Analýza efektivnosti dotací na hospodaření podniku

This watermark does not appear in the registered version - http://www.clicktoconvert.com

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Karolína Zralá

Analýza efektivnosti dotací na hospodaření podniku Bakalářská práce

2009


Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza efektivnosti dotací na hospodaření podniku vypracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne 5. ledna 2009 Podpis ..........................................


Poděkování Velice bych chtěla touto cestou poděkovat všem za pomoc při psaní a vedení bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala členům rodiny, kteří mi poskytovali cenné rady a informace při studiu a tvorbě této práce.


Anotace Bakalářská práce je zaměřená na význam dotací pro hospodaření podniku v letech 1997 až 2007, kdy celou oblast postihly v roce 2002 ničivé povodně. Práce je rozdělena do dvou hlavních časových období – od založení společnosti až do povodní a od povodní až do součastnosti. V těchto proudech budeme srovnávat jednotlivé ukazatele jak z pohledu podniku, tak i z pohledu státu. Cílem práce bude porovnání konečných dat podniku a vyhodnocení, jakou roli v nich hraje dotační politika.

Summary Present bachelor work intents to appreciate the significance of government subsidy to company policy during years 1997 till 2007 when whole district suffered by terrible flood in 2002. Dissertation is divided to two chronological parts, first part is from the very begining of the company management until the critital point in 2002 and second after flood till today. Single indicator will be compared from the view of the company as well as from the view of the government. The aim will be comparison of final economical efficiency and consideration, how it is influenced by subsidy politics.


1. Obsah 1. 2. 3. 4.

Obsah ................................................................................................................................1 Úvod a cíl práce ...............................................................................................................3 Informace o společnosti..................................................................................................5 Vysvětlení pojmů..............................................................................................................6 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10

Dotace......................................................................................................................... 6 Druhy dotací ............................................................................................................... 6 Účtování a zdanění dotací.......................................................................................... 6 Pravidla k poskytování dotací .................................................................................... 7 Podmínky čerpání státní dotace................................................................................. 7 Čerpání účelové dotace ............................................................................................. 7 Kontrola průběhu čerpání dotace............................................................................... 8 Investiční pobídka....................................................................................................... 8 Účetní výkazy ............................................................................................................. 9 Položky účetních výkazů............................................................................................ 9

5. Použité analýzy a ukazatele.........................................................................................11 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

Finanční analýza (dále jen „FA“).............................................................................. 11 Ukazatel likvidity podniku ......................................................................................... 11 Ukazatel zadluženosti .............................................................................................. 12 Ukazatel rentability ................................................................................................... 12 Ukazatel produktivity ................................................................................................ 12 Ukazatel zadluženosti .............................................................................................. 13 SWOT ....................................................................................................................... 13 PEST......................................................................................................................... 13

6. Hospodaření společnosti v letech 1997 – 2001........................................................14 6.1 6.2 6.3

Cíle podniku.............................................................................................................. 14 Zakladatelská rozvaha ............................................................................................. 14 SWOT ....................................................................................................................... 15

6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4

6.4

PEST......................................................................................................................... 17

6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.4.5

6.5

Stav aktiv.................................................................................................................19 Stav pasiv................................................................................................................20

Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku ................................................. 21

6.6.1 6.6.2 6.6.3

6.7 6.8 6.9

Informace ze zakladatelské listiny dle [e-Justice]. .......................................................17 Politicko – právní faktory...........................................................................................18 Ekonomické faktory ..................................................................................................18 Sociálně – kulturní faktory.........................................................................................19 Technologické faktory...............................................................................................19

Vývoj aktiv a pasiv.................................................................................................... 19

6.5.1 6.5.2

6.6

Silné stránky ............................................................................................................16 Slabé stránky...........................................................................................................16 Příležitosti................................................................................................................16 Hrozby.....................................................................................................................17

Výnosy ....................................................................................................................21 Náklady ...................................................................................................................21 Hospodářský výsledek..............................................................................................22

Vývoj obratu.............................................................................................................. 22 Vývoj zásob a rezerv ................................................................................................ 23 Výpočty některých analýz pro rok 2001................................................................... 23

6.9.1 6.9.2

Rentabilita tržeb .......................................................................................................23 Ukazatel zadluženosti...............................................................................................23

7. Hospodaření společnosti v letech 2002 - 2007.........................................................24 7.1 7.2

SWOT ....................................................................................................................... 25 Vývoj aktiv a pasiv.................................................................................................... 26

7.2.1

Stav aktiv.................................................................................................................26

1


7.2.2

7.3

Stav pasiv................................................................................................................26

Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku ................................................. 27

7.3.1 7.3.2 7.3.3

7.4 7.5 7.6 7.7 7.8

Výnosy ....................................................................................................................27 Náklady ...................................................................................................................28 Hospodářský výsledek..............................................................................................29

Vývoj obratu.............................................................................................................. 29 Vývoj zásob a rezerv ................................................................................................ 30 Získání dotací ........................................................................................................... 31 Kontrola čerpání dotace ........................................................................................... 32 Závěr......................................................................................................................... 32

8. Hospodaření společnosti v letech 2002 – 2007 bez státní účasti..........................33 8.1 8.2 8.3 8.4

Kalkulace č. 1 – Půjčka s pravidelnou splatností..................................................... 34 Kalkulace č. 2 – Půjčka s individuální splatností ..................................................... 35 Kalkulace č. 3 - Financování oprav hrází rybníků z vlastních zdrojů ...................... 36 Vyhodnocení jednotlivých variant ............................................................................ 37

8.4.1 8.4.2 8.4.3

8.5

Kalkulace č. 1 – Půjčka s pravidelnou splatností.........................................................37 Kalkulace č. 2 – Půjčka s individuální splatností .........................................................37 Kalkulace č. 3 - Financování oprav hrází rybníků z vlastních zdrojů .............................38

Shrnutí ...................................................................................................................... 38

9. Poskytnutí či neposkytnutí dotace z pohledu státu ..................................................39 10. Závěr............................................................................................................................40 11. Seznam použitých a citovaných zdrojů ..................................................................41 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7

12.

Elektronické zdroje ................................................................................................... 41 Interní zdroje............................................................................................................. 42 Podklady z přednášek, zápisky, poznámky ............................................................. 43 Tištěné zdroje ........................................................................................................... 44 Obrázky .................................................................................................................... 44 Tabulky ..................................................................................................................... 44 Grafy ......................................................................................................................... 45

Přílohy..........................................................................................................................46

2


2. Úvod a cíl práce Získávání dotací je aktuálním tématem ať už se jedná o jakýkoliv finanční subjekt. V současnosti, díky finanční krizi, kdy mnoho podniků, nehledě na velikost, vykazuje ztrátové hodnoty, je pomoc od státu či Evropské Unie více než potřebná. Avšak problémy s financováním podniku se nemusí nutně vázat pouze k finanční krizi. V bakalářské práci se zabývám konkrétní společností – Rybářství Lnáře s.r.o. a jejím hospodařením v průběhu posledních deseti let. Podnětem k tématu práce byly ničivé povodně z roku 2002, které zdevastovaly velkou část okolí Blatenska. V našem případě se jedná o protržení hrází tří rybníků, Melín, Metelský a Velký Bělčický, v noci z 12. na 13. srpna 2002. Největší škody napáchal Metelský rybník, o rozloze 54 hektarů, v obcích Metly, Předmíř, Zámlýní, Lnáře a Tchořovice, přes které se povodeň dostala do města Blatná. Přibližně deset kilometrů vzdušnou čarou na východ od Metelského rybníka se nachází Velký Bělčický rybník o rozloze necelých 46 hektarů, jehož hráz se protrhla v ty samé dny a přes obce Závišín a Bezdědovice se valila na již postiženou Blatnou. Škody napáchané povodní byly v kraji vyčíslené ve stovkách milionech korun. Nejednalo se pouze o hráze rybníků, či o chovné ryby ale také o zasažené nemovitosti, včetně Lnářského a Blatenského zámku. Byl poničen hlavní tah silnice E49 na Plzeň a další silnice v okolí. Příval vody se nevyhnul ani polnostem či lesům. Obrázek č. 1 Lnářský zámek po povodních

3


Díky velkému mediálnímu zájmu a ohlasu většina podniků v okolí získala státní podporu ve velmi krátkém časovém období. Jednalo se jak o obce, tak i o soukromé podniky zasažené přírodní katastrofou. Cílem práce je ukázat, jaký smysl a význam mělo poskytnutí dotace pro společnost Rybářství Lnáře s.r.o.

4


3. Informace o společnosti Společnost Rybářství Lnáře, s.r.o. (dále též „Rybářství“) zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích vznikla 8. prosince 1997 z dřívější sdružení fyzických osob s názvem Rybářství Lnáře, Vlasta Kurzová. Rybářství sídlí v obci Lnáře, osm kilometrů severozápadně od města Blatná v Jižních Čechách a hospodaří na 3000 pronajatých hektarech rybníků, lesů a polí. Základními činnostmi jsou podle [e-Justice] pilařská výroba, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, rybářství, lesnictví, zemědělství a poskytování služeb spojených s prohlídkami zámku Lnáře. Pro společnost pracuje v dnešní době 25 zaměstnanců, celkovou kontrolu na provozem společnosti má výrobní ředitel, který je odpovědný deseti zakládajícím společníkům. Společnost účtuje, podle zákona, v podvojném účetnictví, které společnosti zajišťuje nezávislá společnost, jež má za povinnost předkládat vedení společnosti účetní výkazy (výsledovka ve zkráceném i plném rozsahu, rozvaha ve zkráceném i plném rozsahu, příloha k účetní závěrce, daňové přiznání), komunikovat s finančním úřadem zajišťovat předání informací do obchodního rejstříku.

5


4. Vysvětlení pojmů Vzhledem k rozdílnosti jednotlivých finančních pomocí, poskytnutých státem, je zřejmé, že procesy a dokumentace, vázající se k dotační politice, se liší pro každou společnost. Z tohoto důvodu zde budeme popisovat pouze ty, které se přímo pojí s naším konkrétním tématem.

4.1 Dotace V makroekonomickém slova smyslu se do styku s dotacemi, podle [p-VEF], dostáváme v rámci fiskálního federalismu České republiky. Jedná se o financování a vztah jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů, jakými jsou například kraje, města či obce. Z tohoto hlediska se dotace, poskytnuté ve formě dotační ceny, mohou využít pro zvýšení spotřeby daného statku ať už na popud rapidního snížení spotřeby či lobování výrobců za její zvýšení. V rámci podnikové ekonomiky, jsou dotace poskytovány především ministerstvy, státními fondy, nebo jinými organizacemi ekonomickým subjektům. Tyto ať už finanční či nefinanční podpory, poskytnuté podniku v okamžiku nutnosti, mohou být důležitým a mnohdy i jediným prostředkem pro zachování stálého chodu společnosti.

4.2 Druhy dotací Dotace dělíme na finanční, které jsou poskytnuty žadateli ve formě peněžních prostředků, za účelem splnění nějakého účelu (účelová dotace), či dotace, poskytnuté ve formě slevy na dani.

