Žádost o akreditaci doktorského studia. A. Základní údaje: ( 1 vyhlášky) Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd

1

Doktorský program „Věda, technologie a společnost“ (FSV UK a CTS) – návrh na akreditaci

Žádost o akreditaci doktorského studia

A. Základní údaje:

(§1 vyhlášky)

Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd Sídlo fakulty:

Smetanovo nábřeží 6, 110 00 Praha 1

Typ vysoké školy:

univerzitní

Typ právnické osoby:

veřejná vysoká škola

Akademický senát fakulty projednal návrh tohoto studijního programu 7. října 2003 a Vědecká rada fakulty ho schválila dne 8. října 2003.

V Praze dne 9. října 2003

Doc. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc. děkan FSV

Na programu se podílí: Centrum pro teoretická studia Společné pracoviště UK a AV ČR které má prostřednictvím své univerzitní části z hlediska UK postavení vysokoškolského ústavu. Účast CTS na doktorských programech je předpokládána v zakládající Smlouvě o sdružení mezi UK a AV ČR ze dne 1.10. 1993, čl. I, odst. 5, a je v Souladu se statutem UK, čl. 22, odst. 3d.

Sídlo ústavu:

Jilská 1, 110 00 Praha 1

Vědecká rada ústavu schválila návrh tohoto studijního programu dne 25. května 2003.

V Praze dne 26. května 2003

Doc. Ivan M. Havel, Ph.D., CSc ředitel CTS

2


B. Studijní program:

(§2 až 5 vyhlášky)

Věda, technologie a společnost v rámci kmenového oboru vzdělání 67 (sociální vědy), resp. 67-03 (sociologie); navrhovaný studijní program se nečlení na obory Typ studijního programu doktorský Forma studia prezenční, kombinovaná (standardní délka studia 3 roky) Vyučovací jazyk Čeština/angličtina – vedle samotné akreditace žádáme zároveň o rozšíření akreditace studijního programu „Věda, technologie a společnost“ o výuku v cizím jazyce (angličtině). Veškeré studijní povinnosti bude v případě zájmu možné plnit i v angličtině. Na FSV UK je v angličtině již akreditováno několik programů/oborů a pro tento typ výuky jsou zde zajištěny všechny podmínky. Přijímací i závěrečné zkoušky navrhovaného programu, včetně obhajoby disertační práce, se mohou konat stejně tak v angličtině jako v češtině. Všichni klíčoví pracovníci, kteří se na programu podílejí, běžně pobývají v zahraničí, v angličtině publikují a řada z nich v angličtině vyučuje. Odborná literatura k oboru existuje převážně v angličtině. Charakteristika „Věda, technologie a společnost“, tedy STS1, je mladým a velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem výzkumu a výuky v oblasti sociálních věd. Základem tohoto oboru jsou empirické výzkumy takových praktických problémů života moderních společností, které jsou natolik (a takovým způsobem) komplexní, že je nelze dost dobře považovat ani za ryze „sociální“, ani za čistě „technické“; ani za pouze „odborné“, ale ani za výsostně „politické“.2 Prototypem takových problémů mohou být například události kolem BSE, zacházení s geneticky modifikovanými organismy, vyvíjení a prosazování environmentálně šetrných technologií, spory okolo eticky sporných oblastí výzkumu, potíže s přenositelností technologických inovací do jiných socio-kulturních kontextů, ale také třeba „obyčejný“ život s chronickou nemocí či postižením, vliv technologií na proměny každodenního rodinného života nebo otázky spojené s hodnocením, efektivitou a veřejným oceňováním vědecké práce. Rozmach STS je projevem důležité tendence v oblasti vědních studií, totiž posunu od ryzí (často spekulativní) teorie či filosofie vědy k empirickému (byť teoreticky podloženému) studiu konkrétních socio-technických a vědecko-politických problémů. Základním východiskem STS jsou především nálezy a teoreticko-analytické přístupy sociologie, zejména tzv. nová („post-mertonovská“) sociologie vědy. Povaha řešených otázek nicméně často vyžaduje víceoborové zázemí a takřka nikdy není ryze sociologická (podle běžných měřítek oboru). Podle okolností studovaného problému bývá důležitá orientace v ekonomických, právních, kulturních, politických, historických a širších sociálních souvislostech. A často je nezbytná i poučenost v přírodních vědách a

