www.iHNed.cz
S P O L E Č N O S T,
E K O N O M I K A
A
P O L I T I K A
V
S O U V I S L O S T E C H
SPIDER-MAN 3 V KINECH
»PLZEŇ« ZE SAIGONU
ROAMING NEZLEVNÍ
Celosvětově se čekají mohutné zisky
Čeští sládci vyrážejí stále častěji vařit pivo do Vietnamu
Brusel se s členskými státy na regulaci cen nedohodl
str. 10 a 24
Cena 16 Kč
str. 13 a 16
Americký prezident George Bush vetoval zákon, spojující financování operací v Iráku a v Afghánistánu se stahováním vojáků z Iráku. Zákon vyčleňuje přes 95 miliard dolarů na válku v Iráku a operace v Afghánistánu. Jeho součástí je ustanovení, že 1. října musí začít stahování amerických vojsk z Iráku. str. 7
Turci půjdou v červnu předčasně volit Turecko se kvůli sporu o to, kdo obsadí prezidentské křeslo, ocitlo na pokraji politické a ekonomické krize. Voliče uklidnila vládní strana AKP, která navrhla 24. června jako datum předčasných voleb. str. 6, 9
Ústav bude zkoumat období totality Sněmovna souhlasila i přes odpor levice a neúčast zástupců ČSSD se vznikem Ústavu pro studium totalitních režimů, který se původně měl jmenovat Ústav paměti národa. Záměr musí ještě posoudit Senát, který ho navrhl, a prezident republiky. Ústav se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa. Má vzniknout ještě letos. str. 3, 9
Němečtí odboráři organizovali stávky
V Německu se včera zvedla vlna výstražných stávek. Odborový svaz IG Metall, který hájí zájmy 3,4 milionu svých členů, při prosazování mzdových požadavků přitvrdil. Zatímco zaměstnavatelé nabízejí nárůst platů o 2,5 procenta, odboráři jsou přesvědčeni, že by navýšení mělo být 6,5 procenta. str. 18
■
Ministři se bojí obrovských daňových úniků
Martin Mařík www.ihned.cz/marik
PRAHA, 3. 5. 2007
V motorové naftě budou od září dvě procenta biosložky, v benzinu se dvouprocentní podíl biolihu objeví od září. Sněmovna včera schválila novelu zákona o ochraně ovzduší, která po letech dohadů zavádí povinné využívání biopaliv. Pokud zákon schválí i Senát a neodmítne prezident, připojí se Česko k zemím, které plní záměr Bruselu: zajistit do roku 2010 podíl biopaliv ve výši 5,75 procenta. Česká krajina se tak bude žlutit kvetoucí řepkou stále víc. Už letos rolníci oseli touto surovinou pro bionaftu na 330 tisíc hektarů, to je už asi 13 procent plochy všech polí v republice. Jenže biopaliva mají i rub. Sami ministři upozorňují na nebezpečí miliardových daňových úniků. »Známá kauza lehkých topných olejů proti tomu může být slabým odvarem,« tvrdí ministr průmyslu Martin Říman.
Ekologie i byznys
K nejvýraznějším zastáncům biopaliv patří ministři životního prostředí a zemědělství. »Vedle zlepšení ovzduší to sníží i závislost na ropě,« vysvětluje první z nich, Martin Bursík, šéf Strany zelených. Petr Gandalovič (ODS) zdůrazňuje, že využití řepky, obilí nebo cukrovky pro biopaliva vyřeší potíže rolníků s nadprodukcí. »Urychlili jsme zavedení biopaliv od září právě proto, že letos rolníci zaseli hodně řepky,« dodává ministr zemědělství. Původně vláda počítala až s lednovým termínem. Přesto jsou někteří výrobci biopaliv nespokojeni. »Jejich zavede-
Nové kauzy na obzoru?
Skandál způsobila biopaliva ještě předtím, než je vláda stihla zavést. Kauza biolíh, zmiňovaná i v takzvané Kubiceho zprávě, spočívala ve snaze některých podnikatelů zajistit si exkluzivní podmínky pro výrobu i odbyt biolihu. Současné obavy z daňových úniků mají jiný základ: biolíh se totiž dá pít. Neskončí-li v motoru automobilu, vydělá ilegální výrobce lihovin na jediném litru 265 korun. Tolik dělá spotřební daň na potravinářský líh. »Dokáže stát zabránit miliardovým únikům?« ptá se spolu s ministrem Římanem i prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner. Odpověď je zatím váhavá. »Věřím, že systém kontroly se dopracuje,« tvrdí Gandalovič. Stejně hovoří i mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták – právě celníci budou mít kontrolu na starost. Varovný signál vyslal sám ministr financí Miroslav Kalousek, pod jehož úřad celníci spadají. Patřil podle ČTK k těm poslancům, kteří hlasovali proti zavedení biopaliv. Agenda, str. 2
Před začátkem včerejší televizní debaty se prezidentští kandidáti Sarkozy a Royalová zdravili s úsměvem. Na konci však mohl Sarkozy spokojeně konstatovat: »Paní Royalová ztrácí nervy«. Jiří Sládek www.ihned.cz/sladek
/Od našeho zvláštního zpravodaje/ PAŘÍŽ, 3. 5. 2007
Byl to ostře sledovaný duel, který měl hodně napovědět o šancích prezidentských soupeřů. Oba do něj vnesli nový svěží styl. Kandidátka francouzských socialistů Ségolene Royalová se včera utkala se svým soupeřem v nadcházejícím nedělním druhém kole voleb, šéfem pravice Nicolasem Sarkozym. Záměr sledovat přenos vyjádřila polovina ze 44 milionů francouzských voličů. Proti sobě se postavily dvě protikladné osobnosti. Tvrdý, zkušený exministr
vnitra Sarkozy, jenž proslul razancí a sebevědomím. »To nakonec může rozhodnout volby,« míní Jerome Sainte-Marie, šéf agentury na průzkum veřejného mínění BVA. »Jeho částečná agresivita by mohla popudit voliče.« A proti němu stála Royalová, která se ráda stylizuje spíše do role oběti obhroublých mužských kolegů. Sarkozy zmínil v televizní debatě odpovědnost politiků za postup ultrapravice do druhého kola voleb před pěti lety stejně jako za neúspěch evropského referenda před dvěma lety. Obdobně jako během předvolební kampaně se pak diskuse točí kolem kriminality. »V roce 2002 jste pane Sar-
kozy přišel s nulovou tolerancí vůči kriminalitě. Nyní sledujeme nárůst násilí ve společnosti. Chci být prezidentkou Francie, kde násilí a agrese ustupují,« konstatuje Royalová. Sarkozy připomněl Royalové podporu tehdejších socialistů, kteří propadli v roce 2002 v parlamentních volbách. »To byly podmínky, za kterých jsem byl jmenován ministrem vnitra,« uzavírá Sarkozy. Těsně před koncem debaty z rychlého průzkumu vyplynulo, že podle 48 procent diváků, argumentoval lépe Sarkozy, pro Royalovou by naopak zvedla ruku jen 34 procenta. Pokračování, str. 8
Krejčíř je dál ve vazbě, soud o kauci nerozhodl
www.ihned.cz/sochor
JOHANNESBURG/PRAHA, 3. 5. 2007
Energetická společnost ČEZ začala s plánovaným odkupem vlastních akcií. Dříve než jeho většinový vlastník – stát – spustil prodej sedmiprocentního balíku, který chce přes burzu zprivatizovat. Vláda se přitom netají tím, že by byla ráda, kdyby tyto akcie odkoupila sama společnost. ČEZ včera oznámil, že v pondělí na burzách v Praze a Varšavě nakoupil přes 223 tisíc vlastních akcií. A to za průměrnou cenu 1002,6 koruny za akcii.
Informace budou na webu
07086
ní přichází pozdě. Začíná jen s malým podílem a není provázeno daňovými úlevami jako v zahraničí,« shrnuje výhrady podnikatelů Martin Waltr, šéf představenstva Agropodniku Jihlava. To, že kabinet biopaliva daňově nezvýhodní, motoristům palivo zdraží. Biosložky jsou totiž zatím dražší než klasická nafta či benzin. Ale například síť Benzina odhadla zdražení na desetihaléře na litr – což při cenových výkyvech pohonných hmot nemusí být u pump ani znát.
ČEZ začal nakupovat vlastní akcie, cena stoupá
PRAHA, 3. 5. 2007
CENA HN V ZAHRANIČÍ Slovensko 26 Sk; Germany, Belgium 1,80 EUR
Číslo 86
Biopaliva budou Francie: kdo s koho v TV? povinná od září, řekli poslanci
Jan Sochor
HN-019044/PC
◆
FOTO: ČTK/AP
Bush vetoval zákon o stahování vojáků
9 770862 958320
čtvrtek / 3. května 2007
V exkluzivní spolupráci s listy Handelsblatt a THE WALL STREET JOURNAL EUROPE
U DÁ L O S T I
str. 15
Firma tak pořídila poměrně levně. Po oznámení této zprávy totiž akcie ČEZ vylétly na historicky nejvyšší hodnotu a v závěru obchodování se v Praze prodávaly za 1041 korun.
»V pondělí jsme s odkupem začali. Informace o nakoupených akciích budeme každý den zveřejňovat na našich webových stránkách,« sdělila HN mluvčí elektrárenského gigantu Eva Nováková.
Odkup potrvá asi 100 dní
Podle zdroje z burzy, který si přál zůstat v anonymitě, může odkup akcií ČEZ trvat asi 100 dní. Podnik se totiž musí řídit nařízením Evropské komise. To omezuje množství nakoupené v jednom dni na 25 procent toho, co se za den zobchoduje. Nemůže nakupovat ve velkých objemech. Stát chce dle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba začít prodávat akcie ještě letos. Do dvou týdnů vybere jednu až dvě firmy, jejichž prostřednictvím obchody uskuteční. Jak potvrzují dřívější informace HN, jednou z nich by měla být Česká spořitelna.
Ekonomové míní, že aktivita ČEZ určitě pomůže kurzu akcií. »Investoři teď vědí, že na trhu bude poptávka ze strany ČEZ, a dá se čekat, že akcie dál porostou,« řekl k tomu Jan Procházka ze společnosti Cyrrus, obchodující s cennými papíry. To by mohlo být výhodné i pro stát. Pokud si počká a cena akcií ČEZ bude ještě nějaký čas stoupat, dostane za 41 milionů kusů akcií, které hodlá prodat, vyšší částku. V současnosti je jejich tržní cena 43 miliard korun. Minulý týden to bylo o dvě miliardy méně. Největší česká firma si na valné hromadě odsouhlasila odkup až deseti procent vlastních akcií v ceně 300 až 2000 korun za jednu. Podle oficiálního prohlášení je chce využít na snížení kapitálu a plnění opčních programů. Akcie ČEZ dosáhly rekordu, str. 19
Vojtěch Blažek, Radek Nedvěd www.ihned.cz/autori
Radovan Krejčíř nadále zůstává ve vězení v jihoafrickém Johannesburgu. Jestli českého podnikatele, stíhaného za miliardové podvody a přípravu vraždy, pustí soud na kauci, se má rozhodnout nejdříve za dva týdny. »Doufejme, že neuspěje. To ale není na mně, záleží na verdiktu soudu,« řekla HN žalobkyně Beverly Edwardsová. Soud měl žádost o Krejčířovo propuštění projednávat už včera. Státní zástupkyně Edwardsová ovšem požádala, aby stání byli přítomni také zástupci českého ministerstva spravedlnosti. Ti by měli do Johannesburgu přivézt další důkazy o tom, že Krejčíř spáchal v Česku několik trestných činů. Ministerstvo se už minulý týden obrátilo na jihoafrický soud, aby Krejčířovi prodlou-
žil vazbu na nejdelší možnou dobu – na čtyřicet dnů, během níž ministerstvo musí vypracovat obsáhlou žádost o vydání do Česka. Soud se usnesl, že žádost o propuštění na kauci projedná nejdříve 17. května. U toho už by měli být i zástupci českého ministerstva. Šéf resortu Jiří Pospíšil prohlásil, že úřad termín stihne. Zatím není jasné, jakou šanci, že se ocitne na svobodě, Krejčíř má. Lidi propuštěné na kauci sledují v JAR úřady pomocí elektronických náramků. Navrhuje to i Krejčířův obhájce. Ministerstvo se naopak obává, že by podnikatel mohl uprchnout. Krejčíř se půlhodinového jednání soudu zúčastnil, ani jednou ale nepromluvil. Reportérovi televize Nova řekl, že je mu ve vazbě lépe než na Seychelských ostrovech, kam uprchl před dvěma lety. Pokračování, str. 4
2/
AGENDA
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Agenda.iHNed.cz
čtvrtek, 3. května 2007
OD ZÁŘÍ 2007 ČESKÁ REPUBLIKA ODSTARTUJE POUŽÍVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PALIV
Biopaliva – lákavý byznys pro rolníky i firmy www.ihned.cz/marik
PRAHA, 3. 5. 2007
Zemědělci slaví, lihovarníci se naopak hrozí budoucnosti. Mnohamiliardový byznys s biopalivy, jehož start od září posvětila sněmovna, vnímají podnikatelé s rozdílnými pocity. Většině z nich však nabízejí biopaliva šanci, po níž volají už dlouhá léta. Politici tvrdí, že biolíh a bionafta mají tři hlavní přednosti: Jsou to paliva ekologická, snižují závislost na dovozech nafty, a výhodně tak zužitkují zemědělské přebytky. Poslední důvod však zatím výrazně převažuje-ekopaliva vydatně pomohou především rolníkům.
Rolníci počítají s tím, že na výrobu suroviny pro bionaftu využijí velkou část ze zhruba 350 tisíc hektarů polí, na nichž mohou v republi-
Gandalovič: Riziko zneužití biolihu existuje
Jak se bude zavádět povinné používání ekologických paliv
Novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí povinné používání biopaliv, předložilo Poslanecké sněmovně ministerstvo životního prostředí. Hlavní podíl na prosazení novely má ovšem ministr zemědělství Petr Gandalovič. Zákon vychází vstříc nejen požadavku Evropské unie, ale i místní agrární lobby, které zajistí odbyt velké části produkce. HN: Proč jste navrhoval rychlejší zavedení biopaliv, už od září místo od příštího roku?
Dali jsme zemědělcům důkaz, že to vláda myslí s jejich podporou vážně. Poprvé tak získají výrazný příjem také z produkce, která není určena pro potravinářské účely. Do budoucna budeme usilovat o to, aby se používala i ekologická paliva s ještě vyšším obsahem biosložek. HN: Biolíh se dá zneužít k výrobě lihovin, podvodníci by přitom vydělali miliardy. Obáváte se problémů?
Od září zavádíme jen přidávání metylesteru do nafty. Biolíh do benzinu přijde na řadu až od ledna. Věřím, že do té doby budeme mít dobrý systém kontroly, který zneužití zabrání.
HN: Daňových úniků se tedy nemusíme bát? Například ministr průmyslu Martin Říman opakovaně varuje, že se u biolihu může opakovat podvod s lehkými topnými oleji.
Riziko daňových úniků tu je.
HN: Viděl jste už konkrétní plány, jak chtějí celníci pohyb biolihu kontrolovat?
Není to ještě hotovo. Právě příští týdny jsou určeny k tomu, aby se kontrola doladila.
HN: Někteří výrobci biopaliv tvrdí, že je nutná větší podpora – nejen například úlevy na spotřební dani, ale i osvěta mezi motoristy. Uvažujete o tom?
Povinné přimíchávání biosložek, dané zákonem, by k prosazení biopaliv mělo stačit. (mam)
Tlak na ceny potravin
◆ Dvě procenta metylesteru z řepky olejné se začnou přidávat do motorové nafty od 1. září 2007. ◆ Od ledna 2009 vzroste procento řepkového metylesteru v naftě na 4,5 procenta. ◆ Dvě procenta biolihu z obilí nebo cukrovky se do benzinu budou dávat od ledna 2008. ◆ Celkový podíl ekopaliv má stoupnout do roku 2010 na 5,75 procenta. ◆ Litr pohonných hmot může přídavek biosložek zdražit nejvýš o desetníky. ◆ Provoz automobilů s normálním motorem příměs biopaliv do pěti procent nijak neovlivní. ◆ Prodejci biopaliv budou kontrolováni jednou za rok, zda biolíh skutečně do benzinu přidávají. ◆ Výrobci ani prodejci biopaliv nebudou mít žádné daňové úlevy, na rozdíl od praxe v okolních zemích. ◆ Zemědělci, pěstující plodiny pro výrobu biopaliv, dostanou zvláštní dotaci 45 eur na hektar. ◆ Včera schválenou novelu zákona o ovzduší musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
”
Využívání obilí pro výrobu biopaliv bude tlačit nahoru i ceny potravin – pečiva, masa nebo mléka. Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory
ce pěstovat řepku olejku. To je plocha zabírající asi 15 procent veškeré orné půdy v zemi. Další odbyt nabízí rolníkům produkce biolihu z obilí nebo cukrové řepy. To zároveň znamená, že kvůli biopalivům může vzrůst i cena zemědělské produkce – a nakonec tak zdražit třeba pečivo, ale i maso nebo mléko. »Využití kukuřice na biolíh zvýšilo v USA její ceny o pětinu. Po-
kud na biopaliva nepůjdou jen přebytky, ale i část produkce určená pro potravináře, zvedne to opravdu ceny potravin,« varuje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.
Zhodnotí se investice?
Povinné zavedení biopaliv ovšem oceňují nejen rolníci, ale samozřejmě i výrobci surovin pro ekologická paliva. V jejich čele stojí firma
Setuza. Podnik, donedávna ovládaný kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, je už několik měsíců kvůli čtyřmiliardovému dluhu u státu pod exekucí. Ale na jeho budoucnost vsadila největší finanční skupina PPF, jež do Setuzy majetkově vstoupila. »Povinné přidávání řepkového metylesteru do nafty vítáme. Ještě v květnu zahájíme zkušební provoz v další továrně,« potvrzuje mluvčí Setuzy Marie Logrová. Zhodnocení dosavadních investic si od nového systému slibují i producenti biolihu. Z obilí se ho chystají vyrábět zřejmě čtyři lihovary, například v Hustopečích, Vrdech nebo Kolíně. Z cukrovky už dělá biolíh největší domácí cukrovarnická firma TTD Dobrovice. Ale její šéf Oldřich Reinbergr optimismus svých konkurentů nesdílí.
»Zavedení biopaliv bez další podpory nebude účinné. V Německu nebo Švédsku mají automobilisté i výrobci ekopaliv nejrůznější výhody – a my nic. Uvidíme, jestli naše investice za miliardu korun bude mít smysl,« stěžuje si Reinbergr.
Lihovary varují
Z jiného důvodu dělá biolíh vrásky likérkám. Bojí se totiž, že produkce určená pro automobily skončí u nelegálních výrobců kořalky. »Teprve loni celníci udělali nelegální výrobě z nezdaněného lihu přítrž. Profitují z toho zákazníci, likérky i státní pokladna, která na daních vybrala o miliardu korun víc. Ale ta miliarda se může hodně rychle rozkutálet, pokud celníci nezvládnou kontrolu biolihu,« upozorňuje Martin Petrášek, ředitel největší likérky Stock.
FOTO: ISIFA/GETTYIMAGES
Martin Mařík
Když přitom nedávno jednala Agrární komora o možnosti spalovat přebytky obilí v elektrárnách ČEZ, vytvořili z toho někteří podnikatelé i politici etický problém. Z obilí se přece má dělat chléb, stamilióny lidí na světě hladoví – a my ho chceme pálit v pecích? S biopalivy ale nikdo takovou potíž nemá, i když jde o totéž: Buď se obilí pálí na výrobu elektřiny, nebo bude pohánět automobily. »Chybu má zavedení povinného využívání biopaliv jen v tom, že přichází až dnes,« říká Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu.
Automobilový boom už ze Spojených států dorazil i do Česka. Teď chtějí tuzemští politici následovat zámoří také ve využívání biopaliv.
Produkce biopaliv může poškodit přírodu Marek Hudema www.ihned.cz/hudema
BRUSEL/PRAHA, 3. 5. 2007
Biopaliva, zázračný lék mající zabránit globálnímu oteplování a zmenšit závislost na dovozu ropy, jsou celosvětovým hitem. Spojené státy uzavřely strategické partnerství s Brazílií, odkud chtějí dovážet alkohol. Ten může nahradit benzin. Velká Británie bude z biomasy už brzy vyrábět 20 procent své spotřeby energie, tvrdí její premiér Tony Blair. A světová spotřeba biopaliv se do roku 2011 téměř zdvojnásobí, uvádějí experti Mezinárodní energetické agentury.
Jenže v posledních měsících se čím dál častěji objevují pochybnosti o správnosti této cesty. Pěstování biopaliv totiž může ničit přírodu a část ekonomů poukazuje i na to, že jde často jen o metodu skrytých dotací pro americké a evropské farmáře.
Potíže s palmami
Na konci minulého měsíce Evropská komise veřejně připustila, že produkce biopaliv »může být na úkor přírody«. Upozornila na to, že využívání biopaliv může vést k vyšší produkci skleníkových plynů než využití klasických paliv z ropy. Tyhle obavy »naočkovali« komisi Nizozemci. Nizozemská vláda se na začátku letošního roku omluvila veřej-
nosti za to, že podporovala používání palmového oleje v automobilech. Je totiž neekologický. Palmový olej vyráběný v Indonésii byl přitom až dosud považován za ideální náhražku ropy. Palmy při svém růstu do sebe váží oxid uhličitý. Lze je dobře pěstovat. Jejich olej je »energetický koncentrát«, který se snadno převáží i na velké vzdálenosti. Jenže Holanďané zjistili, že v Indonésii není momentálně pro pěstování palem dost zemědělské půdy. Rolníci proto začínají vysušovat tamní bažiny. Rozklad a spalování rašeliny z vysušených bažin pak vede k uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší: Podle týdeníku Economist se při využití jedné tuny palmového oleje místo ropy sníží emi-
se oxidu uhličitého do ovzduší o 3 tuny. Bohužel, při produkci jedné tuny oleje zároveň unikne v Indonésii do ovzduší kvůli vysoušení 33 tun oxidu uhličitého.
Zemědělci proti alkoholu
Dovozu jiných typů biopaliv – například alkoholu z brazilské cukrové třtiny pěstované na starých plantážích – ale brání vysoká cla. Za jejich zachování bojují evropští i američtí farmáři. Chtějí totiž vydělávat na pěstování dotovaných energetických plodin. Přitom i přes masivní dotace jsou evropská a americká biopaliva drahá. Mohou za to méně příznivé přírodní podmínky a drahá pracovní síla. Experti Evropské komise například spočítali, že v unii by se
vyplatilo pěstovat rostliny na alkohol a ten pak používat místo benzinu jen tehdy, kdyby cena ropy stoupla nad 90 dolarů za barel. Dnes stojí 66 dolarů za barel. Nadějí pro Evropu a USA jsou prý nyní takzvaná biopaliva druhé generace – například výroba biolihu pomocí baktérií ze slámy či dřevního odpadu. Jenže jak poznamenává studie Evropské komise, tyto technologie jsou »ještě ve vývoji«. První pokusnou továrnu na jejich výrobu plánuje v Americe postavit koncern DuPont za dva roky. Zatím tedy chtějí evropští úředníci alespoň přemýšlet o tom, jak podpořit nová biopaliva. V USA se už rozhodli – zvyšují letos výdaje na výzkum biopaliv o 22 procent.
Z DOMOVA
čtvrtek, 3. května 2007
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Cesko.iHNed.cz
Na provize při prodeji gripenů šly miliardy korun
POLITIKA
Triumf pravice: totalita se má zkoumat Jan Kubita
PRAHA/STOCKHOLM, 3. 5. 2007
www.ihned.cz/kubita
PRAHA, 3. 5. 2007
Jen peníze a předlistopadová minulost dokážou ve sněmovně vyvolat tak bouřlivé hádky, při kterých padají výroky jako »styďte se«, nebo »z diskuse tady je mi špatně«. Slyšet byly včera během tříhodinového dohadování se poslanců o tom, jestli má v Česku vzniknout Ústav paměti národa, nebo ne. Zákon o této instituci sepsali před deseti měsíci pravicoví senátoři a jeho ambicí je vyrovnat se po mnoha letech s komunistickou minulostí. Historici ústavu mají zkoumat, shromažďovat a zveřejňovat dokumenty z dob totalitního režimu KSČ včetně svazků StB. To vše pod dohledem politiky navržené rady.
FOTO: ARCHIV HN – ZUZANA ŠMAJLEROVÁ
Levice versus pravice
Byl to ukázkový střet mezi pravicí a levicí. Oba tábory mají stejný počet hlasů, sto. Ale levici chybělo včera o něco víc poslanců. ČSSD a KSČM byla blízko zamítnutí zákona, ale prohrávala všechna hlasování o pozměňovacích návrzích skoro vždy o dva tři hlasy. Například předseda a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek a Zdeněk Škromach včera chyběli. Raději jeli na Přerovsko a Novojičínsko podpořit svého senátního kandidáta. Socialisté nakonec nevydrželi neustálé prohry a těsně před závěrečným hlasováním demonstrativně odešli ze sněmovního sálu. Bylo jasné, že ODS, lidovci a zelení a nakonec i oba přeběhlíci Michal Pohanka a Miloš Melčák vznik ústavu prosadí. To se sice stalo, ale výsledkem je poněkud jiná instituce, než jak ji původně vykonstruovali senátoři. Vědci mají zkoumat nejen dobu komunistického režimu, ale také roky 1938 až 1945. A instituce se bude jmenovat Ústav pro studium totalitních režimů. Argumenty byly jasné. ODS, lidovci a zelení ústav chtěli. Socia-
/3
Ministr vnitra Ivan Langer s horkým kandidátem na post ředitele Ústavu Pavlem Žáčkem. listům vadilo hlavně to, že nad ústavem má bdít rada, jejíž členy budou navrhovat politici. A komunisté podle očekávání nechtěli, aby se doba vlády KSČ zkoumala vůbec. Jejich poslankyně Kateřina Konečná proto třeba navrhovala, aby se ústav zabýval dobou od roku 1620. »Odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera, který má být jakým-
si tímto ústavem naruby (…) A bude to nový úřad, nový úřad se stovkami úředníků, ne vědců, ale se stovkami úředníků, s ředitelem s platem údajně 140 tisíc měsíčně. (…) Dokonce bychom i podpořili zřízení tohoto samostatného úřadu, pokud by nebyl pod kuratelou politiků, ale pokud by třeba jeho ředitel byl jmenován Akademií věd,« pronesl sociální demokrat David Rath, který přečetl i jména
vědců, kteří elektronickou poštou poslance požádali, aby ústav nepodpořili.
Spor o dohled nad ústavem
Občanská demokratka Alena Páralová pak vystoupila s tím, že někteří ze jmenovaných vědců byli v KSČ. Z řad ČSSD pak padala ostrá slova o tom, že pravice chce znovu po listopadu »kádrovat«.
Petr Pleva (ODS) tvrdil, že rada ústavu volená politiky nebude mít možnost zasahovat do činnosti vědců. Zdeněk Jičínský (ČSSD) ho upozornil na paragraf 9, který říká, že rada dohlíží na činnost ředitele ústavu a stanovuje »metody pro naplňování úkolů Ústavu«. Ústav má vzniknout ještě letos a sídlit má v Praze na Žižkově na místě rušeného ministerstva informatiky.
Švédský koncern SAAB, který vyrábí stíhací letouny Jas-39 Gripen, přiznal vyplácení vysokých provizí při prodeji svých stíhaček do zahraničí. V pořadu švédské veřejnoprávní televize nejvyšší šéfové společnosti připustili, že provize vyplácené takzvaným agentům mohou při jednotlivých kontraktech dosahovat řádu až miliard korun. V únoru letošního roku přitom už televize naznačila možnost rozsáhlé korupce spojené s prodejem gripenů do České republiky. Představitelé koncernu SAAB však tehdy tvrdili, že provize agentům, kteří v cílových zemích ovlivňují politiky a vysoce pravděpodobně řadu z nich také korumpují, dosahují jen »několik málo milionů«. Nyní však generální ředitel SAAB Ake Svensson přiznal, že provize mohou dosahovat výše stamilionů švédských, a tedy miliard českých korun. SAAB také přiznal, že nemá o tom, co se s penězi pod kontrolou agentů děje, vůbec žádný přehled. Dva díly pořadu švédské televize vyvolaly v únoru další kolo vyšetřování možné korupce při pronájmu gripenů armádě České republiky. O úplatcích hovořil před skrytou kamerou i bývalý český ministr zahraničí Jan Kavan. V květnu mají o problému společně jednat státní zástupci několika zemí, kteří chtějí vzájemně sladit další vyšetřování. Jde o Švédsko, Česko, Velkou Británii a Rakousko. Svůj postup budou koordinovat v rámci organizace Eurojust – tedy unijní instituce pro mezinárodní koordinaci orgánů činných v trestním řízení. (čtk)
INZERCE
HN-017834/A
4/
Z DOMOVA
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Cesko.iHNed.cz
čtvrtek, 3. května 2007
VEŘEJNÉ FINANCE
Tlustý i ČSSD odkryjí své reformní karty N
ČESKÝ RUCH
a slunci je pouhým okem pozorovatelná skvrna. Ve skutečnosti je třikrát větší než Země. Česká sněmovna přijala zákon, zakládající Ústav paměti národa. Zpravodajskou stanici ČT 24 již může sledovat téměř čtvrtina domácností v České republice, pochlubilo se vedení České televize. Televizní zpravodajství nezobrazuje věrně drogovou problematiku, stěžovali si účastníci mezinárodní konference »Drogy a televize« v Třeboni. Povodí Labe dokončilo ochranu Hradce Králové před stoletou vodou z Labe a Orlice. Sdružení majitelů domů v centru Českých Budějovic podalo stížnost kvůli chystané obnově koněspřežky: trasa »neodpovídá historickým pramenům, vagony tažené koňmi zkomplikují dopravu a projekt neřeší ani znečištění města koňskými výkaly«. ojišťovny nevyplácejí škody, vzniklé v cizině turistům následkem jejich psychických problémů, vyplynulo z ankety ČTK. V Karlových Varech blokovalo deset lidí stavbu nové multifunkční haly, jež má stát asi jednu miliardu korun. Pavilon pražské zoo Indonéská džungle dostal od občanského sdružení Česká zoo Bílého slona. Jde o cenu udílenou za nejlepší expozici roku. Podle expertizy politologa Miroslava Mareše je Národní odpor neonacistickým uskupením. Pokud se radnice měst na posudek odvolají, další pochody této organizace se již v Česku neuskuteční. Ekonomové by neměli nechávat přírodovědce »vlamovat se« do jejich vědy, uvedl Václav Klaus v přednášce o ekonomii a globálním oteplování. Michal Růžička
Lenka Zlámalová
www.ihned.cz/zlamalova
PRAHA, 3. 5. 2007
Vládní reforma veřejných financí bude dnes čelit hned dvěma útokům – zleva i zprava. Na Fóru Hospodářských novin představí své vize sociální demokraté. A na Žofíně pak odtajní své plány koaliční »rebel,« exministr financí Vlastimil Tlustý. Oba alternativní plány slibují úlevy lidem s průměrnými příjmy. Právě oni totiž vydělají na úsporném »batohu« Topolánkovy vlády nejméně. Ti, kdo nemají děti a vydělávají mezi 20 a 30 tisíci hrubého měsíčně, dokonce státu zaplatí o pár desítek korun měsíčně víc než nyní.
Úlevy pro průměrné
Vize exministrů financí Vlastimila Tlustého (ODS) a Bohuslava Sobotky (ČSSD) mají společného jmenovatele: míří na lidi s průměrnými příjmy. a podpoří růst ekonomiky,« vysvětluje Tlustý. Zatím prozradil jen to, že navrhne rovnou daň tak, aby na ní více ušetřili i lidé s průměrnými platy. Zároveň prosazuje snížení základní sazby DPH ze současných devatenácti procent a rychlejší snižování daní firmám. Daně podle Tlustého mají být nižší než podle Topolánka. Stát však podle exministra tratit nebude. Nižší daně nastartují ekonomiku k rychlejšímu růstu a ubude daňových úniků.
Krejčíř je dál ve vazbě, soud o kauci nerozhodl Dokončení ze str. 1
Krejčíř se měl poprvé postavit před jihoafrický soud už minulé úterý, tedy tři dny poté, co ho policie a tajné služby zatkly na mezinárodním letišti v Johannesburgu. Jenže soudu se tehdy nepodařilo sehnat tlumočníka, o kterého Krejčíř požádal. Povedlo se to až včera na poslední chvíli: česká ambasáda se narychlo dohodla s krajankou žijící v jižní Africe. »Soud jí pak hned vystavil potřebnou registraci, že může u přelíčení překládat,« potvrdil velvyslanec Jaroslav Siro. Krejčíř jinak jakoukoli pomoc ambasády odmítá s tím, že je občanem Seychel. Podle českých
P
FOTO: HN – MARTIN SVOZÍLEK
Z obou opozičních scénářů jsou zatím známé jen detaily, takže není možné odhadnout, jaké dopady by měly na ekonomiku a státní finance. »Na vládním návrhu prodělá devadesát procent lidí. Je dělaný jen pro ty nejbohatší. Proto představíme alternativu,« říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. »Počítáme se stejně pomalým poklesem schodků, jaký nabízí vláda.« Oba scénáře však nejspíš zůstanou jen na papíře. ČSSD předkládá vlastní představu reformy spíš proto, aby se prezentovala jako konstruktivní opozice, která nabízí alternativu. »Zatím se vůbec nikdo neozval, že by chtěl s námi vyjednávat,« říká Sobotka. Taktičtěji se Topolánkův kabinet bude muset postavit k plánům exministra financí Vlastimila Tlustého. S ním vyjednávat musí. A premiér už začal: v neděli večer ho navštívil v jeho bydlišti ve Slaném. Tlustý dnes se svým plánem vystoupí před členy ODS na Žofíně. »Můj návrh splní sliby, které dala ODS voličům: na daních ušetří střední třída, budou jednoduché
i jihoafrických právníků by to ale nemělo jeho vydání do Česka bránit – rozhodující je, že zločiny, za které mu hrozí mnohaleté vězení, spáchal v Česku, které má s JAR smlouvu o vydávání. Zato odhady odborníků, jak dlouho potrvá, než se Krejčíř dostane zpět do rukou české policie, jsou velmi opatrné. Spíš se však přiklánějí k tomu, že celý vydávací proces se může táhnout několik měsíců, a dokonce možná i let. Záležet prý bude na tom, jestli Krejčířův advokát využije všech stížností a odvolání, které může podat. »Neříkám, že se to stane, ale mohl by to být velmi dlouhý proces,« potvrdila žalobkyně Edwardsová.
Kabinet tak bude mít na vybranou mezi dvěma riziky: neustoupit Tlustému je risk politický, ustoupit risk ekonomický. Kdyby totiž Tlustého optimistická sázka na růst nezabrala, stát by přišel o 7 miliard jen tím, že by o procento snížil základní sazbu DPH z 19 na 18 procent. A pokud jde o politiku – sám případný hlas Tlustého proti se dá ještě vyvážit souhlasem »přeběhlíků« ČSSD Melčáka a Pohanky. Přidají-li se ale k Tlustému další poslanci
ODS, na prosazení Topolánkova »batohu« vláda už dost hlasů mít nebude. Vágní podobu zatím mají i plány ČSSD. Ta nabízí, že sníží daně z příjmu na 19 procent i lidem, kteří pracují za průměrný plat 20 tisíc korun. Na rozdíl od vlády chce ČSSD dále valorizovat sociální dávky a zachovat nižší sazbu DPH na 5 procentech. Nechystá se naopak ulevit od daní firmám.
Fórum HN Reforma veřejných financí očima opozice Návrhy ČSSD na změny daní a sociálních dávek představí předseda Jiří Paroubek a místopředsedové Bohuslav Sobotka a Zdeněk Škromach. Dnes v 15 hodin v hotelu Jalta na Václavském náměstí 45 v Praze.
Komentář s. 9
KONTROLA MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI
Policie může zneužívat odposlechy Vojtěch Blažek
kteří je mohli přivést na stopu, kdo Kubiceho zprávu vynesl na veřejnost. Mezi nimi byli i dnešní ministr vnitra Ivan Langer nebo sám autor zprávy, šéf policejního útvaru Jan Kubice. Jenže pod tato jména inspekce schovala i čísla mobilů lidí, s nimiž »podezřelí« přicházeli do styku. Tak se počet odposlouchávaných čísel rozrostl na 46 a policie nahrávala třeba i rodinu olomouckého primátora. Soudce i státní zástupce žádost podepsali, aniž jim přišlo divné, že například u Langerova jména bylo uvedeno, že používá 19 čísel. Podle ministerské kontroly ale soudce Jan Novotný nepochybil, když odposlechy schválil. Ostatně
www.ihned.cz/blazek
PRAHA, 3. 5. 2007
Soudce, který povolil odposlechy při vyšetřování úniku Kubiceho zprávy, nemůže za to, že policie nahrávala i hovory zjevně nevinných lidí: dětí, regionálních politiků a podnikatelů. Vyplývá to z výsledků kontroly ministerstva spravedlnosti. Kontrola ale zároveň říká: zákon je špatný a umožňuje, aby policie odposlechy zneužívala. Prověrku nařídil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil poté, co vyšlo najevo, že vyšetřovatelé inspekce ministerstva vnitra do žádosti o odposlech napsali osm jmen lidí,
i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa tvrdí, že se soudci musí spoléhat na policii a nemohou zjišťovat, komu čísla patří. »Současná právní úprava však mohla vytvořit prostor k tomu, že soudce a státní zástupce jednali na základě zavádějících informací,« řekl včera Pospíšil. Jestli vyšetřovatelé z inspekce schválně zatajili, komu čísla ve skutečnosti patří, případně proč to udělali, nyní vyšetřují jejich nadřízení. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká HN řekla, že bude po žalobcích chtít, aby si odposlouchávaná čísla ověřovali. Kauza podivně nařízených odposlechů ukázala ale ještě na jeden problém: jak rozdílně soudci k odpo-
slechům přistupují. Soudkyně Kateřina Ctiborová, která těsně po vypuknutí aféry Novotného zastupovala, nejprve povolila, aby si policie zjistila čísla, s nimiž si »podezřelí« volali. Ale odposlechy později odmítla s tím, že policie nedoložila, co důležitého z monitoringu čísel zjistila. Když se ale vrátil z dovolené soudce Novotný, stejnou žádost bez výhrad podepsal. Okolnosti odmítá do médií vysvětlovat. Ministerstvo nyní chystá zákon, podle nějž policie bude smět odposlechy nasadit, jen když rozhodující důkazy nebude moci získat jinak. Navíc všichni aktéři se o odposlouchávání později dozvědí a budou se moci bránit u soudu.
Vladimír Šnídl
PRAHA, 3. 5. 2007
Mladí sociální demokraté, které policie zadržela při prvomájových demonstracích v Praze, podávají na postup policistů oficiální stížnost. Tvrdí, že je policisté na služebně přinutili svléci se do naha a dělat dřepy.
Prohlídka, nebo šikana?
Co incidentu předcházelo? Dvě desítky členů mládežnické organizace ČSSD se na pražském Střeleckém ostrově pokusily zabránit prvomájové demonstraci ultrapravi-
cové Vlastenecké fronty. Policie je opakovaně vyzvala k rozchodu, to ale aktivisté – vesměs dvacetiletí vysokoškoláci, odmítli. Těžkooděnci je pak zadrželi a odvedli do přistaveného antonu. Při zatýkaní nekladli žádný odpor. Co se ale pak odehrálo za dveřmi služebny na Praze 1, zůstává nejasné. »Byli jsme vystavení policejní šikaně,« říká předseda sociálně demokratického dorostu Petr Dolínek. »Nejdřív jsme museli půlhodinu nehybně stát čelem ke zdi. Poté nám poručili, abychom nazí udělali dva dřepy. Bylo to hodně ponižující.« Podobně líčí svoji prvomájo-
FOTO: HN – FRANTIŠEK VLČEK
»Do naha a dva dřepy!« zavelel prý policista
Mladí členové ČSSD byli zatčeni, když bránili akci ultrapravice.
vou zkušenost i dalších šest zadržených, které HN oslovily. »Myslel jsem, že je to úplně standardní postup. I když mi taková důkladnost byla divná, protože se nikdo z nás nechoval agresivně,« vysvětluje dvaadvacetiletý student Pavel. Zadrženi pak strávili několik hodin v celách. Poté byli vyslechnuti a propuštěni. Policie obvinění z perzekuce odmítá: »V souladu se zákonem jsme zadrženým provedli bezpečnostní prohlídku,« tvrdí Jaroslav Jansa, který zadržené vyslýchal. »Úplně nazí ale v žádném případě nebyli.« Jansa nicméně připouští, že zadr-
žení museli »kvůli bezpečnosti« stát nehybně u zdi, než na ně přišla řada.
Langer: Prověříme to!
»Policista je... povinen dbát důstojnosti osob a nepřipustit jejich bezdůvodnou újmu,« uvádí zákon o Policii ČR. Detailní pokyny ale podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka neexistují: »Pokud má ale zadržený občan pocit, že policie jedná nepřiměřené, může podat stížnost. Kontrolní orgány se jí pak budou zabývat,« objasňuje Kubalák. Ministr vnitra Ivan Langer řekl, že považuje
všechny policejní zásahy při prvomájových demonstracích za profesionální. »Stížnosti ale budeme prověřovat,« prohlásil. Sociální demokraté ho chtějí kvůli incidentu ve sněmovně interpelovat. S nařčeními z »přílišné horlivosti« má česká policie bohaté zkušenosti. Jen během pražského zasedání MMF v září 2000 přišly stovky stížností. Zvláště zahraniční demonstranti si tenkrát stěžovali na brutální zacházení a bezdůvodné zadržování. Přesně před rokem pak policista hrubě ztloukl tehdejší kandidátu zelených do sněmovny Kateřinu Jacques.
Bleskové zprávy iHNed zdarma na váš e-mail si objednejte na www.iHNed.cz/blesk! INFOSERVIS HN ZDARMA. Chcete vědět, o čem píší noviny, dříve než je budete mít v ruce? Každou noc vám zašleme ZDARMA do vašeho e-mailu přehledný infoservis s nejzajímavějšími tématy aktuálního vydání. Několik hodin před tím, než se noviny objeví na stáncích, už budete vědět, proč se vyplatí číst Hospodářské noviny. Objednejte si Infoservis HN na www.iHNed.cz/infoservis!
Vydává Economia a. s., 170 55 Praha 7, Dobrovského 25, IČO 00499153 ◆ PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA Miroslav Pavel ◆ GENERÁLNÍ ŘEDITEL Michal Klíma ◆ ŠÉFREDAKTOR Petr Šimůnek ◆ ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Michal Růžička, Martin Jašminský, Lukáš Havlas ◆ Hlavní editorky Kateřina Baumgartnerová, Božena Hažová ◆ Manažer redakce Martin Denemark ◆ Artdirektor Jaroslav Novák ◆ Názory Petr Kamberský ◆ Hlavní analytička Lenka Zlámalová ◆ Domácí zpravodajství Jindřich Šídlo ◆ Zahraniční zpravodajství Martin Ehl ◆ Ekonomika a Finanční noviny Eva Hanáková ◆ Kultura Petr Fischer ◆ Sport Josef Káninský ◆ Styk s veřejností Miroslav Jelínek ◆ Zlom stránek Zdeněk Fried ◆ Korektorna Jarmila Konečná ◆ TEMATICKÉ PŘÍLOHY: Journal Hospodářských novin Daniel Pacek ◆ Kariéra Karolina Švidrnochová ◆ Víkend HN, Proč ne?! Vladan Šír ◆ IN magazín Jan Dražan ◆ ADRESA REDAKCE: 170 55 Praha 7, Dobrovského 25 ◆ SPOJENÍ NA REDAKCI: telefonní ústředna tel.: 233 071 111 ◆ fax: 233 072 041, e-mail:
[email protected] ◆ PŘÍMÉ E-MAILY na členy redakce dle vzoru:
[email protected] ◆ ČTENÁŘSKÁ LINKA: tel.: 233 073 041, fax: 233 072 005 ◆ PŘEDPLATNÉ, NOVÉ OBJEDNÁVKY: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz/hn ◆ REKLAMACE PŘEDPLATNÉHO: tel.: 800 110 022 ◆ INTERNETOVÝ ONLINE ARCHÍV: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] ◆ INZERCE – PRAHA:Praha – inzertní oddělení: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 ◆ INTERNETOVÁ INZERCE: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] ◆ Základní informace o inzerci denně na tel.: 233 071 733, fax: 233 072 720 ◆ Tiskne: NOVOTISK, s. r. o., tiskárna Praha a Olomouc ◆ Četnost vydání: pondělí až pátek, místo vydání Praha ◆ Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno ◆ Jednotlivé složky HN jsou samostatně neprodejné. © 2006 ECONOMIA, a. s. ◆ Ročník LI ◆ Nevyžádané příspěvky se nevracejí. ◆ MK ČR E 4689 ◆ Audit nákladu: ABC ČR. ISSN 0862-9587 ◆ Internet www.iHNed.cz ◆ Další informace o regionálních redakcích, zahraničních zpravodajích, inzertních zastoupeních a předplatném naleznete na čtvrté straně sekce Podniky a trhy.
HN
ZÍSKALY V LETECH
2002, 2003, 2004
A
2006
OCENĚNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE IMT UDĚLOVANÉ DENÍKŮM S NEJVĚTŠÍ VARIABILITOU OBSAHU .
Z DOMOVA
čtvrtek, 3. května 2007
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Cesko.iHNed.cz
DOPRAVA
Stavba druhé dálnice na Moravu vázne Petr Sehnoutka www.ihned.cz/sehnoutka
PRAHA, 3. 5. 2007
To téma by mohlo zvlášť zajímat ministra Martina Římana, který žije ve Frýdku-Místku nebo »Valacha« Mirka Topolánka: Kdy se konečně dostaneme na Moravu a Slezsko jinak než po stále ucpané brněnské dálnici D1? Zpráva, kterou včera ministři schvalovali, není v tomto směru pro oba jmenované nijak povzbudivá: Jako členové současné vlády se po nové komunikaci mezi Libercem, Hradcem Králové a Olomoucí neprojedou. Přitom stát i kraje tvrdí, že tento tah z Čech na Moravu je po D1 prioritou. Realita ale za sliby pokulhává. Pardubický kraj nemá ani po více než šesti letech jednání jasno, kudy dálnice povede. Několik obcí blokuje stavbu vyhlášením stavební uzávěry na svém území. A stát zatím ani nezačal shánět peníze.
S TA L O S E Ochránci soukromí rozhodli v kauze HN Úřad na ochranu osobních údajů už rozhodl, zda Hospodářské noviny přestoupily zveřejněním majetkových oznámení některých členů vlády zákon. Obsah rozhodnutí ale úřad odmítl sdělit. Rozhodnutí dnes zašle autorovi článku Tomáši Němečkovi. Poté začnou plynout lhůty na případné odvolání. Šéfredaktor HN Petr Šimůnek již dříve prohlásil, že deník zákon neporušil. Zveřejnění majetkových poměrů je podle něj prevencí proti střetu zájmů a korupci.
Ve zdravotnictví ročně zmizí 20 miliard Zhruba 20 miliard korun ročně se podle nejnovější studie české pobočky protikorupční organizace Transparency International využije v českém zdravotnictví neefektivně. Zdravotnictví přitom ročně spotřebuje 200 miliard korun. Největší ztráty jsou kvůli vysoké nemocnosti, která je výrazně vyšší než v okolních zemích. Další peníze se podle Transparency International ztrácejí přes veřejné zakázky. Ztráty způsobuje i příliš velký počet nemocničních lůžek.
Nevím, neznám, netuším
»Ta silnice má problémy s územním řízením a není ve stavu, kdy by se dalo hovořit o nějaké hlubší přípravě. Ani zatím není přesně jasné, kolik stavba celé rychlostní silnice R35 bude stát,« říká dnes již bývalý šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Z pohledu alternativy k dálnici D1 je nejdůležitější ta část, která má u Hradce Králové navázat na dálnici D11 z Prahy a pokračovat na Vysoké Mýto a Mohelnici. Tam se pak napojí na již postavenou část směrem na Olomouc. Právě u Hradce už silničáři začali minulý měsíc stavět krátkou tříkilometrovou »přípojku« k dálnici D11. Komunikace za 1,9 miliardy korun sice bude otevřena už v listopadu 2009, ale řidičům mířícím na Moravu příliš nepomůže. Její pokračování je totiž stále ve hvězdách. Za vše může rozporuplné rozhodování Pardubického kraje. Ten v části trasy silnice kolem Vy-
/5
Tripartita se na reformě neshodla sokého Mýta během dvou let odsouhlasil dvě protichůdné varianty silnice. Nejdříve severní, pak jižní. Jenže ani ta se jim nezdála, a tak ještě ten samý den zastupitelé odhlasovali, že si nechají lhůtu na vypracování další studie, jestli přece jen není severní trasa lepší. »Prostě hledáme kompromisní řešení, lhůtu jsme si dali do příštího jara,« říká krajský radní pro dopravu Ivo Toman. Kompromisní řešení už kraj přitom hledá více než
šest let. Za tu dobu mohla silnice ulevit třeba Vysokému Mýtu – jenže takto stále není jasné, jestli jeho obchvat povede z jihu nebo ze severu.
Obce proti dálnici
A aby vše nebylo příliš jednoduché, do problémů se vložilo i několik zdejších obcí – loni v prosinci, ještě za platnosti starého stavebního zákona, vyhlásily stavební uzávěru na stavbu dálnice. Nynější no-
vela by jim to již neumožnila. »Teď obce dostaly od krajů dopisy, že jednaly v rozporu se zákonem a své územní plány musí upravit. To však není pravda, obce nic neopraví a vše dojde až k Ústavnímu soudu,« říká Michal Bernard z Ekologického právního servisu. Obce se spoléhají na to, že v podobném případě už u Ústavního soudu uspěla obec Pozlovice u Luhačovic. Tato metoda boje proti stavbě dálnic je přitom nyní aktu-
ální po celé zemi – třeba u druhé části R35 v Českém ráji. Jedna z chystaných variant silnice R35 vedoucí skrz Český ráj navíc vadí i ekologickým sdružením. A ta dokážou stavbu zbrzdit o několik let. Kdyby například aktivisté neblokovali stavbu úseku dálnice D8 z přes České středohoří, dalo by se už dnes dojet po souvislé dálnici z Prahy až do Drážďan. Nyní je ale jasné, že celá dálnice bude hotova až v roce 2010.
Představitelé vlády, odborů a zaměstnavatelů se včera na mimořádném jednání tripartity neshodli na podobě daňové a sociální reformy. Odbory tvrdí, že chystané změny k ozdravení veřejných financí nepřispějí, a v rozpočtu naopak budou chybět desítky či stovky miliard korun. Zaměstnavatelé by naopak uvítali například zjednodušení daňové soustavy, snížení vedlejších nákladů práce či zvýšení motivace lidí k práci. Neoznačené zprávy jsou převzaty z ČTK
INZERCE
HN-017834/B
6/
ZE ZAHRANIČÍ
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Svet.iHNed.cz
čtvrtek, 3. května 2007
POLITICKÁ KRIZE V TURECKU
Turci půjdou v červnu předčasně volit Martin Ehl www.ihned.cz/ehl
PRAHA/ANKARA, 3. 5. 2007
Po dvou letech rekordního přílivu zahraničních investic a vysokého ekonomického růstu přišla nejistota a propad. Turecko se kvůli sporu o to, kdo obsadí křeslo prezidenta, ocitlo na pokraji politické i ekonomické krize. Turecké voliče, Evropskou unii i finanční trhy včera po pěti dnech nejistoty uklidnila vládní strana AKP (umírnění islamisté), když navrhla 24. červen jako datum předčasných voleb. Všichni si oddechli. Premiér Recep Tayyip Erdogan a jeho strana proto, že jim klesající nezaměstnanost, rostoucí ekonomika a sílící střední třída zajišťují vítězství. Opozici a armádě se – alespoň prozatím – podařilo zažehnat volbu proislámsky orientovaného prezidenta, kterým měl být podle AKP dosavadní ministr zahraničí Abdallah Gül. První kolo volby, v němž ale Gül nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu, turecký ústavní soud v úterý zrušil. Další volba se má konat 6. května.
Tlak na Olmerta sílí, Izraelci ho nutí rezignovat
”
Rozhodnutí ústavního soudu o zrušení volby prezidenta je kulkou vypálenou na demokracii. Recep Tayyip ERDOGAN, turecký premiér
A spokojený je i Brusel, protože byla zažehnána hrozba vojenského puče, jímž nepřímo v pátek pohrozila turecká armáda. Podle názoru důstojníků byl totiž volbou islamistického prezidenta ohrožen sekulární charakter státu. V neposlední řadě se uvolnili i obchodníci na finančních trzích, na nichž turecké akcie po propadu v pondělí a v úterý včera opět začaly nabírat dech. Nejistota ale zdaleka neskončila. »Je to kulka namířená na demokracii,« komentoval premiér Erdo-
gan rozhodnutí ústavního soudu o zrušení volby prezidenta. Ústavní soud podle něho v podstatě znemožnil zvolení nové hlavy státu. Jeho strana vstupuje do předčasných voleb i s tím, aby příští hlavu státu volili občané přímo, nikoli parlament.
Boj o střední třídu
Balík zákonů o předčasných volbách má obsahovat zkrácení mandátu poslanců z pěti na čtyři roky a snížení věku volitelnosti ze třiceti na pětadvacet let. Erdoganovi
umírnění islamisté, srovnávaní se západními křesťanskými demokraty, tak chtějí rozšířit svoji voličskou základnu o středové mladé voliče, kteří nejvíce těží ze současné prosperity. Statisíce lidí v ulicích Istanbulu a dalších měst sice v minulých dnech volaly po obraně proti islamistům, ale zároveň se obávaly vojenského puče. Sílící turecká střední třída, profitující z reforem prosazených Erdoganovou vládou, je v mlýnici nejvážnějšího politickospolečenského sporu, jaký Turecko prožívá od posledního zásahu vojáků do politiky v roce 1997. Islamisté prosazují ekonomické i politické reformy v zájmu sblížení s EU, narážejí proto na odpor konzervativně nacionalistických tajných služeb, armády a byrokracie. Vojáci svrhli civilní vládu naposledy v roce 1997, kdy donutili odstoupit islamisty, kteří vyhráli volby. Armáda se považuje za strážce sekulárního charakteru státu založeného Mustafou Kemalem v roce 1923. Náčelník generálního štábu Yasar Buyukanit byl na postu prezi-
AMERIKA
Daniela Anýže
denta připraven tolerovat některé umírněné členy vládní strany, ale Gül, jehož manželka nosí šátek, zahalující hlavu, byl pro vojáky nepřijatelný. Šátek mají turecké ženy zakázaný nosit v budovách veřejných institucí, boj o jeho nošení je do jisté míry symbolem nynějšího sporu. Na druhé straně, AKP odmítla jmenovat kvůli sporům ve svém vlastním vedení kompromisní kandidáty na prezidenta.
Rekordní růst
V sázce je nyní hospodářská pověst země, jejíž ekonomika od roku 2002, kdy nastoupili umírnění islamisté k moci, roste v průměru o sedm procent ročně. Loni do země přiteklo rekordních 19,8 miliardy dolarů zahraničních investic, dvakrát více než v roce 2005. »Situace je klidnější než v pondělí. Občanské instituce ukázaly, že jsou schopny demokraticky najít řešení,« citovala agentura Bloomberg Mehmeta Ilgena, burzovního makléře firmy Ata invest. Názor, str. 9
Rusové omezují vývoz přes Estonsko
FOTO: REUTERS
TEL AVIV/PRAHA, 3. 5. 2007
Jako vojevůdce neuspěl, a tak musí premiér Ehud Olmert odstoupit. Myslí si to veřejnost, opozice, média, ale už i jeho vlastní ministři. »Lidé v náš kabinet ztratili důvěru. Musíme ji obnovit,« prohlásila včera ministryně zahraničí a jeho stranická kolegyně Cipi Livniová. Zároveň i ona vyzvala premiéra, aby z funkce odešel. Politické zemětřesení, které zdaleka nekončí jen u Olmerta, vyvolala zpráva, která politiky obviňuje, že výrazně pochybili v loňské válce s libanonským hnutím Hizballáh. Za 34 dní bojů se totiž Izraeli nepodařilo vymoci si návrat dvou vojáků, kteří jsou dodnes v libanonském zajetí, ani zabránit radikálům v odpalování raket na izraelské území, natož Hizballáh »rozdrtit«, jak Olmert sliboval. Již dříve byl kvůli válce odvolán náčelník generálního štábu armády Dan Haluc, tento týden odstoupil ministr bez portfeje Ejtan Cabel a každým dnem se očekává demise ministra obrany Amira Perece. Olmert se rezignaci brání, ale jeho situace je stále obtížnější. Nedávno ho totiž začali vyšetřovat ještě kvůli pochybné privatizaci bank. »Jeho odpověď na situaci je neetická, a navíc není ani inteligentní,« uvedl na adresu premiéra list Haarec. »Učiní jeho život v příštích dnech zoufalým a navíc je pravděpodobné, že v dlouhém období stejně bude muset jít.« (luc)
Ruští nacionalisté včera zablokovali estonskou velvyslankyni během tiskové konference v Moskvě a pronásledovali její vůz na ulici (na snímku). Její ochranka musela použít slzný plyn, aby vyklidila místnost, kde se konference konala. Estonsko označilo pokus o útok na svoji velvyslankyni za porušení diplomatických pravidel a uzavřelo svůj konzulát v Moskvě. Rusové protestují proti přemístění památníku sovětským vo-
Summity státníků jsou občas důležité, jindy je to rituální setkání »hlav« poté, co už armády vládních úředníků předpřipravily jednací agendu. Pondělní summit USA-EU ve Washingtonu byl tím druhým případem. »O nic nepůjde,« říká předem nizozemský reportér. V jindy pestrobarevném družstvu korespondentů mají tentokrát drtivou přesilu němečtí žurnalisté – známka aktuálního německého předsednictví EU. Na otázku českého novináře se hádají, zda se jim líbí, nebo ne, a proč film Život těch druhých. Polský kolega vyzvídá, jak je to v Česku s veřejným míněním okolo radaru, a dopisovatel zpravodajského webu v Bruselu, si chce nechat vysvětlit, v kterých bodech se česká politika k Evropské unii kříží s českými vazbami na Spojené státy. Připravuje velký materiál, a »kromě těch základen« by prý potřeboval ještě aspoň jeden příklad. »Dvě minuty, lidi,« oznamuje muž z tiskového, kolik zbývá do příchodu hlav. Nizozemec skepticky opakuje, že se nedozvíme nic nového. »Uznali jsme, že skleníkové plyny pro nás představují problém,« informuje George Bush, že byla řeč o globálním oteplování. Německá kancléřka Angela Merkelová potvrzuje, že ohledně klimatu »jsme si vědomi, že máme problém«. Předseda Evropské komise José Barroso dodá, že »souhlasíme, že je zde velmi vážné a globální nebezpečí«. Američtí novináři se nenechají vyvést z míry, oteplování ani EU je nezajímá, Bush na pódiu – to je příležitosti zeptat se na domácí politiku, tentokrát na jeho spor s Kongresem ohledně Iráku. Prezident se snaží o svůj oblíbený trik, »jak pobavit média«, když zpravodaje německé televize přesvědčuje, že si jej pamatuje od minula, neboť »kdo by přece mohl zapomenout na vaši tvář?« »Děkuji, já si vaši pamatuji taky,« odpovídá dotyčný novinář a kancléřka Merkelová se usměje pohotovosti svého krajana. Za slabou půlhodinku je po všem, japonští novináři se fotí s prezidentovým mluvčím Tonym Snowem, který je v práci poprvé od operace zhoubného nádoru. »Tak vidíš, to napíšu, nebyl jsem tady zbytečně,« reaguje nizozemský novinář na upozornění, že v Růžové zahradě Bílého tomu teď nekvetou ani tak růže, jako spíše spousta tulipánů. Autor je stálým zpravodajem HN v USA
jákům z centra estonského Tallinnu na vojenský hřbitov. Protesty ruské menšiny si minulý týden vyžádaly v Tallinnu jeden lidský život a zároveň vyostřily vztahy pobaltské země s Ruskem. To včera oznámilo, že přestane vyvážet přes estonské přístavy své ropné produkty. Tím připraví Tallinn o významnou část příjmů. Rusko vyváží přes Estonsko čtvrtinu své ropné produkce. Přes Estonsko už nepůjde ani ruský vývoz uhlí.
Afghánistán: český diplomat riskoval
Hledá se prezident. Zn. S vilou
KÁBUL/PRAHA, 3. 5. 2007
/Od naší zpravodajky/
Po ozbrojené potyčce s místními radikály se český diplomat Filip Velach vrátil i se svou ochrankou do budovy velvyslanectví v afghánském Kábulu. Jeho vůz byl v úterý napaden skupinou neznámých mužů, kteří lehce zranili dva Velachovy české strážce z Útvaru rychlého nasazení (URNA). Do Kábulu je včera transportovali z jedné z amerických základen. Vedoucí českého zastupitelského úřadu mířil do provincie Ghazní. Asi sto kilometrů jižně od Kábulu napadlo jeho vůz pět ozbrojených mužů a začalo na auto střílet. Incident skončil zásahem mezinárodních sil. Afghánští představitelé vyjádřili pochyby, zda český diplomat neměl cestovat lépe zabezpečen. »Ten incident byl opravdu nešťastný. V případě diplomatů se
něco takového nestává často,« řekl včera HN hlavní afghánský ministr, de facto premiér, Hidaját Amín Arsala. »Myslím, že (český chargé, pozn.) nebyl tak opatrný, jak být mohl,« prohlásil Arasala, který právě pobývá v Praze. Podobně se už dříve vyjádřil i afghánský guvernér Rahmatulláh Rahmat, který cestu diplomata označil za »velmi pošetilou«. Podle Velacha ale cesta do oblasti byla relativně bezpečná, což mu prý potvrdili i Američané na základně, odkud byl včera převezen zpět do Kábulu. Tvrzení, že by si diplomat počínal lehkovážně, odmítlo české ministerstvo zahraničí. »To rozhodně vylučujeme. Dodržel všechna pravidla,« řekla mluvčí ministerstva Zuzana Opletalová. Velach včera agentuře ČTK řekl, že podobné výjezdy hodlá nejspíš podnikat dál. (luc)
Renata Havranová www.ihned.cz/havranova
BRATISLAVA, 3. 5. 2007
Slovensko má v samostatné historii už třetího prezidenta, ale vhodné bydlení pro hlavu státu dosud nenašlo. Všechny hlavy státu si stěžovaly, že jim nejvíce chybí reprezentativní prostory. Prezident Ivan Gašparovič teď přišel s nápadem koupit a zrekonstruovat známý zámek v Rusovcích. První slovenský prezident Michal Kováč měl prezidentskou rezidenci ve vlastní vile. Mnozí si tehdy mysleli, že setrvá ve funkci dvě období – a do té doby bude otázka prezidentského bydlení vyřešena.