4.3 Účtování a zdanění dotací Podle [i-PwC] je možno dělit účelové dotace i v rámci používané soustavy účetnictví. Pro účetnictví (dříve podvojné účetnictví) je dělíme na skupiny podle záměru, ke kterému mají být použity takto: a) k úhradě nákladů (mzdové, daňové, atd.) – účet Ostatní provozní výnosy (648). b) na pořízení investičního majetku (dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek a technické zhodnocení) – přijatá dotace snižuje pořizovací cenu nebo vlastní náklady. c) na kapitálové dovybavení – účet 413 Ostatní kapitálové fondy. V rámci daňové evidence (dříve jednoduché účetnictví) jsou dotace charakterizovány jako prostředky poskytované na stanovený účel ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu, pokud tak zákon o tomto fondu stanoví. [i-PwC]

6


Vzhledem ke neustále se měnící legislativě je nutné věnovat pozornost daňovým zákonům, které určují pravidla pro zdanění dotací. Od roku 2002 platí, že dotace, poskytnuté na úhradu škod způsobených živelnými pohromami, jsou osvobozené od daně z příjmu.

4.4 Pravidla k poskytování dotací Vydané Ministerstvem zemědělství, vycházející ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidelch. I v této části se zaměříme pouze na pravidla, vztahující se k poskytování, čerpání a kontrole dotací vzhledem k dané problematice. Pravidla se, dle [e-MZE01], dělí do tří částí: a) Část A zahrnuje obecné podmínky, předmět poskytnuté dotace, podmínky pro poskytnutí dotace, odpovědnosti příjemce dotace a kontrolu dodržování pravidel. b) Část B vypisuje podrobnější náležitosti jednotlivých bodů pravidel c) Část C obsahuje zmocňovací a společné ustanovení, účinnosti a oficiální náležitosti, jako datum a místo podpisu.

4.5 Podmínky čerpání státní dotace Podmínky čerpání dotace jsou, podle [i-DOT01], součástí rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování dané akce. Určují nám především nutné náležitosti, které musí žadatelská strana dodržet. Jejich rozsah určují zásady, stanovující podmínky pro poskytování dotací, které v našem případě vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „MZe“). Stejně jako v případě pravidel poskytování dotace i v tomto případě se dělí podmínky na obecné, které se odkazují na zákony a vyhlášky, podle kterých se žadatel musí řídit. Druhou částí jsou podmínky čerpání státních finančních prostředků, kde jsou v jedenácti bodech předneseny požadavky například o povinnosti uchovávání a průběžném poskytování dokladů a údajů o poskytnuté dotaci, povinnost dodržení termínů výstavby či povinnost navrácení nevyčerpaných prostředků. Poslední částí jsou podmínky pro ukončení akce, kdy je žadatel povinen předložit závěrečnou dokumentaci o provedené akci. Na poskytnutí dotace nelze uplatňovat právní nárok.

4.6 Čerpání účelové dotace Řídí se zásadami, vydanými orgánem, poskytujícím dotaci. V případě právnické osoby uvede vydávající úřad následující náležitosti. Jsou jimi: a) Název a adresa poskytovatele b) Označení příjemce dotace – v případě právnické osoby musí být uveden název obchodní firmy a sídlo firmy. c) Identifikační číslo přijemce dotace d) Bankovní spojení příjemce dotace

7


e) Účel, na který je dotace poskytována f)

Kód a název programu

g) Den vydání rozhodnutí h) Výše dotace obsahující propočtenou celkovou výši škody dle normativních nákladů, stanovené procento z výše škody ve vztahu k procentu poškození a celkovou výši poskytnutí dotace. i)

Podmínky použití dotace [e-MZE02]

Žadatel musí věnovat pozornost lhůtě pro podání žádosti, pro tento účel byla stanovena v rozmezí 40ti dnů ode dne, kdy zásady vstoupily v platnost. Po promeškání lhůty již není možné přijímat další žádosti. Nutné náležitosti žádostí: a) Identifikační údaje zpracované podle daného vzoru b) Kopie dokladu prokazující právo hospodaření na předmětném majetku (doklad o vlastnictví, nájemní smlouva, případně jiný doklad) c) Kopie dokladu o zřízení bankovního účtu [e-MZE02] Čerpání účelové dotace může v praxi probíhat několika způsoby. Nejčastější z nich jsou: a) Žadatel zažádá o poskytnutí dotace. Státní subjekt odsouhlasí a určenou částku poskytne žadateli na běžný účet. Přijaté finanční prostředky žadatel využívá přímo k financování daného záměru. Stává se tak například v případech krizové situace. b) Žadatel zažádá o poskytnutí dotace. Státní subjekt odsouhlasí určenou částku ale žadatel nejprve musí daný záměr realizovat z vlastních prostředků. Po dokončení a kontrole daného výkonu státní subjekt poskytne sumu na žadatelův běžný účet. Existuje mnoho společností, které poskytují služby v oblasti čerpání dotací. Většinou se jedná o poradenské servisy bank či jiných finančních nebo poradenských institucí, které, v rámci vzájemné konkurence, v dnešní době dodají žádajícím podnikům či podnikatelům veškeré standardní i nadstandardní informace.

4.7 Kontrola průběhu čerpání dotace Kontrolu průběhu čerpání finančních prostředků v našem případě zajišťoval Finanční úřad ve Strakonicích. Byla prozkoumána dokumentace (doklady, smlouvy, faktury, výpisy z bankovního účtu), financování provedené akce, investiční bilance a dodržení termínů.

4.8 Investiční pobídka Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory a jako takové podléhají rovněž režimu nařízení vlády č. 310/2004 Sb. dle kterého Ministerstvo průmyslu a obchodu ve

8


spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže stanoví přípustnou míru a hodnotu veřejné podpory. [e-MMF01] Stejně jako u dotací, i investiční pobídky mohou být poskytnuty ve formě peněžní, či úlevě na dani nebo hmotné podpory. Podmínkou pro poskytnutí investiční pobídky vyžaduje stát buď inovaci již stávajícího majetku či zařízení, nebo výstavbu nového průmyslového objektu. Narozdíl od dotací, které jsou součástí fiskální politiky se v České republice začínají investiční pobídky využívat až od roku 1998. Jedná se o podporu jednotlivých projektů, většinou pro zahraniční investory, kterou poskytuje vláda České republiky v rámci růstu českého hospodářství.

4.9 Účetní výkazy Nebo-li finanční výkazy, jejichž úkolem je podle [p-UCT] poskytnou přesný obraz o finanční situaci, ve které se podnik nachází. Vývoj jednotlivých položek ve dvou a více letech za sebou představuje dynamický pohled na finanční situaci podniku. Nejběžněji používanými výkazy jsou: a) Rozvaha nebo-li bilance je hlavním přehledem aktiv a pasiv, s kterými podnik v průběhu roku operoval. Pro smysl hodnocení výsledků je důležité mít k dispozici bilance za dvě a více minulých období. b) Výkaz zisků a ztrát nebo-li výsledovka je souhrn finačních operací (obrat, výnosy, náklady) buď ve zkráceném nebo v plném rozsahu. Stejně jako rozvaha se předkládá ke konci účetního období.

4.10 Položky účetních výkazů Z důvodu velkého počtu jednotlivých položek si podle [p-UCT] stručně vysvětlíme pouze ty, které nás v průběhu analyzování budou zajímat nejvíce. a) Aktiva jsou ocenitelnou položkou majetku. Jsou důsledkem událostí v minulých období a jsou ovládané podnikem. Dělíme ho do tří hlavních skupin (dlouhodobá, krátkodobá a přechodná), které se následně dělí do několika podskupin. b) Pasiva, dělíme do několika skupin, (vlastní kapitál, rezervy, závazky a přechodná pasiva), kde nám hodnoty jednotlivých položek ukazují například výši závazků (zadluženosti) podniku, stav hospodaření podniku z minulých let nebo výši rezerv. c) Oběžný majetek, jehož součástí jsou zásoby, peníze (hotovost, bezhotovostní účty s krátkou nebo bez výpovědní lhůty, krátkodobé cenné papíry)

a pohledávky

(položky, které může podnik nárokovat). d) Zásoby se dělí do čtyř podskupin (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky a zboží na skladě a v prodejnách). Tak jako ve většině případů se oceňují pořizovací cenou, vlastními náklady a reprodukční pořizovací cenou.

9


e) Vlastní kapitál je položka v pasivech, určující především základní vložený kapitál, nerozdělený zisk či neuhrazenou ztrátu z minulých let. f)

Cizí kapitál dělíme na dlouhodobý a krátkodobý. V rámci tématu dotací nás zajímají nejčastěji položky: závazky k dodavatelům, závazky k finančním institucím, závazky k zaměstnancům a další.

g) Rezervy jsou částí strany pasiv v rozvaze. Dělíme je podle použití, tzn. rezervy na reálná rizika spojená s podnikáním a na rezervy s přesně vymezeným účelem použití. U společností s ručením omezeným je vytvoření rezervního fondu povinností, stejně tak jsou daná pravidla pro jeho použití. h) Výnosy představují ekonomický příbytek, snižující závazky se současným nárůstem vlastního kapitálu a zvyšující hodnotu aktiv, vzniklý v účetním období. i)

Náklady chápeme jako úbytek aktiv či přírůstek závazků, který vznik v účetním období, díky peněžnímu vyjádření určitého výkonu, jež vedl ke splnění daného úkolu.

j)

Hospodářský výsledek poskytuje informace o výkonnosti podniku. V několika za sebou jdoucích období z něj lze vyčíst, jak stabilní je finanční situace podniku.

k) Kumulativní hospodářský výsledek je součtem všech po sobě jdoucích hospodářských výsledků.

10


5. Použité analýzy a ukazatele Při zakládání jakéhokoliv ekonomického subjektu je nutné, vytvořit minimálně jednu analýzu pro ujasnění podmínek, spojených s působením na trhu. V této kapitole si stručně představíme nejdůležitější analýzy, se kterými pracuje drtivá většina společností, a z nichž některé v této práci použijeme. Vzhledem k neustálým jak tržním, tak i legislativním změnám, je velmi důležité, aby podnik aktualizoval veškerá použitá data. Pakliže tomu tak není, a informace se již neobnovují, ztrácejí jednotlivé analýzy a ukazatele svůj význam.

5.1 Finanční analýza (dále jen „FA“) Na základě použití především účetní závěrky provádí manager podniku rozbor finanční situace. Pro tuto analýzu, jejímž hlavním cílem je ohodnotit hospodaření podniku, jsou nejdůležitější dva faktory a to peníze a čas. FA dělíme podle [p-EKO] na dva druhy podle jejího účelu. Může se jednat o Interní finanční analýzu, která se zakládá na neveřejných – interních dokladech a většinou je prováděna manažerem podniku nebo o Externí finanční analýzu, jež je využíváná pouze osobami přímo, nebo nepřímo spjatými s podnikem a jejíž nevýhodou je přístup pouze k veřejným dokumentům podniku. Mezi zdroje FA řadíme informace finančního a nefinančního charakteru. Finančními zdroji rozumíme podle [p-EKO] výroční zprávy podniku či burzovní informace, nefinančními pak firemní statistiky, interní směrnice, údaje z účetnictví, údaje o výrobě nebo předpovědi a zprávy managementu, auditorů či odborného tisku.

