A féra B lackstone 4
Vzácná a drahocenná
Praha 2014
Přeložila: Olga Olajda Prokešová
Raine Miller: Vzácná a drahocenná Vydání první Copyright © 2014 by Raine Miller Romance All rights reserved. Vydalo nakladatelství Baronet a.s., Květnového vítězství 332/31, Praha 4, www.baronet.cz v roce 2014 jako svou 1869. publikaci Přeloženo z anglického originálu The Blackstone Affair 4: Rare and Precious Things vydaného v USA v roce 2014 Český překlad © 2014 Olga Olajda Prokešová Odpovědná redaktorka Renata Heitelová Korektorka Daniela Čermáková Ilustrace na přebalu © 2014 © Marya Heiman at Strong Image Editing Přebal a vazba © 2014 Ricardo Sazba a grafická úprava Ricardo, Sázavská 19, Praha 2 Tisk a vazba: , s. r. o., Český Těšín Veškerá práva vyhrazena. Tato kniha ani jakákoli její část nesmí být přetiskována, kopírována či jiným způsobem rozšiřována bez výslovného povolení. Název a logo BARONET® jsou ochranné známky zapsané Úřadem průmyslového vlastnictví pod čísly zápisu 216133 a 216134. ISBN 978-80-7384-858-3 BARONET Praha 2014
Raine Miller
A féra B lackstone 4
Vzácná a drahocenná
PRO Udatné bojovníky a vojáky bojující za dobrou věc. Všechny vynikající věci jsou stejně obtížně získatelné, jako jsou vzácné. Baruch Spinoza, 17. století
PROLOG
x 7. května 1837 Dnes jsem navštívila J. Mluvila jsem s ním a sdělila mu novinky. Víc než cokoli bych si přála, aby pochopil mou lítost, ale vím, že to není možné. Teprve až se setkám se svým stvořitelem, možná se dozvím, jaký na to má J. názor. Jaká je cena viny? Jen čtyři písmena ve slově, které mě tíží. Žiju, ale ten dar si nezasloužím. Můžu žít den za dnem, ale jaký to má smysl? Co dobrého mohu přinést těm, jež miluji a kteří milují mě, když budou znát mé tajemství? Nezachovala jsem se správně, když to bylo v mé moci. Mlčela jsem, protože jsem se bála, abych neomezila toho, kterého jsem milovala víc než kohokoli jiného. Má hořká lítost musí být zrozena v nekonečném tichu, jež zlomilo srdce všech, které jsem milovala. Dnes jsem dala svůj souhlas ke sňatku s mužem, který tvrdí, že nechce nic víc než se o mě starat. Chce, abych mu umožnila mě milovat. Dívá se mi do očí a dotýká se části mé duše tak, že mě to dě7
sí, ale zároveň mě přitahuje pochopit jeho motivaci. Myslím, že částečně vidí do mého tajemství. Chápe mě, protože jeho slova popisují přesně podstatu mého problému, nedává mi žádnou jinou volbu než se odevzdat jeho požadavkům. Takže budu dál žít na Stonewellském panství a spojím svůj život s ním… ale bojím se toho, co mě čeká. Jak bych někdy mohla být taková, jak očekává? Nejsem ho hodna a obávám se, že mé pečlivě střežené srdce je ve velkém nebezpečí, že se rozbije a přestane bít uvnitř mé hrudi. Darius Rourke ještě pořád nechápe, že si nezasloužím být milována jakýmkoli mužem. Jsem rozervána a on mě nepřestává přesvědčovat o tom, že všechno bude v pořádku. A že bych mu měla věřit. Shledávám, že nedokážu Dariovu nic odmítnout, stejně jako jsem toho nebyla schopna u svého milovaného Jonathana. M. G.
