Z geografické pozice Moravskoslezského kraje a vymezení jeho územního obvodu vyplývají požadavky na koordinaci využívání území v rámci širších vazeb jednak se sousedními kraji R (Olomoucký a Zlínský kraj) a jednak s p ilehlými oblastmi Polska (Województwo l skie, Województwo Opolskie) a Slovenska (Žilinský samosprávny kraj). Z hlediska osídlení a urbanizace jsou z pohledu širších vztah Moravskoslezského kraje významné vnitrorepublikové vazby na Olomouckou aglomeraci1 (cca 228 tis. obyvatel), v mezinárodních souvislostech potom vazby na metropolitní regiony Katowice (2,6 mil. obyvatel) a Kraków (800 tis. obyvatel) v Polsku, resp. aglomeraci Žilina – Martin (200 tis. obyvatel) na Slovensku. Mezinárodní dopravní vazby jsou realizovány v rámci v tve VIb. severojižního transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) transevropské dopravní sít (Trans European Network Transport; dále TEN-T), která propojuje významné sídelní a ekonomické struktury st ední a východní Evropy v relaci Víde – Ostrava – Katovice.
A.I. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR R V kontextu eské republiky je nezbytná koordinace Zásad územního rozvoje s Politikou územního rozvoje R, která ur uje požadavky a rámce úkol územního plánování v republikových a mezinárodních souvislostech a stanovuje rámcové úkoly a podmínky pro navazující územn plánovací dokumentaci. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje2 vycházejí z Politiky územního rozvoje R 2008, schválené Usnesením vlády R ze dne 20.07.2009 . 9293. Ve vztahu k území MS kraje formuluje PÚR R 2008 tyto úkoly a požadavky: Požadavek
Zp sob ešení v ZÚR
REPUBLIKOVÉ PRIORITY Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území ur ují požadavky na konkretizaci obecn formulovaných cíl a úkol územního plánování a ur ují strategii a základní podmínky pro jejich napl ování v územn plánovací innosti kraj a obcí……………
Vazba priorit územního plánování kraje na republikové priority dle PÚR R 2008 je vyhodnocena v kap. C.I. Od vodn ní
ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Zp esnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových
1 2 3
Rozvojová oblast republikového významu OB 8 dle PÚR Dále jen ZÚR Dále jen PÚR
R 2008
Spln no – viz textová a grafická ást návrhu ZÚR
R 2008
Požadavek os republikového významu:
Zp sob ešení v ZÚR (kap. B + výkres A.1)
rozvojová oblast OB 2 Ostrava rozvojová osa OS 10 (Katowice–) hranice R/Polsko – Ostrava – Lipník nad Be vou – Olomouc – Brno – B eclav – hranice R/Slovensko (- Bratislava) rozvojová osa OS13 Rozvojová osa Ostrava – T inec – hranice R/Slovensko (- adca).
SPECIFICKÉ OBLASTI Zp esnit vymezení specifických oblastí republikového významu: SOB 2 Beskydy SOB 3 Kralický Sn žník – Jeseníky
Spln no – viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A1)
SOB 4 Karvinsko
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zp esnit vymezení koridor železni ní dopravy VR 1 Brno – Ostrava – st. hranice R/Polsko (-Katowice) C-E-40b Ostrava – Mosty u J. – st. hranice R/Slovensko (-Žilina)
Vymezení koridor up esn no v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR p ebírají vymezené koridory dle ust. §187, odst. 2 4 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
Zp esnit vymezení koridoru kapacitní silnice S 6 Bohumín - Haví ov – T anovice – Mosty u J. - st. hranice R/Slovensko (-Žilina)
Vymezení koridoru up esn no v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR p ebírají vymezený koridor dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
Zp esnit vymezení koridoru možného budoucího pr plavního spojení VD 4 Odra – Váh (dle AGN E81)
ZÚR nevymezují koridor pro uvedené pr plavní spojení, Ministerstvo dopravy R neuplatnilo v rámci projednání ZÚR dle §37 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , požadavek jeho územní ochrany na území R.