5.2 Ukazatel likvidity podniku Míra likvidity podniku nám ukazuje, jak rychlá a nákladná je možná přeměna jednotlivých aktiv na peněžní prostředky ( absolutní ) a v jak krátkém čase je podnik schopen uhradit své závazky ( relativní ). [p-EKR] Likvidita = Likviditu dělíme do několika skupin a to běžná, rychlá a pohotová likvidita. a) Běžná likvidita = Nejčastěji využívaná pro orientaci o platební schopnosti a pohotovosti podniku. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku.

11


b) Pohotová likvidita = Využívaná pro orientaci o schopnosti podniku krýt svými peněžními prostředky a pohledávkami své krátkodobé závazky. Slouží pouze orientačně. c) Peněžní likvidita = Charakterizuje schopnost podniku krýt svými peněžními prostředky své krátkodobé závazky. Kromě hotovosti jsou zde zahrnuty i šeky, ceniny, vklady u peněžních ústavů s krátkou výpovědní lhůtou a cenné papíry.

5.3 Ukazatel zadluženosti V ukazateli zadluženosti se podle [p-EKR] zabýváme výsledkem poměru vlastního a cizího kapitálu na celkových aktivech společnosti. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel je využíván v dlouhodobém hledisku hospodaření, je nutné použit ho v řadě několika let za sebou (narozdíl od ukazatele likvidity, který se vztahuje ke krátkodobému pohledu na platební schopnost podniku).

5.4 Ukazatel rentability Obecně se jedná o porovnávání hodnoty čistého zisku s právě danou hodnotou, jejíž vývoj chceme zkoumat. Podle [p-EKR] můžeme tedy říci, že sledujeme ziskovost jednotlivých položek. Nejčastěji se jedná o: a) rentabilitu majetku (ROA), vyjadřující poměrem provozního zisku vůči celkovým aktivám. Pro většinu podniků je hlavním ukazatelem, hodnotícím efektivnost hospodářských prostředků. b) rentabilitu vlastního kapitálu (ROE), která vyjadřuje schopnost podniku vytvářet zisk neboli jaká je návratnost vloženého vlastního kapitálu. Zjišťujeme pomocí poměru zisku ke kapitálu podniku. c) rentabilitu tržeb (ROS), jež vyjádříme pomocí poměru čistého zisku proti celkovým tržbám. Určuje, kolik zisku vyprodukuje každá koruna, kterou podnik utrží. Čím jsou hodnoty ukazatele vyšší, tím lepších výsledků podnik dosahuje.

5.5 Ukazatel produktivity Poměrem tržeb k počtu pracovníků vyjadřujeme, jaká část obratu připadá na jednoho pracovníka. [p-EKO]

12


5.6 Ukazatel zadluženosti Opakem ukazatele finanční nezávislosti (vlastní kapitál/celkový kapitál). Vyjadřujeme poměrem cizího kapitálu ke kapitálu celkovému. Maximální doporučená zadluženosti je kolem 50%. [p-EKO]

5.7 SWOT Velmi často používaná analýza, jež je podle [p-EKO] kombinací dvou oblastí, které mohou být v rámci marketingové činnosti podniku zkoumány. S – silné stránky a W – slabé stránky, se zaměřují předem na vyhledávání pozitiv a negativ uvnitř společnosti, kdežto O – příležitosti a T – hrozby, představují vnější vlivy, které může společnost ovlivnit nebo jimi být ovlivněna.

5.8 PEST Stejně jako SWOT, i méně známější PEST analýza se zabývá zkoumáním okolního prostředí podniku. Snaží se zachytit ty nejdůležitější faktory, které by mohly do budoucna ovlivnit chování daného subjektu. Jedná se předevšim o politicko-právní faktory – P, ekonomické faktory – E, sociálně-kulturní faktory – S a technologické faktory – T. Úkolem této analýzy není pouze si vyjmenovat jednotlivé body ale i odpovědět si na důležité otázky například ohledně stability systému, demografického rozdělení obyvatelstva, rozdělení jednotlivých odvětví hospodářství a mnoha dalších. [p-OFI]

13


6. Hospodaření společnosti v letech 1997 – 2001 V této kapitole se budeme zabývat analýzou vývoje jednotlivých faktorů a výstupů ovlivňujících chování společnosti v letech 1997 - 2001. Vzhledem k historii, která se ke vzniku společnosti váže, bylo již dopředu zřejmé, že základními cíly podniku bude vybudování stabilní společnosti, schopné obhospodařovat přes 1500 hektarů pozemků, 470 hektarů rybníků, 1000 hektarů lesů a 100 hektarů polí. Pro podnik, nově vstupující na trh, je důležité, stanovit si základní cíle, vyjádřit zakladatelskou rozvahu a vypracovat analýzy trhu (SWOT, PEST). I přesto, že žádné z těchto analýz nebyly v minulosti zpracovány, je zřejmé, že podnik je schopen provozu díky určitým zavedeným zvykům a tradicím, které v tomto oboru stále přetrvávají. Na konci kapitoly, v rámci pětiletého období, zpracujeme pomocí dostupných materiálů finanční analýzu.

6.1 Cíle podniku Podle [t-MvE] je podstatou marketingového strategického plánování formulace jasných, dlouhodobých cílů [t-MvE]. Jedná se o souhrn otázek, které by si měl management podniku, při jeho založení, položit a najít na ně přesné odpovědi. Pro Rybářství jsou nejdůležitější tyto body: a) účel podnikání – úspěšné hospodaření na pronajatých nemovitostech, především se jedná o chov ryb, lesnictví a pěstování krmiva pro vlastní potřeby. b) Zásady podnikání – Rybářství se řídí zásadami a podmínkami, vymezenými paragrafy 105 – 153e zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku c) Identita podniku – převzata Rybářstvím po sdružení fyzických osob, ze kterého podnik vznikl. d) Hlavní cíle podniku – růst hospodářských výsledků společnosti, postupné odkoupení zásob od sdružení fyzických osob, postupná renovace nemovitostí.

6.2 Zakladatelská rozvaha Tato vstupní bilance vykazuje počáteční hodnoty na jednotlivých účtech podniku, kdy je z výsledku zřejmé, že počáteční hospodářský výsledek bude ztrátový a to ve výši 19.430,85 Kč.

14


Tabulka č. 1 Zakladatelská rozvaha

Aktiva Pokladna Bankovní účty

Celkem

63 539,00 319 046,83

47 000,00 20 000,00

40 000,00 47 000,00 47 000,00 20 000,00 47 000,00 40 000,00 47 000,00 47 000,00 16,68 382 585,83 402 016,68

Pasiva Vklad společníka 01 Vklad společníka 02 Vklad společníka 03 Vklad společníka 04 Vklad společníka 05 Vklad společníka 06 Vklad společníka 07 Vklad společníka 08 Vklad společníka 09 Vklad společníka 10 Ostatní kapitálové fondy Celkem

6.3 SWOT Tabulka vlivů, sloužících k základní identifikaci současného stavu podniku, ovlivňujících dosažení vytyčených cílů. [t-StrM] Tabulka č. 2 SWOT analýza (1997 – 2001)

Více oborů podnikání – možnost poskytovat materiál (produkci) z jedné části, do druhé Stálí odběratelé – zahraniční i domácí Silné stránky

Zachování tradice Počáteční soudržnost majitelů Lidské zdroje

Přiležitosti

Výrobní kapacity Hledání nových odběratelů Možnost zviditelnění – využití zámku Možnost odkupu nemovitostí od jiných subjektů Reklama Vytvoření stálého postavení a známé značky Rozvoj a inovace procesů

Více předmětů oboru podnikání – rybníky, lesy, pole, zámek Obtížnější kontrola, než v případě pouze jednoho oboru Nejistota v meteorologických jevech Nutnost průběžné údržby Opotřebení zařízení

Slabé stránky

Lidský faktor Přírodní vlivy Politicko-právní vlivy Hrozby Rozpory a nároky majitelů

Lidský faktor

15


6.3.1 Silné stránky a) Více oborů podnikání – Rybářství je schopné poskytovat materiál z jedné sekce do druhé. Není v plné míře závislé na dodavatelích. b) Stálí odběratelé – jedná se o skupinu jak zahraničních, tak i tuzemských odběratelů, s kterými management podniku již v minulosti komunikoval a proto mohla společnost využít obchodních kontaktů sdružení s jehož souhlasem na tuto činnost navázala. c) Zachování tradic – Rybářství nadále pokračuje v zachovalých tradicích, které v průběhu let prošly značným vývojem. Váže se k tomu i stav zaměstnanců, kdy v mnoha rodinách se jedná o generační povolání. d) Počáteční soudržnost majitelů – Silnou stránkou pro vývoj společnosti byla dosavadní sjednocenost majitelů, která tak ulehčovala rozhodnutí na valných hromadách. e) Lidské zdroje – Jedná se především o zkušené, starší zaměstnance. Příležitostí je přijetí mladých zaměstnanců. f)

Výrobní kapacity

6.3.2 Slabé stránky a) Více oborů podnikání – i když se jedná o silnou stránku, je zde možné najít i nevýhody, např. Rybářství se nemůže soustředit na jednu činnost důkladně. S tím se pojí slabá stránka, co se týká lidského faktoru. Nedostatek kvalitních zaměstnanců, schopných vzít si na starost jednotlivá odvětví. b) Obtížnější kontrola – viz. a) c) Nejistota v meteorologických jevech – nemožnost se spolehnout na meteorologické podmínky. Pojí se s hrozbami ohledně přírodních vlivů. d) Nutnost průběžné údržby – původní stav rybníků, hrází, lesních cest, opravy a restaurace v zámeckých prostorách. e) Opotřebení zařízení - renovace zařízení. f)

Lidský faktor – viz. a)

6.3.3 Příležitosti a) Hledání nových odběratelů – nové služby pro zákazníky – jedná se o rozšíření sportovního rybolovu, pronájem honiteb, pronájem zámeckých prostor. b) Možnosti zviditelnění – za využití zámeckých prostor, které nejsou zcela využité. Souvisí s reklamou. c) Možnost odkupu nemovitostí od jiných subjektů d) Reklama - místní tisk, spolupráce s již zavedenými podniky (Blatenská ryba), účast ve sdruženích, dotace produktů na sezónní či společenské akce. e) Vytvoření stálého postavení na trhu a dobré jméno značky f)

Rozvoj a inovace procesů

16


6.3.4 Hrozby a) Přírodní vlivy – neúroda, polomy, povodně – vlivy, kterým nelze předejít ani je v dlouhodobějším horizontu předvídat. b) Politicko-právní vlivy – regulace, nařízení, omezení. c) Rozpory a nároky majitelů – mohly by v budoucnu ztížit rozhodování a následkem toho i hospodaření podniku. d) Lidský faktor – pochybení lidského faktoru

6.4 PEST Na začátku analýzy jsou pravidelně představovány obecné informace o společnosti, některé z nich zde vypisovat nebudeme, vzhledem k tomu, že se nacházejí v jiných kapitolách. 6.4.1 Informace ze zakladatelské listiny dle [e-Justice]. a) Společníci MUDr. Dagmar Humlová Vladislava Chlumská Jan Klein Vilém Kurz Vladislav Kurz Ing. Roman Michálek Ing. Hana Muschicková Jindřích Vaníček Ing. Dana Vránková, CSc. Petr Zralý b) Firma a sídlo společnosti Rybářství Lnáře s.r.o. se sídlem v: Lnáře 71, 38742 Lnáře. c) Doba trvání společnosti Společnost je zřízena na dobu neurčitou d) Základní kapitál společnosti Tvořen vklady společníků, při založení činí 402.000 Kč. e) Rezervní fond Společnost zřídila rezervní fond ve výši 10% základního kapitálu. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní uzávěrce za rok, v němž se poprvé zisk vytvoří a to ve výši nejméně 10% čistého zisku avšak ne více, než 5% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond bude ročně doplňován částkou 5% z čistého zisku a to do doby, až dosáhne hodnoty dle odstavce 1 tohoto §.

