7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů - OKEČ 22

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů - OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl, který zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu, se charakterem výroby liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky zasahují do všech oblastí zpracovatelského průmyslu, vzdělávání a kulturního života. Polygrafický průmysl se v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá klasifikaci NACE Rev. 1, člení na tři obory: z z z

22.1 Vydavatelství; 22.2 Polygrafický průmysl; 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů.

Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly a značnou investiční náročností. Z tohoto důvodu vstup zahraničního kapitálu do odvětví, včetně využití investičních pobídek, umožňuje dynamický rozvoj technické základny, především rychlý rozvoj digitalizace výrobní techniky a s tím souvisejících technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, MP 3, tzv. cross médií, on-line publikování atd. V roce 2007, v porovnání s předchozím rokem, se nijak výrazně neměnily podíly jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl oboru 22.1 - vydavatelství vzrostl oproti roku 2006 o 1 % a činí 45 %, obor 22.3 - rozmnožování nahraných nosičů vzrostl rovněž o 1 % a jeho podíl činí 5 %. Podíl oboru 22.2 - tisk a činnosti s tiskem související naopak klesl o 2 % na 50 %. Podíly jednotlivých oborů OKEČ 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2007 znázorňuje graf 7.1. 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 5% 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 50 %

22.1 Vydavatelství 45 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 7.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví polygrafického průmyslu se na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej VV a S v roce 2007 podílelo 2,1 %, což je proti předchozímu roku pokles (0,1 %), přičemž v absolutní hodnotě mají tržby za odvětví trvale rostoucí tendenci. 98

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů

Objem účetní přidané hodnoty v odvětví v roce 2007 dosáhl hodnoty 2,8 %. To je pokles oproti období 2000 - 2006, kdy tento ukazatel neustále rostl a odvětví vytvořilo v roce 2006 cca 3,1 % účetní přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu se polygrafický průmysl podílel 3,2 %.

7.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Strukturu odvětví polygrafického průmyslu charakterizuje tabulka 7.1 a graf 7.2. Vzhledem k charakteru výroby v odvětví polygrafického průmyslu hrají rozhodující roli v produkčních charakteristikách velikostní skupina s 50 - 249 pracovníky (s podílem 27 % na tržbách za prodej VV a S) a velikostní skupina s 250 - 999 pracovníky (s podílem na tržbách VV a S 21,4 %). Významnou roli mají i mikropodniky a malé podniky (0 - 49 pracovníků), ve kterých působí 54,9 % pracovníků z odvětví a jejich podíl na tržbách za VV a S činil v roce 2007 téměř 44 %. Nejnižší podíl na zaměstnanosti vykázaly velké společnosti s 1000 a více pracovníky, a to 6,6 %. Jejich podíl na tržbách za prodej VV a S představoval pouze 7,5 %. Tabulka 7.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 22 (mil. Kč, pracovníků) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

16 503,7 5 995,4 13 734

14 304,6 4 448,9 10 307

18 938,0 5 729,4 10 471

14 957,1 4 013,7 6 371

více než 1000 5 257,1 1 901,2 2 888

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníků

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 7.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

7.4. Hlavní ekonomické ukazatele 7.4.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v letech 2000 - 2007 dokladuje tabulka 7.2. Po poklesu cenového indexu výrobků SKP 22 v roce 2003 byl zaznamenán v následujících letech mírný nárůst. Stejně jako v minulých letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Tento cenový vývoj je způsoben přebytkem nabídky výrobních kapacit v odvětví, velkou konkurencí 99


mezi tiskárnami a v neposlední řadě neustále se zdokonalujícími výstupy digitálně řízených tiskáren a laserových kopírovacích strojů. Významnou roli hraje také zvyšující se počet zpráv zasílaných elektronickou cestou včetně SMS. Mírný pokles cen mezi rokem 2005 a 2004 byl zaznamenán v polygrafickém průmyslu u oboru 22.2. Vývoj cen v oboru 22.3 není statisticky sledován. Tabulka 7.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