8
Část první
x LÉTO Tak jasně záříme ty a já, jsme nádherní jako na obloze démanty. Z očí do očí, tak živí, jsme nádherní jako na obloze démanty. Rihanna, Diamanty
1. kapitola
x 24. srpna Somerset
S
lyším oceán,“ ozvala se. Rukou mě něžně hladila po zátylku. Její jemná květinová vůně mě přiváděla k šílenství. „Mmm hmm.“ Zastavil jsem na místě, které mi připadalo jako dokonalé. „Právě jsme dorazili na naše svatební místo, paní Blackstoneová. Postavím tě, aby sis to mohla vychutnat,“ varoval jsem ji, než jsem ji postavil na nohy. Nasměroval jsem ji tváří k domu a opatrně jsem jí zakryl oči rukama. „Chci se podívat. Budeme tu spát?“ „Nejsem si jistej, jestli budeme spát… ale strávíme tu noc.“ Políbil jsem ji na temeno hlavy a odtáhl ruce. „Pro tebe, má krásko. Můžeš otevřít oči.“ „Stonewellské panství,“ řekla tiše, když spatřila obrovský dům osvětlený od vstupní brány až po střechu. „Myslela jsem si, že jsme tady. Vzpomínám si na vůni moře a zvuk štěrku křupajícího pod našima nohama, když jsme tu byli minule. Je tu krásně. Nemůžu… nemůžu uvěřit, že tu dooprav11
dy zůstaneme.“ Otevřela mi svou náruč. „Kdo tohle všechno připravil, Ethane?“ Pořád to nechápe. Položil jsem jí ruce zezadu na ramena a políbil ji na krk. Nedokázal jsem ovládnout touhu přitisknout své rty na její kůži. „Nejvíc asi Hannah,“ zamumlal jsem. „Na dálku pro mě udělala téměř zázraky. Díky bohu za virtuální schůzky a elektronické podpisy na úředních dokumentech.“ „Cože?“ vyhrkla. Otočila se ke mně a zatvářila se zmateně. Hrozně rád jsem ji překvapoval, zejména pokud šlo o něco, co ji potěší. Cítil jsem se šťastně, když jsem mohl Brynne činit šťastnou. Přesně tak. Oba jsme si toho po citové stránce v minulých měsících vytrpěli dost a vítal jsem cokoli, co mohlo zmírnit toto utrpení. Alespoň jsem si to tak zdůvodňoval. „Ten dům je dnešní noc celý náš,“ řekl jsem a zastrčil jsem jí pramínek hedvábných vlasů za ucho. Nadechl jsem se její omamné vůně a dovolil jsem si užívat si pomyšlení na to, že jsme to doopravdy zvládli. Že jsme to dokázali. Že jsme zůstali naživu až do tohoto bodu. Jsme svoji. Manželé. Čekáme dítě. Vlastníme tenhle zatraceně krásnej dům na venkově. Těžko uvěřit, že jsou všechny tyhle věci spojeny s mým jménem, ale je to tak. Stál jsem na místě a užíval jsem si ten očividný důkaz. Byl jsem si naprosto jistý, že to všechno chci. Bezpochyby. Všechno. Všechno je to moje. Brynne si skousla spodní ret. Musel jsem potlačit zasténání, když jsem si toho všiml. Tak svůdná ústa… Potřeboval jsem je cítit na svém těle. Tak 12
strašně moc. Zatímco se mou hlavou honily sexuální představy, které se snad během několika dalších hodin vyplní, něžně promluvila: „No, myslím, že se to tvé sestře podařilo. Jsem naprosto ohromená, Ethane. Tohle místo je pro naši svatební noc dokonalé. Naprosto dokonalé.“ „Ty jsi dokonalá,“ uchopil jsem její tvář do dlaní a sklonil jsem se k ní. Přitiskl jsem rty na její a prorazil jsem si cestu do jejích sladkých úst. Stáli jsme před domem rozzářeným pochodněmi a cítili letní přímořský vánek. Naznačil jsem, že chci, aby se mi otevřela, a samozřejmě to udělala. Důkladně a dlouze jsem prozkoumal chuť své dívky, což zmírňovalo můj majetnický pud, který trval od naprostého začátku. Má žena. Tak. Zatraceně. Sexy. „Líbí se ti?“ zeptal jsem se, když jsem vytáhl jazyk z jejích úst. Bylo to už příliš dlouho, co jsem měl to potěšení a možnost nechat se unést a nemusel přitáhnout opratě. A moje koule měly přesně ten správný odstín modré, aby to dokázaly. Při přípravách na svatbu spala Brynne v domě své tety Marie. Já byl ponechán úvahám, jak to ksakru lidi žijící v celibátu dokázali a ještě k tomu fungovali normálně. No, vlastně jsem to věděl. Vyžadovalo to masivní koule a zrovna na tohle jsem je neměl. „Líbí je nedostatečné slovo. Miluju to tady.“ Otočila se tváří k domu a přitiskla mi své sexy boky do klína. Ach, ano! Za chvíli ucítí na svém rozkošném zadečku skrytém za krajkou nádherných svatebních šatů pevnost a tvrdost mého ptáka. Byl jsem daleko za bodem, kdy jsem se dokázal udržet na uzdě. Dva dlouhé týdny, které jsem trávil bez ní, byly zatraceně dlouhé… a chyběla mi zejména v posteli. 13