Zp esnit vymezení plochy pro ve ejné logistické centrum (VLC) Ostravsko
P esná lokalizace VLC Ostravsko není dosud známa. ZÚR z tohoto d vodu pouze formulují požadavek na vytvo ení územních podmínek pro vymezení VLC v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 – Ostrava (viz textová ást ZÚR – kap. B, l. 19).
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zp esnit vymezení koridor a ploch:
Vymezení koridor a ploch up esn no v rámci E 3 – koridor pro zdvojení vedení V403 Prosenice– schválených ÚPN Ostrava-Karviná a ÚPN VÚC Nošovice Beskydy. ZÚR p ebírají vymezené koridory a plochy dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní E 4a – plocha pro rozší ení v etn vyvedení pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR elektrického a tepelného výkonu elektrárny kap. D. + výkres A.2). D tmarovice
Vymezení ploch a koridor up esn no v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy . ZÚR p ebírají vymezenou plochu a koridoru ve form územních E 4b – plocha pro VEZ Blahutovice v etn koridoru rezerv dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve pro vyvedení elektrického výkonu a pot ebné zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást vodné nádrže ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
Zp esnit vymezení ploch a koridor pro p ípadnou budoucí výstavbu:
4
Dále též „stavební zákon“ nebo „SZ“
Požadavek Zp esnit vymezení koridor a ploch: E 6 - vedení p enosové soustavy V458 Krasíkov Horní Životice E 11 - plocha pro novou elektrickou transforma ní stanici 400/110/22kV Kletné v etn jejího zapojení do p enosové soustavy
Zp sob ešení v ZÚR ZÚR zp es ují vymezení koridor a ploch - viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2). V p ípad zám ru E 11 je podle zp esn ného ešení plocha TS 400/110/22 kV umíst na na k.ú. Hladké Životice.
Zp esnit vymezení koridor a ploch: P 3 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce D hylov k obci Ha na hranici R–Polsko P 6 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v obci T anovice k obci Chot buz ( eský T šín) na hranici R– Polsko. P 7 - plocha pro rozší ení usklad ovacích kapacit podzemních zásobník plynu:T anovice s využitím ložiska Staré Pole;
ZÚR zp es ují vymezení koridor a ploch - viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2).
P 9 - koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v JM kraji k obci Libhoš v MS kraji v etn výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhoš a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhoš (P íbor) k obci D hylov. DV 3 – koridor pro prodloužení produktovodu Loukov – Sedlnice. Zp esnit vymezení ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) pro ešení dopad klimatické zm ny, p edevším snížení nep íznivých ú ink povodní a sucha v dlouhodobém horizontu.
Vymezení t chto ploch bylo up esn no v rámci schválených ÚPN VÚC Jeseníky, ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR p ebírají vymezené plochy ve form územních rezerv dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Up esnit vymezení území vykazující relativn vyšší míru problém z hlediska udržitelného rozvoje území „Libavá“ (v ásti území ORP…… Vítkov) jako specifickou oblast nadmístního významu.
ZÚR vymezuje specifickou oblast nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko – Vítkovsko. Z d vod uvedených v kap. B.III. Od vodn ní jsou do SOB zahrnuty též vybrané obce z ORP Odry, sousedící s VÚ Libavá.
