7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů zvuku a obrazu. Charakterem výroby se liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, nebo zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu,. Vstup zahraničního kapitálu do odvětví, včetně využití investičních pobídek, umožňuje dynamický rozvoj technické a technologické základny, především dynamickou digitalizaci technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fůzím tiskařských kapacit s vydavatelskými firmami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, tzv. cross medií, MP 3, on–line publikování a dalších. Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické značnou investiční náročností a potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly. Polygrafický průmysl se v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1, člení na tři obory: ● 22.1

– Vydavatelské činnosti, ● 22.2 – Polygrafický průmysl, ● 22.3 – Rozmnožování nahraných nosičů. Podíly jednotlivých oborů OKEČ 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2004 ukazuje graf 7.1. 22.1 Vydavatelstvi 48 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 6%

22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 46 %

Graf 7.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004

Z grafu 7.1 lze usoudit, že v roce 2004 se v porovnání s předchozím rokem poměrně výrazně změnily podíly jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl oboru 22.1 vydavatelství klesl o 6 % na 46 %, naproti tomu vzrostl podíl oboru 22.2 tisk a činnosti související s tiskem o 5 % na 48 % a podíl oboru 22.3 rozmnožování nahraných nosičů o 1 % na 6 %.

7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví polygrafického průmyslu se na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za výrobky 137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

a služby (VV a S) v roce 2004 podílelo, stejně jako v předchozím období, 2,7 % a udrželo si třináctou příčku. Ve sledovaném období 2000–2004 měl tento ukazatel trvale rostoucí trend. Také objem vytvořené účetní přidané hodnoty v odvětví polygrafického průmyslu se v letech 2000– 2004 neustále zvyšoval a s podílem 3,1 % obsadil v roce 2004, stejně jako v předchozím roce 12. místo. V počtu zaměstnanců bylo odvětví v roce 2004 zastoupeno na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu ČR 3,2 %, obdobně jako v předchozím roce. Ukazatel měl ve sledovaném období 2000–2004 rostoucí tendenci.

7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2003 podle velikostních skupin ukazuje tabulka 7.1 a graf 7.2. Tabulka 7.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 22 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Účetní přidaná hodnota v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

12 001,7 4 051,2 14 630,0

12 902,7 4 138,9 10 357,0

17 521,6 5 257,8 9 609,0

14 177,2 4 343,1 6 122,0

Více než 1000 2 022,6 666,9 1 681,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 7.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003

Z tabulky 7.1 a grafu 7.2 vyplývá, že vzhledem k charakteru výroby v odvětví polygrafického průmyslu v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. hrají rozhodující roli společnosti střední velikosti s podílem 29,9 % (28,4 % v roce 2002), velké podniky s 24,2 %, malé společnosti s 22,0 % následované mikropodniky s 20,5 %. Společnosti s 1 000 a více zaměstnanci se na tomto ukazateli podílejí pouze 3,4 % (3,5 % v roce 2002). Největší část objemu účetní přidané hodnoty rovněž vytváří společnosti střední velikosti s 28,5 % a společnosti s 250 – 999 zaměstnanci 23,5 %. V ukazateli počet zaměstnaných osob měly v roce 2003 dominantní postavení mikropodniky s 34,5 % (33,3 % v roce 2002), následované malými společnostmi s 24, 4 % (24,8 % v roce 2002) a středními společnostmi s 22,7 % (23,9 % v roce 2002). Tradičně nejnižší počet zaměstnaných osob vykazují společnosti s 1 000 a více zaměstnanci, a to 4 % rovněž jako v roce 2002. 138


7.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví polygrafického průmyslu v roce 2003, podle územního členění na 14 územně správních celků naznačuje graf 7.3. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

15

30 %

45

0

15

30

45

0

%

10

20

30

40

%


Graf 7.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003

Graf 7.3 potvrzuje známou skutečnost, že rozhodující společnosti odvětví se koncentrují do regionů s dlouholetou výrobní tradicí v polygrafickém průmyslu. Dominantní postavení má hlavní město Praha, kde sídlí nejvíce tiskárenských kapacit. V roce 2003 zde bylo realizováno 44,9 % tržeb za prodej VV a S, 44,1 % účetní přidané hodnoty a podíl zaměstnanců činil 35 %. V objemu tržeb za VV a S, účetní přidané hodnotě a počtu zaměstnanců tradičně následují kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký. Nejnižší podíl na objemu tržeb z VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnanců dosahují kraje Karlovarský a Liberecký.