Schuster neměl ani vařič
Největší trápení s bydlením měl Rudolf Schuster. Jeho návrh, mít sídlo ve vlastním domě v Košicích, neprošel, a tak mu zpočátku hrozi-
lo, že bude bydlet v bývalém stranickém hotelu Bórik. To se mu tak příčilo, že si raději vybral provizorní bydlení přímo v Grassalkovičově paláci, kde prezidenti úřadují. K dispozici tu mají malý podkrovní dvoupokojový byt s miniaturní kuchyňkou, který má sloužit jako odpočívárna. Schuster ale brzy zjistil, že si vybral skutečně špatně. Ze všeho nejdříve chyběl prezidentskému páru vařič. Ke všeobecnému úžasu se hlava státu veřejně politovala, že mu manželka nemá na čem uvařit halušky. Vyvolalo to tak obrovskou diskusi, že mnozí Slováci začali uvažovat, že z recese vyhlásí celostátní sbírku, aby si prezident mohl koupit dvouplotýnku. Nakonec mu ji daroval jistý podnikatel. K bytu vedou strmé schody. Samotný Schuster potvrdil, že na náročný přístup několikrát doplatil pádem. Právě schody způsobily největší potíže zdravotníkům, když prezident zkolaboval.
Byli to lékaři, kteří během prezidentovy rekonvalescence nekompromisně trvali na tom, že musí stísněné prostory opustit.
Z bláta do louže
Pod tlakem veřejnosti začala prezidentská kancelář konat a koupila luxusní vilu na Slavíně za 36 milionů, která údajně patřila bossovi Východoslovenských železáren Alexandru Rezešovi. Jenže prezident, jak sám řekl, »spadl z bláta do louže«. Vila prostory neoplývá, jsou tam sice přijímací salonky, hala a dva byty, ale ten větší, třípokojový má rozlohu pouze 60 metrů čtverečních. Schuster se nelibostí netajil a opět veřejně řešil, že je to tak malé, že si nebudou mít kam dát s první dámou šaty. Vila měla navíc celou řadu závad, špatnou elektroinstalaci, zatékalo do ní, řešila se otázka bezpečnosti. Prezident sice nejdřív trucoval a chtěl si bydlení najít sám ně-
kde v centru Bratislavy, ale nakonec rezignoval. Ivan Gašparovič hned po svém zvolení prohlásil, že na Slavín se ze své luxusní vily v nedalekém Limbachu rozhodně stěhovat nebude. A tak, stejně jako Kováč, bydlí ve svém. Kontroverzní prezidentské vily se chce Gašparovič zbavit. Míní za ni získat až sto milionů a ty investovat právě do rekonstrukce zchátralého rusovského zámku. Podle architektů je to ale jen zhruba pětina prostředků, které by si oprava vyžádala. Má to i další háček – na rozlehlé reprezentativní sídlo si brousí zuby dědicové původních vlastníků. Pokud se nový návrh zrealizuje, získá Slovensko sice důstojné reprezentativní prostory, ale těžkostí s bydlením svých prezidentů se nezbaví. Takže zatím Slováci žertují, že když prezidentský kandidát, tak pouze s vlastní vilou.
ZE ZAHRANIČÍ
čtvrtek, 3. května 2007
A N A LÝ Z A
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Svet.iHNed.cz
Ve skotských volbách mají šanci separatisté
Americká mise v Iráku
Bushovo veto dohodu neoddálí
Jan Bumba
Daniel Anýž
www.ihned.cz/bumba
www.ihned.cz/anyz
EDINBURGH/PRAHA, 3. 5. 2007
/Od našeho zpravodaje/
Skotští nacionalisté mají v dnešních volbách poprvé reálnou naději stát se nejsilnější stranou ve skotském parlamentu. Dva dny poté, co si Velká Británie připomněla třísté výročí spojení Skotska s Anglií, tak voliči mohou nasměrovat skotskou politiku na cestu, na jejímž konci může být rozpad Spojeného království. Skotská národní strana (SNP), jejímž cílem je nezávislost Skotska, dlouhodobě vedla v průzkumech veřejného mínění. Nejnovější údaje však ukázaly, že labouristům se podařilo zprvu výrazný náskok SNP snížit. Labouristé vyhráli oboje volby do skotského parlamentu – v letech 1999 i 2003. Vládnou v koalici se skotskými liberálními demokraty. Podle jednoho průzkumu dělí nyní labouristy od SNP pouhé jedno procento. Obě strany by mohlo volit kolem 30 procent Skotů. Rozhodující proto může být volební účast – SNP má věrnější voliče než labouristé, kteří mají problém s motivací svých příznivců. V minulých volbách do parlamentu v Edinburghu hlasovala jen necelá polovina oprávněných voličů.
WASHINGTON, 3. 5. 2007
Přesně čtyři roky poté, co George Bush na palubě letadlové lodi Abraham Lincoln vyhlásil, že hlavní bojové operace v Iráku vítězně skončily, musel americký prezident vetovat zákon, který mu ukládal, aby do dubna 2008 stáhl z Iráku všechny bojové jednotky. »Stanovení termínu stahování je stanovením termínu prohry, a to je nezodpovědné,« odmítl prezident v noci na včerejšek podepsat návrh válečného rozpočtu, k němuž demokraty ovládaný Kongres připojil závazné datum odchodu Američanů z iráckého bojiště. Prezidentské veto bylo předem ohlášené, stejně jako se dala očekávat následná reakce demokratických lídrů v Kongresu. »Prezident chce bianco šek. Kongres mu jej nevystaví,« reagovala na veto demokratická předsedkyně dolní sněmovny Nancy Pelosiová. Na včerejšek naplánovaná schůzka prezidenta Bushe s vedením obou stran Kongresu ale naznačila, že obě strany vědí, že za oponou slovní války v médiích se musí jednat, neboť všichni mají zájem na kompromisu. Demokraté nedokáží v Kongresu postavit dvoutřetinovou většinu, aby prezidentské veto přehlasovali. Bílý dům ovšem zase stále více ztrácí u veřejnosti.
Devoluce nestačí?
FOTO: REUTERS
Čas hraje proti Bushovi
Veřejnost je stále skeptičtější k možnosti, že Bushem schválené navýšení sil v Iráku povede k úspěchu. Duben byl z hlediska amerických ztrát nejhorším měsícem od začátku roku. Podle řady rozborů už Američané nemají dost trpělivosti a hlavně důvěry v ujišťování Bílého domu a Pentagonu, že možný úspěch rozšířené irácké operace lze čekat nejdříve na konci léta. Tyto analýzy se opírají o průzkumy veřejného mínění, podle kterých by si většina Američanů přála znát termín stažení Američanů z Iráku. Rozhodování o vedení války by v průzkumu pro list New York Times většina lidí nechala už raději na Kongresu než na Bílém domě. Složitou náladu Ameriky ovšem ukazuje, že v tom samém průzkumu většina dotázaných uvedla, že v tuto chvíli by Kongres ještě neměl prezidentovi odpírat peníze na financování války. Demokraté tak na jedné straně mohou vycházet z většinového společenského názoru, že zbytečná válka v Iráku by měla skončit.
Veto prezidenta Bushe bylo očekávané, stejně jako následná reakce demokratické opozice v Kongresu. Hrozbu, že by americká mise v Iráku skončila už za pár týdnů kvůli nedostatku financí, však zatím nikdo nebere příliš vážně, všichni hovoří o brzkém kompromisu. Ale zároveň si musejí hlídat, aby nemohli být označeni za toho, kdo přivodil prohru.
Hledá se kompromis
»Nějaký kompromis se musí najít. Tak to funguje. Všichni si zacpou nos, a možná se jim několikrát udělá nevolno, ale bude to hotovo,« citoval deník Washington Post republikánského senátora George Voinoviche. Jednu z cest naznačil jeho republikánský kolega ve sněmovně, poslanec Roy Blunt, podle něhož by v zákoně o válečném rozpočtu mohly zůstat přísné a konkrétními termíny podmíněné úkoly pro iráckou vládu. Po případném nesplně-
ní by Bagdád přišel o prostředky, bezmála šest miliard dolarů, do irácké administrativy. Z demokratického tábora přišel návrh podporovaný vlivným poslancem Johnem Murthou, aby Kongres schválil bez podmínek financování války zhruba na dva měsíce a o dalších financích pak dále jednal. To by pro tuto chvíli odbouralo varování prezidenta Bushe v médiích, že demokraté přímo ohrožují životy amerických vojáků v Iráku. Zároveň by se tím získal čas pro hledání koncepčnějšího kompromisu. Problémem demokratů ovšem je, že loňské volby polarizovaly jejich zastoupení v Kongresu. Mají
/7
papírovou většinu, ale jen na jednom konci spektra se silným křídlem, které trvá na tvrdším postupu vůči Bílému domu. A na druhé straně s konzervativními poslanci, kteří nechtějí zasahovat do prezidentových válečných pravomocí. Podle většinových odhadů by nový návrh válečného rozpočtu mohl být na stole v polovině května – pouhé dva týdny předtím, než kdy se americké tažení v Iráku podle prezidenta Bushe ocitne zcela bez prostředků. Podle analýzy nezávislého analytického centra Congressional Research Service je americká armáda finančně zcela zajištěna nejméně do letošního července.
Případný úspěch SNP by znamenal konec dominance labouristů nad politikou ve Skotsku, kterou si vládní strana udržovala půl století. Paradoxem je, že to byli právě labouristé, od jejichž nástupu k moci včera uplynulo deset let, kdo zahájil politiku tzv. devoluce, a umožnili tak vznik skotského parlamentu. Skotská vláda nyní rozhoduje například o zdravotnictví, vzdělání a dopravě. Londýn kontroluje zahraniční politiku, obranu či makroekonomické záležitosti, jako je měna. Konzervativci se vždy stavěli proti udělení větší autonomie nejen Skotsku, ale i Walesu a Severnímu Irsku, mimo jiné i kvůli obavám z rozpadu Británie. Částečně i z toho důvodu se očekává, že jejich zisk v dnešních volbách nepřekročí 15 procent. Nyní je to však premiér Tony Blair, kdo Skoty vyzývá, aby si nezahrávali s ohněm a nevolili separatisty. »Od prvního dne vlády SNP zavládne chaos a nestabilita,« uvedl Blair na adresu strany, která chce v roce 2010 uspořádat referendum o odtržení od Británie. »Pravdou je, že politika nacionalismu je špatná politika,
rozděluje lidi, štve lidi proti sobě,« řekl v Edinburghu britský předseda vlády. Labouristé se snaží argumentovat i ekonomickými údaji. Ministr financí a pravděpodobný příští premiér Gordon Brown pohrozil, že Skotsko by mohlo přijít o subvence, které dostává z celostátního britského rozpočtu. Podle Browna – který sám pochází ze Skotska – by průměrná skotská rodina přišla po odtržení od Británie o pět tisíc liber ročně.
SNP: Vláda vás zklamala
Šéf Skotské národní strany Alex Salmond, který věří, že bude skotským premiérem, hovoří o nutnosti respektovat vůli lidu. Tonyho Blaira vyzval, aby se omluvil lidem za »neštěstí s názvem Irák«. Podle analytiků právě válka v Iráku sehrála v kampani před volbami velmi důležitou roli. Dalším »pacifistickým« tématem bylo nedávné rozhodnutí britské vlády obnovit jaderný arzenál své země. SNP usiluje o to, aby ve Skotsku nebyly rozmístěny žádné jaderné zbraně. Hrozbu hospodářské ztráty po osamostatnění separatisté odbývají tím, že Skotsko údajně bohatě uživí zisky z ropy v Severním moři. Někteří ekonomové však považují tento zdroj příjmů za poměrně nejistý. »Předpovídat zisky z prodeje ropy je velmi obtížné,« řekl agentuře Reuters Alex Kemp z univerzity v Aberdeenu. Podle něj jsou těžba i prodej této suroviny značně kolísavé.
Skotská národní strana (SNP) ◆ Levicová strana, založená v roce 1934, která usiluje o úplnou nezávislost Skotska. ◆ SNP slibuje, že v roce 2010 uspořádá referendum o vystoupení ze Spojeného království. ◆ Prosazuje vyšší daně pro bohatší a je proti modernizaci britského jaderného arzenálu. ◆ Předsedou je Alex Salmond, člen britské Poslanecké sněmovny. ◆ Nejznámějším podporovatelem SNP je někdejší představitel Jamese Bonda, herec Sean Connery. ◆ V posledních letech se SNP daří oslovovat tradičně levicové skotské voliče, které zklamala labouristická vláda, především kvůli účasti ve válce v Iráku.
Sucho v Evropě Cena života horníků v Číně roste, jejich úmrtí se už netají Itálii děsí léto bez proudu SERIÁL
Radek Nedvěd www.ihned.cz/nedved PEKING/PRAHA, 3. 5. 2007
Čínské uhelné doly jsou zřejmě nejnebezpečnější na světě. Jen loni v nich podle oficiálních údajů zahynulo několik tisíc lidí, každý den třináct. Čína tím platí za svůj závratný hospodářský růst, který z velké části závisí na elektřině z uhelných elektráren. Soud v Ťin-Čchengu však nyní vynesl verdikt, který ukazuje, že Peking chce situaci horníků změnit: poslal na doživotí do vězení majitele nelegálního dolu, který chtěl utajit smrt 21 mužů. Tak vysoký trest v podobném případě v Číně nepadl již několik let. V dole vlastněném Wang ŤienŤünem v provincii Šan-si vybuchl večer 18. března plyn a zůstalo v něm uvězněno 21 horníků. ŤienŤün však pomoc nezavolal.
Poškodil telefon
Naopak, než přijela na místo policie, aby incident vyšetřila, přesekl telefonní spojení k horníkům uvězněným v podzemí a poškodil i ventilátory. Záchranné práce zpomalil o dva dny. Ťien-Ťün navíc po výbuchu poslal ostatní horníky domů. Později také přiměl příbuzné obětí, aby se odstěhovali do sousední provincie Che-nan a za mlčení jim nabídl pe-
níze. Podle britského deníku The Guardian se rovněž domluvil s místními úředníky, že mu budou »krýt záda«. Spolu s Ťien-Ťünem, který dostal příkaz k uzavření uhelného dolu již minulý rok, poslal soud za mříže dalších 19 lidí. Ti podle serveru China Economic Net stráví v cele od tří do dvaceti let. Wang Ťien-Ťün zároveň musí zaplatit vysokou pokutu ve výši asi 130 tisíc dolarů.
Za mlčení úplatek
»Je to dobrý signál pro společnost. Tvrdý trest za takový zločin ukazuje úsilí strany a vlády zlepšit bezpečnost práce,« řekl podle čínské vládní agentury Sin-chua šéf Státního úřadu pro zajištění pracovní bezpečnosti Li I-čung. Čínská vláda již loni zpřísnila důlní zákony. Zdvojnásobila tresty za utajování důlních neštěstí a nyní také rozhodla, že do konce roku má být uzavřeno na 4000 menších nebezpečných dolů. Podle oficiálních statistik zahynulo loni v čínských dolech při téměř 3000 neštěstí 4750 lidí. Neoficiálně se ale mluví až o dvaceti tisících obětí. Stanice BBC tento týden zároveň uvedla, že možná ještě větším zabijákem než výbuchy plynu a záplavy v čínských dolech je »nemoc černých plic« (pneumo-
konióza, zaprášení plic). Podle oficiálních statistik vedla loni k smrti několika tisíc horníků a zaměstnanců cementáren. Z 677 tisíc nemocí z povolání, které zaznamenaly oficiální čínské statistiky od roku 1950, připadá podle tamního ministerstva zdravotnictví na plicní onemocnění 90 procent případů. V loňském roce to bylo 76 procent. Šance, že se situace v čínských dolech již brzy výrazně zlepší, je ale malá. Těžba uhlí je totiž jedním z motorů čínské ekonomiky. Produkce elektrického proudu v Číně ze dvou třetin závisí na uhelných elektrárnách. Tím, jak ceny energií stoupají, přitom roste i cena uhlí, a majitelé dolů se proto za každou cenu snaží v těžbě pokračovat. Místní úředníci před tím často zavřou oči, protože jsou uplaceni.
Uhelná budoucnost
Internetové stránky americké rozhlasová sítě NPR tento týden uvedly, že Čína chce v následujících deseti letech vybudovat na 500 uhelných elektráren. Jsou nejrychlejším řešením pro nasycení jejích energetických potřeb. »Uhlí doslova popohání Čínu k jakoby nezadržitelnému růstu k statusu supervelmoci, ale lidé a přírodní prostředí za to platí daň,« uvedla NPR.
Josef Kašpar
/Od našeho spolupracovníka/ ŘÍM, 3. 5. 2007
Italská vláda se zítra pokusí najít řešení, jak zažehnat hrozící krizi způsobenou mimořádně teplou zimou a nedostatkem srážek. Téma sucha proniklo na první stránky italských médií před týdnem, kdy hydrogeologický ústav ve Ferraře oznámil, že hladina největší italské řeky Pádu je mimořádně nízká - průtok odpovídá průměru v polovině července. Ministr pro otázky životního prostředí a tajemník strany Zelených Alfonso Pecoraro Scanio ihned navrhl mimořádný krizový plán, který by v případě pokračujícího sucha měl radikálně změnit dosavadní spotřebu vody průmyslu, zemědělství i v domácnostech. Narazil však na odpor svých kolegů, šéfa resortu zemědělství Paola De Castra a ministra infrastruktury Antonia Di Pietra, podle nichž »nehrozí žádné nebezpečí, že nebudeme mít pitnou vodu.«
Suchý průmyslový sever
Itálie je 1800 km dlouhý poloostrov, situace v jednotlivých krajích se liší. Netradiční je, že nedostatkem vody trpí severní Itálie a především povodí Pádu, kde vody s výjimkou roku 2003 bylo vždy dost. Naopak střed země je prakticky bez problémů a jižní oblasti
dokonce hlásí, že mají v nádržích vody více než obvykle. Jenže sever a povodí Pádu jsou nejlidnatější oblasti země, s velkou koncentrací průmyslu a intenzívního zemědělství. Problémy na severu proto mohou mít silné negativní dopady na hospodářský život v celé zemi.
Elektrárny potřebují vodu...
Největší nebezpečí hrozí energetice. Podél Pádu se nachází řada tepelných elektráren, které pro své turbíny potřebují vodu z řeky. Mimo to již na počátku minulého století byla na jižních svazích Alp postavena celá řada hydroelektráren, kterým hrozí zastavení provozu, protože v zimě prakticky nesněžilo a nyní již dlouho neprší. Hrozbu snížení výroby elektrické energie v posledních dnech potvrdil i Flavio Cattaneo, generální ředitel italské elektrodistribuční sítě Terna.
...a továrny elektřinu
Předseda Svazu průmyslu Luca Cordero di Montezemolo to ale vidí ještě v temnějších barvách černěji: »Meteorologové oznámili nejen málo srážek, ale především silnou vlnu horka, a to samozřejmě znamená klimatizaci na plné otáčky a tedy zvětšenou spotřebu elektřiny. Vládě jsem již oznámil, že pokud nebudou přijata radikální opatření, řada továren bude
v létě přinucena zastavit výrobu.« Premiér Romano Prodi obratem slíbil věnovat problému pozornost. Vyšel také vstříc požadavkům předsedy regionální vlády v Lombardii Roberta Formigoniho: krajům budou v energetických a vodohospodářských otázkách dány větší pravomoci. V pozadí prozatím zůstaly problémy zemědělství, ale ty jsou možná ještě naléhavější. Profesor Giampiero Maracchi, ředitel biometeorologického ústavu ve Florencii je přesvědčen, že je ohroženo minimálně 15 procent sklizně kukuřice – i vzhledem k tomu, že vysoké teploty, které by v létě mohly dosáhnout až 40 stupňů, velmi napomáhají množení škůdců. Mimo to je silně ohrožena jedna z nejkvalitnějších produkcí severní Itálie – rýže. Celkově by období sucha a letních vysokých teplot mělo způsobit ztráty ve výši čtyř miliard eur. Strukturální problémy, o kterých hovořil předseda Svazu průmyslu, se týkají i stavu italských vodovodů. V severní a střední Itálii jsou na slušné úrovni, ovšem na jihu, zvláště na Sicílii a Sardinii, se odhaduje, že během dopravy ke spotřebitelům se ztrácí 40 až 60 procent vody. Příště: Vyprahlé Španělsko
8/
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Svet.iHNed.cz
ZE ZAHRANIČÍ
čtvrtek, 3. května 2007
R E P O RTÁ Ž
Champs-Élysées mění globalizace Jiří Sládek
»Současný odpor k reformám zůstává ve Francii nebývale vysoký, to vede k protekcionistickým slibům volebních soupeřů,« uvedla studie britské agentury Moody’s. Proto také ani jeden ze soupeřů v podstatě nezmínil v kampani tak důležitou věc, jako je reforma penzí. Naopak nešetřili sliby o podpoře kulhajících firem, třeba Airbusu. »Debata o skutečných problémech ekonomiky byla velmi chabá, míní Jacques Delpla, ekonom banky BNP Paribas, který dříve působil jako Sarkozyho poradce. Negativně je ve Francii vnímáno už samotné slovo globalizace. Je tlumočeno prostě jako odliv pracovních příležitostí do zahraničí. »Globalizace je interpretována jako hrozba, přestože naše ekonomika je otevřená a my z toho profitujeme,« uvedla nedávno ministryně obchodu Christine Lagardeová. Stačí příklad: jeden ze sedmi zaměstnanců ve Francii pracuje na zakázce pro zahraniční podnik, v Británii je paradoxně poměr jen 1:10, ve Spojených státech dokonce 1:20. Otevřenost Francie tak stojí v kontrastu k jejím obavám z vnějšího světa.
www.ihned.cz/sladek
/Od našeho zvláštního zpravodaje/ PAŘÍŽ, 3. 5. 2007
Je to už pár let, kdy byl pařížský bulvár Champs-Élysées jedinečným místem. Ikonou francouzského životního stylu. Teď jej drtí globalizace, stejně jako celou Francii. Pro Francouze je to jedno z živých předvolebních témat před nedělními prezidentskými volbami. »Způsob, jak se Francie vyrovná s globalizací, je jednou z nejdůležitějších věcí,« míní známý komentátor Nicolas Baverez. Buď se Francie změní, nebo bude sledovat svůj další ústup z pozic ve světě.
Slavný bulvár se podbízí
Volební téma
Skloňovaná globalizace ale spíše zatěžuje skutečně střízlivou debatu o ekonomice. Slovo se stalo zaklínadlem. Podnikatelé si stěžují na výhodnější podmínky zahraniční konku-
Boj za kulturní identitu
FOTO: ISIFA
Mnozí Francouzi ale říkají, že nechtějí, aby země následovala osud jejich slavného bulváru. V prostoru mezi Vítězným obloukem a Tuilerijskými zahradami soutěžily o hosty přitažlivé jazzové kluby a po půlnoci se kultura zapíjela šampaňským podávaným s ústřicemi. Vše bylo nezaměnitelně francouzské. Teď je to jinak. Davy turistů jsou stejné. Prodírají se ale kulisami, které mají kdekoli na světě. Jen Vítězný oblouk jim připomíná, že náhodou nejsou třeba v Hongkongu. »Je to smutné, tohle slavné místo, kde slavil Charles de Gaulle osvobození Francie, není najednou ani trochu francouzské,« stěžuje si Philippe Cormac, pařížský historik umění. Kulturní aktivity se přestěhovaly jinam. Na jiných adresách jsou i ty skutečně osobité galerie s francouzským designem. Nahradily je řetězce, které si mohou dovolit platit nákladný nájem. Pro představu: za sto metrů čtverečních se tu platí ročně přes milion eur. Pařížané hovoří o mcdonaldizaci místa. Globalizace zůstává strašákem.
Slavnému pařížskému bulváru Champs-Élysées – podle turistických průvodců výkladní skříni francouzského životního stylu – se nepodařilo uhlídat si svou jedinečnost. Drtí jej globalizace, stejně jako celou Francii. Pařížská radnice se nyní rozhodla, že velké, globální obchodní řetězce už na prestižní adresu nepustí. rence, vysoké daně a poplatky. Zaměstnance zase obhází hrůza z nezaměstnanosti, která je stále mnohem vyšší než průměr eurozóny. Viník? Globalizace. Obě strany se ale shodnou i v tom, že francouzský model selhává. »Francie potřebuje nutně změnu,« říká osmačtyřicetiletá Corinne Micheli, která pracuje ve státní zaměstnanecké agentuře.
Jedním dechem dodává, že si změny podobné těm, jaké provedl Blair v Británii, nedovede představit. Většina Francouzů, kteří v pozdním květnovém odpoledni procházejí okolo slavné třídy, v letmé diskusi potřebě změn přikyvuje. Zdůrazňují ale, že reformy musí být »velmi opatrné«. »Musíme se nějak srovnat s globalizací, ale ne tak, že někte-
ří lidé zchudnou,« shrnuje široce sdílený názor účetní Daniel Charpentier.
Jak prosadit reformy
Oba volební soupeři, Ségolene Royalová i Nicolas Sarkozy, tedy nebudou mít v případě vítězství před sebou lehký úkol: přetavit své projevy o změnách v činy. To nebude lehké.
Země tak reaguje na globalizační výzvy fragmentací, kdy se reformní proklamace mísí se sociálním konzervatismem. Většina Francouzů tak i nadále spoléhá na silný stát. Nakonec je to patrné i na Champs-Élysées. Snahu vrátit bulváru původní šarm načala pařížská radnice. Začala gestem, zamítla žádost švédského oděvního gigantu H+M, který chtěl otevřít na třídě svůj velký obchod. »Nemáme nic proti této firmě, museli jsme ale přijmout ráznější opatření,« řekl Francois Lebel, zástupce starosty z tohoto pařížského obvodu. Radní chtějí zachovat prostor pro drahé butiky, současně ale uvolnit prostor pro kulturní aktivity. »Pokud se jim to povede, bude to malý důkaz, že se Francie může úspěšně vyrovnat s globalizací,« míní Daniel Charpentier.
PREZIDENTSKÉ VOLBY
Francie: kdo s koho v televizi? Dokončení ze str. 1
Mnozí Francouzi doufali, že pravolevé rozdělení politiky vrátí do centra debaty ekonomiku. Do včerejšího televizního duelu se tato očekávání nenaplnila. Poslední masová předvolební shromáždění, Royalové v Charléty a Sarkozyho v Bercy, spočívala především na snadno zapamatovatelných prohlášeních. Přesto si Francouzi nestěžují. Včerejší duel se však hospodářským otázkám nevyhnul. Sarkozy se opět vyslovil proti pětatřicetihodinovému pracovnímu týdnu: »Když budou lidé chtít dělat déle, tak si také více vyděla-
jí.« Již dříve totiž navrhoval, aby přesčasy nebyly daněny. »Dánsko a Švédsko jsou na tom mnohem lépe,« dodal. Royalová byla oproti tomu v ekonomických tématech značně nejistá. Většinou pouze projevovala obavy o méně majetné Francouze. Sarkozy si byl své převahy vědom a dal své protivnici prostor, neskákal jí do řeči. Neurčitost jejích hospodářských záměrů tak byla o něco zjevnější. Debata byla mírně opatrnější než v minulosti. Sarkozy musel počítat s tím, že hovoří se ženou. Jedovaté poznámky ze soubojů Chirac – Mitterrand to vylučovalo.
Také včera ovšem rozhodovaly detaily. Zatímco se Sarkozy pečlivě vyhýbal agresivitě, Royalová byla naopak v debatě často panovačná. Včerejší dvouhodinová debata byla vyvrcholením zajímavé kampaně, která byla velmi vizuální a hodně se koncentrovala na osobnosti kandidátů. I proto přišlo k volbám v prvním kole obdivuhodných 85 procent voličů. Debata nemohla volby rozhodnout. Důležitá ale byla. »Obdobné utkání nerozhoduje volby, současně platí, že bez úspěšného působení v této debatě nevyhrajete,« soudí pařížský politolog Thierry Saussez.
Výhodou Royalové mohla být určitá uvolněnost. V průzkumech zaostává, o nic hůře by se jí v případě prohry v debatě nevedlo. Naopak favorit Sarkozy včera měl co ztratit. Oba soupeři měli své slabiny. Royalová menší rozhled v zahraniční politice, Sarkozyho zase tíží pověst muže, který rozděluje společnost. To byla i její strategie. Duel měl ukázat, jaký má Sarkozy rozpolcující vliv. Sarkozy naopak chtěl uplatnit svůj přehled, který postrádá Royalová. Podobně se vyjadřovali v průzkumech i další Francouzi. Shodně
S TA L O S E Maďarsko: Kádárovy ostatky byly ukradeny Kosti z rakve posledního komunistického vládce Maďarska Jánose Kádára a urna s popelem jeho ženy včera zmizely podle policie z budapešťského hrobu. »Vrah a zrádce nesmí odpočívat ve svaté zemi,« bylo nastříkáno na vedlejší zdi. Kádár vládl Maďarsku od povstání v roce 1956 do roku 1988, zemřel v roce 1989. Mnoho Maďarů ho i přes jeho roli v potlačení povstání považuje za politika, který se zasloužil o rozvoj země. (Reuters)
Gruzie: Protiraketový štít USA bychom uvítali Gruzie by byla ochotna jednat s USA o umístění části amerického protiraketového systému, pokud by ji Spojené státy o to požádaly. Uvedl to šéf gruzínské diplomacie Gela Bežuašvili ve včerejším vydání listu Financial Times. Šéf americké protiraketové agentury generál Henry Obering už před časem řekl, že Spojené státy by rády umístily na Kavkaz předsunutý radar. Ten by podle Pentagonu mohl lépe sledovat dráhu íránských raket. O případném umístění by však USA chtěly společně rozhodnout s Ruskem.
1. máj skončil v Berlíně srážkami s policií První máj skončil v Berlíně v noci na včerejšek srážkami anarchistů s policií. Do potyček se pustilo na tisíc levicových radikálů, 115 jich bylo zadrženo. Čtyři desítky policistů si odnesly lehká zranění, informoval policejní prezident německé metropole Dieter Glietsch.
Haagský tribunál cílí na súdánské předáky Mezinárodní trestní soud (ICC) včera vydal zatykač na súdánského ministra Ahmada Harúna a na jednoho z šéfů obávaných provládních arabských milic Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána. Tribunál podezírá dvojici z válečných zločinů v súdánském regionu Dárfúr, kde od roku 2003 zemřelo na 200 tisíc lidí a dalších 2,5 milionu uprchlo z domovů.
Černohorští potkani prožrali přehradu potvrdili, že Sarkozy je komplexnějším politikem, který umí řešit problémy. Royalová má zase větší schopnost vnímat problémy »obyčejných lidí«. Šance ovlivnit nerozhodnuté voliče tu byla: velká poptávka byla po stoupencích centristy Francoise Bayroua, který má blíže k Royalové, ale ani jednoho ze soupeřů otevřeně nepodpořil. Stejně jako další kandidát, šéf ultrapravice Jean-Marie Le Pen. »Středoví voliči se stali jemným rozhodujícím závažím, které rozhodne tyto volby,« uvedl analytik Stéphane Rozes ze společnosti CSA.
Části Černé Hory hrozí vážné nebezpečí, že zůstane bez elektřiny. Příčinou jsou potkani »o velikosti malého psa«, schopní prokousat se dokonce i betonem. Informoval o tom černohorský tisk. Zaměstnanci hydroelektrárny na řece Piva přiznávají, že se hlodavců ohryzávajících kabely bojí. »Jsou jich tisíce, uvnitř přehrady se prohryzali všemi kabely a nadělali tam spoustu děr,« řekl jeden z pracovníků listu Vijesti. »Bojíme se, že by se hráz mohla zřítit.« Neoznačené zprávy byly převzaty z ČTK
HN-017065/PC
N a z o r y. i H N e d . c z
/9
čtvrtek, 3. května 2007
◆
K O M E N TÁ Ř E
Reforma střední třídě neublíží
◆
Obrana národní paměti Tomáš Němeček www.ihned.cz/nemecekt
Z
a normálních okolností by byl Ústav paměti národa všední a nestranické téma, asi jako Česká filharmonie nebo zákon o archivnictví. Shodou nešťastných náhod se o něj ale svedl tak pravolevý spor, jako by šlo o lustrace nebo americký radar. Jedním z původních motivů pro vznik ústavu byl protest proti způsobu, jakým vnitráčtí archiváři a tajné služby ztěžovali badatelům práci. Z patnácti kilometrů archivních šanonů zpřístupnilo vnitro směšná čtyři procenta. To bylo předtím, než na ministerstvo nastoupil Pavel Žáček a jeho skupina historiků, z nichž přímo sálá ambice (nic proti ní!) předvést, jak to dovedou lépe než střední a starší generace. Zákon by jim navíc dal nezávislost na vládě a chvályhodně vymanil archivy z moci vnitra. Poslanci nakonec ústavu navrhli přívlastek »pro studium totalitních režimů« a rozšířili mu záběr na komunismus i nacismus. Nevzniká státní vykládač historie, jak straší odpůrci. Zato se zlepší servis pro všechny: ať to je Ústav pro soudobé dějiny, zasloužilí veteráni Křen a Kaplan, bývalí političtí vězni z ÚDV, solitér Bořivoj Čelovský nebo »žáčkovská« generace třicátníků. Nejlepším argumentem pro novou instituci je práce obdobných institucí v Polsku a na Slovensku: díky svým prvním ředitelům rozjely rychlé a důkladné zpřístupňování spisů, Poláci vydali přes dvě stě knih. Pokud věříme, že konkurence je dobrá i v historickém bádání, že i nepříjemné vědění je lepší než blažená ignorance a že správci citlivých archivů mají být důvěryhodné osoby chráněné před ministerským tlakem, pak si ústav zaslouží podporu. Nejméně takovou jako Česká filharmonie.
[email protected]
O chybějícím portrétu Petr Kamberský
”
Jiří Večerník
N
ávrh daňové reformy vyprovokoval širokou debatu o tom, kdo na ní vydělá a kdo naopak. Úvahy jsou to bezpochyby oprávněné, nemělo by se při nich však zapomínat na kontext. V první řadě to znamená propočítávat navrhované změny s ohledem na reálnou strukturu domácností a jejich celkových příjmů – neulpívat tedy pouze na nominálních sazbách a neulétávat do výšin, které se týkají jen nepatrných zlomků populace. Dále je důležité všímat si toho, zda a jak reforma změní způsob přerozdělování v zemi. A konečně za třetí je nutné klást si otázku, jaké budou mít uvažované reformy dopad na jednotlivé segmenty společnosti. Speciálně pak na »střední třídu«, o níž se začíná hovořit jako o oběti, která má reformu zaplatit.
Spíše bohatí než bezdětní
Vezměme to popořádku. Vzhledem k odpočtům se skutečně placená daň z příjmů fyzických osob v průměru pohybuje pod nejnižší uplatňovanou sazbou 12 procent. V důsledku změn zavedených v posledních letech zřejmě v zaměstnaneckých domácnostech poklesla pod deset procent jejich pracovních příjmů.
REFORMA
očima sociologa JIŘÍHO VEČERNÍKA
Navrhovaná reforma by tedy mohla přinést její další snížení o jeden až dva procentní body. Rozdělíme-li domácností na desetiny od nejnižšího k nejvyššímu hrubému příjmu, pak úspora na dani se dotkne příjmů na všech úrovních. Zatímco v absolutním vyjádření tato úspora roste, v poměru ke zdaňovaným příjmům naopak klesá, takže progresivita zdanění se nemění. Jinými slovy: zatímco desetina domácností s nejnižšími příjmy nebude už platit daně žádné, podíl připadající na jejich nejvyšší desetinu může přesáhnout hranici 40 procent vybrané daně. Daňová soustava se svými sazbami a odpočty, které kombinují koruny a procenta, nenabízí jednoduchou odpověď, zda v tom či onom uspořádání jde více o solidaritu bohatých s chudými, anebo o solidaritu domácností bezdět-
N
a chodbách ministerstva financí visí podobizny všech šéfů úřadu, slavných i nadobro zapomenutých. Alois Rašín, Ladislav Feierabend, Václav Klaus, Bohuslav Sobotka... jen Vlastimil Tlustý tam stále chybí. Jakoby ministerstvo s Miroslavem Kalouskem v čele chtělo posledního nájemníka vyzmizíkovat. Na tuhle emotivní strunu Tlustý promyšleně drnká: ekonomický expert ODS, odsouvaný do pozadí nějakým lidovcem. Jenže chybějící portrét s tímhle obrazem nemá mnoho společného. Tlustého s velkým gustem odstavil Mirek Topolánek a měkké reformy jsou více dílem ODS než lidovců a zelených. Že se »nová ODS« zbaví jednoho ze symbolů opoziční smlouvy, se dalo tušit už loni v létě; a protože to předseda strany nedokázal sehrát elegantně, musí se vypořádat s důsledky. Mirek Topolánek tak stojí před zajímavou zkouškou: volí mezi ekonomikou a politikou, mezi nadějí a jakous takous jistotou. Ustoupí-li výrazněji Tlustému, riskuje další propad v rozpočtu. Odmítne-li, riskuje propad reformy. Duo Melčák-Pohanka nestačí převážit hlasy dvojice Tlustý-Klas. Premiér tak musí a) nakoupit více opozičních poslanců nebo b) proměnit Tlustého v izolovaného exota nebo c) uzavřít s inženýrem těžké mechanizace nějaký šikovný obchod – aby se, po topolánkovsku řečeno, Tlustý nasytil a koalice zůstala celá. Takový je úděl slabých vlád. Ale premiér nemůže naříkat. Sám si jej vybral.
[email protected]
ných s rodinami s dětmi. Průmět do reálné struktury domácností a jejich příjmů ale ukazuje, že ve struktuře zdanění váha příjmu daleko převažuje nad vahou počtu dětí. Jinak řečeno: přerozdělovací toky od vyšších příjmových skupin k nižším jsou mohutnější než od bezdětných domácností k rodinám s různým počtem dětí. Navrhovaná reforma přitom posiluje »rodinný« rozměr daně a poněkud oslabuje její rozměr »příjmový«.
Věčná otázka: Kde je střed?
Celkově lze říci, že malá změna daně se sice projeví v peněženkách občanů, neovlivní však relace v rozdělení rodinných příjmů. To se týká i středních vrstev, jejichž vymezení ovšem vůbec není jednoznačné. Tak například ekonom Steven Pressman si střední třídu definoval jako kategorii domácností s příj-
Kdo získá a kdo neprodělá
Příjmová lokalizace střední třídy záleží na sociálně ekonomickém kontextu – na kupní síle průměrného příjmu, rozsahu veřejných služeb, očekáváních spojených s vyspělostí společnosti. Výzkumy ukázaly, že ke střední třídě se u nás hlásí lidé s vyšším příjmem (v relaci k průměru) než například v Německu. Nicméně ať umístíme střední třídu na příjmovém žebříčku kamkoli, neměla by být navrhovanou úpravou znevýhodněna. Domácnosti samostatných a drobných podnikatelů by přitom na nové úpravě vydělaly výrazně více než zaměstnanci. V současné době totiž platí v porovnání se zaměstnanci vyšší daně, avšak podstatně nižší pojistné, takže kalkulace ze »superhrubé mzdy« je zvýhodní. Autor pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR, je členem Institutu sociálních a ekonomických analýz
Spor obnažil rozdělené Turecko
”
Adam Černý
www.ihned.cz/cerny
www.ihned.cz/kambersky
Ať umístíme střední třídu na příjmovém žebříčku kamkoli, neměla by ji reforma znevýhodnit.
mem mezi 75 a 125 procenty příjmu přepočteného podle metodiky OECD. Podle takové definice by u nás ke střední třídě patřila polovina populace (tak početná už je jen ve Švédsku, v jiných »středostavovských zemích« pak výrazně méně), přičemž třetina by dokonce patřila ke třídě vyšší. Je jasné, že takový výsledek vypovídá více o příjmové nerovnosti než o čemkoli jiném.
V
turecké politické krizi se proti sobě vyhrotily dva z principů, na nichž je založena demokracie: oddělení náboženství od státu a podřízení armády civilistům. Když Ústavní soud prohlásil první kolo prezidentské volby za neplatné, zdálo se, že své si prosadila armáda. Její odpor proti kandidatuře nynějšího ministra zahraničí Abdullaha Güla vypadá pochopitelně: s jeho vítězstvím by strana, která je podezřívána, že se odklání od sekulárního státu, obsadila tři nejdůležitější funkce. Ale už samotný fakt, že v pozadí mocenského nátlaku stála armáda, jednoduché nálepky relativizuje. Jsou tu fakta, která nemohou popřít ani ti, kterým z duše vadí, že prezidentem by se měl stát politik, jehož žena nosí na veřejnosti islámský šátek.
Kdo vede zemi k Evropě
Nyní vládnoucí Strana práva a rozvoje (AKP) přiblížila Turecko k Evropě mnohem více než pře-
◆
Paradox dnešního Turecka zní: modernizaci země prosazují umírnění islamisté z AKP. svědčení obhájci sekulárního státu, kteří měli možnost předvést své schopnosti dříve. Zvláště v prvních letech svého úřadování AKP prosadila řadu reforem, často navzdory odporu armádních špiček a státní byrokracie neochotné vzdát se zavedených regulačních nástrojů. Protože ekonomika roste úctyhodným tempem pěti procent ročně, už dávno se nehovoří o »nemocném muži na Bosporu«.
Islamisté, kteří modernizují
Paradox dnešního Turecka zní: umírnění islamisté z AKP prosazují modernizaci země a její sbližování s Evropskou unií; zatímco mnozí z těch, kteří se hlásí k Atatürkově odkazu, modernizační snahy fak-
M E D I Á Ř
ticky brzdí. Úterní rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti prvního kola prezidentské volby vypadá jako úspěch armády, proti které vláda – i když má na své straně většinu poslanců – tahá za kratší konec. Jsme ale teprve na začátku. Předčasné volby, které se uskuteční nejspíše v červnu, podle většiny odhadů přinesou Straně práva a rozvoje znovu parlamentní většinu, možná dokonce větší, než je ta dnešní. Nynější dilema prezidentské volby se proto může snadno opakovat. Řešení nepřinese jednoduchá výhra ani dnešní vlády, ani opozice podporované armádou. Otevřený vstup mužů v uniformách by zemi vrátil o desetiletí zpět, protože země, kde »absolutním strážcem«
odluky náboženství od státu je armáda, nemůže o sobě tvrdit, že je demokratická. Stejně tak ale nebude demokratická země, kde by si vláda jediné strany, byť vzešlé z voleb, uzurpovala moc a nebrala ohled na názory menšiny. Nebezpečí islamismu není v jeho spojení s náboženstvím, ale v jeho radikální podobě, která by – jako každá totalita – znamenala konec demokracie, včetně konce svobodných voleb. Až tady by byla namístě obrana demokracie silou.
Spor by neměl mít vítěze
Ve sporu o prezidentskou volbu se vyjevilo vnitřní rozdělení země. Všechny strany ukázaly svou sílu: AKP v parlamentu, sekularisté při statisícových demonstracích. Pokud ale zůstanou u čistě mocenského vnímání střetu, poškodí důvěru, kterou si Turecko začalo získávat a která je jedním ze zdrojů jeho hospodářského vzestupu. Chtějí-li dokázat, že je Turecko demokratickou zemí, musí být ale na konci sporu nikoli vítězství jedné strany, ale dialog a kompromis.
[email protected]
◆
Získá magnát Murdoch The Wall Street Journal?
Miloš Čermák
K
do říkal, že noviny jsou předvčerejší zboží a investovat do nich je jako házet peníze do kanálu, měl by se chytnout za nos. Boj o ekonomický deník Wall Street Journal, který vyhlásil Rupert Murdoch, ukazuje opak. Minimálně v Americe poskočila cena akcií novinových vydavatelů směrem nahoru.
Akcie jdou nahoru
Společnost News Corporation, kterou řídí šestasedmdesátiletý Murdoch a která kromě televize Fox News, filmových studií či webového serveru MySpace.com vlastní zhruba 175 deníků po celém světě, oficiálně oznámila, že má zájem získat také Wall Street Journal. Deník založený v roce 1889 coby čtyřstránkový zpravodaj prodávaný za dvě pence je dnes nejvýznamnějším ekonomickým listem. Murdoch je ochoten zaplatit za rozhodující podíl ve vydavatelství Dow Jones pět miliard dolarů, te-
dy šedesát dolarů za akcii. To je cena o dvě třetiny vyšší, než jakou měly akcie v době oznámení nabídky. Tržní hodnota firmy se tak za jediný den zvýšila ze tří na 4,7 miliardy dolarů. V souvislosti s tím posílily i akcie dalších vydavatelů. Očekává se, že by se boje o převzetí majitele The Wall Street Journalu mohli zúčastnit i další společnosti: média nejčastěji citují společnosti vydávající New York Times či Washington Post, ale i »internetové« hráče jako Google nebo Microsoft.
Úloha ješitnosti v byznysu
Proč ten náhlý zájem? The Wall Street Journal patří bezpochyby k nejvlivnějším světovým novinám. Co se týče prodaného nákladu (přes dva miliony kusů), je sice v Americe od roku 2003 až dvojkou (za deníkem USA Today), má však naprosto unikátní čtenářskou obec. V kategoriích jako příjem či pracovní postavení několikanásobně překonává všechny ostatní noviny. Má zkrátka ty nejbohatší
”
KAŽDÝ ČTVRTEK o médiích a lidech v nich
a nejvlivnější čtenáře na světě. Přesto analytici tvrdí, že cena nabídnutá společností News Corporation je přemrštěná. Rupert Murdoch potřeboval, aby jeho nabídka patřila mezi neodmítnutelné. Má k tomu své důvody. Racionálně vzato je společnost Dow Jones prosperujícím podnikem s potenciálem růstu. Jeho budoucnost nestojí a nepadá s papírovými novinami. Vlastní také finanční týdeník Baroon’s Magazine, webový server MarketWatch a poloviční podíl v časopisu SmartMoney. Hlavním produktem společ-
Kdyby Murdoch získal respektovaný ekonomický list, stal by se asi nejvlivnějším mužem planety. nosti Dow Jones jsou však informace. A ty mají ve světě byznysu stále velkou hodnotu. Murdochovi by navíc akvizice usnadnila plány na vytvoření ekonomické zpravodajské televize, kterou chce spustit v tomto roce. Svou roli však nepochybně hraje i ješitnost. Rupert Murdoch je dnes nejvýznamnějším individuálním investorem v médiích. Kontroluje newyorský bulvární deník New York Post, televizi Fox News i tradiční londýnské noviny The Times. V žebříčcích nejvlivnějších pozemšťanů je pravidelně v první desítce.
Říká se, že kdyby své portfolio rozšířil o opravdu seriózní a respektovaný The Wall Street Journal, mohlo by mu to pomoci i k první příčce.
Baroni ekonomického tisku
Společnost Dow Jones je rodinným podnikem, který ovládá tradiční bostonská rodina Bancroftových. Deník The Wall Street Joural založili tři podnikatelé, Charles Dow, Edward Jones a Charles Bergstresser. Po Dowově smrti koupil jejich společnost v roce 1903 podnikatel Charles Barron, a to za 130 tisíc dolarů (vzhledem ke kupní síle by to dnes byly asi tři miliony). Barron byl od roku 1912 prezidentem společnosti a hlavním strůjcem úspěchu. Je považován za zakladatele ekonomického žurnalismu a jeho jméno nese časopis Barron’s Magazine, který založil v roce 1921. Když v roce 1928 zemřel, řízení společnosti převzal Hugh Bancroft, jehož potomci ji ovládají dodnes. Vše nasvědčuje tomu, že rodina Bancroftových nabídku Ruperta
Murdocha odmítne. Proti jsou i zaměstnanci firmy, kteří se bojí, že začlenění do firmy News Corporation by přineslo ztrátu prestiže i pracovních míst. Obavy mají mnozí i ze samotného Ruperta Murdocha, který je známý tím, že šéfredaktorům svých novin osobně telefonuje, zasahuje do chodu redakcí a někdy i psaní konkrétních článků.
Zvláštní rovnováha
The Wall Street Journal je kromě ekonomického vlivu pozoruhodný ještě něčím: zvláštní protichůdností zpravodajské a názorové části novin. Obsahové analýzy ukázaly, že ve zpravodajství a publicistice patří i v liberálním americkém tisku spíše nalevo. Komentáře listu a názorové texty jsou zase výrazně pravicové a jako jedny z mála podporují Bushovu administrativu. Co by s touhle křehkou rovnováhou učinil podnikatelský buldozer Rupert Murdoch, mnozí nechtějí ani domyslet. Autor je novinář
Kultura.iHNed.cz
10 /
čtvrtek, 3. května 2007
Na Anifestu soutěží dvě stovky filmů
KULTOVNÍ FILMOVÁ SÉRIE
Krušné chvíle ve Spider-Manově Stínu Petr Fischer
dobré, zejména v poučné komiksové story o dobrodružství hledání sebe sama. Vnější i vnitřní proměna mravně čistého až naivního Petera ve mstivého černého »Spider-Mana«, tento starý faustovský motiv koketerie s mocnými silami zla je asi nejzábavnější a nejzajímavější částí filmu, pomineme-li roztomilou obludu z písku Sandmana.
www.ihned.cz/fischer
PRAHA, 3. 5. 2007
Komiksoví superhrdinové jdou v poslední době do sebe a prožívají malé osobní krize, které ovšem na filmovém plátně za pomoci moderní techniky nabírají téměř mýtických rozměrů. Před tři čtvrtě rokem se Superman odvážně pral s archetypem domova a rodiny, se vztahem otce a syna. Na jiného silného chlapíka, ochránce New Yorku Spider-Mana, jehož třetí filmové vyprávění vstupuje dnes do českých kin, čeká složitá a obtížná bitva s vlastním psychickým Stínem.
Život lidí na bývalém československém území Podkarpatské Rusi mapuje výstava fotografky Dany Kyndrové, která včera začala v Maďarském kulturním středisku v Praze. Autorka, která se zaměřuje na sociální a dokumentární fotografii, představuje své snímky pořízené v tomto regionu v uplynulých patnácti letech.
Studio Dva chystá Léto hereckých osobností Už počtvrté uspořádá pražské Studio Dva přehlídku Léto hereckých osobností. Uskuteční se ve Švandově divadle a na letní scéně Vyšehradu, začne 14. června a potrvá do 16. září. Celkem nabídne pětašedesát představení, z nichž několik uvedou v závěru přehlídky hosté ze Slovenska. Program je na adrese www.studiodva.cz. Neoznačené zprávy jsou ze servisu ČTK
FOTO: FALCON
Spider-Man v černém! Čili co se stane, když si pustíte k tělu odvrácenou stranu vlastní duše. celá postava Petera Parkera alias Spideyho promění v případovou psychologickou studii, vystupující až ve chvíli, kdy vás primárně přestane zajímat létání na pavoučích vláknech, jakkoliv přitažlivé tohle houpání je zejména pro kluky, kteří někdy zkusili lano na skále.
Černočerný symbiot, který na svou barvu převede i slavný Spider-Manův převlek, má před usídlením na novém hostiteli z čeho čerpat, což je u ideálního hrdiny přinejmenším překvapivé. Milá prostota a dobrota hrdiny, který tak rád pomáhá jiným, se proměni-
la v narcistický sebevztah. Peter se zamiloval do sebe, do svého mediálního obrazu a těžko přiznává, že to tak je. Rozpínavý symbiot mu nuceným pozváním do černoty psychického Stínu, do odvrácené strany duše, vlastně osudově pomůže. Vše zlé je v životě k něčemu
Tobey Maguire jako měnící se Spider-Man se v této ironické etudě, která je namířena i proti vážnosti celého komiksu i mýtu superhrdiny, snaží očima i celým tělem. Jeho okázalé drsňáctví, zvýrazněné rozcuchanou patkou, chvílemi připomíná gagy Jima Carreyho – bylo to také jediné místo filmu, kde si Maguire mohl opravdu zahrát. Při lítání vzduchem to jde mnohem hůř. Peter Parker, milovaný kamarád Spider-Man, se tentokrát pěkně namočil. Nejen do odporné černé symbiotické hmoty, ale i do vlastního svědomí, o němž dříve ani neměl tušení. I jeho závěrečné slzy nad mrtvým přítelem a dřívějším nepřítelem Harry Osbornem (James Franco), stejně jako loňské slzy diváků prolité nad otcem Supermanem, svědčí o tom, že nadhrdinové procházejí fází, v níž zcela vládne lidská část jejich nátury. Z létání, síly a černobílého morálního jasu se stává kulisa, na hlavním jevišti se producírují lidské city a psychická hnutí. Lidské, možná až příliš lidské. Spider-Man se chystá pokořit... str. 24
ANNA KARENINA V MĚSTSKÝCH DIVADLECH PRAŽSKÝCH
ABC vybředlo ze středního proudu Saša Hrbotický /Od našeho zpravodaje/ PRAHA, 3. 5. 2007
Vdaná žena uštvaná pokryteckou morálkou carského Ruska a zoufalá z nešťastné lásky se vrhne pod vlak. Přibližně takovou představu o románu Lva Nikolajeviče Tolstého Anna Karenina si po léta odnášeli absolventi středoškolské výuky ruské literatury. Autorka divadelní dramatizace Věra Mašková a režisér Peter Gábor v pražském ABC zvulgarizovaný obraz zdárně nabourávají a přibližují ho divákům jako košaté dílo dodnes udivující psychologickou jemnokresbou a filozofickým rozmachem. Ani sebedůslednější přepis nemůže postihnout vše, co román z let 1873 až 77 obsahuje, přesto se inscenátorům povedlo rozvinout do dramatické šíře obě zásadní příběhové linie a neopominout ani
vedlejší, významově důležité motivy. Osudy femme fatale Kareniny, která žije po boku stárnoucího muže a s vášní se vrhá do zničujícího vztahu s důstojníkem Vronským, se odvíjejí souběžně s autobiografickým obrazem Tolstého manželství i myšlenkového vyzrávání, jak ho v knize dokumentuje kníže Levin a jeho nastávající žena Kitty.
Nezávislý život
Díky citlivé režii i plastickému herectví představitelů obou klíčových rolí hra nevyzní jako povšechná ilustrace románové předlohy, ale žije si svým nezávislým scénickým životem. Režisér Gábor kombinuje metodu dobře fungujících klipových střihů a paralelně probíhajících dějů, takže do středu bohatě zalidněných situací staví hned Annu, hned zase Vronského. Karenina Lenky Vlasákové (alternuje ji Michaela Badinková) je
hlavní nositelkou Tolstého úvahy, nakolik se má člověk obětovat povinnosti, a nebo zda může jít za hlasem srdce. Noblesní žena už od vstupní scény upoutá nenucenou sebejistotou, přímostí a klidem. Tím větší údiv vyvolává smršť emocí, které se v ní probudí při setkání se šarmantním Vronským. Méně věrohodně se herečce daří vyjádřit příčiny psychického a morálního zlomu poté, co Anna opouští manžela i milovaného syna, a vydá se všanc snobské společnosti. Konečnou metamorfózu okouzlující dámy v trosku závislou na morfiu však Lenka Vlasáková interpretuje velmi přirozeně a sebevražedné gesto v jejím podání působí jako zoufalý, leč pochopitelný důsledek předchozích činů.
Silný protihráč Levin
Martin Mňahončák hraje Annina milence Vronského střídmě a kulti-
vovaně, víc mu charakter role neumožňuje. Pojetí Karenina je pokusem o narušení zažité představy nepřívětivého muže, leč Vladimíru Čechovi k takovému uchopení chybí bohatší herecký rejstřík. Skutečným protihráčem Anny se stává kníže Levin. Ačkoliv se obě postavy v ději střetávají minimálně, právě Levin je nejhlouběji rozvinutým ideovým protějškem Annina osudu. Hynek Čermák jej obdařil vnitřní silou, dobrotou i běsovskými pochybnostmi o smyslu lidského konání, ryzosti citů, nutnosti přizpůsobení se konvencím a především o existenci Boha. Anna Karenina je zatím umělecky nejcelistvějším popřením koncepce středněproudé zábavy, kterou vedení Městských divadel pražských před časem deklarovalo. L. N. Tolstoj: Anna Karenina. Divadlo ABC Praha. Premiéra 22. 4.
FOTO: ANIFEST
Kyndrová fotila Podkarpatskou Rus
Stovky hodin filmových projekcí, národní retrospektivu, setkání s režiséry a také animátorské dílny nabídne Mezinárodní festival animovaného filmu Anifest, který dnes začíná v Třeboni. Vítězové v sedmi kategoriích, o nichž rozhodnou mezinárodní poroty, budou vyhlášeni v úterý. O skleněnou sošku čápa soutěží v sedmi kategoriích více než dvě stovky filmů. Tradičně nejvíce obeslanou kategorií je sekce krátkých filmů. Z téměř pěti stovek snímků se jich ale do soutěže dostalo jen třiašedesát. Husté síto při výběru vysvětluje předseda poroty této kategorie Jiří Kubíček: »Animovaná tvorba je přístupná prakticky všem, což se také projevuje na úrovni filmů – často nedosahují kvality požadované mezinárodním festivalem.« V soutěži je i trojice nových, krátkých filmů, na jejichž vznik pomohl Anifest sehnat peníze: digitálně animovaný film Jiřího Barty Domečku vař!, kreslený snímek Pavla Koutského o plastické chirurgii Plastic People a »loutková lovestory« Michala Žabky Paní G. V kategorii celovečerních filmů je jediný český film Jana Baleje Jedné noci v jednom městě, mozaika povídek o podivínských lidech v pochmurně líčených pražských uličkách. Třeboňský festival ocení také nejlepší videoklip, znělku, reklamu či studentský animovaný film. Předsedou hlavní poroty a zároveň hlavním zahraničním hostem bude proslulý belgický režisér Raoul Servais, kterému je věnované i jedno z dnešních promítání. V kině Světozor poběží po večerním zahajovacím ceremoniálu pásmo jeho krátkých filmů. Průřez tvorbou a besedy čekají i českou legendu animovaného filmu Břetislava Pojara. Anifest uvede i retrospektivu španělského filmu. Podrobnosti na www.anifest.cz. (mgd)
Lidské, příliš lidské
Symbiot lidského zla
Na první pohled se zdá, že za všechno může podivná černá hmota, která se slavnému hrdinovi nalepí na poznávací značku mopedu, pozdější vědecké zkoumání ale odhalí, že tento »symbiot« pouze využívá potenciál svého hostitele. Zloba se skrývá v každém z nás a každý z nás se s ní musí poprat po svém, zní morální komiksové poučení, jehož variacemi je celý film prošpikován, zřejmě aby pečínka očekávané chuti byla přesně taková, jak má být. Spider-Man 3 se neobejde bez hollywoodských a komiksových klišé, milovníci komiksů na ně přece čekají, je to základ filmu o Spider-Manovi. Režisér Sam Raimi v první půlhodině nepřidává nic nového. Je to úvod pro všechny, kdo neviděli první dva díly. »Něco se začne dít« až ve chvíli, kdy se
TŘEBOŇ/PRAHA, 3. 5. 2007
Čáp z nové festivalové znělky Michaely Pavlátové.
INZERCE
HN-019171
SPORT
čtvrtek, 3. května 2007
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Sport.iHNed.cz
SEMIFINÁLE FOTBALOVÉ LIGY MISTRŮ
SERVIS
Milán vyzve Liverpool k odvetě
basketbal
Liga mužů, 44. kolo: Ostrava – Sadská 108:77, Pardubice – USK Praha 82:60, A PLUS ŽS Brno – BK Děčín 86:71, Liberec – Ústí nad Labem 96:44, Kunín – Nymburk 79:71, Prostějov – BBK Brno 97:82. NBA – 1. kolo play-off: Toronto – New Jersey 98:96 (stav série 2:3), Dallas – Golden State 118:112 (stav série 2:3).
PRAHA/MILÁN, 3. 5. 2007
cyklistika
Kolem Romandie, 1. etapa (157,8 km): 1. Fothen (Něm.) 4:08:56 hod., 2. Perez, 3. Rodriguez (oba Šp.), 4. Lorenzetto (It.), 5. Evans (Austr.), 6. Duque (Kol.), ...37. Kreuziger všichni stejný čas, 91. Raboň, 116. Padrnos (všichni ČR) oba -3:33. Průběžné pořadí: 1. Savoldelli (It.) 4:13:31, 2. Kreuziger -5, 3. Fothen -6, 4. Casar (Fr.), 5. Horner (USA) oba -7, 6. Kašečkin (Kaz.) -9, ...100. Raboň, 102. Padrnos oba -3:56. Kolem Bretaně, 6. etapa (166 km): 1. Hagen (Nor.) 3:52:30, 2. Bonsergent (Fr.), 3. Roelants (Belg.), 4. Maaskant (Niz.), 5. Costa (Portug.), 6. Mijazawa (Jap.) všichni stejný čas, ...27. Kadlec -8, 29. Lazar -17, 58. M. Hačecký (všichni ČR) -35. Konečné pořadí: 1. Boom (Niz.) 19:58:25, 2. Maaskant -1:45, 3. Lelay -2:02, 4. Quemeneur (oba Fr.) -2:04, 5. Rasmussen (Dán.) -2:08, 6. Hagen -2:22, ...18. Lazar -3:14, 21. Kadlec -3:25, 63. M. Hačecký -6:14.
fotbal
FOTO: ČTK/AP
Obránce Marek Jankulovski bude třetím českým fotbalistou, jenž okusí finále Ligy mistrů. K postupu AC Milán přispěl svým výkonem ve včerejší vítězné odvetě proti Manchesteru United 3:0. Italský držitel trofeje z roku 2003 vyzve za tři týdny v Aténách FC Liverpool k velké odvetě za dva roky starou porážku ve finále po penaltách. Ohromná pohoda a chuť do hry sálaly z hráčů AC Milán. A za půl hodiny z toho v průtrži mračen bylo dvougólové vedení. Kaká i Clarence Seedorf se trefili z hranice pokutového území do stejného místa – k tyči po levé ruce brankáře Edwina van der Sara. Svěřenci Carla Ancelottiho zároveň vytáhli do hry svou další úžasnou zbraň, a sice zkušenost. V novém tisíciletí pravidelně postupují do vyřazovací části prestižní evropské soutěže a z toho plynoucí jistota platila i na obávaného soupeře. Manchester však včera působil překvapivě pasivně. Rychle přišel o výhodu jednobrankového vítězství ze svého stadionu a za stavu 1:0 pro soupeře musel dát gól, protože už v tu chvíli postupoval Milán. Místo obav z ofenzivní smršti si většina diváků na San Siru libovala, jak to hostům nejde, a pak se dostala i do stavu chvilkového vytržení, protože vedení o dva góly už bylo víc než nadějné. Jenže od toho jsou v semifinále vrcholných soutěží jen špičkové tý-
Clarence Seedorf (vlevo) se raduje s Andreou Pirlem poté, co vstřelil druhý gól AC Milán. my, aby zahrály i když se jim nedaří. Hráči United se napůl vrátili do hry zhruba po uplynutí první hodiny zvýšenou agresivitou a také vůlí. Co chybělo, byly vyložené šance. Jen se počítaly střely zablokované nebo mimo: Cristiano Ronaldo,
Wayne Rooney, Michael Carrick, Darren Fletcher. Ono taky proti tuhé milánské obraně, jejíž spolehlivou a také kreativní součástí byl i Jankulovski, bylo všechno těžké. A český reprezentant korunoval vše přihrávkou do volného prostoru na
osamoceného náhradníka Alberta Gilardina, jenž měl svou přesně mířenou trefou poslední slovo. (kay) AC Milán – Manchester United 3:0 (2:0) Branky: 11. Kaká, 30. Seedorf, 78. Gilardino. ŽK: Ambrosini, Gattuso – Ronaldo. Diváci: 67 000. První zápas: 2:3, postoupil AC Milán.