1

STS je mezinárodně zdomácnělá a všeobecně používaná zkratka pro označení tohoto oboru: Science, Technology, Society nebo též Science and Technology Studies. 2

Právě tohle je základním rysem pro vymezení oboru STS tak, jak je v současné době pěstován ve světě. Nejde tedy o jakékoli společensko-vědní zkoumání vědy (např. ekonomické, historické, sociologické); jde právě o takové zkoumání, které se zaměřuje na zvláštní povahu praktických politicko-odborných, technicko-sociálních problémů, kterou nelze dost dobře uchopit prostřednictvím klasicky vymezených vědních oborů. V tom je také STS skutečnou – vyhraněnou a zaměřenou – disciplínou, nejen obecným tematickým polem výzkumu nebo prostým součtem klasických vědozpytných oborů (historie vědy, filosofie vědy, sociologie vědy, ekonomie vědy).


3

technice. Důležitou součást teoretického zarámování tvoří také současná filosofie a obecná sociální teorie.3 Typická je pluralita výzkumných metod. V STS se uplatňuje zejména analýza dokumentů, médií a rozhovorů, terénní i archivní výzkum. Mnohost analytických přístupů, oborových souvislostí a teoretických rámců sjednocuje zájem o ty praktické problémy, ve kterých hraje klíčovou úlohu technologický a vědecký rozvoj, a závazek studovat dané problémy s citem pro jejich „hybridní“ povahu. Tento zájem a tento závazek rozvíjí STS do podoby ucelené a vyhraněné výzkumné strategie. Doktorské studium STS na FSV UK/CTS je koncipované jako malý a soustředěný studijní program, výrazně orientovaný na mezinárodní spolupráci ve výuce i výzkumu. Z toho důvodu je velký důraz kladen na zapojení studentů do mezinárodních akademických aktivit a na to, aby byl program formálně a obsahově dobře slučitelný s podobnými programy v zahraničí. FSV může programu poskytnout kvalitní odborné zázemí (odborníky, kursy) v oblasti sociálních věd a metodologie empirického sociálního výzkumu; zejména předpokládáme úzkou spolupráci s doktorským programem sociologie. CTS je v našich poměrech unikátním transdisciplinárním pracovištěm, na kterém působí přední odborníci přírodních i sociálních věd a filosofie. Vědní studia jsou součástí výzkumného záměru CTS. Doktorské studium volně navazuje zejména na magisterské studium sociologie, ale určeno je pro poměrně široký okruh zájemců z nejrůznějších vědních oborů, kteří mají zájem o „sociální rozměr“ vědy a technologií, o politiku výzkumu a vývoje apod., a rádi by tento zájem prohloubili v duchu specifických přístupů STS. Cíle studia studijního programu Získání dovedností a znalostí nutných k samostatnému formulování a řešení vědeckých úkolů v oboru STS, zejména: •

Zvládnutí pokročilých výzkumných strategií sociálních věd ve vazbě na studium komplexních problémů a otázek vědecké/technické/sociální praxe.

•

Osvojení si teoretických přístupů, které se při studiu takové skutečnosti uplatňují a které specificky vymezují obor STS.

•

Zevrubná a aktuální znalost výsledků bádání mezinárodních představitelů oboru v alespoň jedné tematické oblasti – např. v oblasti environmentálně šetrných technologií, medicíny, biotechnologií, vědní politiky EU, účasti veřejnosti na vědní a technologické politice apod.

