. Další menší rozdíl můţeme najít v poplatcích za zasílání měsíčního výpisu poštou. Drtivá většina bank zvýhodňuje výběr hotovosti z vlastního bankomatu před konkurenčními, coţ se odráţí v poplatcích za výběr z cizího ATM. Za zmínku stojí vysoký poplatek za výběr hotovosti na přepáţce, který mají banky obdobný. Zavedením poplatků za sluţby na přepáţce se bankovní instituce snaţí o to, aby klienti více vyuţívali, ať uţ sluţby prostřednictvím bankomatů nebo internetového bankovnictví, které nejsou pro banky „fyzicky“ náročné. U výše uvedených studentských kont činí úroková sazba 0,01% p.a., jen Komerční banka udává v sazebníku úrokovou míru účtu G2.2 pro studenty ve výši 0,20 % p.a. Jednotlivá studentská konta včetně podmínek zaloţení jsou popsána v kapitole 4 „Představení vybraných bankovních ústavů a jejich nabídky běţných účtů pro fyzické osoby“. Nejlepší studentské konto, v případě, ţe bude student vyuţívat k zadávání příkazů k úhradě elektronické bankovnictví, nabízí ČSOB. Nejvyšší poplatky má GE Money Bank. Pokud by vznikly poloţky z příkazů k úhradě na přepáţce banky, nejlépe by se umístil studentský účet ČS Osobní účet Student. V tomto případě by poslední příčku obsadil účet KB Studentské konto G2.2 spolu s účtem GE Genius Student. 76

Hlavním cílem mé práce je srovnání běţných účtů fyzických osob. Pustíme se nyní do výběru klasického běţného účtu na základě modelového příkladu. Vybrala jsem „průměrného“ klienta, který se rozhodl zaloţit si běţný účet u některé ze čtyř mnou porovnávaných bank. Prozatím není ještě rozhodnutý, ale má určité představy o vyuţívání běţného účtu. Měsíčně bude v průměru vykonávat následující transakce: dvě příchozí platby, jeden jednorázový příkaz k úhradě zadaný na pobočce banky, tři trvalé příkazy k úhradě, vydání a pouţívání platební karty, tři výběry hotovosti z vlastního bankomatu, výpis z účtu poštou. Z analyzovaných nabídek běţných účtů jednotlivých bank, které jsou představeny v kapitole 4 „Představení vybraných bankovních ústavů a jejich nabídky běţných účtů pro fyzické osoby“, jsem vybrala ke srovnání na základě poţadovaných transakcí klienta tyto účty: Osobní účet ČS, Aktivní konto ČSOB, Můj účet KB, GE Genius Active.

Následující tabulka srovnává poplatky spojené se zřízením, vedením účtu a poplatky spojené s platebním stykem u jednotlivých bank.

77

Tabulka č. 5: Poplatky spojené s transakcemi na vybraném běžném účtu Poplatky spojené

Osobní

ČSOB Aktivní

účet ČS

Konto

69,00

100,00/90,0035

68,0036

129,0037

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

měsíční výpis poštou

poštovné38

zdarma

20,00

15,00

vydání platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

výběr z vlastního ATM

zdarma

zdarma/6,0039

zdarma/5,0040

zdarma

40,00

35,00

35,00

40,00

65,00

60,00

60,00

60,00

5,00/7,0041

zdarma42

zdarma

zdarma

2,00/15,0043 zdarma44/40,0045

6,00/29,0046

zdarma/50,0047

zdarma48/6,0049

6,00/29,0050

zdarma

s běžným účtem v Kč vedení účtu za měsíc elektronický měsíční výpis

výběr z cizího ATM výběr hotovosti na přepážce účetní položka za příchozí platbu účetní položka za JPÚ účetní položka za TP, inkaso

5,00

GE Genius

KB Můj účet

Acitve

Zdroj: Práce autora dle sazebníku jednotlivých bank k datu 1.4.2012 35

Cena konta v případě zasílání elektronického měsíčního výpisu

36

Moţnost 50 % slevy z poplatku 34,- Kč v případě splnění 2 a více podmínek KB

37

V případě zůstatku na účtu 250 tis. a více vedení účtu v příslušném měsíci zdarma

