agrotechnice hořčice bílé (Sinapis alba L.)

  Poznámky k     agrotechnice hořčice bílé (Sinapis alba L.)  Ing. Vladimír KEBERT, CSc Hořčice bílá je plodinou s poměrně zvláštním postavením mezi komerčně pěstovanými plodinami. Objem její produkce kolísá se situací na komoditním trhu, protože jde o vývozní komoditu, jen menší část produkce semene saturuje tuzemský trh. S ohledem na účel pěstování k získávání semene k výrobě potravinářských výrobků lze konstatovat, že  poslední větší pozornost hořčici byla věnována na přelomu 80 –90 let se vznikem Systému výroby řepky ( v něm byla integrována i sekce hořčice) v roce 1988. Později v době přechodu do Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (po roce 1993) se již nepodařilo sekci hořčice udržet a pěstitelské technologie nebyly ke škodě této plodiny předmětem společných metodik. Následkem toho stále trvá nerovnoměrnost v kvalitě, pozornosti pěstitelů uniká zejména problematika obsahu naplesnivělých semen. Český trh spotřebuje maximálně 5 tis tun semene, což odpovídá ploše asi 3000 ha pěstitelské plochy při předpokládaném výnosu 1,6 t semene, přitom v posledních letech (2000) dosahuje osetá plocha až 15500 ha. V roce 1993 činila průměrná realizační cena semene hořčice bílé 6837 Kč.   Hořčice je plodina extrémních biologických vlastností, s nimiž vždy pěstitelé nepočítají. Nerespektování jejích biologických specifik často vede ke snížené kvalitě semene. Připomínám, že ideální semeno hořčice by mělo dosahovat 25% oleje, HTS 6,50 g; obsah sinalbinu 129 uMOL/g extrahované sušiny; maximálně 3­4 hmotnost ní % povrchově zašedlých semen.  K biologickým zvláštnostem patří vysoká fotoperiodická citlivost hořčice. Jde o vyhraněně dlouhodenní druh. K dosažení pěstitelského úspěchu je nezbytné dodržet březnový termín výsevu. Z dřívějších pokusů (Kebert, 1993) vyplývá, že nejzazší hranicí (už nedoporučovanou) je 20. duben. Po tomto datu již hořčice rovnou přechází do generativní fáze se všemi důsledky v počtu nasazených poupat, tvorbě biomasy a následně i kvality semene. Dalším fenoménem hořčice je snad největší citlivost (z brukvovitých plodin) na utužení půdy nebo mělkou ornici s vyoranou mrtvinou. Současně je třeba vysoké obezřetnosti v případě využití bezorebných technologií. To má dále velmi úzký vztah k výživě. Omezujícím faktorem je i citlivost k reziduům herbicidů na bázi substituovaných močovin s triazinovým kruhem a vůbec na všechny triaziny (simazin, zeazin apod).  Hořčice, pěstovaná na semeno není možno sít na pozemky, hnojené hnojem, nejdříve do třetí trati. V tomto vztahu hořčice velmi reaguje na pseudoauxiny z hnoje nebo kejdy. Výše uvedený výčet specifik tohoto druhu

není konečný. Z toho vyplývá, že pěstované hořčici je třeba věnovat pozornost jako hlavní plodině, nepovažovat ji za „plodinu doběrnou“, maloplošnou, vedlejší, s očekáváním dobrého výsledku. Proto následně uvedu  technologická doporučení, vedoucí k dosažení požadované kvality semene. Je třeba poznamenat, že v případě produkce semenné merkantilní hořčice nadřazuji kvalitu nad výnos.  1.  Řazení do osevního sledu .   Hořčice není citlivá na druh předplodiny,  jen ohledem na výše uvedená omezení je třeba vybrat takovou předplodinu, která: a) nedává riziko reziduí triazinů a substituovaných močovin b) termínem sklizně umožní realizovat podzimní orbu c) nebyla přímo hnojená hnojem nebo kejdou (pro obsah pseudoauxinů a organicky vázaného dusíku, který způsobuje poléhání a překotný dlouživý růst na úkor nasazení květů) V praxi lze doporučit řazení po obilnině nebo luskovině. S ohledem na působení hořčice v půdě ( nezpůsobuje destrukci struktury půdy, koření relativně hluboko, posklizňové zbytky lze rozdrtit), a termín sklizně, je možno po ní opět řadit ozimou pšenici, a to již  klidně s použitím minimalizačních technologií.  Hořčice by  měla po sobě následovat až za 4 roky.  2. Výživný stav pozemku .   Je všeobecně známa pozitivní reakce hořčice na obsah přijatelného fosforu ve vztahu k nasazení poupat. Proto by pozemek měl být předzásobně (nejlépe k obilní předpodině) vyhnojen P a K, když předtím bylo vápněním upraveno pH/KCl na  6.00 až 6,80.   3. Jarní práce.      S ohledem na potřebu dosažení výnosu a kvality semene je dodržení březnového termínu výsevu prioritou. Autor pro hořčici doporučuje použít klasickou technologii, Jakmile to stav půdy dovolí, upraví se hrubá brázda běžným smykováním. Současně se aplikuje základní dávka dusíku v ledkové formě – asi 30kgN/ha, doporučuje se použití  vápenatého ledku LV 15 apod. Jestliže nebylo po dva roky zásobně hnojeno PK, pak je nezbytné použít NPK , Amofos apod. a tím zajistit přijatelný P a (K).  Hořčice by podle Schreiera (1989) měla mít k dispozici alespoň 60 mg/kg přijatelného P, 60 mg Mg, 150 mg K. Případné přehnojení dusíkem vede ke snížení kvality, podporuje podíl zašedlých semen v produkci. Je třeba dosáhnout hlubšího zpracování (70­100 mm) a dokonalého rozbití hrudek ve vztahu k použitému herbicidu.

