Hořčice bílá
SINAPIS ALBA L.
Poznámky ke komplexním znalostem o plodině ve vztahu ke komplexní agrotechnice, výnosu a kvalitě semene hořčice
Ing. Vladimír KEBERT, Csc Střední odborná škola a SOU, Hořovice http://sweb.cz/analytic - stránky o hořčici
Názvosloví hořčice Aplikovaná botanika za „hořčici“ (Senf, Mostert,Senfkorn, Mustard) rostlina (semeno), poskytující palčivou, sládnoucí chuť , avšak různých barev, velikostí a struktur.
Aplikované třídění
Botanické třídění
Hořčice žlutosemenná
Hořčice bílá (Sinapis alba L.)
Hořčice tmavosemenná
1. Hořčice sareptská Brassica juncea L. Czern & Caps.
Botanicky více druhů s podobnými vlastnostmi
Hořčice hnědosemenná
2. Hořčice černá Brassica nigra L. syn. Melanosinapis Communis. 3. Hořčice habešská B. carinata A. Braun
Rod SINAPIS sp. Hořčice – hlavní charakteristika rodu ■
■
■
■
Sinapis arvensis – planý plevelný druh, lysé šešule, semena tmavá 1mm Sinapis alba ssp. alba – statná 2n=24, šešule bíle štětinatépěstované kultivary Sinapis alba ssp. dissecta zpeřená – planě rostoucí poddruh – sever Moravy Sinapis alba je botanicky odlišná. Nesprávně též h. žlutá – viz dále.
Synonyma: Melanosinapis alba, Brassica hirta – zde koliduje do rodu Brassica. Se sp. Brassica se Sinapis alba (L.) zdá být kompatibilnější než s Sinapis arvensis .
Sinapis alba L a Sinapis arvensis – rozdílné druhy, nekompatibilní, nepodobné S. alba
S. arvensis
■
■
■
S. alba původem v mediterálu.Původní druh. Obrvená, klíční rostlina má ochlupený hypokotyl. Nepukavé šesule se zobanem 20 – mm,stejně dlouhý zoban 2n=24 Tyto druhy nejsou kompatibilní. Nehledat podobnost. S. alba-větší komp. na Brassica ale není s B. Křižitelná
Biologická a botanická charakteristika ■
■
■
Hořčice je původem z divokých druhů (domovem sev. Afrika ( Brassica carinata), rody Sinapis a Brassica úzce souvisí - viz B. nigra, Sinapis juncea. Taxonomicky je H. bílá samostatný druh původu: ◆ I. ssp. alba - h.b. pravá 2n=24, původ ve středozemí, lyrovitě peřenodílné listy, zřejmě základem naší kulturní formy ◆ II. ssp. dissecta - h.b. zpeřená, plevelná h. 2n=24 Z pěstitelského hlediska - typy hořčic ◆ H. černá - B. nigra, H sareptská - B. juncea, H. habešská -B. carinata - tmavé semeno, palčivé silice ◆ H. sarepská žlutosemenná- drobné oranžové sem.orientální semeno ◆ H. bílá - žluté semeno HTS >6g, prům 2.20 mm
Skupina ostatních hořčic – zdroje převážně tmavosemenných produktů Do pojmu „hořčice“ vstupují i druhy, které jsou v genomovém kruhu rodu Brassica (Morinaga, 1934) Jde o Brukev černou , tedy slengově hořčici černou , Hořčici habešskou a hořčici sarepskou. Zde již můžeme hovořit o vzájemné kompatibilitě.