Nespal jsem bez ní vůbec dobře. Prostě to nefungovalo, když Brynne nespala vedle mě na lůžku… když jsem nemohl dýchat její vůni a přitulit se k ní. A když jsem měl ty hrozné noční můry. I když jsem nenáviděl, že ji zatěžuju emocionálními démony z minulosti, zranitelná část mého já si byla moc dobře vědoma, že pouze její přítomnost mě dokáže zklidnit. Brynne byla mou jedinou útěchou. Stejně tak jsem si uvědomoval, že ji děsím svými hrůzami, proto jsem se snažil noční můry potlačit. Někdy se mi to povedlo. Jindy ne. Zatím se mi dařilo vyhnout se zlému snu, jaký jsem měl tu noc předtím, než ji unesl Karl Westman. Cítil jsem, jak se mi i při pouhém pomyšlení na něj vaří krev. Ten bastard už se nikdy nevrátí, aby jí ublížil. A neublíží jí ani nikdo jiný. Avšak jen ta vzpomínka na to, jak se mi ji pokusil unést, mi způsobovala zdravotní potíže. „Ethane? Co se děje?“ Odsunul jsem myšlenky stranou a zavrtěl hlavou. Přitom jsem ji sevřel pevněji. „Promiň. Já… nic se neděje, kotě.“ Přitiskl jsem se k jejímu uchu. „Říkala jsem ti, jak moc se mi líbí, že tu můžeme dnes v noci zůstat, a ty jsi mi neodpověděl…“ Přerušil jsem ji dřív, než stihla pokračovat. Má holka mě měla přečteného. Poznala by, co se mi honí hlavou, a dělala by si starosti. Brynne věděla o mých temných místech víc než kdokoli jiný, ale i přesto jsem ji odmítal zahrnovat dalšími obavami. Prostě jsem jí to nedokázal udělat – ne mé sladké, nevinné dívce, nyní už mé milované manželce a matce mého dítěte. A zcela jistě ne teď, když máme před sebou líbánky. Chystal jsem se užít si společný čas. Nebo při tom pokusu umřít. Kurva, to rozhodně. Proto jsem ji zkusil rozptýlit. 14
„To jsem moc rád, paní Blackstoneová, protože poté, co jsme tu byli spolu, jsem tohle místo nedokázal dostat z hlavy. Chtěl jsem tě sem přivést. Vnitřek bude potřebovat trochu opravit, ale základy jsou dobré a podloží pevné, posazené přímo nad mořem. Tenhle dům už tu stojí pěknou řádku let a doufejme, že tady ještě dlouho stát bude.“ Vytáhl jsem z kapsy malou obálku a umístil jsem jí Brynne před oči tak, aby ji nemohla nevidět. „Co je to?“ něžný tón jejího hlasu mi rozbušil srdce v hrudi. „Můj svatební dar pro tebe. Chci, abys to otevřela.“ Rozlepila obálku a do ruky jí vklouzlo něco podivného – některé moderní, jiné velmi staré. „Klíče?“ Znovu se ke mně prudce otočila, tvář se jí rozzářila úžasem. Pootevřela rty. „Tys ten dům koupil?“ Když jsem spatřil její reakci, nedokázal jsem udržet vážnou tvář. „Ne tak docela.“ Otočil jsem ji znovu tváří k domu a objal jsem ji pažemi. Položil jsem si bradu na její temeno. „Koupil jsem ten dům pro nás. Abychom tu žili. Pro tebe a pro mě a pro broskvičky a všechny další maliny nebo borůvky, které možná přijdou později. Tohle místo má spoustu pokojů, kde mohou vyrůstat.“ „O kolika borůvkách tu mluvíme? Protože se dívám na opravdu velký dům s mnoha pokoji, které budeme muset naplnit.“ „To se, paní Blackstoneová, teprve uvidí. Ale můžu tě ujistit, že se budu ze všech sil snažit, aby jich nebylo málo.“ Ach, ano, to budu. „Ach, tak proč stojíme ještě venku? Neměl by ses dát do práce?“ Najednou zněla velmi samolibě a mně se tón jejího hlasu rozhodně zamlouval. 15
Vzal jsem ji do náruče a vyrazil k domu. Rychle. Jestli je připravena užívat si líbánky, já to rozhodně oddalovat nehodlám. Nejsem blbec. Moje nohy rychle překonaly vzdálenost k domu a poté i kamenné schody do našeho nového vesnického sídla. „A teď přenesu nevěstu přes práh,“ oznámil jsem a vrazil ramenem do těžkých dubových dveří. „Chováte se celou dobu jako neskutečný tradicionalista, pane Blackstone,“ usmála se na mě něžně. „Já vím. Líbí se mi to.“ „Ale počkej, ještě můj dárek. Chci, abys ho také otevřel, Ethane. Postav mě na zem. Světlo ve foyer bude naprosto dokonalé.