Byty z hlediska předpisů a pohledu architektů Ing. Jana Lepší, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, pracoviště OFP Plzeň
[email protected] Ing. Zuzana Mathauserová, Státní zdravotní ústav Praha,
[email protected] Přednáška bude pojednávat o problematice denního osvětlení i v souvislostech s výměnou oken a zasklívání balkonů a lodžií. Spolu s celkovým zateplením budov mají tyto stavební úpravy také značný vliv na kvalitu vnitřního prostředí bytů z hlediska tepelně vlhkostních podmínek i obsahu chemických látek v ovzduší, dochází k omezení přirozeného větrání bytů a k velkým zdravotním problémům v případech nedostatečného větrání prostor s plynovými spotřebiči typu A a B. Budou uvedeny právně závazné požadavky i doporučení norem na větrání bytů. Z hlediska umělého osvětlení budou porovnány požadavky norem - dříve a dnes, s představami architektů a jejich různými doporučeními. Celá problematika bude doplněna množstvím obrázků. Každý žijeme v nějakém bytě, ať už v rodinném domku, bytovce nebo paneláku. Všechny objekty časem stárnou. Zvyšují se požadavky na úspory energií a proto je potřeba rekonstruovat. Provádí se rekonstrukce jednotlivých bytů, ale i celých domů. V současné době je nejčastější výměna oken, zateplení fasád, zasklívání balkónů ale i rekonstrukce bytových jader. Jak to může ovlivnit bydlení v takovém bytě? Z hlediska stavebních parametrů se byty zabývá stavební zákon č. 183/2006 Sb., vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb., novelizovaná pod číslem 20/2012 Sb., z hlediska mikroklimatu a chemie jsou použitelné také údaje ve vyhlášce č. 6/2002 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Požadavky vyhlášky o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb., novelizované vyhláškou č. 20/2012 Sb. § 3 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: h) místností prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami, i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m, j) pobytovou místností místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby, § 10 Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem:
- 17 -
h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností. (5) Světlá výška místností musí být alespoň a) 2 600 mm v obytných a pobytových místnostech, b) 2 300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti… § 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění (1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. (2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami. (3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty (neplatí pro Prahu, která má svoji „pražskou vyhlášku“ č. 26/1999 Sb. a v té kvalita vnitřního prostředí bytů ani větrání řešena není). (4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami. (5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3.h-1 na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 h-1. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm. (6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. (7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. (8) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla. (!!! dle ČSN 73 4301 Z1 požadováno 200 lx ve výšce 0,85m) (9) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány. (10) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami a musí být odvětrány.
- 18 -
§ 12 (4) Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami. § 13 Proslunění (1) Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti. (2) Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot. (3) U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. § 14 Ochrana proti hluku a vibracím § 16 Úspora energie a tepelná ochrana (1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, d) nízkou energetickou náročnost budov (3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. § 26 Výplně otvorů (3) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby. § 39 Bytové domy (3) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní osvětlení.