Stručný popis užívaného způsobu hodnocení Školitel hodnotí studenta průběžně při konsultacích a řídí se individuálním plánem dle zaměření práce. Jednou za rok projednává výsledky studia každého studenta oborová rada. Podklady pro toto projednávání připravuje student ve spolupráci se školitelem. Znalosti, vědomosti a další předpoklady pro přijetí uchazeče k doktorskému studiu Podmínkou přijetí ke studiu je: a) úspěšné absolvování magisterského studia; podle oboru předchozího studia oborová rada doporučí, jaké přednášky by si měl uchazeč doplnit, a dohlédne na to, aby se tato doporučení promítla do jeho individuálního studijního plánu b) doložitelný zájem o problematiku STS (zřejmý například z témat diplomových a seminárních prací, z publikovaných textů, z účasti na výzkumech či přednáškách, ze seznamu prostudované literatury apod.) c) obhájení projektu doktorského výzkumu během přijímacího pohovoru d) znalost anglického jazyka

3

Paleta těchto oborů je pokryta v navrženém personálním obsazení a školitelů/konsultantů.


4

Podmínky, které student musí splnit v průběhu studia a při jeho ukončení Hlavní podmínky absolvování studia jsou: a) vypracování a obhajoba disertační práce na dohodnuté téma, a) průběžné plnění rámcového plánu studijního oboru4 a individuálního studijního plánu podle pokynů školitele a pod dohledem oborové rady, a to pokud jde o: 1. publikační činnost a účast na odborných akcích, 2. účast na doktorandských seminářích programu (viz níže), 3. účast na výuce (pod dohledem školitele), 4. studijní pobyty, zpravidla zahraniční, 5. případné složení dílčích zkoušek, které byly zapracovány do individuálního plánu. Návaznost studia na další studijní programy a) absolventi FSV UK: zejména magisterský program sociologie, hlavně kurzy metod výzkumu, sociologické teorie, kulturní antropologie a kurzy k sociologii vědy; návaznost ovšem i na další sociálně-vědní, zejména víceoborové programy, např. veřejná a sociální politika (problematika řízení a správy výzkumu) b) absolventi jiných škol: v oborech sociálních věd analogicky k FSV UK (tedy programy sociologie, sociální politiky, antropologie, historie); mimo tyto obory pak navrhovaný program dílčím způsobem navazuje na kurzy/programy obecné metodologie, soudobé filosofie či environmentalistiky Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe Vědecké poznání a technologické inovace jsou obecně považovány za klíčové zdroje udržování a rozvíjení konkurenceschopnosti v globalizujícím se světě, ve kterém výrazně uplatňuje tzv. knowledge based economy. Zároveň jde ale o zdroje rizik a neočekávaných vedlejších důsledků. Vztahy mezi principy demokratické vlády s širokou účastí veřejnosti na straně jedné a specializovaným znalectvím, které je kontrolováno úzkou skupinou odborníků, na straně druhé patří mezi hlavní politické problémy dnešní Evropy a vyspělého světa vůbec. Zvláštní měrou to pak platí pro postkomunistické ekonomiky/demokracie. Také z těchto souvislostí vychází profil absolventa, který je vymezen:

4

•

schopností tvůrčím způsobem uplatňovat základní pojmy, poznatky a výzkumné metody při studiu sociálních, politických, ekonomických a kulturních souvislostí vědeckého poznávání a technologických inovací v jejich vzájemném působení;

•

znalostí různých teoreticko-metodologických přístupů využitelných pro empirické studium sociotechnických a vědecko-politických kontroverzí a problémů;

•

dovedností navrhovat a s přehledem provádět konkrétní výzkumy, a to jak samostatně, tak v rámci týmové spolupráce (založené například jako komplexní případové studie, analýzy mediálního diskursu, akční terénní výzkum apod.);

•

schopností citlivě a podle potřeby propojovat poznatky různých vědních oborů a komunikovat s odborníky různých humanitních stejně jako přírodovědných disciplín;

•

respektem vůči etickým zásadám vědecké práce a vůči myšlence širokého veřejného dialogu o věcech technologického a vědeckého vývoje, který zahrnuje nejen tvůrce, ale i uživatele odborných poznatků a technických nástrojů.