104,6 101,6

101,5 98,5

100,5 98,2

SKP 22

103,4

100,3

99,6

05/04

06/05

07/06

101,1 102,7 100,6 99,8 nevykazuje se

04/03

102,3 100,9

104,8 101,3

101,8

103,1

101,0

101,5

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

7.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu v období 2000 - 2007 dokladují tabulky 7.3, 7.4, 7.5 a graf 7.3. Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

OKEČ 22.1 OKEČ 22.2 OKEČ 22.3

28 076,4 18 518,1 1 939,3

30 714,5 22 285,2 1 900,7

28 944,9 23 915,6 2 800,7

27 075,7 28 657,4 2 892,6

25 990,3 31 231,4 3 441,3

30 564,9 31 373,9 2 967,9

32 459,2 34 387,1 3 114,2

33 448,9 36 465,9 3 823,5

OKEČ 22

48 533,8

54 900,4

55 661,2

58 625,7

60 663,0

64 906,7

69 960,5

73 738,3

x

113,1

101,4

105,3

103,5

107,0

107,8

105,4

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003


7 490,9 5 649,2 560,0

6 918,1 6 781,6 538,9

7 383,9 7 929,9 1 072,8

8 344,5 9 262,8 850,7

8 063,1 11 086,4 1 057,8

13 700,1

14 238,6

16 386,6

18 458,0

x

103,9

115,1

112,6

OKEČ 22 meziroční index

2004

2005

2006

2007*

9 307,5 9 020,6 930,8

9 488,1 11 617,5 983,1

9 072,0 12 224,0 2 829,9

20 207,3

19 258,9

22 088,7

24 125,9

109,5

95,3

114,7 1

09,2

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 7.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


18 908 20 904 1 063

16 229 21 264 1 503

15 824 23 687 1 889

14 697 25 869 1 833

14 161 24 491 1 705

16 097 24 912 1 790

16 228 25 644 1 844

16 062 26 596 2 019

OKEČ 22

40 875

38 996

41 400

42 399

40 357

42 799

43 716

44 677

x

95,4

106,2

102,4

95,2

106,1

102,2

102,2


100

2007*

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů 220

110 %

%

105

190

100

160

95

130 100

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Počet pracovníků OKEČ 22

Tržby za VV a S OKEČ 22

Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S ZP

210 %

180 150 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 22 Účetní přidaná hodnota ZP * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 7.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007

Tržby za prodej VV a S v běžných cenách v roce 2007 zaznamenaly proti předchozímu roku nárůst (5,4 %). Důvodem byl zejména nárůst výroby v oboru 22.3 - rozmnožování nahraných nosičů (22,7 %). Mírný nárůst zaznamenal obory 22.1 a již tradičně obor 22.2 Zatímco výroba klasických LP desek v roce 2006 se v porovnání s předchozím rokem zvýšila na úroveň okolo 7 mil. kusů, prodej CD nosičů opět klesal. Příčiny tohoto stavu spočívají především v masovém pirátském vypalování zvukových záznamů z internetu a stahování hudby na přehrávače formátu MP 3, které téměř nahradily CD a MC walkmany. Téměř úplně se zastavila výroba obchodně neúspěšných formátů SACD a DVD audio, které vyžadují vysoce kvalitní a tím nákladný reprodukční systém. V České republice se v roce 2006 prodalo více kusů nosičů DVD než v předchozím roce. Nárůst prodeje podpořilo jednak výrazné snížení cen nosičů DVD, ale také to, že od roku 2005 začal stále větší počet distributorů používat jako alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízet disky samostatně. Rozšířil se též způsob distribuce DVD nosičů jako přílohy časopisů, často s více alternativními tituly. Vzhledem k tomu, že náklady časopisů jsou proměnlivé, nelze stanovit přesný počet vylisovaných a prodaných nosičů. Prodejnost ovlivňuje také čekání spotřebitelů na nové formáty HD DVD a Blu - ray a jejich kompatibilita se stávajícími přehrávači. V ukazateli účetní přidaná hodnota (v b.c.), který v období 2000 - 2004 vykazoval trvalý nárůst, došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k poklesu o 4,7 %. V roce 2006 pak nastal obrat, který se promítl do ukazatele produktivita práce z přidané hodnoty. Nárůst produktivity práce zaznamenal především obor 22.3. Počet pracovníků v odvětví v roce 2007 v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 961 osob. Ukazatel počtu pracovníků ovlivňuje uvádění nových kapacit do provozu, a to jak tiskárenských, tak na výrobu CD a DVD nosičů, ale také poptávka po populárních titulech a s tím související počty vydaných kusů. Nejvyšší podíl na růstu tohoto ukazatele má obor 22.2 (přírůstek 952 pracovníků). Tendence vývoje v oblasti nákladů v letech 2000 - 2007 jsou zřejmé z tabulek 7.6 a 7.7. Náklady celkem v běžných cenách v roce 2007 se zvýšily proti roku 2005 o 4 %. Největší měrou se na tomto růstu podílel obor 22.3. Celkové náklady v odvětví rostou v důsledku růstu cen vstupních surovin, nových 101