- 19 -
§ 40 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci (2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2 500 mm, v podkroví 2 300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Všeobecně je známo jaký vliv má osvětlení na psychický i fyzický stav člověka. Při projektování vnitřních prostorů je proto důležité uživatelům vytvořit přiměřené světelné podmínky. Ty vyplývají z požadavků na zrakový úkol a zrakovou pohodu. Zraková pohoda není však závislá jen na intenzitě světla, ale i na jeho kvalitě nebo barevném řešení interiéru. Požadavky na denní osvětlení obytných budov jsou stanoveny normou ČSN 73 0580-2 Průměrná hodnota činitele denního osvětlení (dále č.d.o.), pokud je požadována ČSN 73 0580-1, je nejméně 2 %. V obytných místnostech (3.2.2), ve kterých se nepožaduje splnění průměrné hodnoty č.d.o. podle ČSN 73 0580-1, musí být ve 2 kontrolních bodech v ½ hloubky místnosti, ale nejdále 3 m od okna, vzdálených 1 m od vnitřních povrchů bočních stěn, hodnota č.d.o. nejméně 0,7 % a prům. hodnota z obou těchto bodů, nejméně 0,9 %. Jsou-li okna ve dvou stýkajících se stěnách, postačí, je-li tento požadavek splněn alespoň u jedné z dvojic kontrolních bodů. Obecné požadavky stanovuje norma ČSN 73 0580-1. V nově navrhovaných budovách musí mít vždy vyhovující denní osvětlení (4.2.2) a) obytné místnosti bytů Dle kapitoly 4.6.1 pro povrchy vnitřních prostorů budov a jejich zařízení se používají nelesklé materiály a povrchové úpravy, aby nedocházelo k oslňování odrazem světla. Lesklých povrchů lze používat jen v odůvodněných případech a na takovém místě, kde nemohou způsobit oslnění. Zvláště se musí zabránit oslnění odrazem světla od lesklých povrchů v dolní části zorného pole, na které je lidský zrak zvlášť citlivý (např. lesklá pracovní plocha, lesklá podlaha apod.). Barvy povrchů interiéru mohou významně ovlivnit ráz místnosti, ale i zrakovou pohodu. Obecně platí, že tmavé a syté barvy prostor zmenší. Nejsvětlejší barvy patří na strop a stěny kolem oken. Tmavá barva okolo oken způsobí velký kontrast, který může významně unavovat zrak. Norma doporučuje (4.6.3) hodnoty činitele odrazu světla hlavních povrchů vnitřních prostorů strop s činitelem odrazu světla 0,7 a) stěny s činitelem odrazu světla 0,5; b) plochy bezprostředně sousedící s osvětlovacími otvory (okenní příčle, rámy, parapety, pilíře, okenní stěny při bočním osvětlení...) s činitelem odrazu světla nejméně 0,7; c) podlahy nebo podlahové krytiny s činitelem odrazu světla 0,3. Od těchto hodnot se lze odchýlit: a) jde-li o menší plochy nebo jejich části, které nemají vliv na osvětlení a zrakovou pohodu; b) vyplývá-li návrh z funkčního nebo výtvarného záměru, nezhoršuje-li zrakovou pohodu a hospodárnost osvětlení a nezvyšuje-li energetickou náročnost budovy.
- 20 -
Kolorita povrchů (4.6.4) se musí navrhovat také s ohledem na odražené světlo a podání barev. Ve vnitřním prostoru, kde záleží na barevném podání a na rozlišování barev, se nemá použít na větší plochy barevných odstínů, které mohou barevné podání nepříznivě ovlivnit (výrazné, syté barevné odstíny). Vnitřní povrchy (4.9.2) clon, žaluzií, rolet a závěsů mají mít činitel odrazu světla přibližně tak velký, jako okolní stěny. Požadavky na umělé osvětlení bytů obsahuje ČSN 73 4301 Změna Z1 - Obytné budovy B.2.1 Osvětlovací soustavy ve vnitřních prostorech bytů musí být variabilní a umožňovat více kombinací pro různé aktivní činnosti i pro pasivní odpočinek. Osvětlovací soustavy v jedné místnosti by měly zajistit vyhovující osvětlení pro časté případy, kdy uživatelé vykonávají současně odlišné činnosti a potřebují každý jiné osvětlení, přičemž nesmí jeden druhému svým osvětlením rušit (úroveň osvětlení, jasy a úhly clonění svítidel a usměrnění světelného toku).
- 21 -
Také v bytě jsou místa, která odpovídají svými požadavky na vidění zrakově náročným pracovištím. Ta se řeší dle ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů Část 1: Vnitřní pracovní prostory. Výměna oken Co se stane, když u bytu provedeme výměnu starých dřevěných oken za nová plastová nebo eurookna? Pokud chceme zachovat vzhled okna (příčky, barva rámů), což nám nařizují předpisy (Stavební zákon §103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit ... vzhled stavby) o zachování rázu domu, dochází ke snížení činitele denní osvětlenosti. Nové rámy jsou totiž širší. Z toho důvodu se sníží činitel prosklení. Pokud je k tomu zateplena fasáda, situace se ještě zhorší. Venkovní stěna nabude o 12 až 15 cm, tzn. zvětší se tloušťka zdi. Také na ostění je přidána izolační vrstva. Okenní otvor je hlubší a menší. Činitel denní osvětlenosti se opět sníží. Byty, které již při projektování měly č.d.o. 1,5 % hraničně splněn, již splňovat tento požadavek nebudou.