17


6.4.2 Politicko – právní faktory a) Poslanecká sněmovna – http://www.psp.cz b) Ministerstvo zemědělství – http://www.mze.cz c) Ministerstvo vnitra – http://www.mv.cz d) Ministerstvo financí – http://www.mfcr.cz e) Ministerstvo pro místní rozvoj – http://www.mmr.cz f)

Sbírka zákonů na Internetu: http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html http://www.sagit.cz/Sbirka/ksbdefault.htm http://www.sbcr.cz http://www.sbirka.cz/ http://www.sbirkazakonu.cz http://www.bvb.cz/sbirka/ http://sbirka.aspi.cz/

g) Právní servery: ePravo - http://www.epravo.cz/ iPrávník - http://www.ipravnik.cz/ Juristic : český právnický informační a publikační prostor http://server.juristic.cz/ nebo http://www.juristic.cz Valné hromady : internetový deník - http://www.valnehromady.cz Obchodní rejstřík: http://www.justice.cz Business.Center – http://www.business.center.cz 6.4.3 Ekonomické faktory a) Ministerstvo financí ČR - http://www.mfcr.cz makroekonomika, finanční trh, podpora podnikání, zahraniční pomoc pro ČR, legislativa, evropská integrace, rozpočet b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - http://www.compet.cz kontrolní a sankční charakter, dohled nad zadáváním veřejných zakázek, ochrana hospodářské soutěže, stav soutěžního prostředí na nejvýznamějších trzích, legislativní činnost c) Czech Trade - http://www.czechtrade.cz Česká agentura na podporu obchodu. Podpora vývozu a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a podnikatelů v zahraničí. d) Czech Invest - http://www.czechinvest.cz založen Ministerstvem průmyslu a obchodu, pomoc zahraničním investorům založit výrobní závody v ČR, podpora průmyslových zón, investiční pobídky, databáze českých subdodavatelů, přímé zahraniční investice v ČR, vládní

18


podpora podnikání, odkazy na důležité organizace… 6.4.4 Sociálně – kulturní faktory a) Český statistický úřad – http://www.czso.cz b) Rybářské sdružení České republiky – http://cz-ryby.cz/ c) Rybářské sdružení České republiky – http://rybsdr.fish.net d) Jihočeský územní výbor ČRS – http://www.crscb.cz 6.4.5 Technologické faktory a) Konkurence Rybářství Třeboň Hld. a.s. – http://www.rybarstvi.cz, Rybářství Třeboň a.s. - http://www.trebon.rybarstvi.cz Rybářství Hluboká a.s. – http://hluboka.rybarstvi.cz Rybářství Nové Hrady s.r.o. – http://www.rybarstvinovehrady.cz Rybářství

Jindřichův

Hradec

s.r.o. –

http://www.rybarstvi-jindrichuv-

hradec.trade.cz b) Dodavatelé Zemědělské družstvo Lnáře – Lnáře 195, 38742 Lnáře Dvůr Lnáře, spol. s.r.o. – Lnáře 18, 38742 Lnáře c) Odběratelé Blatenská ryba spol. s.r.o. – http://www.blatenskaryba.cz JCL – obchod a.s. – http://www.jcl-obchod.cz ARRBO, s.r.o. – http://www.arrbo.cz Petr Bečvář – http://www.pila-becvar.cz

6.5 Vývoj aktiv a pasiv 6.5.1 Stav aktiv Při vzniku společnosti v roce 1997 činilo stav aktiv pouze základní Rybářství. 1998 - činil stav aktiv 12.666.121,83 Kč převážně díky nárůstu na účtu odběratelů, materiálu na skladě a na bankovním účtu podniku. Rybářství investovalo do nákladů příštích období (inzerce, pole). 1999 - při celkovém stavu aktiv 12.539.154,00 Kč tvořily opět nejdůležitější část rozvahy účtu zásoby, materiál, krátkodobé pohledávky a finanční majetek. Rybářství zvyšuje výrobu, čímž lze předpokládat nárůst oběžných aktiv v příštích obdobích. 2000 - Rybářství pořídilo hmotný investiční majetek (auta, stroje) v hodnotě 1.658.000 Kč. Podnik zvyšuje o 500.000 Kč hodnotu materiálu a od odběratelů přijímá platby na běžný účet, čímž zvyšuje jeho hodnotu o 1.500.000 Kč.

19


2001 - přišlo opět zvýšení v položce Samostatné movité věci. Klesá tempo růstu na účtech Zásoby a Materiál ale i přesto je zaznamenán růst na ostatních účtech. Poprvé se zapisuje na účet Stát – daňová pohledávka, zvyšují se pohledávky z obchodních styků a krátkodobý finanční majetek. 6.5.2 Stav pasiv První pohyb na pasivních účtech byl v rámci vkladů společníků o celkové hodnotě 402.000 Kč a účet Ostatní kapitálové fondy 16.68 Kč. 1998 - majoritní část pasiv zaznamenaly účty Dodavatelé, Ostatní závazky ke společníkům, Daň z příjmu a Zákonné rezervy. Celkový stav pasiv v roce 1998 činil 11 222 641,68 Kč. 1999 - došlo v podstatné změně v účtu Rezervy, který byl ponížen o 1.200.000 Kč a v účtu Závazky z obchodních styků, který oproti loňskému roku narostl o 793.000 Kč. 2000 – Rybářství zaznamenalo nárůst závazků k zaměstnancům. Položka zvyšující hodnotu pasiv je Hospodářský výsledek z minulých let. 2001 - zvýšila se položka účtu Hospodářský výsledek o 5.349.000 Kč, naopak se snížila hodnota cizích zdrojů o 1.136.000 Kč. Tabulka č. 3 Vývoj - Aktiva / Pasiva (1997 – 2001) 1997 Aktiva Pasiva

1998

382 586,00 382 586,00

1999

2000

2001

12 666 121,83 12 539 154,00 16 544 111,00 11 222 641,68 12 288 926,00 16 036 824,00

21 569 620,00 20 729 886,00

Graf č. 1 Vývoj - Aktiva / Pasiva (1997 – 2001) 25 000 000,00 20 000 000,00 15 000 000,00 Aktiva Pasiva

10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 1997

1998

1999

2000

2001

20


6.6 Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku 6.6.1 Výnosy 1997 – pouze úroky na běžných účtech. 1998 – Rybářství tržilo především za vlastní výrobky, produkci a služby. 1999 – proběhl růst celkových tržeb o 809.000 Kč což ale nezabránilo poklesu celkových výnosů o 1.125.000 Kč. 2000 – celkové tržby za vlastní výkony rostly o 2.796.000 Kč a hodnota tržeb za prodej zboží činila 15.000 Kč. Rybářství utržilo finanční a mimořádné výnosy v hodnotě 180.000 Kč. 2001 – poklesly výkonová spotřeba o 490.000 Kč. Naopak o 2.500.000 Kč vzrostla celková hodnota tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. 6.6.2 Náklady 1997 – pohyb na účtech Ostatní služby a Ostatní finanční náklady. 1998 – velkou část nákladů hrají položky Spotřeba materiálu, která je rozdělena do 16 analytických účtů, účet Ostatní služby – režie a mzdové náklady, které dohromady činí částku 7.049.000 Kč. 1999 – pokles nákladů proběhl především díky snížení spotřeby materiálu. 2000 – růst spotřeby materiálu a energie o 2.300.000 Kč, pořízení hmotného majetku, pokles osobních nákladů a tvorba rezervy v hodnotě 1.000.000 Kč znamenal největší rozdíly v položkách celkových nákladů 2001 – jiné provozní náklady zůstaly v tomto roce beze změny, spotřeba materiálu vzrostla o 70.000 Kč, finančních nákladů o 280.000 Kč a zvýšila se záporná hodnota hospodářského výsledku z finančních operací z -175.000 Kč na -386.000 Kč. Tabulka č. 4 Vývoj - Náklady / Výnosy (1997 – 2001) Celkem Výnosy Náklady

1997 131,65 19 562,50

1998 1999 2000 18 159 143,08 17 033 987,95 20 357 584,76 16 715 662,93 13 789 291,99 14 992 854,61

2001 22 436 603,56 16 605 696,68

Graf č. 2 Vývoj - Náklady / Výnosy (1997 – 2001)

25 000 000,00 20 000 000,00 15 000 000,00

Výnosy Náklady

10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 1997

1998

1999

2000

2001

21


6.6.3 Hospodářský výsledek Na růstu hospodářského výsledku se podílelo především zvyšování produkce, čímž rostly tržby za prodej. Rybářství si mohlo dovolit nové investice, převážně v podobě nových vozidel a nástrojů. Tabulka č. 5 Vývoj - Hospodářský výsledek (1997 – 2001)

Hospodářský výsledek (HV) Kumulativní HV

1997

1998

1999

2000

2001

-19 430,85

1 443 480,15

3 244 695,96

5 364 730,15

5 830 906,88

38 993,35

1 482 473,50

4 727 169,46

10 091 899,61

15 922 806,49

Graf č. 3 Vývoj - Hospodářský výsledek (1997 – 2001)

7 000 000,00 6 000 000,00 5 000 000,00 4 000 000,00 3 000 000,00 2 000 000,00 1 000 000,00 0,00 -1 000 000,00

Hospodářský výsledek

1997

1998

1999

2000

2001

6.7 Vývoj obratu Celkový obrat – tržby, vzrostl až na necelých 21 milionů korun, což se podniku podařilo následně překonat až v roce 2007. Tabulka č. 6 Vývoj - Obrat (1997 – 2001) Tržby Zboží Vlastní výrobky Celkem

