3 OBECNÁ PROBLEMATIKA BOZP V LH 3.1 Legislativní a organizační zajištění 3.1.1 Institucionální zajištění Z pohledu organizačního zajištění existuje řada institucí, které všechny v BOZP hrají důležitou roli, podílejí se na kontrole, poradenství, vzdělávání a specializují se na jednotlivé aspekty, které vyžadují značnou odbornost. Z hlediska dodržování, kontroly, výzkumu atp. existuje v ČR, ale i v ostatních zemích řada institucí BOZP zřizovaných jak státem, tak i soukromě.
Nejvyšší instancí BOZP je mimo ministerstva práce a sociálních věcí Státní úřad inspekce práce, který je zřizován na základě zák. 251/2005 Sb. o inspekci práce. Státní úřad inspekce práce je rozdělen na jednotlivé oblastní inspektoráty. Činnost úřadu spočívá dle zákona zejména v kontrolní činnosti. Jedná se o kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovně - právních předpisů, které stanovují pracovní dobu a odpočinek, zajišťují bezpečnost práce a bezpečný provoz technických zařízení, určují pravidla pro zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců (ženy, mladiství atd.). Kontroluje dodržování kolektivních smluv, vnitřních předpisů a v případech stanovených zvláštními předpisy i tato opatření. Jednotlivé orgány inspekce práce dále ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určování lhůt pro jejich odstranění a následnou revizi, rozhodují ve správním řízení a bezplatně poskytují základní informace a poradenství týkající se BOZP a pracovně - právních vztahů.
Krajské hygienické stanice podle zákona č.258/2000 Sb., vykonávají státní správu v ochraně veřejného zdraví, tj. v ochraně zdraví populace. Mezi základní priority hygienických
stanic
patří:
výkonu
státního
zdravotního
dozoru,
nařizování,
organizování, řízení i provádění opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění atd. Z hlediska BOZP vykonává státní kontrolu nad plněním povinností zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči, provádění hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílení se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního a pracovního prostředí.
-4-
3.1.2 Legislativní zajištění Lze uvést některé hlavní předpisy, které BOZP upravují či zmiňují. Jejich výčet je uveden v tabulce č. 4: Hlavní legislativní předpisy. Další a nejdůležitější právní předpisy jsou uvedeny dále.
Právní předpisy stanoví minimální požadavky na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré podmínky pří práci, které je potřeba dodržet. Mnohé zákonné úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví mají původ ve směrnicích EU, ty jsou obvykle členskými státy provedeny do vlastních vnitrostátních právních předpisů, kde jsou vymáhány příslušnými vnitrostátními orgány. Kromě tohoto mají členské státy své vlastní specifické právní předpisy.
Do pracovně - právních vztahů se promítá jak problematika mezilidských vztahů, tak i vztahy finanční a ostatní. Proto je i výčet zákonů, nařízení a ostatních směrnic velmi široký. Jako příklad lze uvést, že odkaz na bezpečnost a ochranu zdraví při práci můžeme nalézt i v Listině základních práv a svobod čl. 28 - na uspokojivé pracovní podmínky. Nejvýznamnější předpisy vztahující se k hodnocení rizik, jejichž výčet je důležitý pro část práce, v níž jsou hodnocena rizika vybraných dělnických profesí (kapitola 4.3.):
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, je základním zákonem z něhož se odvozují povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik. Tato oblast je specielně upravena v § 102, odst. 3, v němž je zakotvena povinnost zaměstnavatele vyhledávat nebezpečné činitele. Zaměstnavatel je tedy povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Zaměstnavatel by měl vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.
-7-
3.2 Ekonomika a ekonomické dopady z hlediska BOZP
Prostřednictvím „ekonomických pobídek“ se vlády a pojišťovny snaží stimulovat podniky, aby investovaly do řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .
Příznačné pro český systém BOZP je nedocenění významu bezpečnosti práce, ochrany zdraví a pracovního prostředí, preferování okamžitých ekonomických a obchodních priorit před péčí o zaměstnance, o pracovní a životní prostředí, nízká úroveň technologické disciplíny a nedostatečná péče o technická zařízení a provozní objekty ve snaze snížit nutné náklady, což jsou skutečnosti potvrzované výsledky výkonu státního odborného dozoru.
Některé uplatňované ekonomické nástroje jsou dokonce v rozporu s požadavky na
BOZP,
nevytváří
dostatečně
efektivní,
pozitivní
ekonomickou
motivaci
zaměstnavatelů k odstraňování provozů s vysokým rizikem poškození zdraví zaměstnanců a k omezování ochoty zaměstnanců v takových podmínkách pracovat a pobírat za to příplatky. Nedostatkem rovněž je, že v České republice chybí systém úrazového pojištění, které by ekonomicky motivovalo aktéry trhu práce ke zvyšování úrovně
zajištění
BOZP,
případně
další
ekonomické
nástroje
ke
zvýšení
zainteresovanosti a podpoře prevence i ze strany zaměstnavatelů v oblasti BOZP (např. daňová zvýhodnění, trestní sankce aj.). Kromě toho nejsou stávající ekonomické nástroje dostatečným způsobem využívány (např. náhrada nákladů, popřípadě jejich části, nutně vynaložených zdravotními pojišťovnami).
Ekonomické nástroje podpory BOZP - cílem je zavedení přirozené soustavy ekonomických motivačních nástrojů jako jsou například státem prosazované návrhy jako: •
Vytvořit systém ekonomického zajištění činností souvisejících s BOZP ve všech resortech směřující ke zvýšení úrovně BOZP, zejména v malých a středních podnicích, včetně případného využití fondů Evropské unie.
- 11 -
3.4 Management a prevence v oblasti BOZP 3.4.1 Systémy řízení bezpečné práce V ČR platí v současné době celá řada právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejichž část je uvedena v předchozí kapitole. Jsou to zejména předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení, normy atd. Nutnost dodržovat tyto předpisy je samozřejmostí, ale tak jako v jiných oblastech řízení, i zde je nutné k této problematice přistupovat systémově.
Pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které byly v průběhu uplynulých let zatím zpracovány v různých provedeních a formách (příručky, normy) je specifické, že jejich zavedení v organizacích je přínosné a efektivní jen tehdy, pokud se stanou integrovanou součástí celkového systému řízení uplatňovaného v dané organizaci.
Všeobecně nejrozšířenějším, a zřejmě i nejznámějším podkladem pro systémový přístup z pohledu EU je v současné době směrnice OHSAS 18001 (Occupational Health & Safety Assessment series). Tato směrnice má dvě části. Jsou jimi:
OHSAS 18001:1999, která uvádí všeobecné požadavky na systém řízení BOZP a
OHSAS 18002:2000, která poskytuje všeobecné pokyny pro používání OHSAS 18001, vysvětluje základní principy OHSAS 18001 a pro lepší pochopení popisuje u každého požadavku záměr, vstupy, procesy a výstupy. Je určena spíše pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci než pro bezpečnost samotných výrobků a služeb.
Vybudování systému řízení BOZP v souladu s požadavky uvedené směrnice má za úkol zajistit, že organizace vyhoví všem zákonným i ostatním požadavkům na BOZP. Organizace si může sama stanovit, zda bude systém zavádět s ohledem na celou organizaci, nebo v rámci jednotlivých výrobních jednotek popř. činností organizace.
- 15 -
3.4.2 Zásady a prostředky prevence v oblasti BOZP
Bezpečnost strojů a zařízení Jedním ze základních kroků, které mají za úkol zajistit bezpečnost práce je podpora fyzikální a mechanické bezpečnosti strojů. Mechanický aspekt znamená zařazení úplně bezpečných prvků do strojů a zařízení, které mají za úkol zabránit úrazům v případech, kdy nastane mimořádná událost, nebo dojde k poruše. Jedná se například o mechanizmy podobné pojistkám, které se roztaví a vypínají obvod nebo například mechanismus, který zabrání úrazu v případech, kdy je se strojem nesprávně manipulováno atp.