A.II. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI R A.II.1 Olomoucký kraj Nejvýznamn jší územní vazby Olomouckého a Moravskoslezského kraje se realizují v ose Olomouc / P erov –– Lipník n. Be vou - Hranice n. Morav – Ostrava, resp. Nový Ji ín - Frýdek-Místek (- Polsko), která zárove p edstavuje pro oba kraje též hlavní sídelní a
dopravní vazbu na území Polska (D47, R48, II. TŽK), resp. Slovenska (III. TŽK). Význam tohoto propojení je potvrzen vymezením rozvojové osy republikového významu OS 10 v rámci PÚR R 2008. Na hranicích s Olomouckým krajem ZÚR koordinují up esn né vymezení této osy na svém území v rozsahu správních obvod dot ených obcí (Odry, Vražné, Jeseník n. Odrou, Starý Ji ín) se ZÚR Olomouckého kraje (Polom, B lotín). Významná ást této osy je sou ástí výše zmín né v tve VIb. severojižního transevropského multimodálního koridoru (TEMMK). Mezinárodní význam do budoucna posílí jednak dokon ení dálnice D47 (B lotín – Ostrava – státní hranice) a p edevším realizace navazující dálnice A1 na polském území (viz kap. A.I.3.). Republikový, resp. mezinárodní význam mají také koridory nad azené páte ní sít technické infrastruktury (VVN 400 kV, vvtl. plynovody) vedené v této ose. Osa5 Olomouc – Šternberk – Bruntál - Krnov (- Prudnik / Głubczyce), zajiš uje p edevším dopravní vazby meziregionálního charakteru (silnice I/46) avšak se zásadním významem pro specifické oblasti republikového i nadmístního významu na území obou kraj . V rámci ZÚR MS kraje nebyla tato osa vymezena. Sociogeografická analýza neprokázala potenciál daného území pro vymezení rozvojové osy. V kontextu specifické oblasti republikového významu SOB 3 Kralický Sn žník – Jeseníky, se kterou je na území Olomouckého kraje osa v p ekryvu, by se jednalo o kontraproduktivní krok, který by koncentroval rozvojové zám ry do území vymezené osy. Pro ešení problém SOB 3 je však žádoucí podpora rozvojových zám r p edevším v dosud málo rekrea n využívaných a obtížn p ístupných oblastech Hrubého a Nízkého Jeseníku a dále v okolí vodní nádrže Slezská Harta. Relevantní požadavky a úkoly jsou zahrnuty do požadavk a úkol pro danou specifickou oblast. Zám ry na zkvalitn ní páte ních dopravních tah této oblasti (silnice I/11, I/45, I/46) a navazující silni ní sít ZÚR MS kraje p ebírají bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC Jeseníky a ÚPN VÚC okresu Opava ve smyslu ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . ZÚR p ebírají vymezenou plochu a koridory ve form územních rezerv dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . V ostatním území na styku obou kraj je nutné z hlediska nadregionálních vztah koordinovat p edevším vymezení ploch a koridor technické infrastruktury a ÚSES. Koordinace návrhu ZÚR s využíváním území Olomouckého kraje vychází jednak z požadavk Krajského ú adu Olomouckého kraje, uplatn ných k návrhu zadání ZÚR MS kraje ze dne 17.12. 2007 ( j. KÚOK 120499/2007/OSR-2/2018) a jednak ze ZÚR Olomouckého kraje, vydaných formou opat ení obecné povahy dne 22.02. 2008 v souladu s usnesením Zastupitelstva UZ/21/32/2008 pod j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274. Zp sob ešení návaznosti jev p esahujících z Olomouckého kraje v rámci návrhu ZÚR MS kraje je p ehledn uveden v tabulce. Požadavek
Zp sob ešení v ZÚR
El. vedení EZ3 Horní Životice-Moravský Beroun.
Návaznost zajišt na vymezením koridoru EZ3 – viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2)
Plynovod PZ3 Budišov n. Budišovkou-Moravský Beroun.
Do návrhu ZÚR nezahrnuto. Poskytovatel údaj o území nepotvrdil aktuálnost zám ru.
5
Rozvojová osa nadmístního významu OR 1dle ZÚR Olomouckého kraje
Požadavek
Zp sob ešení v ZÚR
Rozvojová osa mezinárodního významu (Katowice)hranice R-Ostrava-B eclav-hranice R-(Víde ) vymezená Politikou územního rozvoje.
Je vymezeno a v souladu s PÚR R 2008 ozna eno jako OS10.
Rozvojová osa nadregionálního významu OR 1 Olomouc-Šternberk-Krnov-Polsko (Opole) vymezená ZÚR Olomouckého kraje.
Zvoleno jiné ešení. Sociogeografická analýza potenciálu daného území nepotvrdila p edpoklady pro vymezení rozvojové osy v tomto prostoru. Relevantní požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování zahrnuty do SOB3. Podrobn ji viz Od vodn ní – kap. C.II.
Specifická oblast SOB 4 Jeseníky-Králický Sn žník vymezená Politikou územního rozvoje.
Návaznost zajišt na up esn ným vymezením této specifické oblasti – viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A.1).