Rámcový plán oboru je dokument, který projednává a schvaluje příslušná oborová rada. Bude tedy zpracován, projednán a schválen během první týdnů po případném schválení této žádosti o akreditaci, jakmile bude OR jmenována.


5

Charakteristika profesí a institucí, kde mohou absolventi přímo uplatnit získané vzdělání • základní výzkum na vědeckých a akademických pracovištích u nás i ve světě, •

aplikovaný výzkum a poradenství pro potřeby vládních i nevládních organizací, na národní i mezinárodní úrovni, a to v oborech, které souvisejí s monitorováním a hodnocením dopadu vědeckotechnického rozvoje na různé stránky života společnosti (např. v oblasti životního prostředí, zdravotní péče, informačních a kontrolních systémů apod.)

•

výuka a rozvoj oboru STS na vysokých školách,

•

řízení a správa výzkumu a vývoje v orgánech státní správy a ve veřejných i soukromých výzkumných institucích

Časový plán studia Studium bude obvykle tříleté. Časový rozvrh studia bude dán individuálními studijními plány, které schvaluje a jejichž plnění kontroluje oborová rada. Tyto plány vycházejí z požadavků fakultních a univerzitních předpisů, rámcového plánu, oborové rady a školitele tak, aby zároveň respektovaly specifika témat jednotlivých disertačních prací. Školitelé a konsultanti Školitelé budou navrhováni podle témat disertačních prací a též s přihlédnutím k dříve studovaným oborům uchazečů. Spektrum možných témat a souvisejících vědních oborů je široké, takže školitelem rozhodně nemusí být nutně někdo ze členů oborové rady. Oborová rada však v každém případě bude návrhy na školitele pečlivě zvažovat pokud jde o jejich odborné zázemí a pedagogické předpoklady a u schválených školitelů bude vyžadovat pravidelný kontakt a úzkou spolupráci. Úlohu a závazky školitelů blíže stanoví rámcový plán studijního programu. Vzhledem k interdisciplinární povaze studia bude běžné, že vedle školitelů studenti využijí možnost konsultací i u dalších odborníků (typicky např. v některém z oborů přírodních věd). S působením v úloze školitelů nebo konsultantů vyslovili souhlas následující odborníci: RNDr. Dr. Fatima Cvrčková, Dr.Rer.nat. (PřF UK) - biologie Ing. Ivan Chvatík (CTS, Centrum pro fenomenologická bádání) - filosofie Doc. PhDr. Jiří Kabele, CSc. (FSV UK) – ekonomická a politická sociologie Doc. Zdeněk Konopásek, Dr. (CTS, FSV UK) – sociologie, vědní studia Prof. RNDr. Hana Librová, CSc. (FSS MU Brno) – humanitní environmentalistika, sociologie Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (FSV UK) – sociologická teorie PhDr. Ivan Rynda (FHS UK, COŽP UK) – sociální ekologie David Storch (CTS) – ekologie PhDr. Olga Šmídová (FSV UK) – metodologie sociálního výzkumu Odborné životopisy jsou v příloze. Doktorandský seminář Všichni studenti programu se budou po celou dobu studia účastnit společného odborného programu, na který bude dohlížet a za který bude zodpovídat navrhovatel programu. Půjde především o pravidelné interní doktorandské semináře, které by měly z různorodé skupiny doktorandů vytvářet vzájemně komunikující a oborově spjatou komunitu. Na některá sezení doktorandského semináře budou zváni odborníci z nejrůznějších oblastí vědních studií, z ČR i ze zahraničí, kteří přednesou přednášku (nebo série přednášek) na dohodnutá témata a zúčastní se navazujících diskusí. Jiná sezení budou „pracovní“ a budou věnována prezentacím jednotlivých doktorandů.