Bezpečnost procesů Bezpečnost je nutno zohledňovat vždy, když se pracovník dostává do styku s předměty a nebo procesy. V případě, kdy se pracovník dostává do styku s předměty jsou tyto obvykle velmi dobře zajištěny. Odlišná situace nastává v případě procesů. Ty nelze nikdy dokonale zajistit, proto je nutné se na ně zaměřit. Příkladem lze uvést práci s řetězovou pilou. Při práci se samotnou pilou je riziko spojené s ní minimalizováno například brzdou řetězu atd., samotný proces kácení je ovšem daleko složitější a proto nestačí zaměřit se na pouhou práci s pilou, ale rovněž na celý proces vychýlení, pádu stromu atd.
Školení předvídání rizika Dobrovolná činnost na pracovišti, jako například školení předvídání rizika, nebo i vybudování tvořivého prostředí na základě prevence, kde dlouhodobé řešení situace ve vztahu k rizikům vede i k řešení ostatních problémů, má příznivý účinek na kvalitu odvedené práce a efektivnost výroby. Do skupiny tzv. školení předvídání rizika lze zařadit i systém, který zavedl Japonský úřad bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Jedná se o kampaň 0 % úrazů. Na základě respektování lidského života, což vyjadřuje heslo „Nikdo není nahraditelný“, organizace podporuje činnosti zaměřené na jednotlivce. V rámci kampaně zavedli a praktikovali činnosti zaměřené na bezpečnost, jako např. školení na předvídání rizik, ukazování „prstem“ na nesprávnosti a potvrzení nápravy, na střet s diskusemi o tzv. skoronehodách. Na těchto preventivních činnostech se podílejí všichni pracovníci. Výsledkem systému bylo opravdové snížení úrazovosti.
- 18 -
4 KLASIFIKACE, APLIKACE A SROVNÁNÍ BOZP NA ŠLP KŘTINY 4.1 Struktura, organizace a stručný popis ŠLP Křtiny Vedení ŠLP ve Křtinách je zajištěno 22 zaměstnanci. V čele stojí ředitel podniku. Ve vedení podniku jsou dva zástupci ředitele, asistent ředitele a vedoucí sekretariátu. Jeden ze zástupců ředitele je rovněž vedoucím oddělení účelové činnosti. Struktura se dále skládá z pěti oddělení. Jedná se o oddělení finanční, obchodní, správy majetku, personální, účelové činnosti a přípravy projektů. Finanční oddělení je složeno z vedoucího oddělení, správce informačního systému a dvou samostatných účetní. Obchodní oddělení se skládá z vedoucího oddělení a referentky. Oddělení správy majetku z vedoucího oddělení, dvou referentů a dvou referentek. Personální oddělení z vedoucího oddělení, konzultanta a mzdové účetní. Oddělení účelové činnosti je zajištěno vedoucím oddělení a referentem. Oddělení přípravy projektů se skládá z vedoucího oddělení a konzultanta. Grafické znázornění struktury vedení podniku je uvedeno na obr. č.1: Struktura vedení ŠLP Křtiny.
Struktura (organizace) podniku je liniová. Složena je ze tří polesí (Vranov, Hrabůvka a Bílovice nad Svitavou). Ve vlastnictví podniku je dále
středisko pila
v Olomoučanech a pila v Olomoučanech – manipulace, ubytovna Josefov, středisko dřevosklad Adamov, výroba vazníků, výzkumná stanice, autodílny Adamov a středisko výroby sazenic, péče o krajinu, zeleně a arboret a zámek Křtiny. Grafické znázornění organizační struktury je na obr. č.2: Organizace ŠLP Křtiny.