Start je na fotbalovém stadionu www.ihned.cz/cap
PRAHA, 3. 5. 2007
Argentinská rallye, kterou po pěti týdnech pokračuje mistrovství světa WRC, má ráda novinky. Ty připravili organizátoři i letos: dnešní začátek obstará supererzeta na fotbalovém stadionu River Plate v Buenos Aires. »Rallye v posledních letech prochází přelomovými změnami podobně jako formule 1. Hledají se cesty, jak zvýšit diváckou atraktivitu,« řekl jediný český pilot ve startovním poli Štěpán Vojtěch.
Kritický Loeb
Argentinský závod je svými fanoušky pověstný, kolem tratí se jich očekává až 140 tisíc. Hlavně
Werner Lička přerušil svou trenérskou kariéru a stal se generálním manažerem Baníku Ostrava, kde podepsal pětiletou smlouvu. Italská liga: Catania – Ascoli 3:3. Miloš Štádler, hráč Slavie v letech 1951 – 1961, který i jednou reprezentoval, zemřel ve věku 80 let. Pohřeb se koná 9. května v Malé obřadní síni ve Strašnicích od 10.40.
házená
Interliga žen, semifinále: Olomouc – Slavia 22:23 (13:10) konečný stav série: 0:2. Písek – Veselí n. M. 26:24 (15:8) stav série: 1:1.
hokej
Ústí nad Labem získalo útočníky Františka Mrázka z Pardubic a Adama Šaffra z Plzně. Brankář Radovan Biegl (38 let) posílí Vsetín, s nímž začal letní přípravu.
lyžování
Harrachov se uchází o právo hostit mistrovství světa v letech na lyžích v roce 2012 s norským Vikersundem. O pořadateli rozhodne Mezinárodní lyžařská federace (FIS) příští rok.
motorismus
Automobilový jezdec Tomáš Enge, který se na konci března v závodu série American Le Mans v St. Petěrburgu těžce zranil, by mohl už za dva týdny znovu závodit. Lukáš Dryml a Zdeněk Simota postoupili do semifinále z úvodního kvalifikačního kola mistrovství Evropy na ploché dráze v německém Stralsundu. Dryml byl druhý a Simota byl osmý. Masarykův okruh v Brně má po inspekci Mezinárodní automobilové federace prodlouženou licenci pro závody automobilů na další tři roky.
tenis
Varšava, 1. kolo: V. Williamsová (USA) – Krajicková (Niz.) 6:4, 6:3. 2. kolo: Santangelová (It.) – Petrovová (5-Rus.) 6:3, 6:3, Kuzněcovová (3Rus.) – K. Bondarenková (Ukr.) 2:6, 6:2, 6:1, Čakvetadzeová (6-Rus.) – Garbinová (It.) 6:2, 6:2. Estoril, 2. kolo: Šafářová (3-ČR) – Jakimovová (Běl.) 6:3, 2:6, 6:4, Bartoliová (1-Fr.) – Ruanová (Šp.) 6:3, 6:3. Muži, 1. kolo: Garcia-Lopéz (Šp.) – Tursunov (6-Rus.) 6:4, 6:3. Rafael Nadal vyhrál bitvu dvou povrchů v Palmě de Mallorce na netradičním kurtu, kde jednu polovinu hřiště tvořila antuka a druhou tráva, porazil Rogera Federera 7:5, 4:6 a 7:6. Ostrava, challenger, 2. kolo: Ulihrach (ČR) – Navarro-Pastor (1-Šp.) 6:2, 7:6 (8:6), Pašanski (Srb.) – Levy (Izr.) 1:6, 7:6 (7:3), 6:4.
volejbal
Hráčky KP Brno obhájily titul, finále: KP Brno – Olymp Praha 3:1 (19, -23, 15, 13), konečný stav série: 3:2. Finále xtraligy mužů: Liberec – České Budějovice 0:3 (-24, -21, -14) finále extraligy mužů. Stav série 1:3. O 3. místo: Brno – Opava 1:3 (-22, 21, -21, -17), konečný stav série: 1:3.
sportka
18. týden, I. tah: 12, 16, 28, 38, 44, 45, dodatkové číslo: 41. II. tah: 16, 29, 30, 41, 46, 49, dodatkové číslo: 20. Šance: 433 205. (čtk)
S TA L O S E
ARGENTINSKÁ RALLYE
Martin Cáp
/ 11
na periferii a venkově, ve městech je zájem slabší. Změnit by to mohla právě supererzeta, kterou může sledovat až 65 tisíc diváků. Argentina se pouští podobným směrem jako další pořadatelé. V Monte Carlu takto rallye okupovala městský okruh známý z formule 1, ve Švédsku se závodilo na klusáckém oválu a v Portugalsku měl velký ohlas prolog na stadionu Algarve. Nikdo ale tolik neinvestoval do logistiky. V Argentině se hned po supererzetě týmy a sedmasedmdesát vozů musí přesunout do 700 kilometrů vzdálené Cordoby, kde zítra začne soutěž na ostro. Mluví se o největší logistické akci v historii WRC. »Bude to velká show, důležitá pro celý sport. Lidé získají představu, co se bude o víkendu dít,«
řekl Petter Solberg ze Subaru. Ne všichni účastníci jsou ale úmornou předehrou v Buenos Aires nadšeni. »Nejsem proti supererzetám, ale nesmí se z nich stát hlavní bod závodního víkendu,« řekl serveru motorsport-total.com mistr světa a hlavní favorit závodu Sébastien Loeb. Čtvrteční spektákl podle něj nebude mít vliv na pořadí a vývoj závodu.
Změny tempa i podkladu
Trať argentinské rallye patří k nejnáročnějším v šampionátu. Střídají se rychlosti, teplota vzduchu i kvalita podkladu, typické jsou pro ni vedle četných skoků i časté průjezdy vodou. Obtížnost zvyšuje fakt, že jihoamerická pravidla zakazují jakékoliv testování. Týmy se proto
připravovaly ve Španělsku a na Sardinii, kde jsou podobné podmínky jako v argentinské pampě. Vojtěch, který už trénuje za mořem a vyrovnává se s časovým posunem, pojede se spolujezdcem Michalem Ernstem za tým ÖMV Rallye Team s produkčním vozem Mitsubishi Lancer. Chce bodovat, což znamená skončit do osmého místa. »Charakter trati nám nesvědčí tolik jako v březnu v Mexiku. Čekají nás změny tempa s rychlými erzetami po rozbitých cestách,« připomněl pilot. Hodnotu zkušeností z loňského ročníku Vojtěch nepřeceňuje. »Konkurence se zvyšuje, vedle továrních jezdců jezdí bohaté privátní týmy. Mnozí špičkoví piloti nemají uplatnění,« dodal.
Blažek přestupuje do Norimberku Brankář fotbalové reprezentace Jaromír Blažek se stane od léta nejméně na dva roky hráčem 1. FC Norimberk, do kterého přestupuje ze Sparty. Podle německé agentury SID by měl německý tým za čtyřiatřicetiletého brankáře zaplatit zhruba 750 tisíc eur (přes 20 milionů korun). V Norimberku, který je v německé lize pátý, už hrají Marek Nikl, Jan Polák a Tomáš Galásek.
Běžkyně Formanová ukončila kariéru Po vleklých léčeních zranění, která se opět ozývala, se rozhodla běžkyně Ludmila Formanová ve třiatřiceti letech ukončit kariéru. Mistryně světa v běhu na 800 metrů z haly i pod otevře-
ným nebem z roku 1999 se po porodu syna vrátila k atletice, ale v únoru ji při závodech v hale postihlo svalové zranění a od té doby už nezávodila.
Pohár na in-linech startuje v Hradci V neděli v Hradci Králové začne třetí ročník Nestlé LefiInLine Tour v in-line bruslení pro děti až dospělé (od 5 km do 21 km - podrobnosti na www.lifeinline.cz). Letos se pojede v deseti českých i slovenských městech a zúčastní se ho také reprezentantka v rychlobruslení na krátké dráze Kateřina Novotná. Další úspěšná rychlobruslařská reprezentantka a loňská vítězka poháru Martina Sáblíková slíbila účast na mistrovství republiky v Ostravě. (hd) Neoznačené zprávy jsou z ČTK
P R O G R A M T E L E V I Z E – T V. i H N e d . c z
ČT 1 05:59 09:00 09:30 10:05 11:00 12:30 13:40 14:10 15:05 17:15 17:40 18:00 18:15 18:45 19:00 20:00 21:00 21:25 21:55 22:20 22:50 23:35 23:55
ČT 2
Dobré ráno s českou televizí Na cestě po Tunisku Na stopě Zločin může ohrozit každého Sága rodu Forsytů (12/13) Britský seriál Pošta pro tebe Nečekaná setkání Sama doma Být doma a nehloupnout Pod pokličkou Krkonošské kyselo Všechnopárty Zábavná talk show K. Šípa Hříchy pro pátera Knoxe (4/10) AZ-kvíz Soutěž pro každého Černé ovce Reportáže, testy, rady Večerníky Zahrada je hra Nápady pro vaši zahradu Večerníček Pat a Mat Události To byl Videostop Staré zábavné pořady Přes nový práh Vyberte si byt či dům Banánové rybičky Haliny Pawlowské Fenomén dnes Dnešek v souvislostech POKR POstřehy a Rady pro podnikatele Q Queer magazín České televize Nemám práci Specializované kurzy Kinobox Petr Čtvrtníček uvádí nové filmy
07:50 08:30 08:35 09:00 11:25 11:45 12:00 12:30 12:45 12:55 13:25 13:35 14:05 17:00 17:05 17:25 17:45 18:05 20:45 21:00 21:30 21:40 23:10
05:59 Snídaně s Novou 08:35 Láska nad lásky (86) Telenovela 09:35 Zázračný háj Americký film (1997). Letitá nevraživost dvou sester vyvrcholí kvůli nečekanému dědictví. Dům po matce zahrnuje i nájemce, starou dámu, která v domě žije mnoho let a nechce ho opustit... 11:30 Kojak (16) Americký kriminální seriál 12:35 Stefanie VIII (51) Německý seriál 13:35 Ranaři II (17) Australský krimi seriál 14:35 Ženatý se závazky (86) Americký seriál 15:05 Hvězdná brána VIII (14) Sci-fi seriál 16:05 Walker, Texas Ranger V (13) Seriál USA 17:00 Odpolední Televizní noviny 17:35 Odložené případy II (20) Krimi seriál 18:30 Ulice (452, 453) Původní český seriál 19:30 Televizní noviny, Sport, Počasí 20:00 Ordinace v růžové zahradě (142) Seriál 21:20 Kriminálka Las Vegas V (10) (CSI V) Americký seriál 22:15 Tele Tele Svérázný humor 23:05 Zprávař - Příběh Rona Burgundyho Americký film (2004)
06:30 07:00 08:00 08:45 09:45 10:45 11:50 12:50 13:20 13:50 16:00 16:50 17:45 18:00 19:00 19:25 20:00
Panorama Aktuální počasí Kde peníze pomáhají Armáda spásy Rakovina tlustého střeva Dobré ráno z Moravy a Slezska AZ-kvíz Soutěž pro každého Živé srdce Evropy: Zvolská homole Divadlo žije! České scény Film o filmu: Dobrý ročník Křesťanský magazín Křížová cesta Cesty víry Evangelium prosperity Richard Sloní srdce Pohádka Bludiště Soutěž družstev USA - Slovensko osmifinále MS v hokeji Vizitky českých muzeí a galerií Zpět k pramenům Jižní prameny Profily Portrét Salvátora Dalího O češtině Dohoda na zájmena bezrodá Česko - Německo MS v hokeji Film o filmu: Dreamgirls Události, komentáře Československý filmový týdeník Zazie v metru Francouzský film (1959) Americký jazzklub (7/7)
Princezna Fantaghiro (4) Seriál Nekonečná šance Zábavná soutěž Nekonečná šance Zábavná soutěž Plameny vášně (73) Telenovela Jsi můj život (38) Telenovela Doktor z hor II (15) Německý seriál Wolffův revír II (12) Krimi seriál Něm. Sabrina - mladá čarodějnice II (22) Krok za krokem II (20) Komediální seriál Komisař Rex III (10) Něm. krimi seriál Diagnóza vražda VIII (11)Detektiv. seriál Medicopter 117 IV (6) Něm. krimi seriál Minuty regionu 5 proti 5 Rodinná soutěž 1. zprávy 1. zprávy sport 1. zprávy počasí Chůva k pohledání IV (8) Komed. seriál Velmi křehké vztahy (36) Seriál televize Prima. Rodinné pouto, Žárlivost a zášť. 21:15 Krimi live Zastavte s námi zločince. Moderuje Martin Severa. Režie A. Stojkov 22:30 Myšlenky zločince II (9) Americký kriminální seriál 23:30 Policie - New York (48) Krimi seriál USA
12 /
SPORT
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Sport.iHNed.cz
čtvrtek, 3. května 2007
Šéf, střelec a silák: útok bojovníků
MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI
Čtvrtým soupeřem je Německo
Alois Žatkuliak
Alois Žatkuliak
www.ihned.cz/zatkuliak
www.ihned.cz/zatkuliak
MYTIŠČI, 3. 5. 2007
/Od našeho zvláštního zpravodaje/ MYTIŠČI, 3. 5. 2007
Prvním soupeřem hokejistů Česka v osmifinálové části mistrovství světa bude dnes večer od 18.15 opět v Mytišči tým Německa, který si postup z třetího místa zajistil až včerejším vítězstvím nad Norskem. Český tým nastoupí proti Němcům na šampionátu podesáté a dosud ztratil jediný bod za remízu 2:2 z roku 2001. Naposledy se oba soupeři utkali před dvěma roky ve Vídni. Česko tehdy vyhrálo 2:0, ale za cenu zlomeného malíčku Jaromíra Jágra. »Viděl jsem skoro všechny zápasy Němců. A například s Kanadou hráli velmi dobře a prohráli smolně o gól. Musíme se připravit tak, abychom zápas zvládli a nemuseli dřít do poslední minuty,« konstatoval trenér Alois Hadamczik. Stále nejistý byl včera start útočníka Čajánka, který kvůli bolavým zádům chyběl už proti USA. »Jeho stav se zlepšil, ale v pořádku ještě úplně není. A pokud nebude stoprocentně fit, nenastoupí. Mohl by nám pak chybět v utkáních proti těžkým soupeřům,« oznámil Hadamczik. Určitě se nezmění složení prvních dvou útočných řad a v brance nastoupí opět Čechmánek. Ještě včera večer nevěděl český kouč, zda dopíše na soupisku i zbývající dva členy týmu – obránce Kleslu a útočníka Rolinka. Ještě se nevzdal šance získat dalšího hráče ze zámoří. »Bohužel možnost, že by přijel Tomáš Kaberle definitivně padla. Mluvil jsem s ním a Toronto ho nepustilo,« přiznal kouč, jehož pozornost se teď upíná na sérii Vancouveru s Anaheimem. Za Vancouver hrají
FOTO: REUTERS
Nejistý start Čajánka
Kapitán německého týmu Daniel Kreutzer gratuluje Johnu Trippovi, který dal včera gól Norům. útočník Bulis a obránce Krajíček, kteří loni startovali v Rize. »Pověřil jsem generálního manažera, aby mu oba dali jasnou odpověď. Pokud bude jakákoliv pochybnost, dopíšeme na soupisku Kleslu a Rolinka,« řekl Hadamczik.
Němci s českými hráči
Český tým si včera užíval volna. Dopoledne se hráči vydali společně do centra Moskvy, obědvali v Českém domě, a teprve večer zajeli do haly v Mytišči. Na led ale vůbec nešli. »Na programu byla regenerace, posilovna, vyjetí úna-
vy na kole. Potřebovali jsme to. Odreagovat se, změnit prostředí, vyměnit ruské jídlo za českou kuchyni,« řekl Hadamczik. A jak hráči vidí dnešního soupeře? »Němci jsou strašně zarputilí. Ze začátku hodně koušou. Předvedli to proti Kanadě i Slovensku, které je udolalo až v posledních deseti minutách. Chce to dát rychle góly a žádný nedostat. Pak přece jen poleví a ustoupí od své důrazné hry,« řekl Rostislav Olesz. V německém týmu jsou už tradičně i hokejisté s českými koře-
ny – útočník Petr Fical a obránce Martin Ančička. Němci budou v utkání proti Česku spoléhat také na brankáře Pätzolda, který posílil tým ze zámoří a proti Norsku nastoupil bez jediného tréninku s týmem. Nejproduktivnějším hráčem německého výběru je zatím útočník Iserlohnu Wolf, který má čtyři body za dva góly a stejný počet asistencí.
Každý je jiný, ale dohromady tvoří velice údernou útočnou trojku. To, že Zbyněk Irgl, Tomáš Plekanec a Rostislav Olesz společně nikdy před moskevským turnajem nehráli, na ledě není vidět. Ve třech utkáních nasbírali jedenáct bodů a podělili se o pět gólů z osmnácti, které český tým zatím nastřílel. Všichni tři se navíc řadí k nejlepším hráčům v hodnocení plus minus. »Zatím nám to jakž takž klape,« konstatoval nejstarší z trojice, šestadvacetiletý vítkovický útočník Zbyněk Irgl, který dohrával sezonu ve švýcarském Davosu. »S Plekym (Plekancem) jsme hráli spolu už loni na šampionátu v Rize. A taky to nebylo špatné. Jsem rád, že nás dal trenér zase do kupy,« řekl Irgl, který v Moskvě dva góly dal a na dva nahrál. Právě Irgl má ve druhé útočné řadě roli střelce. »Je to především střelec. Má hodně šikovné ruce, nečekanou kličku a dokáže se uvolnit,« popsal Irglovy největší hokejové přednosti nejmladší z trojice, jednadvacetiletý útočník Rostislav Olesz z Floridy
Panthers. Svou šikovnost prokázal Irgl před rokem v Rize. Do hry naskočil až po základní skupině a ve čtvrtfinále dal vítězný gól v prodloužení Rusku. Olesz je zase tím, kdo »tvrdí muziku«. »Oli je strašně silný v osobních soubojích,« shodli se Irgl i Plekanec. Útočník Floridy, který hraje na mistrovství světa poprvé, ale loni byl na olympijském turnaji v Turíně, dal gól hned v úvodním zápase. Na dva další stačil nahrát. Vůdcem a režisérem je čtyřiadvacetiletý Tomáš Plekanec z Montrealu Canadiens. »Šéfem je jasně Pleky. Je centr a je tam od toho, aby tvořil. Navíc je strašně chytrý. My to bereme a on to ví,« řekl Olesz o spoluhráči, který si debut odehrál na šampionátu před rokem v Rize. »Je výborný bruslař, klasický centr,« dodal Irgl, který za velké plus pro hru celé lajny považuje to, že oba jsou velcí bojovníci. Což je důležité. Na tom se shodují všichni tři. »Jsme každý jiný. Kdybychom byli všichni tři typově stejní, asi by to tak nefungovalo. Bojovnost nás ale spojuje,« řekl Olesz. »Pro souhru je to kolikrát lepší, než když vedle sebe jsou vysloveně techničtí hráči,« dodal Plekanec.
Čísla z mistrovství světa SKUPINA A: Itálie – Lotyšsko 4:3 v prodl. (0:1, 1:0, 2:2 – 1:0) Branky: 24. Cirone, 57. Ansoldi, 58. Borgatello, 65. Cirone – 15. Darzinš, 52. Daugavinš, 59. Darzinš. Švédsko – Švýcarsko 6:0 (0:0, 5:0, 1:0) Branky: 28. a 39. Davidsson, 22: Thornberg, 24. Stralman, 25. Hornqvist, 47. Wallin.
1. Švédsko 2. Švýcarsko 3. Itálie 4. Lotyšsko
Předpokládaná sestava Česka: Čechmánek – Židlický, Čáslava, Michálek, Barinka, Hamr, Šmíd, Platil (Klesla) – P. Sýkora, Výborný, J. Hlinka – Irgl, Plekanec, Olesz – Bednář, Marek, Tenkrát – Balaštík (Rolinek), Novotný, Hubáček.
3 3 3 3
3 2 0 0
0 0 1 0
0 0 0 1
0 21:3 1 4:8 2 6:12 2 6:14
9 6 2 1
SKUPINA C: Norsko – Německo 3:5 (0:2, 3:3, 0:0) Branky: 23. Mats Trygg, 24. Ask, 24. L. E.
Spets – 9. Hackert, 15. Wolf, 25. Wolf, 27. Tripp, 33. Barta. Kanada – Slovensko 5:4 (1:1, 3:2, 1:1) Branky: 4. Murphy, 21. Mayers, 32. Brewer, 36. Hamhuis, 50. Nash – 3. Jurčina, 34. Hossa, 38. Uram, 44. Šatan.
1. Kanada 2. Slovensko 3. Německo 4. Norsko
3 3 3 3
3 2 1 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 12:8 1 12:6 2 8:11 3 5:12
9 6 3 0
DNEŠNÍ PROGRAM: Osmifinálová skupina E: 14.15 Švýcarsko – Finsko, 18.15 Dánsko – Švédsko. Osmifinálová skupina F: 14.15 USA – Slovensko, 18.15 Německo – Česko.
ČTVRTFINÁLE PLAY-OFF V NHL
Bednářův gól byl v pořádku
Rangers – Buffalo: vyrovnáno, NHL PETRA ADLERA Anaheim má semifinále blízko NHL v Evropě, to bude
Rozhodující gól Jaroslava Bednáře v zápase proti Američanům byl naprosto v pořádku, už proto, že puk od jeho brusle do branky ještě dorazil americký hráč, ale málokdo přesně ví, jak to vlastně je, když padne gól bruslí... Branka dosažená nohou neplatí jedině v případě, že by šlo o úmyslné kopnutí. V angličtině se tomu říká kick motion. Prostě tam musí být aktivní pohyb nohou a ten Bednář neudělal. Příklad aktivního kopnutí jsem teď viděl v NHL při zápase Rangers, kdy se Průcha do puku jasně opřel. Tam byl jeho úmysl zcela průkazný. Pravidla jsou v posledních letech k těmto situacím dost benevolentní. Platí i gól dosažený nohou, u kterého sice nebylo kopnutí, ale zjevné nastavení brusle tak, aby se puk odrazil do branky. Dříve tomu tak sice nebylo, ale od roku 2003 platí i tento gól. Pravidla se nastavila tak, aby se předešlo spekulacím, zda nastavení brusle bylo úmyslné, nebo ne. A také proto, aby obecně padalo více branek. V těchto situacích vůbec nehraje roli, zda se puku po zásahu bruslí dotkla soupeřova hůl či beton brankáře. Vůbec mě nepřekvapilo, že se rozhodčí Bulanov nešel poradit s videorozhodčím, jestli má Bednářův gól uznat. Nebylo tam co řešit, navíc byl sudí při této situaci dobře postavený a všechno podstatné měl přímo před sebou. I když jsem zatím tolik zápasů na šampionátu neviděl, rozhodčí žádnou vážnou chybu neudělali. Počkám si ale, co přinesou další zápasy, ve kterých už o něco půjde. Tam bude na arbitry větší tlak. Pavel Halas
NEW YORK, 3. 5. 2007
předseda komise rozhodčích ČSLH
Nejblíže do semifinále play-off v NHL mají hokejisté Anaheimu, kteří ve Vancouveru sice prohrávali 0:2, ale dokázali vyrovnat a v prodloužení zvítězit 3:2. K postupu jim nyní schází jediná výhra. »Úplně jsme přestali bruslit a dívali jsme se na ně, jak hrají,« řekl zklamaný útočník Brendan Morrison z Vancouveru. I hráči New York Rangers se silnou českou kolonií málem s Buffalem přišli o vedení 2:0. Nejlepší tým základní části soutěže byl dvě třetiny horší a zaslouženě prohrával poté, když kotouč, tečovaný Jaromírem Jágrem, srazil do vlastní branky obránce Numminen. Gól byl připsán českému útočníkovi, pro něhož to byla už jednasedmdesátá trefa v play-off, čímž se dostal na 14. místo v historii soutěže. Hráči Buffala s Jaroslavem Špačkem v obraně a Alešem Kotalíkem v útoku se v poslední třetině zvedli a gólmana Lundqvista přinutili prokázat, že byl právem nominován na Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře základní části. Ovšem doplatili na jednu z mnoha svých špatných rozehrávek ve vlastní třetině, po níž se dostal před brankáře Millera úplně volný Brendan Shanahan a zvýšil na 2:0. Zdálo se být rozhodnuto, ale blesková kombinace, kterou za pár vteřin úspěšně zakončil Kotalík, potvrdila opak. »Z našich posledních deseti minut musela bolet hlava. Hráli jsme příšerně. Měli jsme štěstí,« přiznal Jágr. Štěstí při jeho týmu stálo i sedmnáct vteřin před koncem, kdy Lundqvist na brankové čáře vyrazil Brierovu střelu. Ani dlouhé studování videozáznamu ale nepotvrdilo, že byl puk celý za brankovou čarou, a Rangers tak vyrovnali stav série na 2:2. »Jsem přesvědčený, že to gól byl. Alespoň jeden záznam, který jsem viděl, mi dává za pravdu. Puk byl za čarou,« řekl na tiskové konferenci Lindy Ruff, kouč Buffala.
FOTO: REUTERS
JAK TO VIDÍ EXPERT
Švédský brankář Henrik Lundqvist včera hodně přispěl k tomu, že Rangers ve čtvrtém zápase porazili Buffalo 2:1. I brankář Lundqvist si nebyl po zápase jist. »Cítil jsem, že jsem nás zachránil od gólu. Když jsem pak akci viděl ze záznamu, už jsem si tak jistý nebyl,« přiznal. Střelec Briere si vzpomněl na neuznaný gól Rachůnka v předchozím utkání, pro údajné kopnutí puku do ranky. »Minule se sudí spletli. Gól Rangers měl platit.
Snad, proboha, teď rozhodli správně.« (hd, čtk) Východní konference: New York Rangers – Buffalo 2:1 (0:0, 1:0, 1:1) Branky: 21. Jágr (Rozsíval), 49. Shanahan – 50. Kotalík. Střely na branku: 28:30. Diváci: 18 200. Stav série: 2:2. Západní konference: Vancouver – Anaheim 2:3 v prodl. (1:0, 1:0, 0:2 – 0:1) Branky: 13. M. Näslund, 38. Morrison – 44. Pronger, 55. Selänne, 63. Moen. Střely na branku: 26:30. Diváci: 18 630. Stav série: 1:3.
NHL, čili Národní hokejová liga, je vlastně od svého vzniku mezinárodní. Zahrnuje mužstva z Kanady a USA. Otázka, zda se míní rozšířit do Evropy, je tedy jazykozpytecky v nejlepším pořádku. Přímočará odpověď zní: ano. Přímočarou odpověď však člověk dostane pouze v hovoru mezi čtyřma, nejvýše šesti očima, pod slibem, že nezmíní ani barvu těch očí, natož komu ty oči patřily. Veřejná odpověď zní: NHL věc ani nepotvrzuje, ale ani nepopírá. Nejde o to, že by si pár týmů NHL zajelo do Evropy a sehrálo pár zápasů základní části. Nejde ani o exhibice. Jde o rozšíření NHL se vším všudy, tedy i s novými mužstvy. Evropská konference by prozatím zahrnovala týmy v Berlíně, Stockholmu, Helsinkách, Ženevě a Londýně. Kdyby se rozšíření setkalo s úspěchem, přišla by na řadu další dvě města: Praha a Moskva. Kdy se to stane? Zhruba za dvě desetiletí. Proč tak dlouho? Protože liga si musí nejdříve udělat pořádek ve svém severoamerickém domě. Některá mužstva totiž hrají dobrý hokej (například Nashville), ale jejich svatostánky nelákají tolik diváků, kolik se čekalo. V moderní terminologii: liga se rozšířila do netradičních trhů. Teď na to doplácí a je zřejmé, že dříve než později lze očekávat »stěhování národů«. O zmíněné Dravce z Nashvillu se ucházejí v Houstonu a Las Vegas. Na dveře NHL klepe i několik bohatých zájemců o nová mužstva. Každý z nich by zaplatil kolem sta milionů dolarů vstupného. Takové částky se neodmítají. Proč se tedy mozky NHL zaobírají Evropou už teď? Protože to nebude jednoduché. NHL se bude muset domluvit s Mezinárodní hokejovou federací, ta se bude muset domluvit s národními svazy. Mužstva NHL sice s nimi nebudou mít nic společného, ale zasáhnou citelně zase do jejich trhů. Evropské hokejové svazy
Autor je kanadský novinář působící v Edmontonu
budou zcela oprávněné požadovat nějakou náhradu. V Evropě snad není haly, která by odpovídala požadavkům NHL, že se na její utkání musí vejít nejméně 19 tisíc sedících diváků. Pravda, tomu neodpovídají ani všechny haly v Severní Americe, ale kluby, jejichž stadiony jsou menší, se nyní chystají k přestavbám nebo výstavbám nových. Nově příchozí tento požadavek musí splnit od začátku. Ale představme si, že si všichni navzájem vyšli vstříc. Teď teprve začne frmol. Jak se bude hrát? To poletí evropská mužstva do Severní Ameriky dvakrát za sezonu, vždycky na šest neděl, aby odehrála povinné zápasy v Novém světě, a opačně? A opět budou spory, jak je to nevyvážené. Severoamerické mužstvo si do Evropy zajede nejvýš dvakrát za rok, vždycky na dva týdny. Co mají chudinky evropské kluby dělat? Spor mezi dnešní Západní a Východní konferencí proti tomu bude dohadováním v mateřské škole o skleněnku. Nová mužstva si na začátku vyberou z hráčů, které jim uvolní stávající kluby (v cizí řeči: waiver draft). Pak si začnou vybírat v pravidelném draftu a dohánět zameškané výměnami. Konečně se stane, že rodák z Flin-Flonu v Manitobě, který až dosud znal jen hotely a stadiony ve městech, kde hrával, přijede do Berlína, neboť si ho na dalších několik let zavázali tamní Prušáci. Ten se bude divit. A konečně mu možná dojde, čím celá ta léta procházeli evropští hráči, kteří přišli hrát do Severní Ameriky. Dobře mu tak.
[email protected]
Ekonomika.iHNed.cz
/ 13
čtvrtek, 3. května 2007
AKCIOVÉ TRHY
FIREMNÍ POČÍTAČE
SOFTWAROVÍ PIRÁTI
Magnát Murdoch zatřásl burzami
Jak zaměstnancům zabránit ve zneužívání počítačů
Kradených programů v podnicích ubývá
str. 19
MOJE FIRMA, str. 22
MOJE FIRMA, str. 23
V exkluzivní spolupráci s listy Handelsblatt a THE WALL STREET JOURNAL EUROPE
Vzdělaní Češi lákají investice za miliardy ■ Accenture
zdvojnásobí počet zaměstnanců ■ Zájem je o programátory
Zuzana Luňáková, Jan Beránek www.ihned.cz/autori
PRAHA, 3. 5. 2007
Generálním ředitelem Letiště Praha se stal dosavadní šéf privátního bankovnictví ČSOB Miroslav Dvořák. Šestatřicetiletý manažer přijal nabídku ministra dopravy Aleše Řebíčka, který ho nakonec jmenoval bez výběrového řízení. Dvořák vystřídá Hanu Černochovou, která svůj odchod oznámila koncem dubna. Na letišti zůstane jako finanční ředitelka. str. 15
Tatra chce vyzbrojit vietnamskou armádu Česká automobilka Tatra se chce podílet na přezbrojování vietnamské armády. Plánuje společný podnik s tamními firmami. Kontrakt s Vietnamem by mohl být podepsaný do konce roku. Ve vietnamském závodě by se mohlo ročně vyrobit až 500 vozů. str. 16
Malé pivovary hrozí Prazdroji Bruselem Český svaz malých nezávislých pivovarů se nechce smířit s tím, že ministerstvo průmyslu loni přiznalo největšímu domácímu výrobci piva Plzeňskému Prazdroji investiční pobídku 669 milionů korun formou slevy na dani z příjmu. Svaz žádá, aby byla podpora zrušena nebo poskytnuta i ostatním výrobcům, jinak si bude stěžovat u Evropské komise, uvedl včera jeho prezident Jiří Fusek. (čtk)
V Rusku vznikne nový letecký gigant Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který povoluje vytvoření nové letecké společnosti Air Union. Ta bude zahrnovat regionální aerolinky – Domodědovo Airlines, KrasAir, Omskavia, Samara, Sibaviatrans a Air Union RRJ – a stát v ní bude vlastnit podíl nejméně 45 procent. Spojením vznikne největší domácí konkurent státního Aeroflotu. (čtk)
Aktuální kurz CZK/EUR
28,130 + 0,18 %
Aktuální kurz CZK/USD
20,709 + 0,17 %
Češi jdou na dračku. Zahraniční firmy stále více sázejí na tuzemské experty. Jen za poslední rok zde postavilo své vývojové či distribuční centrum hned jednatřicet mezinárodních společností. Ke zhruba dvaceti tisícům Čechů, kteří podle údajů společnosti Czech Invest už v nejrůznějších centrech po celé zemi pracují, přibudou brzy další dva tisíce. Poradenská společnost Accenture chce totiž v tuzemsku zdvojnásobit počet svých lidí. »Máme tu schopné lidi a jejich počet chceme zdvojnásobit. Hledáme proto větší prostory,« řekl HN William Green, celosvětový šéf Accenture. Firma má po celém světě 160 tisíc zaměstnanců a v Česku má 1900 lidí. Ti obsluhují zákazníky společnosti po celém světě. »Indie a střední Evropa, to jsou místa, kam se dnes vyplatí přesunout firmu,« dodává Green.
”
Máme tu schopné lidi a jejich počet chceme zdvojnásobit. W. GREEN, Accenture
Vědí to i další hráči. Od roku 2003 už v Česku mezinárodní společnosti do svých center investovaly více než sedmnáct miliard korun. Například Oracle z tuzemska řídí prodej v celé střední a východní Evropě. »Česko jsme si vybrali především kvůli jeho pozici v rámci regionu, vysoce kvalifikované pracovní síle a dobré infrastruktuře,« říká Martin Illner, šéf českého Oracle. Velmi důležitou roli podle něj hraje i fakt, že Praha je atraktivní místo pro život a lidé se sem stěhují za prací raději než do jiných východoevropských měst.
Stále větší zájem je také o české programátory. Ti podle Philippe Bernarda, šéfa české pobočky Skype, patří mezi nejlepší na světě. Firma proto své vývojové centrum s třiceti vývojáři otevře už na konci května právě v Praze. Také Microsoftu s prodejem systémů do mobilů pomáhají Češi. »Momentálně jich v našem centru pracuje dvacet, ale počítáme s tím, že během jednoho roku by jejich počet mohl stoupnout na čtyřicet až šedesát,« potvrzuje Jiří Grund, marketingový manažer Microsoftu. Hlavním tahákem už ale není jenom Praha. Například v Brně má své zákaznické centrum německá letecká jednička Lufthansa a pobočku zde otevřela také indická technologická společnost Infosys. Americká softwarová firma Red Hat chce dokonce v moravské metropoli otevřít jednu ze svých nejdůležitějších poboček. Z Ostravy zase obsluhuje zákazníky GE Money. Rozhovor s W. Greenem, str. 17
Mladí manažeři z Česka porazili světovou konkurenci Zuzana Luňáková www.ihned.cz/lunakova
PRAHA, 3. 5. 2007
Která země umí »vychovat« nejlepší manažery? Jednoznačně Česko. Tým čtyř českých mladíků porazil ve finále celosvětové prestižní soutěže »GCM Euromanažer« ostřílené profesionály z Ruska, Indie i Číny a odvezl si cenné vítězství. Své schopnosti předvedly nové české manažerské hvězdy, z nichž některé ještě studují, na řízení virtuální firmy. Rozhodovaly o jejích
investicích do marketingu, ale i o personální a logistické politice firmy. »I když je to jen virtuální firma na počítači, jde o to najít příležitosti k jejímu růstu,« říká Ladislav Král, člen vítězného týmu, který se celosvětového finále zúčastnil i loni. Tehdy však Češi neuspěli. Letos naopak český tým zvítězil zcela jednoznačně a jejich firma vykázala nejlepší cenu za akcii. »V konkurenci třiadvaceti zemí byli jasně nejlepší a s převahou porazili i favorizovanou Čínu a Pol-
sko. Zatímco v některých zemích soutěží čtyřicetiletí zkušení manažeři, v českém týmu byl věkový průměr zhruba pětadvacet let,« dodává ředitel projektu pro Českou republiku a Slovensko Jan Vymětal z Recruitment International. Soutěž mladým manažerům nezaručuje pouze nové zkušenosti. Pravidelně se jí sami zúčastní i nejrůznější »lovci talentů« ze světových firem, kteří tak mají možnost obhlídnout své potenciální zaměstnance přímo při práci.
FOTO: ČTK/AP
Letiště povede bankéř Dvořák z ČSOB
Volkswagenu i Škodě stoupl provozní zisk
Německý koncern Volkswagen poprvé od roku 2001 zveřejnil výsledky svých jednotlivých značek za první čtvrtletí letošního roku. A byly to zprávy pro akcionáře radostné. Vlajková značka VW po loňské ztrátě 49 milionů eur ohlásila za kvartál provozní zisk 386 milionů eur. Podobně si vedly i ostatní značky až na Seat, který jen snížil loňskou ztrátu. Dařilo se i značce Škoda Auto, které zisk v prvním čtvrtletí stoupl o pětinu na 172 milionů eur (4,8 miliardy Kč). Prodej jí vzrostl o 16 procent na 150 tisíc vozů. Výsledky VW, str. 18
Naše pivo uhranulo Vietnamce Miroslav Petr www.ihned.cz/petr
PLZEŇ, 3. 5. 2007
Když si člověk ve Vietnamu poručí pivo, půjde nejčastěji o tamní nejoblíbenější značku »Bababa«. Oblíbený je i třeba Heineken Tiger, stále více vietnamských pivařů však dává přednost »plzni«. A to uvařené přímo ve Vietnamu. Čeští sládci tam učí vařit naše pivo už několik let. A zájem o něj v poslední době neuvěřitelně roste. K dosavadní desítce malých pivovarů, které pro tamní podnikatele postavili a zprovoznili Češi, se chystají další. Včetně stavby dvou gigantů, které u Hanoje a Saigonu postaví a zprovozní hradecká společnost ZVU Potez. Jde o pivovary s roční kapacitou až jednoho a dvou milionů hektolitrů. Kontrakty v hodnotě padesáti a devadesáti milionů eur podepíše Potez jako největší český dodavatel pivovarů na klíč v nejbližších dnech. Firma ve Vietnamu spolupracuje nejen s místními stavebními spo-
lečnostmi, ale i českými sládky. »Jsou považováni za špičku. Hlavně díky tomu, že umí udržet stejnou kvalitu a chuť piva,« říká generální ředitel a spolumajitel Potezu Jiří Flýdr. Čeští mistři pivovarnického řemesla šíří slávu i jinde ve světě. Od
Peru či Mexika po Dálný východ. Ale Vietnam a jihovýchodní Asie jsou nyní v kurzu. Působí tam sládci, jako třeba Jiří Kašpar v hanojském minipivovaru Pragold. Václav Potěšil ze společnosti Pivo Praha už vyprojektoval ve Vietnamu dva malé pivovary Hoavien – je-
FOTO: HN – MIROSLAV PETR
U DÁ L O S T I
Vietnamští podnikatelé mohutně investují do českého piva, říká plzeňský sládek Josef Krýsl.
Nejvyšší platy má vedení ČEZ
den v Saigonu, druhý v Hanoji. »Spousta lidí tam má zkušenost s českým pivem. Chtějí, abychom jim tam pivo přizpůsobili co nejvíce typickému českému moku. A žádají i místní originální speciály. Třeba pivo s přídavkem extraktu zeleného čaje,« popisuje svou vietnamskou zkušenost Potěšil. Česká účast ve Vietnamu ale nekončí stavbou pivovaru a jeho uvedením do provozu. Tyto soukromé podniky s roční kapacitou do pěti tisíc hektolitrů se sice nemohou velikostí srovnávat třeba s pivovary v Polsku a Rusku, ve kterých se vaří licenční Pilsner Urquell a Kozel, ale svým počtem jsou už významným odběratelem sladu a chmele z Česka. »Vietnam je pro nás obrovskou příležitostí. Tamní podnikatelé investují obrovské sumy, aby mohli ve své restauraci nabízet pivo českého typu,« potvrzuje plzeňský sládek Josef Krýsl, který se v prosinci vrátil ze své půlroční mise v Saigonu.
Sezona odhalování platů vedoucích představitelů firem kotovaných v Česku na veřejném trhu začala. Z výročních zpráv lze vyčíst, že nejlépe placenými manažery, ale i členy dozorčích rad jsou zástupci polostátního gigantu ČEZ. Při zisku dosahujícím 29 miliard korun vydělali členové představenstva přes 160 milionů korun. Všech 11 nejdůležitějších firem obchodovaných na pražské burze vyplatí za rok 2006 desítkám manažerů přes půl miliardy korun. Část veřejnosti tyto horentní příjmy popuzují, ve vyspělých zemích přitom nejsou nijak neobvyklé. Například nejlépe placený evropský manažer Lindsay Own-Jones z kosmetické firmy L’Oreal loni vydělal 32 milionů dolarů. Tedy více, než vedoucí představitelé všech 11 pražských firem dohromady.
České pivo inspiroval Zappa, str. 16
Platy manažerů, str. 14
PRAHA, 3. 5. 2007
14 /
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Ekonomika.iHNed.cz
TÉMA
čtvrtek, 3. května 2007
FIRMY Z PRAŽSKÉ BURZY ZVEŘEJNILY PŘÍJMY SVÝCH NEJVYŠŠÍCH MANAŽER Ů
Manažeři velkých firem vydělali půl miliardy Vladimír Piskáček, Vladimír Kaláb www.ihned.cz/autori
PRAHA, 3. 5. 2007
Česká ekonomika loni výrazně zrychlila, firmy hlásí rekordní zisky, do tuzemska přicházejí noví a noví investoři. Spokojeni s tím nejsou jen němečtí, rakouští či korejští majitelé »českých« firem, ale na svých platech to pocítili i jejich manažeři. Vrcholoví manažeři jedenácti nejvýznamnějších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na pražské burze, si v loňském roce vydělali více než půl miliardy korun. Nejštědřejší je tradičně polostátní energetický kolos ČEZ. Pod vedením Martina Romana loni vydělal rekordních 29 miliard korun čistého. Jeho šéfové si na platech a bonusech rozdělili 160 milionů korun. Dalších 300 milionů vydělali prodejem zvýhodněných akcií. Na rozdíl od polostátního ČEZ se výrazně snížily bonusy u dalšího z bývalých polostátních podniků – Českého Telecomu. Přítomnost nového španělského majitele Telefóniky zaznamenali i manažeři firmy. Celkem 524 milionů korun vynaložených na platy členů představenstva za rok 2005 se »smrsklo« na loňských 85 milionů. Část peněz však v rekordním roce 2005 pohltily odměny za úspěšnou privatizaci. »Změnu způsobu odměňování managementu nebudu komentovat, vše jsme k tomu uvedli ve výroční zprávě,« řekl HN mluvčí operátora Martin Žabka. V té se pouze praví, že osobní náklady, včetně nákladů souvisejících se snižováním počtu zaměstnanců, poklesly v roce 2006 meziročně o 9,4 procenta. Přítomnost soukromého majitele v Telecomu pocítili také členové dozorčí rady, kterým se příjmy snížily z 23 na 11 milionů korun. Opačně jsou na tom zástupci dozorčí rady ČEZ. Státní úředníci nesmějí podle nových pravidel pobírat za členství žádný plat. Podle současného výkladu právníků však mohou získávat například příspěvky na životní pojistky. Dvanáct členů orgánu, který dohlíží na správný postup představenstva, získalo jako příspěvek na životní
pojištění 71 milionů korun. Za růst výkonu firmy dostanou ti, kteří hotové peníze přijmout mohou, dalších téměř 15 milionů. Zveřejňování příjmů manažerů ukládá zákon. Podle jeho původního znění měly být součástí výročních zpráv akciových společností zvlášť příjmy každého člena před-
stavenstva a dozorčí rady. V této podobě ale zákon platil jen několik týdnů v roce 2005, poslanci pak jeho »ostrou« verzi otupili. Dnes stačí zveřejnit celkový příjem všech manažerů podniku a tato povinnost se vztahuje jen na akciové společnosti, s jejichž akciemi se obchoduje na burze.
»Příjmy managementu nezveřejňujeme,« odmítl dotaz na platy ředitelů mluvčí stavební firmy Skanska CZ Ondřej Šuch. »Jde o částky úměrně odpovídající výkonu. Sedm našich manažerů loni bralo několik milionů korun, ne desítky milionů. Šlo přibližně o pětinu čistého zisku,« po-
skytl relativně nejpřesnější odpověď Jiří Grund, majoritní akcionář společnosti nesoucí jeho jméno. Kolik berou jednotliví šéfové, bude tabu i nadále. Nejméně do konce působení současného kabinetu. »Jmenovité zveřejňování platů manažerů prosazovat nebudu. Není to dobré k ničemu, kromě zvýšení mí-
ry závisti,« řekl ministr průmyslu Martin Říman. Čím lépe budou firmy své manažery platit, tím se zvýší jejich motivace a výkon podniku poroste, soudí ministr. »Každý majitel si umí spočítat, zda je lepší na vedení podniku šetřit a stagnovat, nebo manažery dobře zaplatit a jít s firmou vzhůru.«
Nejvyšší platy v cizině: až čtvrt miliardy dolarů Marek Hudema
www.ihned.cz/hudema
NEW YORK/PRAHA, 3. 5. 2007
Platy amerických manažerů se za poslední dekádu téměř zdvojnásobily. Poměr platu průměrného ředitele a průměrného zaměstnance tak nyní činí 179 ku jedné. Mezi nejlépe placené manažery patří lidé z bank a z ropných firem. Absolutně největší plat – 250 milionů dolarů za rok – bral předloni šéf americké banky Capital One Financial Richard Fairbank. Akcionáře a zaměstnance ve Spojených státech ale začíná po-
puzovat, že vysoké odměny často dostávají i manažeři neúspěšných firem: například šéf Fordu Alan Mulally dostal loni odměnu 28 milionů dolarů, ačkoli Ford měl největší ztrátu ve své historii. Na rozdíl od Česka jsou platy šéfů amerických veřejně obchodovatelných společností snadno »odhalitelné«. Pět nejvýše postavených lidí ve firmě je totiž musí oznámit tamní komisi pro cenné papíry. Podrobné údaje obsahují i výroční zprávy. Přes nátlak akcionářů se však dosud nepodařilo přinutit firmy, aby zveřejňovaly vedle platů také
odměny a výhody vedoucích pracovníků. Ty přitom mohou přesáhnout základní plat ředitele i několikanásobně – u šéfa Bank of America Kena Lewise to například bylo více než sedmdesátinásobně. Podobně je to se zveřejňováním takzvaných zlatých padáků či bonusů při odchodu do důchodu. Na přelomu roku americká komise pro cenné papíry zpřísnila požadavky na jejich oznamování. Více než polovina velkých firem se ale podle agentury Bloomberg dál snaží zamlžit skutečný stav věcí. V Evropě nejsou platy manažerů tak velké (nejlépe placený evrop-
Nejlépe placení američtí manažeři 1. Richard D. Fairbank 2. Terry S. Semel 3. Henry R. Silverman 4. Bruce Karatz 5. Richard S. Fuld
(za rok 2005)
249 milionů dolarů, Capital One Financial (finance) 230 milionů dolarů, Yahoo! (internet) 139 milionů dolarů, Cendant (nemovitosti a cestovní ruch) 135 milionů dolarů, KB Home (stavebnictví) 122 milionů dolarů, Lehman Bros (bankovnictví) ZDROJ: FORBES
ský manažer, Lindsay Own-Jones z kosmetické firmy L’Oreal, vydělal loni pouhých 32 milionů dolarů) a pravidla pro jejich zveřejňování nejsou tak striktní. Například
v Německu mohou zatím akcionáři rozhodnout, že se výplaty šéfů nebudou oznamovat. To se změní až v roce 2011, kdy budou muset své platy zveřejnit všichni. Zákon do-
konce požaduje, aby byly veřejné nejen základní platy, ale i různé bonusy a penzijní připojištění. Podobné ustanovení platí i ve Velké Británii, kde povinnosti zveřejnit svůj plat mohou šéfy zprostit akcionáři. Ti to dělají jen neradi, a tak většina velkých společností, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, zveřejňuje výši odměn šéfů. V dalších evropských zemích zákony často požadují jen zveřejnění součtu platů všech hlavních manažerů či představenstva firmy. Jde tedy o podobný princip jako v Čechách či jako ten, který platil až do loňského roku v Německu.
HN-019115
Z DOMOVA
čtvrtek, 3. května 2007
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Ekonomika.iHNed.cz
/ 15
VOLÁNÍ ZE ZAHRANIČÍ
Volání z ciziny: Brusel se hádá, firmy zlevňují Jan Cizner, Jan Beránek, Radek Honzák
ketingové „smsky“ dostane zákazník při příjezdu do země jako první zprávu, kolik ho bude volání stát a ve které síti je to pro něj nejvýhodnější,« doplňuje Robbins. Textové a multimediální zprávy si Vodafone účtuje podle dosavadního ceníku, takže například v případě sousedního Německa je to u tarifů koruna.
www.ihned.cz/autori
PRAHA/BRUSEL, 3. 5. 2007
Čechům i ostatním Evropanům se vzdaluje chvíle, kdy jejich účty za volání mobilem v zahraničí srazí zákon z Bruselu. Státy EU se totiž nemohou dohodnout s Evropským parlamentem a komisí na podmínkách regulace cen roamingu. Zatímco parlamentní výbor chce cenový strop za volání ze zahraničí do jiné země na zhruba dvanácti českých korunách za minutu, státy usilují o téměř sedmnáct korun. Do prázdnin se nerozhodne. Zástupci všech stran se včera během pětihodinového jednání marně snažili shodnout na řešení, které by vyhovovalo všem. Nejspornějšími otázkami je kromě výše cenových stropů za volání i to, zda nové tarify budou automaticky platit pro všechny zákazníky. Turistům tak nezbývá než si v létě vybírat z nabídek mobilních operátorů. Čerstvou novinku připravil včera Vodafone. Konkurenční T-Mobile a O2 své plány na levnější volání zatím tají a hodlají je představit až před hlavní sezonou.
FOTO: HN - MARTIN SVOZÍLEK
Konkurence vyčkává
Levnější hovory ze zahraničím připravil letos českým zákazníkům Vodafone. Konkurenční operátoři zatím prázdninové nabídky tají. placených karet. Vyplácí se ovšem jen u delších telefonátů. »Služba Passport umožňuje volat ze zahraničí za stejnou minutovou sazbu jako doma,« říká marketingový viceprezident Vodafonu Chris Robbins. K ceně za hovor je ovšem za hranicemi nutné připočítat takzvaný sestavovací jednorá-
Vodafone nabízí svůj pas
Vodafone uvedl službu Passport, která snižuje ceny za volání i za příchozí hovory v zahraničí. Proti konkurenci ji lze používat i u před-
Pražské letiště dovede k privatizaci Dvořák PRAHA, 3. 5. 2007
FOTO: ARCHIV HN
Generálním ředitelem Letiště Praha se stal dosavadní šéf privátního bankovnictví ČSOB Miroslav Dvořák. Šestatřicetiletý manažer přijal nabídku ministra dopravy Aleše Řebíčka, který ho nakonec jmenoval bez výběrového řízení. Dvořák vystřídá původní ředitelku letiště Hanu Černochovou, která svůj odchod oznámila koncem dubna. Na letišti ovšem zůstane jako finanční ředitelka. Hlavním úkolem nového šéfa Ruzyně bude dokončení přeměny státního podniku na akciovou společnost a příprava na privatizaci, o níž rozhodla vláda. »Pana Dvořáka znám po odborné stránce řadu let, mám v něj plnou důvěru a jsem si jistý, že působení v nové pozici zvládne,« řekl Řebíček.
Šestatřicetiletý Miroslav Dvořák dosud pracoval jako bankéř ČSOB.
zový poplatek necelých třicet korun. Ten platí každý i za příchozí hovor, kromě něho už nic dalšího Vodafone zákazníkovi neúčtuje. »Passport bude dostupný ve šestadvaceti zemích Evropské unie, kromě toho na Novém Zélandu a Austrálii. A protože víme, že velký provoz o prázdninách je ze-
jména v Chorvatsku, rozhodli jsme se tam zařadit i tuto zemi,« vysvětluje Robbins. Službu Passport mohou využívat jak tarifní zákazníci, tak i ti, kteří používají předplacené karty Vodafonu. Zřídit výhodnější volání si lze přes aktivační SMS či v samoobsluze operátora.
Zároveň Vodafone nechává v platnosti svoji druhou službu pro volání ze zahraničí Vodafone World Roaming. Zatímco Passport platí v sesterských sítích Vodafonu, World Roaming v jakékoliv síti. »Každý si tak bude moci vybrat to volání, které je pro něj výhodnější. Navíc místo klasické mar-
Nejblíže k nabídce Vodafonu má T-Mobile, který nabízí službu Cestovatel. Princip je stejný, volá se za ceny jako doma a k nim se přidává poplatek zhruba pětatřicet korun. Cestovatel se stejně jako Passport od Vodafonu vyplatí zejména pro delší hovory. Nevýhodou T-Mobilu je výrazně menší počet partnerských sítí, kde se dá tato služba využít. O2 zatím podobný způsob účtování za hranicemi nenabízí, ale podle zdrojů z firmy s něčím podobným v letní nabídce přijde. »Detaily oznámíme v průběhu května,« říká k tomu zatím mluvčí O2 Martin Žabka. Nejlevnější volání ze zahraničí tak nakonec nenabízí žádný z tuzemských mobilních operátorů, ale lichtenštejnská firma United Mobile. Hovory ze zahraničí má za jedenáct korun, příchozí volání je zdarma. Člověk si ale musí koupit SIM kartu za osm set korun s tím, že je na ní zhruba třísetkorunový kredit na volání.
INZERCE
Dvořák tvrdí, že se mu na letišti bude jeho dosavadní praxe v investičním bankovnictví hodit. »Je to moje typická práce. Řízení nějakého procesu, který bude ústit v tomto případě v privatizaci, je něco, co dobře umím,« řekl Dvořák. Ještě před privatizací letiště hodlá předložit vládě analýzu, která doporučí nejlepší způsob odstátnění podniku. »To je ten důvod, proč jsem byl najmutý,« tvrdí Dvořák. »Nejlepší bude to, co pochopitelně vynese největší peníze z prodeje, to znamená maximalizace výnosů a tržní ceny.« Letiště se má na akciovou společnost změnit ještě letos. S privatizací stát počítá v příštím roce. Řebíček už dříve mluvil o tom, že za nejvhodnější formu privatizace považuje dlouhodobý pronájem. Jmenování Dvořáka nakonec není překvapením, protože o něm už dopředu mluvil i sám Řebíček. Původně po odstoupení Černochové ministerstvo dopravy tvrdilo, že nový šéf letiště vzejde z konkurzu. Oficiálně Dvořák převezme vedení letiště od června. »Fakticky však začne na Ruzyni pracovat v nejbližších dnech,« uvedl mluvčí ministra dopravy Karel Hanzelka. Dvořák vystudoval ekonomický obor na České zemědělské univerzitě a pět let pracoval pro ČSOB. Ještě předtím byl předsedou představenstva a zároveň partnerem ve společnosti Patria Asset Management. (ciz)
Vláda schválila narovnání se Setuzou PRAHA, 3. 5. 2007
Vláda včera schválila návrh narovnání mezi chemicko-potravinářskou společností Setuza a státním Podpůrným a garančním rolnickým a lesnických fondem (PGRLF), který vůči ústeckému podniku drží více než čtyřmiliardovou pohledávku. Po jednání vlády to řekl premiér Mirek Topolánek. Uzavřít narovnání s novými vlastníky Setuzy, která je kvůli svému dluhu na návrh PGRLF od půli listopadu v exekuci, navrhl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Konkrétně narovnání spočívá v zaplacení ceny ve výši 1,01 miliardy korun, zaplacení dalších 100 milionů korun jako dorovnání kup-
ní ceny za sporný prodej akcií a v garanci, že společnost Setuza nebude ohrožena dalšími spornými závazky. Nabídku vlastníků Setuzy na narovnání posuzovala jako nezávislý konzultant společnost KPMG. Setuzu v současnosti kontroluje přes společnost Český olej firma Campaspol Holding. Tu ovládají Via Chem Group a německá Campa-Biodiesel. Spoluvlastníkem Campaspolu by se měl stát PPF Investments. Campaspol koupil Český olej a s ním více než 90 procent Setuzy letos v únoru od firmy M.L. Moran. Ta zase Český olej získala loni od skupiny podnikatelů kolem Tomáše Pitra. (čtk)
HN-018920
Z DOMOVA
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Ekonomika.iHNed.cz
Transportéry budou z Česka Přes 90 procent obrněných transportérů Pandur II, které české armádě dodá rakouská společnost Steyr, se bude vyrábět v České republice. Na brněnském veletrhu Idet to včera uvedli zástupci firmy. Hlavní podíl na výrobě za 24 miliard korun má mít státní podnik VOP 025 z Nového Jičína, který se už dříve podílel na modernizaci tanků pro českou armádu.
Béďa Trávníček lhal v reklamě Reklama Mountfieldu z přelomu února a března, upozorňující na »skokový« nárůst cen kvůli změnám ekologických předpisů EU, byla neetická a klamavá. Konstatovala to Rada pro reklamu, které si na reklamy stěžovalo ministerstvo životního prostředí. O rozhodnutí informoval mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Společnost Mountfield si ale za svým tvrzením stojí a zvažuje odvolání.
Goldenfrazil podal žalobu kvůli Spolaně Společnost Goldenfrazil Limited, která je menšinovým akcionářem petrochemického holdingu Unipetrol, včera podala žalobu na náhradu škody, vzniklou prodejem dceřiné firmy Unipetrolu Spolany polské společnosti Anwil. Podle Goldenfrazilu, jenž vyčíslil škodu na zhruba 352 milionů Kč, byla kupní cena akcií Spolany podhodnocená. Neoznačené zprávy jsou z ČTK
Podniky Accenture str. 13, 17 BMW str. 18 Bosch Siemens Hausgeräte str. 18 Česká spořitelna str. 14 ČEZ str. 14, 19 ČSOB str. 15 ECM str. 14 Hoavien str. 13 Komerční banka str. 14 Letiště Praha str. 15 Lukrécius str. 16 MAN str. 18 O2 str. 14, 15 Patria str. 15
Pegas Nonwovens str. 14 Phillip Morris str. 14 Plzeňský Prazdroj str. 16 Pragold str. 13 Recruitment International str. 13 Škoda Auto str. 13, 18 Tatra str. 16 Telefónica O2 str. 14 T-Mobile str. 15 Unipetrol str. 14 Vodafone str. 15 Volkswagen str. 13, 18 Zentiva str. 14 ZVU Potez str. 13
Sektory automobilový průmysl str. 13,16,18 bankovnictví str. 15 doprava str. 15 energetika str. 19
pivovarnictví str. 13, 16 poradenství str. 17 strojírenství str. 18 telekomunikace str. 15
PIVOVARNICTVÍ
České pivo inspiroval rocker Zappa Miroslav Petr www.ihned.cz/petr
PLZEŇ, 3. 5. 2007
Když americký rocker Frank Zappa před více než dvaceti lety vydal své asi nejslavnější album Joe’s Garage, netušil, že se deska jednou stane inspirací pro značku piva. A že ve vzdáleném Česku se označení »garážový« stane po Zappově smrti synonymem pro světově užívaný pojem »homebrewing«, tedy domácí výrobu v garáži nebo v minipivovaru.
Garážové pivo
Byl to plzeňský sládek »na volné noze«, Zappův fanoušek a někdejší šéf technického servisu v Plzeňském Prazdroji Josef Krýsl, kdo u nás pivo s etiketou a chráněnou značkou »Joe’s garage beer« zavedl. Patří navíc k těm, kteří slávu českého piva šíří ve světě. Včetně tak vzdálených zemí, jako je Vietnam. Dá se říci, že neexistuje nezaměstnaný český sládek. O jejich práci je i v zahraničí stále větší zájem. To říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. A dvaapadesátiletý Krýsl je toho důkazem. Ve vietnamském Saigonu vařil pro dokončený soukromý pivovar ještě loni. Teď už míchá první várky Purkmistra pro Pivovarský dvůr Plzeň a přemýšlí o práci sládka na Islandu.
Vietnam je šance
Vietnam každopádně považuje, stejně jako další čeští sládci, za obrovskou příležitost. Český typ piva je v téhle části jihovýchodní Asie stále žádanější. Jen v desetimilionovém Saigonu už funguje zhruba deset malých pivovarů, které si nechali tamní podnikatelé postavit, vybavit a rozjet českými odborníky. Trend domácích malých pivovarů roste ve Vietnamu i vzhledem k vysokému clu na dovoz piva. A velkou roli hraje také zkušenost, kterou s naším pivem udělaly tisíce Vietnamců za svého působení v Česku, respektive ještě Československu. »Čeština je tam tak frekventovaná, že si to ani neumíme představit. Skoro 40 tisíc Vietnamců od 60. let vystudovalo u nás vysokou
Tatra chce vyzbrojit vietnamskou armádu Jan Beránek, čtk www.ihned.cz/beranekj
BRNO, 3. 5. 2007
Česká automobilka Tatra se chce podílet na přezbrojování vietnamské armády. Plánuje společný podnik s tamními firmami. Oznámil to včera ředitel automobilky Ronald Adams na brněnském veletrhu Idet. »Nejvýše postavení armádní činitelé získali své vzdělání často v Česku, a tak by měli zájem na tom spojit síly s námi,« uvedl Adams. Většinu významných místních firem ve Vietnamu vlastní přímo stát, připomněl ředitel. Kontrakt s Vietnamem by mohl být podepsaný do konce roku, doplnil ředitel. Ve vietnamském závodě by se podle Adamse mohlo ročně vyrobit až 500 vozů. Jen česká automobilka letos vyrobí asi 2300 strojů. Pro Vietnam by pak mohla vyrábět podvozky a kabiny. Zbytek strojů by se dával dohromady přímo ve Vietnamu. Alespoň podle Adamse je to jedna z možností spolupráce v jihovýchodní Asii.
Tatra i pro české vojáky
Ještě před koncem roku by měla svou dodávku nákladních tater dostat i česká armáda. První třicítka z více než pěti set plánovaných vozů dorazí do kasáren už v listopadu. Testovat je ale bude už od června. Většinu aut by měli vojáci dostat v příštím roce,
čtvrtek, 3. května 2007
říká Adams. O zakázce za zhruba 2,6 miliardy se v posledních dnech hovoří především kvůli zrušení subdodavatelské smlouvy mezi Tatrou a Pragou Hlinsko, a tím pádem nižšímu podílu českých dodavatelů. Ministerstvo obrany ale neuvažuje, že by na smlouvě s Tatrou něco měnilo, uvedl jeho mluvčí Andrej Čírtek.
Poslanci se bouří
Někteří poslanci minulý týden vyzvali ministryni obrany Vlastu Parkanovou, aby kvůli zrušené smlouvě zakázku zrušila. Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana to téměř vylučuje české firmy, a odpadá tak hlavní důvod, proč Tatra získala zakázku bez tendru. Armáda ale o změně nebo rušení smlouvy podle svého mluvčího neuvažuje. »Na dodávce se podílí 144 českých firem z celkového počtu 166 subdodavatelů,« vysvětluje ředitel Tatry.