1997 0,00 0,00 0,00

1998 1999 2000 3 980,00 23 961,00 14 595,00 18 068 088,00 15 244 122,00 18 083 918,00 18 072 068,00 15 268 083,00 18 098 513,00

2001 10 503,00 20 582 279,00 20 592 782,00

Graf č. 4 Vývoj - Obrat (1997 – 2001)

25 000 000,00 20 000 000,00 15 000 000,00

Tržby - zboží Tržby - vlastní výrobky

10 000 000,00

Tržby - celkem

5 000 000,00 0,00 1997

1998

1999

2000

2001

22


6.8 Vývoj zásob a rezerv V období let 1997 – 2001 Rybářství postupně zvyšovalo množství svých zásob a materiálu i když je patrné, že ke konci pozorovaného období tento trend začíná zpomalovat. Je tomu tak především díky výrobní kapacitě, kdy například v lesnictví bylo dohodnuto vytěžit 4500 m3 ročně dřeva, nejen díky normám ale také i vzhledem k tomu, že by nezbyl žádný těžební materiál pro případ nenadálé situace, jakou může být napadení kůrovcem či polomy. Od roku 2001 je v rámci desetiletého plánu povoleno těžit 7500 m 3 ročně. Jak je vidět z tabulky, Rybářství vytvořilo rezervu v roce 1998, jejíž část následně použilo na financování k tomu určených aktivit. Tabulka č. 7 Vývoj - Zásoby / Rezervy (1997 – 2001) Celkem Zásoby Rezervy

1997 0,00 0,00

1998 2 961 146,90 2 200 000,00

1999 4 638 525,00 1 000 000,00

2000 5 097 884,00 0,00

2001 5 493 686,00 0,00

Graf č. 5 Vývoj - Zásoby / Rezervy (1997 – 2001) 6 000 000,00

5 000 000,00

4 000 000,00

Zásoby

3 000 000,00

Rezervy 2 000 000,00

1 000 000,00

0,00 1997

1998

1999

2000

2001

6.9 Výpočty některých analýz pro rok 2001 6.9.1 Rentabilita tržeb ROS = 5.830.907 / 20.592.782 ROS = 0,28 Závěr: 1 Kč vloženého kapitálu nám přinese 28 haléřu. 6.9.2 Ukazatel zadluženosti Z = (4.463.487 / 20.729.886,00) * 100 Z = 22 %

Závěr: Zadluženost podniku je v rámci obvyklých mezí.

23


7. Hospodaření společnosti v letech 2002 - 2007 Ve dnech 12. a 13. srpna 2002 postihly Jižní Čechy katastrofické povodně. Přetečení a následné protržení hráze rybníka Melín a příval protržené vody do již tak plného Metelského rybníka způsobil protržení jeho hráze. Následky těchto škod se čítaly v řádech desítek milionů korun. Obrázek č. 2 Mapa Lnářského okolí

Rybářství se v minulých letech připravovalo na budoucí opravu hráze Metelského rybníka, která měla začít od roku 2003. Díky dotační pomoci Ministerstva zemědělství České republiky bylo možné zahájit rekonstrukční práce v roce 2003 a již v roce 2006 proběhl první výlov nejrozlehlejšího obhospodařovaného rybníka. V této kapitole se zaměříme na přidělení dotace podniku a na to, jaký vliv měla pro jednotlivé složky jeho hospodaření. Vzhledem ke změnám, provedeným v účetnictví se od roku 2003 uvádějí všechny hodnoty zaokrouhlené na tisíce Kč.

24


7.1 SWOT Ač se to zdá být nesprávné, je možné povodeň a její následky přiřadit do všech čtyř kategorií. Z pohledu silné stránky znamená přísun prostředků na opravu hrází, které by Rybářství dříve či později muselo v y dat. Díky státnímu zásahu byly opravy a renovace provedené v dřívějším termínu, než se původně plánovalo. Z pohledu slabých stránek je důležité si uvědomit, že díky povodním vznikl negativní postoj místního obyvatelstva k podniku a k majitelům, který v některých místech přetrvává, i přes rychlý zásah všech zúčastněných, dodnes. Jako příležitost, kterou povodně přinesly můžeme chápat reklamu. Je prokázáno, že i špatná reklama je stále reklamou. Díky mediálnímu zájmu vešel podnik více do povědomí, z čehož by mohl v následujících letech těžit. Hrozbou, kterou povodně přinesly byla otázkou existence podniku jako takového. Díky dotacím se podařilo hospodářství zachovat v původním stavu. Jak by další fungování podniku vypadalo, pokud by nezískal státní podporu si vysvětlíme v kapitole 8. Pohled na analýzu zahrnuje pětileté období hospodaření s ukončením v roce 2007. Oproti původní analýze zůstala většina faktorů stejných, pro přehlednost označíme nové či změněné faktory červeně. Tabulka č. 8 SWOT analýza (2002 – 2007)

Více oborů podnikání Stálí odběratelé – zahraniční i domácí Silné stránky

Lidské zdroje Zachování tradice Výrobní kapacity

Příležitosti

Hledání nových odběratelů Možnost odkupu nemovitostí od jiných subjektů Rozvoj a inovace procesů Reklama - povodně

Více předmětů oboru podnikání Obtížnější kontrola, než v případě pouze jednoho oboru Neustálé opravy

Slabé stránky

Opotřebení zařízení Nesourodá VH Rozpory a nároky majitelů Přírodní vlivy

Politicko-právní vlivy

Hrozby

Lidský faktor

Rybářství má již upevněnou pozici na trhu. Díky přílivu kapitálu v podobě dotace bylo možné vylepšit podmínky pro další výrobu. Jednou ze slabých vlastností a potencionálních hrozeb jsou rozpory a nároky v řadách majitelů. Jak jsme již zmínili, nechávají si společníci vyplácet nájmy za pronajaté nemovitosti. Tato částka se za poslední roky postupně vyšplhala až na

25


4.000.000 Kč, které musí Rybářství ročně vyplatit. Díky nesouladům v řadách společníků dochází na schůzích členů valné hromady k pozdržování, či zamítání některých přednesených návrhů.

7.2 Vývoj aktiv a pasiv 7.2.1 Stav aktiv 2002 – v tomto roce se hodnota aktiv propadla o 2.500.000 Kč i díky úbytku zásob a materiálu v podobě vyplavených násad. Rybářství drží v tomto roce pohledávky z obchodního styku ve výši

7.500.000 Kč, což je pokles o

1.000.000 Kč. 2003 – celková hodnota aktiv: 41 058 000 K č . Tento nárůst byl způsoben pořízením nového dlouhodobého nemovitého majetku – hrází. 2004 – stav účtu dlouhodobý hmotný majetek klesl o 10.000.000 Kč a díky snaze prodat co největší množství zásob klesla hodnota oběžného majetku o 3.500.000 Kč. 2005 – stav aktiv se průběžně snižuje k hodnotám z období před povodněmi. Hodnota dlouhodobého majetku vzrostla o 200.000 Kč, kdežto oběžná aktiva opět díky úbytku zásob klesla o 2.000.000 Kč. 2006 – hodnota aktiv poprvé od stavby hrází roste. Stojí za tím nejen nárůst oběžných aktiv o 2.500.000 Kč ale i nárůst zásob o 500.000 Kč a dlouhodobých pohledávek o 600.000 Kč. 2007 – vzhledem k vysokému počtu vytěžených surovin a opětovnému výlovu zprovozněných rybníků stoupla hodnota oběživa o 4.200.000 Kč, zvýšil se stav dlouhodobých pohledávek o 1.790.000 Kč a zvýšil se stav krátkodobého finančního majetku o 2.500.000 Kč. 7.2.2 Stav pasiv 2002 – díky povodním se v tomto roce vyšplhala položka Jiné závazky na hodnotu 12.207.000 K č – je to hodnota, kterou muselo Rybářství vydat na zaplacení staveb hrází ze svých prostředků. Závazky ke společníkům klesly o 1.100.000 Kč. 2003 – začínají opravy hrází, vlastní kapitál společnosti vzrostl na 6.901.000 Kč a cizí krátkodobé závazky se vyšplhaly na 32.562.000 Kč. 2004 – pokles hodnoty cizích zdrojů o 16.200.000 Kč ovlivňuje i celkový pokles pasiv v tomto roce. Výsledek hospodaření se opět dostává do záporných hodnot. 2005 – stejný trend jako aktiva zažívají i pasiva a tím je pokles hodnot. Příbytek na účtu Rezervní fondy, nedělitelné fondy a fondy ze zisku

26


odpovídaly hodnotě 8.200.000 Kč. Rybářství se opět dostává s hospodářským výsledkem do kladných hodnot. 2006 – nárůst celkových pasiv o 2.680.000 Kč byl ovlivněn růstem vlastního kapitálu. Účet Rezervní fond zůstal na stejné hodnotě avšak přibyl nový účet Rezervy v hodnotě 2.000.000 Kč. Proti tomu klesly krátkodobé závazky společnosti o 2.300.000 Kč. 2007 – stav pasiv vzrostl o 5.135.000 Kč nejen díky růstu cizích zdrojů z důvodu navýšení rezerv a krátkodobých závazků ale také díky rostoucímu výsledku hospodaření. Tabulka č. 9 Vývoj - Aktiva / Pasiva (2002 – 2007)

Aktiva celkem Pasiva celkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

19 066 000 37 055 000

41 058 000 39 463 000

27 220 000 25 676 000

25 564 000 23 269 000

28 560 000 25 928 000

34 381 000 31 063 000

Graf č. 6 Vývoj - Aktiva / Pasiva (2002 – 2007)

45 000 000,00 40 000 000,00 35 000 000,00 30 000 000,00 25 000 000,00

Aktiva celkem

20 000 000,00

Pasiva celkem

15 000 000,00 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

7.3 Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku 7.3.1 Výnosy 2002 – vzhlede m k tomu, že se výrobky a produkty podniku prodávají celoročně, klesly tržby podniku pouze o 3.255.000 Kč, jiné provozní výnosy podniku stouply o 2.770.000 Kč. 2003 – Tržby za prodej zboží se pohybují rámcově okolo 10.000 Kč, za prodej vlastních výrobků však klesly o 3.980.000 Kč. Osobní náklady podniku stouply o 100.000 Kč a ostatní provozní výnosy se dostaly na hodnotu – 41.000 Kč. 2004 – růst výnosů o 4.539.000 Kč je spojen především zvýšeným zásob podniku (dotěžením a přetěžením limitů v lese), díky kterému se budou