6

Témata přednášek se budou týkat například: -

historie a filosofie vědy

-

vědní politiky, zejména ve vztahu k integraci do EU

-

problému interdisciplinarity

-

metod sociálního výzkumu

Každé pracovní sezení bude připraveno a garantováno jedním z doktorandů. Budou se na nich diskutovat pracovní verze částí disertačních prací, prostudovaná literatura, související teoretické a metodologické otázky. Ostatní semináře a přednášky Vedle doktorandského semináře se předpokládá též účast na veřejných odborných seminářích CTS, příp. na doktorandských seminářích FSV. Kromě Doktorandského semináře nemá studijní program předepsané zvláštní studijní předměty a přednášky. Mezi doporučené přednášky patří například: •

„The social construction of economic and administrative institucions / Sociální konstrukce ekonomických a administrativních institucí“ (FSV UK, sociologie, J.Kabele – kód S2022)

•

„A non-modern sociology / Nemoderní sociologie“ (FSV UK, sociologie, Z. Konopásek – kód S2014)

Stipendia Studenti prezenčního studia dostávají stipendium obvyklým způsobem. Zároveň se předpokládá, že se doktorandi budou ucházet o získávání zvláštních výzkumných grantů a stipendií. Odůvodnění studijního programu Během posledního čtvrtstoletí vznikla po celém světě řada samostatných pracovišť, odborných sekcí, studijních programů (zejména na doktorské úrovni) i výzkumných projektů, které přímo (svým názvem) odkazují k disciplíně zvané „Věda, technologie a společnost“, tedy STS.5 Jde o zrod mezioborové disciplíny na základě naléhavé společenské poptávky. V tomto trendu, dnes patrném už i v řadě post-komunistických zemí, zatím ČR zaostává. Předložený návrh má přispět k tomu, aby se STS jako samostatná a strategicky důležitá disciplína institucionalizovala i u nás.6 STS sice v některých důležitých ohledech vychází ze sociologie (z jedné specifické sociologické školy), ale není a neměla by být považována za její součást. Ztotožnění těchto dvou oborů by mohlo vést k nedorozuměním ohledně hodnocení východisek i výsledků jednotlivých prací. Mezi STS a sociologií panuje kritické napětí, ze kterého v lepším případě obě strany těží, v horším případě kvůli němu dochází k mezioborovým rivalitám a konfliktům. Samostatné fungování navrženého oboru je důležitým předpokladem spolupráce se stejně orientovanými programy a pracovišti ve světě. Existence STS programu vedle doktorandského studia sociologie na FSV by navíc bylo prospěšné jako zdroj zdravého soutěžení a vzájemných inspirací.

5

Pro přehled universitních aktivit na tomto poli viz webové stránky Network of European Centres in Science and Technology Studies na adrese http://users.fmg.uva.nl/lleydesdorff/necsts/ nebo materiál The European Guide to Science, Technology, and Innovation Studies dostupný na adrese http://www.chem.uva.nl/sts/guide/ . 6

Její strategický význam je patrný i z nejrůznějších politických dokumentů a směrnic EU, stejně jako z priorit evropské vědní politiky.