“ Podala mi černou krabičku převázanou stříbrnou stuhou, kterou opatrně svírala. Ve svatebních krajkových šatech a s přívěškem ve tvaru srdce na krku vypadala neskutečně šťastná a půvabná. Myslí mi probleskla vzpomínka na to, jak ji unesl Westman, protože jsem si vybavil, že měla ten přívěšek, když se mi ji podařilo zachránit. Tehdy jsem zkontroloval každý centimetr jejího těla, abych zjistil, jestli není zraněná nebo zneužitá. Když jsem ji vzal do sprchy, přívěšek byl to jediné, co měla na sobě. Mou překrásnou Američanku zdobil jen šperk ve tvaru srdce na řetízku… V duchu jsem zatřásl hlavou, abych se zbavil špatných vzpomínek. Zasunul jsem je tak daleko do hloubi své mysli, jak jen to bylo možné. Dnes večer není na nic nepříjemného ani čas ani prostor. Tohle je náš večer. A zůstane tu s námi pouze to dobré a úžasné. Zvedl jsem víčko krabičky a odstranil černý hedvábný papír. Spatřil jsem fotografie, které mi téměř vzaly dech. Brynne – nádherně nahá – v několika 16
uměleckých pózách, oblečená pouze do svatebního závoje. „Jsou pro tebe, Ethane, jenom pro tvé oči,“ zašeptala. „Miluju tě celým svým srdcem, svou duší i svým tělem. To vše nyní patří tobě.“ „Ty fotografie jsou nádherné,“ zašeptal jsem, zatímco jsem si je podrobně prohlížel. Myslím, že se mi ji povedlo při pohledu na ty obrázky konečně pochopit. Opravdu jsem se snažil, abych pochopil její motivaci. „Jsou nádherné, kotě, a myslím… myslím, že konečně vidím, proč jsi je chtěla mít.“ Brynne potřebovala fotit krásné snímky svého těla. Byl to její život. Já ji potřeboval vlastnit a starat se o ni, abych uspokojil své dominantní pudy – to byl zase můj život. Věděl jsem, že si nedokážu pomoct. A že neexistuje žádný jiný způsob, jak bych s ní mohl být. Jsem, kdo jsem, a nemůžu se změnit jen proto, abych se k Brynne lépe hodil. „Chtěla jsem, abys ty fotky měl. Jsou jen pro tebe, Ethane. Ty budeš jediný, kdo je uvidí. To je můj dar pro tebe.“ „Nemám slov.“ Prohlížel jsem si jednotlivé snímky a vpíjel jsem se do nich očima, vychutnával jsem si jeden po druhém. „Líbí se mi tahle, kde se díváš přes rameno a závoj ti splývá po zádech.“ Pokračoval jsem ve zkoumání. „Máš otevřené oči a… hledíš na mě.“ „Ano, ale mé oči se otevřely až v okamžiku, kdy jsme se potkali. Dal jsi mi všechno. Poprvé od doby, co jsem dospěla, jsi mě přiměl prozřít a začít vnímat věci okolo. Přiměl jsi mě, abych se do tebe zamilovala. Přiměl jsi mě, abych… chtěla znovu žít. Ty jsi nejlepší dar, jaký jsem kdy dostala, Ethane Jamesi Blackstone.“ Natáhla ruku a dotkla 17
se mého obličeje. Podržela dlaň na mé tváři a její upřímné hnědé oči mi ukazovaly, co skutečně cítí. Miluje mě. Přikryl jsem její dlaň svou. „Stejně jako ty… pro mě.“ Dlouze jsem políbil svou manželku ve foyer našeho nového starého kamenného domu. Nepospíchal jsem a ani ona. Připadalo mi to, jako bychom měli pro sebe celou věčnost. Když jsme byli připraveni, znovu jsem ji zvedl do náruče. Miloval jsem lehkou váhu jejího těla a pocit, jak se mi napínají svaly, když ji nesu nahoru po schodech. Držím ji, aby ona mohla držet mě. Ten koncept mi dával smysl. Nedokázal bych ho vysvětlit komukoli jinému, ale nepotřeboval jsem. Stačilo mi, že ho chápu já. Brynne byla mým největším darem. Ona se stala prvním člověkem, který mi skutečně porozuměl. Jen její oči to dokázaly. Pouze oči mé Brynne.
18
2. kapitola
x Ethan mě nesl nahoru do schodů. Jeho pevné paže
mě bezpečně držely. Díky kořeněné vůni a svalům mi připadal tak zatraceně mužný, že jsem téměř nedokázala ovládnout svou touhu. Nervozita ze svatební noci? Možná trošku. A také emocionální vyčerpání jako třešnička na dortu. Nebyli jsme spolu přes dva týdny a mně ty intimní chvilky skutečně chyběly. Koneckonců milování s Ethanem bylo důležitou součástí našeho vztahu. Byla jsem dost upřímná, abych si přiznala, že nás k sobě poprvé svedla sexuální přitažlivost, ale na tom není přece nic špatného. Výraz jeho tváře byl jiný, když mě nesl nahoru. Přemýšlela jsem, co se mu asi honí hlavou za tou pohlednou tváří. Za tou maskou se skrývá můj muž. Můj manžel. Neznepokojovala jsem se, protože jsem věděla, že by mi řekl, kdyby se něco dělo. Ethan obvykle neměl problém sdělovat mi, nad čím přemýšlí. By19