ZÚR Olomouckého kraje vymezila další specifické oblasti, ve kterých se projevují z hlediska vzájemného srovnání obcí Olomouckého kraje problémy z hlediska udržitelného rozvoje – obce p íslušející k ORP Uni ov, Šternberk a m sto Potštát v ORP Hranice.
Obce p íslušející k ORP Uni ov, Šternberk navazují na up esn né vymezení specifické oblasti SOB4 Jeseníky-Králický Sn žník. Na specifickou oblast m sta Potštát navazují ZÚR vymezením specifické oblast nadmístního významu SOB-N2. Viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. C + výkres A.1).
Navrhovaná trasa D47.
Dálnice D47 je již v realizaci. ZÚR MS kraje evidují jako stav. Návaznost byla zajišt na již v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy.
Navrhovaná trasa R48.
Návaznost byla zajišt na v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje p ebírají vymezený koridor dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
Návrh ešení nadregionálních a regionálních ÚSES.
Spln no - viz Od vodn ní – textová ást (kap. C.V. ).
Navrhované trasy el. vedení a plynovod .
Návaznost zajišt na vymezením koridor EZ1, EZ2 a PZ1 – viz textová a grafická ást návrhu ZÚR (kap. D + výkres A.2). Koridor EZ3 – dtto (viz výše). Koridor PZ3 do ZÚR nezahrnut (viz výše).
Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Dlouhá Lou ka a Spálov.
Návaznost byla zajišt na v rámci schválených ÚPN VÚC Beskydy a ÚPN VÚC Jeseníky. ZÚR MS kraje p ebírá vymezené územních rezervy dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
Územní rezerva pro VRT.
Návaznost byla zajišt na v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje p ebírá územní rezervu dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR kap. D. + výkres A.2).
Územní rezerva pro vodní cestu Dunaj-Odra-Labe.
Vymezení koridoru D-O-L up esn no v rámci schválených ÚPN VÚC Ostrava – Karviná a ÚPN VÚC Beskydy. Na základ výsledku projednání dle §37 stavebního zákona ZÚR p ebírají vymezený koridor dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis jako „územní rezervu pro zabezpe ení zájm státu, vyplývající z mezinárodních závazk “ (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
A.II.2 Zlínský kraj Rozhodující ást spole né administrativní hranice obou kraj utvá í masiv Moravskoslezských Beskyd. Z tohoto d vodu jsou vzájemné vztahy obou kraj realizovány p es území Olomouckého kraje p edevším v ose Zlín – P erov – Lipník n. B – Ostrava (kombinace rozvojových os republikového významu OS11 a OS 10)6, ve vazb na dopravní tahy R55, R35 a D47. Posílení významu lze v budoucnu o ekávat v p ípad rozvojové osy nadmístního významu OS 1 Vsetínsko-Valašskomezi í ské7, která se v prostoru Lešná / Starý Ji ín napojuje na republikovou rozvojovou OS 10. Tento p edpoklad souvisí s novým vedením silnic I/57 (Pozd chov – Vsetín – Valašské Mezi í í) a I/35 (Valašské Mezi í í – B lotín), resp. možnosti jejich budoucího napojení na rychlostní silnici R48 a dálnici D47 na rozhraní Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Vazby Nový Ji ín - Valašské Mezi í í (silnice I/57), resp. Kop ivnice – Frenštát p. R. – Rožnov p. R. (silnice I/57) se odvíjejí p edevším od rekrea ního využití masivu Moravských Beskyd. Koordinace návrhu ZÚR s využíváním území Zlínského kraje vychází z požadavk Krajského ú adu Zlínského kraje, uplatn ných k návrhu zadání ZÚR MS kraje ze dne 13.12. 2007 ( j. KÚZL 80832/2007) a jednak ze ZÚR Zlínského kraje, vydaných formou opat ení obecné povahy dne 10.09. 2008 usnesením Zastupitelstva 0761/Z23/08. Zp sob ešení návaznosti jev p esahujících ze Zlínského kraje v rámci návrhu ZÚR MS kraje je p ehledn uveden v tabulce. Požadavek
Zp sob ešení v ZÚR
ešit návaznost koridoru elektrického vedení mezinárodního významu v Politice územního rozvoje R vymezeného jako E3-koridor soub hu dvou vedení V403 Prosenice-Nošovice a vedení V404 Nošovice-hranice R-Slovensko (Varín), v návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje (dále ZÚR ZK) navrženého jako E01 Kel -Valašské Mezi í í, ZVN 400 kV, p echod na území MSK v k.ú Jasenice u Valašského Mezi í í.