Zisky Tatry rostou
Kopřivnická společnost Tatra loni utržila 4,465 miliardy korun. Tedy přes pětinu více než v roce 2005. Zisk přesáhl 260 milionů. Celá skupina kolem Tatry zvýšila podle výsledků tržby o 15 procent na 6,062 miliardy korun a vykázala zisk 395 milionů. Letos Tatra, zaměstnávající více než 1700 lidí, odhaduje meziroční nárůst tržeb o dalších 20 procent.
FOTO: HN – MIROSLAV PETR
16 /
Josef Krýsl piva nejen vaří, ale i sbírá. Ke klenotům jeho sbírky patří například značka Spitfire – připomínka letecké bitvy o Anglii. a střední školu. Minimálně dalších 200 tisíc se u nás vyučilo řemeslu. Místopředseda vietnamské vlády mluví plynně česky. To už je nějaká síla,« vypočítává Krýsl. Podle Veselého ale nejde ani tak o typ piva, ale hlavně o české sládky. »Celá jihovýchodní Asie zažívá boom pivovarů. A často těch malých, rodinných. Scházejí se tam u piva celé kluby lidí a podnikatelů, kteří léta pracovali a vydělali peníze u nás,« připomíná Veselý.
Pivo s chutí kávy
Krýsl jako čerstvý držitel Ceny českých sládků, kterou získal v konkurenci 65 značek a 22 domácích malých pivovarů, vaří svět-
”
nie patří k chuťovým klenotům Krýslovy sbírky.
Českému pivu pomáhá jeho popularita mezi tisíci Vietnamců, kteří kdysi žili v bývalém Československu. lá, tmavá i polotmavá piva a prezentuje své »Joe’s garage beer«. Ve Vietnamu v malém restauračním pivovaru s roční kapacitou 2,5 tisíce hektolitrů však zaváděl nejen českou klasiku, ale jak žádá tamní trh – i místní speciály. V Krýslově případě pivo s chutí kávy. V chladicím boxu své garáže ale schraňuje jiné speciality. Přede-
vším dovezená piva, na která narazil během svých studijních cest po malých pivovarech od Mexika přes Spojené státy, Anglii i dál na východ. Takové pivo Spitfire, vyráběné jako připomínka válečných letců z bitvy o Anglii za druhé světové války, nebo skvělý ležák Sierra Nevada od dvou nadšenců z Kalifor-
Obdoba vinných sklípků
Malé a nejmenší pivovary zažívají také u nás, podobně jako ve Vietnamu, obrovský boom. A podle Krýslova bratra Lubomíra z firmy Lukrécius to je ideální příležitost pro pivní fajnšmekry. Pivovarský dům, jaký bude provozovat Lukrécius v Plzni, by měl být i příležitostí k setkávání, ochutnávce a debatám o pivu a jeho vaření. »Taková obdoba vinných sklípků na Moravě. Pivo má svou kulturu, stejně jako víno,« říká Lubomír Krýsl. České pivo ve Vietnamu, str. 13
INZERCE OZNÁMENÍ ADMINISTRÁTORA
Československá obchodní banka, a.s., pověřená společností ŠKODA AUTO a.s. výkonem funkce administrátora emise
DLUHOPISU ŠKODA AUTO VAR/07, ISIN CZ 0003501181,
Představenstvo akciové společnosti NAVARA Novosedly a.s. se sídlem Novosedly na Moravě č. 54, (zapsané v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B vložka 777),
svolává řádnou valnou hromadu,
oznamuje, že úroková sazba uvedených dluhopisů platná pro období od 26. dubna 2007 do 25. října 2007 byla v souladu s emisními podmínkami stanovena na
2,88 % p.a. (Výše uvedená úroková sazba je uvedena na bázi Act/360. Pro účely výpočtu úrokového výnosu se v souladu s emisními podmínkami uvedená sazba rekalkuluje na bázi BCK Standard 30E/360, což činí
2,93 % p.a.) HN-016256/I
OZNÁMENÍ ADMINISTRÁTORA
Československá obchodní banka, a.s., pověřená společností ŠKODA AUTO a.s. výkonem funkce administrátora emise
která se bude konat ve čtvrtek dne 7. června 2007 v 15.00 hod. v sídle společnosti. Program: 1. Zahájení. 2. Volba orgánů valné hromady. 3. Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku společnosti za rok 2006 včetně zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. 4. Zpráva dozorčí rady o výsledcích kontrolní činnosti v roce 2006. 5. Schválení řádné účetní závěrky za rok 2006 a rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2006. 7. Rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady společnosti. 8. Změna stanov společnosti. 9. Závěr. Charakter změn stanov společnosti vyplývá ze změn podoby akcií ze zaknihovaných na listinné a z novely obchodního zákoníku. Úplné znění stanov společnosti je k dispozici všem akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti každý pracovní den od 7.00 do 14.30 hod., a to ve lhůtě 30 dnů před konáním této valné hromady do dne jejího konání. Úplné znění roční účetní závěrky za rok 2006 je k dispozici všem akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti každý pracovní den od 7.00 do 14.30 hod., a to ve lhůtě 30 dnů před konáním této valné hromady do dne jejího konání.
DLUHOPISU ŠKODA AUTO VAR/10, ISIN CZ 0003501199, oznamuje, že úroková sazba uvedených dluhopisů platná pro období od 26. dubna 2007 do 25. října 2007 byla v souladu s emisními podmínkami stanovena na
2,96 % p.a. (Výše uvedená úroková sazba je uvedena na bázi Act/360. Pro účely výpočtu úrokového výnosu se v souladu s emisními podmínkami uvedená sazba rekalkuluje na bázi BCK Standard 30E/360, což činí
3,01 % p.a.) HN-016256/J
Prezentace akcionářů bude probíhat od 14.30 hod. Při registraci účasti na valné hromadě předloží akcionář platný průkaz totožnosti. V případě zastoupení akcionáře zmocněncem se k platnosti zastoupení vyžaduje písemná plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Tuto plnou moc, z níž musí vyplývat i rozsah zástupcova oprávnění, předloží zástupce při registraci před zahájením valné hromady. Jde-li o zastoupení za právnickou osobu, předloží zástupce při registraci rovněž aktuální výpis z obchodního rejstříku, anebo jde-li o právnické osoby do obchodního rejstříku nezapisované, z případné jiné evidence, týkající se zastupované právnické osoby. Z tohoto výpisu musí být patrné, kdo je za zastupovaného oprávněn plnou moc zástupci udělit. Zástupcem akcionáře na valné hromadě nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady. HN-019096
Podniky a trhy: tel.: 233 073 115, fax: 233 072 041 ◆ Regionální redakce: České Budějovice, tel. 386 444 420, fax: 386 444 418, Plzeň, tel.: 377 223 186, fax: 377 227 767, Brno, tel.: 605 232 397 ◆ Zahraniční zpravodajové: Radek Honzák, Brusel,
[email protected]; Daniel Anýž, Washington,
[email protected]; Barbara Bublíková, Düsseldorf, Kasernenstrasse 67, tel.: (0049211) 88 71 265,
[email protected]; ◆ Předplatné: tel.: 800 110 022 (zdarma), 233 071 177 ◆ Příjem inzerce – Deník HN a přílohy, tel.: 233 071 733, fax: 233 072 720,
[email protected] – Kariéra s HN, tel.: 233 071 744, fax: 233 072 790, Časopisy inzerce tel.: 233 071 788, fax: 233 072 720, Zahraniční inzerce tel.: (00420) 233 071 766, fax: (00420) 233 072 715, Komerční přílohy inzerce tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780, Vkládaná inzerce tel.: 233 071 794, fax: 233 072 720 ◆ Inzerce – kraje: Brno – Moravské náměstí 3, 602 00 Brno, tel.: 549 240 246-7, fax: 541 242 162, 603 177 963, 731 619 651 ◆ Ostrava – Dr. Šmerala 2, 702 00 Ostrava, tel.: 596 130 513, fax: 596 130 512, 603 884 664 ◆ Plzeň – Sedláčkova 16, 301 11 Plzeň, tel.: 377 223 185, fax: 377 227 767, 603 884 663 ◆ Ústí nad Labem – Vaníčkova 1, 400 01 Ústí nad Labem, tel.: 475 210 474, fax: 475 210 425, 603 177 964 ◆ Pardubice – Masarykovo nám. 1484, 53230 Pardubice, tel.: 466 500 544, fax: 466 511 211, 603 177 962 ◆ České Budějovice – Hroznová 26/254, 370 01 České Budějovice, tel.: 386 352 029, fax: 386 444 418, 603 577 585 ◆ Inzertní zastoupení v zahraničí: GWP media-marketing, Internationale Publikationen, G. Bielenberg, P. O. B. 102663, D-40017 Düsseldorf, tel.: (0049211) 887 2310, fax: (0049211) 887 2840, e-mail:
[email protected], Office Munich tel.: (004989) 5459 0738 ◆ Internet: FinWeb.cz
Z DOMOVA
čtvrtek, 3. května 2007
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Ekonomika.iHNed.cz
WILLIAM D. GREEN, šéf celosvětové sítě poradenské společnosti Accenture
INTERVIEW HN
Škoda bude možná dělat dieselové motory
V Česku máte skvělé a talentované lidi Jan Beránek, Zuzana Luňáková
Automobilka Škoda Auto bude možná podle týdeníku Ekonom poprvé ve své historii vyrábět dieselové motory. Nová produkce by mohla začít nabíhat koncem roku. Všichni představitelé firmy sice stále tvrdí, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, ve Škodě Auto se však již připravují nezbytná organizační opatření, píše týdeník v nejnovějším vydání, které vychází dnes. Celý záměr musí ještě formálně schválit dozorčí rada, která se sejde v létě, ale na úrovni vedení Volkswagenu a představenstva Škody Auto už údajně panuje shoda. Nové motory z Boleslavi by se mohly objevit v octaviích a fabiích příštího modelového roku.
kurenceschopnou cenu a šikovné lidi. Jsme zde úspěšní a proto chceme pokračovat v růstu.
www.ihned.cz/autori
PRAHA, 3. 5. 2007
Když nastupuje do firmy nový šéf, Přijmeme dvakrát víc lidí na stůl si většinou dá fotky své rodiny, na dveře kanceláře připevní svou jmenovku. HN: Rozšíříte tedy své centrum William Green nic takového nev Česku? udělal. Nejvyšší šéf mezinárodní V současnosti probíhá velké stěporadenské společnosti Accentuhování vývojových center do Indie re totiž nemá kancelář: »Žiji cestoa střední Evropy. Česko má v naší váním a trávím čas v zemích, kde globální strategii důležité místo. jsou naši klienti, proto využívám Nyní tu zaměstnáváme devatenáct kanceláře po celém světě. Minulý set lidí a tento počet chceme týden jsem byl v Itálii, nyní jsem zdvojnásobit. v Česku, za pár dní se vracím do Ameriky a příští týden budu v MniHN: Kolik lidí najmete celosvětově? chově.« Celosvětově budeme letos najíVe společnosti je už třicet let mat 62 tisíc nových zaměstnanců. a sám sebe považuje za »typický Každý den nabíráme padesát noprodukt Accenture«. Začal hned vých lidí. Víme, jak je trénovat, po škole a přes nejrůznější pozice a myslím si, že jsme v tom docela po sedmadvaceti ledobří. tech dosáhl »nejvyšší mety«. HN: Okolní země vás Pod jeho vedením nelákají? se firmě daří. NapříNení důvod choZ univerzit klad poradenská dit do jiných států. část firmy má za seTady to funguje, v USA či bou čtvrtletí rekordmáme tu skvělé Británii na ních tržeb, kdy po a talentované lidi celém světě vydělala rozdíl od Česka a dlouhodobý ús284,2 milionu dolarů pěch. Provozujeme (zhruba 5,9 miliardy inženýři téměř dvě centra, jedno korun). Firma krov Brně a druhé nevycházejí. mě poradenství v Praze, a do soua servisu informaččasných budov se ních technologií ponám všichni lidé neskytuje i outsourcing – pronajímá vejdou. Hledáme proto náhradní firmám své zaměstnance, od proprostory. gramátorů po účetní.
Výroba aut v Česku stoupla o 6,8 procenta Výroba osobních a lehkých užitkových aut v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla o 6,8 procenta na 244 433 vozů. Nejvíce, 161 304 aut, opustilo linky Škody Auto, v kolínské TPCA vyrobili 83 126 vozů. Vyplývá to ze statistiky Sdružení automobilového průmyslu. Výroba nákladních aut vzrostla o 77,5 procenta na 742 vozů, přičemž 579 aut nese značku Tatra a 163 Avia. Produkce motocyklů, která je nyní výhradně soustředěna v týnecké Jawě, pak stoupla o 346,5 procenta na 317 strojů. Autobusů se vyrobilo 752.
”
Ne, je to dost podobné. Navíc pozoruji jeden zajímavý fenomén – začínající společnosti třeba i z rozvojových zemí mají stále větší a větší ambice. Už nechtějí být jenom dobrou lokální nebo regionální firmou, chtějí se stát silným globálním hráčem. Stejně tak tomu je i v Česku. Lidé si uvědomují své možnosti. HN: Kdo jsou v Česku vaši klienti?
HN: Už víte, kde budou stát?
Kde to bude, to zatím nevíme, místo pro nás není důležité, jde nám hlavně o lidi. Chceme sem přinést více práce. V Česku navíc roste i poradenský byznys a to je na zemi této velikosti úžasné. HN: Accenture není jedinou firmou, která sem přesouvá své centrum. Nemáte tak problém sehnat lidi?
Máme to štěstí, že máme silnou globální značku a lidé vidí v naší firmě příležitosti k růstu. Samozřejmě, soupeříme o dobré lidi, proto jim musíme nabídnout konkurenceschopné platy i možnost kariérních postupů.
Celosvětově dělíme klienty do několika kategorií a to platí i tady. V Česku spolupracujeme s velkými mezinárodními i malými místními společnosti.
Čeští studenti jsou výborní
HN: Accenture nabízí tři druhy služeb: poradenství, IT servis a outsourcing. O co je největší zájem?
HN: Spolupracujete s českými univerzitami? Jsou pro vás zdejší studenti zajímaví?
V Česku je úspěšná naše outsourcingová divize. Máme tu kon-
Samozřejmě. Podpora studentů je důležitá. Také já jsem začínal
William Green William D. Green je už tři roky nejvyšším šéfem společnosti Accenture. Do firmy nastoupil po absolvování bostonské univerzity v roce 1977. Už o devět let později se stal jejím partnerem. Na starosti měl především technologické divize. Na přelomu tisíciletí například vedl skupinu specializovanou na komunikace a hi-tech obory. William D. Green, který si nechá říkat Bill, je ženatý a má dvě děti.
HN-019142
Slavia pojišťuje riziko pokuty za přestupky
FOTO: HN – ZUZANA ŠMAJLEROVÁ
HN: Máte možnost celosvětového srovnání. Chtějí vaši čeští zákazníci něco jiného než firmy v Americe?
/ 17
u Accenture jako čerstvý absolvent. Jsem vlastně »produkt Accenture«, nastoupil jsem po škole a po sedmadvaceti letech ze mě udělali šéfa. V Česku spolupracujeme především s ČVUT a Vysokou školou ekonomickou. Jen v minulém roce jsme najali stovky absolventů.
HN: V čem jsou čeští studenti lepší?
HN: A spolupráce s univerzitami ve světě?
HN: Kolika jazyky mluvíte vy?
Tam už je to těžší. Například v Americe je úplně jiný školní systém. V současné době tam téměř nejsou techničtí inženýři. Podobně je tomu ve Velké Británii, kde každoročně vychází z vysokých škol šestkrát více divadelních umělců než technických inženýrů. A umělce opravdu nepotřebujeme.
Češi mají navíc jedinečné jazykové znalosti. Naše společnost obsluhuje zákazníky ve čtrnácti jazycích, naopak třeba v Číně je problém komunikovat v jiných jazycích než v čínštině a angličtině, na rozdíl od Evropy. Já stěží zvládám jeden.
HN: Jak moc vás ohrožují třeba indické firmy s levnou pracovní silou?
Indická hrozba je fenomén, který musíme brát v potaz. Ale nesedíme se založenýma rukama. Před čtyřmi roky jsme měli v Indii jen dvě stě zaměstnanců. Dnes jich tam máme pětatřicet tisíc v pěti
městech. A to je docela velká indická společnost. HN: Za třicet let, co jste u společnosti: můžete posoudit, zda se nějak výrazně mění požadavky klientů?
Co se mění, je skutečnost, že klienti jsou schopnější, sebevědomější a mají jasnou představu o tom, co chtějí. Chtějí, aby se o ně postarala společnost, která má zkušenosti, nápady. Firmy chtějí dodat všechno na klíč až na stůl. Další velkou změnou je outsourcing. Stal se standardní součástí našeho podnikání. Zpočátku to byla myšlenka, která pomáhala snížit náklady. Dnes už není o nákladech, ale hlavně o schopnostech a kvalitách lidí. Jen naší firmě vytváří čtyřicet procent obratu.
Pojišťovna Slavia začíná řidičům nabízet pojištění pod názvem sv. Kryštof, které kryje rizika pokut za dopravní přestupky, snižuje finanční ztrátu při odevzdání řidičského oprávnění a zajišťuje úhradu souvisejících právních služeb. Společnost Carlife PMP zase začala od března na českém trhu nabízet řidičům nové pojištění, které kryje riziko odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 trestných bodů. Tato pojistka hradí náklady na náhradní dopravu po dobu zákazu řídit. U pojištění Kryštof je možné pojistit pokuty udělené ve správním řízení spojené alespoň se ztrátou jednoho bodu.
Seznam zprovoznil po týdnu tisíce e-mailů Největší tuzemský internetový portál Seznam.cz včera dokončil opravy dat zhruba 150 tisíc e-mailových schránek, které byly poškozeny výpadkem serveru minulou středu. Zhruba čtvrtina poškozených schránek zůstala bez adresářů. »Všechny poškozené schránky normálně fungují a v současné době s nimi uživatelé standardně pracují,« uvedla včera mluvčí portálu Rita Gabrielová. Problémy se servery pro e-mailovou poštu měl v dubnu i konkurenční portál Centrum.cz, kterému nefungovala přibližně pětina schránek. Neoznačené zprávy jsou převzaty z ČTK
HN-018866
ZE ZAHRANIČÍ
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Ekonomika.iHNed.cz
Ahold prodal fondům U.S. Foodservice Nizozemská maloobchodní společnost Ahold prodá svoji americkou divizi U.S. Foodservice investičním fondům Clayton, Dubilier & Rice a Kohlberg Kravis Roberts & Co. za 7,1 miliardy dolarů (téměř 147 miliard Kč). Ahold očekává dokončení dohody v druhé polovině letošního roku. Prodej musí ještě schválit akcionáři na valné hromadě, která se uskuteční 19. června. Zpráva o prodeji znovu obnovila spekulace, že Ahold by se mohl spojit s menším belgickým konkurentem Delhaize.
Citigroup koupí finanční firmu Bisys Největší americká banka Citigroup koupí poskytovatele finančních služeb Bisys Group Inc. za 1,45 miliardy dolarů (téměř 30 miliard Kč). Akvizicí Citigroup zvýší svoji nabídku služeb pro podílové a investiční fondy. Po dokončení akvizice hodlá Citigroup prodat divizi důchodových a pojišťovacích služeb firmy Bisys soukromé investiční skupině J.C. Flowers & Co.
Bulharsko: hledá se strategický investor Bulharsko začalo hledat strategického investora, který by se podílel na provozu nové jaderné elektrárny. Ta bude stát v Belene na břehu Dunaje a Bulhaři jsou ochotni v projektu za čtyři miliardy eur přenechat 49 procent akcií. Předběžný zájem vyjádřilo už minimálně sedm firem, včetně české společnosti ČEZ.
Pojišťovna Allianz výrazně víc vydělala Největší evropská pojišťovna Allianz v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk téměř o 80 procent na 3,2 miliardy eur díky kapitálovým příjmům. Allianz působí od roku 1993 i v Česku a je třetí největší pojišťovnou na zdejším trhu.
Hyundai meziročně zhoršila hospodaření Provozní zisk největší jihokorejské automobilky Hyundai Motor se v prvním čtvrtletí letošního roku počtvrté za sebou snížil kvůli zaměstnaneckým nepokojům, vysokým nákladům na suroviny a slabší domácí měně. Zisk klesl na 291,4 miliardy wonů (6,5 miliardy Kč) z 335,3 miliardy před rokem.
MasterCard hlásí rekordní zisk Americká společnost MasterCard hospodařila v prvním čtvrtletí letošního roku díky vysokému používání svých karet v zahraničí a příznivému vývoji směnných kurzů s rekordním ziskem. Čistý zisk stoupl na 214,9 milionu dolarů (4,4 miliardy Kč) z loňských 126,7 milionu dolarů. Neoznačené zprávy jsou převzaty z ČTK
čtvrtek, 3. května 2007
MZDOVÉ POŽADAVKY ODBORÁŘŮ
V Německu se šíří výstražné stávky Václav Lavička
gen Peters. Pokud odboráři a zaměstnavatelé nedospějí k dohodě do poloviny května, členové IG Metallu budou podle agentury Reuters hlasovat o vyhlášení »rozsáhlé protestní akce«. Tedy o regulérní stávce.
www.ihned.cz/lavicka
MNICHOV/PRAHA, 3. 5. 2007
Německo se dostává do varu. Odborový svaz IG Metall hájící zájmy 3,4 milionu členů včera při prosazování svých mzdových požadavků razantně přitvrdil. Skoro po celé zemi se zvedla vlna výstražných stávek. Odborářští předáci jsou přesvědčeni, že největší evropské ekonomice se »nebývale daří«, a proto si lidé zaslouží o 6,5 procenta vyšší mzdy. Ale zaměstnavatelé nabízejí jenom 2,5 procenta plus půl procenta jako »konjunkturní bonus«. Členy IG Metallu jsou i zaměstnanci automobilky Volkswagen. Osazenstvo jeho české dcery – mladoboleslavské Škody Auto – si ve druhé polovině dubna po vleklém sporu (který vyvrcholil jednodenní stávkou) vymohlo zvýšení mezd o 12,7 procenta do konce roku 2008.
Firmy vybízejí k dohodě
Začíná klíčové kolo jednání
K dosavadním výstražným stávkám mj. v severoněmeckých loděnicích se včera podle serveru welt.de přidaly tisíce odborářů ve skoro 400 podnicích. Například v Bavorsku na několik hodin utichly montážní haly automobilky BMW v Řeznu a Landshutu. Stejným způsobem protestovali zaměstnanci mnichovské automobilky MAN nebo firmy Bosch Siemens Hausgeräte. »Zaměstnanci v těchto prosperujících oborech jsou už znechuceni chováním zaměstnavatelů,« prohlásil šéf bavorského IG Metallu Werner Neugebauer.
FOTO: ČTK/AP
18 /
Na podporu svých mzdových požadavků včera demonstrovali také odboráři jedné z továren DaimlerChrysler v Sindelfingenu, nedaleko Stuttgartu. To, že odboráři z IG Metallu ve středu rázně přitvrdili, není podle německých médií vůbec náhodné. Dnes totiž začíná v pořadí už páté kolo mzdových jednání, a to v hos-
podářsky klíčové spolkové zemi Bádensku-Württembersku. Podle Jörga Hofmanna, hlavního vyjednavače IG Metallu ve zmíněné spolkové zemi, je nynější kolo
DANĚ FIREM V EVROPSKÉ UNII
Brusel projekt společného daňového základu neopustil BRUSEL, 3. 5. 2007
Evropská komise včera potvrdila, že bude usilovat o sjednocení daňového základu pro podniky. Tento kontroverzní projekt, který vyvolává odpor některých dalších eurokomisařů i řady členských států, zlepší podle komisaře pro daňovou politiku László Kovácse fungování vnitřního trhu EU. Obavy ze sjednocení základu má i Česko. Kovács včera oznámil, že chce podat legislativní návrh na společná pravidla pro výpočet daňového základu v první polovině roku 2008. Vztahovala by se na velké nadnárodní společnosti i na střední podniky. Výjimkou by měly být malé podniky, které nechtějí obchodovat v zahraničí. Zatím není jasné, zda by se iniciativa vztahovala na finanční sektor. Společný základ podnikové daně by měl omezit »papírování«, protože podniky by se ve všech 27 zemích při výpočtu zdanitelného základu řídily stejnými předpisy,
tvrdí Kovács. To by prý podpořilo mezinárodní obchodní aktivitu a investice. Země EU nyní uplatňují různé odpisy a zvýhodnění, takže se v nich liší základ, na který se uplatňuje daňová sazba. Kovács včera opakovaně zdůrazňoval, že nejde o sjednocování daňových sazeb. Ty si budou státy nadále určovat samy. Přesto se v mnoha zemích EU, včetně ČR, objevují obavy, že návrh bude předstupněm k daňové »konsolidaci« a ohrozí daňovou konkurenci. Praze vadí v obecné rovině samotná koncepce harmonizace přímých daní, která by tuto konkurenci mezi zeměmi EU oslabovala. Navíc se ČR obává, že by mohla přijít o daňové příjmy, když by dceřiné společnosti zahraničních firem odváděly daně v domovských zemích. Různá úroveň daní v jednotlivých státech EU je nástrojem konkurence mezi zeměmi pětadvacítky, kterými by se její členové měli snažit udržet stávající firmy i lákat
nové podniky na své území, řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Výše daní z příjmů zůstává podle něj jednou z posledních podmínek, které mohou národní legislativy ovlivnit. Kovácsův projekt vyvolává odpor i v samotné komisi, proti jsou například komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová. Ještě větší střet se očekává mezi členskými zeměmi, které jsou v názoru na společný daňový základ zhruba rozdělené. Daňové záležitosti jsou výlučnou věcí členských zemí, takže jakékoli změny v tomto směru potřebují souhlas všech 27 členů unie. Kovács připustil, že některé země jsou vůči jeho záměrům »skeptické«. Pro je 12 zemí, včetně Rumunska a Bulharska, osm má podle něj různé výhrady, zatímco sedm dává najevo »obavy či opozici«, řekl Kovács. Podle něj jde o Británii, Irsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr. (čtk)
rozhodující. »Nedohodneme-li se přátelsky u jednacího stolu, pak budeme muset volit jiné způsoby, jak našeho cíle dosáhnout,« nechal se slyšet šéf IG Metallu Jür-
Zaměstnavatelé sdružení ve svazu Gesamtmetall ale před ní důtklivě varují. »Nepřejeme si, aby se stávkové protesty dále stupňovaly,« prohlásil včera prezident Gesamtmetallu Martin Kannegiesser. Ten naléhá, aby se co nejrychleji dospělo k dohodě, jinak hrozí obrovské ekonomické ztráty. »Všechny potřebné stavební kameny, z nichž lze dohodu o růstu mezd složit, přece leží na stole,« cituje server faz.net Kannegiessera. Podle něj by měli odboráři projevit větší ochotu ke kompromisům. »To, co nyní zažíváme, není jenom čilá konjunktura. Nastal skutečný hospodářský rozmach. Přibývá fabrik, které jedou na doraz, a naši členové pracují stále více přesčas. To by si měli zaměstnavatelé uvědomit,« říká Hofmann. Mzdovým požadavkům odborářů podle ekonomů nahrává i vývoj nezaměstnanosti. Její průměrná míra podle včerejší zprávy Spolkového úřadu práce v dubnu dále klesla na 9,5 procenta ve srovnání s březnovými 9,8 procenta. Úřady práce nyní evidují 3,97 milionu Němců bez práce, nejméně od října roku 2002, kdy jich bylo 3,93 milionu. Německé firmy v současné době nabízejí více než 900 tisíc volných pracovních míst ve srovnání se 640 tisíci koncem března.
Značky VW a Škoda zlepšily provozní zisk FRANKFURT, 3. 5. 2007
Vlajková značka VW německé automobilky Volkswagen vykázala za první čtvrtletí provozní zisk 386 milionů eur po ztrátě 49 milionů před rokem. Provozní zisk české značky Škoda stoupl o pětinu na 172 milionů eur, tedy asi 4,8 miliardy korun. Oznámila to včera firma Volkswagen, která tak poprvé od roku 2001 zveřejnila provozní výsledky jednotlivých značek. Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě a čtvrtým největším na světě. Firma již minulý měsíc oznámila, že celá skupina v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 740 milionů eur z 327 milionů před rokem. Celkový provozní zisk vzrostl o více než osmdesát procent na 1,1 miliardy eur. Za zlepšením výsledků vlajkové značky VW stojí podle vyjádření automobilky zejména úspěšná restrukturalizační opatření z loňského roku. Volkswagen v rámci restrukturalizace snížil počet zaměstnanců a prodloužil pracovní dobu z 28 na 36 hodin
týdně v šesti továrnách, které má v západním Německu. Luxusní značka Audi, pod kterou patří rovněž vozy Lamborghini, zvýšila v prvním čtvrtletí provozní zisk o 56 milionů na 401 milionů eur. Španělská značka Seat snížila provozní ztrátu na 11 milionů eur z 32 milionů ve stejném loňském období, napsala agentura Reuters. Volkswagen již dříve uvedl, že v prvním čtvrtletí zvýšil celkový prodej o 7,9 procenta na rekordních 1,47 milionu vozů. Podnik těžil hlavně ze silného růstu prodeje aut v Číně a Brazílii. Prodej Škody Auto stoupl dokonce o 15,5 procenta na 150 000 vozů. Do budoucna mají být výsledky mladoboleslavské automobilky ještě lepší. Škodovka chce zvýšit výrobu svých vozů na Ukrajině a v Indii. Navíc letos má z továrny Volkswagenu v Šanghaji vyjet prvních 40 tisíc vozů Škoda Octavia, v příštích letech se čínská výroba škodovek může až ztrojnásobit. Letos koncern Volkswagen zahájí i výrobu v ruském Stupinu. (čtk, ab)
HN-018565/C
w w w. F i n We b . c z
/ 19
čtvrtek, 3. května 2007
PX
PRAŽSKÁ BURZA +0,48 % 1814,9 bodů
KORUNA K EURU CZK/EUR -0,11 % 28,1 CZK/EUR
Brent
R O PA -1,49 % 66,0 USD/barel
Z L AT O -0,33 % 671,2 USD/oz
Zlato
PRAŽSKÁ BURZA
Nezaměstnanost v eurozóně na minimu
Nákup akcií vyhnal ČEZ na rekord
Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v březnu snížila na rekordní minimum 7,2 procenta ze 7,3 procenta v předchozím měsíci. Oznámil to včera statistický úřad Eurostat. Dodal však, že v celé Evropské unii nezaměstnanost zůstala na 7,3 procenta.
Jan Sochor
www.ihned.cz/sochor
PRAHA, 3. 5. 2007
Akcie energetické společnosti ČEZ včera zažily nejlepší den za poslední dva měsíce. Zpráva o tom, že firma začala na burze nakupovat vlastní akcie, je katapultovala o 3,07 procenta výše až na historické maximum 1041 korun na akcii. V plusu tak díky tomu skončila celá burza.
Rozpočet ke konci dubna ve schodku Stát hospodařil v prvních čtyřech měsících letošního roku se schodkem 17 miliard korun, což je v meziročním srovnání o 2,9 miliardy korun méně. Přitom ještě v březnu 2007 měl rozpočet přebytek 11,3 miliardy korun. Ministerstvo financí za celý rok počítá se schodkem státního rozpočtu 91,3 miliardy Kč.
Cenné papíry porostou
FOTO: ISIFA
Atlantiku FT klesl loni čistý zisk
kož mají v hlavním indexu zastoupení 25 procent, by mohly burzu držet,« myslí si obchodník. I kdyby akcie ČEZ totiž o něco klesly, investoři budou vědět, že je firma bude chtít i nadále kupovat, a využijí levnější ceny k vlastním nákupům. To kurz otočí vzhůru.
Půjde stát na burzu přímo?
Otázkou je, co s kurzem udělá, až akcie začne prodávat stát. Ten
dech dodavatelé. »Naše ceny jsou vázané na ropu Brent, pokud ta bude reagovat mírným zvýšením, tak se to ovšem mírně zvýšení projevit může, » dodala Lagronová. Rusko reviduje clo na export ropy každé dva měsíce na základě sledování mezinárodních cen své ropy. »Průměrná cena činila ve sledovaném období od března do dubna 61 dolarů za barel. Na základě toho bude clo na vývoz ropy stanoveno na 200,6 dolaru za tunu,« řekl Sakovič. (čtk)
Rusko v červnu zvýší clo na vývoz surové ropy o 28 procent na 200,6 dolaru (zhruba 4160 Kč) za tunu. Reaguje tak na růst cen ropy na světových trzích. Oznámil to včera Alexander Sakovič z celního odboru ruského ministerstva financí. Mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Michaela Lagronová řekla, že na cenách v regionu by se zvýšení nemělo projevit přímo, mírné zvýšení ceny pokryjí podle ní ve svých nákla-
Notace kovů kabelářského průmyslu plynoucí z cen LME a dalších souvisejících nákladů MĚĎ . . . . . . . . 208,10 Kč/kg HLINÍK . . . . . . . . . . 94,40 Kč/kg Platnost od 1. 5. 2007 do 15. 5. 2007
Výsledky fondů Název fondu
Správce
ISIN
UNIEURORENTA ABS RET CZ UNIGLOBAL UNIKAPITAL
UNION INVESTMENT PRIVATFONDS UNION INVESTMENT PRIVATFONDS UNION INVESTMENT PRIVATFONDS
DE0009750463 DE0008491051 DE0008491085
Měna Vlast. Vlast. Změna VJ Změna VJ Max. Max. jmění jmění na PL za na PL za vstup. výstupní v mil. na pod. 1 měsíc 12 měsíců poplatek poplatek list* (v %) (v %) (v %) (v %) CZK EUR EUR
A K C I E V E S PA D Komerční banka -0,9 % 3845 Kč
- 44,48 4209,52 119,12 1225,17 98,76
0,27 2,78 -0,29
11,72 -0,46
1,20 5,00 2,00
ně po částech. »Spíše to provede, jako když firma přichází s novými akciemi na trh. Sesbírá nabídky od možných kupců, na jejich základě stanoví průměrnou cenu a pak akcie jednotlivým zájemcům rozdělí podle toho, jak byla jejich poptávka velká,« sdělil HN svůj názor jeden z obchodníků. Takový způsob by byl jen logický, protože je šetrný ke kurzu, který by příliš velká nabídka akcií ze
strany státu přímo na burze mohla poslat dolů. To by však znamenalo, že ČEZ by dosáhl jen těžko na celý státní balík. »To bych ani nečekal. Nemyslím si, že ČEZ, který chce využít toho, že stát prodává, koupí přímo ty akcie, kterých se stát zbaví,« říká Procházka. I to je možný důvod, proč energetická firma začala s nákupem akcií už teď.
České akcie včera v mimoburzovním RM-Systému vzrostly na nový rekord. Investoři nejvíce nakupovali akcie energetické společnosti ČEZ. Index deseti nejlepších akcií RM získal 1,62 procenta na 2948,61 bodu a vylepšil maximum z minulého týdne o 22,2 bodu. Neoznačené zprávy jsou převzaty z ČTK
Murdoch zatřásl akciovým trhem
Rusko zvýší v červnu clo na vývoz ropy o 28 procent MOSKVA, 3. 5. 2007
chce totiž přes burzu zprivatizovat sedm procent firmy, ve které dohromady vlastní 67,7procentní podíl. Kdy a jakým způsobem to chce provést, ale odmítá zveřejnit. Ministr financí Miroslav Kalousek se hájí tím, že nechce zbytečně rozkolísat kurz akcií. Podle ohlasů z trhu je však pravděpodobné, že stát nebude prodávat akcie tak, že by balík vrhl přímo na burzu a rozpouštěl ho den-
Společnost Atlantik finanční trhy, čtvrtý největší obchodník s akciemi na pražské burze, loni snížila čistý zisk o více než 44 milionů korun na 160,5 milionu korun. Výnosy z poplatků a provizí se naopak zvýšily o takřka dvě třetiny na 196,3 milionu korun.
Akcie v RM-Systému zlepšily rekord
Silný růst akcií ČEZ včera poslal vzhůru i celou pražskou burzu. Hlavní index posílil o 0,5 procenta na 1814,9 bodu.
0,0 0,0 0,0
Pavla Hejlová
www.ihned.cz/hejlova
NEW YORK/PRAHA, 3. 5. 2007
Cena akcií mediální společnosti Dow Jones & Company, vydavatele listu The Wall Street Journal, včera vystřelila prudce vzhůru. Téměř 60procentní nárůst na částku 58,5 dolaru za akcii měla na svědomí konkurenční firma News Corporation, která Dow Jones & Co předložila nabídku na převzetí v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů. Mediální magnát Rupert Murchod, který je majitelem společnosti News Corporation, nabídl za jednu akcii Dow Jones & Co 60 dolarů. News Corporation hodlá odkoupit všechny akcie buď v hotovosti nebo zaplatí část svými akciemi.Euforie z oznámení o nabídce News Corporation ovlivnila také index Dow Jones Industrial, který včera překonal hranici 13 200 bodů a kolem 17. hodiny se pohyboval na rekordní hodnotě 13 224 bodů. Akcie Dow Jones & Co ve středu odpoledne oslabovaly, a to o 2,5 procenta na 55 dolarů za kus. Nicméně rodina Bancroftů, která vlastní přes 50 procent společ-
FOTO: BLOOMBERG
Ekonomové se shodují na tom, že cenné papíry největší středoevropské společnosti tak díky nákupu vlastních akcií porostou i v příštích týdnech. »Že ČEZ začal nakupovat, byla určitě hlavní zpráva dne. Nikdo nečekal, že se k tomu firma odhodlá tak rychle. Je to jasný signál pro trh, že společnost bude kupovat cenné papíry i nadále,« říká Jan Procházka ze společnosti Cyrrus, která obchoduje na pražské burze. Podle obchodníka makléřské firmy BH Securities Bohumila Pavlici byla i včera vidět na trhu velká nákupní aktivita jak ze strany Patria Finance, tak Wood & Company. Tyto firmy si přitom ČEZ zvolil, aby nákup akcií uskutečnily. Poptávka po akciích energetické společnosti by tak mohla nad vodou držet celou burzu. Podle otřepané fráze, kterou používají akcioví obchodníci, »sell in May and go away« (tedy v květnu všechno prodej a raději z trhu uteč), by totiž akcie na celém světě měly tradičně klesat. To připouští i Pavlica. »Očekával bych teď spíše propad českých akcií. Ovšem vyjma ČEZ. Ty, jeli-
Nabídka miliardáře Murdocha může vyvolat boj o Dow Jones & Co. nosti Dow Jones & Co, podle agentury Bloomberg s nabídkou převzetí nesouhlasí. Podle zástupců společnosti budou akcionáři hlasovat proti převzetí, napsala agentura Reuters. Někteří analytici se domnívají, že Murdochův zájem může vyvolat
CETV -0,2 %
1871 Kč
Telefónica O2 -0,1 % 619 Kč
ČEZ +3,1 %
Orco +0,7 %
3486 Kč
Pegas Nonwovens +0,4 % 823,5 Kč
Philip Morris ČR +0,8 % 10110 Kč
1041 Kč
vlnu dalších nabídek. »Pokud je někdo ochotný zaplatit za společnost šest miliard dolarů, proč by někdo jiný nemohl zaplatit osm miliard,« říká Mark Boyar, vlastník fondu Boyar Value. Spekuluje se o tom, že mezi potenciálními zájemci by mohl být Bloomberg,
Washington Post nebo také The New York Times. »Je tu rovněž možnost, že Bancroftovi půjdou například za Warrenem Buffettem a nabídnou mu koupi společnosti za vyšší cenu,« dodává Boyar. Pokud by se Murdochovi podařilo Dow Jones & Co převzít, stal by se jedním z klíčových hráčů na trhu finančních informací. Ve čtvrtém čtvrtletí chystá spustit novou kabelovou síť, která by konkurovala CNN. Pokud by do té doby získal i skupinu Dow Jones, jeho vliv by se na tomto poli výrazně zvýšil. Murdoch by rád zopakoval úspěšné tažení, které jeho firma v USA zažila se zpravodajskou sítí Fox. Mediální magnát je známý tím, že zasahuje do komentářů. To by podle některých zaměstnanců The Wall Street Journal mohlo ohrozit proslulou nezávislost listu. »Murdoch již ukázal své odhodlání narušit kvalitu a nezávislost a není žádný důvod domnívat se, že by s Dow Jones nebo The Wall Street Journal jednal jinak,« prohlašují odbory Dow Jones & Co, které jsou proti převzetí.
Názory, str. 9
ECM +0,8 %
1917 Kč
Erste Bank -1,6 %
1637 Kč
Unipetrol +1,2 %
242,1 Kč
Zentiva +1,7 %
1511 Kč
20 /
FINANČNÍ NOVINY
H O S P O D Á Ř S K É N O V I N Y – w w w. F i n We b . c z
Nejvýnosnější zahr. zajištěné fondy
čtvrtek, 3. května 2007
Akcie v Evropě
Kurzy devizového trhu České národní banky Platnost od 2. 5. 2007
Pořadové číslo: 85
Země
Kód
Množství
14 dní
1 měs.
2 měs.
3 měs.
6 měs.
9 měs.
1 rok
PRIBOR PRIBID
2.78 2.68
2.51 2.41
2.52 2.42
2.55 2.45
2.60 2.50
2.67 2.57
2.84 2.74
2.95 2.85
3.05 2.95
Depozitní sazby – fixing 2. 5. 2007
Kurz
100
HUF
11,397
Malajsie
1
MYR
6,052
MTL
65,492
17,1
Bulharsko
1
BGN
14,383
Čína
1
CNY
2,688
Malta
1
Dánsko
1
DKK
3,774
MMF
1
XDR
31,495
EMU
1
EUR
28,13
Norsko
1
NOK
3,462
Estonsko
1
EEK
1,798
100
PHP
43,433
Nový Zéland
1
NZD
15,288
Hongkong
1
HKD
2,647
Polsko
1
PLN
7,462
Chorvatsko
1
HRK
3,825
1000
IDR
2,283
Island
100
ISK
32,38
Japonsko
100
JPY
17,235
1
ZAR
2,939
100
KRW
2,227
Jižní Korea
7 dní
Kód
AUD
Jihoafrická rep.
1 den
Množství
1
Indonesie
Termín
NEJVĚTŠÍ RŮSTY Země
Austrálie
Filipíny
Fixing úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit 2. 5. 2007
Kurz
Maďarsko
Rumunsko Rusko Singapur Slovensko Švédsko
1
RON
8,456
100
RUB
80,407
1
SGD
13,579
100
SKK
83,559
1
Švýcarsko
SEK
3,07
1
CHF
17,027
100
THB
63,427
Kanada
1
CAD
18,646
Thajsko
Kypr
1
CYP
48,295
Turecko
1
TRY
15,238
1
USD
20,709
1
GBP
41,24
Litva
1
LTL
8,147
USA
Lotyšsko
1
LVL
40,26
Velká Británie
NEJVĚTŠÍ POKLESY TeliaSonera
-5,9 %
název
M A ĎA R S K É A K C I E 2 . 5 . 2 0 0 7
závěrečný kurz v PLN
změna
název
PKN ORLEN
45.6
-0.20%
Bank Pekao SA
264
0.57%
KGHM
109
1.87%
1 měs.
3 měs.
6 měs.
12 měs.
AUD
LIBOR
6.226
6.310
6.405
6.560
CAD
LIBOR
4.260
4.280
4.338
4.430
USD
JPY
EUR
GBP
CHF
CAD
EUR
LIBOR
3.864
4.024
4.143
4.305
USD
1.00000
120.04
0.73556
0.50236
1.21390
1.10810
EUR
EURIBOR
3.863
4.023
4.143
4.306
JPY
0.83306
100.00
0.61271
0.41843
1.01153
0.92328
GBP
LIBOR
5.597
5.730
5.846
5.998
EUR
1.35950
163.21
1.00000
0.68280
1.65070
1.50610
Lotos
43.92
-0.92%
CHF
LIBOR
2.208
2.356
2.480
2.650
GBP
1.99060
238.99
1.46456
1.00000
2.41670
2.20620
Bank PKO BP
50.35
-0.98%
JPY
LIBOR
0.635
0.671
0.742
0.845
CHF
0.82379
98.86
0.60580
0.41379
1.00000
0.91308
Telekom Polska
USD
LIBOR
5.320
5.355
5.360
5.294
CAD
0.90245
108.31
0.66397
0.45327
1.09520
1.00000
Prokom Software
BMG200452024 CZ0009093209 CZ0005112300 LU0259919230 AT0000652011 CZ0008019106 LU0122624777 LU0275164910 CS0008418869 CZ0009091500 NL0000405173
CETV TELEFONICA O2 CR CEZ ECM ERSTE BANK STK KOMERCNI BANKA ORCO PROPERTY GR PEGAS NONWOVENS PHILIP MORRIS CR UNIPETROL ZENTIVA
1871.00 619.00 1041.00 1917.00 1637.00 3845.00 3486.00 823.50 10110.00 242.10 1511.00
Objem obchodů (ks) (tis. Kč)
-0.16% -0.06% 3.07% 0.79% -1.56% -0.88% 0.66% 0.39% 0.75% 1.17% 1.68%
39703 743173 1746960 137329 548114 215512 34297 207718 2164 425113 392042
Průběžně počítaný index Název indexu
Otevírací
PX
1807
1814.9
Min.* Max.* za poslední rok v Kč
74091.18 460325.97 1805690.38 264629.00 900028.68 838867.20 118376.84 170483.00 21818.85 102893.07 589238.98
1141.00 390.10 522.50 1107.00 2725.00 2025.00 8680.00 146.50 812.00
Trh
1974.00 627.50 1043.00 1725.00 4168.00 3785.00 14488.00 262.00 1571.00
A A A A A A A A C A A
Objemy obchodů dle trhů a druhů
Hodnota Uzavírací Minimální
Maximální
Změna v % proti předchozímu dni
Meziroční změna
1823.3
0.48
22.88%
1806.2
VYSVĚTLIVKY KE KURZOVNÍMU LÍSTKU: * Nejedná se o uzavírací hodnoty, ale o hodnoty dosažené v průběhu denního obchodování. KS – objemy obchodů v kursotvorných segmentech, které zahrnují obchody uzavřené v aukčním + kontinuálním režimu automatických obchodů a ve SPAD, BO – blokové obchody Trh: A – hlavní trh, B – vedlejší trh, C – volný trh. U akcií je kurz uveden v Kč. Kurzovní lístek obsahuje informace o emisích, u kterých byl v daném burzovním dni uzavřen obchod.
AKCIE a PODÍLOVÉ LISTY (mil. Kč)
Závěr. Změna Objem kurz v% obchodu v ks
Objem obchodu v Kč
5 320,545 21,257
0,000 682,771
VEDLEJŠÍ TRH
KS BO
0,004 0,000
0,000 0,000
VOLNÝ TRH
KS BO
21,939 0,000
0,000 0,000
5 342,488 21,257 5 363,745
0,000 682,771 682,771
Min. kurz za poslední rok*
Max. kurz za poslední rok*
Trh **
CZ0008023801
ČESKÁ SPOŘITELNA
885.0
0.57
18
CZ0008471117
AKRO OPF GLOBAL.
15930.0
567.2
928.5
V
CS0005020759
AVIA
CZ0005112300
ČEZ
1034.5
2.77
26727
27509448.1
562.8
1034.5
O
CS0008419750
CZ0005005850
JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ
41.5
1.21
8000
332200.0
CZ0008019106
KOMERČNÍ BANKA
3906.0
0.15
523
2039725.0
32.6
67.6
O
CZ0008418951
2785.0
4107.9
O
CZ0005098251
MITTAL STEEL OSTR.
3690.2
0.00
10
36902.0
2000.3
3740.0
V
CS0008418869
PHILIP MORRIS ČR
9941.2
0.39
71
CS0005018456
TATRA
190.0
3.83
6496
706422.0
8711.3
14361.8
O
1221810.0
92.2
190.5
V
EasyClick
CZ0009093209
TELEFÓNICA O2 C.R.
CS0005010552
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY
620.6
0.58
2496
1546939.5
412.5
620.6
O
2048.0
2.66
50
102375.0
1183.0
2048.0
V
CZ0009091500 CZ0005098558
UNIPETROL
241.1
0.50
4913
1190859.0
157.0
255.3
O
VÍTKOVICE
733.0
5.47
2438
1780470.5
198.0
756.8
V
Ostatní
ISIN
-0.53%
22505
0.90%
1040
-1.79%
OTP BANK
9470
1.81%
EGIS Nyrt
22230
2.82%
2280
0.00%
Cena
Předch.
CUKR č. 11 (surový)
CSCE
USc/lb
Červenec
9.1
9.14
4641
Říjen
9.4
9.44
0
Březen
10.04
10.07
0
KAKAO
CSCE
USD/t
Květen
1880
1851
898
Červenec
1851
1834
0
Září
1875
1861
0
KÁVA ROBUSTA
LIFFE
USD/t
Květen
1574
1558
744
Červenec
1587
1574
6697
Září
1598
1587
1740
MASO HOVĚZÍ
CME
USc/lb
Červen
Název emise
Objem.obch.
94.325
93.875
477
Srpen
92.9
92.725
27
Říjen
96.4
96.375
12
Prosinec
96.6
96.425
0
Kontrakt
Cena
Předch.
JEČMEN
WCE
CAD/t
Min. kurz za poslední rok*
67.94
12362
MOTOROVÁ NAFTA
IPE
USD/t
Květen
582.5
598.5
22941
Červen
584.75
601
29384
Červenec
587.25
604.75
7875
Drahé kovy Londýn
Dop. fix.
Odp. fix.
Zlato
673.25
669.5
Stříbro
1318
Platina
Volný trh 24h 671.7 13.21
1287
1285
Palladium
371
370
1289
Kontrakt
Cena
Předch.
COMEX
USD/tr.oz
372 Objem.obch.
4744
689.9
102
Červenec
USc/bušl
260
262.5
4
268.5
269.75
99
247
251
3
CBT
USc/bušl
Květen
479.75
488.5
1228
Červenec
493.75
501
17293
504.5
510.75
795
Kovy ZÁKLADNÍ Kontrakt
Energie
125
190450.0
1350.0
1562.5
O
TOPNÝ OLEJ
LAFARGE CEMENT
2805.7
0.02
6
16834.2
2256.1
3056.5
V
CS0008446753
LÉČ.LÁZNĚ JÁCHYMOV
1053.0
-1.28
5
5265.0
1000.0
1165.3
O
CZ0005091355
PARAMO
950.0
3.02
134
127300.0
637.9
985.0
O
Aktualizované kurzy RM-S naleznete již v podvečer na na: www.finweb.cz/rms
39621
66.9
Srpen
66945
685
0.66
V
67 67.42
CBT
1520.0
V
65.8 66.33
OVES
ENERGOAQUA
789.0
Červenec
52036
Kontrakt
345.6
Červen
677.3
O
297.6
USD/bar
683.7
O
130.0
IPE
681.6
464.0
1981.0
3176
ROPA BRENT
Červen
171.1
38080.0
67.95
8
41.5
56
67.3
141
351.0
10
10788
Září
140
3339.0
-0.57
31220
67.17
Říjen
40320.0
-9.95
66.11
66.46
675
90
680.0
65.29
Srpen
Květen
42
198.1
Červenec
ZLATO
0.50
ŠMERAL BRNO
USD/bar
0
-2.71
TRANZA
339
NYMEX
ROPA LEHKÁ
21
79.5
CS0005029354
1307
8.045
180
448.0
CZ0005076356
7.988
8.074
171.9
Červenec
Trh **
2989
8.013
Září
0
Květen
Max. kurz za poslední rok*
7.87
Srpen
180
Září
Objem obchodu v Kč
Objem.obch.
USD/MMBtu
7.9
Červenec
Květen
PŠENICE
Závěr. Změna Objem kurz v% obchodu v ks
NYMEX
Červenec
DLUHOPISY (mil. Kč)
KS BO
Kurzovní lístek RM-Systému dne 2. května 2007 Název emise
37300
MAGYAR OLAJ GAZI
ZEMNÍ PLYN
Kontrakt
Září
ISIN
RICHTER GEDEON
FHB MORTGAGE BK
Obilniny
HLAVNÍ TRH
Celkem – KS Celkem – BO CELKEM
1.79% -0.85%
změna
Magyar Telekom
Potraviny
AKCIE
Změna
22.8 162.9
závěrečný kurz v HUF
Komoditní trhy 2. května 2007
Kurzovní lístek Burzy cenných papírů Praha 2. května 2007 Závěrečný kurz v Kč
-3,0 %
Akcie společnosti Telecom Italia se propadly o tři procenta a v závěru pondělního obchodování se dostaly na cenu 2,15 euro.
Sazba
Název cenného papíru
Telecom Italia
Švédská společnost TeliaSonera v pondělí ztratila takřka šest procent, když její akcie oslabily na hodnotu 51,5 SEK.
POLSKÉ AKCIE 2. 5. 2007
Křížové kurzy světových měn
+2,5 %
Norská ropná společnost Norsk Hydro si polepšila o dvě a půl procenta, a její akcie se tak vyšplhaly až na cenu 213,75 NOK za kus.
Britský finanční ústav si včera polepšil takřka o čtyři procenta. Jedna jeho akcie se tak na konci obchodování prodávala 1981 GBp.
Měna
ISIN
Norsk Hydro
Royal Bank of Scotland +3,8 %
Červenec
Cín 99.85 % Cena
Předch.
NYMEX
USc/gal
Objem.obch.
LME Settlement
USD/t 3 měsíce
Zásoby LME
14150
2770
14150
Hliník 99.70 %
2796
2795.5
826425
Hliník - slitina
2191
2190.5
89880
Měď Grade ‘A’
7999
7998.5
154225
186.9
189.84
4942
Nikl 99.80 %
51195
51192.5
4776
Srpen
189.08
191.99
1094
Olovo 99.97 %
2025
2024
42750
Září
191.24
194.59
507
Zinek 99.995 %
3855
3853.5
95125
Aktuální zprávy z komoditních trhů a vývoj cen sledujte online na: www.finweb.cz/komodity Číselné údaje ze světových trhů převzaty ze servisu agentury REUTERS BURZY: CBT Chicago Board of Trade CME Chicago Mercantile Exchange, CSCE Coffee, Sugar and Cocoa Exchange (New York), IPE International Petroleum Exchange (Londýn), KCB Kansas City Board of Trade, LIFFE London International Financial Futures Exchange, LME London Metal Exchange, NYCE New York Cotton Exchange. MÍRY: 1 troyská unce = 31,1035 g, 1 libra = 0,4536 kg, 1 barel = 158,984 l, 1 bušl ječmene = 50 lb, 1 bušl ovsa = 39 lb, 1 bušl pšenice = 60 lb, 1 galon = 3,785 l
Vysvětlivky ke kurzovnímu lístku RMS: * u volného trhu kurz zatím neuveden, ** V - volný, O - oficiální
Kompletní přehled kurzů měn ve světě 2. května 2007 Korunový kurz Afgánistán Albánie Alžírsko Andorra Angola Antigua a Barbadua Argentina Arménie Austrálie Ázerbajdžán Azory Bahrajn Bangladéš Barbados Belize Bělorusko Benin Bermudy Bhútán Bolivie Botswana Bouvet Brazílie Brit. Panenské ostrovy Brunej Bulharsko Burkina Faso Burundi Čad Chile Chorvatsko Čína Cote d’Ivoire Dánsko Dominica
Afghani Lek Dinár Euro Kwanza Vých.karib.dolar Peso Dram Australský dolar Manat Euro Dinár Taka Dolar Dolar Rubl Frank Dolar Ngultrum Boliviano Pula Norská koruna Real Americký dolar Dolar Leva Frank Frank Frank Peso Kuna Renmimbi Frank Dánská koruna Vých.karib.dolar
AFN 100 ALL 100 DZD 100 EUR 1 AON 1 XCD 1 ARS 1 AMD 100 AUD 1 AZM 1000 EUR 1 BHD 1 BDT 1 BBD 1 BZD 1 BYR 1000 XAF 1 BMD 1 BTN 100 BOB 1 BWP 1 NOK 1 BRL 1 USD 1 BND 1 BGN 1 CFA 100 BIF 100 CFA 100 CLP 100 HRK 1 CNY 1 CFA 100 DKK 1 XCD 1
42.109 22.285 29.152 28.130 0.258 7.756 6.710 5.817 17.100 4.496 28.130 54.930 0.299 10.407 10.566 9.654 4.295 20.502 50.602 2.590 3.370 3.462 10.224 20.709 13.559 14.383 4.295 1.980 4.295 3.942 3.825 2.688 4.295 3.774 7.756
Korunový kurz Dominikánská republika Džibutsko Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie Evropská unie Faerské ostrovy Falklandy Fidži Filipíny Francouzská Guyana Francouzská Polynésie Gabon Gambie Ghana Gibraltar Grenada Grónsko Gruzie Guadaloupe Guam Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guyana Haiti Heard a McDonald Honduras Hongkong Indie Indonésie Irán Island
Peso Frank Libra Americký dolar Nakfa Kroon Birr Euro Dánská koruna Britská libra Dolar Peso Euro Frank Frank Dalasi Cedi Libra Vých.karib.dolar Dánská koruna Lari Euro Americký dolar Quetzal Frank CFA Frank Dolar Gourde Australský dolar Lempira Dolar Rupie Rupie Rial Kronur
VYSVĚTLIVKY: Korunový kurz vyjadřuje počet českých korun za uvedené množství měny národní.
DOP 1 DJF 100 EGP 1 USD 1 ERN 1 EEK 1 ETB 1 EUR 1 DKK 1 GBP 1 FJD 1 PHP 100 EUR 1 XPF 100 CFA 100 GMD 100 GHC 1000 GBP 1 XCD 1 DKK 1 GEL 1 EUR 1 USD 1 GTQ 1 GNF 100 XAF 1 GYD 100 HTG 1 AUD 1 HNL 1 HKD 1 INR 100 IDR 1000 IRR 1000 ISK 100
0.639 11.782 3.645 20.709 1.534 1.798 2.326 28.130 3.774 41.240 12.897 43.433 28.130 23.533 4.295 75.657 2.232 41.240 7.756 3.774 12.276 28.130 20.709 2.708 0.570 4.295 10.230 0.573 17.100 1.096 2.647 50.448 2.283 2.238 32.380
Korunový kurs Izrael Jamajka Japonsko Jemen Jihoafrická republika Johnston Atoll Jordánsko Srbsko a Černá hora Kajmanské ostrovy Kambodža Kamerun Kanada Kanárské ostrovy Kapverdské ostrovy Katar Kazachstán Keňa Kiribati KLDR Kokosové ostrovy Kolumbia Komory Kongo Korejská republika Kostarika Kuba Kuvajt Kypr Kyrgystán Laos Lesotho Libanon Libye Lichtenštejnsko Litva
Šekel Dolar Jen Rial Rand Americký dolar Dinár Dinár Dolar Riel Frank Kanadský dolar Euro Escudo Riyal Tenge Šilink Australský dolar Won Australský dolar Peso Frank Frank Won Colon Peso Dinár Libra Som Kip Loti Libra Dinár Švýcarský frank Lit
ILS 1 JMD 100 JPY 100 YER 100 ZAR 1 USD 1 JOD 1 YUM 100 KYD 1 KHR 1000 CFA 100 CAD 1 EUR 1 CVE 100 QAR 1 KZT 100 KES 100 AUD 1 KPW 1 AUD 1 COP 1000 KMF 100 CFA 100 KRW 100 CRC 100 CUP 1 KWD 1 CYP 1 KGS 100 LAK 1000 LSL 1 LBP 100 LYD 1 CHF 1 LTL 1
5.093 30.427 17.235 10.438 2.939 20.709 29.209 34.463 25.255 5.210 4.295 18.646 28.130 25.488 5.689 17.240 30.589 17.100 0.145 17.100 9.949 5.715 4.295 2.227 3.983 20.709 71.620 48.295 54.576 2.155 2.935 1.370 16.351 17.027 8.147
Korunový kurz Lotyšsko Macao Madagaskar Maďarsko Madeira Makedonie Malajsie Malawi Maledivy Mali Malta Maroko Martinik Mauretánie Mauritius Mexiko Midwajské ostrovy Moldávie Monako Mongolsko Montserrat Mosambik Myanmar Namibie Nauru Nepál Niger Nigérie Nikaragua Nizozemské Antily Norfolk Norsko Nová Kaledonie Nový Zéland
Lat Pataca Frank Forint Euro Denár Ringgit Kwacha Rufiya Frank Lira Dirham Euro Ouguiya Rupie Peso Americký dolar Leu Euro Tugrik Vých.karib.dolar Metical Kyat Dolar Australský dolar Rupie Frank Naira Cordoba Gulden Australský dolar Koruna Frank Novozélandský dolar
LVL 1 MOP 1 MGF 1000 HUF 100 EUR 1 MKD 100 MYR 1 MWK 100 MVR 1 CFA 100 MTL 1 MAD 1 EUR 1 MRO 100 MUR 100 MXN 1 USD 1 MDL 1 EUR 1 MNT 100 XCD 1 MZM 10000 MMK 1 NAD 1 AUD 1 NPR 100 CFA 100 NGN 100 NIO 1 ANG 1 AUD 1 NOK 1 XPF 100 NZD 1
40.260 2.587 2.233 11.397 28.130 45.776 6.052 14.708 1.619 4.295 65.492 2.513 28.130 7.644 65.849 1.895 20.709 1.691 28.130 1.778 7.756 8.009 3.226 2.938 17.100 31.860 4.295 16.274 1.136 11.634 17.100 3.462 23.533 15.288
Korunový kurz Omán Pákistán Panama Papua-Nová Guinea Paraguay Peru Pitcairnovy ostrovy Polsko Portoriko Reunion Rovníková Guinea Rumunsko Rusko Rwanda Salvádor Samoa San Marino Saúdská Arábie Senegal Seychely Sierra-Leone Singapur Slovensko Spojené Arabské Emiráty Srbsko a Černá Hora Srí Lanka Středoafrická republika Súdán Surinam Svatá Helena Svatá Lucie Svatý Krištof a Nevis Svatý Petr a Miquelon Svatý Tomáš a Principe
Rial Rupie Balboa Kina Guarani Sol Britská libra Polský zlotý Americký dolar Francouzský frank Frank Nové leu Rubl Frank Colon Tala Euro Riyal Frank Rupie Leone Dolar Koruna Dirham Dinár Rupie Frank Dinár Gulden Britská libra Vých.karib.dolar Vých.karib.dolar Euro Dobra
OMR 1 PKR 100 PAB 1 PGK 1 PYG 1000 PEN 1 GBP 1 PLN 1 USD 1 FRF 1 CFA 100 RON 1 RUB 100 RWF 100 SVC 1 WST 1 EUR 1 SAR 1 CFA 100 SCR 1 SLL 1000 SGD 1 SKK 100 AED 1 CSD 100 LKR 100 CFA 100 SDD 100 SRG 100 GBP 1 XCD 1 XCD 1 EUR 1 STD 1000
53.795 34.145 20.709 7.014 4.037 6.532 41.240 7.462 20.709 2.786 4.295 8.456 80.407 3.790 2.366 8.134 28.130 5.521 4.295 3.379 8.794 13.579 83.559 5.638 34.463 18.724 4.295 10.327 0.823 41.240 7.756 7.756 28.130 1.563
Korunový kurz Svatý Vincent
Vých.karib.dolar
XCD
1
7.756
Sýrie
Libra
SYP
100
39.666
Svazijsko
Lilangeni
SZL
1
2.938
Šalamounovy ostrovy
Dolar
SBD
1
2.955
Švédsko
Koruna
SEK
1
3.070
Švýcarsko
Frank
CHF
1
17.027
Tádžikistán
Somoni
TJS
1
6.022
Taiwan
Dolar
TWD
100
62.180
Tanzanie
Šilink
TZS
100
1.627
Thajsko
Baht
THB
100
63.427
Togo
Frank
CFA
100
4.295
Tokelau
Novozélandský dolar NZD
1
15.288 10.574
Tonga
Pa’anga
TOP
1
Trinidad a Tobago
Dolar
TTD
1
3.292
Tunisko
Dinár
TND
1
16.004
Turecko
Nová lira
TRY
1
15.238
Turkmenistán
Manat
TMM 1000
Turks a Caicos
Americký dolar
USD
Tuvalu
Australský dolar
AUD
1
17.100
Uganda
Šilink
UGX
1000
12.044
Ukrajina
Hřivna
UAH
1
4.132
Uruguay
Peso
UYU
100
86.560
USA
Americký dolar
1
3.983 20.709
USD
1
Uzbekistán
Sum
UZS
100
1.649
Vánoční ostrov
Australský dolar
AUD
1
17.100
Vanuatu
Vatu
VUV
100
20.333
Vatikán
Euro
EUR
1
28.130
Velká Británie
Britská libra
GBP
1
41.240
Venezuela
Bolivar
VEB
100
0.964
Vietnam
Dong
VND
1000
1.290
Zambie
Kwacha
ZMK 1000
5.063
Zimbabwe
Dolar
ZWD
8.284
100
20.709
Aktuální devizové kurzy sledujte na: www.finweb.cz/meny
FINANČNÍ NOVINY
čtvrtek, 3. května 2007
Indexy akciových trhů Země
AMERIKA
Argentina (pol.) Brazílie (pol.) Chile (pol.) Kanada (pol.) Mexiko (pol.) Peru (pol.) USA (pol.) USA (pol.) USA (pol.)