lo to součástí jeho osobního kouzla. Musela jsem se usmát, když jsem si vzpomněla na různé šílené věci, které mi řekl za dobu, co se známe. „Proč se tak svůdně usmíváš?“ zeptal se, aniž by dal najevo jakoukoli známku vyčerpání z toho, že mě nese nahoru po nádherných vyřezávaných schodech z dubového dřeva. Vnitřek domu byl úchvatný a já se nemohla dočkat, až uvidím víc, ale zrovna teď jsem si uvědomovala, že v dohledné budoucnosti se nedostaneme dál než do naší ložnice. „Přemýšlela jsem o vašem osobním kouzlu, pane Blackstone.“ Povytáhl obočí a ušklíbl se. „Má mé osobní kouzlo nějakou souvislost s vámi a se mnou, s nahotou a s naší svatební nocí, paní Blackstoneová? Protože já po vás už k smrti toužím.“ Rozesmála jsem se stížnosti na nedávný nedostatek sexu. Já po něm také k smrti toužila, ale byla to pro nás dobrá zkouška. Navíc očekávání bylo díky sexuálnímu půstu mnohem intenzivnější. Velmi brzy jsem ho plánovala naplnit. „Samozřejmě si jsem jistá, že nahota a svatební noc jdou ruku v ruce.“ „Ještě tu něco skřípe v soukolí, má krásko?“ „Ach, nic moc, kromě toho, že jsem si vzpomněla, jak můj krásný manžel vypadal, když stál na konci uličky a čekal, až k němu přijdu,“ odmlčela jsem se, „a jak se mu chystám odměnit za jeho trpělivost za poslední dva týdny.“ Zhluboka se nadechl a zrychlil. Přitiskla jsem ruku k jeho tváři a ucítila strniště. Vzpomněla jsem si, jak jsem mu řekla, ať se v žádném případě na svatbu neholí. Milovala jsem jeho vousy, které mě škrábaly na kůži, když mě líbal a tiskl své rty k mému tělu. Tohle byla další část, která 20
dělala Ethana Ethanem. Milovala jsem ho takového, jakého jsem ho poznala, a chtěla jsem, aby takový byl i ve chvíli, kdy si řekneme náš manželský slib. Očividně si to vzal k srdci. Když jsme vyšli nahoru, zamířil doleva do dlouhé chodby. Na jejím konci se nacházel pokoj. Předpokládala jsem, že půjde o naše svatební apartmá. „Jsme tady, má paní,“ řekl a dodal: „Zatraceně, díkybohu.“ Potlačila jsem smích. Ethan mě opatrně postavil na nohy, ale zůstal velmi blízko. Jeho ruka mě hladila po paži. Pořád se mě dotýkal. Potřeboval to a pro mě byl jeho kontakt něčím, co mi pomohlo rozkvést. Jsem si jistá, že tohle byl jeden z důvodů, proč nám to spolu tak klapalo. Dělal věci, které jsem potřebovala, abych v sobě znovu probudila tu část, která byla poničená. Ale teď? Už jsem se jako žena vůbec necítila poničená. A vděčila jsem za to jen a jen Ethanovi. „Ano, vidím. Je to tu moc krásné,“ prohlédla jsem si pokoj. Viděla jsem minimálně padesát bílých svíček umístěných ve skleněných nádobách všech velikostí a tvarů. Jejich teplé světlo ozařovalo stěny a nábytek. Všechno vypadalo trochu nadpozemsky. Nebo jako bychom se přemístili v čase do dob dávno minulých. V dlouhých svatebních šatech a s tou vší krásou okolo jsem si připadala, jako bych se propadla do jiného století. „Pořád nemůžu uvěřit, že jsi ten dům koupil,“ řekla jsem a otočila jsem se. „Tak moc tě miluju, Ethane.“ Nedokázala jsem přestat přemýšlet nad tím, jací lidé tu žili před námi a co asi v dávno minulých dobách dělali v tomhle nádherném pokoji. Strávil tu svatební noc i jiný pár než my dva? 21
Uprostřed místnosti stála obrovská postel, která zastiňovala ostatní kusy nábytku. Masivní, vyřezávaná, se čtyřmi sloupky, s bílým povlečením a průsvitnými závěsy mírně se vlnícími v lehkém letním vánku, který pronikal oknem dovnitř. Dubové dřevo zářilo kvalitní prací řemeslníků ze ztracené doby. „Věř tomu… a taky tě moc miluju.“ Ethanův hluboký hlas za mnou prolomil ticho. Stála jsem a čekala. Nadzvedl můj závoj a odtáhl mi jej z krku. Pak mi odhrnul vlasy. Jeho pevné rty se dotkly mé šíje, jako by mě chtěly označkovat. Ucítila jsem teplý jazyk, jak laská mou kůži, a v tom okamžiku jsem se roztřásla a přestala dýchat. Ethan na mě sotva sáhl a já se změnila v sobeckou bytost, která touží po jediném – po dalším doteku. A on si toho byl velmi dobře vědom. „Nemusel jsi ho kupovat,“ zašeptala jsem, „ty, Ethane, jsi to jediné, co v životě opravdu chci a potřebuju.“ Zůstal bez hnutí a poté tiše promluvil. „A to… je důvod, proč jsi pro mě ta jediná pravá dívka.“ Políbil mě něžně na krk. „Nestaráš se o žádné materiální věci. Jde ti jen o mě, to jsem poznal už na začátku.“ Otočil mě a uchopil mou tvář do svých velkých rukou, hladil mě palci a jeho modré oči na mě zkoumavě hleděly. „Potřebuju tě, jako potřebuju vzduch, abych mohl dýchat. Ty jsi můj vzduch, Brynne.“ A pak mě jeho ústa pohltila. Jeho jazyk pronikl hluboko do mých úst. Ucítila jsem okamžité horko, touhu a jiskru vášně. Ethan mi ukázal, jak moc mě potřebuje. Vjela jsem rukama do jeho vlasů a se22