Obr. 1 Výměna oken - různá šířka okenních rámů Stromy Častým problémem na našich sídlištích jsou dřeviny vysazované „v akci Z“. Ale i u rodinných domků si majitelé počínali podobně. Získané dřeviny sázeli často před okna. Nikdo však nepočítal s tím, že tyto stromy vyrostou. Proto je důležité dodržovat zásadu: vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být stejná, jako je její předpokládaná maximální výška. (Vyhláška pro školy č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých §3 odst.(4)). Toto by mělo platit obecně u všech staveb s místnostmi s trvalým pobytem osob. Pokud není tato vzdálenost dodržena dochází ke snížení denního osvětlení. To má vliv ale i na vlhkost v bytě, případně i vznik plísní.
- 22 -
Balkón Úbytek č.d.o. u místnosti s balkónem oproti místnosti pouze s oknem je vidět z obrázku č. 2 a č. 3.
Obr. 2 Hodnoty č.d.o. - bez vnějšího stínění
Obr. 3 Hodnoty č.d.o. - s vlivem balkónové desky
Vlivem množství venkovních stínicích překážek, balkónů či lodžií není projektant schopen navrhnout obytnou místnost s vyhovujícím denním osvětlením v celé ploše. Řeší se návrhem rozměrných osvětlovacích otvorů v kombinaci se zkracováním obytné části místnosti pomocí vestavěných skříní, šaten a úložných nebo komunikačních prostorů. Velikost vnější odražené složky činitele denní osvětlenosti je závislá na barvě a odstínu a na intenzitě jejího osvětlení denním světlem. Proto není lhostejné, v jakých barvách bude provedena fasáda. Z hlediska odraznosti je nejvýhodnější použití bílých a velmi světlých nátěrů. Například v současné době tak oblíbená červená či oranžová barva vykazuje činitel odrazu světla jen v rozmezí 0,1 - 0,4. Rozdíl mezi tmavě a světle vymalovanou lodžií může tvořit až cca 30 % hodnoty činitele denní osvětlenosti. To však neplatí obecně, vždy záleží na celkovém uspořádání místnosti a venkovních stínících překážkách. V dnešní době se často setkáváme u panelových domů se zasklíváním lodžií. To přináší celou řadů výhod, ale i nevýhod. Zasklením se sníží množství denního světla pronikajícího do interiéru. Objekty jsou navrhovány tak, že jen těsně vyhovují požadavkům na denní osvětlení. Tím, že před stávající okenní konstrukci předsadíme ještě další skleněnou stěnu, dojde ke snížení denního osvětlení v místnosti za lodžií o cca 20 %. Může se tak stát, že místnost, která do té doby byla z hlediska úrovně denního osvětlení vyhovující, již po montáži zasklení požadavky na hodnoty činitele denní osvětlenosti nesplní. Porovnání hodnot činitele denní osvětlenosti v místnosti se zasklenou lodžií a s lodžií bez zasklení je patrné na následujících obrázcích č. 4 a č. 5.