7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 – 2004 dokladuje tabulka 7.2. Po období růstu cen v letech 2000 až 2002 nastal v roce 2003 mírný pokles, který však nepokračoval v následujícím roce. Stejně jako v předchozích letech byl pohyb cen pod úrovní celostátního průměru inflace a je opět nejnižší v technologicky návazných odvětvích založených na zpracování dřeva a papíru. Tento cenový vývoj byl způsoben velkou konkurencí mezi samotnými tiskárnami, přebytkem nabídky výrobních kapacit v odvětví, neustále se zdokonalujícími výstupy z laserových kopírek a tiskáren, ale také zvyšujícím se počtem zpráv zasílaných elektronickou cestou (e–mail, SMS). Vývoj cen v odvětví 22.3 není statisticky sledován. 139

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

104,6 101,6 0,0

101,5 98,5 0,0

100,5 98,2 0,0

101,1 100,6 0,0

SKP 22

103,4

100,3

99,6

101,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

7.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu za období 2000–2004 ilustrují tabulky 7.3, 7.4, 7.5 a graf 7.4. Detailní rozbor hlavních ekonomických ukazatelů naznačuje následující tendence vývoje polygrafického průmyslu: ● Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví OKEČ 22 se v b.c. v roce 2004 proti roku 2003 zvýšily o 8,2 %, na 63,4 mld. Kč. Nejvýznamnější nárůst produkce o 38,8 % na více než 4 mld. Kč zaznamenal obor 22.3, především zásluhou zvýšeného zájmu o DVD nosiče, kterých se v roce 2004 prodalo 1 240 tis. kusů. V tomto množství nejsou započítány přílohy v časopisech a jiných periodikách. Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*

OKEČ 22.1 OKEČ 22.2 OKEČ 22.3

28 076,4 18 518,1 1 939,3

30 714,5 22 285,2 1 900,7

28 944,9 23 915,6 2 800,7

27 075,7 28 657,4 2 892,6

29 914,8 29 480,8 4 015,0

OKEČ 22

48 533,8

54 900,4

55 661,2

58 625,7

63 410,6

x 100,0

113,1 113,1

101,4 114,7

105,3 120,8

108,2 130,7

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


28 076,4 18 518,1 1 939,3

29 927,1 21 579,1 1 819,5

28 030,6 23 706,3 2 670,3

26 022,7 28 522,5 2 765,9

28 427,0 29 270,9 3 815,7

OKEČ 22

48 533,8

53 325,7

54 407,2

57 311,1

61 513,6

x 100,0

109,9 109,9

102,0 112,1

105,3 118,1

107,3 126,7

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Odbyt klasických LP desek v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 znovu nepatrně vzrostl a překročil hranici 4,1 mil. kusů; ● Naproti tomu prodej hudebních nosičů CD od roku 1997, kdy bylo vyrobeno 11 mil. ks a tržby dosáhly téměř 2,9 mld. Kč, trvale klesá. V roce 2004 bylo vyrobeno již jen 3,2 mil. ks a tržby dosáhly 565 mil. Kč. Tento pokles má řadu příčin. Především je to masový rozvoj digitálních technologií včetně DVD audio, SACD včetně hybridních, očekávaný nástup technologie „Blue Laser“ a stále větší počet uživatelů vybavených zařízeními schopnými vytvářet kopie CD a DVD. Důvodem je i rostoucí počet uživatelů internetu, a velmi rozšířené nahrávání dle vlastního výběru, nahrávání ve formátu MP 3, ale také vysoká cena původních nahrávek. Dalším faktorem je přechod uživatelů na formát DVD s audio nahrávkami za nižší ceny než nosiče CD; ● Nárůst tržeb o 10,4 % na 29,9 mld. Kč zaznamenal obor 22.1, a to v důsledku vydávání většího množství titulů, avšak v menších nákladech, což potvrzuje pokles v odvětví 22.2 o 2,1 %. ● Ukazatel účetní přidaná hodnota v b.c. zaznamenal v letech 2000 až 2004 v odvětví 22 trvalý růst. 140