vřela je do pěstí a vášeň ještě více vzrostla. Slyšela jsem, jak sténám, když mě políbil ještě hlouběji. Doslova jsem se třásla touhou. Věděla jsem, že musím zpomalit, protože za chvíli už nebudu moci. Pustila jsem jeho vlasy a našla si cestu k jeho hrudi, kde se mi ho s herkulovským úsilím povedlo odtlačit, abychom přerušili náš polibek. Nebylo to snadné, ani fyzicky, ani psychicky. Nechtěla jsem nic jiného než být jím zcela pohlcená celou dlouhou noc, ale také jsem měla plán a zamýšlela jsem ho uskutečnit. Oba jsme stáli na místě a lapali po dechu. Naše tváře byly velmi blízko, ale nedotýkaly se. On byl v obleku s fialovou brokátovou vestou, já měla na sobě krajkové svatební šaty ve starobylém stylu. Sexuální napětí jiskřilo ve vzduchu jako elektrická bouře, která přijde s každičkým okamžikem. Řekla jsem Ethanovi, co bych chtěla. „Chci… chci se pro tebe připravit… prosím,“ podařilo se mi vykoktat rozechvělým hlasem. Doufala jsem, že pochopí, jak je to pro mě důležité. Těžce polkl, ohryzek mu poskočil v krku. „Dobře,“ řekl klidně, jako by chtěl zareagovat na mou žádost, aniž by mi tím dal najevo, co si o tom myslí. Uvědomila jsem si, že nechce čekat už ani minutu, ale souhlasil kvůli mně, protože takhle úžasně se ke mně choval vždy. „Pak půjdu udělat to samé, paní Blackstoneová.“ „Děkuju, Ethane. Věř mi, bude to stát za to.“ Postavila jsem se na špičky a políbila ho na jeho zarostlý krk. „Ach, o tom nepochybuju.“ Mé rty ucítily vibraci jeho zavrčení, jak pronesl nahlas své myšlenky. „Všechno, co uděláš, mi za to stojí, kotě.“ 23
Vymanila jsem se z jeho náruče a pohlédla jsem směrem ke koupelně ozářené svíčkami. „Kam se půjdeš připravit?“ Cítila jsem se trochu provinile za to, že ho chci vykopnout z ložnice, i když je to jen na krátký okamžik. „Sousední ložnice je také moc pěkná.“ Ukázal směrem ke dveřím nalevo od postele. „Tyhle staré domy měly vždy propojené ložnice lorda a lady, aby se ti dva mohli setkat kvůli opravdu důležité soukromé události, co se odehrává převážně v noci.“ Prstem přejel po mém živůtku a pohyboval se pomalu po krajce, která halila má ňadra. „Ach? Říkáš důležité soukromé události?“ „Nepochybně, kotě. Sex je velmi… velmi… velmi důležitý.“ Mezi každým slovem mě něžně a svůdně políbil. „Ve kterém pokoji se právě nacházíme? V pokoji lorda, nebo lady?“ zeptala jsem se zadýchaně. Měla jsem pocit, jako by z místnosti zmizel veškerý kyslík. Pokrčil rameny. „Nemám ponětí. A vůbec mě to nezajímá. Budu šukat a spát tam, kde bude má lady. Tak tomu bude už napořád. Vyberte si pokoj, paní Blackstoneová.“ Zvedl mi ruku a galantně mě políbil na její hřbet. Jeho oči po mně přejížděly tak svůdně, že mi sebraly další kousek mého srdce. Koho se tu snažím oblafnout? Vždyť on už má mé srdce celé… napořád. Povzdechla jsem si touhou a přinutila se udělat krok zpět, aby se mezi našimi těly vytvořila alespoň malá vzdálenost. Mé paže se napjaly, jak jsem ucouvla. Ruce jsem měla pořád chycené v jeho mnohem větších dlaních. „Dobře… co kdybychom 24