- 23 -
Obr. 4 - Hodnoty č.d.o. v místnosti s lodžií bez zasklení
Obr. 5 - Hodnoty č.d.o. v místnosti se zasklenou lodžií
Zasklením se významně mění vzhled panelového domu. Je nutné proto zajít na stavební úřad, kde někdy stačí ohlášení, jindy musíme zažádat o stavební povolení. Se zasklením musí souhlasit vlastník domu nebo bytové družstvo. Tím se vyhneme pokutě za neoprávněné zasklení a také negativní působení chaotického zasklívání lodžií a balkonů. Nutno posoudit statické zatížení, zatížení větrem (zvláště ve vyšších patrech. Železobetonová konstrukce není navržena ani udělána tak, aby odolávala vysoké vlhkosti vzduchu. V případě pozdější celkové rekonstrukce a zateplení domu, hrozí nutnost demontáže. Pokud místnost přiléhající k balkónu nebo lodžii je osvětlena denním světlením jen na přípustnou hodnotu, zasklením se činitel denní osvětlenosti značně sníží. Další parametry ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí Hodnotíme-li kvalitu vnitřního prostředí v bytech, zajímají nás nejen osvětlení a oslunění ale i tepelně vlhkostní podmínky, koncentrace chemických látek, pachy a odéry. Hovoříme-li o škodlivinách ve vnitřním prostředí, které mohou mít nepříznivý vliv na zdravotní stav člověka nebo jenom na pocit nepohody, máme na mysli: domácí prach (plísně, roztoči, pyly) chlupy zvířat, hmyz a jeho produkty a zbytky, vlákna z textilií, odéry (deodoranty, čisticí prostředky, kouř, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, barvy, laky, koberce), formaldehydy (stavební materiály, nábytek, čisticí prostředky, kouření), NOx, CO2, CO, radon … Tepelný komfort nebo diskomfort v prostředí vnímáme velmi intenzivně, i když se značnými individuálními rozdíly - každý má jiné požadavky na teplotu. Méně již vnímáme vlhkost vzduchu, která ale může mít rozhodující vliv na kvalitu vnitřního prostředí staveb. Optimální relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí je 40 až 45 % při teplotách 20 až 24 °C. Vlhkost by neměla dlouhodobě překračovat 60 %, kdy už dochází k vytváření vhodných podmínek pro růst plísní a mikroorganismů. Nadměrnou vlhkost je třeba z prostředí vždy odvést dostatečným větráním, spolu s řadou dalších chemických látek, pachů a odérů, které se v interiéru vyskytují. Jednou z chemických látek, kterou sice v prostoru nevnímáme, ale která má značný vliv na to, jak se v prostředí cítíme, je oxid uhličitý CO2.
- 24 -
Jeho zdrojem je především člověk: Tab. 1 Emise metabolického CO2 CO2 bdělá osoba CO2 spící osoba
16 l/h na osobu 10 l/h na osobu
Tab. 2 Vliv CO2 na lidský organizmus Koncentrace CO2 ppm] cca 350 1 000 1 200 až 1 500 1 500 až 2 000 2 000 až 5 000 5 000 5 000 15 000 40 000
Účinky na lidský organismus úroveň venkovního prostředí doporučená úroveň ve vnitřním prostředí budov - bez prokazatelného účinku doporučená maximální úroveň ve vnitřním prostředí budov - bez prokazatelného účinku, mohou se objevit první příznaky únavy nastávají příznaky únavy, snižování koncentrace a zvyšování chybovosti objevují se bolesti hlavy maximální bezpečná koncentrace bez velkých zdravotních rizik způsobuje již nevolnost a zvýšenou tepovou frekvenci nastávají dýchací potíže je možná ztráta vědomí
Tab. 3 Základní požadavky na koncentraci CO2 ve vnitřním prostoru Stát Finsko Německo Velká Británie Norsko Estonsko ASHRAE Standard 62
Maximální koncentrace CO2 Venkovní koncentrace + 1 500 ppm, řízené větrání 800 ppm 1 000 ppm HSE <5 000 ppm, CIBSE <1 000 ppm 1 000 ppm 1 000 - 1 500 ppm 1 000 ppm