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


7 490,9 5 649,2 560,0

6 918,1 6 781,6 538,9

7 383,9 7 929,9 1 072,8

8 344,5 9 262,8 850,7

9 377,4 9 073,5 1 542,6

13 700,1

14 238,6

16 386,6

18 458,0

19 993,5

x1 100,0

03,9 103,9

115,1 119,6

112,6 134,7

108,3 145,9

OKEČ 22 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


7 490,9 5 649,2 560,0 4

6 704,6 6 274,2 57,5

6 372,6 7 201,5 861,9

6 891,1 8 249,1 627,7

7 535,3 8 004,4 1 279,6

13 700,1

13 436,3

14 436,0

15 767,9

16 819,3

x 100,0

98,1 98,1

107,4 105,4

109,2 115,1

106,7 122,8

OKEČ 22 meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)


Tabulka 7.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000–2004 (osoby)

2000

2001

2002

2003


18 908 20 904 1 063

16 229 21 264 1 503

15 824 23 687 1 889

14 697 25 869 1 833

14 077 26 338 2 395

OKEČ 22

40 875

38 996

41 400

42 399 4

2 810

x 100,0

95,4 95,4

106,2 101,3

102,4 103,7

101,0 104,7

meziroční index kumulovaný index

2004*


Největšího přírůstku dosáhl tento ukazatel v roce 2002 (+15,1 %), v roce 2004 to bylo 8,3 %. Nejvyšší nárůst přidané hodnoty v roce 2004 vykázal obor 22.3 (181,3 %); ● Počet zaměstnanců v odvětví OKEČ 22 v letech 2000–2004 postupně rostl (+4,7 %). Pouze v roce 2001 byl zaznamenán pokles počtu zaměstnanců proti předchozímu roku, a to o 4,6 %. Výrazný nárůst počtu zaměstnanců nastal v roce 2002 Rozhodující měrou se na něm podílel obor 22.2, kde se počet zaměstnanců zvýšil o 2 423 osob. Trend pokračoval i v dalších letech, jako důsledek uvádění nových tiskárenských kapacit do provozu. Naopak, trvalý pokles v počtu zaměstnanců pokračoval v oboru 22.1. Za uplynulých pět let se snížil 4 831 osob. Počet zaměstnanců roste i v oboru 22.3 a za sledované období činil přírůstek 1332 zaměstnanců. Hlavním důvodem je uvádění nových kapacit do provozu. Tyto jsou určeny především pro výrobu nosičů záznamu formátu DVD a DVD audio. Tendence vývoje v oblasti produkčních ukazatelů (náklady celkem a osobní náklady, v běžných cenách) jsou patrné z tabulek 7.6 a 7.7. Náklady celkem v běžných cenách se v roce 2004 zvýšily proti roku 2003 o 5,8 %. Největší měrou se na tomto růstu podílel obor 22.3 (o 21,2 %) a obor 22.2 (o 4,8 %). Celkové náklady v odvětví rostou díky zvyšování tržeb z rozšířené výroby, růstu cen vstupních surovin a energií a v neposlední řadě zásluhou růstu osobních nákladů, což potvrzuje tabulka 7. Osobní náklady v roce 2004 vzrostly proti roku 2003 o 8,2 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podílel obor 22.3 (o 36,5 %), dále obor 22.1 (o 10,0 %).