se potkali v tomhle pokoji asi za patnáct minut?“ Znovu jsem udělala krok zpět směrem ke dveřím do koupelny. Nepřestala jsem se přitom dívat do jeho modrých očí. Do těch stejných modrých očí, které se leskly vším tím teplem muže, který si mě brzy vezme. Pustil mou ruku a já okamžitě přestala cítit teplo jeho kůže. Podíval se na mě svým vážným Ethanovským pohledem, tím, který jsem viděla už tolikrát a byl mi notoricky známý – mužná statečnost a… neodolatelná sexuální dominance, která mě tolik vzrušovala. „Patnáct minut je zatraceně dlouhá doba, má krásko.“ Musela jsem potlačit nepatrné zasténání, které mi uniklo z hrdla. Taková měla jeho slova na mě dopad. Přese všechno jsem pouze smrtelná žena. A Ethan mi připomínal svým zjevem a chováním řeckého boha. Věnoval mi další pohled plný příslibu vášnivého sexu, který brzy přijde, a pak se otočil, vešel do dveří a s jemným cvaknutím je za sebou zavřel. Jakmile odešel, pokoj byl náhle tichý a já se bez svého muže cítila okamžitě trochu nesvá. Jen jsem stála a vstřebávala tíhu okamžiku. Musím se připravit na své první milování s manželem. Ta myšlenka mě vytrhla ze strnulosti a velmi rychle nastartovala k další činnosti. Utekla jsem do koupelny a začala pracovat na tom, abych si svlékla šaty, což naštěstí nebylo vůbec složité díky zipu na boku. Opatrně jsem je pověsila na mobilní věšák, který tu byl – jak jsem předpokládala – zejména pro tento účel. Pomys25
lela jsem si, že za tohle všechno musím pro Hannah udělat něco pěkného. Ona opravdu myslela na všechno. Odsunula jsem stranou svůj závoj, zatímco jsem si čistila zuby. Pak jsem vypila sklenici vody. Svlékla jsem si spodní prádlo, s výjimkou punčoch a podvazkového pásu ze světle fialového hedvábí. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Spatřila jsem těhotenské bříško. Ještě nebylo moc velké, ale rozhodně tam bylo. Pohladila jsem místo, kde rostla naše malá sladká broskvička, a znovu jsem se natáhla po závoji. Upravila jsem si ho a vykročila zpátky do ložnice. Vlezla jsem si na postel a klekla jsem si do měkkých peřin. Dávala jsem si pozor, abych byla zády ke dveřím, kterými vyšel Ethan. Bude jimi muset vejít dovnitř, až se bude vracet. A já chtěla, aby mě spatřil v té pozici, kterou jsem si naplánovala. Byla jsem připravena a mé srdce tlouklo jako o závod. Zavřela jsem oči. A čekala jsem, až vejde Ethan. Zaslechla jsem zvuk otevírajících a zavírajících se dveří. Byl zpět v místnosti. Vnímala jsem, jak se na mě dívá, a vzrušilo mě pomyšlení, co vidí. Otočila jsem hlavu a podívala jsem se mu do očí. „Jen se na tebe chci chvilku dívat,“ řekl a zůstal naprosto bez hnutí pár koků ode mě. Pochopila jsem, že se mu líbí, co vidí – jeho přivřené oči a pevně semknutá čelist – to vědomí mě povzbudilo. „Jen pokud můžu udělat totéž.“ Můj Ethan se pro mě také připravil. Nádherný oblek s purpurovou brokátovou vestou nejspíš 26
skončil na stejném místě jako mé svatební šaty. Na jeho místě zůstala jediná část oděvu. Hedvábné černé pyžamové kalhoty posazené nízko na bocích. Kontrast černé látky a jeho kůže zdůrazňoval jeho zlatavé svaly na hrudi a dokonalé křivky. Vpíjela jsem se do něj. Svaly na břiše zúžené do písmene V dole u pasu způsobily, že mi vyschlo v ústech. Přinutila jsem se polknout. Jedna z nejkrásnějších částí mého muže. Zatoužila jsem přitisknout na to místo svá ústa. Tak nádherný, tak plný energie a síly… téměř mě bolelo se na něj dívat. Sklopila jsem oči ke straně. „Otoč se.“ Rozkaz, který zazněl v jeho hlubokém hlase, mě okamžitě proměnil v otrokyni jeho mužské dominance. Když došlo na tuhle část, Ethan při sexu přebíral vedoucí roli. Říkal mi, co mám dělat. Neskutečně mě to vzrušovalo. Přistoupil blíž, jeho tělo vyzařovalo sílu a touhu. Čekal, až splním jeho příkaz. Otočila jsem se, dokud jsem se neocitla tváří k němu. Byla jsem zcela nahá, kromě punčoch a svatebního závoje. Opřela jsem se rukama o postel a napjala paže, čímž jsem způsobila, že se mi zvedla ňadra. Má prsa se zachvěla pod jeho intenzivním zkoumavým pohledem, ultracitlivé bradavky mě vzrušením téměř bolely. Gesto, kterým jsem se nabídla svému muži jako žena o svatební noci, povzbudilo mé očekávání a touhu. „Jen pro tebe,“ řekla jsem tiše a zvedla k němu oči. Všimla jsem si, jak se mu napjaly svaly na krku. Pohnul se vpřed. „Kotě, jsi tak sexy… tak strašně 27