Hodnota 1 500 ppm CO2 (0,15 obj. %) v místnosti je obecně ještě akcep-tovatelná hladina plynu ve vnitřním prostředí budov. Jsou k dispozici výsledky řady měření koncentrace CO2 ve školách a bytech (Státní zdravotní ústav, Ekowatt, Atrea), která vykazují vysokou četnost více než dvojnásobného překročení stanovených limitů. V bytech dochází k významnému překročení limitů zejména v ložnicích v nočních hodinách, výjimkou nejsou hodnoty přesahující 2 500 ppm. Ve školách k překročení limitů dochází již po krátké době po zahájení vyučování, výjimkou nejsou trojnásobná překročení limitů. Tab. 4 Naměřené koncentrace ve vybraných prostorách (zdroj www.TZB-info) Prostor Redakce I. Redakce II. Redakce III. Mateřská škola
Ráno 981 866 1 020 764
Odpoledne 2 154 1 803 2 316 1 348
Fitness centrum
Před lekcí spinningu 785
Po lekci spinningu 2 026
Před 1. vyuč. hodinou 933 Před spaním 845
Po 3. vyuč. hodině 2 475 Ráno 2 003
Učebna střední školy Ložnice v běžném bytě
- 25 -
Větrání V našich bytech stále převažuje přirozené větrání, tj. větrání okny, kdy základem je průnik vzduchu netěsnostmi oken a samozřejmě je třeba čas od času okno otevřít a „pořádně vyvětrat“. A tady je velký problém vycházející ze snahy maximálně šetřit energií, tj. omezovat tepelné ztráty, které přirozeným větráním vznikají. Proto se vedle zateplování fasád utěsňují okna, nebo se osazují zcela nová těsná, kde se infiltrace blíží nule a přirozené větrání přestává být funkční. Nastává tu ale i opačný problém. U nových budov je to snaha o jiný architektonický výraz budovy. Objevuje se stále větší procento prosklení obvodových plášťů budov bez jakékoli ochrany proti sluneční radiaci, protože „stínící prvky by kazily architektonický záměr a vzhled budovy“. Často zde pak dochází k přehřívání prostor vlivem sluneční radiace a vytváří se prostředí, které osobám s hůře fungující termoregulací (dětem a starším osobám) může přispět ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Toto se dá sice bez problémů vyřešit chlazením prostor, ale proč opět používat energeticky náročné opatření spojené s dalšími problémy - hlukem, nepříznivým vlivem proudu chladného vzduchu apod? Oba uvedené trendy tedy mohou mít značný vliv na zhoršení kvality vnitřního prostředí budov a základním technických opatření jak toto odstranit je zabezpečit dostatečné větrání. Při výměně původních oken za okna těsná se musí současně vyřešit systém větrání - minimálně použít okna s účinnou mikroventilací, nebo použít větrací štěrbiny ať už jako součást oken nebo do fasády. Ty by samozřejmě měly být regulovatelné - manuálně, nebo raději od nějakého čidla (čidla vlhkosti, CO2, příp. i CO v prostorách s plynovými spotřebiči). Tab. 5 Porovnání požadavků na větrání pro jednotlivé typy prostředí - národní předpisy Prostředí Pracovní prostředí Stravování Školství Bazény, sauny Pobytové místnosti Vnitřní prostředí staveb
Předpis NV č.361/2007 Sb. NV č. 68/2010 Sb. NV č. 93/2012 Sb. vyhláška č. 137/2004 Sb. vyhláška č. 602/2006 Sb. vyhláška č. 410/2005 Sb. vyhláška č. 343/2009 Sb. vyhláška č. 238/2011 Sb. vyhláška č. 6/2003 Sb. vyhláška č. 268/2009 Sb. vyhláška č. 20/2012 Sb.
Množství přiváděného vzduchu min 25/50/70/90 m3h-1 na zaměstnance min 50/60/70/100/150 m3h-1 ruší požadavky vyhl. č. 137 na větrání bez náhrady 20 až 30 m3h-1 na žáka hala bazénu nejméně 2 h-1 požadavky nejsou (pouze na WC, sprchy) pobytové prostory 25°m3/h, 0,5 h-1 byty - odkaz na normové hodnoty
Požadavky norem ČSN 74 7110:1987 Bytová jádra definuje pouze požadavky na odvod vzduchu (WC 3 -1 25 m h , koupelna 75 m3h-1, kuchyně 100 m3h-1) ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy - aktuální znění normy v podobě změny Z3 mění kapitolu 6.5 Větrání bytů odkazem na národní přílohu ČSN EN 15665/Z1 (viz dále).
ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky
Norma rozlišuje intenzitu větrání podle toho, zda je místnost užívána či nikoli: v dlouhodobě neužívané místnosti 0,1 h-1 v užívané místnosti 0,3 až 0,6 h-1 ČSN EN 15665, ZMĚNA Z1 - k této převzaté normě Větrání budov - Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov byl zpracován náš národní doplněk - 26 -
pod označením ZMĚNA 1, Požadavky na větrání obytných budov v ČR. Zde jsou pak uvedeny podrobné požadavky na větrání bytů vzhledem k jejich využívání, je řešeno trvalé a nárazové větrání a rozebrána podrobná koncepce větrání bytů včetně příkladů výpočtů Základní požadavky na větrání viz tab. 6 Tab. 6 Podrobné požadavky na větrání bytů podle ČSN EN 15665/Z1
Požadavek Minimální hodnota Doporučená hodnota
Trvalé větrání (průtok venkovního vzduchu) Intenzita Dávka venkovního větrání vzduchu [h-1] [m3h-1]
Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) Kuchyně [m3h-1]
Koupelny [m3h-1]
WC
0,3
15
100
50
25
0,5
25
150
90
50
Určitě je zajímavé porovnání současných českých požadavků na větrání bytových a rodinných domů s nejbližšími zahraničními předpisy, jak ukazují tab. 7 a 8. Tab. 7 Porovnání českých požadavků na větrání kuchyní, koupelen, WC s různými zahraničními předpisy Předpis DIN 18017/3 DIN 1946/6 ECE Compendium BSF 1998:38 ČSN EN 15665/Z1
Kuchyně m3h-1] 40 až 60 36 až 180 36 až 54 100 až 150
Koupelny m3h-1] 40 až 60 40 až 60 36 až 180 36 až 180 50 až 90
WC m3h-1] 20 až 30 20 až 30 36 25 až 50
Tab. 8 Porovnání českých požadavků na větrání obytných místností s různými zahraničními předpisy Intenzita větrání h-1]
Dávka venkovního vzduchu [m3h-1]
DIN 4701
0,5
-
VDI 2088
0,4 až 0,8
-
NKB Publication
≥ 0,5
30 m3h-1/os
ECE Compendium
≥ 0,5
-
0,4
1,26 m3h-1/m2
-
27 m3h-1/os
0,3 až 0,5
15 až 25 m3h-1/os
předpis
BSF 1998:38 ASHRAE USA ČSN EN 156654/Z1
Najdeme zde i další doporučení a upozornění typu: Pro případ plynových spotřebičů v bytech typu A (sporáky) a B (plynové kotle s odvodem spalin mimo prostor, spalovací vzduch si berou z prostoru) v bytech je třeba vycházet z požadavků TPG 70401 „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“ (používají se s využitím ustanovení ČSN EN 1775): a) Místnost se spotřebiči typu A musí mít alespoň jednonásobnou výměnu vzduchu, a to při zavřených oknech a dveřích; b) V místnostech se spotřebiči typu B se vychází z požadavku na množství spalovacího vzduchu 1,6 m3.h-1 na 1 kW jmenovitého tepelného příkonu při p = 4 Pa
- 27 -
Nedostatek spalovacího vzduchu zhoršuje proces hoření a spaliny mají větší obsah oxidů dusíku i uhlíku, než při dokonalém spalování. Bohužel v současné době prudce narůstá počet otrav oxidem uhelnatým a často tyto otravy končí smrtí. Žádná sebevýkonnější digestoř nad sporákem nemůže dostatečně odvést vznikající spaliny, není-li zároveň zajištěn přívod vzduchu do místnosti. V utěsněné místnosti vytváří spuštěná digestoř podtlak, který může až uhasit plamen. Je-li uspořádání plynových spotřebičů jako na obr. č. 6, je pro uživatele takovéhoto utěsněného bytu otrava oxidem uhelnatým velmi pravděpodobná.