3.1 Herbicidní ošetření Hořčice je vesměs citlivá k běžným přípravkům. Podle našich zjištění (Kebert, 1993 , Schreier 1989) je hořčice tolerantní jen k přípravkům na bázi trifluralinu, který je účinnou látkou dnešních přípravků Triflurex 48 EC (MAK­ATA), Synfloran 48EC (ACS­ACS), Treflan 48 EC (DOW), všechny prakticky totožné a s obsahem 480 g/l trifluralinu. Trifluralin je nestabilní účinná látka, rozkládající se světlem, proto je nezbytné jej řádně rozptýlit v připravované vrstvě, a to jak aktivními prostředky, tak i klasickými agregáty smyků a bran. Doporučená dávka připravku je 2,5 – 3,50 l/ha, což představuje asi 1,20 ­ 1,70 kg účinné látky/ha. Účinnost přípravku je závislá na vlhkosti, drobtovitosti půdy, v době přísušku (v době dosud nezapojeného porostu) hrozí riziko sekundárního zaplevelení. Trifluralin nepůsobí na brukvovité plevele.  Různé prameny doporučují i použití přípravků na bázi metazachloru (Butisan atd.) po zasetí jako povrchový film. Kebert,1993 se však setkal s jeho fytotoxicitou (s projevem listových nekróz a retardací růstu), takže autor jeho použití nedoporučuje. Navíc trifluralinové přípravky jsou vesměs cenově přijatelné. 3.2 Setí  Vlastní setí je možno provést ihned po přípravě. Zde je dlužno opět upozornit na prokázaný vliv architektury porostu na kvalitu semene. Doporučujeme použití dvojnásobné meziřádkové vzdálenosti oproti obilní rozteči (nejčastěji 250 mm) a výsevek 8 kg na ha. Pro kvalitní produkci nepoužívat přesevy, ale uznané osivo nejlépe vyšších stupňů. Osvědčilo se setí pneumatickými secími stroji, které osivo volně uloží a „nezamažou“ jej do lůžka. Hloubka setí asi 25 mm.  Následující pokusné výsledky dokládají výše uvedená doporučení: 1. Vliv termínu výsevu na růst hořčice dokládá modelový případ pokusu (Kebert,1989) s odrůdou Zlata – uvádí se délka rostlin a dosažená fenofáze.  K hodnocení fenofáze uvádím Kebertem (1993) upravenou fenologickou stupnici Fábryho a Vašáka (1988) původně pro řepku. Pozdě seté varianty překotným vývojem dohání dříve seté na úkor vytváření energetických rezerv pro generativní fáze:

Časová řada T1 délka (mm*10) T2 délka (mm*10) T3 délka (mm*10) T1 fenofáze T2 fenofáze T3 fenofáze

6.V

11.V

13 10

15 11 10

18.V 24.V 13,8 22,12 14 22 18 24 35 22 43 20 23

1.VI 41,5 40 40 53 50 43

8.VI 13.VI 30.VI 10.VII 71,5 100,5 112 115 55,6 94,2 98 99 56 68 95 96 62 64 65 69 60 64 64 65 60 63 64 65

Pro hodnocení vývoje hořčice  uvádím výše uvedenou stupnici : 