7

Navrhovaný program může více či méně přímo, avšak většinou jen dílčím způsobem, navazovat na řadu akademických pracovišť a činností. Poměrně blízko je předložené definici STS výzkumné zaměření Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti na FÚ AV ČR.7 Tam je sice důraz kladen spíše na teoretické a obecnější otázky (viz časopis Teorie vědy), na společenské makro-procesy a na trochu jiná metodologicko-teoretická východiska, ale i tak již byla s tímto pracovištěm navázána spolupráce v rámci výměnného programu CEEPUS. Něco podobného se týká Výzkumného centra pro dějiny vědy (společného pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a UK)8 – i zde existují projekty, v nichž se už nyní rýsuje úzká spolupráce (např. problematika eugeniky). V některých ohledech a dílčím způsobem nachází výzkumný program STS odezvu v již existujících programech environmentalistických studií (FSS MU Brno – humanitní environmentalistika9, FHS UK Praha – sociální a kulturní ekologie10). V CTS, ale i jinde (např. Katedra filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK11), působí řada filosofů se zájmem o epistemologii a filosofii vědy. Na FSV pracují historici, ekonomové, mediální odborníci, jejichž výzkumné zájmy se navrhovaného doktorského programu také dotýkají. Navrhovatelé jsou dále v kontaktu s Technologickým centrem AV ČR12 a s Centrem pro sociální a ekonomické strategie13, kde působí mj. odborníci na vědní politiku. Předpokládá se úzká spolupráce se všemi zmiňovanými pracovišti při přípravě a realizaci doktorandského semináře (viz výš). Minulý rok byla v rámci časopisu Biograf, odborného periodika pro kvalitativní výzkum v sociálních vědách, založena řada textů s názvem „Věda, technologie, společnost“ (mezi navrhovateli doktorského programu a redakcí časopisu je personální propojení). Fakulta sociálních věd (FSV) disponuje kvalitními magisterskými a doktorskými programy sociologie. V českých poměrech jsou tyto programy jedinečné dlouhodobě a systematicky pěstovaným metodologickým důrazem na kvalitativní výzkum, který je důležitou součásti metodologické výbavy STS. Na FSV existují magisterské kursy dotýkající se přímo i nepřímo sociologie vědy a vznikla tam už řada velmi dobrých diplomových prací z oboru STS. Několik doktorandských studentů sociologie zpracovává v současné době STS témata (čímž výrazně překračují klasicky vymezený studijní obor sociologie) a rádi by – pokud to bude možné – později přestoupili do specializovaného doktorského programu, nebo s ním alespoň úzce spolupracovali. STS problematika navíc vhodně doplňuje témata plánovaného výzkumného záměru FSV pro 6. rámcový program EC. Centrum pro teoretická studia (CTS) je mnoha-oborovým pracovištěm, v jehož rámci se soustavně pěstuje transdisciplinární dialog a které pro navrhovaný program poskytuje vynikající odborné zázemí. Vědní studia jsou součástí výzkumného programu už několik let. Sociologie vědy byla obsahovou náplní interních seminářů CTS během celého jednoho roku (1998/1999). CTS opakovaně ve spolupráci s ETH Zurich pořádá mezinárodní workshop „Science, or else“, věnovaný sociálním a politickým souvislostem vědecké praxe. CTS je také nositelem mezinárodního výzkumného grantu z oblasti STS, který je poskytnutý v rámci 5. rámcového programu EC. V návaznosti na tento projekt se chystají i další spolupráce a programy v rámci 6. rámcového programu. V CTS se konají pravidelné odborné semináře z nejrůznějších oborů, obvykle s mezioborovým přesahem. Účast na nich by patřila mezi důležitou součást náplně studijního programu. Doktorandi by zde měli příležitost kontaktu a konsultací s předními odborníky nejrůznějších vědních oborů, stejně jako s mladými nadějnými výzkumníky („postdoky“). Užitečné by bylo i propojení na časopis Vesmír, který vede ředitel CTS a navrhovaný člen OR Ivan Havel. Mezinárodní spolupráce CTS udržuje rozsáhlou mezinárodní spolupráci s institucemi, na kterých by se doktorandi měli ucházet o studijní pobyty, jako například:

7

http://www.flu.cas.cz/stss/vse2/cz/index.html

8

http://www.vcdv.cas.cz/

9

http://www.fss.muni.cz/struktura/katedry/humenv/

10

http://fhs.jinonice.cuni.cz/default.asp?id=24

11

http://www.natur.cuni.cz/SECT/PHIL/

12

http://www.tc.cz/content/

13

http://ceses.cuni.cz/


8

•

Centrum pro sociologii inovací na Ecole des Mines14 (Paříž, Francie)

•

Mezi-universitní centrum pro výzkum technologie, práce a kultury15 (Graz, Rakousko)

•

Collegium Helveticum16 (Zurich, Švýcarsko)

•

Santa Fe Institute17 (New Mexico, USA)

•

Centrum pro vědní studia na University of Lancaster18 (Velká Británie)

•

Institut für Wissenschafts- und Technikforschung19, při sociologické fakultě na universitě v Bielefeldu (Německo) a další.