38

Poštovné po zaokrouhlení činí 10,- Kč

39

5 výběrů z bankomatu ČSOB v ČR za měsíc, další výběr v měsíci za poplatek 6,- Kč

40

V případě 1 platby kartou u obchodníka = 1 výběr z ATM KB zdarma, jinak poplatek 5,- Kč

41

Účetní poloţka za příchozí platbu z cizí banky

42

5 příchozích plateb za měsíc, další příchozí platba a platba z cizí banky za poplatek 6,- Kč

43

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce ČS

44

10 odchozích plateb zadaných elektronicky vzniklých z JPÚ a TP za měsíc

45

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce ČSOB

46

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce KB

47

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z jednorázového příkazu k úhradě na pobočce GE Money Bank

48

10 odchozích plateb zadaných elektronicky vzniklých z JPÚ a TP, 5 plateb inkasa za měsíc

49

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z trvalého příkazu/inkasa na pobočce ČSOB

50

Zúčtování účetní poloţky vzniklé z trvalého příkazu/inkasa na pobočce KB

78

Zřízení běţného účtu není u ţádné posuzované banky zpoplatněno, stejně je tomu tak při vydání platební karty, která je ve všech případech součástí základního balíčku. Při pouţívání platební karty u obchodníka banka klientovi neúčtuje ţádný poplatek, náklady spojené s touto transakcí hradí obchodník. Z tabulky č. 5.: Poplatky spojené s transakcemi na vybraném běţném účtu lze vysledovat, ţe opět největší rozdíly mezi analyzovanými bankami tvoří poplatky za odchozí platby a za poloţky vzniklé na přepáţce pobočky, jedná se především o podání jednorázového příkazu k úhradě na přepáţce pobočky (viz následující graf). Do grafu jsem pro zajímavost dále zakreslila poplatek za zrušení trvalého příkazu k úhradě na pobočce banky, jehoţ výše se taky u jednotlivých bank výrazně liší. Nejmenší poplatky jednoznačně vykazuje Česká spořitelna. Nutno však dodat, ţe do 31.3.2012 ČS účtovala za zrušení TP k úhradě na pobočce poplatek ve výši 55,- Kč. Graf č. 8: Výše poplatků za služby na pobočce banky (v Kč)

Zdroj: Práce autora dle webových stránek banky

79

V současné době je výše úroků z vkladů obecně velmi nízká a pro klienta při výběru běţného účtu nehraje ţádnou roli. Úroková sazba u vybraných kont jednotlivých bank činí 0,01 % p.a., jako zajímavost lze povaţovat úrokovou sazbu u účtu Komerční banky „Můj Účet“ na úrovni 0,00 % p.a. Klientovi bych na základě výše definovaných transakcí doporučila zřídit si běţný účet u České spořitelny, jelikoţ zde vychází poplatky nejlépe. V tabulce číslo 6 jsou banky seřazeny od ústavu s nejniţším objemem poplatků za sluţby spojené s běţným účtem, aţ po ústav s poplatky nejvyššími v rámci analyzovaného vzorku obchodních bank. Tabulka č. 6: Výše poplatků vybraných bankovních ústavů Celkový poplatek

Banka

v Kč

Počet bodů

Česká spořitelna

119,00

4

Československá obchodní banka

140,00

3

Komerční banka

150,00

2

GE Money Bank

194,00

1

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

Z tabulky je patrné, ţe opět první pozici obsadila Česká spořitelna, na druhém místě se umístila ČSOB a za ní následuje Komerční banka. Nejvyšší poplatky jsou zaznamenány u GE Money Bank.