KLÍČENÍ

VZCHÁZENÍ

00

suché semeno

10

05

objevení kořínku

11

07

klíček má ½ délky semene

09

klíček je 2* delší semene

KVETENÍ 60 prosvítají

žluté korunní plátky

VEGETATIVNÍ DLOUŽIVÝ  RŮST RŮST

objevení 20 hypokotylu, dělož. l. složeny dělož. listy 22 nad povrchem

první pár pravých listů

30

intenzívní dlouživý růst

43

první poupata uvnitř lodyžních listů

čtyři pravé listy

31

intenzívní dlouživý růst

50

12

rozvinuté děložní listy

23

šest pravých listů

32

intenzívní dlouživý růst

55

13

základ epikotylu a vzrostného vrcholu

25

počátek dlouživého růstu

35

intenzívní dlouživý růst

56

poupata vrcholového květenství prodloužení vrcholového květenství první vyvinutá poupata vrcholového květenství 

DOKVÍTÁNÍ 6 dokvítání  ­ kvete 5 posledních

ZRÁNÍ 7 zelená  zralost 0

10% květů

62

první květy

BUTONIZACE

8 0

první technická zralost, šešule nejsou křehké

63

10% květů

64

75 % květů (vrchol kvetení)

6 9

konec kvetení, jen ojedinělé květy,  zelené šešule májí již semeno normálně velké

9 0 10 0

druhá technická zrtalost, šešule křehnou plná zralost, šešule šednou, křehké, dají se drtit, samovolně nepukají

Meziřádková vzdálenost, významná pro tvorbu mikroklimatu porostu významně ovlivní podíl povrchově zašedlých semen v produkci. Následující tabulka je výsledkem pokusů Keberta (1993), kdy se porovnával vliv meziřádek 125, 250 375 mm a různých výsevků 8;10,12 kg/ha. Tabulka č. 2 Vliv termínu výsevu na výnosové a kvalitativní znaky hořčice bílé (souhrn 1989,1990,1991) termín výsevu výnos HTS III dekáda března II.dekáda dubna I. dekáda května

1,86 1,404 1,151

6,455 6,357 6,353

% šedých sem. 3,816 3,942 3,788

olejnatost 28,39 26,506 26,288

Tab. 3:  Kombinace různých výsevků a meziřádkových vzdáleností souhrn 1989­1991 výsevek/meziřád.vzd ál.

Výnos

HTS

% zašedlých sem.

olejnatost[%]

12/375

1,785

6,631

3,256

28,97

10/375

1,785

6,642

2,659

27,68

8/375

1,804

6,681

3,128

28,41

8/250

2,242

6,686

3,733

27,99

10/250

1,871

6,712

3,031

27,91

12/250

1,892

6,872

3,767

28,12

12/125

1,789

6,657

4,018

29,13

10/125

1,927

6,559

3,822

28,49

8/125

1,814

6,373

4,181

29,52

Zvýšená rozteč meziřádků prokazatelně výnos nesníží, pozitivně ale ovlivní kvalitativní znaky. Jediným problémem je podmínka udržení přijatelného zaplevelení do doby zapojení porostu, k němuž dojde až v první dekádě června.

4. Další ošetření od setí do butonizace.  Po vzejití může nastat problém s dřepčíky, zejména v období sucha. Jejich invaze je nepravidelná. Ošetření je doporučeno po ztrátě kolem 10% plochy listů.  Před zapojením porostu při nástupu butonizace je třeba vyhodnotit výživný stav a dohnojit porost druhou (a zpravidla poslední) dávkou dusíku. Zpravidla se dohnojí na celkovou úroveň 80 kgN/ha, v této době ledkovým granulátem. Vyšší dávky již výnos průkazně nezvyšují, hořčice se však nadměrně vytahuje, prodlužuje se doba květu, nepravidelně zraje s konečným důsledkem zvýšeného podílu semen se změněnou barvou slupky. Kapalnou formu hnojiv je možno připustit jen v malé dávce  ve formě foliálních speciálních hnojiv (WUXAL susp. atd.) s přídavkem močoviny do 10 kg močoviny na ha, a to jen tehdy, když se agronom rozhodne pro využití růstových regulátorů nebo mikroprvkových  a foliálních hnojiv. Použití regulátorů je v dnešní době obecně problematické z legislativních důvodů a jejich využití v našich pokusech neprokázalo tak významné účinky na kvalitu a výnos, aby bylo nutno tuto problematiku pro praxi šířeji rozebírat. Za zmínku stojí jen uskutečněné pokusy s regulátory na bázi paracetamolu (Relan) a triapentenolu (Baronet 70WP (fa Bayer)– neregistrován v ČR). Druhý jmenovaný sice výrazně snížil obsah zašedlých semen, úvahy o jeho použití jsou z hygienických důvodů irelevantní. Z výše uvedeného vyplývá, že agronomicky lze ovlivnit porost hořčice do období butonizace. Insekticidní ošetření proti blýskáčku nebo mšicím většinou není nutné. V případě vyšší invaze blýskáčka se postupuje jako u řepky (Nurelle,  Vaztak apod., ošetření nad 300 brouků na 100 květenství v době počátku kvetení). Problém může nastat i se mšicemi, většinou není zvláštní ošetření nutné. Pozor na účinky insekticidům vůči včelám. Před koncem butonizace je velmi vhodné zajistit u pozemku dostatečný počet včelstev na podporu opylování.