27


pokrývat závazky společnosti. V tomto roce se již nezaznamenaly žádné mimořádné výnosy. 2005 – celkovou hodnotu výnosů ovlivnil pokles tržeb z prodeje vlastních výrobků, který činil 2.282.000 Kč, růst mimořádných výnosů zmírnil o 933.000 Kč pokles celkových výnosů. 2006 – pokračuje sestupná tendence výnosů i přes obnovu výlovů nejproduktivnějších rybníků. I když se pokles zpomaluje, lze předpokládat setrvalý stav do budoucích let. 2007 – enormní nárůst výnosů je zapříčiněn vysokou těžbou dřeva, způsobenou polomy na začátku roku. 7.3.2 Náklady 2002 – evidentní růst nákladů zapříčiněn mimořádnou událostí ve výši 12.207.000 Kč. Díky povodním se dostává podnik do ztráty v hodnotě 13.669.000 Kč. 2003 – hodnota nákladů klesla především díky zrušení účtu Mimořádné náklady, který použil podnik v rámci nákladů na odstranění škod po povodni. 2004 – osobní náklady vzrostly o 552.000 Kč a i nadále rostou náklady na výrobu. 2005 – růst ostatních finančních nákladů a růst ostatních finančních nákladů nezabránil poklesu celkových nákladů i přes to, že osobní náklady se vyšplhaly na 5.571.000 Kč. 2006 – stejně jako u výnosů, tak i nákladové účty mají nižší hodnoty. Podnik se pomalu začíná přibližovat hodnotám, které vykazoval před povodněmi. 2007 – ničivé polomy na začátku roku zvýšily náklady na těžbu, což znamenalo i zvýšené mzdové, provozní a ostatní náklady. Díky popadaným a vyvráceným stromům budou potřebné opravy lesních cest, na které momentálně podnik žádá stát o nové dotace. Tabulka č. 10 Vývoj - Výnosy / Náklady (2002 – 2007)

Vynosy celkem Naklady celkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

21 571 000 35 374 000

20 852 000 19 550 000

25 390 000 25 635 000

24 210 000 23 853 000

24 009 000 23 351 000

39 080 000 37 864 000

28


Graf č. 7 Vývoj - Výnosy / Náklady (2002 – 2007)

40 000 000,00 35 000 000,00 30 000 000,00 25 000 000,00 Vynosy celkem

20 000 000,00

Naklady celkem 15 000 000,00 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

7.3.3 Hospodářský výsledek Po prudkém propadu v roce 2002 se začal hospodářský výsledek opětovně zvyšovat ale díky rostoucím nákladům se opět, v roce 2004 propadl do záporných hodnot. V roce 2007 poprvé přesáhl hodnotu 1.000.000 Kč, díky vysoké těžbě dřeva, způsobené lednovými polomy. Tabulka č. 11 Vývoj - Hospodářský výsledek (2002 – 2007) Hospodářský výsledek (HV) Kumulativní HV

2002 -13 803 000 2 120 000

2003 1 302 000 3 421 000

2004 -245 000 3 176 000

2005 357 000 3 534 000

2006 659 000 4 193 000

2007 1 216 000 5 408 000

Graf č. 8 Vývoj - Hospodářský výsledek (2002 – 2007) 4 000 000,00 2 000 000,00 0,00 -2 000 000,00

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-4 000 000,00 -6 000 000,00

Hospodářský výsledek

-8 000 000,00 -10 000 000,00 -12 000 000,00 -14 000 000,00 -16 000 000,00

7.4 Vývoj obratu Povodně se na vývoji tržeb projevily až v roce 2003, kdy byl zaznamenán značný pokles tržeb vlastních výrobků. Po extrémním nárůstu tržeb v roce 2007 je zřejmé, že v následujících letech bude tento růst opětovně klesat.

29


Tabulka č. 12 Vývoj - Obrat (2002 – 2007) Tržby Zboží Vlastní výrobky Prodej majetku Celkem

2002 14 000 17 327 000 0 17 341 000

2003 12 000 13 364 000 30 000 13 406 000

2004 31 000 19 789 000 0 19 820 000

2005 11 000 17 507 000 6 000 17 524 000

2006 23 000 14 822 000 39 000 14 884 000

2007 36 000 27 707 000 82 000 27 825 000

Graf č. 9 Vývoj - Obrat (2002 – 2007) 30 000 000,00 25 000 000,00 20 000 000,00 Tržby - zboží Tržby - vlastní výrobky

15 000 000,00

Tržba - prodej majetku Tržby - celkem

10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

7.5 Vývoj zásob a rezerv Po povodních, kdy se dostaly zásoby na nejnižší hodnotu za posledních pět let opět nastala tendence zvyšovat jejich stav. Již dva roky po povodních se podařilo dostat zpět ke stoupající tendenci. Ta se bohužel v následujících letech opět propadla. V roce 2006 podnik vytvořil rezervní fond, jehož částku v dalším roce navyšoval. Dá se předpokládat, že v roce 2008 bude z tohoto účtu čerpáno na pokrytí mimořádných nákladů z roku 2007. Tabulka č. 13 Vývoj - Zásoby / Rezervy (2002 – 2007) Zásoby Rezervy

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3 622 000 0

4 565 000 0

6 033 000 0

4 940 000 0

5 501 000 2 000 000

4 318 000 4 010 000

Graf č. 10 Vývoj - Zásoby / Rezervy (2002 – 2007) 7 000 000,00 6 000 000,00 5 000 000,00 4 000 000,00

Zásoby

3 000 000,00

Rezervy

2 000 000,00 1 000 000,00 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

30


7.6 Získání dotací Rybníky Metelský, Velký Bělčický a Melín nebyly jedinými nemovitostmi, na které žádalo rybářství dotaci. Ke konci roku 2002 respektive ve dnech 12. listopadu, 9. prosince a 17. prosince byla, podle [i-DOT03], vydaná tři rozhodnutí MZe o poskytnutí dotace za účelem zmírnění škod na polních kulturách, na lesních školkách a rybích osádkách v celkové výši 2.367.813 Kč. V létě následujícího roku, 22. července 2003 bylo vydáno rozhodnutí Mze ohledně opravy hráze rybníka Velký Bělčický. Dne 24. července 2003 bylo vydané rozhodnutí Mze ohledně opravy hráze Metelského rybníka a 19. listopadu 2003 rozhodnutí o opravě hráze rybníka Melín. Předpokládané částky, vynaložené na opravu: Tabulka č. 14 Předpokládaná dotace 2003 Název rybníka Metelský Velký Bělčický Melín Celkem

Dotace 6 000 000 10 000 000 1 000 000 17 000 000

Vlastní zdroje 435 000 1 798 000 171 000 2 404 000

2004 Dotace 4 948 000 2 847 000 2 601 000 10 396 000

Vlastní zdroje 1 169 000 553 000 270 000 1 992 000

Skutečné částky, vynaložené na opravu: Tabulka č. 15 Skutečná čerpaná dotace 2003 Název rybníka Metelský Velký Bělčický Melín Celkem

Dotace 6 000 000 10 000 000 1 000 000 17 000 000

Vlastní zdroje 719 422 2 874 114 357 000 3 950 536

2004 Dotace 4 947 449 2 847 000 2 601 000 10 395 449

Vlastní zdroje 4 474 677 680 445 1 822 753 6 977 875

Dne 29.12.2003 bylo vydáno Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce. Jednalo se o opravu hráze a přepadu Metelského rybníka. V rámci úředního dokumentu bylo rozhodnuto, že celková částa se bude čerpat ve dvou po sobě jdoucích letech a to 2003 6.435.000 Kč a v roce 2004 6.117.000 Kč viz příloha. Vzhledem k tomu, že již dne 15. srpna 2003 byla podepsaná smlouva o dílo se společností Šindler, důlní a stavební společnost s r.o., bylo nutné, aby vydání rozhodnutí proběhlo co nejdříve.

31


7.7 Kontrola čerpání dotace Kontrola Finančního úřadu ve Strakonicích proběhla 22. prosince 2005 s předmětem prozkoumání dokladů, vztahujících se k vydání jednotlivých rozhodnutí Mze, které muselo Rybářství předložit.

7.8 Závěr Výsledkem bez shledání skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44 zákona č. 281/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, u prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na základě výše uvedených rozhodnutí. [i-DOT03]

32


8. Hospodaření společnosti v letech 2002 – 2007 bez státní účasti V této kapitole budeme hypotetizovat, jaký dopad a důsledky by znamenalo pro podnik rozhodnutí státu, že by neposkytl žádnou z dříve uvedených dotací. Pro shrnutí lze uvést, že souhrn uvedených dotací je 27.395.449 Kč na rybníky a 2.367.813 Kč na pokrytí škod způsobených na polních kulturách, na lesních školkách a rybích osádkách. Pro následující kalkulaci však budeme brát v úvahu pouze dotace poskytnuté na opravy hrází rybníků. Při konzultaci s jednateli podniku jsme uvažovali 3 následné postupy, které by byly pro podnik akceptovatelné v rámci zachování podnik. V žádné z těchto částí se nebude uvažovat o případné likvidaci podniku. Nejdříve je však nutné, shrnout si celkový vývoj hospodářského výsledku. Pro všechny následující kalkulace použijeme reálné hodnoty hospodářského výsledku podniku v letech 1997 – 2007. Pro období let 2008 – 2013 jsme zvolili předpokládanou sumu 5.000.000 Kč, kterou jsme odhadovali na základě hospodářského výsledku pro první předešlý rok před povodněmi, respektive pro rok 2001. Tabulka č. 16 Souhrn hospodářského výsledku

Hospodářský výsledek (HV) Kumulativni HV

1997

1998

1999

2000

2001

-19 431

1 443 480

3 244 696

5 364 730

5 830 907

-19 431

1 424 049

4 668 745

10 033 475

15 864 382

2002 -13 802 961 2 061 421

2003 1 301 617 3 363 038

2004 -244 970 3 118 069

2005 357 439 3 475 507

2006 658 669 4 134 176

2007 1 215 873 5 350 050

2008 5 000 000 10 350 050

2009 5 000 000 15 350 050

2010 5 000 000 20 350 050

2011 5 000 000 25 350 050

2012 5 000 000 30 350 050

2013 5 000 000 35 350 050

Tabulka č. 17 DPPO Kumulativní hospodářský výpočet Sazba daně pro rok 2008 Výpočet daně z příjmu právnických osob

35 350 050 Kč 21% 7 423 511 Kč

33


V roce 2013 počítáme s kumulativním hospodářským výsledkem ve výši 35.350.000 Kč. Pro teoretický výpočet základu daně použijeme sazbu daně z příjmu právnických osob, pro rok 2008, 21%.