AFRIKA JAR Egypt Maroko Tunis
ASIE
Čína Čína Hongkong Indie Indie Indonésie Japonsko Japonsko Jižní Korea Malajsie Singapur Sri Lanka Tchai-wan
Index
Hodnota
7504.43 49374.26 3173.95 13520.14 109238.66 20600.09 1495.95 1887.19 13207.73
0.00 0.85 0.40 0.85 -0.15 -0.36 0.65 0.73 0.54
3.33 11.02 17.85 4.74 5.89 59.89 5.47 7.42 5.97
INDUSTRIAL 25 CASE 30 IDX CASA ALL SHARES TUNIS SE INDEX
19975.39 7487.32 12464.85 1936.55
0.14 0.80 1.09 -0.28
12.06 7.37 31.49 21.10
SSE B SHARE IDX SZSE B SHARE IDX HANG SENG INDEX SENSEX S&P CNX 500 JSX INDEX NIKKEI 225 INDEX TOPIX INDEX KOSPI 200 INDEX KLSE COMPOSITE STRAITS TIME IDX CSE ALL-SHARE TAIWAN WEIGHTED
231.13 624.80 20388.49 13872.37 3379.10 2008.56 17394.92 1704.22 199.86 1322.25 3417.81 2811.29 7903.04
7.01 5.44 0.34 -0.26 0.46 0.37 0.69 0.65 0.66 -0.19 1.68 -0.47 0.35
77.64 44.19 2.12 0.62 2.55 11.25 0.98 1.38 7.81 20.62 14.47 3.27 1.01
6237.70 4186.99
1.50 -0.11
10.01 3.24
1084.57 5995.32 6631.91 10845.60 1222.88
0.52 0.05 0.92 0.64 0.02
15.38 8.65 -7.02 7.73 3.20
S&P/ASX 200 NZX 50 GR INDEX
BLÍZKÝ VÝCHOD Israel Jordánsko Katar Kuwait Libanon
Hypotéky
Změna YTD %
BUSE Burcap Indx BVSP BOVESPA IND SASE Select Inx S&P/TSX COMP IDX BUSE Gral Index Lima General Inx S&P 500 INDEX NASDAQ 100 DJ INDU AVERAGE
AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND Austrálie Nový Zéland
Změna %
TA-100 INDEX Amman Main IX DSM20 INDEX KSE Index BLOM STK IDX
/ 21
H O S P O D Á Ř S K É N O V I N Y – w w w. F i n We b . c z
Země
Index
Omán Saudská Arabie SAE
MSM30 INDEX SAUDI GEN INDEX DFM GENERAL IDX
5848.52 7533.11 3831.29
0.71 -0.55 -1.01
4.78 -5.04 -7.17
FTSE EUROTOP 100 DJ STOXX 600 SOFIX CROBEX INDEX OSLO OBX INDEX BUCHAREST BETI RTS INDEX SWISS MARKET IND ISE National-100 PFTS INDEX
3255.70 388.62 1265.87 4633.29 404.25 8697.19 1911.69 9444.95 44256.13 821.51
0.49 0.44 -0.61 0.44 1.32 -0.95 -1.23 0.18 1.67 0.17
5.27 6.40 3.41 44.36 8.85 8.04 -0.53 7.50 13.14 64.68
4675.87 489.97 880.63 3209.77 5990.13 9681.73 43644.00 4377.07 483.96 661.60 2437.39 25585.06 4987.77 532.23 60331.66 12242.48 4719.97 4775.86 394.17 8734.54 7453.77 14416.90 1267.79 6484.80
1.32 1.67 -1.11 1.14 0.50 2.03 0.18 -0.43 -1.69 -0.19 1.38 0.63 0.09 0.27 0.88 -0.01 -0.39 0.82 0.00 0.11 0.61 0.29 -0.47 1.02
6.55 10.98 2.84 10.28 8.09 2.91 4.99 12.22 -1.76 0.92 11.97 2.98 2.35 7.45 19.68 9.33 5.75 8.69 -5.16 36.84 12.99 1.91 10.50 4.24
EVROPA
Celoevropský Celoevropský Bulharsko Chorvatsko Norsko Rumunsko Rusko Švýcarsko Turecko Ukrajina
Hodnota
EVROPSKÁ UNIE Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko SRN Španělsko Švédsko Velká Británie
BEL20 OMXC 20 OMXT GENERAL OMXH25 INDEX CAC 40 INDEX IRISH SE INDEX MIB 30 INDEX CSE GENERAL IDX OMXV GENERAL OMXR GENERAL LUXX X BUDAPEST SE INDX MSE Share Index AEX-Index WIG INDEX TR PSI 20 INDEX ATX-INDEX VIENNA Athens General SAX INDEX SBI 20 DAX IBEX 35 INDEX OMXS30 INDEX FTSE 100 INDEX
Změna %
Změna YTD %
Banka 1-letý fix
Úroková sazba (%) 3-letý fix
5-letý fix
3,48 3,99 3,39 3,74 3,14 3,69 3,43 3,74 3,87 3,51 3,55 3,48 3,64 – 3,79 3,44
3,89 4,14 3,99 3,89 3,94 4,39 4,11 3,89 4,26 3,95 4,25 3,95 4,04 – 4,09 3,99
4,05 4,60 4,19 4,35 4,24 4,19 4,34 4,35 4,46 4,16 4,35 4,36 4,24 4,90 4,19 4,29
BAWAG Bank CZ Citibank*/*** Česká spořitelna ČSOB** eBanka GE Money Bank* HVB Bank Hypoteční banka** ING Bank Komerční banka Poštovní spořitelna* Raiffeisenbank Volksbank CZ Waldviertler Sparkasse Wüstenrot hypoteční banka Živnostenská banka
Měsíční splátka Kč (1 milión, splatnost 20 let) 1-letý fix 3-letý fix 5-letý fix 5 817 6 055 5 767 5 924 5 616 5 898 5 789 5 924 6 097 5 805 5 825 5 789 5 898 – 5 950 5 769
6 034 6 081 6 084 6 002 6 028 6 267 6 150 6 002 6 305 6 033 6 192 6 033 6 111 – 6 107 6 055
6 119 6 381 6 191 6 246 6 187 6 160 6 274 6 246 6 413 6 144 6 246 6 251 6 218 6 581 6 160 6 214
Pozn: * garantovaná sazba, ostatní nabídky nejsou garantované, ** sleva 0,25 % z úrok.sazby za pojištění u ČSOB Pojišťovny a zasílání mzdy na účet ČSOB, ****sleva 0,2 % z úrok.sazby pro stávající klienty
Zdroj: banky
Spotřebitelské úvěry Název
Úroková sazba od
BAWAG Bank CZ - Osobní půjčka** Citibank - Osobní půjčka Česká spořitelna - Snadná půjčka ČSOB - Půjčka na cokoliv* eBanka - Spotřebitelský úvěr GE Money Bank - Expres půjčka*** HVB Bank - Individuální spotřebitelský úvěr Komerční banka - Osobní úvěr Oberbank AG - Spotřebitelský úvěr Poštovní spořitelna* - Spotřebitelský úvěr Raiffeisenbank - Rychlá půjčka Volksbank CZ - Spotřebitelský úvěr Waldviertler Sparkasse - Spotřebitelský úvěr Živnostenská banka - Osobní úvěr
Minimální výše úvěru
7,15 % 8,90 % 9,70 % 10,90 % 8,90 % 9,90 % 9,80 % 8,66 % 10,00 % 12,40 % 7,90 % 9,10 % 7,90 % 9,10 %
Poplatek za vedení
Maximální doba splatnosti
50 Kč 0 Kč 49 Kč 60 Kč 50 Kč 40 Kč 50 Kč 80 Kč 25 Kč 33 Kč 80 Kč 50 Kč 33 Kč 50 Kč
72 měsíců 60 měsíců 72 měsíců 60 měsíců 60 měsíců 72 měsíců 120 měsíců 72 měsíců 60 měsíců 60 měsíců 72 měsíců 72 měsíců 96 měsíců 60 měsíců
20 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 200 000 Kč 50 000 Kč 50 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 50 000 Kč
Pozn.: *neúčelový úvěr do 1 roku, ** poplatek poskytnutí a vedení úvěru je zahrnut ve splátce, *** úvěr do 100 tisíc korun pro všechny žadatele, do 200 tisíc jen pro stávající klienty ban ky
Vývoj burzovních indexů a aktuální zprávy sledujte online na: www.finweb.cz/akcie
Zdroj: banky
Aktuální kurzy fondů 2. května 2007 Zkrácený název
Měna Zaměření
VK na PL
3 Banken-Generali Investment-Gesellschaft m.b.H. 3 B EU Special Bond-Mix EUR B 10.2200 3 B Global Bond-Mix EUR B 6.8200 3 B Global Stock-Mix EUR A 14.3400 3 B Portfolio-Mix EUR S 6.4900 3 B Short Term Eurobond-Mix EUR B 6.8300 3 B Wertversicherungsfonds EUR S 111.6200 3 Banken Portfolio-Mix (A) EUR S 5.5700 Generali-Aktienfonds EUR A 8.4400 Generali-Mixfonds EUR S 80.1500
Výkon denní
n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a
Výkon 12 měsíců
Datum platnosti
1.180 -0.770 -1.040 1.250 1.910 3.490 1.220 8.720 8.980
16.04. 16.04. 16.04. 16.04. 16.04. 16.04. 16.04. 16.04. 16.04.
ABN AMRO Investment Funds S.A. AAF - Eastern Europe Equity EUR AAF - Europe Convertible Bond EUR AAF - Europe Opportunities EUR AAF - Glob. Emerg. Mark. Bond (EUR) EUR AAF - Global High Dividend EUR AAF - China Equity USD AAF - India Equity USD AAF - Latin America Equity USD AAF - Materials EUR AAF - Nordic Equity SEK AAF - Russia Equity EUR AAF - Utilities EUR
A 406.4500 B 64.8500 S 81.7100 B 86.8000 A 68.4500 A 171.7300 A 83.1700 A 218.7700 A 91.4400 A 5549.3800 A 100.7100 A 92.3400
-0.640 0.190 0.270 0.070 -0.030 0.000 0.000 -1.170 -0.670 0.390 -0.430 0.070
8.708 11.445 10.898 7.306 10.940 47.105 16.746 24.231 12.362 10.510 7.367 25.890
02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05.
AIG Funds Central Europe správ.spol., a.s. AIG FCE stredoeurópský SKK AIG FCE zahraničný rastový SKK
B A
0.060 -0.540
-5.431 -4.332
27.04. 27.04.
AKRO investiční společnost, a.s. AKRO akciový fond nových ekonomikCZK AKRO balancovaný fond CZK AKRO fond progresívních společností CZK AKRO globální akciový fond CZK
BNP Paribas Asset Management Parvest Bric Equities Parvest Converg.Europe Parvest Eur.Financials Parvest Eur.Opport. PARVEST EURO BOND Parvest China Parvest India Parvest Japan Parvest Latin Amerika Parvest US Mid Cap Parvest USA Parvest World Bond Parvest World Resources Parvest World Technology
USD EUR EUR EUR EUR USD USD JPY USD USD USD USD USD USD
Conseq Investment Management, a.s. Conseq Akciový A CZK Conseq Akciový D CZK Conseq Dluh. Nové Evropy A CZK Conseq Dluh. Nové Evropy D CZK Conseq Dluhopisový A CZK Conseq Dluhopisový D CZK Conseq Konzervativní A CZK Conseq Konzervativní D CZK CREDIT SUISSE CS BF (Lux) Target Return (Euro) B CS EF (Lux) Asian Property CS EF (Lux) Asian Tigers B CS EF (Lux) Eastern Europe CS EF (Lux) Emerging Markets B CS EF (Lux) European Property B CS EF (Lux) Global Resources CS EF (Lux) Greater China B CS EF (Lux) Small Cap Europe B CS EF (Lux) Small Cap Japan B
EUR USD USD EUR USD EUR USD USD EUR JPY
A S S S
1.0814 0.8989
2.9770 309.3680 301.9050 320.6480
A 136.9900 A 178.0600 A 152.2900 A 226.0600 B 148.8200 A 299.2700 A 151.6800 A 6081.0000 A 668.1700 A 117.9400 A 91.1700 B 35.6400 A 324.1500 A 109.3000
A A B B B B P P
263.4300 110.7400 107.8000 98.7500 152.8500 99.8800 108.3300 99.4800
18.750 -0.860 -0.490 -0.410
25.04. 25.04. 25.04. 25.04.
-0.640 -0.350 0.270 0.310 -0.160 0.850 -0.110 1.330 -0.610 -0.040 0.220 -0.640 38.080 0.280
24.990 18.650 14.330 15.800 1.250 37.480 19.650 0.650 31.350 18.400 11.280 4.550 52.250 7.620
26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04.
1.230 1.230 1.270 1.280 0.090 0.090 0.030 0.000
19.510 19.990 0.080 0.080 3.810 4.110 2.020 2.020
26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04.
-0.100 0.730 0.270 -0.170 -1.120 -0.320 -0.780 0.550 0.210 0.540
4.200 29.160 18.140 12.220 15.780 25.250 15.860 19.160 11.530 -15.380
02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05.
CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT investiční společnost, a.s. CS Money Czech Crown Fund CZK P 1.0695 0.010 CS Realitní fond fondů CZK F 1.0722 -0.130 CS Selected Balanced Fund CZK S 1.5317 -0.100 CS Soft Click Fund CZK B 1.0707 0.000
3.030 6.630 9.630 2.750
02.05. 02.05. 02.05. 02.05.
ČP INVEST investiční společnost, a. s. ČPI - Fond nemovitostních akcií CZK ČPI - OPF Farmacie a biotechnologie CZK
B 114.2200 A 17.9400 A 18.5600 A 129.4300 A 1941.6500 A 27.7800 A 310.6700 A 16.3600 A 1592.9900 A116596.0000
-1.130 -0.130 -0.120 -0.100
S A
1.1521 0.9820
-0.458 -0.778
n/a 6.070
30.04. 30.04.
Zkrácený název
VK na PL
Výkon denní
Výkon 12 měsíců
Datum platnosti
1.2085 1.3584 0.9599 1.0979 1.5280 1.5287 0.9942
-0.478 -0.007 -1.660 0.000 -0.824 -0.222 0.343
8.512 2.343 -1.316 1.733 8.154 4.462 n/a
30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
ČSOB investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB akciový mix CZK A 1.0977 ČSOB bohatství CZK S 1.8268 ČSOB bond mix CZK B 1.1451 ČSOB bytových družstev HAL S 1.0293 ČSOB dluhopisových příležitostí CZK B 1.0226 ČSOB nadační CZK S 1.0524 ČSOB realitní mix CZK A 1.2837 ČSOB středoevropský CZK S 1.6845
-0.380 -0.150 0.020 -0.200 -0.660 -0.250 -0.670 -0.060
13.420 8.580 1.530 3.840 6.690 4.230 29.520 11.120
30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
ČPI - OPF Globálních značek ČPI - OPF Korporátních dluhopisů ČPI - OPF Nových ekonomik ČPI - OPF Peněžního trhu ČPI - OPF Ropného a energ. prům. ČPI - OPF Smíšený ČPI - Zlatý OPF
ČSOB/KBC ČSOB Dynamický Fond ČSOB Konzervativní Fond ČSOB Růstový Fond ČSOB Vyvážený Fond EMIF World Emerging Equities KBC Bonds Central Europe KBC Czechrenta KBC Equity Fund America KBC Equity Fund Central Europe KBC Equity Fund Europe KBC Equity Fund Japan KBC Equity Fund Technology KBC Equity Fund Telecom KBC Equity Fund World KBC Multi Cash CSOB SKK KBC Multi Cash CZK KBC Multi Cash Euro KBC Multi Cash USD KBC Renta Dollarenta KBC Renta Eurorenta KBC Renta Slovakrenta
Měna Zaměření
CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK
A B A P A S S
CZK CZK CZK CZK USD EUR CZK USD EUR EUR JPY USD EUR EUR SKK CZK EUR USD USD EUR SKK
S 830.6600 S 1276.4300 S 974.1000 S 1058.2300 A 3390.1800 B 686.1200 B 30161.1300 A 1498.1600 A 1631.0200 A 1676.0400 A 69829.0000 A 815.5600 A 304.9800 A 664.8900 P 11529.7300 P 120.9600 P 34.8800 P 5021.3300 B 831.8600 B 1991.2600 B 22322.9900
0.568 0.147 0.401 0.247 -0.619 0.050 -0.073 -0.105 -0.614 -0.030 0.835 0.108 0.554 0.278 0.004 0.008 0.057 0.027 -0.212 -0.145 -0.002
8.582 2.901 6.385 3.843 15.329 7.742 2.042 10.412 22.189 12.604 -0.763 5.821 10.034 2.553 3.589 1.750 2.830 4.942 6.259 1.532 3.090
25.04. 25.04. 25.04. 25.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04.
ERSTE-SPARINVEST KAGmbH ESPA CASH EMERGING MARKETS VT CZK ESPA-CS ZAJISTENY FOND 15 CZK ESPA-ČS ZAJIŠTĚNÝ FOND 17 CZK ESPA_BOND COMBIRENT VT EUR ESPA_BOND DANUBIA V KC CZK ESPA_BOND DANUBIA VT EUR ESPA_BOND EMERG,MARK,V KC CZK ESPA_BOND EUR,HIGHY V KC CZK ESPA_BOND EURO-CORP V KC CZK ESPA_BOND EURO-RENT V KC CZK ESPA_BOND EUROPE VT EUR ESPA_CASH DOLLAR V USD ESPA_CASH EURO-PLUS V KC CZK ESPA_CASH EURO-PLUS VT EUR ESPA_CASH FORINT VT CZK CZK ESPA_CESKY KORPORATNI_VT CZK ESPA_CESKY ST,DLUHOPISU_V CZK ESPA_ESPA STOCK JAPAN VT KC CZK ESPA_FIDUCIA VT CZK ESPA_PENEZNIHO TRHU EB/VT CZK ESPA_PORTFOLIO BOND_V KC CZK ESPA_STOCK AMERICA V KC CZK ESPA_STOCK EUR-EM, V KC CZK ESPA_STOCK EUR-EMER, VT EUR ESPA_STOCK EUR-PROP VT KC CZK ESPA_STOCK EURO-PROP VT EUR ESPA_STOCK EUROPE T EUR ESPA_STOCK EUROPE V KC CZK ESPA_STOCK GLOBAL V KC CZK ESPA_STOCK ISTANBUL T EUR ESPA_STOCK ISTANBUL VT KC CZK ESPA_STOCK VIENNA VT EUR
S 3215.8400 B 104.5400 B 104.0000 B 22.2300 B 3439.5100 B 121.9400 B 3741.3200 B 3220.6300 B 3615.5200 B 3129.5200 B 112.2500 P 126.1500 P 2734.0700 P 96.9300 P 3229.6600 P 107.3000 B 110.9100 A 2701.0600 B 115.8100 P 108.2400 B 2233.9600 A 5955.9900 A 6225.2000 A 220.7000 A 9349.0800 A 331.4500 A 199.5200 A 5663.8900 A 2463.8500 A 352.7200 A 10044.0900 A 271.0700
-0.467 0.192 -0.134 0.361 -0.479 -0.708 0.306 0.213 0.482 0.593 0.277 0.063 0.241 0.010 -0.706 -0.084 -0.090 -0.093 -0.112 -0.055 0.561 -0.837 -1.933 -2.159 -0.534 -0.763 0.030 0.261 -0.043 -8.558 -8.348 -1.554
n/a n/a n/a 1.926 6.050 7.257 7.323 5.225 1.586 0.783 3.399 5.213 1.472 2.626 10.906 1.764 1.325 -15.121 2.270 1.979 -0.547 -2.649 21.306 22.686 28.761 30.226 11.197 9.941 3.658 -5.597 -6.663 23.708
02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05.
Franklin Templeton Investment Funds Franklin Mutual Beacon (USD) USD Franklin Mutual European (EUR) EUR Franklin Templeton Japan JPY Templeton Asian Growth USD Templeton Emerging Markets USD Templeton Global Small Cap USD Templeton Growth (Euro) EUR
A 58.7600 A 20.3600 A 1174.1300 A 22.8000 A 35.5800 A 43.0800 A 12.6900
-0.170 -0.290 0.000 -0.310 -0.530 0.120 -0.550
16.400 17.210 -2.460 19.560 15.330 21.010 6.910
HSBC Investments HSBC Asia Eq. HSBC Brazil Eq. HSBC BRIC Free. HSBC Gl. Emerg. Mark.
A A A A
-0.620 0.150 -0.610 -0.770
20.780 32.590 18.380 17.940
USD USD USD USD
43.9600 33.0000 21.1400 17.4300
Zkrácený název
Exportér
magazín na podporu zahraničního obchodu
PLÁN TÉMAT na 1. pololetí 2007 17. 05. Střední Asie – stát i firmy zde navazují kontakty a hledají nové příležitosti 14. 06. Nové trendy v exportu – služby, investice, oborové příležitosti vedlejší téma: Portugalsko – opomíjená země se silným automobilovým průmyslem MANAŽEŘI INZERCE: Ditta Dvořáčková Anna Olléová Zuzana Šantrochová Šárka Hampeisová
tel. 233 071 790 tel. 233 071 736 tel. 233 071 766 tel. 233 071 460
ditta.dvorač
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
PŘÍJEM A PRODUKCE INZERCE: Lenka Peterková tel. 233 071 702
[email protected]
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HN HN-017069/EC
Zkrácený název
HSBC Chinese Eq. HSBC Indian Eq. HSBC Japanese Eq. HSBC Pan Euro. Eq. HSBC Turskish Conv. HSBC US Eq.
ING Investment Management ING Click Fund Eurotop 100 ING Český fond obligací ING Český akciový fond ING Český Click Fond Euro ING Český fond peněžního trhu ING Emerging Markets ING European Equity ING Global High Dividend ING Japan ING Renta Dollar ING Renta Euromix Bond ING Renta Global High Yield ING US ING World
Měna Zaměření
USD USD USD EUR EUR USD
EUR CZK CZK CZK CZK USD EUR EUR JPY USD EUR EUR USD EUR
A A A A S A
S B A S P A A A A B B B A A
VK na PL
69.0000 152.9200 12.3730 41.9700 13.7000 26.9500
33.3600 2139.9300 3962.2300 1087.8300 1495.8500 65.1500 48.4600 329.9900 5500.0000 797.8500 137.3000 349.4200 78.1300 169.3300
Výkon denní
Výkon 12 měsíců
Datum platnosti
-0.700 0.210 n/a 0.350 -6.560 0.060
43.130 24.530 n/a 13.560 -4.630 13.480
01.05. 01.05. 01.05. 01.05. 01.05. 01.05.
0.300 0.040 -0.390 0.290 0.010 -1.440 0.230 -0.090 -0.520 0.300 0.420 0.010 -0.340 -0.130
7.440 1.490 16.940 5.710 1.510 16.780 11.940 10.720 -4.350 6.170 1.560 8.190 13.460 5.360
VK na PL
Výkon denní
Výkon 12 měsíců
Datum platnosti
1.3398 0.5508 1.0414 1.0219 1.7024 1.7994 2.0602 1.2278 1.3001
0.060 -0.160 -0.020 0.050 0.060 0.030 -2.200 -0.190 -0.130
1.320 2.950 3.400 2.520 2.700 1.890 3.970 5.090 4.280
30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. J&T AM PERSPEKTIVA CZK S 5.4418 J&T OPPORTUNITY CZK CZK S 2.2481
0.000 0.000
4.330 17.890
02.05. 02.05.
ISČS - FOND ŘÍZENÝCH VÝNOSŮ ISČS - GLOBAL STOCKS FF ISČS - KONZERVATIVNÍ MIX FF ISČS - OPATRNÝ MIX FF ISČS - SPOROBOND ISČS - SPOROINVEST ISČS - SPOROTREND ISČS - TRENDBOND ISČS - VYVÁŽENÝ MIX FF
02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05. 02.05.
27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04.
Investiční kapitálová společnost KB, a.s. Fénix dynamický PLUS CZK IKS - MAX 1 CZK IKS - MAX 3 CZK IKS - MAX 4 - světový zajištěný fond CZK IKS - MAX 5 CZK IKS - MAX 6 - světový garant. fond CZK IKS Balancovaný - konzervativní CZK IKS Balancovaný – dynamický CZK IKS Dluhopisový CZK IKS Dluhopisový PLUS CZK IKS EuroMax EUR IKS Fénix dynamický CZK IKS Fénix konzervativní CZK IKS Fénix smíšený CZK IKS Peněžní trh PLUS CZK IKS Světových indexů CZK MAX 2 - světový zajištěný fond CZK
F F F S F F S S B B F F F F P A S
0.7388 1.1602 1.0838 1.0828 1.0229 1.0696 1.3550 2.6738 1.6003 1.3391 1.0201 1.0448 1.0182 1.1097 1.5975 0.6251 1.1046
-0.122 -0.060 -0.468 0.259 -0.176 -0.779 0.074 0.004 0.038 -0.171 0.010 -0.296 -0.079 -0.207 0.025 -0.064 0.082
2.110 n/a n/a n/a n/a n/a 5.150 12.760 1.720 6.130 n/a 3.980 2.290 7.110 2.120 8.150 n/a
30.04. 23.04. 20.04. 19.04. 19.04. 25.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 20.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 24.04.
01.05. 01.05. 01.05. 01.05.
Investiční společnost České spořitelny, a.s. ISČS - AKCIOVÝ MIX FF CZK ISČS - BONDINVEST CZK ISČS - ČS korporátní dluhop. OPF CZK ISČS - DYNAMICKÝ MIX FF CZK
S 1.6551 B 5280.5000 B 1.1054 F 1.3146
-0.250 0.090 0.140 -0.160
6.620 2.020 3.420 5.270
30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
Pioneer Asset Management S.A. PIONEER - AMERICA PIONEER - CORE EUROPEAN EQUITY PIONEER - EASTERN EUROP. EQUITY PIONEER - EURO BOND PIONEER - EURO STRATEGIC BOND PIONEER - GLOBAL EQUITY PIONEER - PACIFIC (EX. JAP.) EQUITY PIONEER - STRATEGIC INCOME PIONEER - TOP EUROPEAN PLAYERS PIONEER - U.S. SMALL COMPANIES Pioneer – Global Select
Měna Zaměření
CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK
S F F F B P A B F
USD EUR EUR EUR EUR EUR USD USD EUR USD EUR
A A A B B A A B A A A
6.5000 8.3700 20.1500 6.5000 56.4700 5.3300 8.8100 7.1800 7.3400 9.2400 68.2900
-0.150 0.240 -0.690 0.310 0.020 0.000 -0.450 0.140 0.270 -0.430 -0.480
14.040 13.260 7.010 0.930 2.690 6.600 20.030 7.000 13.450 5.240 9.530
30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
Pioneer investiční společnost, a.s. BALANCOVANÝ FOND NADACÍ CZK Pioneer - akciový fond CZK Pioneer - dynamický fond CZK Pioneer - obligační fond CZK Pioneer - růstový fond CZK Pioneer - Sporokonto CZK RŮSTOVÝ FOND NADACÍ CZK
S A S B S P S
1.0068 0.9981 1.1085 1.6086 1.2379 1.4930 1.0295
0.030 -0.140 -0.342 -0.099 -0.153 -0.007 0.160
2.550 10.214 6.107 1.791 3.842 1.821 4.900
26.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 26.04.
Pioneer Investments Austria GmbH HVB fond peněžního trhu PLUS CZK PIA America Stock USD PIA Dollar Bond USD PIA Euro Cash EUR PIA Euro Corporate Bond EUR PIA Select Europe Stock EUR
P A B P B A
107.6300 9.6800 111.8100 86.6900 105.3300 124.4200
0.020 -0.210 0.040 0.030 -0.020 -0.520
1.910 16.910 5.900 2.980 2.350 12.340
30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04. 30.04.
Prosperita investiční společnost a.s. PROSPERITA - OPF globální CZK
S
2.10
n/a
10.67
25.04.
Raiffeisen Kapitalanlage-Gesellschaft m.b.H. Raiffeisen - Český dluhopisový fond CZK B 1102.5300 Raiffeisen - Dolarový likvidní fond USD B 139.7700 Raiffeisen - Euro likvidní fond EUR B 89.8700 Raiffeisen - Euroasien akciový fond EUR A 1173.4600 Raiffeisen - Evropský - Small Cap EUR A 257.2200 Raiffeisen - Evropský akciový fond EUR A 234.0400 Raiffeisen - Evropský dluhop. fond EUR B 103.1700 Raiffeisen - Globální akciový fond EUR A 211.0300 RF - dluhopisový „Vize Evropy“ EUR B 186.2500 RF - evropský vysokých výnosů EUR B 154.8700 RF- východoevropský akciový EUR A 365.4500
n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a
1.560 5.060 2.090 17.250 22.210 15.100 1.920 3.060 6.970 8.140 7.510
27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04.
Société Générale Asset Management SGAM Bonds Europe EUR SGAM Bonds World USD SGAM Eq. Eastern Europe EUR SGAM Eq. Japan Small Cap EUR SGAM Eq. US Relative Value USD SGAM Eq.Gold Mines USD SGAM Equities Concentrated Europe EUR SGAM Equities Global USD SGAM Equities China USD SGAM Money Market Euro EUR
B B A A A A A A A P
35.5451 34.3348 39.0769 111.6720 32.2493 26.1468 43.2146 38.3705 21.4251 25.3243
-0.182 -0.630 -0.510 1.346 -0.376 -2.248 0.303 -0.089 -0.660 0.019
0.756 4.442 9.569 -26.678 14.963 -2.423 0.000 13.819 45.825 2.947
27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04. 27.04.
WORLD INVESTMENT OPPORTUNITIES FUNDS WIOF Balanced Euro EUR S WIOF Balanced Risk 7 % Portfolio EUR S WIOF Baltic Opportunities Fund EUR A WIOF Eastern European Equity EUR A WIOF European Equity EUR A WIOF European Value Equity EUR A WIOF Global Equity 2005 EUR A WIOF Greece-Cyprus Opport. Fund EUR A WIOF Retirement Portfolio EUR S WIOF Russian Opportunities Fund EUR A
6.5022 3.1230 3.8957 3.2575 3.7369 3.4144 3.3782 4.5427 3.1694 3.7852
0.150 0.170 -0.490 -0.330 0.760 0.550 0.840 0.740 0.080 0.100
10.580 5.150 28.570 8.580 2.660 8.740 8.280 50.420 6.000 24.920
26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04. 26.04.
Denní hlášení AFAM ČR a AKAT (http://www.afamcr.cz/ a http://www.akatcr.cz) Vysvětlivka k ZAMERENI: A - akciové, B - dluhopisové, F - fondů, P - peněžního trhu, S - smíšené. Výkon denní a Výkon 12 měsíců v procentech.
w w w. F i n We b . c z
22 /
MOJE FIRMA
čtvrtek, 3. května 2007
Zabezpečit firemní počítače lze, lidé však i poté podvádějí Jan Beneš
ce dat nelíbí, automaticky se stránka zablokuje. Pracovníci potom fyzicky dohledají, o jaký druh stránek se jedná, a z toho vychází i případný postih pro uživatele,« říká Roman Kubálek.
www.ihned.cz/benes
Naprostá většina zaměstnanců malých a středních firem si bez problémů v pracovní době z internetu stahuje hudební klipy, fotky nebo videa. Mají k němu volný přístup, protože jej potřebují kvůli své práci. Činí tak i přesto, že v naprosté většině případů jim to zaměstnavatel výslovně zakazuje. Kontrola dodržování takového zákazu má svá úskalí. Zatímco software u firemních počítačů hlídat lze, se zaměstnanci je to horší. Majitel firmy může za stahování dat svému podřízenému pohrozit slovní domluvou, několikatisícovou pokutou, případně soudním řízením.
Skype a ICQ neškodí
Ve větší firmě je technické zabezpečení složitější. Například v bankách, kde mají také nainstalovaný bezpečnostní software, je hlídání zaměstnanců mnohem přísnější. Zaměstnanec si na vlastní půdě a bez souhlasu nadřízeného nemůže do sítě »napíchnout« ani svůj notebook. Firma tím tak chrání svoje prostředí a snaží se, aby nedocházelo k přenosu interních dat. Pokud se zaměstnanec bude chtít podívat na webové stránky, musí k tomu použít připravený a odblokovaný počítač a jakékoliv pracovníkovo kliknutí na nesprávnou stránku je už předem odmítnuto. »Kontrolovat, jak zaměstnanci využívají pracovní dobu, je právem zaměstnavatele. Měl by ale předem definovat náplň práce hned v pracovní smlouvě,« říká Němec. Když ale zaměstnanec bude nadále chtít bez souhlasu využívat internet či intranet k dalším účelům, než k jakým se smluvně zavázal, může s ním dokonce zaměstnavatel ukončit pracovní smlouvu. »Trest sice přijde málokdy, záleží na firmě. Pokud pracovník ve velké společnosti tímto poruší smlouvu, má padáka, ať už to na ni má jakýkoliv dopad,« dodává Kubálek. Zaměstnanec ale někdy potřebuje k práci prostředky, bez kterých se neobejde. Takové ICQ je v počítačových firmách běžně dovolené a tam, kde je zakázáno, může být pro zaměstnance v nutných případech aktivováno. »Tyto věci tolik neškodí. Pokud se potřebujete s někým rychle dohodnout, použijete Skype nebo ICQ. Takovému zaměstnanci programy ihned nainstalujeme a nehraje roli, jestli se baví s rodinou nebo s nějakou firmou,« říká internetový odborník z pražské výpočetní firmy Václav Pospíšil.
Hudba, nebo film?
Většina firem se proti nežádoucím vlivům chrání technickým zabezpečením. Hrozbu pro ně znamenají nejen viry přicházející zvenčí, ale i zaměstnanci, kteří operují uvnitř firmy s jednotlivými daty. Hlavně jde o internet, kde si zaměstnanec může opatřit různá videa. Není však důležité, jestli jde o intelektuální film nebo metalovou kapelu. Obecně jsou tato data pro firmu nebezpečná právě stahováním. Záleží jenom na tom, do jaké míry může šéf takové stahování dat dovolit. Stává se, že firma zaměstnanci »zábavu« povolí, výsledek ale musí použít jako pracovní pomůcku. »Každá firma má předem určeno, co její zaměstnanci s internetem můžou a co ne. Všude to je jinak, obecným pravidlem ale zůstává, že by stahováním dat firmu ohrožovat neměl,« říká správce sítě jedné z pražských firem Roman Kubálek. Firmy k zabezpečení internetu nejvíce používají FireWall, který brání průnikům do samotných počítačů nebo sítí. Správci sítí pak navíc díky němu mají ve firmě přehled o příchozích a odchozích souborech. Tento filtr slouží pouze k ochraně firmy před okolím. A nejenom to. Brána může být navíc předem zabezpečena pro slova jako sex nebo i knihovna – po napsání těchto znaků se stránka většinou zablokuje a neotevře se. V rámci antivirové politiky je zaměstnanci také zřízena doména, která je ale technicky značně omezená. Toto zabezpečení slouží spíše ke kontrole uvnitř firmy a proti nechystaným aplikacím.
Všichni pod dohledem
»Každý pracuje pod svým jménem a heslem. Jeho účet je samozřejmě možné kdykoliv zkontrolovat. Zaměstnanec si například nemůže na svůj počítač bez odblokování nainstalovat programy,« uvádí Kubálek. Asi největší hrozbu pro firmu znamenají samotné e-maily.
Nehrajte si, běžte spát!
Záleží hodně na souboru, který e-mail obsahuje. Některé soubory jsou automaticky zakázány, a tak je nelze odeslat ani přijímat. Samotná pošta plně zůstává v rukou zaměstnance. »U elektronické pošty nemůže zaměstnavatel kontrolovat obsah e-mailů. To samé platí u poštov-
ních zásilek přicházejících na adresu zaměstnance« tvrdí Igor Němec z Odboru pro ochranu osobních údajů. Pokud to zaměstnanec špatně pochopí nebo toho zneužije, zastaví ho ještě bezpečnostní systém. Problém nastává tehdy, pokud se pracovníkovy maily s tímto soubo-
rem objevují v jeho poště častěji. Otázkou zůstává, jak naložit s těmito informacemi a komu je předat. »Pokud je podle e-mailové adresy osoba identifikovatelná, pak to není možné sdělit třetí straně. Obecně navíc platí, že bez souhlasu nelze s osobními údaji
udělat vůbec nic,« uvádí Igor Němec. Správci sítě sice nemají právo prohledat pracovníkovu poštu, ale pokud se zaměstnanec opakovaně snaží stáhnout nebezpečná data, jsou správci povinni to nahlásit. »IT pak v minutě vystopují uživatelovy kroky, a pokud se to čteč-
Pokud tedy firma nemá problém s využíváním ostatních služeb na internetu nebo uvnitř sítě, může je zaměstnanci povolit. V každém počítači jsou navíc předem nainstalovány například hry, které může kdykoliv hrát. Kdyby se bankéř či vrátný rozhodl v pracovní době hrát Solitare nebo Miny, nebude to pro firmu zřejmě technicky velký problém. »Hrát si je obecně prospěšné, ale nevím, jak by se na to zaměstnavatel tvářil. Pokud by se někdo o přestávce nebo mimo ni nutně potřeboval odreagovat, doporučil bych mu raději klidný spánek,« říká psychiatr a publicista Cyril Höschl.
INZERCE
Hospodářské noviny obsadí pozice
redaktora/-ky a editora/-ky v nových rubrikách
Moje peníze a Moje firma. Nabízíme: – odpovídající mzdu – zázemí stabilní společnosti.
Požadujeme – stylistické dovednosti – zájem o finanční záležitosti běžného spotřebitele – orientaci v problémech malých a středních firem.
Praxe v novinách výhodou. Kontakt: Karolina Švidrnochová, tel. 233 071 635, e-mail:
[email protected]
HN-019091
HN-018209
MOJE FIRMA
čtvrtek, 3. května 2007
H O S P O D Á Ř S K É N O V I N Y – w w w. F i n We b . c z
LEGÁLNÍ SOFTWARE
ODBORNÉ KNIHY
Kradené programy z firem konečně mizí www.ihned.cz/beranekj
Na ledabyle spravovanou počítačovou síť a nedbalost svých zaměstnanců loni doplatily desítky českých podnikatelů a manažerů. Museli výrobcům softwaru zaplatit pokuty ve výši minimálně dvojnásobku pořizovací ceny softwaru. »Firmy se mnohdy vůbec nezajímají o to, co se na jejich počítačové síti děje, a proti možným bezpečnostním rizikům se chrání jen minimálně,« tvrdí mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč. Podle BSA jsou velkým rizikem v šíření nelegálního softwaru zaměstnanci. Stále více jich totiž využívá firemního rychlého připojení k internetu ke stahování nelegálního softwaru, filmů a hudby pro soukromé účely. Tím podle Hlaváče zaměstnavatele kriminalizují, protože nelegální kopie uloží na firemní síti a poté je již nesmažou. »Pokud se policii při případné prohlídce nepodaří najít konkrétního viníka, který nelegální obsah do firemní sítě zavlekl, je pak obvykle zodpovědný správce sítě nebo management,« dodává Hlaváč. Nejrozšířenější nelegální software jsou programy z oblasti kancelářského softwaru, grafické programy a antiviry a operační systém Windows. »Windows Vista se v nabídkách pirátů objevil ještě před jeho oficiálním uvedením na český trh,« říká Hlaváč.
Pozor na udávání
Využívání nelegálního softwaru se nemusí vyplatit a zaměstnavatele mohou udat i vlastní zaměstnanci. »Nejčastěji mají zaměstnanci obavy z možné spoluodpovědnosti za používání nelegálního softwaru na pracovišti,« říká mluvčí BSA. Často totiž podle BSA vědí, že pracují na nelegálním softwaru, a zjišťují, jestli za to mohou být případně stíháni též oni, a to opravdu mohou. Novým trendem je podávání udávání nekalé konkurence. V loňském roce se začaly o software u konkurence zajímat především firmy z kreativních odvětví.
BYZNYS TELEGRAF ■ Mladá Boleslav nabízí podnikatelům odkoupení nebytových prostor, ve kterých mají své provozovny. Možnost prodeje nebytových prostor podnikatelům schválili již dříve zastupitelé. Na nabídku, která se vztahuje na minimálně dvouleté nájemníky, už zareagovalo asi 30 zájemců. Základní cena při odkoupení nebytového prostoru města je patnáct tisíc korun za metr čtvereční, výslednou cenu je ale možné snížit podle umístění a druhu provozovny. ■ U Sokolova vyroste nový průmyslový areál s devíti halami. Měl by se začít stavět ještě letos na devíti tisících čtverečních metrů. Podle investora Zdeňka Makara by haly měly postupně vyrůst v lokalitě Sokolov – Vítkov. Jedna hala by měla sloužit jako stanice technické kontroly pro osobní a nákladní automobily, další tři pro servis nákladních automobilů a jejich případný prodej. Jedna hala bude určena i pro drobnou průmyslovou výrobu a další pro prodejní sklady nepotravinářského zboží. ■ Olomoucký kraj proškolil zájemce o dotace z Evropské unie. Konferencí na téma možnosti Olomouckého kraje v plánovacím období Evropské unie 2007 až 2013 vyvrcholil včera v Olomouci projekt Partnerství pro rozvoj kraje. Jeho cílem bylo připravit obce, neziskové organizace či další instituce na čerpání peněz z evropských fondů, například formou školení či seminářů. Do Olomouckého kraje by mohlo v následujících letech přijít ročně pět až sedm miliard korun. Projekt začal v květnu 2004 a EU na něj poskytla 30 milionů korun. (čtk)
»Architekti a designérská a grafická studia totiž ročně investují až stovky tisíc korun do nejnovějšího softwaru, který ke své práci nutně potřebují,« vysvětluje Jan Hlaváč. Pokud ale konkurence používá nelegální software, může zásadně snížit své ceny. Situaci řeší i samotní vývojáři softwaru. »Na takové nelegální uživatele našich programů se letos zaměříme,« říká Jan Bucek, licenční manažer Autodesku, který vyvíjí stavařský program AutoCAD.
Právo vnějších vztahů Evropské unie je běžnou vědní disciplínou a evropskoprávním oborem, kterému se věnuje přiměřená pozornost po celé EU, oborem oscilujícím mezi evropským a mezinárodním právem. Smyslem této knihy je nejen připravit příručku pro studium oboru práva vnějších vztahů EU, ale též umožnit pochopení širšího rámce a praxe Evropské unie.
Jak funguje BSA
Business Software Aliance je sdružení, chránící zájmy velkých vývojářů software, jako je třeba Microsoft, 602 Software, Macromedia, AutoDesk nebo Corel. Snaží se preventivně působit ohledně využívání legálních programů. Navíc se podílí na odhalovaní pirátů. »Pokud BSA dostane informace o užívání nelegálního softwaru, předává je policii. Ta je potom dále řeší v součinnosti s dalšími orgány činnými v případném trestním řízení,« říká Jan Hlaváč. Za posledních jedenáct let klesla míra nelegálního softwaru o 20 procentních bodů na 40 procent. V současné době je tak Česko na dvanáctém místě v Evropě. Pro Českou ekonomiku tato míra softwarového pirátství představuje podle studie BSA ztráty ve výši 2,6 miliardy korun
Doc. JUDr. PAVEL SVOBODA: Právo vnějších vztahů Evropské unie. Vydalo nakladatelství LINDE Praha, rozsah 320 stran, cena je 412 Kč včetně DPH. Kód knihy: 01648.
Jak se chránit
Na trhu působí firmy, které vyvíjejí takzvané softwarové audity. Jinými slovy pomáhají firmám v případě, že se chtějí zbavit nelegálního softwaru dříve, než tak učiní policie. Rovněž pomáhají se správou softwarového vybavení a příslušných licencí včetně provádění pravidelných softwarových auditů, které kontrolují, zda je veškerý software užíván nejen legálně, ale také efektivně. Zájem o takové služby se každým rokem zdvojnásobuje. Více než 40 procent firem navíc pochází ze segmentu firem s přibližně stovkou počítačů. Právě tento sektor byl před pár lety znám kvůli velkému výskytu nelegálního softwaru.
FOTO: HN – VENDULA FANTOVÁ
Jan Beránek
/ 23
K policejním prohlídkám ve firmách kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru dochází z 90 procent na základě oznámení někoho z firmy – například nespokojeného zaměstnance.
U K Á Ž E M E VÁ M C E S T U
Je lepší půjčka z banky, nebo rizikový kapitál?
Mám středně velkou firmu a zajímá mě, jaký je rozdíl mezi bankovní půjčkou a rizikovým kapitálem?
K. Zapletal, Brno
V prvním případě banka nevstupuje do našeho podnikání, nemění se vlastnická struktura podniku. Rizikový kapitál však svým vstupem do firmy ve většině případů mění vlastnickou strukturu firmy, může dojít ke změně v rozhodovacích a řídících pravomocích. Odměnou za bankovní půjčku je
úrok, který platíme bance. V případě rizikového kapitálu představuje odměnu podíl na zisku, případně také ve firmě. Proč použít cizí kapitál? Může pomoci, když podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem nezbytným k založení podniku. Tedy dočasně nemá dostatek kapitálu v době, kdy jej potřebuje. Využitím cizího kapitálu nevznikají věřiteli žádná práva v přímém řízení podniku. Takový kapitál je většinou levnější než vlastní. S používáním cizího kapitálu je spojen daňový efekt a působení takzvané finanční páky. Cizí kapitál s sebou přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti. Ale má také své nevýhody. Je třeba si uvědomit, že zvyšuje zadluženost podniku, a tím snižuje jeho finanční stabilitu. Každý další
Odpovídá: Jiří Vondrák, analytik, Hospodářská komora ČR dluh je dražší a je obtížnější jej získat. Vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům. S růstem zadluženosti roste i úroková míra v důsledku větší rizikovosti pro věřitele. Zvyšuje se také požadavek akcionářů na úroveň dividend v důsledku vyšší rizikovosti pro akcionáře.
Optimální kapitálová struktura podniku, to jest poměr cizího a vlastního kapitálu, by neměla být vyšší než 70 procent. Má-li podnik tak velký podíl cizího kapitálu, je zcela jisté, že nebude mít dlouhého trvání. Takovýto podnik má velmi slabé zdraví, které se projevuje špatnou platební morálkou ve vztahu k věřitelům. Optimální zadluženost se pohybuje kolem 50 až 60 procent, kdy podnik splácí své krátkodobé závazky a v dlouhém časovém horizontu je také schopen splácet dluhy. Vstup rizikového kapitálu do firmy by tedy měl být do jisté míry omezený. U středních firem jej lze uskutečnit prostřednictvím Business Angels. Jsou to fyzické osoby, které ve svém profesionálním životě byly, nebo jsou úspěšnými podnikateli či manažery.
ENGLISH WITH DILBERT
Trhy se pod vlivem internetu, globalizace a hyperkonkurence zásadně mění, a mění se tak i přístupy k podnikání. Myšlenkově podnětná a praktická kniha významného světového marketéra a jeho blízkých spolupracovníků ukazuje, jak vytvářet úplné a úspěšné marketingové platformy, připravené na výzvy a příležitosti světa, jehož středem je zákazník. PHILIP KOTLER, DIPAK C. JAIN, SUVIT MAESINCEE: Marketing v pohybu. Nový přístup k zisku, růstu a obnově. Nakladatelství MANAGEMENT PRESS, 1. vydání, rozsah 176 stran, cena je 360 Kč včetně DPH. Kód knihy: 01650.
Praktická příručka provádí čtenáře přes úskalí paragrafů a pomůže snadněji se orientovat v postupech, které nový stavební zákon přináší v oblasti územního a stavebního řízení. Rozebírá nové instituty stavebního zákona, seznamuje se situacemi, kdy si stavebník může dovolit realizovat stavební záměr, aniž by musel navštívit stavební úřad. Napoví, jak postupovat u jednoduchých staveb apod., kdy naopak bez stavebního povolení stavět nelze. Ing. arch. MIRIAM BLAŽKOVÁ, Mgr. JANA MACHAČKOVÁ: Územní rozhodování a ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. Vydalo nakladatelství LINDE Praha, 240 stran. Cena výtisku je 328 Kč včetně DPH. Kód knihy: 01646.
Slyšel jsem, že jsi jako vedlejšák začal kreslit komixy.
Sedíš na mé židli, muší váho. Uhni, nebo ti dám takovou pecku do hlavy, že si budeš muset na čtení stahovat kalhoty.
Uteklo mi něco o týmové spolupráci? A kde bereš nápady?
Všechny publikace si můžete písemně objednat u ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na internetové adrese http://Knihy.iHNed.cz, kde vám zařídí jejich zaslání na dobírku z příslušných nakladatelství. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
24 /
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – Kultura.iHNed.cz
ZÁBAVNÍ PRŮMYSL
čtvrtek, 3. května 2007
TŘETÍ ADAPTACE SLAVNÉHO KOMIKSU
Spider-Man se chystá pokořit vlastní rekordy Irena Zemanová www.ihned.cz/zemanova
PRAHA, 3. 5. 2007
Víc děje, víc padouchů i milostných vztahů, víc dynamické akce, víc dějových linií, víc náročných počítačových triků a speciálních efektů. A hlavně – mnohem větší rozpočet i investice do marketingu. Třetí filmová adaptace slavného komiksu Spider-Man předčila své dva předchůdce téměř ve všem. S rozpočtem bezmála 300 milionů dolarů je Spider-Man 3 vůbec nejdražším filmem v historii kinematografie. Dnes vstupuje do kin celého světa včetně Česka. A díky plošné distribuční premiéře budou čeští diváci dnes jedni z prvních, kdo třetí »pavoučí příběh« zhlédnou: například v USA se totiž nové filmy v běžné týdenní distribuci objevují teprve v pátek. Naopak Japonci mohou v kinech Spider-Mana vidět už od úterý. Podle magazínu Variety tvořil konečný rozpočet filmu 258 milionů dolarů, dalších asi čtyřicet milionů dolarů stála jeho marketingová podpora a propagace. Přesnou investici studio Sony sice tají, nicméně je jasné, že loňský rekord filmu Superman se vrací (který stál 250 milionů dolarů) byl překonán. Tvůrci v čele s režisérem Samem Raimim a herci Tobeym Maguirem a Kirsten Dunstovou procestovali s novým Spider-Manem za poslední dva týdny prakticky celý svět. Všude na ně čekaly červené koberce a davy celebrit i novinářů. Slavnostní premiéry hostily Tokio, Londýn, New York i Los Angeles. Takové »promoturné« žádné z předchozích dvou dobrodružství Pavoučího muže nemělo. Teď producenti ze společnosti Sony čekají, zda si budou moci konečně odškrtnout i poslední kolonku: vyšší tržby z kin, než jaké vynesly dva předchozí díly. A to ne-
FOTO: FALCON
První víkend, zásadní zisk
Spider-Man ve svém třetím dobrodružství čelí dvěma novým zmutovaným padouchům, starému nepříteli i vlastnímu charakteru. A také obřím tržbám předchozích dvou dílů. bude snadné. Dva starší filmy z let 2002 a 2004 totiž dohromady vydělaly přes 1,6 miliardy dolarů. O úspěchu třetího Spider-Mana může přitom rozhodnout už následující víkend. Podle prvních tržeb a diváckých reakcí se totiž dá odhadnout alespoň přibližný komerční výsledek filmu. Dosavadnímu žebříčku »nejúspěšnějších víkendů« podle listu The New York Times vládne loňský kinohit Piráti z Karibiku: Tru-
hla mrtvého muže (za první víkend po premiéře vydělali přes 138 milionů dolarů, aby se ve finálních tržbách vyšplhali až za magickou miliardovou hranici) následovaný právě oběma díly Spider-Mana (s prvními víkendovými výnosy 131 respektive 125 milionů dolarů). Až na dalších příčkách se objevují filmy Shrek 2, X-Men 3 či Harry Potter a Ohnivý pohár. Tvůrci třetího Spider-Mana evidentně touží překonat vlastní tri-
INZERCE
umf, což dokládá právě rozsáhlá marketingová kampaň. V poslední době je totiž tradicí, že každý nový díl úspěšné série vydělá zpravidla víc než ten předchozí. Nový Spider-Man 3 má navíc všechny předpoklady očekávání svých tvůrců naplnit.
Důležité je myslet na děti
Producenti v čele s Avi Aradem a Laurou Ziskinovou nešetřili na vývoji nových trikových technolo-
gií a digitálních efektů: zejména zbrusu noví Spider-Manovi protivníci, oslizlý Venom a písečný Sandman, dopřáli výtvarníkům a animátorům patřičně široké pole působnosti. Zároveň však producenti pečlivě střežili výslednou podobu scén. Pro multimilionový úspěch komiksových adaptací je totiž zásadní přístupnost filmu i pro dětské publikum. Přísní američtí distributoři jsou totiž schopní »mávnutím ruky« film
zakázat třeba i lukrativní cílové skupině dospívajících – jen kvůli jedné krvavé sekvenci či příliš brutální bojové scéně. Spider-Man 3 měl v tomto ohledu štěstí. V Evropě včetně Česka je film plně přístupný, v USA a Kanadě získal přístupnost PG – 13: dětem do třinácti let je tedy snímek přístupný jen v doprovodu rodičů. Všichni už mohou začít utrácet za vstupenky. Recenze filmu Spider-Man 3, str. 10
FILMY JAKO LÁKADLO ČTENÁŘŮ
DVD přiložená k deníkům výrazně zvyšují náklad PRAHA, 3. 5. 2007
Až o polovinu stoupl podle vydavatelů prodej některých vydání tuzemských deníků s přiloženým DVD. Přikládání DVD s českými i zahraničními filmy k deníkům se stalo letošní módou a zároveň jednou ze zbraní, jíž chtějí vydavatelé čelit případným klesajícím či stagnujícím prodejům. Čtenáři a zájemci o levná DVD v ceně několika desetikorun přitom o další filmové disky v brzké době nepřijdou. Vydavatelé jsou s výsledky prodejů spokojeni a chtějí v přílohách s DVD pokračovat, a to za obdobných finančních podmínek. »Celkový prodej se spolu s DVD projektem navýšil v řádech 25 až 52 procent. S výsledky prodeje jsme v tuto chvíli naprosto spoko-
jeni, a proto připravujeme další podporu DVD projektů,« řekl obchodní ředitel divize Blesk vydavatelství Ringier Karel Polcar. Nejúspěšnějším titulem se podle jeho informací stalo DVD s filmem Román pro ženy ze středy 14. února, kdy se Blesku spolu s filmem prodalo více než 670 tisíc kusů. Průměrný prodaný denní náklad Blesku byl přitom v únoru podle Kanceláře ověřování nákladu ABC ČR 511 217 výtisků, a to v době, kdy se obecně prodávalo více deníků, zejména těch zaměřených na společnost a celebrity, mimo jiné i kvůli informacím souvisejícím s úmrtím skladatele Karla Svobody. Další DVD Ringier chystá. »Cenovou hladinu plánujeme udržet na současné ceně deníku Blesk s DVD za 45 korun,« dodal.
Vést program ČT chce šest lidí
Nejprodávanější knihy 17. týdne (podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů) Beletrie
Nakladatel
1. Robert Fulghum: Co jsem to proboha udělal?
Argo
2. Paulo Coelho: Čarodějka z Portobella
Argo
3. Lucie Bílá: Jen krátká návštěva potěší
Daranus
4. Miroslav Žamboch: Drsný spasitel
Triton
5. Ladislav Štaidl: Desátý klíč
Ladislav Štaidl
Naučné
Nakladatel
1. M. D. Ruiz: Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Pragma
2. Rudolf Höß: Velitelem v Osvětimi – Deníky
Academia
3. kol.: Saláty – 700 receptů
František Beníšek
4. Šárka Vaiglová, Jitka Höflerová: Saláty – 130 receptů
František Beníšek
5. Jiří Gruber: Pojď a přesvědč se
Kalich
Dětské
Nakladatel
1. Černý, Zátka, Adla: Obrázky z českých dějin a pověstí
Albatros
2. Mary Higgins Clarková: Kdo tě zná
Alpress
3. J. Tanaka: Dětské písničky pro předškoláky a malé školáky
Svojtka & Co.
4. Goscinny, Uderzo: Asterix (30) – Obelix a Caesarova galéra
Egmont ČR
ZDROJ: KNIŽNÍ NOVINKY, WWW.SCKN.CZ HN-016667/X
Podle člena představenstva vydavatelství Mafra Romana Latuskeho patří Mafra k průkopníkům spojení deníků a DVD, neboť Lidové noviny začaly s přikládáním DVD v roce 2005. Každý disk s vydáním LN v takzvané Edici LN stál dříve 179 korun, nyní ale Lidové noviny s DVD výrazně zlevnily, a to na 47 korun. DVD se v předchozích letech stávala součástí zejména časopisů. Nyní podle informací týdeníku Marketing & Media spouští druhou řadu DVD týdeník Reflex, který bude nabízet opět záznamy divadelních představení, tentokrát ze sedmdesátých let. Loni stál časopis s přiloženým DVD 99 korun, letos jej budou mít předplatitelé zdarma. Počet předplatitelů se díky projektu zvýšil přibližně o 20 procent. (čtk)
PRAHA, 3. 5. 2007
O místo programového ředitele České televize se uchází šest lidí, čtyři muži a dvě ženy. Členům Rady ČT to včera na jejich pravidelném zasedání řekl generální ředitel ČT Jiří Janeček, konkrétní jména zájemců ale neuvedl. ČT nemá šéfa programu od konce února, kdy byl tehdejší programový a zároveň vrchní ředitel ČT František Lambert přeřazen Janečkem na funkci finančního ředitele, a to v souvislosti s Lambertovým členstvím v Lidových milicích. Janeček včera uvedl, že se jmény kandidátů byla seznámena výběrová komise a ta mu do pátku sdělí, které uchazeče členové komise navrhují k postupu do druhého kola. To bude mít formu pohovoru s generálním ředitelem ČT 15. května. »Výsledek chci oznámit 17. května,« podotkl Janeček. (čtk)
_Pivo 27.4.2007 9:37 Stránka 1
[email protected]
3. května 2007
PIVOVARNICTVÍ KOMERČNÍ PŘÍLOHA DENÍKU
Téma:
KDE SE PIVO VAŘÍ, TAM SE DOBŘE DAŘÍ...
HN-018654
_Pivo 27.4.2007 9:38 Stránka 2
_Pivo 27.4.2007 9:38 Stránka 3
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
PIVOVARNICTVÍ
3
...kde se pivo pije, tam se dobře žije
Pivo je u nás fenomén a pivovarský průmysl je velmi společensky významný. Z hlediska čistě ekonomického se samozřejmě nedá srovnávat s klíčovými odvětvími české ekonomiky. Nicméně český pivovarský průmysl zaměstnává na 76 tisíc lidí (8000 přímo ve výrobě piva, 14 tisíc v dodavatelských odvětvích, 49 tisíc v gastronomii, 5000 v maloobchodě), v zemědělství dalších 3700 pracovníků. Plocha osetá ječmenem na slad zabírá plochu 600 tisíc ha. Rozvoj sladařství a pivovarství je tedy stabilizační prvek českého zemědělství, které přichází o řepu, brambory atd. DPH ve výrobě piva dosahuje 240 mil. eur, výdaje občanů za pivo činí 960 mil. eur. K platební bilanci zahraničního obchodu přispívá export piva – Česká republika je devátým největším světovým vývozcem piva. (jh)
Obsah Jaká bude budoucnost českého pivovarství? . . . . . . . . . . . . . . . . str. 4 Významní producenti si upevní své postavení . . . . . . . . . . . . . . . . str. 6 Minipivovary: Formující se prvek se vrací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 11 Malé a nezávislé pivovary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 13 Proti alkoholismu: Pivovary pořádají kampaně . . . . . . . . . . . . . . . str. 14 Zdravý nápoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 15 Nejstarší kulturní nápoj lidstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 16 František Ondřej Poupě: Zakladatel věhlasu . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 18 Moudrosti předků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 19 Pivo a kultura: Ruku v ruce českou historií . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 20 Dokonalost spojená s tradicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 21 Může konzumaci ovlivnit sklo? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 22 Sklo je »čistý obal« . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 24 O odborníky je zájem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 25 Nealkoholické pivo je stále oblíbenější . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 25 Pivo a lidé: Pivovarské rody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 31 Laická příručka degustace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 33 Speciální a neobvyklá piva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 34 Piv je nepřeberné množství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 35 Orientační seznam piv pro anketu Naše pivo 2006 . . . . . . . . . . . . str. 37 Přehled vybraných pivovarů v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 38
VE SPOLUPRÁCI S ČESKÝM SVAZEM PIVOVARŮ A SLADOVEN PŘIPRAVILA REDAKCE KOMERČNÍCH PŘÍLOH Redakce komerčních příloh ECONOMIA a.s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], ŠÉFREDAKTOR: Jiří Humplík, tel.: 233 071 720, GRAFICKÁ ÚPRAVA: Martin Impseil, tel.: 233 071 213, PŘÍJEM A PRODUKCE INZERCE: Lenka Peterková,tel.: 233 071 702, MANAŽEŘI INZERCE: Šárka Hampeisová, 233 071 460, Brno: Marie Zejdová, tel.: 549 240 246, České Budějovice: Bohuslav Binka, tel.: 386 352 029, Pardubice: Vladimír Sedláček, tel.: 466 500 544, Ostrava: Alexandr Konečný, tel.: 596 130 513, Plzeň: Jaroslav Marian, tel.: 377 223 185, Ústí nad Labem: Antonín Kočí, tel.: 475 210 474. Foto na titulu: Archiv HN. Příloha je komerční prezentací.