141

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 140

110 %

%

130

105

120 100 110 95

100

90

90 2000

2001

2002

2003

2000

2004*

2001

2002

2003

Počet zaměstnaných osob OKEČ 22

Tržby za VV a S OKEČ 22

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

130 %

120 110 100 90 2000

2001

2002

2003

2004*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 22 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 7.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004 Tabulka 7.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000-2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


31 505,8 20 113,3 2 436,4

38 566,7 23 506,5 2 325,4

32 274,5 26 255,2 3 039,9

29 120,9 30 049,5 3 136,9

30 641,4 31 486,9 3 801,6

OKEČ 22

54 055,5

64 398,6

61 569,6

62 307,3

65 929,9

x 100,0

119,1 119,1

95,6 113,9

101,2 115,3

105,8 122,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 7.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


4 565,3 3 372,6 249,6

4 754,8 3 858,0 287,1

4 737,9 4 485,9 348,9

4 476,5 5 210,5 364,8

4 925,2 5 454,5 498,0

OKEČ 22

8 187,5

8 899,9

9 572,7

10 051,8

10 877,7

x 100,0

108,7 108,7

107,6 116,9

105,0 122,8

108,2 132,9

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

142

2004*


7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 – 2004 ukazují tabulky 7.8 a 7.9 a graf 7.5. Tabulka 7.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2003–2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c.

2000

2001

2002

396,2 270,2 526,8

OKEČ 22

335,2

365,1

395,8

435,3

467,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

x 100,0

108,9 108,9

108,4 118,1

110,0 129,9

107,3 139,3

2000

466,6 334,8 567,9

2004*


(tis. Kč/pracovníka) s. c.

426,3 318,9 358,5

2003

2001

567,8 358,1 464,1

2002

2003

666,1 344,5 644,1

2004*


396,2 270,2 526,8

413,1 295,1 304,4

402,7 304,0 456,3

468,9 318,9 342,4

535,3 303,9 534,3

OKEČ 22

335,2

344,6

348,7

371,9

392,9

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

x 100,0

102,8 102,8

101,2 104,0

106,7 110,9

105,6 117,2


Tabulka 7.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000–2004 (–)

2000

2001

2002

2003

2004*


0,609 0,597 0,446

0,687 0,569 0,533

0,642 0,566 0,325

0,536 0,563 0,429

0,525 0,601 0,323

OKEČ 22

0,598

0,625

0,584

0,545

0,544

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

130

%

%

110

120

105

110

100

100

95 90

90 2000

2001

2002

2003

2004*

2000

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 22 Produktivita práce z účetní PH ZP

2001

2002

2003

2004*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 22 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 7.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004

Z tabulek vyplývá, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2001 až 2004 postupně rostla. Maximálního přírůstku dosáhla v roce 2003, a to o 10 %, zatímco v roce 2004 bylo tempo růstu pomalejší (7,3 %). Ve srovnání se státy EU je však produktivita v ČR výrazně nižší. Z porovnání subjektů v ČR nad 100 zaměstnanců je zřejmé, že výše dosahované produktivity práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance je u českých firem výrazně nižší než u firem pod zahraniční kontrolou. 143


Pro zajištění růstu produktivity je důležitá především špičková kvalita konečného výrobku a dodržování specifických podmínek stanovených odběratelem. Přednost při zadávání zakázek dostávají firmy, které jsou držiteli ISO norem kvality a řízení. Ve vývoji ukazatele podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví OKEČ 22 nastalo zlepšení, nebo od roku 2001 postupně klesá. Výkyvy v oboru 22.3 a v oboru 22.2 jsou důsledkem uvádění nových kapacit do provozu a zaváděním progresivní, plně automatizované výroby, což pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost odvětví. V odvětví bylo ve sledovaném období 2000–20004 prohlášeno celkem 36 konkurzů, nejvíce v roce 2000, a to 13. V roce 2004 byl pouze jeden. Likvidací v odvětví polygrafického průmyslu bylo za sledované období 2000–2004 vyhlášeno celkem 30, z toho nejvíce v letech 2001 a 2002 – po 9 likvidacích, nejméně pak v roce 2004 – 2 likvidace. Tyto skutečnosti potvrzují relativní stabilitu polygrafických firem.