8.1 Kalkulace č. 1 – Půjčka s pravidelnou splatností Na financování obnovy rybníků použije podnik cizí kapitál. Jedná se o bankovní úvěr s desetiletou splatností. Předpokládaná roční úroková míra je 5%. Při účtování vynaložených nákladů na obnovy rybníků na účet Opravy, bude pravděpodobný daňový základ 0 Kč. Tabulka č. 18 Kalkulace č. 1

Hospodářský výsledek (HV) Půjčka Kumulativni HV

1997

1998

1999

2000

2001

-19 431

1 443 480

3 244 696

5 364 730

5 830 907

0 -19 431

0 1 424 049

0 4 668 745

0 10 033 475

0 15 864 382

2002 -13 802 961 0 2 061 421

2003 1 301 617 -17 000 000 1 705 538

2004 -244 970 -10 400 000 -1 291 931

2005 357 439 0 -5 161 680

2006 658 669 0 -8 573 636

2007 1 215 873 0 -11 271 825

2008 5 000 000 0 -10 029 325

2009 5 000 000 0 -8 630 263

2010 5 000 000 0 -7 074 638

2011 5 000 000 0 -5 362 450

2012 5 000 000 0 -3 493 700

2013 5 000 000 0 1 506 300

Bankovní úvěr jsme rozložili do dvou půjček. V roce 2003 se jedná o 17.000.000 Kč a v roce 2004 se jedná o 10.400.000 Kč. První splátku jsme z důvodu postupného čerpání úvěru vyčíslili ve výši 5% úvěru na 850.000 Kč. Další splátka byla vzhledem k postupnému dočerpávání úvěru odhadnuta na 1.500.000 Kč. Splátky v následujících letech byly pravidelně rozpočítany na částku 3.131.250 Kč tak, aby ke splacení úvěru došlo v průběhu roku 2012. Při částce čerpaného úvěru 17.000.000 Kč, první splátce ve výši 850.000 Kč a úrokové míře 5% vychází první splátka úroků na částku 807.500 Kč. V dalším roce se hodnota úroku zvýší na 1.252.500 Kč díky pořízení druhého úvěru. V následujících letech se bude hodnota úroku snižovat, souměrně se zbývající částkou úvěru, až do roku 2012, kdy bude splacena poslední splátka.

34


Vyhodnocení kumulativního hospodářského výsledku poukazuje na fakt, že díky úvěru bude jeho hodnota v letech 2004 – 2012 záporná, to znamená, že podnik by neměl prostředky na úhradu nákladů v následujících obdobích.

8.2 Kalkulace č. 2 – Půjčka s individuální splatností Podobně jako u varianty č. 1 bude použit na financování obnovy rybníků cizí kapitál, bankovní úvěr s desetiletou splatností a s 5% ročním úročením, s rozdílem možnosti individuálních splátek. Za předpokladu, že se obnovy rybníků budou účtovat na účet Opravy, bude, stejně jako v předešlé variantě, pravděpodobný daňový základ 0 Kč. Tabulka č. 19 Kalkulace č. 2

Hospodářský výsledek (HV) Půjčka Kumulativni HV

1997

1998

1999

2000

2001

-19 431

1 443 480

3 244 696

5 364 730

5 830 907

0 -19 431

0 1 424 049

0 4 668 745

0 10 033 475

0 15 864 382

2002 -13 802 961 0 2 061 421

2003 1 301 617 -17 000 000 2 513 038

2004 -244 970 0 1 418 069

2005 357 439 0 925 507

2006 658 669 -10 400 000 214 176

2007 1 215 873 0 60 050

2008 5 000 000 0 365 050

2009 5 000 000 0 180 050

2010 5 000 000 0 110 050

2011 5 000 000 0 65 050

2012 5 000 000 0 150 050

2013 5 000 000 0 85 050

Podnik si pořídil dva úvěry, v roce 2003 v hodnotě 17.000.000 Kč a v roce 2006 v hodnotě 10.400.000 Kč. První splátku, v roce 2008, jsme vyčíslili na 3.500.000 Kč z důvodu možnosti využití prostředků z hospodářského výsledku na jeho pokrytí. Pro dodržení podmínek čerpání úvěru a zároveň udržení kumulativního hospodářského výsledku v kladných hodnotách jsme zvolili navyšování hodnoty následných splátek úvěru až na 5.000.000 Kč v roce 2013. Poslední splátku v hodnotě 1.300.000 Kč splatí podnik v průběhu roku 2014. Při dané 5% roční úrokové sazbě vychází hodnota první splátky v roce 2003 na 850.000 Kč, kde setrvá po dvě následující období. Díky další zátěži v podobě úvěru v roce 2006 stoupne hodnota úroku v tomto roce na 1.370.000 Kč, což bude platit i pro rok 2007. Od roku 2008 se začne, vzhledem ke klesající hodnotě zůstatkové částky úvěru, snižovat i hodnota úroku z 1.195.000 Kč v roce 2008 až na konečných 65.000 Kč v roce 2013.

35


Dle konzultace s jednateli podniku a po vyhodnocení této kalkulace bylo rozhodnuto, že i přes teoretickou možnost splacení úvěru ve stanovenou dobu a možnost podniku hospodařit bez ztráty, je tato varianta příliž riziková. Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že by tuto variantu nepodpořily ani bankovní instituce.

8.3 Kalkulace č. 3 - Financování oprav hrází rybníků z vlastních zdrojů V této kalkulaci použijeme na financování oprav hrází rybníků vlastní prostředky, získané z hospodářské činnosti v letech následujících po povodních. Vynaložené náklady se budou účtovat na účet Opravy, z toho vyplývá pravděpodobný daňový základ 0 Kč. Pro srovnání s předešlými kalkulacemi jsme se zaměřili opět na desetiletý plán, kdy podnik bude využívat hospodářský výsledek za účelem oprav v maximální možné výši. Tabulka č. 20 Kalkulace č. 3

Hospodářský výsledek (HV) Ztráta způsobená snížením výměry rybníků Kumulativní HV

1997

1998

1999

2000

2001

-19 431

1 443 480

3 244 696

5 364 730

5 830 907

0

0

0

0

0

-19 431

1 424 049

4 668 745

10 033 475

15 864 382

2002 -13 802 961 0 2 061 421

2003 1 301 617 0 363 038

2004 -244 970 0 18 069

2005 357 439 0 125 507

2006 658 669 750 000 34 176

2007 1 215 873 750 000 50

2008 5 000 000 750 000 50 050

2009 5 000 000 600 000 50 050

2010 5 000 000 600 000 50 050

2011 5 000 000 600 000 50 050

2012 5 000 000 600 000 50 050

2013 5 000 000 600 000 2 700 050

Narozdíl od předešlých kalkulací v této variantě používáme pro náklady na výstavbu nových rybníků zdroje z hospodářského výsledku podniku. Vzhledem ke skutečnosti, že podnik nebude mít ihned k dispozici částku potřebnou na celkovou opravu rybníků, je nutné do této kalkulace započítat i ztrátu produkce rybníků z důvodu nižší výměry obhospodařované plochy. Zřídili jsme pro ní samostatnou položku a budeme jí započítávat až od roku 2006. V letech 2002 – 2005 je již zahrnuta v hospodářském výsledku. Od roku 2009 je možné pozorovat snížení této ztráty, způsobené ukončením oprav a opětovném spuštění výroby na jednom z rybníků.

36


První částka na opravu byla vynaložena v roce 2003 v hodnotě 3.000.000 Kč. V rozmezí let 2004 – 2007 jsme vyčíslili celkové náklady na opravy v hodnotě 850.000 Kč. Bylo tomu tak v důsledku započítání ztráty objemu produkce do hospodářského výsledku. Od roku 2008 jsme mohli, díky vysokému hospodářskému výsledku, zvýšit rozmezí nákladů na opravy od 4.200.000 Kč do 4.400.000 Kč, kdy poslední z těchto nákladů podnik zaznamená v roce 2013 a to v hodnotě 1.750.000 Kč. Při použití této varianty je nutné uvažovat i jisté restrukturalizační změny. Předpokládanou nutností bude propuštění pěti zaměstnanců Rybářství již v roce 2002.

8.4 Vyhodnocení jednotlivých variant Při vyhodnocení jednotlivých kalkulací je nutné brát v úvahu, že se jedná o čistě teoretické výpočty, dané na základě dostupných informací a zdrojů. 8.4.1 Kalkulace č. 1 – Půjčka s pravidelnou splatností Výhodou této varianty je možnost realizace oprav v co nejkratším možném termínu. Naopak nevýhodou, která zásadně ovlivňuje hodnocení této varianty je neschopnost podniku pokrýt dané splátky a úroky z důvodu kolísavého hospodářského výsledku v letech 2003 – 2007. Dle konzultace s jednateli podniku a po vyhodnocení této kalkulace jsme došli k názoru, že varianta standartní půjčky na 10 let s pravidelnou splatností není pro podnik akceptovatelná. 8.4.2 Kalkulace č. 2 – Půjčka s individuální splatností Za výhodu v této variantě pokládáme možnost individuálního splácení úvěru, díky které by byl podnik schopen, v rámci hospodářského výsledku, pokrýt veškeré náklady s úvěrem spojené. Podnik by tak, teoreticky, byl schopen splatit poslední část úvěru v roce 2014. Značnou nevýhodou této varianty je však rizikovost, se kterou je nutné počítat. Jak je možné pozorovat v dnešní době, úroková a finanční rizika jsou nevyzpytatelná, nehledě na výskyt ostatních rizikových vlivů, jakými jsou například meteorologické vlivy či vývoj na trhu s výrobky. Další nevýhodou je předpoklad, že by ani finanční domy nebyly ochotné, díky těmto vlivům, podstoupit takovéto riziko. Po konzultaci s jednateli podniku jsme došli k názoru, že by se k této variantě, právě díky rizikovým vlivům, podnik nikdy nepřiklonil.

37


8.4.3 Kalkulace č. 3 - Financování oprav hrází rybníků z vlastních zdrojů Za výhodu v tomto směru považujeme nepřítomnost nátlaku, který by byl na podnik díky investici cizího zdroje vyvíjen (jedná se o včasné zaplacení splátek a úroků). Podnik pokrývá náklady na opravu svými prostředky, což samozřejmě směřuje k nevýhodám, kterými jsou hlavně delší doba trvání oprav. Ty jsou uskutečňovány postupně, což znamená ztrátu z produkce díky nižší výměře obhospodařované plochy. V této variantě bude podnik také nucen činit určité redukční změny v rámci počtu zaměstnaných pracovníků, což jsme vypočítali na propuštění pěti zaměstnanců na období 84 měsíců od počátku roku 2003 až do konce roku 2009. Po konzultaci s jednateli podniku jsme ohodnotili tuto variantu jako nejpřijatelnější vzhledem k dané situaci podniku.

8.5 Shrnutí Je v celku pravděpodobné, že pokud by stát neposkytl dotaci Rybářství, neposkytl by jí ani některým z dalších podniků v regionu, což by zajisté ovlivnilo vývoj na trhu s výrobky. Pokud budeme brát v úvahu globální události na finančním trhu v posledních dvou letech a situaci v této oblasti obecně, bylo by financování oprav rybníků pro Rybářství dlouhodobou akcí, z jejíchž důsledků by se teoreticky podnik začal vzpamatovávat až v průběhu let 2013 a 2014. Vzhledem k tomu, že příjmy podniku pochází z rybničního i lesního hospodářství, nebylo by nutné, pro zachování existence podniku podstupovat riziko úvěru a vedení podniku by se pravděpodobně přiklonilo k realizaci varianty č. 3 – financování oprav hrází rybníků z vlastních zdrojů.