SINAPIS ALBA L. Syn: (Leucosinapis communis, Melanosinapis alba, etc. ) ■ ■
■ ■
■
■
■
25-35% oleje FOTOPERIODICKY radikálně dlouhodenní rostlina obs. GLS Sinalbin Slizové látky v semeniglukosinoláty SINALBIN, (sacharid a silice na něj vázaná) 120-225uMOL/g SINAPIN - fenolická sloučeninaCHOLIESTER kys.sinapové 1,13-2,9 %, hořká, modifikuje chuť MYROZINÁZA enzym štěpící glukosinolát na sacharid a silici - efekt pochutinové hořčice Olej(až 25%) palm4; olej20; linol12; eikos; 9,5eruk43; linolen12
Hořčice bílá v systému plodin ■ ■
■ ■ ■ ■
■
Objem produkce kolísá podle ceny vývozní plodina, český trh spotřebuje asi 5 tis.t semene r. 2002 ........... 35800 ha výnos 0,90 t ha r. 2003 ........... 67460 ha .výnos 0,88 t/ha r. 2004............ 41000ha výnos 1,16t/ha Výnosový potenciál asi 2,50 reálný výnos v intenzívním prostředí do 2,00 t - porovnání cena v průběhu let kolísá 7-9 tis/t ◆ ◆
■ ■
1993 cena 6800 2001 cena 9000
průměrný výnos může být 1,60 t/ha semene možnosti jiného využití (energetická plodina - CZBIOM)
Hořčice bílá pěstování ■
■ ■
Biologická a botanická charakteristika. Požadavky na podmínky prostředí Založené porostu požadavky na pozemek ◆ citlivost vůči reziduům herbicidů ◆
■
Ošetření během vegetace herbicidy ◆ setí ◆ výživa a hnojení ◆
Extrémní vlastnosti hořčice ■
■
■
■
fotoperiodická citlivost dlouhodenní rostlina, vysoce citlivá Citlivost na utužení půdy a přítomnost mrtviny, škraloupu Vysoká citlivost na pseuhohormony z hnoje a kejdyIII.rok po aplikaci Vysoká citlivost na triaziny a subst. močoviny
Požadavky na prostředí ■
Druh předplodiny není rozhodující nehnojená organikou ◆ bez triazinových stop ◆ nepřehnojeno dusíkem ◆
■ ■
■
Hlubší strukturní ornice, pozor na minimalizaci Požadavek na přístupný P při 6,00-6,8pH, 60ppmP, 150ppmK srážky pod 400 mm za vegetaci (550/rok), jinak riziko snížené kvality - SRPNOVÝ ÚHRN DO 50 mm
Agrotechnika založení porostu ■ ■
■ ■
■
Termín setí - březen, hranice 20.4 Výsevek nižší 8 kg/ha (při HTS 6,20 g) Meziřádky 250 mm Dávka N. 30-40 kg/ha (základ) (NPK), (NP) Dokonalá příprava - drobtovitost půdní sloje, stačí klasická technologie, též rotavátory
Zakládání porostu ■
■
■ ■
■
setí nejlépe pneumatickými stroji ale též podle určení produkce nižší výsevek - 8kg/ha – 250mm. Autoregulace porostu je dostatečná, meziřádky 125mm nedoporučujeme. vzejde za 7-10 dnů trávovité plevele - běžné graminicidy jen je-li to nutné po zapojení porostu konkurenceschopnost, po opadu listů se zaplevelení může obnovit
HERBICIDY ■
■ ■ ■ ■
■
■
TRIFLURALIN - Synfloran, Triflurex, Treflan - 480g/l – dle metodiky přípravku DOKONALÉ ZAPRAVENÍ CITLIVOST NA SVĚTLO ZA SUCHA ZTRÁTA ÚČINKU NEPŮSOBÍ NA BRUKVOVITÉ ( tedy i na brukvovité plevele) METAZACHLOR (Butisan) může být fytotoxický !!! COMODOR (tebutan 750g/l) 3-4 l ??
Další opatření ■ ■
■
■
Dohnojení dusíkem do 80 kg/ha mikroprvky - např. WUXAL atd.- jen v kombinaci s insekticidy (mšice, blýskáček) REGULÁTORY RŮSTU - v praxi bezvýznamné ( RELAN - paracetamol, k. anthranilová, CULTAR-, CCC BARONETtriazol) U hořčice bílé šešule nepukají, neí třeba ani SPODNAM apod.
KVALITA SEMENE ■ ■ ■ ■
■ ■
Olejnatost 25 až 27 % Sinalbin 129 uMOL/g suš. extr. šrotu (10%) HTS > 6,20 g Sinapin 1,50 % (asi 30 uMOL/g) (norma nespecifikuje) semena se změněnou barvou do 4% z toho semena zašedlá (tedy plesnivá) maximálně 3 %
Vliv dávky dusíku na výnos a podíl zašedlých semen 8
7,132
7
Výnos (t/ha); % šedých semen
6
5
4,801 4,016
4
2,947
3
2,22 1,722
2
2,092
1,143 1
0
N1 30kg
N2 60 kg
N3 90 kg Výnos
% šedých sem.