7.6. Zahraniční obchod 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví polygrafického průmyslu (v b.c.) v letech 2000 – 2004 dokumentuje tabulka 7.10. Tabulka 7.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000–2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

3 405,0 7 751,4 x

4 564,9 9 263,6 x

11 156,4 x

SKP 22 meziroční index

2003

2004

5 082,0 9 902,9 x

5 476,2 13 984,6 x

6 068,4 14 490,5 x

13 828,5

14 984,9

19 460,8

20 558,9

124,0

108,4

129,9

105,6

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

4 743,6 5 988,2 x

5 676,8 7 290,2 x

10 731,8 x

SKP 22 meziroční index

2003

2004

5 759,8 8 011,1 x

5 406,4 10 614,0 x

6 709,8 12 858,6 x

12 967,0

13 770,9

16 020,4

19 568,4

120,8

106,2

116,3

122,1

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3 SKP 22

2000

2001

2002

2003

2004

–1 338,6 1 763,2 x

–1 111,9 1 973,4 x

–677,8 1 891,8 x

69,8 3 370,6 x

–641,4 1 631,9 x

424,6

861,5

1 214,0

3 440,4

990,5

Pramen: ČSÚ

Zahraniční obchod s výrobky SKP 22 vykazoval v letech 2000–2004 trvalý růst vývozu. Jeho celkový objem v roce 2004 dosáhl 20,5 mld. Kč. Pro polygrafický průmysl je charakteristický i vysoký dovoz, který v roce 2004 dosáhl 19,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2003 vzrostl o 22,1 %, zatímco nejnižší meziroční přírůstek ve vývozu činil pouze 5,6 %. To mělo za následek snížení salda zahraničního obchodu v roce 2004 na necelou miliardu korun. Exportní výkonnost v členění dle SKP měla ve sledovaném období 2000–2004 trvale rostoucí tendenci. V roce 2000 dosáhla 15,3 %, v roce 2004 to však bylo již 22,1 %. 144


Penetrace v členění dle SKP 22 má ve sledovaném období klesající trend. V roce 2000 dosáhla 75,5 %, zatímco v roce 2004 již jen 68,4 %. 7.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu (vývoz a dovoz) ukazuje graf 7.6. Vývozní teritoria v roce 2004 Nizozemsko 2% Polsko 2% Rakousko 4% V. Británie 7% Slovensko 7%

Rusko 1% Ma arsko 1% Ostatní 8%

Německo 68 % Dovozní teritoria v roce 2004

V. Británie 3% Rakousko 4% Slovensko 8%

Itálie 3%

Francie 3% Polsko 3% Nizozemsko 2% Others 8%

Německo 66 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 7.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 – SKP 22

Teritoriální rozdělení obchodní výměny, v porovnání s předchozím rokem, zaznamenalo pouze malé změny. Tradičně největším partnerem České republiky je SRN, do které v roce 2004 směřovalo 68 % vývozu. Podíl však v porovnání s rokem 2003 klesl o 7 %. Dalším významným obchodním partnerem je Slovenská republika s podílem 7% a Velká Británie rovněž se 7 %. Její podíl vzrostl o 4 % proti předchozímu roku a Rakousko s podílem 4 % zaznamenalo nárůst o 2 %. V oblasti dovozu je tradičně SRN největším dovozcem do ČR s 66 % (pokles podílu proti roku 2003 o 5 %), Slovenská republika s 8 % (nárůst proti roku 2003 o 2 %) a Rakousko se 4 %. Z uvedeného výčtu je patrné, že obchodní vazby ČR se státy Evropské unie se úspěšně rozvíjejí.