38


9. Poskytnutí či neposkytnutí dotace z pohledu státu V předešlých kapitolách jsme hodnotili dopad poskytnutí dotace na hospodaření podniku. V této kapitole se budeme zabývat tématem, jaké náklady a výnosy přineslo státu poskytnutí dané dotace. Stát poskytl v letech 2003 a 2004 dotace v celkové výši 27.400.000 Kč. Díky této podpoře je podnik schopen rychlé obnovy a následného vývoje v hospodaření. Z toho můžeme usuzovat, že do roku 2013 by podnik, dle předešlých kalkulací, zaplatil na dani z příjmu právnické osoby 7.424.000 Kč. Při poskytnutí dotace je schopen podnik udržet původní počet zaměstnanců, což pro stát znamená, při průměrném počtu zaměstnanců 25, měsíčních nákladech na zaměstnace 35.000 Kč a počtech měsíců 120 ( období 2003 – 2012) celkové odvody v hodnotě 52.500.000 Kč. V případě neposkytnutí dotace se předpokládá, že z důvodu s nížení produkce by došlo k propuštění pěti zaměstnanců na dobu 84 měsíců. Ze strany státního rozpočtu by t o znamenalo snížení příjmů ze závislé činnosti v hodnotě 7.350.000 Kč a zvýšení nákladů na podporu v nezaměstnanosti v hodnotě 6.300.000 Kč. Dále je nutné zmínit, že 70% nákladů na opravu rybníků tvořily pohonné hmoty, které jsou zatíženy spotřební daní, jejíž hodnotu jsme vyčíslily na 6.948.000 Kč. V tabulce č. 21 tuto celkovou sumu vyčíslujeme na hodnotu 28.022.000 Kč Tabulka č. 21 Vyčíslení nákladů Název položky Daň z příjmu právnických osob Odvody ze závislé činnosti Podpora v nezaměstnanosti Spotřební daň Celkem

Kč 7 424 000 7 350 000 6 300 000 6 948 000 28 022 000

V závěrečném shrnutí zjišťujeme, že v případě poskytnutí dotace se jeví její výsledný přínos jako ziskový a to v hodnotě 622.000 Kč. Tabulka č. 22 Vyčíslení Zisk/Ztráta Název položky Dotace Ztráta SR v případě neposkytnutí dotace Zisk

Kč 27 400 000 28 022 000 622 000

39


10.

Závěr

Z práce vyplývá, že účelová dotace, z pohledu podniku, která byla poskytnutá ve výši 27.400.000 Kč na opravy rybníků Metelský, Velký Bělčický a Melín velmi výrazně zasáhla do hospodaření podniku po povodních v roce 2003. Díky tomu nebyla nutná restrukturalizace a podnik mohl pokračovat v původním stylu hospodaření, kdy podle předpokladů by mohl v roce 2008 poprvé od povodní vykázat hospodářský výsledek ve stejné hodnotě jako před povodněmi. Z pohledu státu nezpůsobila podpora poskytnutá ze státního rozpočtu soukromé společnosti na opravy rybníků prakticky žádné dlouhodobě výrazné náklady, protože se mu vrátila ve formě daně z příjmu právnické osoby, odvodů ze závislé činnosti a spotřební daně pohoných hmot. Dále díky poskytnutí dotace nedošlo ke snížení stavu zaměstnanců a proto nebylo nutné vyplácet podporu nezaměstnanosti. Celospolečensky se uvedená dotace jeví pro stát velice výhodně nejen z pohledu sociálního, pomoc státu občanům, ale i z pohledu technologického, kdy byly díky státní pomoci provedené opravy infrastruktury a zrenovované povodněmi poškozené okolí. Dotaci je tedy možné chápat i jako půjčku od státu, která se mu v průběhu let vrátila s necelým 2,5% výnosem.

40


11.

Seznam použitých a citovaných zdrojů

11.1 Elektronické zdroje [e-Lnare]

Stránky společnosti Rybářství Lnáře, s.r.o. Rybářství Lnáře, s.r.o. [online]. Dostupné z:

[e-Justice]

Výpis z obchodního rejstříku společnosti Rybářství Lnáře, s.r.o. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné z: <www.justice.cz>

[e-Edotace02] Financování projekut. E-dotace.cz, průvodce světem finančních podpor [online].

Dostupné

z:
financovani-projektu/> [e-MZE01]

Pravidla k poskytování a čerpání přímých dotací vodnímu hospodářství a způsobu kontroly jejich použití. Ministerstvo zemědělství České republiky. [online] Praha: 2008. Dostupné z: < http://www.mze.cz/attachments/PRAVIDLA_prima_dotace_SPO_2008__podepsana_M_19_03_08.pdf>

[e-MZE02]

Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod na lesním hospodářství způsobených povodněmi v období květen až červenec 2006. Ministerstvo zemědělství České republiky [online]. Praha: 2007. Dostupné z:

[e-MMR01]

Poskytování státní pomoci po živelní nebo jiné pohromě. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha. Dostupné z:

[e-MMR03]

Metodika k postupům podle zákona o státní pomoci při obnově území. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/metodika-k-postupum-podle-zakona-o-statni-pomoci-priobnove-uzemi>

[e-MMF01]

Investiční pobídky v ČR. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha: 2005. Dostupné z

[e-ZAK01]

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha: 24. února 2000. Dostupné z:

41


[e-ZAK02]

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha: 27. června 2000. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/zakony_1155.html >

11.2 Interní zdroje [i-97ROZ]

Rozvaha. Rybářství Lnáře s.r.o. Lnáře: 1997. Neveřejný zdroj, dostupné z archivu společnosti.

[i-97ZZ]

Výkaz zisků a ztrát. Rybářství Lnáře s.r.o. Lnáře: 1997. Neveřejný zdroj, dostupné z archivu společnosti.

[i-98ROZ]


[i-98ZZ]


[i-99ROZ]


[i-99ZZ]


[i-00ROZ]


[i-00ZZ]


[i-01ROZ]


[i-01ZZ]


[i-02ROZ]


[i-02ZZ]


[i-03ROZ]


[i-03ZZ]


[i-04ROZ]


42


[i-04ZZ]


[i-05ROZ]


[i-05ZZ]


[i-06ROZ]


[i-06ZZ]


[i-07ROZ]


[i-07ZZ]


[i-DOT01]

Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce: Oprava hráze a zepečnostního přelivu rybníka Metelského – povodňová škoda. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha: 29. prosince 2003. Neveřejný zdroj, dostupné z archivu společnosti.

[i-DOT02]

Smlouva o dílo č. 47/2003: Oprava hráze a bezpečnostního přepadu rybníka Metelského. Rybářství Lnáře, s.r.o., Lnáře: 15. srpna 2003. Neveřejný zdroj, dostupné z archivu společnosti.

[i-DOT03]

Zpráva o výsledku kontroly. Finanční úřad ve Strakonicích, Strakonice: 14. prosince 2005. Neveřejný zdroj, dostupné z archivu společnosti.

[i-PwC]

LÁTALOVÁ, Vladislava, Dotace z pohledu účetnictví a daní z příjmů. Praha: 2001.

Neveřejný

zdroj,

dostupné

z archivu společnosti

PricewaterhouseCoopers.

11.3 Podklady z přednášek, zápisky, poznámky [p-EKR]

ŠUŠÁKOVÁ, Zdena. Zápisky z přednášek a cvičení z předmětu Ekonomika a řízení. Praha: 2005.

[p-VEF]

MAAYTOVÁ, Alena. Zápisky z přednášek a cvičení z předmětu Veřejné finance. Praha: 2006.

[p-OFI]

PAPÍK, Richard. Zápisky z přednášek z předmětu Obchodní a firemní informace. Praha: 2005

[p-UCT]

JANÁČOVÁ, Eva. Zápisky a poznámky z předmětu Účetnictví. Praha: 2003

[p-EKO]

KŘIŠŤANOVÁ, Alena. Zápisky a poznámky z předmětu Ekonomika. Praha: 2003, 2004.

43


11.4 Tištěné zdroje [t-MvE]

TOMEK, Gustav, VÁVROVÁ, Věra a VAŠÍČEK, Jiří. Marketing v energetice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002.

[t-StrM]

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0447-1

[t-Likv]

PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2243-6

[t-RiK]

KOPALOVÁ, Helena. Sborník z mezinárodní konference Nová teorie: Rizikový kapitál. Praha: 2006. ISBN 80-245-1091-X

11.5 Obrázky Obrázek č. 1 Lnářský zámek po povodních Obrázek č. 2 Mapa Lnářského okolí

11.6 Tabulky Tabulka č. 1 Zakladatelská rozvaha Tabulka č. 2 SWOT analýza (1997 – 2001) Tabulka č. 3 Vývoj - Aktiva / Pasiva (1997 – 2001) Tabulka č. 4 Vývoj - Náklady / Výnosy (1997 – 2001) Tabulka č. 5 Vývoj - Hospodářský výsledek (1997 – 2001) Tabulka č. 6 Vývoj - Obrat (1997 – 2001) Tabulka č. 7 Vývoj – Zásoby / Rezervy (1997 – 2001) Tabulka č. 8 SWOT analýza (2002 – 2007) Tabulka č. 9 Vývoj - Aktiva / Pasiva (2002 – 2007) Tabulka č. 10 Vývoj - Výnosy / Náklady (2002 – 2007) Tabulka č. 11 Vývoj - Hospodářský výsledek (2002 – 2007) Tabulka č. 12 Vývoj – Obrat (2002 – 2007) Tabulka č. 13 Vývoj - Zásoby / Rezervy (2002 – 2007) Tabulka č. 14 Předpokládaná dotace Tabulka č. 15 Skutečná dotace Tabulka č. 16 Souhrn hospodářského výsledku Tabulka č. 17 DPPO Tabulka č. 18 Kalkulace č. 1 Tabulka č. 19 Kalkulace č. 2 Tabulka č. 20 Kalkulace č. 3

44


Tabulka č. 21 Vyčíslení nákladů Tabulka č. 22 Vyčíslení Zisk / Ztráta

11.7 Grafy Graf č. 1 Vývoj - Aktiva / Pasiva (1997 – 2001) Graf č. 2 Vývoj - Náklady / Výnosy (1997 – 2001) Graf č. 3 Vývoj - Hospodářský výsledek (1997 – 2001) Graf č. 4 Vývoj - Obrat (1997 – 2001) Graf č. 5 Vývoj - Zásoby / Rezervy (1997 – 2001) Graf č. 6 Vývoj - Aktiva / Pasiva (2002 – 2007) Graf č. 7 Vývoj - Výnosy / Náklady (2002 – 2007) Graf č. 8 Vývoj - Hospodářský výsledek (2002 – 2007) Graf č. 9 Vývoj - Obrat (2002 – 2007) Graf č. 10 Vývoj - Zásoby / Rezervy (2002 – 2007)

45


12.

Přílohy Zakladatelské listiny podniku

46


47


48


49


50


51


52


53


54


Výroční zpráva podniku za rok 2001

55

Analýza efektivnosti dotací na hospodaření podniku

Recommend Documents