80

5.5 Možnost ovládání účtu prostřednictvím internetu O toto kritérium se zajímá stále více klientů, neboť přibývá lidí, kteří pracují s počítačem a internetem a tudíţ je pro ně výhodnější ovládat svůj účet kdykoli z kteréhokoli místa, jeţ má potřebné vybavení (PC s připojením na internet). Informace, které potřebují, mají vţdy k dispozici a transakce, jeţ chtějí zadat, mohou zadat kdykoli se jim zachce, nemusí se ohlíţet na otevírací dobu pobočky. Sluţby elektronického bankovnictví se všeobecně stávají poskytovaným standardem. Graf č. 9: Počet uživatelů elektronického bankovnictví (v tis.)

1600

Počet uživatelů elektronického bankovnictví

1400

1200 1000 800 1410

600

1237

1061

400 611 200 0 ČS

ČSOB KB stav k 31.12.2011

GE Money Bank

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

Z předchozího grafu je patrné, ţe nejvíce klientů vyuţívajících elektronické bankovnictví má ČS, tudíţ by měla zaujímat první příčku. Avšak v procentním vyjádření z celkového počtu klientů je výsledek odlišný. Pouhých 27 % klientů ČS vyuţívá elektronické bankovnictví, u ČSOB je to celých 40% a u GE Money Bank 56% klientů. Nejlepší výsledek dosahuje KB, kde z celkového počtu klientů vyuţívá elektronické bankovnictví 66,2 % klientů.

81

Tabulka č. 7: Možnost ovládání účtu prostřednictvím internetu Banka

Počet účtů

Počet bodů

Československá obchodní banka

5

4

Komerční banka

4

3

Česká spořitelna

3

2

GE Money

2

1

Zdroj: Práce autora dle webových stránek jednotlivých bank

Z tabulky č. 7 vyplývá, ţe nejvíce běţných účtů určených fyzickým osobám, jeţ lze řídit prostřednictvím internetu nabízí ČSOB, která má v nabídce 5 účtů s touto výhodou. Následuje Komerční banka, u níţ lze ovládat 4 účty určené fyzickým osobám přes internet. Třetí místo patří České spořitelně, v jejíţ nabídce byly identifikovány tři účty s internetbankingem. Poslední místo opět patří GE Money Bank, u níţ lze vyhledat pouze dva internetem ovládané běţné účty pro fyzické osoby.

5.6 Shrnutí Následně bude uvedena tabulka udávající pořadí bank, které bude odvozeno z celkového počtu bodů získaných ze všech pěti posuzovaných kritérií, jejichţ prostřednictvím bude určena kvalita nabídky běţných účtů pro fyzické osoby. Tak bude získán přehled o tom, která obchodní banka z analyzovaného vzorku nabízí nejkvalitnější sluţby v oblasti běţných účtů určených pro fyzické osoby. Tabulka č. 8: Pořadí analyzovaných bank určené na základě výhodnosti jimi nabízených běžných účtů pro fyzické osoby Banka

Celkový počet bodů

Pořadí

Česká spořitelna

15

1.

Československá obchodní banka

15

1.

Komerční banka

12

2.

GE Money Bank

8

3.

Zdroj: Práce autora

82

Z tabulky č. 8 je patrné, ţe se celkově na prvním místě umístila Česká spořitelna spolu s Československou obchodní bankou se shodným počtem 15 bodů. Druhou příčku se součtem 12 bodů obsadila Komerční banka. Ze čtyř posuzovaných obchodních bank se nejhůře umístila GE Money Bank, která získala jen 8 bodů. Tímto se potvrdilo, ţe ČS a ČSOB patří mezi nejsilnější bankovní ústavy na českém trhu. Z tohoto důvodu nelze jednoznačně říci, která bankovní instituce by při výběru běţného účtu měla být upřednostněna. Pro kaţdého klienta jsou nejdůleţitější jiná kritéria, obtíţně by se hledali dva lidé, kteří by se naprosto jednoznačně shodovali při hodnocení všech faktorů spjatých s běţným účtem. Klienti jsou často při výběru banky ovlivněni reklamou, kdy bankovní ústavy nabízí při zaloţení běţného účtu např. mobilní telefon nebo vedení na jeden rok zdarma, aniţ by si prověřili, kolik zaplatí v dalších letech. I přes závěry plynoucí z rozhodovacích tabulek je v této práci doporučováno upřednostňovat produkty nabízené České spořitelnou. Z hodnocených bankovních ústavů má nejniţší poplatky, coţ je dle mého názoru jedno z nejdůleţitějších kritérií. Vţdyť téměř většina klientů v první řadě při výběru bankovních produktů sleduje výši jejich poplatků a poplatků za sluţby s nimi spojené. Zároveň je ČS jednou z bank s nejdelší historií, z čehoţ plyne, ţe v minulosti musela včas a velmi pruţně reagovat na změnu všech podmínek, jeţ ovlivnily její existenci, coţ lze povaţovat za její obrovskou přednost. Navíc na základě tohoto faktu lze předpokládat, ţe tato banka bude i do budoucna sledovat měnící se podmínky trhu a potřeby zákazníků a na základě těchto změn bude uzpůsobovat svou nabídku a reflektovat na všechny poţadavky, jeţ na ní budou z vnějšího nebo vnitřního prostředí kladeny.