krásná. Nehýbej se. Zůstaň tak, jak jsi, a nech mě, ať se tě dotýkám.“ Věděla jsem, jak tuhle hru hrát. Věděla jsem, že budu odměněna, když poslechnu jeho pokyny. Okraj matrace se propadl, když si ke mně vlezl do masivní postele. Klečel přímo přede mnou, tak blízko, že jsem cítila teplo vyzařující z jeho těla. Zůstala jsem v klidu, ale napjatá očekáváním, co udělá jako první. Nejdřív přede mnou zůstal bez hnutí, prohlížel si mě, hltal mé tělo očima. Ethan měl voyeurské sklony. Občas trochu výstřední a hodně dominantní, ale to se mi na něm líbilo. Nakonec – připadalo mi to jako celé věky – sklonil hlavu k mé hrudi a vdechl mou vůni. Přejel jazykem po křivce jednoho ňadra, dokud se nedostal ke zduřelé bradavce. Vzal ji celou do úst a sál. Zalapala jsem po dechu, ale zůstala jsem v klidu. „Jen si to vychutnej, kotě. Nech mě si chvíli hrát s tvými nádhernými kozami. Tak moc jsem se na ně těšil.“ Dal si na čas a zahrnoval mě svou touhou. Krouživými pohyby přejížděl jazykem po mé kůži, dokud mě nepřivedl k rozkoši tím, že uchopil mou bradavku mezi zuby a něžně skousl. Zachvěla jsem se a zoufale jsem toužila po dalších dotecích, ale věděla jsem, že budu muset počkat, dokud se nerozhodne, že přišel ten správný čas. Taková byla pravidla. A já byla vždy poslušná holčička. Ale přesto jsem zasténala: „Ethane…“ „Co?“ zeptal se, usilovně laskal jednu bradavku ústy a tu druhou svou rukou a dvěma prsty, které mě přiváděly do naprostého šílenství. Neměla jsem 28
ponětí, jak se Ethan dozvěděl, jak citlivá má prsa jsou, ale jako by to věděl od první chvíle, co jsme byli spolu. Kdykoli mohl, tak té znalosti využíval. Prosím a děkuju, pane Blackstone. Zasténala jsem a hodila hlavou dozadu. Vystrčila jsem svá ňadra vstříc jeho dotekům. „Chceš víc než jen má ústa na svých nádherných kozách?“ „Ano.“ „Myslel jsem si to,“ pousmál se temně. „Má krásko, k smrti jsem po tobě toužil celé dlouhé týdny,“ zavrčel, když přitiskl rty k mému krku a kousl mě. „Musím tě varovat, že budu tentokrát trochu jako zvíře, až začnu šukat svou krásnou manželku s dokonalými ňadry.“ „Ano, Ethane…“ „Líbí se ti to?“ zeptal se škádlivě, když jeho ruka opustila mé prso a sklouzla dolů po hrudi, přes bříško až mezi nohy. Prohnula jsem boky tak, abych mu vyšla vstříc. Umírala jsem touhou po rozkoši, která uleví bolesti, jež narůstala v mém nitru. „Ano. Líbí. Miluju, když se chováš jako zvíře,“ zachraptěla jsem. Ďábelsky se zasmál, vklouzl prsty mezi moje nohy a přejel mi po klitorisu. „Bože, tak moc mi chybělo se tě dotýkat,“ varoval mě s povytaženým obočím, jemně mě huboval za aktivitu, když jsem se měla ovládat. „Potřebuju tě, Ethane,“ zaprotestovala jsem v omluvě, lapala jsem po dechu v rostoucí touze a snažila se zůstat v klidu, jak mi přikázal, zatímco on se věnoval mému klitorisu a proměnil ho v uzlíček slasti připravený explodovat. „Ach, já tě taky potřebuju… tak strašně moc 29
a právě teď chci vidět, jak se má manželka poprvé udělá. Tolik prvenství…“ Hleděl na mě a laskal mě kouzelnými prsty, dokud jsem se nepřehoupla přes okraj a nezmítala se na vlnách rozkoše, které ve mně vyvolal. „Achhh… Ethaaaaane,“ zachvěla jsem se, jak se mého těla zmocnil orgasmus. Byla jsem naprosto bezmocná, nedokázala jsem udělat nic jiného než jej přijmout. Ethan mě zuřivě políbil na ústa v okamžiku, kdy jsem vyvrcholila. Téměř bolestivě, ale přesto hluboce smyslně a romanticky, tak jak to umí jen on. Byl to úžasný pocit, jaký ve mně při orgasmu vyvolal. Rozkoš se přese mne převalila jako vlna a v té chvíli začal mluvit. „Tak moc tě miluju a hodlám ti dnes v noci dát všechno, kotě. Budu laskat a hladit každičkou část tvého těla. Každičkou. Část. Kdekoli můžu vstoupit do tvého těla, tam to udělám. Vyplním tě.“ Pak vzhlédl do mých očí, propaloval mě pohledem, žádal o svolení, ujišťoval se, že souhlasím s tím, co mi hodlá dnes v noci provést. Souhlasila jsem. Naprosto. Chvíle jako tato způsobily, že jsem ho milovala tak moc, že bylo těžké to přijmout. I když byl Ethan náročný milenec, vždy kladl důraz na mou spokojenost, s péčí a respektem. A s láskou. Dominantní chování v ložnici představovalo jeho sexuální preferenci, nemělo nic společného s ním a se mnou jako s osobnostmi. Ethan nebyl žádný mužský šovinista, tak se v běžném životě nechoval. Byl jen muž. Dokonalý muž. Celý můj. Moje mlčení ho pobídlo, protože dodal: „Když to neudělám, Brynne, nejsem si jistý, jestli se zítra 30