Tabulka č. 4 modelově uvede vliv dávek dusíku na výnos a kvalitativní znaky semene:  Tab. č. 4.:  Vliv dávky dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé­ varianty VARIANTY

Dávka kgN

N1 30kg  N2 60 kg  N3 90 kg  N4 120 kg VÝSLEDKY

fenofáze/kgN fenofáze/kgN

před setím 30 před setím 30 před setím 30 před setím 30

 ­­ 23/30kg 23/30kg 23/30kg

 ­­  ­­ 35/30 kg 35/60 kg

Výnos t/ha

HTS (g)

% šedých

olejnatost %

sem. N1 30kg 

1,143

6,641

2,947

29,05

N2 60 kg 

1,722

6,715

4,016

27,68

N3 90 kg 

2,22

7,08

4,801

27,41

N4 120 kg

2,092

6,862

7,132

29,17

Vliv dávky dusíku na výnos a podíl zašedlých semen 8

7,132

7

Výnos (t/ha); % šedých semen

6

5

4,801 4,016

4

3

2,947 2,22

2

2,092

1,722 1,143

1

0 N1 30kg

N2 60 kg

N3 90 kg Výnos

% šedých sem.

N4 120 kg

5. Problematika kvality semene hořčice bílé   Pojem „hořčice“ vymezuje VYHLÁŠKA 331/1997 Sb. Ministerstva zemědělství, která v § 14  HOŘČICE uvádí: Pro účely této vyhlášky se rozumí : a) hořčicí potravina vyrobená z mletých semen hořčice, kvasného octa, jedlé soli, koření, cukru, která je případně uměle přibarvena nebo chemicky konzervovaná,  b) hořčicí plnotučnou hořčice vyrobená z mletých semen žlutých druhů hořčice bílé,  c)  hořčicí kremžskou hořčice z mletých semen žlutých druhů hořčic s přídavkem drcených semen hořčice černé,  d) hořčicí speciální hořčice podle písmene a) upravená přidáním zejména zeleniny nebo ovoce nebo v chuťových vlastnostech speciálně typově upravená (hořčice francouzské, anglické nebo jiné).  Vyhláška dále definuje pojmy pro hodnocení kvality olejnatých semen:   a) olejnatými semeny (dále jen "semena") suchá, čištěná a tříděná semena olejnin neloupaná nebo loupaná, určená pro přímou spotřebu,  b) příměsmi semena mechanicky poškozená, zlomky semen, semena nevyzrálá a nevyvinutá, semena se zřejmými znaky klíčení, semena zapařená nebo připálená se změněnou barvou slupky, ale neporušeným jádrem ,  c) nečistotami semena zapařená nebo připálená, semena se změněnou barvou slupky a s částečně porušeným (nahnědlým) jádre m, semena bez jader, semena jiných rostlin a tobolky, úbory, slupky, stonky, listy nebo jejich části,  d) anorganickými nečistotami prach, písek, zemina, kaménky, skleněné nebo kovové částice.