83

6

Doporučení pro bankovní sektor

Bankovní sektor patří mezi nejdynamičtější odvětví, který po vstupu do EU prošel řadou významných změn především v legislativní oblasti. Na našem trhu působí cca 40 institucí poskytující bankovní sluţby. Kaţdá banka se chová jako podnikatelský subjekt, tzn., ţe jejím cílem je maximalizace zisku, coţ však v dnešním vysoce konkurenčním prostředí není jednoduché. Největší zisk bankám přináší úrokové rozpětí. Druhou nejvýznamnější poloţkou zisku jsou bankovní poplatky. Jedná se o zisk poměrně jistý a s malým rizikem. Banky by si však měly uvědomovat, ţe maximalizace zisku prostřednictvím zvyšování bankovních poplatků, můţe mít velmi negativní vliv na stávající i budoucí klienty. Vţdyť klient je nejdůleţitějším potenciálem banky a výše poplatků je pro klienta nejdůleţitějším kritériem při výběru banky a jejích produktů. Velká konkurence bank na trhu je pro zákazníky příznivým jevem, neboť mají z čeho hodnotit a vybírat. Banky by měly klást důraz na to, aby klientovi poskytovaly standardní sluţby, jako jsou příchozí a odchozí platby a výběry z vlastního bankomatu, bez poplatku. Tyto transakce by měly být podle mého názoru komplexně zahrnuty v poplatku za vedení účtu, který by měl být úměrný aktivitě klienta. Některé velké bankovní ústavy přišly v loňském roce o část své klientely, coţ je např. patrné u České spořitelny, která ztratila cca 48 tis. klientů oproti roku 2010. Stále však zaujímá první místo na bankovním trhu ČR v počtu klientů. Z toho vyplývá, ţe by se tyto velké giganty měly více zaměřit na stávající klientelu. Z jejich transakcí na běţném účtu mohou banky čerpat informace o jejich hospodaření a na základě těchto informací by měly být schopny uzpůsobit výši poplatků. Banky by měly více motivovat stávající zákazníky, odměňovat je za věrnost. Nesmí dát klientovi důvod, aby si zřídil účet u konkurence. Získání nových klientů můţe být totiţ náročnější, neţ udrţet stávající.