- 32 -
4.2 Charakteristika dělnických profesí 4.2.1 Obecná klasifikace a kvalifikace zaměstnanců
Poslední léta náleží do období trendu neustálého zvyšování vzdělanostní úrovně pracujících osob. Požadavky a nároky zaměstnavatelů na kvalitu a dovednosti svých zaměstnanců rostou nejenom společně s technickým vývojem, ale odrážejí i reakci na tržní prostředí, ve kterém je lidský kapitál a kvalita odvedené práce nepostradatelnou složkou vlastnictví a bohatství jednotlivých podnikatelských subjektů na trhu. Klasifikační struktura definuje zaměstnání jako soubor pracovních úkolů a povinností, které jsou vykonávány jednou osobou. Jednotlivá zaměstnání jsou seskupena do souhrnnějších hlavních tříd podle charakteru vykonávaných prací na základě kvalifikace potřebné k plnění úkolů a povinností v daném zaměstnání (na dané pozici). Metodické principy klasifikace zaměstnání (dále v textu KZAM) zahrnují dvě základní roviny kvalifikace:
1. úroveň, tj. stupeň vzdělání – tato rovina určuje rozsah a složitost zahrnutých pracovních úkolů, přičemž složitost má prioritu před rozsahem, 2. specializace vzdělání – specifikuje typ použité znalosti, používané nástroje a zařízení, zpracovaný materiál a charakter produkované výroby.
Český statistický úřad zavedl Opatření ČSÚ ( částka 20/1994 Sb.) - klasifikace zaměstnání, které bylo vypracováno na základě mezinárodního standardu ISCO – 88 (klasifikace OSN, kterou převzala EU). Soubor klasifikace zaměstnání definuje deset základních tříd (1 – 9 a 0). Hlavní třída 1 ( zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci), 2 (vědečtí a odborní pracovníci), 3 (techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech), 4 (nižší administrativní pracovníci – úředníci), 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodě), 6 (kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví a v příbuzných oblastech), 7 ( řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři), 8 (obsluha strojů a zařízení), 9 (pomocní a kvalifikovaní dělníci), 0 ( příslušníci armády).
- 36 -
4.2.2 Klasifikace a specifikace hodnocených profesí na ŠLP Křtiny
PĚSTEBNÍ PRÁCE – vyžínání křovinořezem
Klasifikace zaměstnání dle ČSÚ (viz. kapitola 4.2.1.) – třídy 6 (kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví a v příbuzných oblastech), příp. 8 (obsluha strojů a zařízení).
Klasifikace dle KZAM (viz. kapitola 4.2.1.) - dělníci pro pěstění a ošetřování lesa. Jedná se o práci výrobní.
Specifikace: Výkon „vyžínání křovinořezem“ je zařazen do kategorie prací - ochrana lesních kultur ožínáním. Jedná se o odstraňování plevelných rostlin, keřů a dřevin nežádoucích, které působí negativně na hlavní, meliorační a zpevňující dřeviny, které jsou předmětem ochrany. Vyžínání probíhá celoplošně, v meziřadách nebo zejména dle výkonových norem v LH v ploškách 60, 80, 100, 120, 150 cm nebo celoplošně v pruzích. Výška buřeně je rozdělena na skupiny do 30, 30 – 60 nebo nad 60 cm. Rozhodující je rovněž spon sazenic (jejich plošné uspořádání), který se uvažuje do 130 nebo nad 130 cm. Viditelnost sazenic po ploše je buď dobrá, střední nebo špatná. Práce je jednodušší, je-li buřeň dosud nevyzrálá a měkká, menšího vzrůstu nebo při zastoupení kapradí nebo je-li buřeň při okopávání lesních kultur motykou v lužním lese předem vyžnutá kolem sazenic jinými pracovníky. Práce je složitější při práci v balvanitém nebo jinak členitém terénu případně bažinatém terénu, při práci ve svahu, je-li příměs křovinaté buřeně větší než 10 % celkového zastoupení (jednotlivě nebo ve skupinách), je-li buřeň vyžínána i kolem sazenic v řadách (pokud to vzdálenost sazenic v řadách dovolí), všechny pěstební práce probíhají v období dlouhotrvajících dešťů nebo sněžení, kdy časté přeháňky přerušují práci a podstatně snižují výkon, všechny pěstební práce probíhají v období dlouhotrvajících dešťů nebo sněžení, kdy časté přeháňky přerušují práci a podstatně snižují výkon, za trvale nepříznivého počasí a práce za horka nad 30°C. Nejvíce se v praxi uplatňuje vyžínání pruhové. Pracovník s křovinořezem prochází řadami vysázených sazenic a vyžíná buřeň mezi těmito řadami. Musí však dávat dobrý pozor na obě strany, aby nepoškodil sazenice.