technologických zařízení, ale především vlivem růstu cen energií. Negativní roli hraje i růst osobních nákladů. Osobní náklady ve sledovaném období 2000 - 2007 mají rostoucí tendenci. V roce 2007 vykázaly proti předchozímu roku nárůst jen o 0,7 %. Na nárůstu se nejvíce podílel obor 22.3 a 22.2. Naopak, osobní náklady zaznamenaly pokles v oboru 22.1. Jedním z důvodů růstu je nákup dražší, neustále zdokonalované techniky a s tím související delší, častější a nákladnější zaškolení obsluhujícího personálu. Tabulka 7.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


31 505,8 20 113,3 2 436,4

38 566,7 23 506,5 2 325,4

32 274,5 26 255,2 3 039,9

29 120,9 30 049,5 3 136,9

27 763,9 33 188,1 3 580,6

32 956,5 37 214,1 3 054,6

34 543,2 36 687,6 4 078,3

32 073,5 38 830,1 7 392,3

OKEČ 22

54 055,5

64 398,6

61 569,6

62 307,3

64 532,6

73 225,2

75 309,1

78 295,9

x

119,1

95,6

101,2

103,6

113,5

102,8

104,0


Tabulka 7.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


4 565,3 3 372,6 249,6

4 754,8 3 858,0 287,1

4 737,9 4 485,9 348,9

4 476,5 5 210,5 364,8

4 787,9 5 457,3 404,0

5 538,4 6 260,8 378,0

5 938,3 6 135,6 443,9

4 531,7 7 503,9 569,7

OKEČ 22

8 187,5

8 899,9

9 572,7

10 051,8

10 649,2

12 177,2

12 517,8

12 605,3

x

108,7

107,6

105,0

105,9

114,3

102,8

100,7


7.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 - 2007 ukazují tabulky 7.8, 7.9 a graf 7.4. Tabulka 7.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