84

Klienti jsou často ovlivněni reklamou, kdy banky nabízejí roční poplatek za vedení účtu zdarma. Tímto způsobem získala své klienty řada nových bank, ale otázkou zůstává, jak dlouho tuto strategii udrţí. Příchodem konkurence na trh investují velké bankovní ústavy do technologických zlepšení, které jim prozatím přináší konkurenční výhodu. I přes dnešní trend elektronického bankovnictví dává mnoho klientů přednost osobnímu jednání se zaměstnancem banky. Myslím, ţe je to z části ovlivněno věkem klientely – starší klienti nemají moţnost přístupu k internetu, nejsou příznivci změn a navíc těmto distribučním kanálům nedůvěřují. Banky by se měly více zaměřit na věkovou strukturu své klientské základny a uzpůsobit pro ně podmínky při manipulaci s běţným účtem. Čím niţší poplatky, tím vyšší pravděpodobnost zvýšení počtu zákazníků. O tomto výroku lze polemizovat. Někteří klienti naopak preferují při výběru bank počet poboček a bankomatů. Z tohoto důvodů je bankovním ústavům doporučeno usilovat o zvyšování své dostupnosti s velkou mírou racionalizace a s maximálně výhodným servisem pro klienty. Jedná se o nejúčinnější faktor vedoucí ke zvyšování počtu zákazníků. Dalšími takovými faktory jsou účinná propagace produktů – reklama, podpora prodeje, výhodné nabídky, slevy, bonusy a zviditelnění se na internetu. Obchodní banky by měly důsledně zjišťovat potřeby a poţadavky svých stávajících i potenciálních klientů a pruţně na ně reagovat. Dále by měly sledovat změny v politické, právní, ekonomické, sociální, ekologické, technické a technologické oblasti, tedy změny vnějšího prostředí, rovněţ i změny prostředí vnitřního, předvídat tyto změny a jejich vývoj do budoucna a zahrnovat je do svých strategických a operativních plánů. Tak si bankovní ústavy zvýší pravděpodobnost své dlouhodobé existence. Je důleţité, aby banky byly výnosné, neboť jejich špatným hospodařením můţe být ohroţena stabilita celého bankovního sektoru a potaţmo ekonomiky státu.

85

Závěr Tato diplomová práce se zabývala analýzou dostupnosti obchodních bank pro fyzické osoby. Porovnávány byly běţné účty nabízené čtyřmi vybranými bankovními ústavy - Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a GE Money Bank. V práci byla pouţita metoda prostého porovnávání. Bylo definováno pět kritérií – stabilita banky, počet poboček, počet bankomatů, výše poplatků a moţnost ovládání účtu prostřednictvím internetu. Na základě hodnocení těchto kritérií byl zjištěn závěr, ţe nejvýhodnější podmínky pro zřízení a vedení běţného účtu nabízí Česká spořitelna, s níţ se na prvním místě umístila Československá obchodní banka. Oba zmíněné bankovní ústavy mají v České republice svou tradici, i kdyţ Česká spořitelna nesrovnatelně vyšší oproti ČSOB. Kaţdé zvolené kritérium bylo hodnoceno z hlediska míry kvality, v níţ jej analyzované obchodní banky nabízejí. Bylo tedy provedeno mezibankovní porovnání kaţdého kritéria. Tudíţ pořadí výhodnosti bank z hlediska jednotlivých kritérií a na základě toho sestavené pořadí celkové výhodnosti bank bylo objektivní. Významným ukazatelem stability kaţdé banky je kapitálová přiměřenost. Tento údaj nás informuje o minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat. Pravidla kapitálové přiměřenosti byla vytvořena z důvodu uspokojení akcionářů bank, kteří usilují o maximalizaci zisku, ale také z důvodu ochrany vkladů klientů. Všechny posuzované banky splnily kritéria regulatorního minima, které činí 8%. Česká spořitelna ze čtyř posuzovaných bank vykazuje nejmenší hodnotu kapitálové přiměřenosti ve výši 13,1 %, nejvyšší kapitálovou přiměřenost ve výši 16.6 % dosahuje GE Money Bank. Toto kritérium by mělo být při výběru banky a jejich bankovních sluţeb pro klienta podstatné.