- 39 -
4.3 Hodnocení vybraných rizikových dělnických profesí 4.3.1 Pěstební práce – zásady BOZP, hodnocení rizik, OOPP
Zásady BOZP •
Přepravovat ruční nářadí s ostřím jen s ochranným krytem nasazeným na ostří, přepravovat křovinořez a řetězovou pilu s demontovaným řezným nástrojem, případně s ochranným pouzdrem, nasazeným na řezací části.
•
Ruční nářadí před broušením ostří řádně upevnit a zajistit proti uvolnění.
•
Dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu pro používání, údržbu a opravy, který zpravidla upozorňuje i na nebezpečné postupy (rizikové činnosti), ohrožující zdraví nebo život zaměstnance, který s ručním nářadím pracuje.
•
Nepoužívat křovinořez ani řetězovou pilu, nejsou-li vybaveny ochranným krytem řezného nástroje, s poškozeným, nadměrně zbroušeným nebo nedostatečně upevněným řezným nástrojem, a nejsou-li funkční bezpečnostní a ochranné prvky, kterými je toto nářadí vybaveno. Za tím účelem kontrolovat před zahájením prací i v jejich průběhu technický stav používaného nářadí a v případě neodstranitelné závady s ním přestat pracovat.
•
Provádět čištění, údržbu a podobné práce na křovinořezu nebo řetězové pile jen při vypnutém chodu motoru.
•
Zastavit chod motoru křovinořezu při přecházení po pracovišti na vzdálenost větší než 50 m, chod motoru řetězové pily při přecházení na vzdálenost větší než 150 m, pokud ovšem podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Rozhodující je v těchto případech zpravidla schůdnost a přehlednost daného pracoviště, ovlivněná překážkami v podobě vzrostlé buřeně, křovinným podrostem, svažitostí terénu apod. Zastavení chodu motoru motorové pily není nutné v případě zabrždění řetězu.
•
Neprovádět plnění nádrže křovinořezu a řetězové pily, ani jejich startování nebo seřizování motoru, v blízkosti otevřeného ohně (doporučená vzdálenost je minimálně 2 m od zdroje).
•
Neprovádět práce s řetězovou pilou nad výškou ramen a ze žebříku (při kácení nebo ošetřování stromů je dovoleno provádět práce z klece pracovní plošiny).
- 45 -
4.3.2 Těžba dříví – zásady BOZP, hodnocení rizik, OOPP
Zásady BOZP Těžební činnost, především kácení stojících stromů a likvidování polovývratů, vývratů a polomů, představuje jednu z nejrizikovějších činností, při které každoročně dochází ke značnému počtu pracovních úrazů. Proto je nezbytné právě při této činnosti věnovat náležitou pozornost identifikaci nebezpečí a na základě vyhodnocení rizik přijmout potřebná opatření. Při stanovení pracovních postupů je nutno zohlednit druh dřeviny, stáří a zdravotní stav kácených stromů, tvar koruny, podmínky pracoviště (především stav terénu), povětrnostní situaci a určit směr kácení. Mezi hlavní zásady BOZP, z nichž by měl zaměstnavatel vycházet, a jeho zaměstnanci, provádějící těžbu dříví, je dodržovat, patří zejména: •
Před zahájením kácení stromů zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu, vyčistit blízké okolí káceného stromu od překážek, odříznout jeho zesílené kořenové náběhy a odvětvit spodní část stromu (maximálně do výšky ramen).