396,2 270,2 526,8

426,3 318,9 358,5

466,6 334,8 567,9

567,8 358,1 464,1

569,4 452,7 620,5

578,2 362,1 520,0

584,7 453,0 533,2

564,8 459,6 1 401,4

OKEČ 22

335,2

365,1

395,8

435,3

500,7

450,0

505,3

540,0

x

108,9

108,4

110,0

115,0

89,9

112,3

106,9


Tabulka 7.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


0,609 0,597 0,446

0,687 0,569 0,533

0,642 0,566 0,325

0,536 0,563 0,429

0,594 0,492 0,382

0,595 0,694 0,406

0,626 0,528 0,451

0,500 0,614 0,201

OKEČ 22

0,598

0,625

0,584

0,545

0,527

0,632

0,567

0,522


102

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů 200

120

%

%

180

110

160 100

140 90

120 100

80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 22

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 22

Produktivita práce z účetní PH ZP

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP


Graf 7.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

Z tabulky 7.8 vyplývá, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách ve sledovaném období 2000 - 2007 trvale rostla. Výjimkou byl rok 2005, kdy zaznamenala pokles. Maximálního přírůstku dosáhla v roce 2005, a to o 15 %. Ve srovnání se státy EU je produktivita práce v ČR značně nižší, což vyplývá z porovnání společností nad 100 pracovníků. Dále je zřejmé, že výše dosahované produktivity práce z účetní přidané hodnoty na pracovníka je u českých společností výrazně nižší než u společností pod zahraniční kontrolou. Vývoj ukazatele podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (viz tabulka 7.9) v odvětví polygrafického průmyslu ve sledovaném období od roku 2001 pozvolna klesal. V roce 2005 mírně vzrostl jako důsledek poměrně vysokého růstu osobních nákladů. Tento výkyv je způsoben i zvýšenými náklady spojenými s uváděním nových kapacit do provozu.

7.5. Zahraniční obchod 7.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky polygrafického průmyslu vykazoval v letech 2000 - 2007 trvalý růst vývozu, jehož objem v roce 2007 dosáhl 24,5 mld. Kč. V roce 2005 hodnota vývozu klesla (meziročně o 3,5 %) a v následujících letech 2006 a 2007 opět vývoz vykazoval růst. Pokud jde o dovoz výrobků polygrafického průmyslu do ČR, dosáhl v roce 2006 hodnoty cca 20 mld. Kč, což oproti roku 2005 představuje nárůst o 7,9 %. Oproti roku 2006 nedošlo ke změně struktury dovozu. V roce 2007 byl zaznamenán pokles dovozu o 2,6 %. Dovoz a vývoz nahraných a nahravatelných nosičů zvuku a obrazu není sledován, čímž dochází ke zkreslení celkové bilance zahraničního obchodu. Saldo zahraničního obchodu s polygrafickými výrobky je po celé sledované období kladné (viz tabulka 7.10) a má rostoucí tendenci. V roce 2007 dosáhlo kladné hodnoty ve výši 4, 9 mld. Kč.

103

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

3 405,0 7 751,4 x

4 564,9 9 263,6 x

5 082,0 9 902,9 x

5 476,2 13 984,6 x

6 378,2 14 554,5 x

6 909,2 13 285,3 x

7 634,0 14 007,7 x

7 739,8 16 763,6 x

11 156,4

13 828,5

14 984,9

19 460,8

20 932,7

20 194,5

21 641,7

24 503,4

x

124,0

108,4

129,9

107,6

96,5

107,2

113,2

SKP 22 meziroční index

2003

2004

2005

2006

2007

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

4 743,6 5 988,2 x

5 676,8 7 290,2 x

5 759,8 8 011,1 x

5 406,4 10 614,0 x

6 369,8 12 865,1 x

6 714,8 11 938,7 x

7 591,9 12 526,2 x

7 585,0 12 005,1 x

10 731,8

12 967,0

13 770,9

16 020,4

19 234,9

18 653,5

20 118,1

19 590,1

x

120,8

106,2

116,3

120,1

97,0

107,9

97,4

SKP 22 meziroční index

2003

2004

2005

2006

2007

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

-1 338,6 1 763,2 x

-1 111,9 1 973,4 x

-677,8 1 891,8 x

69,8 3 370,6 x

8,4 1 689,4 x

194,4 1 346,6 x

42,1 1 481,5 x

154,8 4 758,5 x

424,6

861,5

1 214,0

3 440,4

1 697,8

1 541,0

1 523,6

4 913,3

SKP 22 Pramen: ČSÚ

7.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2007 je uvedena v grafu 7.5. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2007 podílela 55 % na vývozu a 61 % na dovozu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Polsko.