Z pěstitelského hlediska patří ke stěžejním předpokladům minimalizovat u hořčice bílé podíl tzv. povrchově zašedlých semen. Jde o semena se změněnou barvou části povrchu, vesměs ale nedeformovaná, se zdravým jádrem, většinou normálně klíčivá. Předchozí výzkumy (Rozinek, Horská, Reisnerová, 1992;  Kebert,1993;  Vašák,Schreier,1990 etc.) prokázaly, že povrchové zašednutí semen je způsobeno plísněni. To bylo prokázáno mikroskopickou analýzou (Rozinek, Horská, Reisnerová, 1992) a rozbory povrchově zašedlých semen z našich pokusů 1989­1991, které u těchto semen prokázaly zvýšené hladiny mykotoxinů se všemi důsledky

Obr. 1­ Povrchové struktury zdravého semene  – osemení­ povrchová vosková vrstva, měkká část osemení, pevná část osemení, vnitřní osemení, vláknitá báze osemení, vpravo zásobní parenchym  (800x zvětš.) Obr. 2  – Invaze buněk plísně přes obaly semene  až na povrch endospermu s jeho  následnou degradací.  (2x Reisnerová, 1992) Práce Keberta (1993) dokládá plesnivost zašedlých semen provedeným rozborem semen na mykotoxiny: Tab.č.5.: Vyšetření vzorků semen hořčice bílé  na obsah mykotoxinů (Kebert,1993)

Vzorek­popis

% šedých sem.

vytříděná čistá bez popisu

0

OCHRATOX. A ug/kg 2,5

1,405

7,2

1,9

bez popisu

3,428

7

2

N1 60kg A

6,589

4,8

1,8

výs10kg/125mm

8,854

4

3,5

výs12kg/250mm

11,363

17,6

20,2

dusík 120 kg

14,261

22,8

16,7

100

11,3

27,3

(popis  je bezvýznamný)

vytříděná šedá

AFLATOX. B1 ug/kg 0,9

Obsah mykotoxin v závislosti na podílu šedých semen 30

25

ug/kg mykotoxinu

20

15

10

5

0 0

1,405

3,428

6,589 OCHRATOX. A ug/kg

8,854

11,363

14,261

AFLATOX. B1 ug/kg

Praktickým výstupem výše popsaných skutečností jsou experimentální výsledky pokusů 1989­1991. Podíl zašedlých semen lze významně snížit správnou dávkou dusíku (do 80 kg), meziřádkovou vzdáleností (200­250 mm), volbou nižší odrůdy semenného typu, volbou otevřeného stanoviště, zabráněním polehnutí porostu. V době zrání se nesmí vytvořit vhodné mikroklima rozvoje plísní. S ohledem na rozvoj plísní by podle údajů Schreiera (1989) mělo být pěstování hořčice rajonizováno tam, kde úhrn srpnových srážek nepřekračuje 50 mm a za celé období vegetace (IV.­IX.) nepřekročí 400 mm. Proto se hořčice hodí do oblastí tzv. srážkových stínů. Pro kvalitu hořčice je podstatný i obsah glukosinolátu, hlavní látky, tvořící chuťové vlastnosti semene. Obsah sinalbinu je ale dosti stálý, agrotechnika nemá na jeho obsah významnější vliv, proto experimentování v této oblasti je třeba přesunout do šlechtitelské oblasti. 6. Volba odrůdy.  Odrůdy hořčice bílé lze v zásadě rozdělit  podle cílového      využití  na typy semenné  a  typy pícninářské     s cílovým využitím na zelené hnojení. K produkci kvaliního semene se hodí nižší semenné typy se sklonem k  V listině povolených odrůd jsou zapsány odrůdy:

100

1. 2.

3.

4. 5. 6.

Veronika – odrůda registrovaná v.r.2000, žlutosemenná, středně raná, středního vzrůstu, snížený výskyt zašedlých semen. Zlata – klasická univerzální odrůda, dlouhá léta byla jedinou povolenou odrůdou hořčice bílé. Je vhodná k produkci semene, má sklony k poléhání a k výskytu zašedlých semen. Metex – vhodná k produkci potravinářského semene. Středně raná, nízká, v současnosti není zařazena do množení v ČR. Askot – určená k pícninářským účelům jako meziplodina Sina – odrůda na zelené hnojení Sito – odrůda na zelené hnojení

7. Sklizeň a posklizňová úprava.  Přímá sklizeň se zahajuje v době plné zralosti hořčice, kdy jsou semena vyzrálá, vykazují nízkou vlhkost (do 15%), šešule jsou křehké, lámavé, stonky jsou ještě pružné. Posklizňová úprava semene je nutná. Především je nutno dosušením stáhnout vlhkost na maximální hodnotu 12%, nejlépe však pod 10%, jinak hrozí latentní rozvoj plísní. Současně se provede dle potřeby předčištění. Sklizené semeno před průchodem linkou rozprostřít na mlatě na 25 cm vrstvu, je nutno je pravidelně přehazovat.    Obr. č. 3 : ­  Porovnání vzhledu porostu hořčice bílé seté na meziřádky 375 a 50 mm ve fenofázi 39.