•
Zajistit kontrolu zaměstnanců, provádějících těžbu dříví, v intervalu minimálně každých 30 minut, současně zajistit, aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů (kácení stromů neprovádět osamoceně pracujícím zaměstnancem).
•
Neprovádět kácení stromů: za nepříznivé povětrnostní situace (silného větru), kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení, a při viditelnosti snížené pod dvojnásobnou výšku káceného stromu, při poklesu teploty pod -15 °C po celou dobu výkonu práce, v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu, na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví.
- 49 -
4.3.3 Soustřeďování dříví – zásady BOZP, hodnocení rizik, OOPP
Zásady BOZP Stanovení pracovních postupů a organizace práce se řídí druhem použitého soustřeďovacího prostředku (soustřeďovací traktor, koňský potah, lanovka, vrtulník). Z toho vychází i nejdůležitější zásady BOZP, které je nutné dodržovat v rámci požadavků na zajištění bezpečnosti osob provádějících tyto práce. Jedná se především o následující: •
před zahájením soustřeďování odstranit překážky z přibližovacích linek, určit ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace, počet a umístění skládek dříví,
•
při soustřeďování dříví se nezdržovat ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem, v prodlouženém směru
•
napnutých lan, a neusměrňovat náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu,
•
nestoupat na soustřeďované dříví, nepřekračovat jej za pohybu a při ukládání dříví na skládky dodržovat přirozený sklon,
•
při uvolňování dříví na svahu stát vždy na horní straně nad uvolňovaným nákladem,
•
na pracovišti, kde se současně kácí, neprovádět soustřeďování dříví v kratší vzdálenosti od místa kácení, než je dvojnásobek výšky káceného stromu.
Při soustřeďování dříví koňským potahem zejména •
Nepracovat s potahem na svahu, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví,
•
odepnout úvazek od potahu před jeho upevněním nebo sejmutím ze soustřeďovaného dříví,
•
vést potah při soustřeďování dříví na svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách z vnitřní strany; nestoupat při vlečení dříví na náklad nebo ho za jízdy překračovat.
- 53 -
6 VÝSLEDKY PRÁCE 6.1 Vyhodnocení stavu BOZP v LH a vývojové tendence
Práce v lese probíhají v průběhu roku za měnících se klimatických podmínek, podmínek specifických pro dané pracoviště a jsou ovlivňovány na ně navazujícími činnostmi. K faktorům ovlivňujícím samotnou práci v lese je nutno přistupovat komplexně. Z hlediska komplexního přístupu je nutno akceptovat také řadu předpisů a požadavků týkajících se bezpečnosti provozu a používání strojů, zařízení a nářadí, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a ochranných nápojů, vzhledu a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, podmínek ochrany zdraví zaměstnanců při práci a zařazování prací do kategorií hodnocení pracovních rizik. Tyto aktivity jsou nejenom časově, ale také kvalifikačně velice náročné. Vzhledem k vysoké úrazovosti (graf č.9) a vysokému procentu smrtelných úrazů (graf č.10) by bylo přínosem vyčlenit osobu odborníka, který by ve větších organizacích BOZP zajišťoval jako hlavní aktivitu a byl součástí personálního oddělení organizace.
BOZP je zajištěna v rámci ČR šesti institucemi a ministerstvem, z nichž každá hraje v dané problematice důležitou roli. Nejvyšším orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dozorčím orgánem je Státní úřad inspekce práce, který zajišťuje zejména dozor nad plněním povinností daných legislativou, dále Krajské hygienické stanice, které vykonávají správu v ochraně veřejného zdraví, zejména kontrolou plnění povinností zaměstnavatele z hlediska zdravotní preventivní péče. Institut výchovy bezpečnosti práce zajišťuje výchovu a osvětu. Český normalizační institut zajišťuje vydávání technických norem a mimo jiné normalizuje postupy tak, aby vyhovovaly danému účelu. Státní zdravotní ústav se zabývá pracovním lékařstvím. Výzkumný ústav bezpečnosti práce se zabývá zkoumáním, ověřováním a aplikací metod prevence rizik způsobených pracovními činnostmi a ohrožujících zdraví lidí.