86

Avšak kaţdý klient preferuje jiná kritéria. Pro některé klienty je nejdůleţitějším hlediskem při výběru banky její dostupnost, ať uţ prostřednictvím poboček nebo bankomatů. Česká spořitelna má ze všech analyzovaných bankovních institucí nejvyšší počet poboček a bankomatů, coţ je pro klienty významný a výhodný jev. Dostupnost ČS je cca 2x krát vyšší oproti ČSOB. Klienti z větších měst si mohou mezi zmiňovanými obchodními bankami zvolit libovolně, u které z nich si zaloţí svůj běţný účet. Ale pro klienty z menších měst či vesnic je doporučováno volit produkty České spořitelny, jejíţ pobočky lze snadno vyhledat právě i v menších obcích a sluţeb jejích bankomatů lze vyuţít na pomalu dva krát více místech, neţ je tomu v případě ČSOB. Domnívám se, ţe pobočka byla, je a bude hlavním distribučním kanálem. Taktéţ první příčku získala Česká spořitelna v hodnocení výše poplatků na základě modelového příkladu klienta. Dovolím si tvrdit, ţe toto kritérium je pro klienta při rozhodování nejdůleţitější. Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu práce běţný účet je základním produktem a jeho primárním úkolem je zprostředkování bezhotovostního styku včetně příchozích plateb. Z tohoto důvodu bych ČS, jakoţto jedné z nejsilnějších bank na trhu, vytkla, ţe jako jediná z analyzovaných bank účtuje bankovní poplatek za příchozí platby. Tato skutečnost můţe mít na klienta velmi negativní vliv při výběru banky. Jako pomůcka pro výběr kvality bankovních sluţeb můţe slouţit ocenění, která jsou bankám udělována. Mimo jiné se Česká spořitelna v roce 2011 stala na základě průzkumu veřejného mínění vyhlášeného Fincentrem pod záštitou Ministerstva financí ČR nejdůvěryhodnější bankou roku, druhé místo v této kategorii obsadila Komerční banka, třetí ČSOB. Důvěra Čechů v produkty České spořitelny je dlouhodobým fenoménem. Stejně tak z mého hodnocení vyšla Česká spořitelna jako banka s nejvýhodnějšími podmínkami ke zřízení a vedení běţného účtu fyzických osob. Česká spořitelna ale není dokonalá bankovní instituce, jak by se mohlo zdát z dosavadního textu závěru. Její slabinou je internetbanking, který je nabízen pouze u tří běţných účtů určených fyzickým osobám. Internetové bankovnictví si vzhledem k výši poplatků transakcí provedených na pobočkách banky získává stále více příznivců. Proto je tomuto bankovnímu ústavu doporučeno zřídit v nejbliţší budoucnosti tuto moţnost ovládání účtů pro všechny druhy produktů, jeţ Česká spořitelna nabízí.

87

Česká spořitelna má díky své dlouholeté tradici v České republice s ní souvisejícím „dobrým jménem“ velmi výhodné postavení na trhu, pyšní se nejvyšším počtem klientů ze všech analyzovaných bankovních institucí. Navíc se dokázala velmi rychle přizpůsobit výhodným nabídkám bank, které na český trh vstoupili z jiných zemí a jelikoţ nebyly známé, snaţily se prosadit výhodností svých produktů např. prostřednictvím výše bankovních poplatků. Česká spořitelna s nimi dokázala udrţet krok a v mnohém je dokonce předčila, coţ je vynikající jev vzhledem k faktu, ţe původně byla zaloţena jako spořící instituce. Tato banka je tedy vysoce konkurenceschopná. Pro zákazníka nejsou nejdůleţitější produkty a sluţby, ale především je ovlivněn způsobem, jakým s ním banka komunikuje. Pro banky je to také určitý přínos, kdy při obsluze klienta můţe zaměstnanec nabídnout klientovi další „výhodné“ bankovní produkty a s tím spojené sluţby. Spokojenost zákazníka je významný faktor mající vliv na budoucí vývoj kaţdé podnikatelské instituce. Proto je jako hlavní doporučení této práce stanoveno sledování potřeb a poţadavků stávajících i potenciálních zákazníků a vyvinutí maximální moţné snahy o uspokojení těchto potřeb a poţadavků. To je jediný moţný způsob, jak se udrţet na trhu, posilovat svou pozici, zvyšovat počet zákazníků a v důsledku toho i zisky. A z pohledu klienta je nejdůleţitější.