_Pivo 27.4.2007 9:39 Stránka 4
PIVOVARNICTVÍ
• Jak se budou vyvíjet české
pivovarství a pivovarský trh v dalších letech? V horizontu deseti let se dá očekávat další pokračování mírného poklesu tuzemské spotřeby, který trvá již od začátku devadesátých let minulého století a který je současně nahrazován zvýšenou tuzemskou spotřebou zahraničních turistů. Když tyto dva trendy propojíme, je úroveň prakticky stabilní, pohybuje se pod hranicí 160 litrů na osobu za rok. Nicméně stále větší podíl na tom mají právě turisté. Věříme, že jejich počet i délka pobytu dále porostou. • Výsledky exportu českého piva
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
čtvrtek, 3. května 2007
Jaká bude budoucnost českého pivovarství?
Minulost českého pivovarství je slavná, přítomnost, jak ukazují výsledky, úspěšná. Jaká bude jeho budoucnost? Nad tím jsme se zamýšleli s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven ing. Janem Veselým.
jsou ohromující. Jak vidíte vývoj v této oblasti? Růst exportu bude ještě pokračovat. Ne už tak dramaticky jako v předchozích pěti letech, kdy jsme měli dvouciferné výsledky – 25, 22, 18, 14 procent! Sedm největších pivovarů od roku 2002 zvýšilo export o 50 procent a malé pivovary o 600 procent – i když z podstatně nižšího základu. V příštích letech půjde zřejmě tak o tři až pět procent nárůstu ročně, protože čísla jsou už hodně vysoká. Zatímco vloni jsme v ČR vyrobili nejvíc piva v celé historii a letos pravděpodobně dosáhneme magické hranice 20 milionů hl, v exportu lámeme historické rekordy už několik let. Dnes prakticky všechny pivovary exportují, ty zbývající tvrdí, že mají kapacity vyčerpány domácími dodávkami.
vyšší, utrácejí za dovolenou, nakupují spotřební zboží, staví domy a byty. Dále jsou vyšší nároky na pracovní sílu, nikdo si dnes prakticky nemůže dovolit opít se během pracovní doby, uprostřed pracovního týdne. Na pracovištích se dělají i namátkové kontroly na alkohol. Důležitým faktorem je také vyšší mobilita, víc se jezdí auty. Spolu s bodovým systémem to vede k tomu, že se pití omezuje. Takový je trend v Belgii, Nizozemsku, Británii, Německu, Rakousku… Díky tedy za naši »stagnaci« spotřeby, protože ve všech tradičních evropských pivovarských zemích spotřeba klesá stejně jako u nás, ale není nahrazována zvyšující se spotřebou turistů. U nich jsou turisté už léta, a tedy nemohou tak výrazně přibývat. Proto u nás výpadek jako by ani nebyl vidět.
• Vraťme se k poklesu domácí
• Zdá se, že právě vzhledem
spotřeby. Čím je způsoben? Myslím, že především změnou životního stylu. Lidé obecně pijí méně alkoholu, snaží se myslet na svou budoucnost a na své zdraví. Je to i záležitost vyšší životní úrovně – když roste málo, lidé peníze projedí a propijí, když je výrazně
•
Trendy: Kultura pití piva se mění
k některým důvodům poklesu domácí spotřeby se ve skladbě výroby piva zvyšuje podíl nealkoholických piv... Rostoucí podíl nealkoholického piva na celkové výrobě i spotřebě je a bude dalším novým trendem. Dnes dosahuje
FOTO: JIŘÍ CAJSKA
4
dvou procent a zcela jistě brzy stoupne na pět procent. Důvody jsou zhruba tři. Právě ony vysoké pracovní nároky, mobilita a bodový systém, ale taky to, že nealkoholické pivo už má neporovnatelně vyšší kvalitu, než tomu bylo dřív. Méně zkušení konzumenti prakticky nepoznají rozdíl od piv vyráběných běžnými technologiemi. • To už se vlastně dostáváme ke
změnám v kultuře pití piva… Ano, to je další zásadní okruh změn, k nimž dochází. Roste a dále bude růst chuť konzumentů experimentovat, zkoušet nové značky, hledat nová piva a jiné zážitky. Obecně řečeno to má a bude mít několik dopadů. Poroste počet restauračních minipivovarů, protože bude stoupat poptávka po speciálních, zvláštních, ochucených, filtrovaných a dalších pivech nejen u turistů, ale i mezi domácími. I když toto pivo je a musí být dražší, protože náklady na výrobu v menším množství jsou pochopitelně vyšší. Experimentovat, toužit poznávat nové chutě bude stále více lidí, především mladých. Budou mizet restaurace a hospody s tzv. jedním pivem. Budeme se blížit stylu, který je běžný třeba v Austrálii,
Irsku, Británii, Belgii, že na čepu je několik piv, aby si lidé mohli vybírat. Hospody s jedním pivem se stanou anachronismem. Pomalu bude stoupat domácí spotřeba v lahvích, protože lahvové pivo je levnější než čepované, ale tento trend bude opět utlumován konzumací turistů. Jsme zemí s jedním z nejvyšších podílů točeného piva v Evropě. Bude se zvyšovat podíl žen, které pijí pivo. Už dnes je to zřetelné a začíná to být běžná věc. Bude se zmenšovat skupina těžkých pijáků, těch, co pijí 20, 30 piv denně, až úplně vymizí. Zároveň se bude dále výrazně zvyšovat kultura pití piva, stoupne tlak na rozmanitost a estetiku sklenic, na lepší prostředí, zajímavější balení a jiné. • Hovořil jste o 160 litrech piva
na osobu ročně. Není to přece jen mnoho? Z tohoto množství připadá zhruba 20 litrů na cizince, takže jsme v podstatě na úrovni okolních zemí. Ale daleko důležitější je, že pivovarníci si uvědomují svou odpovědnost jako výrobci alkoholického nápoje, potenciální návykové látky. Aktivně se proto snažíme bojovat proti negativním jevům. Vedle pojmu odpovědnost jsou důležité také svoboda a pravda. Suverénní občan si může svobodně vybrat, jak a co bude pít, ale my mu k tomu dáme pravdivá data. Říkáme pravdu, i když by se nám třeba nemusela hodit. Ano, ve velkém množství může být pivo škodlivé. Kvůli čtyřem procentům lidí, kteří nezvládají alkohol, není možné postihovat ostatní, protože pivo v rozumné míře má pozitivní účinky na lidský organismus. Žádné restrikce navíc nepomohou, to je vidět třeba ve skandinávských zemích. Důležitá je prevence. Proto se v souladu se směrnicemi EU zaměřujeme na ochranu mladistvých, dětí i nenarozených dětí, těžkých pijáků, řidičů a dalších skupin.
jh
HN-018003
_Pivo 27.4.2007 9:39 Stránka 5
_Pivo 27.4.2007 9:40 Stránka 6
6
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Ekonomika: Pivovarství a sladařství
Významní producenti si upevní své postavení František Krakeš Richard Paulů
Č
eský sladařský průmysl vyrobil v loňském roce 521 294 t sladu, což je nejvíce v jeho historii. Na tomto výsledku se podílelo celkem 19 pivovarských a 17 komerčních sladoven a ve srovnání s rokem 2005 vyrobily o 6773 tun, neboli o 1,3 % sladu více. Tento výsledek je o to pozoruhodnější, že ho bylo dosaženo v roce, který byl poznamenán nepříz-
Loňský rok byl pro české sladařství i pivovarství nejlepším rokem v celé historii výroby piva na našem území. Podílel se na tom jak objem sladu vyprodukovaného českými sladovnami, tak i produkce pivovarů v České republice. nivým počasím. To v některých fázích výrazně ovlivnilo vývoj a sklizeň sladovnického ječmene. Přes tyto komplikace se však podařilo udržet požadovanou kvalitu a o český slad je stále větší zájem
u nás i v zahraničí. A to i přesto, že na trhu zaznamenáváme velmi ostrou konkurenci v oboru, jež znamená pro řadu sladoven na celém světě zánik. Příčinou toho, že se sladovnám v České republice
•
čtvrtek, 3. května 2007
podařilo nejen přežít, ale i zvyšovat produkci, je velmi dobrá spolupráce s výzkumnými ústavy a šlechtitelskými stanicemi stejně jako s domácími zemědělci. Pro ně představuje české sladovnictví dlouhodobou jistotu, a to má v důsledku pozitivní ekonomicko-společenský vliv na český venkov. Dalším významným faktorem je i konsolidace celého odvětví. Zatímco v roce 1950 bylo v tehdejším Československu 158 sladoven s průměrnou výrobou 1051 t sladu na jednu sladovnu, v roce 2006 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou 14 472 t sladu na jednu sladovnu. S tím souvisí i skutečnost, že sladovny výrazně investovaly do nových technologií. To přináší nejen zvyšování efektivnosti, ale i zlepšování kvality produkce spolu se schopností lépe konkurovat zahraničním subjektům a nadále zvyšovat produkci. Podrobnější pohled ukazuje, že z pivovarských sladoven nejvíce vyprodukovaly sladovny Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, celkem 111 144 t sladu, sladovny nápojářské společnosti DRINKS UNION, a. s., zaznamenaly produkci 7674 t. Z komerčních sladoven nejvíce sladu, 320 544 t, vyprodukovalo pět sladoven patřících do skupiny Sladovny Soufflet ČR, a. s., Českomoravské sladovny, a. s., vyrobily 22 889 t a Sladovna Rudolf, s. r. o., 8761 t sladu. Exportováno bylo 260 687 t sladu, což je polovina celkové produkce a druhý nejvyšší export sladu v historii. Největšími importéry českého sladu je Polsko se 126 070 t, dále Rumunsko, SRN a následují Kuba a Rakousko. Vedle tradičních dovozců však slad z České republiky putuje i do Japonska, Kazachstánu, Vietnamu i do Peru. Z hlediska typu sladu české sladovny vyrábějí z 99 % slad českého typu, zbytek tvoří mnichovský, diastatický, karamelový a barevný slad a dále menší množství pšeničného sladu. ➔
_Pivo 27.4.2007 9:40 Stránka 7
HN-018770
_Pivo 27.4.2007 9:41 Stránka 8
8
➔
PIVOVARNICTVÍ
České pivovarství pokračovalo v růstu posledních let. Pivovary vyprodukovaly v roce 2006 nejvíce piva ve své historii. Celkový výstav dosáhl objemu 19 787 405 hl piva, což je o 3,8 % více než v roce 2005, a byl i překonán doposud nejvyšší výstav z roku 1992. V tuzemsku se spotřebovalo 16 252 000 hl, což je meziroční nárůst o 1,8 %. Tento nárůst byl ovlivněn nejen mimořádně příznivým počasím, ale i tím, že se na celkové domácí spotřebě piva stále více podílejí i zahraniční návštěvníci České republiky. Naše odhady, potvrzené nedávnými výzkumy v cestovním ruchu, ukazují, že spotřeba cizinců se pohybuje kolem 12,5 % celkové domácí spotřeby. Pozitivní je i fakt, že fenomén českého piva působí jako turistické lákadlo a druhý nejvýznamnější motiv, proč naši zemi navštívit. Atraktivnější jsou pouze historické památky a architektonické skvosty, které u nás máme. Největšími výrobci piva zůstávají Plzeňský Prazdroj, a. s., dále Pivovary Staropramen, a. s., a Budějovický Budvar, n. p. Mezi sedmičku největších pivovarů, které uvaří 84 % piva u nás, dále patří
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Královský pivovar Krušovice, a. s., PMS Přerov, a. s., DRINKS UNION, a. s., a Starobrno, a. s. Zbývající pivovary uvaří 16 % a poměr výstavu mezi oběma skupinami je po několik let stabilní. V České republice je v současné době 48 průmyslových pivovarů a jejich počet se několik let nezměnil. Nárůst počtu zaznamenává kategorie minipivovarů, jejichž počet se blíží k 60. Pokračuje i trend nárůstu exportu, který činil 3 535 700 hl piva, nejvíce v historii, a meziročně vzrostl o více než 14 procent. České pivo vyvážejí prakticky všechny průmyslové pivovary, nejvíce potom hlavní producenti. V průměru pivovary vyvezly téměř 18 % své produkce, některé malé pivovary vyvážejí 50–80 % celkového výstavu. Naše pivo je tradičně nejvíce exportováno do SRN (41 %), dále na Slovensko, do Anglie, USA a dalších více než 50 zemí všech kontinentů. Zatímco doma se vypije nejvíce výčepních piv, do zahraničí se nejvíce exportuje pivo typu český ležák. Pozoruhodným jevem je i růst produkce a spotřeby nealkoholického piva u nás.
Je to nejdynamičtěji rostoucí druh piva. Vaří se dnes v 19 pivovarech a nejméně dva další jeho výrobu připravují. Jeho celkový výstav loni dosáhl objemu 328 tisíc hl, což je 1,65 % celkové výroby, a meziročně vzrostl o 37 %. Pro srovnání, v roce 2000 činila celková produkce nealkoholického piva 117 000 hl a podíl na celkovém výstavu nepřesáhl 0,65 %. Růst ovlivňuje především nový silniční zákon, který trestá mnohem přísněji řízení vozidel pod vlivem alkoholu, a dále i to, že kvalita a chuť nealkoholického piva zaznamenaly výrazný kvalitativní vzestup. S tím souvisí i něco, co bychom mohli nazvat projevem slušného jednání a chování pivovarů. Pivovary stále intenzivněji brojí proti řízení vozidel pod vlivem alkoholu, ke kterému pivo, byť jako mírně alkoholický nápoj, rovněž patří. Dalším projevem zodpovědnosti pivovarů je i boj proti požívání alkoholu mladistvými propagovaný mezi nejširší veřejností. Pivovary se snaží mladistvé – jim blízkou a srozumitelnou formou – varovat před škodlivými důsledky neuvážené konzumace alkoholu.
•
čtvrtek, 3. května 2007
Skutečnost, že se na rekordním výstavu podílely všechny pivovary, od největších po nejmenší, potvrzuje, že odvětví je konsolidované a dovedlo si udržet dynamiku nejen díky stále náročnějším spotřebitelům doma, ale dovedlo si najít i nové příznivce v zahraničí. A to, že stále více českého piva se uplatňuje doma i na zahraničních trzích, svědčí o jeho trvale vysoké kvalitě i rostoucí image a také o schopnosti našich pivovarníků jej úspěšně nabízet. Lze očekávat, že český pivovarský průmysl, tedy sladařství i pivovarství, budou v nejbližších letech pokračovat v růstu a dosavadní postavení mezi významnými výrobci sladu a největšími exportéry piva si nejen udrží, ale i upevní. Ing. František Krakeš je členem představenstva a generálním ředitelem společnosti STAROBRNO, a. s. Je předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Richard Paulů je generálním ředitelem společnosti SLADOVNY SOUFFLET ČR, a. s. Je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven
_Pivo 27.4.2007 9:41 Stránka 9
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Jiří Boček, ředitel národního podniku Budějovický Budvar:
Budvar má za sebou dobrý rok V prvních jarních měsících dochází ve všech podnicích a firmách k hodnocení uplynulého roku. Loňský rok v těchto dnech bilancuje i jeden ze tří největších pivovarů v České republice – Budějovický Budvar, n.p. Co se pivovaru podařilo, kde se jeho výrobky prosadily a jaké novinky uvedla společnost na náročný český trh? Na tyto a další otázky odpovídá ředitel národního podniku Budějovický Budvar, ing. Jiří Boček. • Pane řediteli, jestli se
v poslední době mluví o nějakém pivovaru, tak je to Budějovický Budvar. Tu se objeví zpráva o novém pivu, tu zase zpráva o nové obchodní alianci či o nejlepším exportu v historii. Co se za tímto boomem skrývá? Loni jsme zvýšili výstav piva o 5%, což považujeme za velký úspěch. Měli jsme rekordní export, zvýšili jsme i prodej doma. Podařilo se nám také výrazně vylepšit ekonomické ukazatele podniku. Mohu zodpovědně prohlásit, že jsme měli dobrý rok. Za tím vším stojí především poctivá práce všech zaměstnanců pivovaru. Od vedení, obchodního a marketingového oddělení, až po zaměstnance ve výrobě.
• Že se vám daří v České
republice není až takové překvapení, ale Budvar je stále oblíbenější i v zahraničí…
Já bych především řekl, že uspět na domácím trhu není vůbec samozřejmostí, dokonce bych řekl, že je to jeden z nejsložitějších úkolů. Spotřeba piva v ČR stagnuje a o každý prodaný hektolitr vedou konkurenční pivovary tvrdý boj. Uspět na českém trhu vyžaduje nabízet vysoce kvalitní produkt za odpovídající cenu, ale také velkou obchodní zdatnost. • A uspět na zahraničních trzích
je jednodušší? Ne, to určitě ne. Naší výhodou je ohromná tradice a především známost ochranné známky Budweiser Budvar. Ta nám pomáhá otevírat dveře. Další věcí pak je, že v těch dveřích musíte mít co nabídnout. My zahraničním spotřebitelům nabízíme vysoce prémiovou značku piva, vyráběnou z nejkvalitnějších surovin a tradičním výrobním procesem. Značka Budweiser Budvar je jednou z nejznámějších českých značek na světě. Mimochodem to potvrdil
i fakt, že »Budweiser Budvar« byla loni jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu »CoolBrands«. Náš ležák má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Naše pivo patří mezi tradiční a originální evropské produkty. Evropská unie chrání pojem »Budějovické pivo« (Budweiser Bier) prostřednictvím institutu »Chráněného zeměpisného označení« (Protected Geographical Indication – PGI). Právo používat logo PGI na etiketách však znamená i velký závazek – musíme pivo vyrábět tradičním způsobem a pouze z vybraných surovin. Pro spotřebitele je logo PGI zárukou, že naše pivo je vyrobeno v Českých Budějovicích. Licenční výroba kdekoliv jinde nepřipadá v úvahu. • Jak loni dopadl váš export?
V roce 2006 jsme dosáhli výrazného nárůstu prodeje na všech našich nejdů-
9
ležitějších exportních trzích – tedy v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku. V loňském roce jsme dokonce vyvezli nejvíce piva v naší historii. Do 50 států celého světa jsme exportovali 555 000 hektolitrů piva – převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. To znamená meziroční zvýšení exportu o 8 %! • Který zahraniční trh je pro
Budvar nejúspěšnější? Na prvním místě je třeba uvést Německo, kde náš prodej dosáhl hranice 190 000 hl, což znamená meziroční zvýšení o 5 %. Naše pivo má v Německu velmi dobrou pozici – mezi prémiovými importovanými ležáky jsme druhou nejprodávanější značkou. Výsledky v Německu mimo jiné příznivě ovlivnila změna struktury distribuce přes vlastní dceřinou společnost Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH pro celou oblast Německa. Pak je zde trh Spojeného království. Celkem se v Británii prodalo 106 000 hl, což opět znamená meziroční zvýšení o 11 %. Ve Spojeném království došlo loni také k výraznému meziročnímu nárůstu točeného ležáku Budweiser Budvar o 25 % a točený Budweiser Budvar si dnes zákazníci mohou objednat ve více než 1200 britských restauracích. Je potřeba dodat, že výsledky v Německu a Velké Británii jsou o to cennější, že celková poptávka po pivu tam dlouhodobě pomalu klesá. Na Slovensku, které je naším třetím nejdůležitějším exportním trhem, byl dosažen nárůst o 10 % (prodej 60 000 hl). Ležák Budweiser Budvar dále posílil svou pozici nejprodávanějšího importovaného prémiového ležáku v Rakousku a s velkým odstupem porazil ostatní česká piva v tomto segmentu trhu. Na náročném Rakouském trhu jsme prodali 45 000 hl. ➔
Budějovický Budvar, národní podnik Pivovar Budějovický Budvar, n. p., je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. V celé moderní historii od roku 1991 je podnik vysoce ziskový a z vlastních zdrojů financuje i vlastní rozvoj. Od roku 1991 investoval pivovar do své modernizace asi 3 miliardy Kč. Výstav piva se v roce 2006 zvýšil o 5 % a dosáhl 1 152 000 hektolitrů. Téměř polovina produkce je vyvážena do 50 zemí všech světadílů.
_Pivo 27.4.2007 9:42 Stránka 10
10
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu, od které očekáváme další zvýšení celkových prodejů společnosti. Při výrobě Pardála používáme tradiční kvalitní suroviny a vodu z artéských studní. Pardál je výčepní pivo a jeho chuť i další vlastnosti jsou výrazně odlišné od našich tradičních druhů piva. Proto oslovuje především zcela nové zákazníky. • Na jeho vývoji se podílely
➔ • Na všech zahraničních trzích prodáváte přes dceřiné společnosti?
Ve většině států máme místní importéry. Na některých trzích jsme ale v poslední době uzavřeli smlouvy o obchodní spolupráci s největšími tamními pivovary. V letošním roce to byla například široce medializovaná smlouva s americkou společností Anheuser – Busch pro dovoz a prodej našeho piva na území Spojených států amerických. Tato smlouva nám umožňuje dodávat do sítě téměř 6000 nezávislých velkoob-
chodů, které jsou partnery společnosti Anheuser-Busch. Importované evropské značky jsou pro velkoobchody ze sítě Anheuser Busch významnou položkou, neboť importované pivo je jedním z nejrychleji rostoucích segmentů pivovarského průmyslu v USA. Další významné dohody jsme uzavřeli se společnostmi ze skupiny dánského pivovaru Carlsberg ve Finsku, Švédsku a Chorvatsku. Tyto trhy vnímáme jako velké obchodní příležitosti a výzvy, které můžeme s partnerem velikosti Carlsbergu plně využít.
Přestože je ještě brzy na celkové vyhodnocení přínosů těchto smluv pro nás pivovar, již teď je jasné, že všechny uzavřené kontrakty již přinesly nárůst prodejů našeho piva v těchto zemích. • Zpět na domácí půdu. Od
března je na trhu úplná novinka v produkci Budějovického Budvaru. Co vás k myšlence nového piva Pardál přivedlo? Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt.
stovky spotřebitelů, kteří svým názorem ovlivňovali konečnou chuť Pardála a měli být zárukou toho, že pivo bude přesně takové, jaké dnešní český »pivař« vyžaduje. Podařil se záměr? Předně bych jim ještě jednou velice rád poděkoval za spolupráci, protože jejich pomoc byla pro nás velice důležitá. První výsledky naznačují, že náš společný projekt se podařil. Prodejní výsledky během prvního období výrazně předčily naše očekávání. V březnu jsme čtyřnásobně překročili původně plánovaný prodej Pardála a dubnové výsledky také vypadají velmi nadějně.
• Budou kromě již zmíněných
obchodních aliancí či nového piva následovat letos další novinky? Zcela určitě, protože musíme stále vylepšovat naši pozici na trhu. Jednu významnou novinku uvedeme na český trh během velmi krátké doby. Myslím, že zákazníci se mají na co těšit. Ale podrobnosti si zatím nechám pro sebe.
Naše společenství tvoří 10 sladoven:
Sladospol s.r.o. Benátky nad Jizerou Kouřim s.r.o. Moravamalt s.r.o. Brodek u Přerova Mšeno s.r.o. Bernard a.s. sladovna Rajhrad Bruntál s.r.o. Tůma-Zachoval Jablonec nad Nisou Rudolf s.r.o. Tábor Karel Klusáček Kounice u Českého Brodu ČM sladovny a.s. Zábřeh na Moravě
Ročně vyrábíme 64 000 tun sladu pro naše pivovary a export. Typy vyráběných sladů: český světlý, mnichovský, karamelový, diastatický, pšeničný. Sídlo společnosti: Kounice 52 u Českého Brodu, PSČ 289 15, tel./fax. 321 695 274, email:
[email protected] HN-018936
_Pivo 27.4.2007 9:42 Stránka 11
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Jan Šuráň
D
o našeho životního prostoru se tak vrací prvek, který výrazně formoval českou krajinu. Lány ječmene, chmelnice a v každé druhé vesnici »klobouk pana starého« signalizující sladovnu a pivovar. Češi své pivo a pivovárky vždy milovali a věnovali jim patřičnou péči. Dodnes je to znát na krásné průmyslové architektuře např. půvabně postřižinských Dalešic či zámek připomínajícím Braník. Umění výroby piva má v českých zemích velmi dlouhou tradici. První písemná zmínka o pivu je v zakládací listině vyšehradské kapituly z 11. století... V průběhu vývoje vaření piva, od právovárečných domů k průmyslovým pivovarům, docházelo ke koncentraci výroby, a tím i k postupnému zániku menších pivovarů, neschopných konkurence kvalitou či cenou svého výrobku. Jenom v Praze vzniklo a zase zaniklo od 15. století přibližně 500 pivovarů. Malé pivovary s nízkým výstavem, určeným převážně pro spotřebu kolem komína či ve vlastním pohostinství, postupně zanikaly až nakonec zůstal jen pivovar U Fleků. Pro bližší představu: v roce 1918 bylo na území Koruny české 500 pivovarů a ještě v roce
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Minipivovary: Stokrát jinak
Formující prvek se vrací Je to dobrá zpráva pro české milovníky piva. Nedílnou součástí českých měst, městeček, vesnic a samot se opět stávají pivovary. 1930 bylo v tehdejším Československu 446 pivovarů, které vyráběly 11 400 000 hl piva ročně. Druhou světovou válku nepřežila polovina pivovarů a v roce 1950 již zde bylo jen 198 pivovarů s výstavem 9 250 000 hl. Do roku 1990 klesl počet pivovarů na 71, ale jejich výstav vzrostl na 18 milionů hl. Prvními minipivovary v podstatě byly právovárečné domy, které měly uděleny výsadu vaření piva – právo várečné a současně pivo ve svém šenku čepovaly. Dnes jako minipivovar rozumíme podnik s ročním výstavem nejčastěji 500–3000 hl
piva. Zákon definuje tuto kategorii hranicí 10 000 hl piva ročně, což odpovídá skupině s nejnižší spotřební daní. Minipivovar může být postaven samostatně a své pivo prodávat do obchodní sítě (v Česku tento typ pivovárků prakticky neexistuje) nebo je spojen s restaurací, a proto mluvíme o restauračním minipivovaru. Ve světě se minipivovary budují již více než 30 let a jejich počet se každým rokem zvyšuje. Rychlý rozvoj je zaznamenáván především v zemích s vyšší cenou piva a výraznou unifikací trhu, jako jsou např. USA či Japonsko, a postupně se minipivovary obje-
11
vují i v zemích »nepivovarských« jako v Itálii, Francii, stejně jako v zemích pro nás exotických – Thajsko, Vietnam, Filipíny, Mongolsko, Tchaj-wan... V začátku 90. let, v prvním nadšení ze svobodného podnikání u nás, vznikaly minipivovárky, které však neměly, až na pár výjimek, dlouhého trvání. Důvody jejich jepičí existence spočívaly většinou ve vysoké úvěrové zátěži, naivitě investorů a nepřipravenosti trhu. Koncem 90. let se situace mění. Minipivovary, které přežily, začínají prosperovat a objevují se investoři investující z jiných oborů podnikání. Sílící střední třída chce od piva a gastronomie víc než jen nasycení a je schopna a ochotna za kvalitu zaplatit. Minipivovary poskytují pestřejší paletu pivních druhů a chutí. Začínají se objevovat podniky se zážitkovou gastronomií, jako jsou Dětenice v nádherné budově sladovny a pivovaru z 19. století nabízející iluzi středověké krčmy, klasický právovárečný Štramberk či pivovar U Medvídků umístěný v dochované budově gotické sladovny a produkující nejsilnější spodně kvašené pivo na světě X33. Pivovárky také začínají nabízet netradiční až extravagantní druhy piva, jako jsou pivní sekt či banánové pivo z Pivovarského domu, kaštanový Rambousek nebo exkluzivní Labuť ze Zvíkovského Podhradí. ➔
HN-018588
_Pivo 27.4.2007 9:43 Stránka 12
12 ➔
PIVOVARNICTVÍ
Nyní je u nás v provozu 48 pivovarů a více než 50 minipivovarů s celkovým ročním výstavem cca 19 milionů hl. Minipivovarů je tedy již více než průmyslových pivovarů. Produkcí ovšem představují pouhou desetinu procenta celkové výroby piva v českých zemích. Co je to proti USA, kde minipivovary zaujímají celých 8 % trhu představující 16 milionů hl. Jaké jsou tedy vlastně důvody výstavby nových minipivovarů v ČR? Na první pohled není situace pro restaurační minipivovary příznivá. Trh s pivem je přesycen a ostrá konkurence pivovarů udržuje cenu piva na nízké hladině, i když výrobní náklady stoupají. Přes daňové úlevy malým nezávislým pivovarům se proces vytváření velkých pivovarských společností a prodej pivovarů zahraničním investorům nezastavuje. Tyto faktory způsobují zánik některých menších průmyslových pivovarů. Proces koncentrace a modernizace pivovarů je však paradoxně jedním z faktorů, který působí pozitivně z hlediska rozvoje restauračních minipivovarů. Právě díky restauračním minipivovarům se daří zachovávat tradiční prvky pivovarské výroby, které se v moderních provozech pozvolna vytrácejí. Modernizací, tlakem na prodlužování trvanlivosti a snižování nákladů dochází postupně k chuťovému přibližování piv z vel-
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
kých pivovarských společností a k prohlubování chuťového rozdílu mezi pivem z minipivovaru a pivem z velkého pivovaru. Po překonání počáteční nedůvěry k pivu z minipivovaru většinou zákazníci tato piva chválí. Co je k tomu vede? Především je pivo z minipivovaru svěží, obsahuje kvasinky, které zaokrouhlují chuť, zjemňují hořkost a dávají pivu osobitý charakter. Další předností je menší nasycení těchto piv kysličníkem uhličitým, což má pozitivní vliv na tzv. pitelnost piva. S pitelností piva souvisí i jeho optimální teplota čepování. Instalací výkonných průtokových chladičů v restauracích velkých pivovarů dochází často k přechlazení piva. V minipivovarech se většinou pivo čepuje přímo z výčepních tanků, kde již má správnou teplotu, za kterou odpovídá sládek. Konkrétní garant kvality denně přítomný v restauraci, nikoliv neosobní obchodní zástupce. U piva z minipivovaru je vždy zaručeno, že se jedná o pivo čerstvé, vyráběné v místě a podle potřeby. Trvanlivost nefiltrovaného piva je totiž omezena a není možné ho na rozdíl od filtrovaných, stabilizovaných a pasterovaných piv prodávat delší dobu. Příjemné prostředí pivovarských restaurací s možností být přímo při výrobě, vnímat atmosféru a vůni vaření piva, dále charakteristické senzorické vlastnosti ne-
HN-018878
filtrovaného čepovaného piva, jeho přírodní čistota, výroba několika druhů piv včetně specialit, vysoká úroveň pivního skla, vynikající kuchyně s krajovými i národními specialitami, to vše jsou přednosti lákající k posezení v restauraci s pivovarem. V menších městech a vesnicích bývá výhodné spojení restaurace, pivovar a penzion. Spojení s ubytovací kapacitou navíc zajišťuje rovněž klientelu ze vzdálenějších míst. Ze zkušeností majitelů vyplývá, že za účelem prohlídky pivovaru a ze zvědavosti přichází návštěvník jednou, maximálně dvakrát. Jeho další návštěvy, a to je rozhodující, jsou již spojeny s uvedenými dalšími přednostmi restauračního minipivovaru. Základním a nezbytným předpokladem úspěšnosti restauračního minipivovaru jsou především kvalitní gastronomické služby a dobré pivo. Pozitivní faktory rozvoje restauračních minipivovarů: 1. Spojením pivovaru a restaurace vzniká podnik vyčnívající nad konkurencí. Reálně lze předpokládat zvýšení obratu o 20 % až 100 % oproti klasické restauraci. 2. Daňové zvýhodnění malých pivovarů. Pivovar s výstavem do 10 000 hl ročně platí o 50 % nižší spotřební daň oproti pivovaru s výstavem nad 200 000 hl.
•
čtvrtek, 3. května 2007
3. Prodej převážně nefiltrovaného, chuťově charakteristického piva a piv speciálních, které se v jiných restauračních podnicích ani v tržní síti nenabízejí, neboť jejich výroba v malých partiích je pro velké podniky nerentabilní. 4. Výrobou a konzumací piva přímo v restauraci odpadají náklady na dopravu a zajišťování odběratelů. 5. Výrobní náklady s největší pravděpodobností porostou pomaleji než ceny v restauracích. Negativními faktory: 1. Vysoká pořizovací cena zařízení ve srovnání s cenou piva. 2. Relativně vysoké výrobní náklady. Kvalitní restauraci však potřebuje a uživí každé městečko a odtud je již jenom krok k oživení dávného genia loci místního pivovaru. Ve většině městeček kolují zkazky o vynikající kvalitě místního piva (však naši pradědové vozili pivo až do Vídně), i když už nežijí pamětníci, kteří by to mohli potvrdit. Postavíme si tedy pivovar a oživíme slávu místního piva. Do konkurenčního boje s velkými pivovary se nemá cenu pouštět, bude to tedy minipivovar, který je pod jejich rozlišovací schopností. Ekonomické podmínky to již umožňují a lze předpokládat, že do deseti let se do většiny českých měst a městeček vrátí pivovar.
HN-018904
_Pivo 27.4.2007 9:43 Stránka 13
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
PIVOVARNICTVÍ
13
Malé a nezávislé pivovary
Kde jinde hledat tradici než v chátrající budově starého pivovaru? Tak se postupně v novém kabátě oživují pivovarské budovy a tam, kde padly za obět zubu času, alespoň pivovarské tradice. Kde lze tedy po vyhodnocení desetiletých praktických zkušeností podnikatelský záměr výstavby minipivovaru doporučit? Zcela jednoznačně podnikateli, který má ve svém objektu (či v dlouhodobém levném pronájmu) již vybudovanou vlastní restauraci, v níž je roční spotřeba piva
alespoň 700 hl. Není-li majitel zatížen úvěry, případně chce část svých již vydělaných prostředků investovat, lze v případě investice právě do minipivovaru reálně počítat s vyšším zhodnocením prostředků než při jejich uložení v bance – z dlouhodobého hlediska se tedy v tomto případě jedná o perspektivní investici. Nezbývá tedy než popřát milovníkům dobrého piva a víc minipivovarů a minipivovarům »Dej Bůh štěstí!«.
Malé nezávislé pivovary patří neodmyslitelně k historickému bohatství ČR, neboť pivovarnictví je jedno z tradičních českých řemesel. Společné zájmy a řešení legislativních problémů přispěly k vytvoření Českého svazu malých nezávislých pivovarů, který sdružuje zájmovou skupinu malých pivovarů s kapacitou do 200 000 hl, jež vzhledem ke své velikosti a charakteru výroby využívají v řadě částí technologického toku tradiční ruční výrobu. Patří mezi nejstarší pivovary v ČR a jsou výrazným stavebním a architektonickým prvkem regionu, neboť převážná část je umístěna v malých městečkách a vesnicích. V oblasti výrobků jsou malé pivovary vzhledem ke své kapacitě schopny variabilně připravovat nové produkty, které hledají jak v chuťové oblasti, tak stupňovitosti, a doplňují tak bohaté spektrum českého piva, neboť převážná část velkých pivovarů nemá výrobu speciálů ve svém výrobním programu. Doplňkovým programem mnoha pivovarů je výroba kvalitních nealko nápojů. Pro svoji historii a výrobní bohatost jsou velmi vyhledávaným turistickým artiklem, a zvláště pro zahraničního turistu, který přijíždí do tradiční pivní země, se stávají oblíbeným návštěvnickým cílem. Pro posílení cestovního ruchu dochází u řady pivovarů k dobudování kvalitního zázemí – hotel, restaurace, odpočinkový program, půjčovna kol atd... Po vstupu do EU našlo mnoho malých pivovarů nové odbytové možnosti, protože vyvážejí kvalitní produkt z kvalitních surovin. Na druhé straně musejí tvrdě bojovat s řetězci, které tlačí ceny dolů a rovněž dovážejí laciné pivo ze zahraničí, které neodpovídá kvalitě produktu, jakým české pivo zajisté je. Aby došlo k zachování malých pivovarů ve všech státech EU za příznivých podmínek, byl vytvořen v roce 2003 Evropský svaz malých nezávislých pivovarů. Členy jsou ČR, Německo, Polsko, Rumunsko a Švýcarsko. V současné době probíhá řada jednání o přistoupení dalších států, neboť se zvyšuje tlak EU na výrobce pěnivého moku. Jsme přesvědčeni, že klasická výroba piva s podílem ruční práce nás bude provázet i ve stále modernější, rychlejší a technicky vyspělejší budoucnosti a nebudeme nuceni si dělat pivo např. ze sáčku.
Autor je manažer PIVO Praha, spol. s r.o.
Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů
HN-018762
_Pivo 27.4.2007 9:43 Stránka 14
14
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Pivo a zdraví: Proti alkoholismu
Pivovary pořádají kampaně
Naše pivovary bojují proti alkoholismu mladistvých i řízení pod vlivem alkoholu.
Č
eské pivovary sdružené v Českém svazu pivovarů a sladoven připravily a uskutečnily dva projekty zaměřené na problematiku alkoholu za volantem a zabránění konzumaci alkoholu mladistvými. Filozofie prvního z nich, preventivní kampaně DOMLUVME SE zaměřené na mladé lidi (17–35 let), je založena na statutu domluveného řidiče, který na sebe dobrovolně vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým přátelům. Cílem kampaně bylo zatraktivnit pozici »domluveného« řidiče tak, aby byla pro mladé lidi přijatelná a vyhledávaná. Kampaň byla realizována v rámci celoevropského projektu »Euro-Bob – Designated Driver« a je výsledkem dlouhodobé spolupráce oddělení Ministerstva dopravy BESIP a jeho oficiálních partnerů – ČSPS a Fóra PSR. Druhý projekt »Přibrzdi, nezletilým nenaléváme« se věnuje problematice požívání alkoholu mladistvými a je určen majitelům a provozovatelům restaurací. Hlavním cílem je jim poskytnout dostatek informací, aby se lépe zorientovali v současné legislativě a uměli včas a správně reagovat, pokud se dostanou do situace, že po nich mladistvý vyžaduje podání či prodej alkoholického nápoje. Součástí projektu je i oboustranná samolepka s textem »Přibrzdi, nezletilým nenaléváme«, kterou si majitelé
mohou umístit na vstupní dveře či do prostoru provozovny. Aby veškeré informace správně doputovaly k cílové skupině, jednotlivé pivovary zařadily tuto tematiku na program seminářů a akcí. Kampaně se konají v místech, kde je soustředění mladých lidí největší, jako např. během letních festivalů Summer of Love v Pardubicích a Love Planet v Praze. Pro návštěvníky bylo připraveno několik interaktivních tematických atrakcí, které přitažlivou a nenásilnou formou přiblížily mladým účastníkům festivalů rizika spojená s užíváním alkoholu a dalších psychotropních látek za volantem. Například simulátor nárazu, počítačové hry, ukázky první pomoci, poradenství o rizicích konzumace alkoholu, hudební produkce atd. Součástí akcí byly i zajímavé rozhovory na dané téma s předními českými hudebníky jako Chinaski, Divokej Bill, Kabát apod. Vrcholem kampaně DOMLUVME-SE 2006 bylo bezpochyby nahrání písně Dávej bacha a následné natočení hudebního klipu. Klip si z internetu stáhly desetitisíce uživatelů. Cílem všech těchto aktivit je zabránit konzumaci alkoholu nezletilými a obecně usilovat o umírněnou a odpovědnou konzumaci alkoholu. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím otevřeného dialogu s veřejností.
•
čtvrtek, 3. května 2007
Pivo je i lék »Pivo je dobrý hydratační nápoj,« vysvětluje primářka urologické kliniky MUDr. Jana Lachmanová, »tlumí žízeň a kromě vody (92%) obsahuje celou řadu minerálů, jako je draslík, sodík, vápník, hořčík, stopové prvky, vitaminy skupiny B a hořké chmelové látky. Ty, které podporují sekreci žluče, a tak zlepšují trávení.« Pivo se proto stává oblíbeným nápojem k jídlu bohatému na tuky, k typicky českým pokrmům, jako je vepřo-knedlo-zelo nebo pečená kachna. Nevýhodou piva je kalorická hodnota – v jednom litru 10% je to 1500 kJ, což odpovídá silnému krajíci chleba. »O příznivém vlivu alkoholu na snížený výskyt kardiovaskulárních onemocnění není pochyb,« dodává MUDr. Jana Lachmanová, »někdo doporučuje víno, jiní pivo. Hranice, kdy je alkohol lékem a kdy jedem, je velmi tenká. Alkohol v rukou lékaře může být lékem, v rukou laika jedem. Relativně bezpečnou dávkou pro zdravou populaci je 30–40 g alkoholu, což odpovídá cca 1 l piva.« Moderované pití piva je podle MUDr. Jany Lachmanové oblíbené i mezi sportovci, protože dodává rychle vodu s minerály, ale i kalorie a dobrou náladu. »Skleničku piva – „třetinku“ – doporučuji svým přátelům vždy po „typicky českém obědě“ a těm, kteří po každém jídle říkají, že je jim „těžko“,« přiznává MUDr. Jana Lachmanová. »Sama piji pivo velmi ráda a používám ho i při vaření, protože jídlu dodává dobrou chuť. Pivo si ráda dám k obědu či večeři, ale i po sportovním výkonu – po tenise, pěším výletě, jízdě na kole – ale vždy se řídím příslovím „jez do polosyta, pij do polopita a budeš zdráv dlouhá léta“.« (lík)
Jen po pivu se netloustne
Pramen: ČSPS
Ještě jednu lež uveďme na správnou míru: po pivu se netloustne. Při mírném pití piva se hmotnost nemění, ba co více, při normálním přísunu kalorií může vaše váha klesat. To je způsobeno tím, že v těle dochází ke snížení podílu tuků, neboť alkohol má zpomalující účinek na výměnu tuků. Profesor Keul z Univerzitní kliniky Freiburg říká, že skutečnou příčinou pivního břicha jsou vysoce kalorická tučná jídla. Jde proto především o životní a stravovací návyky, které jsou spojené s vysokou konzumací piva. Pivo obsahuje jednoduché cukry, které se v těle okamžitě spalují. I proto je pivo ideální nápoj sportovce. Na tuk se ovšem přeměňují škroby a tuky z jídla, které si k pivu dáváme. Ostatně kalorická hodnota piva je stejná nebo i nižší ve srovnání s vínem, lihovinami, mlékem nebo kávou. Pivo funguje i v boji proti obezitě. Při odbourávání alkoholu v těle vznikají tzv. volné radikály, které se podílejí na rozkládání tuků. Pivo je díky tomu ideálním nápojem při shazování kil. Samozřejmě, že spalování je nejprve třeba nastartovat cvičením. Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které člověka uklidňují a také podporují sekreci žluči, čímž příznivě ovlivňují trávení. Klidný a spokojený člověk lépe vychutná a stráví jídlo. Pivo také povzbuzuje chuť k jídlu. To může mít za následek vyšší příjem potravin, který vede ke zvýšení tělesné hmotnosti. Podle výzkumů je riziko nadváhy u mírných pijáků piva nižší než u abstinentů nebo silných pijáků. Pivo obsahuje 400 až 500 kalorií v jednom litru, a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo kola.
HN-018286
HN-018934
_Pivo 27.4.2007 9:44 Stránka 15
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Voda: Jeden litr piva obsahuje průměrně 920 gramů vody, která je relativně rychle absorbována zažívacím traktem, což přispívá k pocitu žízně. Minerály (anorganické komponenty): Pivo obsahuje přibližně 1200 mg/l minerálií. Vitaminy: Svým příznivým a vyváženým obsahem vitaminů pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky: Vitamin B1 – Thiamin (0,04 mg/l) odpovídá přibližně 5 % doporučené denní dávky. Vitamin B2 – Riboflavin (0,2 mg/l) odpovídá přibližně 20 % doporučené denní dávky. Vitamin B3 – Niacin, Kyselina nikotinová (6 mg/l) odpovídá přibližně 40–65 % doporučené denní dávky. Vitamin B5 – Kyselina pantotenová (1 mg/l) odpovídá přibližně 20 % doporučené denní dávky. Vitamin B6 – Pyridoxin (0,6 mg/l) odpovídá přibližně 25 % doporučené denní dávky. Vitamin B12 – Kobalamin (100 m g/l) Vitamin H – Biotin (0,01) odpovídá přibližně 5 % doporučené denní dávky. Kyselina folová (0,1 mg/l)Inositol (60 mg/l) Cholin (100–300 mg/l).
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Pivo a zdraví: Nutriční vlastnosti
Zdravý nápoj Z hlediska obsahu cizorodých látek a chemických reziduí patří pivo k nejzdravějším nápojům, a to především proto, že výroba piva představuje v mnoha aspektech dekontaminační technologii, jejíž výsledkem je minimální obsah škodlivých látek, nižší než u použitých surovin včetně vody. Bílkoviny: Pivo obsahuje 3–5 g/l čistých bílkovin, přičemž 85 % z těchto bílkovin pochází ze sladu a 15 % z pivovarských kvasinek. Polyfenoly: Obsah polyfenolů v pivu je přibližně 100–200 mg/l. Vliv obsahu těchto látek v pivu na člověka nebyl zatím zkoumán. Ale některé pokusy se zvířaty ukázaly, že piva s vyšším obsahem polyfenolů měla pozitivní inhibiční efekt na endogenní nitrosaci. Jiné experimenty ukázaly silný
antioxidační efekt, který má význam v prevenci patologických procesů (rakovina, ateroskleróza, infarkt myokardu). Význam polyfenolů je srovnatelný s významem vitaminů C a E a doporučená denní dávka se pohybuje mezi 15 a 25 mg rostlinných polyfenolů na osobu na den. Hořké chmelové látky: Pivo obsahuje až 40 mg/l hořkých látek, které můžou mít několik fyziologických efektů. Patří mezi ně především sedativní až narkotický a bakteriostatický efekt.
Silná dvojka ze Strakonic
Měšťanský pivovar Nektar reprezentují dvě značky piva: Strakonický dudák a Nektar. Obě patří do kategorie, které se říká pitné pivo.To je takové, kterého se nenapijete jen první půllitr na žízeň. Dnes se strakonické pivo dostává daleko za brány města, od pivovarského komína. Nejčastěji ho čepují v jižních Čechách. Silné zastoupení má i v Brně, kde se mimo jiné točí v restauraci. U hluché zmije.
Jan z Wartemberka rozšířil várečné právo a rozhodl, aby poddaní kupovali pivo pouze od právovárečných měšťanů. Dokumenty o výrobě piva pak potvrzoval v roce 1576 Václav Zajíc z Hasenburka a rok nato císař Rudolf II.
ZAČALO TO BAVOREM Pivovarnictví má přitom ve Strakonicích dlouholetou historii. Pivo se tu vařilo už před rokem 1308, ale až 8.prosince 1367 listinou Bavora IV. ze Strakonic získali zdejší obyvatelé várečné právo. Várečné právo ale měla i vrchnost, a tak není divu, že nejen ve Strakonicích vznikaly o várečné právo spory. Po zániku rodu Bavorů se stali pány strakonického hradu maltézští rytíři – johanité. V roce 1404 obnovil várečné právo Jindřich z Hradce. I přesto nenastal “klid zbraní” mezi městem a vrchností, protože pivo přinášelo městu významný zisk. V roce 1488 dosáhly spory vrcholu. Nakonec ale velkopřevor Jan ze Švamberka vydal městské privilegium, kterým omezil prodej z panského pivovaru. Střety ale pokračovaly desítky dalších let. Strakoničtí právovárečníci nakonec upevnili své zájmy 27. listopadu 1538, kdy velkopřevor maltézských rytířů
CÍSAŘSKÝ ZÁSAH Po třicetileté válce se zchudlí právovárečníci v roce 1649 dohodli s městem na založení společného pivovaru v domě čp. 47. Příchodem velkopřevora Viléma Leopolda z Regensteinu ale dochází k zákazu vaření a prodávání piva. Městu pomohl až císař Leopold I., který spor urovnal tak, že město mohlo pivo opět vařit, ale nesmělo jej dodávat do poddanských vesnic a do Bezděkova. Toto zvýhodnění dominikánského piva trvalo po celé feudální období. Právo várečné potvrdila v roce 1743 také císařovna Marie Terezie a v roce 1782 i císař Josef II. V roce 1840 měly městský i dominikánský pivovar zhruba stejný výstav piva. Dominikánský pivovar ale stagnoval, až v něm byla v roce 1909 výroba piva ukončena. PAROSTROJNÍ PIVOVAR Zato městský pivovar se rozrůstal a přecházel z primitivních postupů na průmy-
slové. Z tohoto důvodu byl v letech 1873–1874 na břehu Otavy postaven parostrojní pivovar a z domu čp. 47 byla zřízena sladovna. V roce 1881 pivovar dvojnásobně (proti roku 1840) zvýšil výstav piva. V letech 1883–1884 byly přistaveny tři nové sklepy a za šest let nato kapacitně rozšířeny. Do roku 1914 se tu vařilo světlé výčepní pivo 10°, světlý ležák 12° a tmavé speciální pivo Dudák 13°. DUDÁK JE PADESÁTNÍK Výstav piva se pochopitelně výrazně snížil v době první světové války a až v roce 1929 se pivovar dostal z krize. K investicím z doby mezi rokem 1929 a 1939 patří mimo jiné postavení strojovny, kvasírny a kotelny. Druhá světová válka měla opět nepříznivý vliv pro odbyt piva. Zlepšení nastalo až po konci války. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice, v roce 1953 přechází do národního podniku Pošumavské pivovary Protivín a od roku 1958 byl samostatným závodem v síti podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. V té době se tu už dva roky
15
Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče, čímž příznivě ovlivňují trávicí proces a zvyšují chuť k jídlu. Sacharidy: Celkový obsah sacharidů v pivu se pohybuje okolo 28 g/l. Sacharidy představují hlavní energetickou složku piva (asi 60 %), a to jak snadno využitelnými cukry, tak i hůře absorbovatelnými dextriny. Pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky sacharidů. Vláknina: Balastní látky obsažené v pivu v malém množství vykazují příznivé účinky na lidský organismus. Jejich přítomnost napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Oxid uhličitý – CO2: Oxid uhličitý je přirozenou součástí piva. Poskytuje dlouhodobou ochranu proti kyslíku a účinně zabraňuje růstu aerobních mikroorganismů. Oxid uhličitý je z nutričního hlediska bezcennou látkou. Dosažení optimálního obsahu a zejména vázání rozpuštěného oxidu uhličitého v pivu má však zásadní vliv na fyziologii lidského trávení, senzorické vlastnosti piva, jeho trvanlivost a správný říz při stáčení. Zdroj: J. Nosek – Opat Broumov
vyráběl světlý dvanáctistupňový ležák Strakonický dudák, který je v sortimentu pivovaru dodnes. PIVO ČESKÉ REPUBLIKY! V devadesátých letech došlo k rozsáhlé modernizaci strakonického pivovaru. Období let 1990–1998 bylo i časem příprav na jubilejní rok 1999, kdy si strakonický pivovar připomněl již 350. výročí svého vzniku. V té době také začala strakonická piva výrazné a oblíbené chuti sbírat jedno prestižní ocenění za druhým jak od odborníků, tak od laické veřejnosti. Čerstvý diplom si přivezla z akce Pivo České republiky pro rok 2006, kterou v kategorii 11% ležák vyhrála v konkurenci většiny českých pivovarů. Velmi významného úspěchu dosáhl pivovar i na letošní degustaci v Táboře, kde mezi 47 pivovary z Čech a Slovenska získal Zlatou pivní pečeť za 12 % Strakonický dudák a Bronzovou pivní pečeť za 11 % ležák Nektar. V celkovém hodnocení obsadil Měšťanský pivovar Strakonice třetí místo. V druhé polovině roku 2006 začal pivovar varábět 12% tmavý ležák, který si získává čím dál tím větší oblibu u zákazníků hlavně z důvodu specifické chuti. Poprvé v historii začal pivovar vyvážet své výrobky do zahraničí. Nejprve získal restauraci ve Vídní v Schönbrunu a ke konci roku navázal spolupráci s velkoobchodem s nápoji v Horním Rakousku. V roce 2007 zísal ocenění v Táboře za tmavý 12% ležák. HN-018811
_Pivo 27.4.2007 9:44 Stránka 16
16
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Pivo: Historie i současnost
Nejstarší kulturní nápoj lidstva
Pivo je starší než lidská civilizace. Přesněji řečeno je o pár vteřin starší, neboť je fenomén, který civilizaci pomáhal vytvořit a formuje ji dodnes. Pivo je starší než bible. Naše vyprávění proto nemůžeme začít od Adama, ale musíme nahlédnout do časů daleko před ním.
P
ivo ovšem bylo odjakživa potravina všech – chudých i bohatých. Pivo má pověst primitivního nápoje. Primitivní je ovšem jenom tenhle názor. Dobré pivo je nápoj velmi aristokratický a ušlechtilý. Tisíce let si ho denně vychutnávali faraonové, císařové i císařovny, králové a královny, carové i prezidenti. Dnes přichází doba, kdy ušlechtilá piva znovu dobývají hodovní tabule. Dobré pivo není nápojem gurmánů – tedy žroutů, jak hloupě hlásá jedna reklama, ale vzdělaných a kultivovaných gourmetů – kulinářských znalců na celém světě.
Už pračlověk pil jako zvíře Lidé samozřejmě alkohol znali dávno před objevem piva. Moderní člověk má schopnost odbourávat alkohol pomocí enzymu zvaného alkohol dehydrogenáza. Podle vědců se gen odpovědný za tento enzym vyvíjel možná miliony let. Člověk a jeho předci tedy po celou dobu svého vývoje požívali v nějaké formě alkohol a přivykali mu.
Paleolit, mezolit a neolit – teorie o vzniku piva Nejstarší nálezy obilného rmutu na území starých Sumerů a dnešního Bavorska jsou staré podle odhadu vědců až 10 000 let. Americké kukuřičné pivo čiča má nejméně 5000 let. Je zřejmé, že pivo nevzniklo na jednom místě. V podstatě žádný velký vynález nepřišel na
svět pouhou náhodou, nýbrž byl produktem doby. Také pivo nikdo nevynalezl z náhlého vnuknutí, ale lidé k jeho výrobě logicky dospěli.
Produkt solidarity Pivo znali lidé samozřejmě dávno před nejstarší lidskou civilizací ve zmíněném Sumeru. Naši předkové rodu Homo sapiens se živili převážně sběrem nejrůznějších rostlinných plodin, hmyzu, slimáků a podobných lehčeji dostupných potravin. Charakteristikou člověka moudrého byla starost o slabší členy tlupy. Dokazují to vykopávky koster se zhojenými těžkými zlomeninami anebo lebky bezzubých starců. Semena nejrůznějších trav byla ideální potravou na horší časy. Na slunci, později u ohně, se semena usušila či upražila a zrní se uschovalo do vypálených děr v zemi. Před vynálezem mletí zrna a pečení chleba z mouky měli staří a děti problém – těžko mohli bezzubé dásně drtit usušené zrní. Nezbývalo než obilí předem namočit. Suchá nebo namočená zrna bylo ovšem praktičtější nažvýkat dopředu, aby starci mohli jíst, když mladší část tlupy vyrazila někam dál za potravou. Tak jako ptáci a další zvířata krmí mláďata rozžvýkanou potravou, tak i prvotní lidé krmili mladé, ale i staré předem rozžvýkanou potravou. Primitivní kmeny lidí žijících na úrovni doby kamenné to dělají přesně tak i dnes. Lidské sliny obsahují ve velkém množství enzymy a kvasinky. Stačilo, aby tykev nebo jiná nádoba s na-
•
čtvrtek, 3. května 2007
Čtyři historické etapy dějin piva PRAVĚK – doba, kdy lidé začali vyrábět kvašené obilné nápoje. STAROVĚK – období ruční řemeslné výroby piva ve starověkých civilizacích. Vaří se převážně z tzv. pivních chlebů a typické je používání tisíců kořenících a dochucujících látek. Výrobou se zabývají specialisté. STŘEDOVĚK – vaří se přímo ze sladu a pivu začíná dominovat chmel, užívají se stále stovky dochucovadel. NOVOVĚK – nové vědecké poznatky se postupně aplikují do výroby, pivo se chuťově stabilizuje a sjednocuje a světu vládne plzeňské. žvýkanou kaší ležela den v teple a máme tu první obilnou zkvašeninu. Tedy pivo. To ostatně platí i v případě, kdy se někdo napil z nádoby s namočeným obilím, a infikoval ji tak kvasinkami. Navíc, pokud byla zrna předtím upražena, měl pračlověk už svůj první stout. Když obilná kaše seschla, byla dál poživatelná a taky déle vydržela. To byl důvod tuhle kaši rovnou do zásoby sušit – nejlépe u ohně, třeba na rozpálených kamenech – a máme tu chlebové placky – první chléb.
Důkaz? Ve starém Peru inkové, ale i jejich předchůdci kukuřičné pivo vyráběli přesně takhle – usušená zrna kukuřice ženy rozžvýkaly a spolu se slinami a vodou nechaly zkvasit. Přesně takhle, ale z jiných obilovin, jak se dále dočtete, vyrábějí své kvašené nápoje dodnes primitivní domorodci v Africe a v Polynésii. O zakvašení prvního piva na světě slinou boha Odina hovoří i staré germánské ságy. Výše uvedené můžeme tedy shrnout: Pivo znal Homo sapiens od okamžiku, kdy začal pojídat a schraňovat zrno. Pivo člověk uměl vyrábět ještě před před vynálezem zemědělství – tedy před tím, než sám začal úmyslně pěstovat vybrané plodiny.
Pivo jako důvod k zemědělství Objev výroby piva a chleba přiměl první zemědělce, aby začali cíleně pěstovat obilí. Do té doby totiž vystačili s pouhým sběrem. Chléb a pivo, přesněji obilná zkvašenina, byly důvodem, který stál za vytvořením
Pivovar Svijany ležící v jižním cípu Libereckého kraje se rokem založení 1564 řadí mezi nejstarší pivovary v České republice. Bohatou historii pivovaru potvrzují jména jeho majitelů od jeho založení po konec druhé světové války: Jaroslav z Vartenberka, Jáchym Ondřej Šlik, Valdštejnové, Rohanové atd. Po rozvoji pivovaru nepřejícím období socialismu, ale i prvních porevolučních let, kdy byl pivovar Svijany vždy součástí větších společností, dochází k zásadnímu zlomu v květnu roku 1998. Nově vzniklá společnost Pivovar Svijany s.r.o. odkoupila svijanský pivovar do vlastních rukou a pozvedla jej na úroveň významného regionálního pivovaru. Značka SVIJANY dnes reprezentuje tradiční ryze české pivo vyráběné z kvalitní vody z vlastních studní, sladu z vybraných odrůd sladovnického ječmene, s přídavkem nejjemnějšího žateckého chmele. Výroba probíhá na moderním zařízení, avšak při zachování klasického technologického postupu vyznačujícího se zejména dvoufázovým kvašením a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích při nízké teplotě. Svijanské pivo není chemicky ošetřováno a dodává se na trh nepasterované, tedy v »živé« podobě.
Vychutnejte si klasické české pivo, výsledek umu a péče zkušených sládků, nezaměnitelný, dokonale řemeslně zpracovaný originál! Vychutnejte si SVIJANY! HN-018256
_Pivo 27.4.2007 9:44 Stránka 17
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
první technologické revoluce v dějinách lidstva. Pivo také bylo základním kamenem prvních civilizací. Všechny rituální obřady – projevy duchovní kultury, jsou spojeny s hromadným i ceremoniálním pitím piva.
První známí sládci
Nejstarší zbytky obilného rmutu z období mladší doby kamenné archeologové nalezli zatím v Babylonii a v Bavorsku, kde se v té době utvářely první keltské kmeny. První známé písemné receptury na vaření piva objevil v letech 1910–1912 český vědec Bedřich Hrozný při vykopávkách na území starověkého Sumeru (Irák) a takové pivo si dokonce v poušti vařil. Do té doby se mělo za to, že pivo vynalezli staří Egypťané. Egyptská civilizace byla na pivu závislá stejně jako ty mezopotámské. Chléb a pivo tu byly základní potraviny a denně je snídali, obědvali a večeřeli otroci i královské rodiny. V Egyptě patřilo pivo i mezi oficiální platidla – zapečetěné normované džbánky s pivem dostávali jako mzdu dělníci a řemeslníci a dále s nimi platili na trhu. Staří Sumerové a Egypťané pivo vyráběli z obilných placek, tzv. pivních chlebů, které usušili nebo upražili a pak nechali ve vodě zkvasit. Výslednou zkvašeninu dále dochucovali kořením, ale také třeba medem. Co se týče chmele, znali ho staří Římané, do piva ho tu a tam jako koření přidával kdekdo, ale první známý národ, který jako hlavní surovinu používal ječný slad a chmel, byli Lotyši, pak Slované a samozřejmě Němci. Poslední teorie také tvrdí, že starověké Germány naučili vařit pivo Keltové a Slované. Oba národy byly výtečnými zemědělci. Keltové také vynalezli dřevěný pivní sud, který pak Římané začali používat i na víno. Poličský sládek Bitner pak v roce 1946 vynalezl sud kovový, který v jiné podobě užíváme dodnes.
České pivo V ČR dnes známe většinou jen světlé pivo českého, plzeňského typu – tedy spodně kvašený světlý ležák z ječného sladu, s plnou chutí a více chmelený. V Čechách bylo kdysi spodní kvašení sice známé, ale příliš se neužívalo. Typickým českým pivem až do 18. století bylo pšeničné svrchně kvašené »bílé pivo«. Dnes známou recepturu na ležák plzeňského typu připravil bavorský sládek Johan Groll, najatý plzeňskými právovárečníky, kteří zoufale hledali někoho, kdo by
PIVOVARNICTVÍ
17
Pivovarské muzeum Pokud byste chtěli nahlédnout do historie piva a pivovarnictví od starověké Mezopotámie dodnes, můžete navštívit Pivovarské muzeum v Plzni. Muzeum je umístěno v autentickém středověkém právovárečném domě se sladovnou, který byl prohlášen kulturní památkou. Součástí muzea je pozdně gotická sladovna, hvozd, původní valečka a dvouúrovňové ležácké sklepy s lednicí, které ústí do plzeňského podzemí. Expozice přibližují nejstarší historii města Plzně, rozvoj řemesel, vznik a rozmach cechů, počátky a vývoj pivovarnictví, sladovnictví, bednářství, povoznictví a pohostinství. Součástí prohlídky je replika hospody z přelomu 19. a 20. století, laboratoř z druhé poloviny 19. století a část městských hradeb s ukázkou pěstování ječmene a chmele. Prohlídku muzea lze využít při výkladu dějepisu, vlastivědy, prvouky, společenských věd apod. napravil nevalnou pověst plzeňského piva. V novém pivovaru díky kombinaci žateckého chmele, vody z artézských studní, později z Rokytky, českého sladu, spodního kvašení a německého kumštu začala revoluce v českém a později i světovém pivovarnictví. Spodně kvašené pivo během pár desetiletí nadobro vytlačilo původní česká piva nadkvasná. Z celkového objemu výroby piva se na světě vypije právě 70 procent piva plzeňského typu – s tou výhradou, že v některých zemích se do něj z úsporných důvodů přidává kukuřice nebo rýže (USA, Japonsko).