Návaznost byla zajišt na v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR p ebírají vymezený koridor vedení 400 kV V403 Prosenice - Nošovice dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2). Vedení 400 kV V404 Nošovice - hranice R Slovensko (Varín) se v celém úseku nachází na území MS kraje.
ešit návaznost koridoru dálkovodu republikového významu v PÚR R vymezeného jako DV2-prodloužení produktovodu v nové trase Loukov-Sedlnice, v návrhu ZÚR ZK navrženého jako B01, p echod na území MSK v k.ú. Jasenice u Valašského Mezi í í.
Návaznost byla zajišt na v rámci schválené zm ny . 1 ÚPN VÚC Beskydy. ZÚR MS kraje p ebírají vymezený koridor dle ust. §187, odst. 2 zák. . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (viz textová a grafická ást ZÚR - kap. D. + výkres A.2).
ešit návaznost prvk územního systému ekologické stability –nadregionálních a regionálních biokoridor a biocenter v návrhu ZÚR ZK navržených jako: RBC PU 87 (151-Háj), k.ú. Lešná. NRBC PU 16 (144-Jezernice-Hukvaldy), k.ú. Lešná, Perná u Val. Mezi í í.
6 7
Viz PÚR
R 2008
Viz ZÚR Zlínského kraje
Spln no - viz Od vodn ní – textová ást (kap. C.V.).
Požadavek
Zp sob ešení v ZÚR
NRBC PU 17 (145-Radhoš -Kn hyn -K144), k.ú. Jasenice u Val. Mezi í í, Rožnov pod Radhošt m, Zub í. RBC PU 81 (134-Kamenárka),k.ú. Rožnov pod Radhošt m, Zub í. NRBC PU 09 (103 Radhoš -Kn hyn ) k.ú. Dolní Be va, Prost ední Be va, Rožnov pod Radhošt m. RBC PU 82 (145-Kladnatá) k.ú. Horní Be va.
A.III. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI STÁTY A.III.1 Polsko Nejvýznamn jší územní vazby MS kraje s Polskem jsou realizovány v sídelních osách Ostrava – Rybnik / Žory – Katowice a Nový Ji ín – Frýdek-Místek – eský T šín / Cieszyn – Bielsko-Biała. Požadavky na koordinaci územních vazeb silni ní infrastruktury sít TEN-T v obou uvedených osách (dálnice D47 / A1, resp. rychlostní silnice R48 / S1) byly již napln ny. Územní rezervy pro koridor R / Polsko), stejn jako pro z mezinárodních závazk “8 jsou V budoucnu m že být vymezení v závislosti p ipravovaného prov
VRT (P erov – Ostrava – Petrovice u Karviné st. hranice koridor „pro zabezpe ení zájm státu, vyplývajících p evzaty bez v cné zm ny ze schválených ÚPN VÚC. t chto koridor , resp. jejich územní ochrana modifikována ení reálnosti a ú elnosti jejich územní ochrany.
Na úseku energetické infrastruktury je v rámci ZÚR MS kraje koordinováno vymezení koridor pro propojení p epravních systém zemního plynu na území R a Polska: vvtl. plynovod DN 500, PN63 PZP T anovice – Chot buz – státní hranice R/Polsko. propojovací vvtl. plynovod. DN 700 D hylov - Ha - státní hranice
R/Polsko.
Územní vazby ostatních ástí MS kraje s Polskem jsou, p es svoji relativní danou historickým vývojem a p íznivým reliéfem, ádov nižšího významu:
etnost
Opava – Krnov – Prudnik – Nysa. Bruntál – Krnov – Głubczyce – Kiedzerzyn / Kožle. Opava – Racibórz. ZÚR v t chto osách p ebírají ze schválených ÚPN VÚC bez v cné zm ny zám ry na p eložky, resp. rekonstrukci díl ích úsek silnic I. t ídy, které plní funkci dopravních os jednotlivých ástí p íhrani ního území (I/45, I/46, I/57).