88

Seznam použité literatury Knižní zdroje [1] HARTLOVÁ, V., SOLDÁNOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., ŢLEBKOVÁ, M., Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vydání, Praha: Fortuna, 2004. 200 s. ISBN 807168-900-9. [2] JANEČKOVÁ, L. Marketing finančních služeb. 1. vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2003. 127 s. ISBN 80-7248-197-5. [3] KALABIS, Z. Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks Brno, 2012. 168 s. ISBN 97880-265-0001-8. [4] Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6. vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6. [5] PÁNEK, D. Bankovní regulace a dohled. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2005. 58s. ISBN 80-210-3660-5. [6] PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovní management. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3481-5. [7] SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, 3. vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 435s. ISBN 978-80-7265-107-8. [8] ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I. 2. aktualizované vydání, Praha: Grada, 1999. 264 s. ISBN 80 7169-859-8.

89

Internetové zdroje [1] Businessinfo – oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi-investovani/seznam-bank-apobocek-zahranicnich-bank/1000464/5644/. [2]

Bankovnictví

–

ihned.

[online].

2008

[cit.

2012-03-01].

Dostupné

z:

http://www.bankovnictvi.ihned.cz/c4-100246640-23013050-900000_d-cesky-bankovnisektor-vs-evropske-banky. [3] Česká národní banka – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/fag/jak_jsou_na_tom_banky.html. [4] Česká spořitelna – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.csas.cz. [5] Československá obchodní banka – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.csob.cz. [6] Finparáda – finance na dlani. [online]. 2012 [cit. 2012-01-25]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=429. [7] Fond pojištění vkladů – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/kolik-je-pojisteno.html. [8] GE Money Bank – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz. [9] Jihočeská univerzita České Budějovice – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-0106]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.html. [10] Komerční banka – oficiální stránky [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.kb.cz. [11] Měšec – průvodce finančním světem. [online]. 2007 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-je-zabezpecene-internetove-bankovnictvi/.

90

Zákony [1] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [2] Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. [3] Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

91

Seznam zkratek ČS

Česká spořitelna

KB

Komerční banka

ČSOB

Československá obchodní banka

GE

GE Money Bank

ČMSS

Českomoravská stavební spořitelna

SBČS

Státní banka československá

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

PIN

Personal Identification Number

TAN

TransAction Number

ATM

Automated Teller Machine

JPÚ

Jednorázový příkaz k úhradě

TP

Trvalý příkaz k úhradě

SIPO

Sdruţené inkasní platby občanů

WAP

Wirelles Application Protocol

PDA

Personal Digital Asistent

GSM

Global System for Mobile Communications

PDA

Personal Digital Assistant

GPRS

General Packet Radio System

WI-FI

Wireless Fidelity

SIM

Subscriber Information Module

SMS

Short message service

USB

Universal Serial Bus

DVD

Digital Versatile Disc

CD

Compact Disc

92

Seznam schémat Schéma č. 1: Klienti bank – majitelé účtů

29

Schéma č. 2: Prvky finančních sluţeb

33

Seznam grafů Graf č. 1: Podíl na základním kapitálu České spořitelny

46

Graf č. 2: Podíl na základním kapitálu Komerční banky

52

Graf č. 3: Podíl na základním kapitálu ČSOB

57

Graf č. 4: Podíl na základním kapitálu GE Money Bank

64

Graf č. 5: Kapitálová přiměřenost jednotlivých bank

70

Graf č. 6: Počet poboček vybraných bank

72

Graf č. 7: Počet klientů vybraných bank

73

Graf č. 8: Výše poplatků za sluţby na pobočce banky

79

Graf č. 9: Počet uţivatelů elektronického bankovnictví

81

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Stabilita vybraných bankovních ústavů

70

Tabulka č. 2: Počet poboček vybraných bankovních ústavů

71

Tabulka č. 3: Počet bankomatů vybraných bankovních ústavů

74

Tabulka č. 4: Poplatky spojené s vybranými transakcemi na studentském účtu

75

Tabulka č. 5: Poplatky spojené s transakcemi na vybraném běţném účtu

78

Tabulka č. 6: Výše poplatků vybraných bankovních ústavů

80

Tabulka č. 7: Moţnost ovládání účtu prostřednictvím internetu

82

Tabulka č. 8: Pořadí analyzovaných bank

82

93