Obr. 6 Při spuštění digestoře v utěsněných prostorách hrozí vlivem vytvořeného podtlaku nebezpečí porušení tahu komína a proudění spalin do místností Na požadavky tohoto TPG se odkazuje i stavební vyhláškou zezávazněná ČSN EN 15665/Z1. Ta dále natvrdo řeší i diskutované téma nedostatečně větraných utěsněných prostor - „Větrání infiltrací spárami oken pro budovy s°novými a rekonstruovanými okny nelze použít“. Norma nezapomněla ani na základní ukazatel kvality vnitřního prostředí - koncentrace CO2 řešena odkazem na ČSN EN 15251. ČSN EN 15251 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu I zde jsou stanoveny požadavky na větrání bytů podle požadavků na kvalitu prostředí (kategorie I až III) - tab. 3. (norma není přeložená, je převzatá v angličtině). Tab. 9 Požadavky na trvalé větrání bytů podle ČSN EN 15251 Kat. bytu
Výměna vzduchu
Obývák a ložnice
Odváděný vzduch [m3h-1]
m3h-1/m2
h-1
m3h-1/m2
m3h-1/os
kuchyň
I
1,8
0,7
5,0
36
100
72
50
II
1,5
0,6
3,6
25
72
54
36
III
1,3
0,5
2,0
14
50
36
25
koupelna
WC
Zcela jiný přístup je volen při stanovení požadavků na koncentraci CO2. Není dán jednoznačný limit, ale stanoven požadavek, o kolik se vnitřní koncentrace CO2 může navýšit nad koncentrací okolí - tab. 10.
- 28 -
Tab. 10 Požadavky na koncentraci CO2 v bytech podle ČSN EN 15251 Kategorie I II III
Koncentrace CO2 nad venkovní koncentrací [ppm] 350 500 800
Z tabulky je jasné, že i když počítáme se zhoršeným venkovním prostředím (380 ppm CO2), je hodnota 1 500 ppm v nové stavební vyhlášce hodně benevolentní. Závěr k větrání bytů Každý prostor, kde se zdržují lidé, musí být pro zajištění zdravotně nezávadného prostředí větratelný a dostatečně větraný. Naše předpisy, i když ne vždy hovoří stejně, nám poskytují dostatek podkladů pro řešení. Realita je ale zcela jiná. Dochází masivně k výměně starých oken za okna nová, zcela těsná, která maximálně omezují přirozené větrání prostorů infiltrací, ale jiný systém větrání se při výměně oken již neřeší. Kvalita prostředí v současných utěsněných bytech, učebnách i výrobních prostorách je většinou velmi špatná, ať už se jedná o vysoké koncentrace oxidu uhličitého, řady chemických látek, vysokou vlhkost vzduchu doprovázenou růstem plísní a v neposlední řadě i o spaliny z plynových spotřebičů. Jediným důvodem je nedostatečné větrání utěsněných prostor. Použitá literatura: 1] Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v platném znění 2] Vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 3] Vyhláška č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hyg. limity chem., fyzikálních a biol. ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. 4] Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. 5] ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov - část 1: Základní požadavky (6/2007) 6] ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení obytných budov - část 2: Denní osvětlení obytných budov (6/2007) 7] ČSN 73 4301 Změna Z1 - Obytné budovy 8] ČSN EN 12 464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 9] ČSN EN 15 665/Z1 - Větrání budov - stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov (11/2009) 10] ČSN EN 15251 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu 11] TPG 70401 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách 12] M. Hofmanová:Vliv balkónů a lodžií na denní osvětlení vnitřních prostor - článek TZB 13] Kolektiv: Manuál prevence v lékařské praxi, díl III. Prevence nepříznivého působení vlivů obytného prostředí na zdraví (SZÚ Praha, 1996) (staré, ale pořád se to používá) 14] Z. Mathauserová: Hygienické předpisy ve výstavbě, ČKAIT, Praha 2010, ISBN 978-8087438-07-7
- 29 -