N4 120 kg
Obsah mykotoxinů v závislosti na podílu šedých semen 30
25
ug/kg mykotoxinu
20
15
10
5
0
0
1,405
3,428
6,589
OCHRATOX. A ug/kg
8,854
11,363
AFLATOX. B1 ug/kg
14,261
100
délka rostlin [mm*10]
Vliv termínu setí na růst a vývoj hořčice 140
80
120
70 60
100
50 80 40 60 30 40
20
20
Časová řada
0
10
6.V
11.V
18.V
24.V
1.VI
8.VI
13.VI
30.VI
10.VII
T1 délka (mm*10)
13,8
22,12
41,5
71,5
100,5
112
115
T2 délka (mm*10)
14
22
40
55,6
94,2
98
99
18
40
56
68
95
96
T3 délka (mm*10) T1 fenofáze
13
15
24
35
53
62
64
65
69
T2 fenofáze
10
11
22
43
50
60
64
64
65
10
20
23
43
60
63
64
65
T3 fenofáze
T1 délka (mm*10)
T2 délka (mm*10)
T3 délka (mm*10)
T1 fenofáze
T2 fenofáze
T3 fenofáze
0
Ostatní druhy a typy hořčice 1. Hořčice sareptská – Brassica juncea L., Czern. et Coss syn: Brukev sítinovitá 2n = 36 Středoasijský druh. Syntetický druh (aloploid) B.campestris x B. nigra po jednom genomu. Původ: Indie a Čína. Hlavní oblasti – Pákistán, Indie, součást Canola V našich podmínkách je druh pěstovatelný s výhradami. typ tmavosemenný („černá hořčice“) - často se plete v pojmu s hořčicí černou. Ve skutečnosti tmavě hnědá semena pravidelná, typické síťování povrchu semene. Slouží k výrobě kremžské hořčice. typ žlutosemenný („orientální typ“) má sytě žluté drobné semeno s vysokým obsahem silice. Slouží k výrobě orientálních hořčic. Teplomilný druh - orientální a francouzské receptury
Hořčice sareptská – Brassica juncea ■
Tento druh nahrazuje B. nigra ve výrobě kremžské hořčice
■
Výroba ostré sareptské hořčice
■
Obsahuje
■
■
semena 1,2-2mm průměr, typická nezaměnitelná barva šešule 23-55 mm, nápadné žilky, kuželovitý zobánek 5-10mm
■
olejnatost 32-40%
■
GLS Glukobrassicin
■
Pěstování i v ČR ovšem z různých osiv – pozor na výběr původu osiva
2. Hořčice habešská – Brassica carinata A. Braun. ; syn: B. integrifolia var. Carinata
syn: Hořčice hnědá , též : Brukev kýlnatá
2n = 34 Africký druh. Syntetický druh (aloploid) B.nigra x B. oleracea po jednom genomu. V našich podmínkách nevýznamná. U nás se nezpracovává Planá forma neznámá. olejnatost 35-40% ; Erythea – pěstování v nadm. v. 1500 – 2000 m částečně odolná výdrolu – šešule nepukají drobnými rázy a vzájemným otlukem Orientální a francouzské receptury V našich podmínkách též pěstovatelný druh ale jen vybrané typy Význam šlechtitelský, též zelenina
Brassica carinata – h. habešská ■ ■
výška 80-150cm, Semena 1,2 - 2,50 mm, narůžovělá, tm. hnědá
■
HTS do 7,00 g, rostlina lysá
■
význam šlechtitelský
■
meziplodina ?
■
Vyšetření kvality a možnosti speciálního užití – námět dalšího výzkumu.
3. Hořčice černá – Brassica nigra (L.) KOCHsyn: Brukev černohořči ce Melanosinapis
communis Schimp. et Spenn. syn: Brukev černohořči ce Sinapis tetraedra 2n = 16 Středozemní druh. Původní druh. V
našich podmínkách je druh pěstovatelný ale neperspektivní. Jen speciální použití. Nevýnosný divoký druh. Pukavé drobné a úzké síťované šešule, pukají od špičky ještě před dosažením zralosti. Velmi drobná tmavá semena Glukosinolát SINIGRIN 3,5-7% v sušině extr. šrotu 35 % oleje, též farmaceutické užití – potenc. Význam výnosnost asi 1,50 t/ha; HTS 1,7 g
Produkční typy a odrůdy Typy pícní - typy s vysokým habitem, nejčastěji meziplodiny a zelené hnojení. hořčice sareptská – dřívější všeobecně známé typy - Vitasso, Sarepta a novější odrůdy – výnosná pícnina, rychlá tvorba sušiny, rychlý vývoj hořčice bílá – u nás nejběžnější zelené hnojení, levné osivo – ASCOT (1999 P.H.PETERSEN), SINA(2000KWS), SITO(2000KWS)
Produkční typy a odrůdy II. Typy přechodné – pro zelené hnojení a biomasu, též výroba semene – o použití odrůd rozhoduje rozdílná agrotechnika: H. bílá: ZLATA (1982), METEX(1995) dříve i MUSTANG (SW) Typy vyloženě semenné – VERONIKA(2000) nižší vzrůst, intenzívní větvení, rovnoměrné zrání
TYPY A ODRŮDY III Typy specielní – bezerukové typy Rizo a Silenda POZOR NA DOVOZ KVALITY CANOLA – složení silic neodpovídá potřebě výroby stolní hořčice. CANOLA – výroba oleje Čína, Pákistán, Indie – náhrada řepky (zdroje dovážené hořčice sareptské). Typy polodivoké a divoké – speciální účely – typy osiv získané z merkantilu, pokusné účely Hořčice černá (asi nejméně šlechtěná) – dnes jen farmaceutické použití, koření a pro účely genetické.