8
Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN)
Do budoucna lze v t chto osách p edpokládat nové požadavky na vzájemnou koordinaci využívání území související s intenzivn jším využitím potenciálu t chto vazeb p edevším s cílem posílení územních podmínek pro hospodá ský rozvoj t chto ekonomicky velmi slabých území (nap . silni ní propojení Osoblaha – Krnov – Opava s využitím území Polska). Navrhovaná varianta menší nádrže Nové He minovy (VZ1a) vyžaduje v rámci doprovodných technických opat ení zajišt ní protipovod ové ochrany osady Dzierzkowice na polském území.
A.III.2 Slovensko Vzhledem k reliéfu spole né hranice, kterou utvá ejí masivy Moravskoslezských a Slezských Beskyd, jsou územní vztahy se Slovenskem koncentrovány do prostoru Jablunkovské brázdy. Na území obou stát jsou v tomto prostrou vymezeny vzájemn navazující republikov významné rozvojové osy Ostrava –T inec – hranice R / Slovensko9, resp. hranice R / Slovensko – adca – Žilina10. Na sídelní osu Ostrava - T inec – Jablunkov navazuje na slovenském území žilinskomartinská aglomerace se sídelními centry Žilina, Byt a, adca, Kysucké Nové Mesto, Martin a Tur ianske Teplice. Dopravní vztahy do prostoru Žiliny a Pováží jsou realizovány jednak prost ednictvím silnice I/11 (Ostrava – Haví ov – . T šín – Jablunkov – st. hranice R / SR – adca – Kysucké n. M sto – Žilina) a jednak žel. tratí . 320 Bohumín – Mosty u Jablunkova – státní hranice R / SR s navazující tratí . 127 státní hranice R / SR – Svr inovec – adca – Žilina. Aktuální požadavky na koordinaci územních vazeb se Slovenskem byly p evzaty z Urbanistické štúdie slovensko – eského prihrani ného územia11, zpracované paraleln s obdobnou studií pro eskou ást p íhrani í12. Vzájemné územní vazby v tomto prostoru posílí plánované zkapacitn ní uvedených dopravních tah související mj. s p ipravovanou kooperací výrobních závod Hyundai v Nošovicích a KIA v Žilin . ZÚR vymezují (resp. bez v cné zm ny p ebírají ze schválených ÚPN VÚC) koridor pro silnici I/11 v parametrech ty pruhové, sm rov d lené silnice, navazující na slovenském území koridorem rychlostní silnice R5 státní hranice R / SR – Svr inovec a dále (jako dálnice D3) v ose Svr inovec – adca – Žilina – Hri ovské Podhradie. Tento dopravní tah umožní propojení systém nad azené dálni ní a silni ní sít R (R48, D47) a Slovenska (D1) a v cílovém uspo ádání se stane segmentem mezinárodního dopravního propojení „koopera ního trojúhelníku“ Žilina - Ostrava - Katowice - Bielsko Biała – Žilina. Rozvoj železni ní sít je koordinován v rámci mezinárodní dohody AGTC (tah C-E40) ZÚR p ebírají ze schválených ÚPN VÚC zám r pro modernizaci v rámci III. tranzitního
9
OS 13 dle PÚR
10 11 12
R 2008
Tzv. žilinsko – kysucká rozvojová osa dle Koncepce urbanizácie Slovenska (2001) AŽ Projekt, s.r.o. Bratislava (11/2007) Studie rozvoje esko-slovenského p íhrani í (Ústav územního rozvoje Brno 2008)
železni ního koridoru Bohumín – Mosty u. J. – státní hranice. Na slovenské stran je do r. 2013 p ipravována modernizace železni ní trati . 127 na tra ovou rychlost 120 km/h v úseku Žilina – adca. Morfologicky p íznivé podmínky tohoto prostoru jsou využívány také pro propojení sítí technické infrastruktury. Vzájemn koordinováno je vymezení koridoru pro vedení 400 kV Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR), soub žné vedení se stávající trasou VVN.