Reinheitsgebot Němci byli mimo jiné první, kteří stanovili základní princip výroby kvalitního piva. V německy mluvících zemích platí, od 16. století dodnes, zákon o čistotě výroby piva, Reinheitsgebot, kterým bylo pivo definováno jako »nápoj vyrobený z ječného sladu, chmele a vody, kvašením za pomoci pivovarských kvasinek«. Použití dalších surovin zákon zakazuje. Ve své době to byla revoluční legislativa. Do piva se totiž cpalo kdeco – čočka, proso, kosti, vápno, sůl, různé drogy a koření – takže posezení v šenku byla hra se zdravím a leckdy se smrtí. Podobná pravidla u nás o dvě stě let později prosazoval otec českého moderního pivovarnictví František Ondřej Poupě v legendární větě: pšenice na koláče, oves pro koně a ječmen na pivo.
Současnost Dodnes ale nejsme tak přísní a do piva je možné ještě přidat cukr, rýži a kukuřici. Česká legislativa říká: »Pivem se rozumí pěnivý nápoj, vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, chmelových hlávek, upraveného chmele nebo chmelového extraktu, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny nahradit cukrem nebo extraktem ječného šrotu, upraveného ječmene, rýže nebo kukuřice.« V moderní době zažilo pivo dvě revoluce. První ve druhé polovině 20. století, která přinesla kromě Prazdroje i parostrojní tovární výrobu piva. V té době proběhla i první koncentrace výroby piva. Měšťané staví moderní pivovary a malé pivovárky jednotlivých právovárečníků zanikají. Druhá vlna změn v ČR přišla v osmdesátých a devadesátých letech. Pivovary se začaly masivně modernizovat a v krátkém sledu zmizelo několik desítek regionálních pivovarů. Výroba se ještě víc zkoncentrovala. Ve druhé plovině devadesátých let ovšem nastartoval boom malých a restauračních pivovarů, který trvá dodnes. Trh sice ovládají velké nadnárodní firmy, které pivo unifikují, ale nabídka piv a pivních stylů je díky malým výrobcům stále bohatší a pestřejší. Jaroslav Novák Večerníček
HN-018248
_Pivo 27.4.2007 9:45 Stránka 18
18
O
PIVOVARNICTVÍ
bjevil se v době, kdy se české pivovarnictví nacházelo ve značném úpadku a vaření piva se podobalo spíše černé magii či šamanským rituálům. Svědčí o tom mimo jiné i tyto dochované »technologické postupy«: Každý sládek má míti tyto byliny: semeno vorlíčkové, černý benedikt, květ diviznový, kaviáš, rozchodníček, břečťan, pelyněk, černohlávek, kořen vořechovej, vlaskej, černou bejlu, rivý chmelový, modrou tolitu, chmel plný, muský čistec, popel z dubového dříví, dobrou mysl, popel hvozdovej, prsti ze třech hrobů, mateřídoušku, píst kradenej, kopřivy mladý, sůl spálenou, kořen fialovej, psanej trank. Tyto všecky věci sušeny býti musejí a pozor dáti, aby k nim žádný psi, ani kočky nemohli. Kromě těchto »surovin« se pak várka piva nemohla zdařit bez modlitby, a pokud u sebe sládek neměl stále »svatého Jana čtení a tyto psané slova: Hagios, Otheos, Ischyrios, Athanatos, Eleison a Hymas. Někteří sládkové si pak vypomáhali na přilepšenou kostmi zločinců, dřevem z vykopaných rakví, třískami ze šibenic a podobnými ingrediencemi. František Ondřej Poupě se narodil v roce 1733 a na pivovarskou dráhu nastoupil poměrně pozdě, ve svých 35 le-
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Historie piva: František Ondřej Poupě
Zakladatel věhlasu
S trochou nadsázky bychom mohli prohlásit, že způsob vaření piva v českých zemích se dělí na období před F. O. Poupětem a po něm. tech. Během čtyřletého učení prošel celou výrobu piva a sladu a následující roky strávil jako tovaryš v pivovarech v Čechách, v Rakousku, Německu a Polsku. Na základě zkušeností z cest rozděloval způsob vaření piva na český v Čechách a na Moravě, švábský v Rakousku a Uhrách a »fušerský«, používaný v Německu, Dánsku a Švédsku, kde podle něj »tesař a zedník výrobu piva obstarávají«. Podle Františka Ondřeje Poupěte má dobré pivo »hasit žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati i poněkud má sytiti, nikoli však nadýmati nebo zácpu způsobiti i umdlené tělo posi-
Tradiční výrobce zařízení pro pivovary a minipivovary
Dodávky technologických celků i jednotlivých aparátů podle požadavků zákazníka, například varné nádoby, kvasné a ležácké tanky, CKT, CIP nádrže, nádrže na kvasnice, na vodu, výrobníky ledové vody a další...
PACOVSKÉ STROJÍRNY – TRADING, spol. s r.o. Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha 1 Doručovací adresa: 395 01 Pacov, Nádražní 697, Česká republika tel.: +420 565 443111–4 fax: +420 565 443417 e-mail:
[email protected] www.pstrading.cz HN-0188263
lovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati a žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti«. F. O. Poupě pracoval jako sládek v několika menších pivovarech a jeho příchod vždy znamenal výrazné zlepšení kvality piva, úsporu surovin, ale také modernizaci těchto pivovarů. V roce 1794 vydal F. O. Poupě první, německy psanou knihu »Die Kunst des Bierbrauens« (umění vaření piva), která předčila všechny doposud vydané pivovarnické publikace vydávané v Anglii a Německu. F. O. Poupě se věnoval studiu přírodních věd a jako první v pivovarnictví začal pracovat s teplotou a hustotou vařeného piva. Vyvrcholením pivovarské kariéry F. O. Poupěte bylo vítězství v konkurzu na místo sládka v městském pivovaru v Brně v roce 1798. Městský pivovar v Brně byl prvním opravdu velkým pivovarem, kde Poupě působil. Tvořil jej komplex pěti budov a neustále se rozšiřoval. Patřily mu rovněž dvě sladovny, kde pracovalo 20 sladovníků. Poupě velmi rychle zvýšil kvalitu piva a výstav pivovaru a získal si tím přízeň magistrátu. S touto podporou F. O. Poupě modernizoval pivovar a během několika let zvýšil počet várek na 180 a výstav pivovaru z přibližně 16 tisíc hl na 28 tisíc hl ročně. Za F. O. Poupětem začali chodit pro rady i sládkové z okolních pivovarů. V roce 1801 vydal Poupě první česky psanou publikaci o pivovarnictví a sladovnictví, která byla unikátním souhrnným dílem ve svém oboru. Poupě před jejím napsáním prostudoval desítky publikací z oboru chemie, fyziky, biologie a ekonomie. Největším přínosem F. O. Poupěte pro rozvoj pivovarnictví bylo zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teplo-
•
čtvrtek, 3. května 2007
Výroční ceny F. O. Poupěte Pivovarníci a sladovníci sdružení v Českém svazu pivovarů a sladoven vyhlásili podmínky nově ustaveného ocenění, Výroční ceny F. O. Poupěte. Toto uznání bude každoročně, počínaje rokem 2007, uděleno jednotlivci nebo skupině osob za významný počin roku v českém pivovarství a sladařství. Smyslem je podpořit inovační pohled na obory pivovarského průmyslu a veřejnosti, odborné i široké, nabídnout aktuální pohled na novinky, pokrok, zajímavé počiny nebo upozornit na pozoruhodné události. Toto ocenění tak navazuje a doplňuje každoroční vyznamenání osobností, které za své celoživotní dílo bývají přijímány do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Vyznamenaný jednotlivec nebo tým obdrží diplom a umělecky hodnotnou cenu – ocenění nemá další hmotnou nebo finanční stránku. Návrhy předložené do 31. října posoudí a vítěze vybere předsednictvo Českého svazu pivovarů a sladoven. Vyhlášení výsledků se uskuteční vždy na přelomu listopadu a prosince, ve dnech osobních výročí F. O. Poupěte.
(rkp)
měru a »pivní váhy«, což byl předchůdce dnešního hustoměru. Do té doby se teplota piva pouze odhadovala ponořením prstu nebo lokte, při výrobě sladu se s kontrolou teploty nepočítalo vůbec. F. O. Poupě také v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematické kontrolování standardů kvality výroby. Položil tak základy věhlasu českého pivovarnictví a jeho dílo přispělo zásadním způsobem k pozdější průmyslové výrobě piva. Citace z knihy K. Kosaře »Brněnský sládek František Ondřej Poupě a umění vařit pivo«
Dnešní pivovar Starobrno patří již 135 let neodmyslitelně k městu Brnu a tvoří jednu z nepostradatelných dominant Mendlova náměstí na »Starém Brně«. Historie vaření piva v Brně však sahá o mnoho staletí dál do minulosti a z dochovaných historických pramenů je patrné, že Brno bylo odedávna významným městem pivovarnictví. Z této bohaté pivovarské historie však velmi výrazně vystupuje relativně krátkých sedm let na přelomu 18. a 19. století. V té době totiž působil v tehdejším městském pivovaru jako sládek nejvýznamnější reformátor a inovátor v pivovarnictví František Ondřej Poupě.
_Pivo 27.4.2007 9:45 Stránka 19
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Pivo a zdraví: Z historie
Moudrosti předků Pivo patřilo od pradávna k uznávaným lékům a teprve abstinentská tažení proti alkoholu ve dvacátém století způsobila změnu ve vnímání piva ve společnosti.
C
těná abatyše Hildegarda von Bingen (1098–1179) ve spise »Causae et Curae« píše: »Pivo nechává narůstat masové partie člověka a silou a dobrotou této obilné šťávy dává i pěkné zbarvení v obličeji. Čistá voda naproti tomu člověka oslabuje a někdy vede, není-li člověk zdráv, ke tvorbě hlenů v oblasti plic, protože voda obsahuje vady a nemá velkou hodnotu. Je-li však člověk v jádru zdráv, nebude mu vadit, když se vody také někdy napije.« Jak vidíme, voda se obecně nedoporučovala. Kop z Raumenthalu v knize »Regiment zdraví« pití piva vřele doporučoval, neboť je dobré: »...k posilování mužství, protože mužům semena přidává. A ženám, hlavně kojícím matkám, mléka přidává.« Také protomedik království českého Tadeáš Hájek z Hájku pivo doporučoval kojícím ženám, »ježto se po něm mléko velmi rychle a v přehojné míře vytvořuje... a mimo to podporuje pivo i pravidelné čmýrání (menstruaci) a močení.« Zde je možný základ pověry, že po pivu rostou prsa. To bohužel není pravda – pouze se u kojících žen rychleji naplní mlékem. Ani děti nebyly stranou a doporučovalo se jim pravidelně pít pivo. Sám učitel národů Jan Amos Komenský píše v »Informatoriu školy mateřské«, že děti po pivu »porostou jak byliny při tekutých vodách«. Pivo má silné antibakteriální účinky a doporučovalo se jako protilék při epidemiích. Profesor Koch dokázal, že bakterie cholery v pivu hynou a pivo nedovoluje další vývin bacilů. Díky tomu se epidemie cholery vyhýbala pivovarské chase a také opilcům. V Lékařské knize z roku 1580 se říká: »Pivo tvé buď čisté, nezvoctělé, z dobré pšenice, dobře vařené. Tuto se pět znamení dává, a o vybírání piva dobrého dává.« První podmínkou bylo, aby pivo nebylo zkyslé, protože »takové žaludku odporné jest...« a »...žíly vlasaté uráží...«. Dále má být pivo čisté, protože »...kalné [pivo] průduchy moče zacpává, protož i kámen majícím náramně škodí, roztučňuje, povětrnosti plodí...«.
Podle třetí podmínky muselo být pivo vařeno z neporušeného ječmene, pšenice nebo ovsa, »...nebo čím lepší zrno je, tím také vlhko odtud pošlé dužnější je«. Čtvrtá podmínka přikazovala, že pivo má být dobře uvařené, protože »...zle pak uvařené vření v břiše, nadýmání a střevní dnu vzbuzuje.« Poslední, pátou podmínkou bylo, že pivo má být vyleželé, bez kvasnic, protože mladé, tj. nedozrálé pivo »...tytéž zlé věci dělá, jako nedokvašené, nadto i řezavku činí.« Sládkové ochucovali piva různými bylinami a svým výrobkům přisuzovali léčitelské účinky. Z těchto piv si získal velkou oblibu tzv. hořčák (pelyňkové pivo), připravovaný kdysi v pivovaru restaurace »U Medvídků« v Praze. Pivům obohaceným bylinnými přísadami se říkalo medicínská a uvádělo se zejména následující příznivé působení: • pelyňkové – proti žloutence a vodnatelnosti; • šalvějové – k upevnění zubů v dásních; • višňové – proti tvorbě ledvinových kamenů; • rozmarýnové – způsobující průjem a proti trudomyslnosti; • jalovcové – protilék při otravách a na ledvinové choroby; • polejové (z máty peprné) – posilovalo žaludek, zahánělo rýmu a kašel, přispívalo k plodnosti; • s dubovým listím – proti choleře a silnému krvácení u žen.
19
Pivo a ženy Prevence rakoviny – Fytoestrogeny, polyfenoly a fenolické kyseliny ze sladu a chmele působí jako velmi účinné antioxidanty, chránící organismus před rakovinou. Fytoestrogeny v pivu snižují riziko vzniku rakoviny prsu, prostaty nebo dělohy. To je důvod, proč by pivo měly ve větší míře pít i ženy. Mimochodem, v Německu tvoří 65 procent pivařů ženy a jejich spotřeba piva roste spolu s rostoucí popularitou zdravé výživy. Srovnejme to např. s mlékem, které jako bohatý zdroj tuku a cholesterolu naopak ke vzniku rakoviny přispívá. Prevence osteoporózy – A je tu ještě jeden podstatný důvod, proč by ženy měly pravidelně pít pivo. Konzumace piva díky obsahu vápníku a hořčíku posiluje kosti a chrání před jejich lámavostí, kterou trpí především ženy ve věku nad 50 let. Mimochodem na rozdíl od mléka, které paradoxně může vápník z těla vyplavovat. Je to dané aminokyselinami s obsahem síry, které uvolňují vápník z kostí. Statistiky jsou jednoznačné – čím větší spotřeba mléka, tím větší riziko zlomenin. U piva je tomu přesně naopak. Přitom na rozdíl od piva považuje laická veřejnost mléko za zdravý nápoj. Když se podíváme, z čeho se mléko skládá – vysoká kalorická hodnota, živočišné bílkoviny a cholesterolem nabitý mléčný tuk, zjistíme, že jde o velmi nebezpečnou a rizikovou potravinu. Prevence kardiovaskulárních poruch – I malé množství alkoholu má svůj význam. Zpružňuje cévy a tepny, chrání srdce, rozšiřuje krevní řečiště. Ideální denní dávka je cca 40 mg alkoholu u sedmdesátikilového muže a 30 mg u ženy. Tedy dvě, resp. jedno a půl piva denně. Pití této doporučené dávky piva snižuje riziko infarktu o více než padesát procent. Tedy – polovině infarktů bychom zabránili, kdybychom denně pili pivo! To už přece stojí za zamyšlení. Ženy až do přechodu chrání před chorobami srdce také ženský hormon estrogen. Po přechodu by proto právě ženy měly pít alespoň jedno pivo denně jako prevenci před kardiovaskulárními chorobami. Chybějící estrogen jim v těle nahradí fytoestrogeny MUDr. Radan Tutko z piva.
(jar) HN-018798
_Pivo 27.4.2007 9:45 Stránka 20
20
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Když mi bylo šest let, v tom roce 1920, tak jsme se s rodiči a bráchou nastěhovali do nymburského pivovaru a já jsem začal vnímat všechny ty krásy, které mne obklopovaly... ...Sladovničtí si při práci zpívali a já jsem se strýcem s nimi sedával v šalandách a díval se, jak sladáci si vaří na kamnech, jak stahují herinky a jak pijí pivo a jak dovedou být veselí a jak si dovedou ze strýce Pepina dělat legraci... A tak jsem poznal všechny ty postupy, než z ječmene se stane slad, všude to vonělo a já jsem rád přešel mostem, který spojoval sladovnu s varnou, a tak jsem se ohromený díval, jak se vaří pivo v ohromných mosazných kádích, jak mladinka pak rourami se dostává až na štoky, kde se rozlívá na veliké pánve, ze kterých se kouřilo a voněla ta mladinka přes řeku až do města a lidé si libovali, říkali, to je krásná vůně, to bude zase lahodné pivo... a já jsem za rok už znal všechny práce v pivovaře. Nyní jsem už starý pán, ale kdykoliv se mi zasteskne, stačí zavřít oči a vzpomínka je tady, je tady všechno to, co bývalo nejen v Nymburce za časů mého dětství a mládí, ale hlavně, jak vypadal a jak žil můj starý pivovárek s mými rodiči a bratrem a našimi přáteli, ale já vidím všechny ty dělníky a všechny ty sladovníky a vařiče, dokonce jasně je přede mnou i náš domovník. Kersko, červenec 1990 To napsal Bohumil Hrabal o nymburském pivovaru, který zachytil ve svých Postřižinách a dalších knihách.
FOTO: PIVOVAR CHODOVAR
Můj pivovárek
Pivo a kultura: V próze i v poezii
Ruku v ruce českou historií
Asi to nikoho nepřekvapí, ale málokdo si to uvědomuje: Moderní český národ vznikl v hospodách.
P
očátky českého obrození jsou dějinami hospodských společností, které horovaly pro český jazyk a českou vlast. Český jazyk na přelomu 18. a 19. století přežíval pouze v krčmách a hospodách. A byly to, jak vzpomíná Ladislav Quis, »kvelby často druhého a třetího řádu«. Nóbl hostince a kavárny a vinárny patřily německé elitě. Tam, do obyčejných putyk, se uchylovali čeští vlastenci, tam vznikaly první manifesty, rodily se myšlenky, ideje, české knihy, národ. Jan Neruda o těchto časech napsal: »Každý z nás do omrzení jistě slyšel výrok z let třicátých, učiněný tenkrát v hostinci U Bílého lva, kde scházela se společnost vlastenecká, hlavně
HN-018910
pak společnost literární: Kdyby ten strop spadl, je po českém národě.« V oněch dobách se lidé shromažďovali buď ve šlechtických salonech, anebo v hospodách. Mluvit česky se považovalo v oněch dobách za něco sprostého a oslovit někoho na ulici česky byla urážka anebo projev nekulturnosti či podřazenosti mluvčího. Naproti tomu v hospodě, ve familiérním prostoru, společenská pravidla češtinu připouštěla i pro hovor osob na vyšší společenské úrovni. Literární historik Vladimír Macura píše, že by bylo možné sestavit mapu české kultury 19. století jako mapu hospod a kafíren. Tak např. v Brně se scházeli vlastenci v hospodách U Funtána a Kricka na dnešním Žerotínově náměstí a na rohu ulice Veveří U Smetany. V Pardubicích Na Veselce a ve Vlašimi přímo v pivovaru. V Praze pak bylo takových hospod nepřeberně. Hospoda v Templu, pajzl u Ritzenhalerů, U Červeného orla v Celetné, kam chodívali Čelakovský s Chmelenským. Erben, Tyl a další chodívali k Zelenému orlovi v Michalské, U Šilhů, kavárna U Tygra, U Platejze, studentská hospoda Amerika a další. K vlastenectví samozřejmě patřilo pití piva – slovanského národního nápoje. Nápoje, který patřil ke starobylé české kultuře. Básník F. J. Rubeš vydává tiskem roku 1861 pivem okouzlené verše:
•
čtvrtek, 3. května 2007
Jak sladce zní to slovíčko: Ty pivénko! Ty pivíčko! Jaká sladkost jenom toho slova K dokázání piva výtečnosti Slova toho bylo již dosti. Také Jan Neruda píše v parodii na národní hymnu: »Kde domov můj? Tam, kde pivovárky strmí!« Jediné ucelené drama Jaromíra Erbena se jmenuje Sládci a odehrává se v pivovaru. Erben přitom nebyl zdaleka jediný dramatik, který zabrousil do pivovaru. Od konce 18. století patřily zpěvohry a veselohry z pivovarů k nejoblíbenějším kusům na českých »scénách«. Scény píšu v uvozovkách – inu, protože nejčastěji se divadlo hrálo buď venku anebo kde jinde: v hospodách. Český spisovatel Jaroslav Hašek, nejvíc s pivem spojovaný, kupodivu nebyl vyloženě pivař, byť ho lidová tradice s ním spojuje. Začínal pivem, ale byl schopný na tahu pít cokoli, co dostal, a také to pil, ponejvíc obyčejné kořalky. Kuděj vzpomínal, že Hašek bez reptání vypil i nejhorší kyselé pivo, byť by to byl »odvar z březových košťat«. Také, navzdory legendám a pokud to šlo, nepsal opilý. Když psal Švejka na Lipnici v hospodě U České koruny, nechával si do pokoje posílat grog a dolů do hospody odcházel až po napsání plánovaného počtu stránek. Česká hospoda ale Haška inspirovala a vkládala mu do pera nepřeberné množství lidských příběhů, stejně jako později Hrabalovi. Z legendárních literátů asi největším pivním fajnšmekrem a milovníkem byl Jan Neruda. Pivu věnoval nejen fejeton o pivní pěně, ale jako starý mládenec u piva v hospodách strávil celý život a hospody se mu staly hlavním informačním zdrojem v jeho novinářské práci. V této souvislosti nesmíme zapomenout na hospodu U Brejšků na pražské Národní třídě. Tady se traduje první neoficiální sídlo novinářské burzy – předchůdkyně ČTK. Už od Nerudových časů se tu výtečně a levně vařilo. Scházeli se zde novináři ze všech pražských redakcí a vyměňovali si navzájem aktuální zprávy. Na počátku 20. století tu také posedával Jarka Hašek. Prodával kuriozity a zajímavosti – za pivo anebo dvě viržinka kus. Pravdou ovšem je, že mnozí básníci, jako Skála, neskrývali v pohledu na český národ přisátý k půllitru svoji skepsi: Ba ještě div, že lid je živ Kde tolik hradů, tolik piv, A nikde na džbán skutku. A nakonec ještě Jan Neruda: »Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase.« To je svatá pravda, ale Pán Bůh ví, kdo zaplatí útratu... Jaroslav N. Večerníček
_Pivo 27.4.2007 9:46 Stránka 21
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
Zařízení: Lukrovky, tanky, minipivovary
vaky, kde systém uchycení pivního vaku je chráněn průmyslovým vzorem,« říká Michal Bureš, předseda představenstva LUKR INGENEERING a.s., s tím, že tyto tanky již využívá více než 500 pivnic a restaurací. Současným hitem je nová koncepce čepování piva, kdy host je sám sobě výčepním. »Celý systém rychlovýčepů označený pracovním názvem „Kolotoče“ je velmi dokonale technicky propracován a je též chráněn užitným vzorem. Zákazník si sám čepuje pivo na místě, kde sedí, přičemž množství vytočeného piva se automaticky načítá pomocí počítače. Do každého stolu je zavedeno potrubí pro přívod piva, vody
a odvod odpadu. Počet míst u stolu i kohoutů na výčepní hlavě lze volit dle požadavků objednatele a koncepčního řešení restaurace. Systém je vybaven řídicím softwarem, měřené hodnoty jsou zpracovávány jak pro účely účtování, tak pro různé podpůrné akce s promítáním na velkoplošné obrazovky a podobně,« vysvětluje Bureš. Zkušenosti ukazují, že tam, kde byl systém zaveden, stoupla několikanásobně spotřeba piva, protože miska s oříšky na stole je velkým pokušením, ale pípa s kvalitním pivem na stole je pokušení mnohem větší, kterému nikdo neodolá. Systém byl v premiéře použit při rozvodech piva v pražské Sazka Aréně, která je světovým unikátem. Spotřebovaly se čtyři kilometry nerezových trubek a pivo je uloženo v tankovně o celkovém obsahu tanků 340 hektolitrů. Speciální rychlopřipojovací uzly umožVelmi žádanou novinkou jsou výčepní stojany ňují volitelné připojení až 112 výna samoobslužné čepování. čepů po dvou kohoutech v jednotlivých stáncích. Systém je autoSoučástí areálu bude restaurační minipimaticky řízen z centrálního velínu. vovar »Purkmistr«, školicí a kongresové Vlajkovou lodí firmy jsou však v soustředisko a bowling. »Kromě znovu ožičasné době minipivovary, které pomáhají vené značky prémiového piva Purkmistr přenést výrobu kvalitního piva plzeňskézde bude řada předních českých sládků ho typu co nejblíže koncovému spotřebipřipravovat další různá speciální a příleteli a mohou příznivcům zlatého moku žitostná piva. Pravidelně zde počítáme poskytnout i širokou nabídku různých s degustacemi a ukázkami vaření piva. Školicí a kongresové středisko se stane speciálních piv. »V uplynulém období dějištěm odborných kurzů a školení pojsme tyto minipivovary dodali například řádaných ve spolupráci s předními oddo Mexika pro Consorcio Cervecero de borníky v oblasti pivovarnictví a gastroBaja nebo do Saigonu ve Vietnamu pro nomie,« uzavírá Bureš. Slavnostní minipivovar Hoavien,« vypočítává Bureš. otevření minipivovaru včetně vysvěcení V tuzemsku staví společnost LUKR INGENEERING centrum Pivovarský dvůr varny proběhne 6. června letošního roku. Plzeň na Selské návsi v Plzni-Černicích. (vk)
HN-018836
HN-018744
Dokonalost spojená s tradicí
Firma LUKR byla založena v roce 1991 a od svého založení se zabývá servisem a dodávkami v oblasti gastronomie se zaměřením na výčepní technologie, zavedla systém sanitací a stala se na trhu jedničkou v oblasti dodávek pro gastronomii. LUKR INGENEERING proslavila výroba a dodávky staročeských výčepních hlav Lukrovek.
V
ýčepní hlavy Lukrovky se již staly dominantou řady hospod a restaurací. Spojením zručnosti mistrů několika řemesel při jejich výrobě vzniká nádherný produkt, který nemá svým provedením a kvalitou zpracování u nás konkurenci. Nezbytnou součástí je pak výčepní kohout Nostalgie, kterým jsou osazovány jak Lukrovky, tak ostatní typy výčepních hlav. Výjimečnost tohoto kohoutu a dovednost výčepního dokáže připravit pivo s jedinečnou chutí a pěnou. »Nosným programem jsou kompletní dodávky pivního tankového hospodářství s nerezovými tanky s vnitřními sterilními
_Pivo 27.4.2007 9:46 Stránka 22
22
PIVOVARNICTVÍ
Nádoby na pití piva jsou stejně staré jako pivo samo. Podle dochovaných nálezů se ti, kdo vaří pivo, otázkou, v jaké nádobě a jakým způsobem ho pít, zabývají již více než 10 tisíc let.
J
estliže v dávnověku byl hlavním kritériem výběru nádoby požadavek zachování kvality a chutě piva do doby jeho konzumace, v současné době se z pivní sklenice stává významný marketingový nástroj, a nejnověji i předmět exkluzivního designu. Produkt, kterým se nezvyšuje pouze kvalita požitku z nápoje, ale i celková estetická úroveň prostředí, v němž žijeme. Do budoucna se však pivní sklenice zřejmě stane ještě významnější z hlediska propagace a reklamy, neboť vzhledem k připravované evropské legislativě zakazující reklamu na alkoholické nápoje a přípravě dalších omezení, jejichž snahou je regulovat spotřebu alkoholických nápojů, zůstane jedním z mála prostředků, kterým bude moci výrobce piva propagovat svoji značku, svůj image, a zprostředkovat tak zákazníkům originalitu svého výrobku. V době, kdy jsme mohli svou žízeň uspokojit pouze vodou, byly prvními »nádobami«, ze kterých jsme pili, lidské dlaně, jako prapůvodní tvar. Tento základní tvar misky se postupným vývojem nápojů, jejich fermentací, zušlechtěním, sofistikoval až do tvarů štíhlých, vysokých kalichů. Dalším faktorem ovlivňujícím vývoj základního tvaru nádoby byly technické parametry výroby. Důležité bylo, z jakého materiálu se nádoba vyráběla – ze dřeva nebo tažená z cínu. Tím se vygeneroval základní archetyp kónické nádoby na pití. V první polovině 19. století začíná zásobování vybraných hospod nádobami nejvhodnějšími pro dané pivo, ze kterých mělo chutnat nejlépe. Po zavedení spodního kvašení a poté, co na trh přišlo pivo plzeňského typu, se výroba a zušlechťování pivních nádob už ve formě skleněných výrobků staly samostatnou disciplínou. Mechanismus byl jednoduchý. Sládek si v nejbližší sklárně vybral optimální sklenici na základě svých vlastních zkušeností s různými tvary. Byl to tedy právě on, kdo určoval, z jaké sklenice či džbánu se bude pít pivo, jaká nejlépe ukáže barvu, vůni, ze které bude nejlépe chutnat. V té době byly rovněž ke konzumaci piva používány hliněné džbány. Piva se vařila převážně kvasnicová, nefiltrovaná, čirost piva nebyl faktor, který by vyvolával příjemný vizuální dojem, a proto jejich vzhled nebyl zajímavý a nevznikala potřeba jej zdůrazňovat. Stoupající obliba plzeňského typu piva, filtrovaného, čirého a jiskrného nápoje, vedla k tomu, že podíl sklenic se od 2. poloviny 19. století začal zvyšovat. Počátkem 20. století došlo k revolučnímu vývoji v oblasti sklářské výroby, vzniklo velké množství skláren s automatickou výrobou, konstruovaly se první formy. I když byly vyráběny jednodušší tvary, výhodou byla snadná dostupnost a relativně nízké náklady oproti ruční výrobě. Na konci 19. století vznikla i firma SAHM, která je na dnešním globálním trhu jednou z dominantních firem v oboru.
Pivo a sklo: Nejnovější světové trendy na trhu i v užití
Může konzumac ovlivnit sklo?
Keramické džbány a následně i sklenice získávají přidanou hodnotu dekorováním. Po 2. světové válce se vývoj rozdělil. Ve střední Evropě, která se předtím neodlišovala od okolního světa, se z piva stal laciný nápoj dělnické třídy, který nebyl podporován, ale byl pouze trpěn. Díky tomu se většina pivovarů a jejich technologie dostaly do žalostného stavu. V západní Evropě se ve stejném období pivní kultura velmi dynamicky vyvíjela. Těsně po 2. světové válce, do 2. poloviny 50. let, nebylo v Evropě dostatek kapacit na výrobu piva. Pivovary měly dokonce společný marketing prostřednictvím pivních svazů. Pivo bylo propagováno jako zdravý a prospěšný nápoj.
V 2. polovině 50. let a začátkem 60. let začalo postupně docházet k nadbytku pivovarských kapacit v Evropě. Mezi jednotlivými pivovary začal tvrdý konkurenční boj a pivovarští specialisté začali využívat všech sofistikovaných metod k zvýraznění svého výrobku. Stejně tak se začaly pivní značky rozdělovat na piva prémiová a lidová, nastala segmentace pivního trhu, až do exkluzivních značek. V době poválečné euforické nenasycenosti a snahy užít si všeho, co bylo nedostupné a co díky hlubokým sociálním rozdílům bylo určitým skupinám odepřeno, bylo velmi populární konzumovat »opravdové« nápoje a potraviny. Na vrchol se dostalo pití koňaku bohatého na vůni, alkohol a barvu. Ty značky piva, které se chtěly zařadit mezi exkluzivní, začaly nabízet své pivo v pivních pohárech, které se podobaly koňakovým, byly větší, na silnější nožce, o větších objemech. Tento typ vydržel u některých značek dodnes. Měl vyjádřit, že zákazník, který kupuje tuto značku, je »lepší člověk«, příležitost, kdy pije toto pivo je »lepší příležitost«, restaurace, ve které se podává, je »lepší restaurací«. Druhý inspirující trend se vyvíjel směrem ke sklenicím
_Pivo 27.4.2007 9:47 Stránka 23
PIVOVARNICTVÍ
Pivní sklo je stále významnějším marketingovým nástrojem českých pivovarů a podporuje jejich image
aci na víno. Pivní pohár tak připomínal vinnou sklenici se silnější stopkou. Po etapě potřeby mít všeho dostatek pocítili lidé touhu uvolnit se a ozdravit. Přichází vlna wellness a fitness, lehkých nápojů, jako jsou šampaňské a sekt. Ženy se staly pro pivovary důležitým zákazníkem. Tvar pivního poháru byl, díky značnému pokroku ve sklářské technologii, protažen do luxusních a velmi elegantních »šampusek«, které mohly být použity i v top gastronomii a při příležitostech, kdy se pivo dříve nepilo. Konzument v obleku či společenských šatech si tak mohl vychutnat svou oblíbenou značku bez pocitu hulvátství a zatracení. Velmi často bylo takto servírováno i aperitivní pivo, v šampuskách s dlouhou stopkou a velmi malým objemem. V průběhu 70. až 90. let 20. století se tvarosloví sklenic transformovalo z tvarů, které byly výrazem zejména individuality návrháře, na produkt tvořící image značky. Vzhledem k počínající globalizaci a velkému množství konkurujících si pivovarů o tvaru sklenice již nerozhodoval sládek, ale marketing. Sklenice vyjadřovala vlastní styl a nápad. Současnost je synonymem globalizace a kosmopolitní kultury. Pivovary ztrácí možnost najít si v mladé nezávislé generaci nové patrioty. Marketing pivovarů se tak obrací k cílové skupině, kterou chce oslovit. Pivní sklo se stává promyšleným marketingovým nástrojem, jehož tvar nevychází pouze z posledních trendů, ale rovněž z doporučení kvalifikovaných degustátorů a someliérů pro danou značku či pivo. Je všeobecně známo, že k dokonalému vychutnání pokrmu či nápoje potřebujeme uspokojit chuť, čich, zrak a rovněž hmat (v případě nápoje podávaného z láhve či sklenice). Dlouholetá praxe dokazuje, že volba správného tvaru sklenice může podstatným způsobem podpořit chuť piva. Zatímco baňatým a soudkovitým tvarem je zvýrazněno aroma, u kónických tvarů je důležitá chuť piva, protože nos aroma nezachytí.
23
Dalším příkladem ovlivnění chutě tvarem je síla stěny skla. Čím je tenčí, tím větší pocit pití čerstvého nápoje. Zúžená horní část sklenice nás nechá vychutnat hořkou chmelovou chuť, naproti tomu otevřená sladkou. Zatavený okraj, větší výška dna a hmotnost sklenice nebo půllitru mohou způsobit rychlejší nasycenost konzumenta. Oči a hmat zákazníka lze uspokojit důmyslným designem. Pšeničným a tmavým pivům dodá jiskru a čirost vnitřní optika anebo bombírovaný tvar. Sloučením všech jmenovaných faktorů, analýzou potřeb zákazníka, pochopením ducha doby a aktuálních trendů je možné vytvořit celou řadu designově zajímavých a přitom velmi účelových sklenic, pohárů a půllitrů. Trendem dnešní doby je mezinárodnost a globalizace. Tvar pivního skla je unifikován, modernizován a přizpůsobován mladé dynamické společnosti. Upouští se od zakořeněné, pěstované pohostinnosti a přechází se k velkoměstské nenucené gastronomii, barové a disko kultuře. Moderní se stává sklenice (výška, stutz), ze které lze pít mezinárodní nápoje, jako jsou ramazotti, grappa, latte macchiato, mojito a samozřejmě pivo. Tvar ustupuje do pozadí a na důležitosti získává dekorace, motiv a zpracování. Ženy oslovuje Bollywood, jehož hlavními znaky jsou květnatost, vyjádřené emoce a netradiční barvy. Muže zaujmou spíše asijské motivy, které jsou jednoduché a bez ozdob. Správně zvolená sklenice je velmi silným marketingovým nástrojem pro celý nápojový průmysl. V pivovarnictví může její význam nabýt na důležitosti zejména kvůli budoucím opatřením Evropské unie týkajícím se problematiky alkoholové strategie. Pavel Bobošík, viceprezident senátu BierConvent International (Mnichov), člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven
České pivovary stále více rozšiřují nabídku pivního skla a používají pivní sklenice jako marketingový nástroj. Všechny pivovary vybavují hospody, restaurace, bary a jiná gastronomická zařízení vedle tradičních půllitrů a pohárů sklenicemi pro 0,3 l a také pro 0,4 l piva. Pro rostoucí počet pivovarů platí, že pro každou značku piva používají jiné sklenice, a tím je výrazněji odlišují od piv konkurenčních. Dnes tak mají své vlastní pivní sklo desítky velkých a malých pivovarů i minipivovarů. Ročně je v České republice vyrobeno na 35 milionů kusů skla v 600 variantách, z toho spotřebují naše pivovary téměř 14 milionů kusů. Kromě toho se s pivním sklem vyrobeným u nás můžeme setkat v řadě evropských a zámořských zemí, jako jsou např. země EU, země bývalého Sovětského svazu, Balkán, USA, Kanada a další. Největším producentem pivního skla v ČR je společnost SAHM, která ročně vyrobí 35 milionů kusů skla, druhým nejvýznamnějším výrobcem je fa Rastal. Výrobci pivního skla nabízejí každoročně nové kolekce a v současnosti spěje módní trend k univerzálnímu typu skla, mírně ustupuje důraz na tvar, do popředí se dostává požadavek na dekor. Větší roli hraje motiv a pokračuje odklon od tradic směrem k individualizaci značky piva. Průlomem pro české pivní sklo se stal rok 2006, kdy bylo Design centrem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR oceněno jako vynikající výrobek roku. Tím se zařadilo mezi předměty, které mají hodnotu nejen užitnou a marketingovou, ale i uměleckou. Ze známých designérů se českým pivním sklem úspěšně prezentuje např. Rony Plesl, z německých potom prof. Michael Boehm nebo Ital prof. Matteo Thun. »Pivovary považují pivní sklo za nedílnou součást své marketingové strategie a formu podpory značky piva. V době, kdy je pivo předmětem soustředěného útoku antialkoholní lobby, dostává pivní sklo a jeho design logicky novou roli,« uvedl ing. Pavel Bobošík, ředitel společnosti SAHM CZ. »České pivní sklo se podařilo posunout z kategorie primitivního masového výrobku na předmět, který má duši a krásu,« dodává. Sklo má také řadu nezpochybnitelných výhod oproti jiným materiálům. Vedle velmi ceněné stálosti tvaru a skutečnosti, že neovlivňuje chuť piva, oceňují pivovarníci na skle i to, že podporuje celkový estetický účinek tohoto nápoje, především jeho barvu. V neposlední řadě k pivu také patří jako určitý status – má mnohem vyšší prestiž než např. plastové kelímky. Přes energetickou náročnost vlastní výroby je však ekologičtější než jiné výrobky, neboť se po použití stává druhotnou surovinou nepostradatelnou při výrobě nového skla. Ing. Josef Vacl, CSc.
_Pivo 27.4.2007 9:48 Stránka 24
24
PIVOVARNICTVÍ
• Jaký máte podíl na výrobě
pivních lahví v ČR, jaké pivovary jsou vašimi odběrateli a jaká specifika uplatňují při poptávce na výrobu skleněných obalů? Podíl naší firmy na domácím trhu činí cca 54 %, zároveň bych chtěl říci, že výroba pivních lahví v obou českých sklárnách se udržuje v uplynulých dvou letech na stabilní úrovni. Znamená to tedy, že potřeba lahví se zvýšila nejvíce v letech 2004–2005. Jsem rád, že hlavně v roce 2006 v naší firmě po zavedení několika nových typů byl růst velmi dynamický. A mezi roky 2005–2006 naše společnost zvýšila prodej pivních lahví o 75 mil. kusů. Můžu říci, že v současné době největší pivovary odebírají lahve od O-I a také tyto lahve byly všechny vyvinuty v České republice ve spolupráci s designérskými studii našich zákazníků a mateřské firmy. Existuje pouze jedna výjimka, a to je láhev pro Starobrno ze skupiny Heinken, která nebyla vyvinuta našimi designéry. Z toho vyplývá, že OI ČR dodává pivovarům ze skupiny SAB Miller, Inbev, Budějovický Budvar a mnoha dalším středně velikým a menším pivovarům, např. Krušovice a Ústecké pivovary. Celoevropský trend, alespoň tak jak to vnímá O-I ČR, je balení prémiového lahvového piva do lahví v zelené sklovině. Jako příklad tohoto trendu mohu uvést přechod Staropramenu z lahve v hnědé do zelené skloviny nebo novou láhev Budvar taktéž v zelené sklovině. Samozřejmě rozhodující slovo mají marketingová oddělení jednotlivých pivovarů, a to často ve vztahu k celkovým marketingovým plánům. Dalším trendem je snižovat hmotnosti lahví. Dá se říci, že hmotnost 0,5l vratné lahve se snížila z cca 380 g na 310–330 g. A u jedno-
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Pivo a sklo: Lahve
SKLO je »čistý obal« Heslo v titulku je prodejním sloganem největšího výrobce pivních lahví v ČR, firmy Avirunion a.s., člena skupiny OWENS-ILLINOIS. Nejen o pivních lahvích jsme hovořili s obchodním ředitelem této firmy Pavlem Wurzelem.
• Doba jednotných lahví pro
vhodný obal dokáže zvednout výstav piva. Samozřejmě je to nutno podpořit reklamní kampaní. Stejný trend jsme zaznamenali u Pražských pivovarů, kde rovněž došlo k sjednocení barvy a skloviny u lahví 0,33 l a 0,5 l. Jsem velice potěšen, že námi vyvinutá láhev Staropramen 0,5 l se stala základní lahví pro skupinu Inbev ve střední a východní Evropě. Například identická láhev v hnědé sklovině se začala používat v Inbev Maďarsko v roce 2006 nebo stejná láhev v zelené sklovině, tj. Staropramen 0,5 l v roce 2007 v Chorvatsku. Podobných příkladů je samozřejmě více. Jsem rád, že díky několika úspěšným projektům se firma stala lídrem pro inovaci lahví v pivovaru Radeberger, kde 100 % potřeb zákazníka vykrývá O-I, přičemž 70 % je vyráběno v ČR. • Přichází každý pivovar již se se
HN-018246
čtvrtek, 3. května 2007
gické vybavení našich zákazníků. Finální produkt je vždy kompromisem mezi požadavky zákazníka a možností sklářské výroby. Důležitou roli hraje samozřejmě ekonomika. Např. nové 0,5l lahve pro Pražské pivovary a Budějovický Budvar se vejdou do stávajících beden. Někdy však, a to je příklad Radebergeru, zavedení nových pivních lahví jde spolu se zavedením nových beden. Jak jsem řekl, je to věc ekonomická. Skoro ve všech případech při uvedení nových pivních lahví na trh pivovary mění etikety pro posílení image svého výrobku. • Jaký je váš názor na vratné
cestné lahve (na export) se hmotnost snížila z 248 g na 200–220 g. Jsem velmi potěšen, že technologie instalovaná v našich firmách je naprosto vyhovující pro tuto výrobu. V současném ostrém konkurenčním boji na českém trhu s pivem se projevuje trend známý již ze západní Evropy a to, že každý pivovar má snahu mít vlastní láhev pro podporu image svého výrobku. všechna piva je pryč. V současné době si pivovary uvědomují, že i obal prodává, a snaží se kupující zaujmout atraktivním obalem. Jaké jsou požadavky na pivní láhev? Jednotné chápání značky se stává podle mého názoru stěžejním pro české pivovary. Uvedu příklad Budějovického Budvaru n.p., který přešel od hnědé 0,5l vratné lahve o váze 380 g na láhev zelenou o váze 320 g. Zároveň touto změnou sjednotil siluetu této nové lahve se siluetou lahve 0,33l taktéž v zelené sklovině používané pro export. Na tomto příkladě je možno také dokumentovat, jak
•
svou představou o pivní lahvi, nebo se svým vývojovým týmem podílíte na vytváření nových obalů? Vývoj nových lahví probíhá vždy v úzké součinnosti se zákazníkem, samozřejmě je vždy nutno brát v úvahu technolo-
lahve, nemyslím recenzi na nový český film, ale zda budoucnost vratných obalů má smysl, jelikož se jedná o zvýšené náklady na skladování a logistiku. Vím, že pro vás by bylo lepší nevracet žádné lahve a doplňovat sklady pivovarům novým zbožím. V Evropě jsou dva názory na to, co je lepší. Nechtějte po mně abych byl soudcem. Západoevropský trh funguje na bázi jednocestných lahví a od Německa na východ se používají vratné lahve s výjimkou Ruska. Myslím, že oba systémy mají své opodstatnění a jsou spjaty s mírou uvědomění si našich povinností k životnímu prostředí. Kdyby české pivovary přešly dnes na jednocestné lahve, museli bychom postavit ihned další dva závody velikosti našeho závodu v Novém Sedle u Karlových Varů a kompletně zastavit export. • Ekologie je po vstupu do EU
důležitým měřítkem, je pro vás tato podmínka investičně velmi nákladná? Vztah k životnímu prostředí je jednou z našich hlavních priorit. Celá firma O-I investuje nemalé finanční prostředky každý rok do této oblasti. I přesto, že obě naše sklárny v ČR plně vyhovují všem emisním normám, se snažíme aktivně přistupovat k této věci. V následujících 12 měsících budeme instalovat další filtry, a to jak v Dubí, tak v Novém Sedle. Zároveň veškeré inovace a modernizace naší výroby, a to především v oblasti designu sklářské vany, vedou ke snižování množství emisí. Jsme také vedeni snahou v co největší míře používat střepy jakožto základní surovinu výroby, pro snížení energetické náročnosti naší výroby. Myslím si, že je třeba více zapracovat na sběru skla pro jeho recyklaci. Nedostatek vhodných střepů nás nyní nutí nakupovat část střepů v zahraničí, což není dobré. A zde je jistě prostor pro zlepšení.
(ak)
_Pivo 27.4.2007 9:48 Stránka 25
PIVOVARNICTVÍ
25
Nealkoholické pivo je stále oblíbenější
Pivo a vzdělávání: Střední a vysoké školství v ČR
O odborníky je zájem
Výroba sladu a piva (sladařství a pivovarství) se po řadu let dědí z generace na generaci. Naši sládci – ženy i muži – vždy byli a jsou důkazem toho, že tento národní skvost, které české pivo bez nejmenších pochyb představuje, je nutné chránit i pro další generace. Jaromír Fiala
V
zdělanost v oboru sladařském a pivovarském vždy byla a stále zůstává na velmi vysoké úrovni na všech stupních škol. Středoškolské vzdělání poskytuje Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Praze v Podskalské ulici ve studijním zaměření Kvasná technologie oboru Technologie potravin. Toto zaměření lze studovat formou denního i dálkového studia. Na úrovni vyšší odborné školy se připravuje studijní obor Potravinářská technologie a biotechnologie, jehož otevření se předpokládá ve školním roce 2008/2009 v denní i dálkové formě studia. Absolventi této školy nacházejí uplatnění především v pivovarech a ve sladovnách. Ukončením studia žáci získávají kvalifikaci pracovat nejen ve výrobních odděleních, ale i v kontrolních provozech a v ekonomických útvarech. Praktická výuka v tomto oboru probíhá v laboratořích školy a v závodech navazujících na tento obor, především pak v pivovarech a sladovnách. Všichni absolventi mohou dále pokračovat ve studiu na všech typech vysokých škol. Na studium prohlubující biotechnologii sladařství a pivovarství však mohou navazovat pouze na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v Dejvicích (VŠCHT Praha), která jako jediná vysoká škola v České republice zajišťuje vysokoškolské vzdělání přímo ve studijním zaměření Sladařství a pivovarství na Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství. Tento ústav, který stál u zrodu dnešní VŠCHT Praha, je největším technologickým ústavem na Fakultě potravinářské a biochemické technologie. O toto studium je ze strany studentů vždy velký zájem. Výrazně k tomu přispívá výuka tradičních biotechnologií – sladařství a pivovarství, široké možnosti uplat-
nění studentů a vysoká odbornost pedagogů a vědeckých pracovníků. VŠCHT Praha poskytuje vzdělání ve všech stupních: bakalářském, magisterském a doktorském. Absolventi mohou získat titul Bc., Ing. a Ph.D. Vzdělání v oboru sladařství a pivovarství je zde rozšířeno o výuku dalších moderních a tradičních biotechnologií, biochemii, mikrobiologii, analýzu potravin, bioinženýrství, molekulární genetiku mikroorganismů, základy genového inženýrství, bioinformatiku, kontrolní metody fermentačního průmyslu a další nové inženýrské a biologické předměty. Posluchači získají i vzdělání, které jim umožní orientaci v ekonomické a legislativní oblasti. V praktické části studia, kterou reprezentují technologická cvičení, si posluchači vyzkouší uvařit vlastní várku piva ve školním pivovaru. Veškeré vyrobené pivo, známé jako Lachout (od Lahodná chuť zdejšího moku), pak slouží k analytickému a mikrobiologickému rozboru v rámci laboratoří oboru. Absolvent studia, které zajišťuje Ústav kvasné chemie a bioinženýrství, disponuje předpoklady pro úspěšné uplatnění v oboru sladařství a pivovarství, ale zároveň díky širšímu znalostnímu profilu je často velmi žádaným odborníkem na trhu práce i v ostatních oborech potravinářského, farmaceutického a chemického průmyslu. Důkazem věhlasu českého piva ať zůstává vedle jeho zvyšujícího se exportu také stále vysoká poptávka po sladařských a pivovarských odbornících z naší země. To dokládá skutečnost, že není kontinentu, kde by pivo nevařil český sládek. Výroba českého sladu a piva i přesto, že řada sladoven a pivovarů patří zahraničním vlastníkům, zůstává téměř výhradně v rukách lidí, kteří získali své vzdělání a dovednosti na jedné nebo dokonce obou zmíněných školách. Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., pracuje v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Nealkoholické pivo stále víc a víc upevňuje svou pozici mezi spotřebiteli. Zatímco v roce 2000 vyrobily české pivovary 117 000 hl tohoto druhu piva, v loňském roce to bylo již 239 000 hl a reálný je předpoklad, že spotřeba dále poroste. V současnosti jej vyrábí 14 českých pivovarů a na trhu je dále nabídka doplněna významnými importovanými značkami. Obliba nealkoholického piva je dána jeho výrazně vyšší kvalitou a stále větší podobností s pivem vyráběným běžnými technologiemi. Nealkoholické pivo mají rádi především řidiči nebo ti, kteří si chtějí dát pivo, ale z různých důvodů nemohou konzumovat nápoje obsahující alkohol. »Podle slov odborníků lze očekávat růst spotřeby nealkoholického piva. Důvody jsou následující: jeho kvalita, chuť i další vlastnosti se výrazně zlepšily, dobře slouží k uhašení žízně, mnohdy lépe než některé nealkoholické nápoje, a proto se stává nealkoholické pivo pro stále více řidičů rozumnou a bezpečnou alternativou neohrožující bezpečnost silničního provozu,« řekl ing. František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Rovněž důležitý je fakt, že v nealkoholickém pivu zůstávají zachovány přednosti piva v podobě nutričních hodnot a zdraví prospěšných vlastností, a tak jsou tyto nápoje vhodným doplňkem pitného režimu,« dodal ing. František Krakeš. Výrobní postupy vycházejí ze dvou základních principů. Prvním z nich je úprava technologie tak, aby byla během výrobního procesu omezena produkce alkoholu. K dispozici je výběr surovin, úprava varního postupu, postupu kvašení, případně se použijí speciální kvasnice. V praxi je obvyklá kombinace uvedených možností. Výhodou tohoto postupu je, že není potřeba mít speciální zařízení. Druhou možností je odstranění alkoholu z hotového piva. Jsou k dispozici moderní metody vakuové destilace, dialýzy nebo reverzní osmózy. Výhodou tohoto řešení je možnost operativně reagovat na poptávku a vyrobit různě velké šarže bez ohledu na kapacity výrobního zařízení. Piva vyráběná těmito technologiemi se svou chutí i dalšími vlastnostmi blíží klasickým pivům a mnohdy jsou pro laiky k nerozeznání od běžných druhů. Přesto odborníci uvádějí, že nealkoholická piva se liší od běžných piv do jisté míry chutí, dále nižší pitelností neboli potřebou napít se dalšího piva, mají vyšší hořkost. Nižší stupňovitost má za následek vyšší obsah vody a k pocitu větší plnosti musíme přidat i nižší intenzitu vůně piva. Výhodou nealkoholických piv je nižší kalorická hodnota, jež je řadí do kategorie light. Nealkoholické pivo se začalo vyrábět v tehdejším Československu na konci sedmdesátých let, na bázi piva. Proto i název nápoje PITO vznikl spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO.
_Pivo 27.4.2007 9:49 Stránka 26
E
xistence pivovaru byla dále stvrzena o dvacet let později a to ke dni sv.Tří králů roku 1550, kdy sestry Černohorské z Boskovic a v Černé Hoře prodávaly Černohorské panství strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Nicméně v prosinci tohoto roku se objevila zpráva od historika Jaroslava Melichara, který delší dobu zkoumal a zkoumá templářský řád a hodlá vydat rozsáhlou knihu na toto téma (pod pseudonymem Templarius Bohemicus), že dějiny pivovaru se začaly psát ještě před rokem 1530, a to v roce 1286. Pokud by se tyto informace podařilo doložit, stal by se pivovar nejstarším fungujícím pivovarem svého druhu u nás. Řád templářů byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Řád byl založen francouzskými šlechtici roku 1119. Zakladateli řádu byl devítičlenný spolek francouzských rytířů v čele s Hugonem de Payns a Godefroyem de Saint Omer a měl sloužit především k ochraně poutníků mezi Jeruzalémem a Jaffou. Z latinského výrazu pro chrám templum pochází také název řádu. Jednalo se o řád velmi privilegovaný, Templáře směl soudit pouze papež, templáři nemuseli platit daně, cla i mýta. Dá se říci, že byli prvními zakladateli bankovních pravidel v obchodním styku, zakladateli speciálních „cestovních kanceláří“ se svými pobočkami, kdy s použitím templářského glejtu mohl kdokoliv se dostat kamkoliv. Typickým řádovým znakem se stal červený
Zajímavosti z pivovarů: Černá Hora
Cesta za bohatou minulostí
Do prosince roku 2006 měl Pivovar Černá Hora svůj historický mezník stanoven na rok 1530, kdy se objevila první písemná zmínka, že panství vlastnili bratři TAS a Jaroslav Černohorští z Boskovic. V jejich společné smlouvě právě z roku 1530 upravující majetek je zmínka o panském pivovaru v Černé Hoře.
kříž, který měli zobrazený na svých pláštích nad srdcem na levém rameni. Templářský řád se do Čech dostal někdy v roce 1232 za doby krále Václava I. Tehdy založili v Praze vedle kostela sv. Vavřince komendu, ze které byla komtu-
rem řízena celá česko-moravsko-rakouská-provincie. Jaký tedy má Pivovar Černá Hora vazbu na řád templářských rytířů? Historik Melichar uvádí: »V jedné listině z roku 1308, vystupuje také jakýsi Hartleb z Boskovic, kterého činí templářem a majitelem Černé Hory. Že Černá Hora byla postavena od jednoho z Boskoviců. Černá Hora mohla býti i rodovým sídlem zvláštního již zaniklého rodu, který se nazýval z Černé Hory (Černohorští) podobně jako jest tomu s Boskovickými, z Lomnice, Pernštejna, Kunštátu, Cimburka atd. Z toho lze předpokládat, že Matouš z Černé Hory, který vystupuje jako očitý svědek v darovací listině krále Václava pro Tišnovský klášter dané v Br-
ně... 1283, byl příslušníkem rodu z Boskovic. Tentýž Matouš se také objevuje v otevřeném dopise krále Václava daném v Brně… roku 1286. Dále se uvádí, že členové rodu Boskoviců vstoupili do templářského řádu. Předpokládá se, že v rodokmenu Boskoviců, že Otto, syn Gotharda z Boskovic, a Artleb II., syn Artleba I. z Boskovic a Hedviky z Kunštátu, se stali rytíři templářského řádu.« Nicméně, ať skutečnosti stojí kdekoliv, je možné předpokládat, že již tehdy se zde vařilo pivo pro potřeby dvora, jednalo se zcela jistě o úplně jiné pivo, než jaké pijeme v restauracích dnes. Jednalo se o husté obilné kvašené pivo, hodně chmelené, kalné a nefiltrované – prostě panské z Černé Hory.
_Pivo 27.4.2007 9:49 Stránka 27
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Pivo bez alkoholu poprvé z pivovaru Černá Hora
P
ivovar Černá Hora právě v těchto dne zahájil výrobu nealkoholického piva Forman. Protože toto pivo nebude obsahovat alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu. V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7–10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu. Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou: Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol. Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.
Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá. Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány. Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií filmové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04 % obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt bude získán destilát, který má 40 % alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu bude využit k přípravě nového výrobku pod názvem Pivní režná. V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první. Pevně doufáme, že tato národní premiéra dopadne dobře a povede se plnohodnotné pivo bez alkoholu, navíc s objemem alkoholu téměř nula procent.
27
Novinky z Černé Hory 1. května na Pivním máji v Pivovaru Černá Hora bylo pokřetěno nové nealkoholické pivo Forman, které bude stáčeno do láhví o objemu 0,33 l a do sudů o objemu 20 litrů. Je to dobrá zpráva hlavně pro motoristy, kteří si tak mohou na cestách k dobrému jídlu dát dobře vychlazeného točeného Formana. Obsah alkoholu v něm bude 0 % a bude vyráběn speciální unikátní technologií vakuové filmové destilace, která tímto bude mít v České republice premiéru. Od 1. května pivovar nabízí zákazníkům výčepní pivo Moravské nefiltrované Sklepní v láhvích NRW o objemu 0,5 l. Toto pivo bylo možné doposud v restauracích zakoupit pouze jako točené. Etiketa piva se svým motivem dotýká templářské minulosti pivovaru. Reklama na toto chuťově ojedinělé výčepní pivo se bude opírat především o jeho zdravotní účinky. V souvislosti s výrobou nealkoholického piva začne pivovar od května produkovat pivní destilát pod názvem Pivní režná. Tento destilát bude vznikat jako druhý produkt při destilaci piva Forman. Chuťově pálenka potěší především milovníky vícealkoholických nápojů, neboť bude mít 40% procent alkoholu. Pivovar Černá Hora začal vyrábět pro Žatecký pivovar k exportním účelům do Anglie mladinový nápoj Lemon Hop. V rámci těchto aktivit se pivovar rozhodl nabídnout tento nápoj pod svou značkou s názvem Mladinká i svým zákazníkům. Jedná se nealkoholický nápoj na bázi mladiny s citronovou příchutí. Na etiketách piv Forman a Sklepní se poprvé v historii objeví logo Moravský kras – originální produkt, který označuje vybrané kvalitní produkty našeho regionu Moravský kras a okolí. V pivovaru probíhají stavební práce při přípravě pěstitelské pálenice a moštárny, které by se měly rozeběhnout zřejmě již v červnu letošního roku. Vedle pivovaru v sousedství Centra Sladovna byla na konci dubna slavnostně otevřena turistická ubytovna, která nabídne především cyklistům možnost se v pivovaru nejen občerstvit, ale i přespat. HN-018968
_Pivo 27.4.2007 9:50 Stránka 28
28
PIVOVARNICTVÍ
Zajímavosti z pivovarů: Chodovar
Tradice začala na západě ČR
Obrovský rozvoj zaznamenává české pivovarnictví ve 13. až 14. století, kdy se na mnoha místech vařila dobrá, široko daleko známá piva. Málo známým faktem je, že historie tradičních ležákových piv se začala psát v oblasti Českého lesa a bavorského příhraničí.
V
této geologicky mimořádně zajímavé lokalitě dosahovalo svého času osídlení pivovary největší hustoty v celé střední Evropě. Pravým pokladem pro pivovarníky se stala zdejší výjimečně měkká, málo mineralizovaná voda, která je pro vaření spodně kvašených ležákových piv nejvhodnější. Oblíbený nápoj se podél česko-bavorské hranice začal vyrábět ve středověku i díky prozíravému královskému »sociálnímu programu«, který zajistil právo vařit pivo nejen městům, ale i vesnicím v této hustě osídlené, ale velice chudé oblasti. V Bavorsku se proto dosud zachovalo pět posledních právovárečných obcí na celém světě – Esslarn, Windisch Eschenbach, Neuhaus, Falkenberg a Mitterteich. Jen podél naší hranice na německé straně stále funguje tisícovka pivovarů. U nás se ještě v roce 1945 v nejbližším okolí Chodové Plané vařil zlatý mok v 64 pivovarech, dnes už funguje jediný – Chodovar. »V několikrát vulkanicky aktivní oblasti Českého masívu došlo k posunu desek zemské kůry. V místě jejich zlomu – v nedalekých Mariánských Lázních a okolí proto vyvěrá z velkých hloubek více než sto minerálních pramenů. Od pramenů vody v Chodové Plané je odděluje masiv takzvané Borské žuly, který způsobuje jejich velice slabou mineralizaci,« vysvětluje jednatel Chodovaru Jiří Plevka. Díky tomu se piva se značkou Chodovar vaří z nejměkčí vody u nás, její stupeň tvrdosti dosahuje hodnoty 1,6°N. Rodinný pivovar v Chodové Plané vyrostl nad prastarými sklepy vytesanými v žulovém masivu, jejichž původ je spojován se vznikem zdejšího chodského hrádku. K této době se váže pověst o pejskovi
Albim, který u hrádku objevil studánku s vydatným pramenem vody. Albi je po staletí považován za dobrého ducha zdejších pivovarských sklepů. Jeho vyobrazení proto od pradávna zdobí i znak místního sladovnického cechu. Podle starého pivovarského zvyku bylo ukončení práce ve sklepě vždy doprovázeno tradičním rituálem. Nejmladší učedník musel při odchodu připravit Albimu do misky žejdlík piva, aby dobrý duch skalních sklepů přinesl sládkům štěstí a ochránil jejich dílo – věhlasný český ležák. Po připojení Chebska k Českému království Janem Lucemburským v roce 1322 pozbyl chodský hrádek svého významu a postupem času zanikl. Opuštěné skalní prostory a pramen se staly podnětem k vaření piva. První písemný doklad o zdejším pivovaru pochází z roku 1573, kdy jej vlastnil šlechtický rod Šliků. Nejstarší dochované dokumenty o množství vyráběného zlatého moku pocházejí z roku 1634. Tehdy se zde uvařilo 1920 věder piva, což je dnešních 1173 hektolitrů. V roce 1861 postihla pivovar katastrofa v podobě velkého požáru, který zcela zničil původní objekty. Majitel hrabě Berchem ale v roce 1862 nechal vystavět nad skalními sklepy pivovar nový, jehož podoba se zachovala až do dneška. Po druhé světové válce upadla historie pivovaru v zapomnění a do jeho znaku se na dlouhá léta dostal symbol obce Chodová Planá – bílý lev s královským praporcem v červeném poli. Od roku 2000 zpřístupnil rodinný pivovar unikátní prostory skalních sklepů, provoz zde zahájila stylová pivnice s 260 místy a malé pivovarské muzeum. Při této příležitosti se do znaku pivovaru vrátil jeho původní patron – bílý pes Albi.