145


7.6.3. Tuzemská spotřeba 7.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků

Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP charakterizuje tabulka 7.11. Tabulka 7.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 22 v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

SKP 22.1 SKP 22.2

18 843,6 25 011,4

22 500,7 25 407,7

20 239,6 27 296,7

15 739,8 38 937,5

18 644,3 43 226,3

SKP 22

43 855,0

47 908,4

47 536,4

54 677,3

61 870,6

x 100,0

109,2 109,2

99,2 108,4

115,0 124,7

113,2 141,1

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn. změna metodiky výpočtu

Tuzemská spotřeba (v b.c.) výrobků SKP 22 za sledované období, s výjimkou roku 2002, stále rostla. V roce 2004 to bylo oproti roku 2003 o 13,2 %, především díky nárůstu spotřeby ve vydavatelských činnostech o 18,5 %,. Také u oboru 22.2 vykazovala ve sledovaném období trvalý nárůst.

7.7. Investice V odvětví polygrafického průmyslu byla v roce 2004 schválena jedna investiční pobídka na rozšíření finálních polygrafických prací při výrobě katalogů. 7.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví polygrafického průmyslu naznačuje tabulka 7.12 a graf 7.7. V odvětví polygrafického průmyslu v roce 2003 činily přímé zahraniční investice 8,3 mld. Kč. Pozitivně lze hodnotit, že české polygrafické firmy investovaly v zahraničí v roce 2002 prostředky ve výši 985 mil. Kč, a v roce 2003 ve výši 153 mil. Kč. Tabulka 7.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 22

(v mil. CZK) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí Pramen: ČNB

146

k 31.12.2000 8 125,9 2,2

k 31. 12. 2001 8 139,8 86,7

k 31. 12. 2002 9 476,7 984,9

k 31. 12. 2003 8 323,1 153,2

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 50.090

170 %

%

40.090

150

30.090

130 20.090

110

10.090 90

90 2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 22

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 22

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 7.7 Tuzemské a zahraniční investice

7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj v odvětví českého polygrafického průmyslu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Provázanost našeho polygrafického průmyslu se zahraničím je dána otevřeností odvětví vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také přejímáním technologického vývoje, který přináší změny v polygrafickém průmyslu ve všech vyspělých zemích. Vstupem České republiky do Evropské unie padly poslední překážky, které ještě bránily českým polygrafickým firmám v zapojení se do zahraničního obchodu. Jeho charakter se v rámci EU změnil z vývozu a dovozu na dodání a pořízení zboží. Vstup českého polygrafického průmyslu do EU však zostřil konkurenci, která vytlačuje neefektivní výrobce z trhu. Charakter evropského polygrafického průmyslu se postupně mění. Ještě nedávno představoval soubor dílčích národních průmyslů a nikoliv integrované evropské odvětví. K uzavření průmyslu do národních hranic přispívala struktura odvětví, pro niž je typická existence velkého počtu malých firem. Vážnou překážkou byly do značné míry také jazykové bariéry. V posledních letech se situace rychle mění. Jako první se zapojily do mezinárodního obchodu s polygrafickými produkty velké podniky polygrafického průmyslu, vybavené moderními technologiemi. Technické vybavení velkých tiskáren je na srovnatelné úrovni s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem je pro naše firmy Německo. Dřívější velké rozdíly v produktivitě práce odvětví mezi ČR a většinou zemí EU se postupně snižují. V posledním období se české firmy zásluhou masivních investic rychle přibližují úrovni západoevropských, což platí zejména pro velké a střední podniky polygrafického průmyslu. Pozice polygrafie v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska zvláš významná. To platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. V ukazatelích tržby za vlastní výrobky a služby, účetní přidaná hodnota a počet zaměstnanců se odvětví podílí na zpracovatelském průmyslu hodnotami okolo 2,5 %. V ostatních zemích EU je situace obdobná. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova přitom nespočívá v soutěžení s dalšími průmyslovými odvětvími o vyšší podíl na tržbách, ale ve vytváření podmínek pro celkový rozvoj ekonomiky, která zpětně pozitivně působí na růst v samotném oboru polygrafie. Významný je také podíl tištěných produktů na rozvoji kulturní úrovně v dané zemi. Vývoj exportu do zemí EU dokumentuje tabulka 7.13 Export ze zemí CEFTA do EU zaznamenal v období let 2000–2003 nejnižší nárůst v roce 2003 (o 16,9 %), hodnotově vyjádřeno 107,7 mil EUR proti předchozímu roku. V tomto období se rovněž nejvíce snížil meziroční přírůstek exportu z ČR v roce 2003, a to na 19,1 % (o 71,6 mil. EUR). Přesto byl tento přírůstek oproti navýšení vývozu ze zemí CEFTA vyšší a ČR si zlepšilo své postavení ve vývozu do EU oproti jiným zemím CEFTA. 147