- 68 -
6.2 Vyhodnocení současného stavu a řízení BOZP na ŠLP Křtiny
V rámci dotazníku , který byl proveden na polesí Vranov (organizační jednotce ŠLP Křtiny – viz. kapitola 4.1. Struktura, organizace a popis ŠLP Křtiny) byly hodnoceny nehody (obecně, strojní zařízení, ruční nástroje a jiné technické pomůcky, vnitropodniková doprava a provoz, zvedání břemen – pády atd., exploze, požáry, popálení a otravy, jiná rizika nehod), práce s chemikáliemi, práce s biologickými prostředky, ergonomie (zdvihání těžkých břemen, tlačení a tažení těžkých předmětů, jednostranná, opakující se práce a pracovní polohy), hluk, vibrace a absence na pracovišti z titulu nemoci.
Bylo zjištěno, že používání OOPP a správnost pracovních postupů jsou kontrolovány vedoucími pracovníky – postupy jsou správné a OOPP jsou používány. V případě výskytu nehody, jsou příčiny vždy prošetřeny a jsou přijata opatření k jejich prevenci. Všichni zaměstnanci jsou řádně o své práci a o možných rizicích pravidelně školeni tak, jak je uvedeno v § 35 Zákoníku práce. Zaměstnanci mají dostatek času na to, aby mohli práci vykonat bezpečným způsobem. Způsob práce s pracovními nástroji, které nemají kryty rotující nebo jiné nebezpečné části, je většinou upraven pracovními a bezpečnostními postupy, které jsou kontrolovány vedoucími pracovníky. V případě, kdy zaměstnanci pracují s prostředky, které by jim mohly způsobit zranění, jsou tyto prostředky většinou opatřeny bezpečnostními pojistkami (brzda řetězu řetězové pily atd.). Návody v českém jazyce jsou u většiny pracovních prostředků k dispozici. Bylo zjištěno, že některá opatření údržby nejsou prováděna v souladu s návodem výrobce; obvykle však pouze v případech, kdy je jiné opatření účinnější. Jedná se zejména o drobné úpravy, které nesnižují bezpečnost udržovaného prostředku. Z důvodu, že většina dělnických profesí je vykonávána ve značné míře ve venkovním prostředí na neupraveném povrchu, nelze účinně předcházet zraněním způsobeným ztrátou rovnováhy nebo pádu. Je nutno zaměstnance pravidelně upozorňovat na možnost ztráty rovnováhy, které mohou mít vážné následky zejména v případech, kdy jsou neseny ostré a jiné předměty nebo nebezpečné prostředky. V rámci vnitropodnikové dopravy lze doporučit vyznačení rizikových lokalit bezpečnostními značkami a zaměstnance na možnost úrazu upozornit zejména tehdy, jedná - li se o kolizi s dopravním prostředkem. Místa, kde mohou zaměstnanci přijít do kontaktu s elektrickým proudem je nutno
- 72 -
6.3 Výsledky hodnocení rizik na ŠLP Křtiny
Pěstební práce byly zařazeny do kategorie rizik III., což jsou rizika přijatelná. Hodnoceny byly dílčí činnosti – kontrola, čištění, běžná údržba stroje, doplňování pohonných hmot. Při výkonu těchto činností hrozí zaměstnancům odhadovaná rizika dle tabulky č.3: „Hodnocená kriteria“ : a, f, g, h, j, o. Přijatelnost rizika dle tabulky č.5: „Přijatelnost rizika“ byla odhadnuta na b) – lehké. Pravděpodobnost výskytu dle tabulky č.6: „Pravděpodobnost výskytu rizika“ byla odhadnuta na 5 – málo pravděpodobný výskyt. Váha rizika 15. Další hodnocenou dílčí činností bylo vlastní vyžínání buřeně křovinořezem. Odhadnuta byla rizika a, d, e, g, j, k, m, o. Přijatelnost rizika b). Pravděpodobnost výskytu 4. Dle statistik úrazů zařazení do kategorie III. odpovídá zjištěnému za předpokladu, že budou používány OOPP uvedené v kapitole 4.3.1. a doporučené pracovní postupy.