Navrhovaný program bude z existující rozsáhlé mezinárodní spolupráce těžit, ale měl by ji zároveň podporovat a rozvíjet, a přispívat tak ke slaďování situace českých sociálních věd se světovými trendy. Předpokládaný počet přijímaných uchazečů Zpočátku budou ročně přijímáni ke studiu 1 až 3 studenti (pro první akreditační období). Pokud by to bylo možné, program by byl do začátku naplněn asi 2-3 doktorandy sociologie, kteří mají o takový přestup zájem (v případě, že by byl program schválen).20 Příklady tématických okruhů pro disertační práce • Integrace geneticky modifikovaných potravin do českého prostředí •

Medicínské technologie v každodenním životě chronických pacientů

•

Monopolizace výzkumných témat jako problém vědní politiky

•

Účast expertů ve veřejném rozhodování o věcech životního prostředí: případ EIA a SEA

•

Etická argumentace v mediálních sporech o biotechnologie

14

http://www.ensmp.fr/Fr/Recherche/Domaine/ScEcoSoc/CSI/CSI.html

15

http://www.ifz.tu-graz.ac.at/e_inst.html

16

http://www.collegium.ethz.ch/

17

http://www.santafe.edu/

18

http://www.lancs.ac.uk/users/scistud/

19

http://www.uni-bielefeld.de/iwt/

20

Ohled na zájmy a potřeby těchto doktorandů byl jedním z motivů pro zpracování a předložení tohoto návrhu. Vzhledem k tomu, že schvalování navrženého programu je velmi dlouhodobý proces, nelze v tuto chvíli říci, koho přesně by se možnost přestupu týkala. V současné době by mohlo jít o studenty Terezu Stöckelovou, Davida Kocmana, Lenku Zamykalovou.


9

C. Informační a technické vybavení a zabezpečení: FSV má k dispozici vše potřebné, knihovnu, počítačové vybavení, učebny. Pro studenty by byla k dispozici jednak knihovna v Hollaru, jednak Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích. Knihovna Hollar: celkový počet svazků 191087, roční přírůstek 3510 knižních jednotek, 159 odebíraných časopisů, z toho 24 zahraničních. Knihovna je týdně otevřená 45 hodin, poskytuje rešeršní služby, přístup na internet a do bibliografických databází. O knihovně společenských věd TGM jsou zevrubné informace zde: http://knihovna.jinonice.cuni.cz/ - jde vlastně o knihovnu areálovou, nikoli čistě fakultní. Celkový počet svazků 52000 s ročním přírůstkem 4200 knih (5000 titulů celkem); 160 titulů odebíraných časopisů (z toho polovina zahraničních). Knihovna je otevřená 52,5 hodin v týdnu a poskytuje počítačové informační služby, rešerše i přístup na Internet. CTS vlastní rozsáhlou filosofickou knihovnu a sbírku knih z nejrůznějších oborů pokrývající jinak těžko dostupná díla ze současné produkce (teorie vědy, kognitivní věda apod.). CTS má moderní počítačovou síť a počítače, které mohou studenti používat. K dispozici je též data-projektorem vybavená seminární místnost a licence na speciální počítačové programy.

10


D. Návrh členů oborové rady: FSV UK: Doc. Zdeněk Konopásek, Ph.D.

CTS / FSV

vědní studia, sociologie

UK mimo FSV: Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D.

CTS

kognitivní věda, filosofie mysli

David Storch, Ph.D.

CTS

ekologie

Prof. Bedřich Velický

MFF UK

teoretická fyzika

mimo UK: Prof. PhDr. Josef Alan, CSc.

---

sociologie, mediální studia

Ing. Egon Gál, CSc.

FSEV UK Bratislava

soudobá filosofie

Prof. Jiří Přibáň

Universita Cardiff, Wales

teorie práva, sociální teorie

Odborné životopisy navrhovaných členů OR jsou v příloze. E. Zpracovatel a kontaktní osoba:

15. ledna 2004 Doc. Zdeněk Konopásek, Dr. Centrum pro teoretická studia Jilská 1 110 00 Praha 1 [email protected]

Žádost o akreditaci doktorského studia. A. Základní údaje: ( 1 vyhlášky) Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd

Recommend Documents