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000–2003 výrobků SKP 22

(tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

384 617 x

462 171 120,2

638 272 138,1

746 021 116,9

z toho z ČR meziroční index

197 417 x

238 792 121,0

375 630 157,3

447 191 119,1

Pramen: EUROSTAT

7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Harmonizace české legislativy s normami EU byla v odvětví polygrafického průmyslu byla dokončena. Současné období je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých podniků polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. K rozvoji polygrafického průmyslu v ČR přispěla významně v uplynulých 15 letech skutečnost, že většina firem z tohoto odvětví byla v devadesátých letech rychle a úspěšně zprivatizována většinou západním kapitálem. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou knihy, publikace, časopisy, reklamní tiskoviny apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, nebo národní rámec trhu je pro ně příliš těsný. Středně velké firmy jsou schopny, částečně i formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty a zákazníky mají po celém území státu a často i v zahraničí. Některé z těchto firem se soustře ují na vybrané segmenty trhu, které vyžadují specifické technologické vybavení. Malé a mikro firmy v odvětví, které mají většinou charakter živnosti, se zaměřují na obvyklou polygrafickou produkci a zásobují zákazníky na regionální a lokální úrovni. Specifickou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity mnohdy vybavené nejmodernějšími technologiemi. Noviny v České republice v poslední dekádě zcela změnily svou tvář. Jsou tištěny na výkonných ofsetových rotačkách, které vyžadují krátké přípravné časy a umožňují rychlé vytištění celého nákladu. Pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plněbarvový tisk. Polygrafické stroje, zařízení a systémy procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Firmám v českém polygrafickém průmyslu se daří kopírovat tento vývoj nejen v souladu s nejnovějšími trendy, ale také na ně pohotově reagovat v investiční oblasti. V uplynulém roce pokračovaly instalace nových kotoučových i archových tiskových strojů v českých tiskárnách. Dominantním trendem v polygrafickém průmyslu na všech vyspělých trzích, Českou republiku nevyjímaje, je digitalizace polygrafického výrobního procesu. Projevuje se nejvíc v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek. Technologie CtP výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Navíc má pozitivní vliv na ochranu životního prostředí. Podniky v českém polygrafickém průmyslu zachytily v tomto směru nástup nových technologií a novinové a další velké tiskárny jsou již z velké části vybaveny výkonnými zařízeními CtP. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích, rovněž v ČR rychle pronikají systémy CtP do středních a menších tiskáren. Další dominantní tendencí je v moderní polygrafické výrobě propojování tří hlavních fází polygrafického výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre–press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post–press). Spojování všech těchto fází polygrafické výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Aplikace jednotných standardů povede v blízké budoucnosti v podnicích polygrafického průmyslu v ČR k využití automatizovaných systémů řízení.

148

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

Recommend Documents