Těžební práce byly zařazeny konkrétně pro práci s řetězovou pilou do kategorie II., což jsou rizika nežádoucí. Kontrola, čištění, běžná údržba, doplňování pohonných hmot byly hodnoceny přijatelností b), pravděpodobností 4 a váhou rizika 15, což odpovídá kategorii III. Odhadnuta byla rizika f, h, j. Určení směru pádu, příprava pracoviště hodnoceno přijatelností b), pravděpodobnost 4, váha kriteria 12, kategorie III. Odhadnuta rizika a, c, d, m, o. Úprava spodní části kmene, vlastní kácení hodnoceno přijatelností d) , pravděpodobností 4, váhou kriteria 4, kategorie II. Odhadnuta rizika a, c, e, k, m, o. Úprava čela kmene, popř. pařezu odhadnuta přijatelnost b), pravděpodobnost 4, váha kriteria 12, kategorie III. Odhadnuta rizika a, g, k, o. Odvětvení, kácení odhadnuta přijatelnost c), pravděpodobnost 4, váha rizika 8, kategorie II. Evidence a přechod přijatelnost b), pravděpodobnost 5, váha rizika 15, kategorie III. Odhadnuta rizika a, d, g, m, o. Rizika nežádoucí je nutno eliminovat používáním OOPP a kontrolou dodržování pracovních postupů dle kapitoly 4.3.2. Dle statistických zjištění je kategorie rizika správná.
- 76 -
6.4 Statistické vyhodnocení a zdůvodnění úrazů na ŠLP Křtiny
Z celkového počtu pracovních úrazů za sledované období (49) došlo k 17 úrazům v roce 2005. Tento trend je zřetelný i na grafu č.2. Jednalo se zejména o úrazy, které vznikaly nepozorností pracovníků a neochotou o jejich nápravu. Zranění se nejvíce projevovalo naraženými končetinami – nohy, ruce, prsty. Podnik zavedl opatření proti těmto úrazům tak, že zaměstnancům zvýšili o 5 Kč k hodinovou mzdu za bezpečně provedenou práci (menší nemocnost). Je nutno uznat, že práce byla provedena kvalitativně i kvantitativně uspokojivě, ale nikoli bezpečně. Krok podniku k nápravě byl snahou k eliminaci vzniku úrzaů. Výsledkem bylo opravdové snížení úrazů, což lze sledovat na výše uvedeném grafu v roce 2006. Tento systém eliminace nebezpečného chování byl tedy přínosný, ale z hlediska uvedených zásad nesprávný. Je nutno respektovat určitou podnikovou kulturu, kdy se zaměstnanci snaží sami předcházet rizikům, dobrovolnost totiž nelze zajistit penězi, pak by slovo „dobrovolnost“ nemělo význam v pravém slova smyslu, ale spíše by jej bylo možno nahradit slovem „úplatnost“. Uplácet pracovníky proto, aby pracovali bezpečně a byla snížena nemocnost není správné. Podnik se tedy vydal správnou cestou, když s danými zaměstnanci rozvázal pracovní poměr. V roce 2006 tedy bylo úrazů výrazně méně (9), ale stále se nepřiblížili minimu z roku 2002. Snaha podniku vytvořit opravdovou podnikovou kulturu byla tedy prokazatelná. Podle dodatečně zjištěných informací byl rok 2007 téměř bez těchto pracovních úrazů. Veškerá zákonná opatření jsou podnikem plněna správně. Přesto však dochází k úrazům, ty jsou ovšem způsobeny zejména nepředvídatelnými riziky, pouze malá část úrazů je způsobena špatným odhadem dané situace. Podnik provádí časté kontroly pracovních postupů a používání OOPP, proto je úroveň bezpečnosti práce v organizaci vysoká.
- 78 -