104

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů Vývozní teritoria v roce 2007 V. Británie a S. Irsko 3% Maďarsko 2 % Ostatní

Polsko Rusko 7 % Nizozemí 5% Rakousko 6% Slovensko 9%

4%

12 %

Německo 55 % Dovozní teritoria v roce 2007 V. Británie a S. Irsko 3% Francie 4% Polsko 5% Slovensko 9%

Rakousko 3 % Čína 3% Irsko 2%

Ostatní 11 %

Německo 61 %

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 7.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 22

7.6. Investice 7.6.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví polygrafického průmyslu naznačuje tabulka 7.11 a graf 7.6. Přímé zahraniční investice v odvětví dosáhly v roce 2006 výše cca 9,3 mld. Kč, které jsou realizovány zahraničními majiteli výrobních kapacit za účelem modernizace a rozšíření kapacit stávajících. Naproti tomu tuzemské investice v zahraničí ke stejnému roku poklesly a dosáhly výše 70,6 mil. Kč. Tabulka 7.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 22 (v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 1.12.2000 8 125,9 2,2

k 1.12.2001

k 1.12.2002

k 1.12.2003

k 1.12.2004

8 139,8 86,7

9 476,7 984,9

8 323,1 153,2

9 763,6 190,4

k 31.12.2005 10 536,8 140,4

k 1.12.2006 9 273,4 70,6

Pramen: ČNB

105

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 210

50 090 %

%

40 090

180

30 090

150 20 090

120

10 090

90

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2000

2001

2002

2003 2004

2005

2006

Přímé zahraniční investice OKEČ 22

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 22

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 7.6 Tuzemské a zahraniční investice

7.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Současné období vývoje v polygrafickém průmyslu je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých společností polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, reklamní tiskoviny, nosiče zvuku a obrazu apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš těsný. Středně velké společnosti jsou schopny, i formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Některé z těchto společností se specializují na vybrané segmenty trhu, jež vyžadují specifické technologické vybavení. Samostatnou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené nejmodernějšími technologiemi. Pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plně barvový tisk. Polygrafické stroje, zařízení a systémy procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Současným trendem v polygrafickém průmyslu je digitalizace výrobního procesu. Nejvíce se projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Společnosti působící v českém polygrafickém průmyslu zachytily nástup těchto nových moderních technologií, novinové a další velké tiskárny jsou již z velké části vybaveny těmito zařízeními. Technologie CtP rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování všech těchto fází výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Aplikace jednotných standardů povede k využití automatizovaných systémů řízení. Provázanost českého polygrafického průmyslu se zahraničním, především se členskými státy EU, je dána otevřeností odvětví vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také přejímáním technologického vývoje, který přináší změny v polygrafickém průmyslu ve všech vyspělých zemích. Vývoj v odvětví českého polygrafického průmyslu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Vstup České republiky do EU zostřil pro český polygrafický průmysl konkurenci, která vytlačuje neefektivní výrobce z trhu. Charakter evropského polygrafického průmyslu se mění. Ještě nedávno představoval soubor dílčích národních průmyslů a nikoliv integrované evropské odvětví. Vážnou překážkou integrace byly do značné míry také jazykové bariéry a struktura odvětví, pro niž je typická existence velkého počtu malých firem. Jako první se zapojily do mezinárodního obchodu velké společnosti polygrafického průmyslu vybavené moderními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je na srovnatelné nebo stejné 106

Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů

úrovni s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. Dřívější velké rozdíly v produktivitě práce odvětví mezi ČR a většinou zemí EU se postupně snižují. V posledním období se české firmy zásluhou masivních investic dostaly na úroveň západoevropských, což platí zejména pro velké a střední podniky polygrafického průmyslu. Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska zvlášť významná. To platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova je především v šíření tištěných a v poslední době nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v dané zemi.

107

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování hraných nosičů - OKEČ 22

Recommend Documents