V dalších letech se areál pivovaru rozrostl o hotel U Sládka*** a unikátní pivní lázně. V současnosti dosahuje roční výstav pivovaru cca 80 000 hl. Investice v loňském roce směřovaly především do modernizace a úprav stáčecí linky. Zařízení s výkonem 10 000 lahví za hodinu umožňuje stáčet pivo do lahví s patentním uzávěrem inspirovaných lahvemi našich dědů. Tento typ lahve by měl pomoci zákazníkovi v orientaci na trhu a v odlišení nabídky klasicky vyráběného piva od produkce pivovarnických gigantů. »Naší snahou je zachovat tradiční výrobní postupy a pivu vždy dát to, co má české pivo dostat. Když opravdu chcete to nejlepší pivo s krásným tělem, musíte si na něj prostě počkat a nechat ho v ležáckém sklepě vyzrát k dokonalosti. Nechceme proto do budoucna v žádném případě navyšovat výstav pivovaru za cenu změn výrobního postupu. Vždyť zákazníky z celé Evropy přitahuje ke značce Chodovar právě tradiční technologie výroby a unikátní skalní sklepy. Díky velikosti našeho pivovaru jsme obchodně zaměřeni zejména na prodej v západních Čechách,« dodává Plevka. V současné době se v Chodovaru vaří sedm druhů piva. Novinkou letošní sezóny je nealko pivo, které se na trhu objevuje právě v těchto dnech. Sortiment doplňuje minerální voda Il-Sano v několika příchutích. Chodovar v současné době zaměstnává 130 lidí, z toho 35 pracuje přímo ve výrobě sladu a piva. Z pohledu staleté historie, používaných výrobních postupů a unikátních skalních sklepů je pivovar natolik zajímavý, že je samozřejmě snahou představit ho co nejširší veřejnosti a pozvat milovníky dobrého piva k návštěvě. V pivovaru nalezneme možnosti stylového ubytování v Hotelu U Sládka *** vybaveném veškerou technikou pro pořádání seminářů a kongresů a také jediné pivní lázně na světě. Ty nabízejí origi-
nální terapii horkých koupelí v minerální vodě Il-Sano a tmavém Koupelovém pivě s omlazujícími účinky pivních kvasnic a chmele. »Během čtrnácti dnů od zahájení provozu obletěla informace o pivních lázních celou zeměkouli a do dnešního dne zde natočilo své reportáže přes 50 televizních štábů z celého světa,« vzpomíná Plevka na poprask kolem otevření lázní před třinácti měsíci a připomíná, že aktivita má stále velký úspěch mezi hosty od nás i ze zahraničí. V současné době vrcholí v Chodovaru přípravy na zahájení sezóny, kterou 12. května tradičně odstartuje zábavný program v areálu pivovaru. Součástí akce bude v Evropě ojedinělý Chodovar Cup – barmanská soutěž v míchání drinků, jejichž součástí musí být pivo. Dojde i na běh s prvním sudem sezóny po Zlaté královské stezce z Bavorska do Čech. Součástí programu bude dále odhalení pamětní desky Johannu Emanuelu Veithovi na dnešní budově hotelu U Sládka. Známý kazatel, filozof a také homeopat se zde narodil v roce 1787. 23. června v Chodovaru proběhne další tradiční akce – XI . mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Akci organizuje Chodovar spolu s Českým svazem malých nezávislých pivovarů. »Soutěž dlouhá léta probíhala v mecce britského pivovarnictví – Burtonu. Slavný anglický pivovar Bass však koupila americká společnost Coors a nové vedení pivovaru nemělo zájem v tradici dál pokračovat. V době, kdy ještě soutěž probíhala v Anglii, získal Chodovar, jako první český pivovar v historii, titul mistrů světa. Rodinný pivovar v Chodové Plané společně s Českým svazem malých nezávislých pivovarů převzal organizaci závodu a od roku 1997 začal tuto soutěž pořádat v České republice,« uzavírá Plevka. Sezónu v Chodovaru zakončí 25. srpna oblíbené pivní slavnosti spojené s jízdou historického parního vlaku Chodovar Expresu z Plzně do Chodové Plané.
_Pivo 27.4.2007 9:50 Stránka 29
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
29
Zajímavosti z pivovarů: Primátor
Specialista na pivní speciály Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu 1871 rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.
Z
ákladní kámen byl položen 8. dubna 1872 a o dva roky později již bylo možné ochutnat první várku piva. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou 12% tmavého piva) – předchůdce současné známky PRIMÁTOR®.
Dnes je pivovar po rozsáhlých rekonstrukcích a svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou lahodnou chuť. Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 13 % Polotmavý (obsah alkoholu 5,5 % obj.) – speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16 % Exkluziv (obsah alkoholu 7 % obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) – speciální světlá piva a nejsilnější standardně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10 % obj.) – speciální tmavé pivo.
Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier – originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Jde o pivo s lehkou sametovou chutí, velmi příjemnou hořkostí, s opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a s jemnou hřebíčkovou vůní typickou pro pšeničná piva. Příznačná je bohatá hustá pěna a typický přírodní kvasničný zákal, který je u této technologie charakteristickým znakem. Průměrný obsah alkoholu 5 % obj. Poslední novinkou – z listopadu 2006 – je opět velmi neobvyklé pivo – PRIMÁTOR English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. Jde o originální svrchně kvašené pivo, které se vyznačuje tmavou jantarovou barvou, bohatým chmelovým aroma a specifickou hořkou chutí po originál-
ních anglických chmelech, které zanechávají v ústech na patře jemnou hořkou chuť. Pivo se vyznačuje lehkostí, svěžestí a typickou Ale pěnou. Obsah alkoholu průměrný činí 5 % obj. Již ze skutečnosti, že takřka každý rok pivovar přináší nějaký nový druh piva, vyplývá, že inovace je základní podmínkou úspěšného fungování menšího pivovaru jako je náchodský i na velmi konzervativním českém trhu. Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 91 z toho 23 zahraničních.
(rkp)
Zajímavosti z pivovarů: Vyškov
Moderní technologie i tradice Začátky vaření piva ve Vyškově lze odhadovat již na počátek 15. století, neboť biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům právo várečné, o které přišli v době husitských válek, z čehož lze usoudit, že měšťané vařili pivo ve svém městě již před nimi.
K
velké změně došlo roku 1588, kdy biskup Stanislav Pavlovský rozšířil již platné »vařiční právo« pro město Vyškov a vaření piva se rozšířilo na další dvě místa. Vařilo se tedy: • pivo měšťanské – vařené měšťany po jednotlivých domech, ale na přelomu 16. a 17. století bylo od tohoto vaření piva po domech upuštěno a měšťané začali vařit pivo v obecním pivovaru tzv.
»po střídě« (jednotliví měšťané se střídali ve vaření piva podle předem připraveného pořadníku). • pivo obecní – vařené na radnici pro potřeby města. Bylo vařeno nepravidelně z důvodu nedostatku peněz u poddaných, později v něm vařili pivo i měšťané. Obecní pivovar ukončil svoji činnost v roce 1873. • pivo arcibiskupské – vařené na zámku pro potřeby vrchnosti a hejtmanství. V roce 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně, v níž byly vyčleněny všechny pivovary a sodovkárny bývalého podniku, kde nebyly jasné majetkové poměry, nebo již byly vedeny spory restituční a spory o určení majetku. Zřizovatelem bylo ministerstvo zemědělství a součástí se stal i pivovar Vyškov, neboť byl vznesen požadavek arcibiskupství Olomouckého o vrácení majetku – tj.budov a pozemků v areálu pivovaru do jejich vlastnictví. Po postupném řešení jednotlivých kauz zůstalo ve společnosti Jihomoravské pivovary pět provozů a v roce 2002
bylo sídlo společnosti převedeno do Vyškova. V současné době pivovar vyrábí ročně 47 000 hl piva. Na tomto objemu se podílí deset druhů výrobků, které jsou z převážné části expedovány v okrese Vyškov a nejbližším okolí. V současné době lze ochutnat vyškovské pivo i v zahraničí, a to na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Švédsku,
v USA a Španělsku. Export činí cca 15 % celkové produkce. K dnešnímu dni je pivovar vybaven moderní technologií a linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudů KEG o obsahu 20, 30 a 50 litrů a to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu lidského faktoru při utváření konečné chuti a kvality. (rkp)
HN-018927
_Pivo 27.4.2007 11:38 Stránka 30
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
ních chmelnicích v Žatecké oblasti. To, že Zlatopramen vaříme klasickým způsobem, podporujeme i na nových etiketách sloganem »Tradiční česká receptura«. • Na čem tyto změny značky
Od teď již bude Zlatopramen 11° plněn pouze do nových láhví. Kmotrou nové láhve se stala Miss sympatie 2002, ústecká rodačka Lenka Taussigová. »Při navrhování nové láhve jsme se drželi co možná nejideálnějších tvarů pro oko spotřebitele. Výběr kmotry proto snad nemohl být ani jiný,« říká Boris Rajdl.
stojí? Od zavedení Zlatopramene 11° na celorepublikový trh v září 2002 se značka pevně ukotvila na českém pivním trhu. Obnovili jsme kategorii jedenáctek, která je již všeobecně vnímána nejen výrobci, ale také spotřebiteli. Navíc jsme lídrem tohoto segmentu. Snaha posílit tuto pozici a dále se profilovat ve vyšším segmentu prémiových piv byla hlavním motivem změn v marketingové komunikaci a designu, kterými Zlatopramen 11° prošel.
Zajímavosti z pivovarů: Drinks Union
Zlatopramen 11° prošel velkými změnami
Zlatopramen 11°, vlajková loď společnosti Drinks Union, přední české pivovarnické skupiny, prošel v posledním období výraznými změnami designu. Nová originální láhev je finálním krokem v proměně této značky. Více o změnách nám řekl manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl. • Jaký je Zlatopramen 11° po
významných změnách designu? Je pravda že v designu prošel Zlatopramen výraznými změnami. To podstatné, tedy receptura, podle které naše pivo
vaříme, zůstává stejná. Zlatopramen vaříme stále podle původní receptury a klasickým způsobem v otevřených spilkách a zráním v ležáckých sklepích. Používáme k tomu výhradně české suroviny, tedy slad a chmel, jehož část si pěstujeme na vlast-
• K jakým konkrétním změnám
tedy došlo? Především jsme odstartovali nový styl komunikace pro novou cílovou skupinu prostřednictvím nového televizního spotu na konci minulého roku. Tomuto způsobu
•
čtvrtek, 3. května 2007
komunikace byl ve spolupráci s renomovanou holandskou agenturou Claesens přizpůsoben také design etikety. Ta zvýrazňuje značku Zlatopramen. Posiluje také atributy chuti v podobě piva nalitého do poháru. Více vyniká také obrázek slunce, jakožto symbol optimismu a úspěchu. Barevnost a tvar etikety pak odpovídá požadavkům naší cílové skupiny. A také jsme označení stupňovitosti 11° ponořili do pivní barvy. • Zlatopramen se také oblékl do
nové originální láhve. K zavádění originálních pivních lahví směřuje celý pivní trh. Trend privátních lahví k nám přišel postupně z Evropy. Abychom potvrdili pozici lídra v našem segmentu 11°, přistoupili jsme k modernizaci láhve. • Nová láhev
Zlatopramene zůstává hnědá, proč jste rozhodli použít tradiční barvu pro pivní láhve? Snažíme se spotřebitelům dodat co nejkvalitnější pivo, které stále vaříme tradičními postupy. V hnědé láhvi je pivo nejlépe ochráněno před světlem, které jeho kvalitě při delším skladování příliš nepřidává. Proto jsme se po konzultacích s výrobním úsekem rozhodli pro hnědou barvu.
Export Zlatopramene stále posiluje
Č
eské pivovary se stagnací domácího trhu stále více sázejí na export. Jednou z cest, jak zvýšit prodeje, je expanze do nových teritorií. Zlatopramenu se v loňském roce podařilo vstoupit do dvou exotických zemí – Izraele a středoafrického Beninu. »Odezva spotřebitelů v Beninu nás velmi mile překvapila a překonala i poměrně ambiciózní plány. Nejednalo se jen o náhodné akce. Ve spolupráci s naším obchodním partnerem a za přispění reklamy v celostátní televizi se nám podařilo velmi úspěšně vstoupit na trh se Zlatopramenem,« říká Adrian W. Šaroch, exportní manažer skupiny Drinks Union, do které Zlatopramen patří. V reakci na pozitivní ohlas trhu začala společnost cíleněji budovat distribuční síť. »Velký úspěch jsme docí-
lili zejména s tmavou variantou Zlatopramene. Sledujeme a analyzujeme výstupní data z tohoto trhu a snažíme se nastavit naši distribuční síť tak, aby naše výrobky byly dostupné všem konečným spotřebitelům všude, kde si je chtějí vychutnat,« dodal Šaroch. Pro zásadní hodnocení podle něj ale uplynula zatím krátká doba. »Stojíme ale na slibném začátku. Benin sice nepatří k velikým státům Afriky co do počtu obyvatel, přesto jeho relativně klidná politická situace a vhodná lokace umožňuje další rozvoj. Bedlivě proto sledujeme vývoj
a očekávání spotřebitelů nejen tam, ale i v sousedních zemích,« uvedl. Dalším novým teritoriem byl v loňském roce Izrael, kde Zlatopramen také vstoupil do tamní distribuce. »Nejprve šlo o plechovkové pivo Zlatopramen se slabším obsahem alkoholu. Před koncem loňského roku jsme již připravili nabídku i na lahvové pivo Zlatopramen s různým obsahem alkoholu a také v tmavé a polotmavé variantě,» uvedl.
Od roku 2005 vaří také licenčně Zlatopramen ruský pivovar EFES. »V rámci společného marketingového a obchodního plánu jsme již v roce 2005 dosáhli vynikajících výsledků a prodali přes 100 tisíc hektolitrů Zlatopramene,« říká Šaroch. Ruský pivní trh je však podle něj velmi odlišný od těch evropských. Segment českých piv je tam velmi silný. Konkurenti tak od počátku na vstup Zlatopramene reagovali velmi silně a agresivně z pohledu podpory produktů i ceny. Přesto se v roce 2006 podařilo dosáhnout bezmála desetiprocentní meziroční nárůst prodejů. »Abychom naši pozici v tak silné konkurenci udrželi a dále posílili, stojí před námi pořádný kus práce. Pro letošní rok jsme právě s tímto cílem se skupinou EFES připravili několik zásadních a strategických (rkp) projektů,« uzavírá Šaroch.
_Pivo 27.4.2007 9:51 Stránka 31
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
31
Pivo a lidé: Pivovarské rody
Dynastie vaří pivo století Možná častěji než v jiných oborech lidské činnosti se v pivovarství i sladařství dědí povolání z generace na generaci. Jména, jako Bílkové, Kordové, Vášové, sladaři Paulů a další, jsou pojmy nejen v pivním světě...
N
ení přesně známo, kdo se jako první v rodě Hlaváčků začal zabývat vařením piva. Jisté je, že pivovarská tradice dynastie plzeňských sládků trvá minimálně pět generací. Dlouhá cesta rodu Hlaváčků minulým stoletím začala na Rabštejně na severním Plzeňsku. »Můj dědeček, byl nájemcem pivovaru. Jak rostly děti, stále více mu vadilo, že to je prakticky německé město a tak se rozhodl přesídlit. Koupil pivovárek v Podmoklech u Zbiroha. Malý rodinný pivovar s nepatrným výstavem, který měl jediného zaměstnance. Dědeček zemřel za první světové války a babičce nezbylo nic jiného, než pivovar provozovat sama. Byla to výrazná osobnost, pivo vařila po celou válku. Ctím ji jako jednoho z výrazných předků,« barvitě vypráví dlouholetý sládek a ředitel plzeňského pivovaru Ivo Hlaváček. Jeho otec František Hlaváček, vyučený sladovník z Podmokel, prožil první světovou válku jako ruský legionář v Asii. Po válce absolvoval v Praze dvouletou pivovarskou školu a potom vzal místo sládka ve Znojmě. »Když zemřel v Prazdroji legendární sládek Adolf Bayer, právovárečníci na jeho místo vypsali konkurz. Je zajímavé, že vůbec nedbali, jak byl kdo známý. Takže do tzv. terna, tedy mezi dva poslední, se dostal i můj otec spolu s dalším předním českým sládkem, inženýrem Rudolfem Tillem. Rozhodoval los a ten přál mému tatínkovi. V roce 1929 nastoupil na místo sládka v Prazdroji,« pokračuje Ivo Hlaváček. František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinu, v roce 1946 pak prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Po únoru 1948 byl krátce nezaměstnán, pak nastoupil do Branického pivovaru, kde založil Pokusné vývojové středisko, které vedl. Ivo Hlaváček se narodil ve znojemském pivovaru v roce 1926.
S úsměvem přiznává, že v mládí se mu do vaření zlatého moku příliš nechtělo. Raději by prý sedlačil: »Ale otec mě z toho jednoduše vyléčil. O prázdninách někdy mezi tercií a kvartou mě poslal ke známým na Mladoticko, dělat na jejich statku. Byla to úžasná rodina, ale strašná práce! Jejich kluci denně vstávali ve čtyři, v pět hodin, a i když mě nechávali spát o hodinku dél, raději jsem se rozhodl pro tu chemii a začal jsem letní praxe provozovat po různých pivovarech. A nelituji toho!« Ivo Hlaváček jako absolvent Vysoké školy chemickotechnologické v roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let pak řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel. Třiceti lety své aktivní práce se Ivo Hlaváček přesně trefil do éry socialismu, která s sebou nesla i určitý nezájem o pivovarnictví. Výroba se pouze udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovalo se minimálně a prováděly se jen nezbytně nutné rekonstrukce. »První modernizační krok jsme provedli, byť velice omezeně, až počátkem šedesátých let. V části kvasných prostor jsme nainstalovali menší ocelové kádě a ležácké tanky. Za největší úspěch považuji výstavbu sladovny. V osmdesátých letech byl stav pivovarů Prazdroj i Gambrinus opravdu kritický. Zásadní obrat nastal po revoluci v roce 1989, kdy zisky konečně zůstaly pivovaru a hned se začalo investovat. K nejvýraznější změně došlo po vstupu SAB, vše dostalo jinou dimenzi a tyto pivovary se dostaly na světovou úroveň,« říká Ivo Hlaváček. Do Prazdroje na post podsládka zamířil i jeho starší syn Ivan – inženýr
Otec a syn Hlaváčkovi
kvasné chemie. V roce 1981 ale emigroval do Německa. »Tam se vydal jiným směrem, staví supermarkety a k pivu se vrátil vlastně jen vzdáleně přes tyhle obchody. A jeho syn se vydal stejnou cestou,« uzavírá Ivo Hlaváček. Mladší z jeho synů – Jan, absolvoval v roce 1978 na pražské Vysoké škole chemicko-technologické a vzápětí nastoupil v Plzeňských pivovarech. Postupně zastával funkce podsládka a ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinu a od roku 2001 řídil licenční politiku společnosti jako ředitel zahraniční výroby. V současné době zastává funkci vrchního sládka celé společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.. »V pěti letech jsem chtěl být hajný. A pak, někdy na gymnáziu, jsem opustil
představu, že bych se živil jako sportovec,« přiznává Jan Hlaváček jediné momenty, kdy uvažoval, že by mohl pracovat jinde, než v pivovaru. »Mít předky v pivovaru, kde děláte, není jenom výhoda. Člověk je víc pod drobnohledem, co se u jiného přejde, na to se u mě hledí jinak. Nejlepší nebyla ani doba, kdy bratr emigroval a táta skončil jako ředitel. Ale naopak z toho, že jsem se v pivovaru vlastně narodil a žil v něm, vyplývaly i výhody. Znal jsem lidi a prostředí. Už když jsem nastupoval, věděl jsem kdo je kdo, na koho se obrátit o pomoc a na koho si dát pozor.« Zda se v rodu Hlaváčků najde další pokračovatel tradice, ukáže budoucnost. I kdyby se příští generace vydaly jiným směrem, jméno slavného pivovarského rodu už se vrylo hodně hluboko do historie Plzeňského Prazdroje. (vk)
HN-018998
_Pivo 27.4.2007 9:56 Stránka 32
32
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
čtvrtek, 3. května 2007
Pivo: Polský pohled
Aby přežil, musel by se Švejk stát v Polsku metrosexuálem Zuzana Kohútková
P
řed pár lety to bylo možné vidět v Polsku poměrně často: Dva či tři kamarádi nebo také on a ona sedí u stolu v restauraci a před nimi v stříbrné nádobě, uložená v ledu, láhev vodky. Přesně tak, jak se podává šampaňské. Vodka je skoro národním nápojem Poláků, takže objednat si celou láhev místo »frťanů« bylo dost normální. Celý výjev je k vidění i dnes, třebaže méně často, protože... protože Poláci samozřejmě stále více pijí pivo. Spotřeba zlatavého moku vzrůstá, přestože Polsko nepatří mezi země s pivařskou tradicí. Možná, že právě proto vykazují naši severní sousedé, pokud jde o pití piva, některé zvláštnosti, které by Čech označil jednoduše za »zločin« a za kažení zlatého moku.
Chmelová polévka, vyprodukovaná už se sladkými přísadami, tvoří na trhu u našich severních sousedů pět až šest procent spotřeby.
Sladké a horké pivo Poláci pijí pivo se sirupem a také teplé pivo. Pivo se sirupem – zvláště malinovým či zázvorovým – se označuje spíše za tzv. babský drink. Ale rádi ho pijí i muži. Do piva se jednoduše přileje půldeci nebo deci sladkého sirupu – a pije se zásadně pomocí brčka. Obliba sladkého piva údajně vzrůstá, a proto začaly polské pivovary vyrábět a prodávat pivo, které už zmíněný sirup v sobě obsahuje,a není tedy nutné se namáhat s doléváním. Podle průzkumu pivovaru Kompania piwowarska z Poznaně, kde vaří polské pivo Tyskie, tvoří dnes muži až čtyřicet procent konzumentů sladkého piva.
Když pivo vaří žena Povolání sládka je vnímáno jako typicky mužské, i když ne vždy tomu tak musí být. U nás v republice jsou na této pozici asi tři ženy, jednou z nich je Nataša Rousková z pivovaru Zubr. A že pivo vaří skvěle dokazuje především síla chuti přerovského Zubra, která vítězí doma i zahraničí, u milovníků zlatého moku stejně tak jako u pivovarských odborníků. To dokládá i 15 medailí, které pivo Zubr získalo v posledních 5 letech. V Zubru již 135 let vaří pivo klasickou technologií. Jak se tato výroba liší např. od velkokapacitní výroby europiv, jsme se zeptali Nataši Rouskové: Rozdílů je více, k těm zásadním patří již samotný způsob varního postupu, dále pak kvašení a zrání piva. K vaření piva používáme pouze základní suroviny což je ječný slad, chmel a voda. Domácí suroviny zpracováváme ve varně klasickým českým dekokčním rmutováním na dva rmuty a pivo vaříme na danou stupňovitost. Zchlazená mladina, která je zakvašena pivovarskými kvasnicemi prochází nejdříve fází hlavního kvašení v otevřených kvasných kádích, při nízkých teplotách do 9,5oC. Ve srovnání s europivy se liší také doba dokvašování a zrání piva v ležáckém sklepě, která je až dvojnásobně dlouhá. V ležáckých sklepech u nás pivo zraje 35 až 60 dní v závislosti na druhu a stupňovitosti. Celkově je tradiční výroba piva nákladnější, protože je energičtěji a časově náročnější a obsahuje vysoký podíl lidské práce. Pivo vyrobené tradičním českým výrobním postupem je charekteristické lahodnou, vyváženou chutí s vyšší plností, harmonickou hořkostí a dobrým a příjemným řízem. Díky těmto vlastnostem se české pivo vyznačuje jedinečnou vlastností a tou je jeho dobrá pitelnost, která nabádá k dalšímu napití. A jak vidím budoucnost tradiční výroby českého piva? České pivo je národní fenomén a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu.
(rkp)
Chmelová polévka, vyprodukovaná už se sladkými přísadami, tvoří na trhu pět až šest procent. Toto procento nezahrnuje však puby či restaurace, kde pivo, často čepované, připravují s oním malinovým, jablkovým, zázvorovým či jiným sirupem jednoduše »podomácku«. Na sladké pivo panují různé názory. Poláci, kteří se považují za skutečné pivaře, tvrdí, že sirup zabíjí chuť piva a sladké pivo může být jen čistě ovocné (například jablkové v Anglii či višňové v Belgii) – a i v tomto vydání je spíše ženy. Jiní muži, kteří dnes bývají označováni za metrosexuály, tvrdí, že muži pivo se sirupem mají rádi, jen se k tomu nepřiznávají, protože by se »necítili mužně«. Údajně je ale pivo se sirupem také osvěžující. Pivo se sirupem pijí muži zvláště ve velkých městech – zbytek Polska jsou zatím tradicionalisté. Polské pivovary rozpoutaly v poslední době tvrdý boj o zákazníka, který pije sladké pivo. Na trhu se objevily různé nové značky s nejrůznějšími příchutěmi od všech domácích producentů. Sociolog Marek Szopski k tomu jednou poznamenal, že polská náchylnost k pití sladkého piva souvisí s celonárodní oblibou sladkostí. Třebaže se dost často sladké pivo označuje za čistě dámské pití, jeho vzrůstající obliba u mužů však prý neznamená, že by se z Poláků stali zženštilci – může jít jednoduše jen o módu. Na druhé straně to také může znamenat, že někteří lidé rádi lžou sami sobě tím, že pijí sladké pivo, a tedy jako by nepili alkohol, což samozřejmě není pravda. Druhou výjimku představuje horké pivo, v Polsku nazývané grzaniec, což se česky vyslovuje přibližně jako gřaněc. Toto pivo se se sirupem pít musí, protože jinak prý chutná opravdu hrozně. V případě »gřaňce« dělají výjimku ohledně sirupu i skalní polští pivaři. Grzaniec se pije nejvíce v zimě, kromě sirupu se do horkého piva dodávají i jiné přísady, podobné těm, které se v Čechách přidávají do svařeného vína. Kolik Poláků, tolik chutí – takže se najdou i tací, kteří pijí
grzaniec bez sirupu, jen s tím hřebíčkem a směsí různého dalšího koření.
Lahve a plechovky Nárůst konzumace piva v přepočtu na průměrného Poláka způsobil, že mezi Polskem a jinými evropskými zeměmi už není statisticky významný rozdíl. Ukazuje se však, že Poláci se přece jen liší – a to výrazně – ještě svými zvláštními preferencemi, pokud jde o balení kupovaného zlatého moku. Obal číslo jedna je stále skleněná láhev, té patří víc než polovina polského trhu. U našich severních sousedů ovšem prodej piva v lahvích z roku na rok mírně klesá. Vzrůstá však – a to značně – význam piva v plechovkách. Tomuto obalu náleží už více než čtyřicet procent polského trhu. Jde o evropský fenomén. Evropský trh plechovek s nápoji vzrostl v poslední době právě díky nárůstu prodeje v Polsku a Rusku. Podle Beverage Can Makers Europe (BCME) – organizace, která zastřešuje výrobce plechovek – se v roce 1998 na starém kontinentě prodalo 33 miliard kusů plechovek a v roce 2005 dosáhl prodej plechovek v Evropě 42 miliard kusů. Znamená to, že prodej v evropských zemích vzrostl v tomto období mnohem víc (o cca 27 procent) než na celém světě (cca 15 procent).
Také polské pivo jde do světa Roste samozřejmě také export polského piva. V roce 2006 exportovaly polské pivovary rekordní množství. Jde o další specifikum. Polské pivo se totiž vyváží tam, kde žijí Poláci. Před vstupem země do Evropské unie byl export polského piva stabilizován – ročně se vyvezlo okolo 200 tisíc hektolitrů zvláště do zemí, kde žila »stará emigrace«, tedy hlavně do Spojených států amerických a do Kanady. Poláci dlouhé roky dováželi dvakrát větší množství piva, než vyváželi. Od roku 2004 se však tyto statistiky obrátily vzhůru nohama. Podle Svazu zaměstnavatelů pivovarnického průmyslu »odešlo« v roce 2004 do zahraničí skoro půl milionu hektolitrů polského piva, o rok později asi milion hektolitrů. Autorka je slovenská publicistka působící ve Varšavě; přeložil ht
_Pivo 27.4.2007 9:52 Stránka 33
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Příručka laické degustace: Nežádat kvalitu je hřích
Pivo je víc než jen tím, čím se být zdá... I v dnešní době se stává, že když si host v restauraci či v baru objedná pivo, začíná a končí pivní nabídka ze strany personálu slovy: »Desítku, nebo dvanáctku?« Ještě stručnější je nabídka jen podle jména pivovaru, který pivo do daného gastronomického zařízení dodává.
T
o je ale, i když značně rozšířený, tak poněkud zavádějící přístup, protože i v pivní kategorii je z čeho vybírat a různá piva nám přinášejí rozdílné zážitky, vjemové i chuťové.
Věda o zlatém moku Pivní rodokmen rozděluje pivo do dvou základních skupin – pivo svrchně a spodně kvašené. Každá tato skupina je dále dělena, a to zejména podle druhu použitých surovin, varního postupu a technologie kvašení a dozrávání. Výsledným produktem je například pivo sladké, hořké, světlé, černé, kvasnicové... Pivo se nalévá či čepuje do sklenic různých tvarů a velikostí, od sklenic koňakového tvaru až po tupláky. »Existuje zkrátka velké množství různých druhů piv, mezi nimiž si to svoje dokáže najít každý, bez rozdílu věku či pohlaví. Naše společnost má nejširší portfolio pivních značek na celém českém pivním trhu. Piva spodně i svrchně kvašená, světlá, tmavá, polotmavá, klasické chuti i ovocná. Každé má svou chuť, vůni a svůj charakter, což všechno odborníci ze Smíchova striktně kontrolují a nepřipustí žádnou odchylku od nejvyšší normy,« říká Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. Vraťme se do historie kontrol kvality piva. Ta se totiž posuzovala odnepaměti. Ve středověku bývalo zvykem, zejména v hostinských pivovarech, několikrát do roka provádět kontrolu kvality. To se sešli rychtář, obecní písař a zvláště k tomu ustanovení úředníci. Sládek nalil pivo na dřevěnou dubovou lavici, muži se v kožených jelenicových kalhotách na ni posadili a celou hodinu nehnutě seděli a pili – samozřejmě že pivo. Poté na dané znamení vstali. Šla-li lavice s sebou, bylo pivo dobré.
Ne-li, platil sládek pokutu. Tehdy se říkalo: »Jaký var, taková síla na kalhoty se přilepila.« Určitě šlo o zajímavý zvyk. Jak se ale pivo posuzuje dnes? »Tím nejpřísnějším a nejkritičtějším hodnotitelem tolik oblíbeného českého nápoje je spotřebitel a zákazník. Naučme se tedy laickou degustaci. Takovou, abychom mohli rozeznat charakter piva a poznat, zda je dobře ošetřené a načepované,« radí Libor Vávra z Pivovarů Staropramen.
Zapojme všechny smysly Příjemně usazeni v restauraci si objednáme. Začneme světlým výčepním pivem Staropramen, jak se postaru říkalo desítkou. U piva se posuzují tři parametry: vzhled, vůně a chuť. Vzhled jako první dojem ovlivňuje několik věcí. Zvedneme pivní sklenici proti světlu a nejdříve posuzujeme barvu a jiskru piva, to znamená, jak pivo ve sklenici
zazáří, zajiskří. Barva by měla být středně zlatavá a pivo jiskrně průhledné. Při této kontrole posuzujeme i čistotu skla. »Na sklenici se nesmí vytvářet závoj bublinek nebo ode dna sklenice stoupat řetízek uvolněných bublinek oxidu uhličitého,« varuje Libor Vávra a pokračuje: »Další, co vzhledem posuzujeme, je pivní pěna. Pěna představuje estetický vjem a navíc vytváří jakousi pokličku na pivu, aby nevětralo od vzdušného kyslíku. Pěna má být pevná, kompaktní, vytvořená z pevných, okem téměř neviditelných bublinek. Mezi pivem a pěnou má být ostré rozhraní, které vyjadřuje, jak kvalitně bylo pivo čepováno a zda není přesyceno oxidem uhličitým. Na první pohled tedy sledujeme celkovou harmonii piva, pěny a pivní sklenice. První okamžik, který jemně vydráždí naše očekávání, rozhoduje, jaké že pivo vlastně bude.« Vůně piva je velice důležitý parametr při jeho hodnocení. A tak stejně jako při
Víte, že… • pro výrobu piva se používají chmelové hlávky, které rostou jen na samičích rostlinách; • pivo je spolu s banány nejdůležitějším zdrojem křemíku; • žádné pivo, ani plzeňské, jak s oblibou tvrdí někteří lékaři, nemůže být zásadité – nikdy by nepěnilo, protože by se neuvolnil oxid uhličitý, pivo je totiž lehce kyselé; • chmel má významné baktericidní účinky a chrání pivo před možnou kontaminací; • pivo neobsahuje téměř žádný sodík, ale obsahuje naopak draslík, který snižuje krevní tlak; • české pivo musí být vyrobeno z více než dvou třetin ze sladu; • označení desítka a dvanáctka určuje původní koncentraci extraktových látek, které byly v pivu před začátkem kvašení; • poměr sudového a lahvového piva se ustálil v polovině sedmdesátých let a zůstává víceméně stejný; • první zmínka o výrobě piva v Čechách se paradoxně váže k jeho zákazu vaření. Vojtěch, druhý pražský biskup, tak učinil v roce 993. (red)
33
posuzování vzhledu pozdvihneme sklenici, ale tentokrát přivřeme oči a přivoníme. Vítá nás jemné chmelové aroma a vůně sladu. Z piva musí být podle Libora Vávry cítit pouze to, co tvoří základ receptury při procesu vaření, kvašení a dokvašování. Nechme tento zážitek při přivřených očích chviličku, zlomek vteřiny doznít a propojme ve své mysli vzhled a vůni. Připravíme tak své chuťové receptory na poslední vjem, kterým je chuť piva. Abychom mohli pivo správně »odegustovat«, musí mít samozřejmě přiměřenou teplotu. Optimální teplota pro degustaci se pohybuje v rozpětí pěti až šesti stupňů Celsia. Při posuzování chuti hodnotíme především říz a hořkost piva. Říz piva poznáme velice jemným zaštípáním na jazyku. Z piva uvolněný oxid uhličitý podráždí chuťové pohárky a ty vyšlou signál, který zahání žízeň. Při polknutí již oxid uhličitý nesmíme vnímat. Nesmí být cítit žádné svírání či zahlcení jako v případě sycených nealkoholických nápojů. Hořkost je výrazná, ale přitom jemná, bez nepříjemného ulpívajícího doznívání. »Posuzovat hořkost je složitá věc. Hořkost se na jazyku vrství, a tak při pokusu o její posouzení se její množství sčítá. Na to je potřeba si dát obzvlášť pozor. Propojení chutě a vůně vytváří celkový charakter piva. V našem případě je vše příjemně vyrovnané, vyvážené a vzájemně se doplňuje. Pivo po polknutí přímo vybízí k dalšímu napití,« libuje si Libor Vávra.
Hlavně nespěchat Teď si pojďme dát třeba Staropramen Granát, unikátní polotmavé pivo. Podívejme se na něj pozorně a odmění se nám širokou škálou barev, v níž vyniká zejména temně červená granátová. Přivoňme si a zjistíme, že jemnou chmelovou vůni doplňuje vůně tmavých sladů. V chuti pak rozpoznáme jemně nahořklou složku z karamelového sladu v kombinaci s jemně nasládlou ze sladu bavorského. To jen pro příklad, jaký zážitek může taková degustace být. »Důležité je při výběru, objednávce a prvním napití piva nespěchat a propojit výběr piva nejen s denní dobou a s ročním obdobím, ale i pocitem a příležitostí. Dobře ošetřené pivo se totiž vyznačuje kvalitou, jedinečností a nápaditostí. Přináší osvěžení nebo i balzám na konci náročného dne. Proto pivo není jen tím, čím se zdá být,« uzavírá Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen.
(kzh)
_Pivo 27.4.2007 9:56 Stránka 34
34
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Pivní styly: Česká provenience
Speciální a neobvyklá piva
Je všeobecně známé, že Česká republika patří k pivovarským velmocím a průměrnou roční spotřebou piva na hlavu okolo 160 litrů bezkonkurenčně vede žebříček. Na druhou stranu, drtivá většina produkce – více než 99,5 % patří svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku plzeňského, lépe českého typu, který má od svých příbuzných řadu odlišností. František Frantík Veronika Čapková
rý dovoluje vyšší míru experimentů a rychlejší inovaci nabídky. Je třeba ještě dodat, že i naprostá většina výčepních piv a ležáků (podle naší legislativy) je neobvyklá v tom, že není filtrována, což umocňuje určitou výlučnost chuťového požitku, který lze v běžných pivovarech získat jen při návštěvě ve výrobě a ochutnávce přímo ve sklepě. Je ovšem pravda, že čísla v tabulce nehovoří nic o tom, že část produkce mikropivovarů je sezónní (nejčastěji časovaná na období Vánoc či Velikonoc). U průmyslových pivovarů je relativně početný sortiment i počet pivovarů vyrábějících neobvyklá piva dán
Speciály ze Strahova Klášterní pivovar Strahov patří mezi nejmenší a zároveň nejstarší pivovary v Čechách. Historie pivovaru je doložena nejpozději v roce 1400, kdy byl pronajat měšťanu Petrovi za čtyři kopy českých grošů. Pivovar vždy patřil ke klášteru řádu premonstrátů, který byl založen už roku 1140. V průběhu času byl několikrát zničen, během husitských válek, během třicetileté války, zde měli Švédové ložírování. Dnešní podobu budovy získaly při přestavbě v roce 1629, o které rozhodl opat Kašpar Questenberk. Pivovar byl definitivně zavřen na počátku 20. století, kdy musel ustoupit rozvoji velkých průmyslových pivovarů. V roce 2000 dostala tyto budovy do pronájmu soukromá společnost a zrekonstruovala je na pivovar a restauraci. V současné době vyrábí šest druhů piva Sv. Norbert nazvaného podle zakladatele řádu premonstrátů. Dva druhy – a sice jantarovou 13% a černou 14% vaří celoročně. Dále produkuje čtyři druhy sezonních piv. V prosinci se vaří speciální 18% vánoční pivo – velice silné, obsahuje až 9 % alc. Na jaře je to opak k silnému vánočnímu pivu – velikonoční světlý ležák, který je vařen na oslavu přicházejícího jara a oslavu největšího svátku v klášteře – Velikonoc. Poté pokračuje přes léto s pšeničným speciálem a konečně na podzim je to speciální tmavý ležák (16%) – vařený z čerstvě sklizeného chmele. Všechna piva jsou vařena podle tradičních receptur a z přírodních, výhradně českých surovin. (rkp)
čtvrtek, 3. května 2007
snahou zpestřit nabídku, upoutat na značku, vytvořit něco exkluzivního, někdy i na první pohled odlišného, luxusního – ať už třeba barvou piva nebo speciálními lahvemi. Proto počet těchto pivovarů ani produkovaných speciálů neklesá (spíše naopak), přestože výroba z hlediska objemu tržeb není patrně nijak zvlášť lukrativní. Výroba speciálů má ostatně v našich končinách dlouhou tradici. I za dob minulého režimu se (často jen sezonně) objevoval 19% Porter z Pardubic, či 14% speciál z Přerova, tato nabídka však byla velmi limitována pravidelným nedostatkem surovin. Produkci speciálních piv se věnují nejenom střední a menší pivovary, ale nabízejí je i pivovary velké – Budějovický Budvar má svůj Bud, Pivovary Staropramen mají Ostravar Strong, Starobrno vyrábí dokonce tři druhy, včetně Červeného draka, který je svou barvou na našem trhu unikátní. Obě skupiny pivovarů se od sebe odlišují i zastoupením různých druhů piva ve své nabídce.
PRODUKCE ZNAČEK Celkový počet pivovarů Počet pivovarů vyrábějících speciály Počet piv celkem Počet speciálů Neobvyklá piva
A
to ještě více než 95 % z toho patří do kategorií, které naše legislativa nazývá pivem výčepním a ležákem (stupňovitost 8–12,99 %). Ze zbytku tvoří dvě třetiny piva nealkoholická, se sníženým obsahem cukru a lehká a pouze necelých 1,5 procenta celkové produkce lze zařadit mezi piva speciální (stupňovitost 13 % a víc). To, co zbývá, tvoří spodně kvašená ochucená piva, ochucená piva (svrchně i spodně kvašená) a piva jiných typů. To je ovšem pohled očima objemu výroby. Podíváme-li se na situaci na našem trhu z hlediska pestrosti sortimentu, dostaneme úplně jiná čísla. V naší republice funguje 49 průmyslových (klasických) pivovarů a nejméně 52 mikropivovarů (nejčastěji restauračních). Jak vypadá produkce značek obou těchto skupin výrobců piva, nejlépe dokládá tabulka zachycující stav na podzim 2005. Jak je vidět, speciální a neobvyklá piva tvoří významný podíl v pestré nabídce: zhruba 16 % u klasických pivovarů, 47 % u mikropivovarů a jejich výrobou se v menší či větší míře zabývá většina výrobců. Proč je tomu tak? Motivace bude u každé z obou skupin různá. Pro mikropivovary je nabídka neběžných piv životní nutností (je skoro překvapením, že speciální piva netvoří většinovou část sortimentu), potřebou se odlišit. Pestrost nabídky je umožněna malým objemem výroby, kte-
•
Pivovar klasický
Mikropivovar
48
52
28 322 42 10
28 153 42 29
Je zřejmé, že mezi oběma skupinami je několik na první pohled viditelných rozdílů – v produkci mikropivovarů tvoří nadpoloviční většinu tmavá (či polotmavá) piva, zatímco u restauračních pivovarů je tomu naopak. U mikropivovarů jsou nejsilněji zastoupená 13% piva (tedy o něco silnější ležáky), zatímco u průmyslových pivovarů najdeme daleko vyšší podíl silnějších 14% piv. Rovněž u nejsilnějších speciálů mají navrch průmyslové pivovary (s výjimkou u nás nejsilnějšího cca 30% XBeer z produkce nového mikropivovaru U Medvídků v Praze). Patří sem hned tři piva se stupňovitostí nad 19 % – tmavý 24% Primátor Double, světlý 21% Primátor Rytířský (obě pivovar Náchod) a Knížecí Schwarzenberská 21 z produkce pivovaru ve Strakonicích. Mikropivovary zase vynikají pestřejší nabídkou svrchně kvašených piv i piv ochucených. Z těch je třeba uvést zejména pivo ochucené medem, které uvedl na trh domácí výrobce piva Jiří Jelínek v Senticích jako 15% Kvasar, a věhlas získalo licenčně vyráběné 14% stejnojmenné pivo z pivovaru Černá Hora. Oblibu si získala rovněž piva ochucená višněmi, banány či kávou, existují však i exotičtější varianty. Postupně se na našem trhu etablují rovněž pšeničná piva, která nabízí celkem 8 subjektů (z toho dva průmyslové pivovary). Postavení speciálních a neobvyklých piv na našem trhu lze shrnout následovně: přestože nelze v blízké budoucnosti očekávat významné zvýšení objemu výroby, pestrost nabídky i počet značek těchto piv mírným tempem poroste. V posledních letech si tato piva již svůj okruh příznivců získala a se stoupající životní úrovní obyvatel poroste poptávka i po exkluzivnějších výrobcích, a to nejen v pivovarství. Ing. Veronika Čapková působí jako zástupce šéfredaktora ve středisku zaměřeném na vydávání odborné literatury Mgr. František Frantík je šéfredaktorem odborného časopisu Kvasný průmysl
_Pivo 27.4.2007 9:57 Stránka 35
PIVOVARNICTVÍ
35
bronzová. Jemné, lehce nahořklé pivo, obsahuje i sladovitost a ovocnost, ale žádná z chutí nepřevažuje. Pivo se v düsseldorfském Altstadtu vaří v pivovarských hospodách a čepuje se bez tlačného plynu. Nalévá se z nakloněného soudku. Alt je vhodné ke společenskému pití, podává se spolu se silně aromatickým sýrem nebo klobásami. Sklenice na Alt je podobná sklenici na whisky. Ideální teplota podávání se pohybuje těsně pod 10 °C.
Amber
Modernější označení pro Ale a zdůrazňuje se u něho především barva. Piva s tímto přívlastkem se objevují jednak jako belgická speciální piva, jednak jako americká piva Ale.
Belgické Ale
Obdoba anglického, je však o trochu víc kořeněné a živější. Tímto termínem se pojmenovávají piva jantarové barvy, svrchně kvašená a s nižším obsahem alkoholu.
Berliner Weisse
Pivní styly: Přehled nejznámějších druhů
Piv je nepřeberné množství
Pro většinu pivařů to bude šok, ale skutečně to, co máte v půllitru na stole, není jediný druh piva na světě. Piv je na světě nepřeberné množství. Stále se vyvíjejí nějaká nová a další zanikají. Znalci obvykle jmenují okolo padesáti tzv. pivních stylů. Miroslav Moučka
C
o se týče surovin, dnes už asi nikoho nenapadne vařit pivo z čočky nebo ovsa, ale relativně dobře se stále drží rýže, která se používá při výrobě asijských a některých amerických piv, a také kukuřice. V Africe je také oblíbené pivo z prosa, tzv. búza. Níže popsané druhy jsou základními »euroamerickými typy«, ale nejsou určitě všechny. ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ Svrchně kvašená piva – Ale (pale/mild/bitter/old ale/brown ale/barley wine/ IPA), Porter, Stout (dry/sweet/milk/oatmel/imperial), Kölsch, speciální (trapista/klášterní/červená/bieres de Garde /sezonní pivo/Vlámské hnědé), pšeničná piva (blanche/weizen/weisse) Spodně kvašená piva – Ležáky (pils/ dortmunder/malt/liquor), Vienna, Märzen/ Oktoberfestbier, Munich, dunkel, bock, dopple bock, kouřové pivo, černé pivo). Spontánně kvašená piva – Lambiek, geuze, faro, kriek
SLOVNÍČEK POJMŮ
Ale
Svrchně kvašená piva vařená v britském stylu. Barva je většinou jantarová, chuť hořká až nasládlá, není ale vyloučena i chuť nakyslá. Většina piv »Ale« je poměrně plná a ovocná. Výrazný ovocný akcent pochází z poměrně rychlého kvašení za tepla, při postupném dodávání různých druhů kvasnic. Barva a síla je různá a existuje mnoho druhů, nejvíc se vaří v Británii.
Abbey Ale
Toto silné pivo tradičně vyráběli mniši v belgických opatstvích jako »tekutý chléb« v postním období. Indian Pale Ale – pivo Ale vyráběné v Anglii pro britská vojska umístěná v 18. století v Indii. Bylo silně prokvašeno, aby vydrželo přepravu z Anglie do Indie, která někdy trvala až šest měsíců. Alt, Altbier staré pivo, oblíbené hlavně v německém Düsseldorfu. Tato piva jsou svrchně kvašená a musí projít tři až osm týdnů dlouhým studeným zráním. To probíhá při teplotách 0–8 stupňů. Barva dosti tmavá,
Nakyslý, osvěžující, lehký druh pšeničného piva vyráběný v Berlíně. Má nízký obsah alkoholu. Podává se v šampusové sklenici s kapkou malinového sirupu, vhodný v létě na uhašení žízně. Má být středně chlazené 7–10 °C.
Biere da Garde
Styl typu Ale z Francie, hlavně severozápadní. Středně silné až silné, s ovocnou příchutí. Dobře chutná s měkkými, pikantními nebo bylinkovými sýry. Podává se vychlazené na sklepní teplotu 10–13 °C.
Bitter
Anglické suché Ale, často čepované. Společenské pití, ideální v anglické krčmě (pub) z hladké sklenice o obsahu jedné pinty (0,568 l). Mělo by se podávat vychlazené na 12–13 °C.
Cream Ale
Velmi jemný, nasládlý, zlatavý druh Ale, vyráběný v USA. Podává se v teplotě 7–10 °C.
Červené pivo (Rotes Bier)
Druh piva, který se vaří v Belgii i Mexiku, svrchně kvašené. Vaří se z ječmene, pšeničné krupice a polotmavého sladu. Mléčná kyselina dává pivu osvěžující a zvláštní chuť.
Bílé pivo – Weissbier
Pšeničné pivo. Lehce natrpklá chuť světlé barvy s mírným zákalem a mírně ovocnou vůní.
Bok
Bock – kozel. Bockbier pochází z okolí německého města Einbeck, kde se pivo vaří od 14. století. Piva Bok nebo také Dubbelbok jsou spodně kvašená piva, mají poněkud vyšší podíl alkoholu a charakteristickou sladovou sladkost. Jsou zakulaceně sladová, obsah alkoholu 6–8 procent. Odtud také zřejmě pochází jméno Velkopopovického Kozla. Tento silný ležák se podává jako pivo na zahřátí v různých místech světa buď na podzim, nebo na jaře. V Praze vaří na jaře májového kozlíka v Pivovarském domě. V klasické podobě se podává za teploty vyšší než 9 °C v kameninovém poháru. Někdy spolu s kořeněnými telecími párky Weisswurst. Tuplo- ➔
_Pivo 27.4.2007 9:58 Stránka 36
36
PIVOVARNICTVÍ
➔ vaný Dubbelbok původně vyráběli italští mniši řádu svatého Františka v Bavorsku v postním období.
Dortmunder (Export)
Odlišuje se od Pilsneru trochu plnější barvou, menším podílem chmele a o trochu jemnější a plnější chutí. Je to světlé, spodně kvašené pivo, obsah alkoholu těsně nad pět procent. Dort musí být silný, sladový, méně chmelený a méně nasycený CO2. Mimo Německo se Dort vaří v USA, v Nizozemí a v Japonsku, ale ne vždy v původní německé podobě. Díky celosvětové známosti dostalo toto pivo také jméno Export. Hodí se k salátům, rybám nebo k drůbeži. Podává se vychlazené na 8–9 °C.
Duvel
Je typickým belgickým pivem (vlámsky čert, ďábel, rohatej), označované jako těžké světlé belgické pivo. Je svrchně kvašené, silně alkoholické, s ráznou chmelovou hořkostí. Obsahuje 8,5 procenta alkoholu. Pije se v teplotě cca 9–11 °C.
Faro
Lambiek (spontánně kvašené pivo), do něhož byl přidán cukr nebo ovocný sirup, aby nakyslé pivo přisladil.
Geuze
Jde o kombinaci starého a mladého Lambieku, takto vzniklá směs se dále vyvíjí ve sladkokyselé pivo, jež je živější než Lambiek sám.
Ječné víno Barley wines
Tento termín se používá pro velmi silné, svrchně kvašené pivo s barvou od světlé až po tmavou. Obsah alkoholu cca 9–12 procent. Patří sem např. trapistická piva.
Imperial Stout
Silné, bohaté pivo typu Stout s výraznou chutí »spálených hrozinek«. Je to nápoj na slavnostní příležitosti zimních svátků nebo jako pohár před spaním. Podává se nechlazené, v pokojové teplotě.
Klášterní (Abbey)
Lambiek
Nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích. Vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry. Kvasnice pro výrobu Lambieku se vyskytují v belgickém Zennevallei, těsně pod Bruselem. Pivo se vaří z jedné třetiny z pšenice a dlouho zraje v dubových sudech. Obsahuje málo alkoholu a ve své holé podobě má málo příznivců. Většinou se sladí nebo obohacuje ovocem.
Light Bier
Silné a chuťově bohaté pivo, vyráběné v belgických pivovarech. Viz ječná vína.
Doslova »lehké pivo«. Americké nízkokalorické pivo, vodová napodobenina Pilsneru. Podává se podchlazené na teplotu 7 °C.
Kölsch
Märzen – březňák
Kölsch je svrchně kvašené pivo s pevnou linií. Je to světlé pivo, lehké a jemné, se silným obsahem CO2.
Kouřová piva
Jsou to piva, jejichž slad se suší nad kouřem ze dřeva či rašeliny. Mohou to být piva jak svrchně, tak spodně kvašená. Vždy je charakteristická jejich kouřová chuť. Tento styl se vyskytuje ve Skotsku, i když častější je u německého Bamberku a okolí. Pivo z uzeného sladu vaří i ve Francii a prý i na Aljašce.
Kwak Pauwel
Staré vlámské pivo, svrchně kvašené, silné, obsahuje až 9 % alkoholu.
Lager (Ležák)
V některých zemích se termín »lager« používá k označení nejzákladnějších druhů piva. V Čechách a na Slovensku se tak označují piva s více než 11 stupni.
Středně silný, sytě zbarvený a po sladu vonící ležák. V celé střední Evropě historicky tradiční velmi silné pivo vařené na jaře do zásoby na celý rok. V ČR vymizelo – současné březňáky jsou normální ležáky plzeňského typu. Dnes je »marcovní« spojované hlavně s německými pivními festivaly koncem září a s Oktoberfestem. Podává se chlazené na 9 °C a výš. Podle druhu a stupně prokvašení je sušší dobré k drůbežímu, vepřovému masu nebo sladší a hutnější k ostrým jídlům.
Münchener (Mnichovské)
Mnichovské pivovary tradičně vařily tmavé ležáky s ostrou sladovo-karamelovou příchutí, zůstávající v ústech. Je vhodné k drůbeži a k těstovinám. Dnes je v Mnichově rozšířená i výroba světlých ležáků s výraznou sladovou příchutí. Tmavé variantě se říká dunkel. Společenské pivo. Podává se chlazené na 9 °C.
Ovocné pivo
Většinou jde o piva belgická, s přídavkem určitého množství ovoce. Nejčastěji se jedná o černé třešně a maliny, ale i o jablka, banány nebo borůvky. Základem může být Lambiek, Geuze nebo obyčejné svrchně kvašené pivo.
Pilsener
Původně Prazdroj z naší Plzně. Dnes světová třída světlých spodně kvašených ležáků s výraznou chmelovou hořkostí a sladovou chutí. Podává se chlazené na 7–9 °C. Je vhodné jako aperitiv nebo k rybám. V ČR samozřejmě nesmí chybět u vepřové.
Porter
Porter uvařil jako první v roce 1722 londýnský sládek Harwood a původně ho pojmenoval Entir. Je to velmi tmavé, skoro černé, suché a chuťově vyzrálé, svrchně kvašené, hluboce prokvašené hořké pivo, s vysokým obsahem alkoholu, až 9 %. Občas se při výrobě Porterů používají kvasinky rodu Brettanomyces pro sekundární dokvašování, které mu dávají výraznou ovocnou chuť. Vyrábí se především v Anglii. Současné jméno má od nosičů, kteří jej roznášeli v 18. století a před domy se ohlašovali voláním: »Porter!« Podává se vychlazené na 13 °C. Je dobré k ústřicím, mořským plodům a ke slaným rybám.
Pšeničné pivo
Vaří se z nesladované pšenice, bylinek, koření a pomerančové kůry. Je zakalené s lehce nakyslou a kořeněnou chutí.
Sasion
Velmi osvěžující, nakyslé letní Ale z Belgie. Někdy bývá kořeněné nebo s bylinkovou příchutí. Středně silné.
_Pivo 27.4.2007 9:58 Stránka 37
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
•
PIVOVARNICTVÍ
čtvrtek, 3. května 2007
Skotské pivo typu Ale
Bývá to plné a zakulacené pivo, většinou dosti tmavé, sladké a se sladovou praženou příchutí.
Speciální piva
Mnoho belgických piv z malých pivovarů nelze zcela zařadit k určitému typu. Spadají pod belgická piva typu Ale, avšak vzájemně se od sebe nesmírně odlišují.
Steam Beer
Bylo poprvé vyráběno v Kalifornii koncem 19. století, v období zlaté horečky. Používá se hybridní kvašení – spodní kvašení při teplotách vhodných pro vrchní kvašení.
Stout
Velmi tmavé až černé, silně hořké, hluboce prokvašené, ale různě silné plné pivo. Podíl barvících sladů činí až 20 % a často se při výrobě přidává karamelový cukr. Vyznačuje se kompaktní a trvanlivou pěnou. Typickým představitelem je populární Guinness. Má příchuť spáleného sladu. Vždy má hustou krémovou pěnu, vyrábí se svrchním kvašením. Anglický Stout je často sladký a vhodný jako tečka po obědě. Známější irský typ je suchý, výrazný, výborný k ústřicím. Nejlepší je nechlazený. Vznikl díky tomu, že v Irsku se kdysi pivo danilo podle podílu sladu. Irové proto začali část sladu nahrazovat praženým ječmenem. Krásná ukázka toho, jak se chamtivý berňák postaral o vznik zcela nového pivního stylu.
Trapista (Trappist)
Ušlechtilé, silné, chuťově výrazné kvasnicové pivo, vařené trapistickými mnichy v Belgii a v Holandsku. Je to pivo svrchně kvašené, blížící se k belgickým pivům typu Ale a ječným vínům. Trapisté jsou členy mnišského řádu, vzniklého na základě reformy cisterciáckého řádu, vyznačujícího se přísným mlčením. Na světě je jen šest firem, které mohou své pivo takto nazvat. Trappist se připravuje vysokým kvašením (nad 20°) a dozrává v lahvi až několik let. Světlá piva tohoto druhu mají okolo 5,8 % alkoholu. Tmavá jsou podstatně silnější a dělí se na double (8 % alk.) a tripple (10–12 % alk.). Pivo je exkluzivní, klášterní pivovary vědomě nepřekračují výrobní hranici, nevaří přes svátky, přestože je po pivu obrovská poptávka. Trappist je ochranná známka patentovaná mnišským řádem. Láhev stojí několik set korun a dobrý ročník řádově i několik tisíc. Některé druhy připomínají Porter a některá piva jsou spíše ječná vína s obsahem alkoholu přes 10 procent. Podává se při společenských příležitostech na nejvyšší úrovni, v pokojové teplotě a ve sklenicích na stopce. Neskladuje se chlazené. Výborné je s plísňovými sýry.
Vídeňské – Wiener
Jantarově nazlátlý až načervenalý, trochu sladký ležák se sladovou příchutí. Vhodný k vepřovému masu, drůbeži a ke kořeněným, např. mexickým jídlům. Teplota podávání cca 8–10 stupňů C.
Vlámské hnědé pivo
Toto svrchně kvašené pivo je belgickou specialitou. Pivo červenohnědé barvy má za sebou zrání jeden rok nebo více a řeže se pak s mladým pivem. Má lehce sladkokyselou chuť a pije se v teplotě okolo 9 stupňů C. Autor pracuje jako redaktor Pivního magazínu
37
Nejlepší piva roku 2006 Dvacet čtyři sládků a pivovarských odborníků vloni tradičně degustovalo a poté vybralo nejlepší piva ve dvoukolové degustační soutěži České pivo 2006. Do soutěže byl přihlášen rekordní počet 35 světlých ležáků z českých pivovarů. Vítězem se stal Litovel Premium, světlý ležák z produkce Pivovaru Litovel, a.s., ze skupiny PMS Přerov, a.s. Na druhém místě se umístil Staropramen ležák, vyrobený Pivovary Staropramen, a.s., a třetí skončil Zubr Premium z pivovaru Zubr, který je rovněž ze skupiny PMS Přerov, a.s. Soutěže v kategorii světlá výčepní piva se zúčastnilo celkem 23 značek. Vítězem se stalo Starobrno Tradiční, jehož výrobcem je pivovar Starobrno, a.s. Druhý skončil Zubr Gold, produkt Pivovaru Zubr, a.s. a třetí světlé výčepní Holba Šerák z Pivovaru Holba, a.s. Oba pivovary patří do skupiny PMS Přerov, a.s. Po časové odmlce se uskutečnila i soutěž v kategorii tmavých ležáků. Z osmi přihlášených piv zvítězil Primátor Premium Dark, který byl uvařen v Pivovaru Náchod, a.s., před pivem Lobkowicz Baron vyrobený Lobkowiczkým pivovarem Vysoký Chlumec, s.r.o. Na třetím místě se umístil Staropramen černý, výrobek Pivovarů Staropramen, a.s. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.
Orientační seznam piv pro anketu Naše pivo 2006 Baron Trenck . . . . . . . . . . . Pivovar Starobrno Bernard . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Bernard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Humpolec Berounský medvěd . . . . . . Pivovar Beroun Birell . . . . . . . . . . . . . . . . . . Radegast Nošovice Bohemia Regent . . . . . . . . Pivovar Třeboň Braník . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Braník Brouček . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Nová Paka Březňák . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Velké Březno Bud Superstrong . . . . . . . . Budějovický Budvar Budvar . . . . . . . . . . . . . . . . Budějovický Budvar Červený drak . . . . . . . . . . . Pivovar Starobrno Dačický . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Kutná Hora Doktor . . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Havlíčkův Brod Džbán . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Vyškov Eggenberg . . . . . . . . . . . . . Pivovar Český Krumlov Felix . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Pelhřimov Ferdinand . . . . . . . . . . . . . Pivovar Benešov Flekovské . . . . . . . . . . . . . Pivovar U Fleků Francinův ležák . . . . . . . . Pivovar Nymburk Gambrinus . . . . . . . . . . . . . Prazdroj Plzeň Granát . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Staropramen Hejtman . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Hlinsko Herold . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Březnice Holba . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Hanušovice Hostan . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Znojmo Hradební . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Polička Chmelař . . . . . . . . . . . . . . . Žatecký pivovar Chodovar . . . . . . . . . . . . . . Chodovar Imperial . . . . . . . . . . . . . . . Královský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krušovice Janáček . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Uherský Brod Ježek . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Jihlava Kelt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Staropramen Kern . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Černá Hora Klášter . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Klášter Konrád . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Vratislavice Korbel . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Malý Rohozec Krakonoš . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Trutnov Krušovice . . . . . . . . . . . . . . Královský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krušovice Kumburák . . . . . . . . . . . . . Pivovar Nová Paka Kvasar . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Černá Hora Litovel . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Litovel Lobkowicz . . . . . . . . . . . . . Pivovar V. Chlumec Lorec . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Kutná Hora
Louny . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Louny Měšťan . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Braník Mušketýr . . . . . . . . . . . . . . Královský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krušovice Nektar . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Strakonice Opat . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Broumov Olšavan . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Uherský Brod Ostravar . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Ostravar Otakar . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Polička Patriot . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Uherský Brod Pepinova desítka . . . . . . . Pivovar Nymburk Pernštejn . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Pardubice Pilsner Urquell . . . . . . . . . Prazdroj Plzeň Pivoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Jihlava Platan . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Protivín Podkováň . . . . . . . . . . . . . . A+C s.r.o. Podkováň Porter . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Pardubice Poutník . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Pelhřimov Prácheňská perla . . . . . . . Pivovar Protivín Primátor . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Náchod Primus . . . . . . . . . . . . . . . . Prazdroj Plzeň Radegast . . . . . . . . . . . . . . Radegast Nošovice Rebel . . . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Havlíčkův Brod Rychtář . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Hlinsko Rytíř . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Benešov Samson . . . . . . . . . . . . . . . Budějovický . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . měšťanský pivovar Starobrno . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Starobrno Staropramen . . . . . . . . . . . Pivovar Staropramen Strakonický dudák . . . . . . Pivovar Strakonice Svijanské . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Svijany Svijanský máz . . . . . . . . . . Pivovar Svijany Svitavák . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský pivovar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Havlíčkův Brod TAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Černá Hora Valdštejn . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Nová Paka Velkopopovický Kozel . . . Pivovar Velké Popovice Velvet . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Staropramen Vratislav . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Braník Weizenbier . . . . . . . . . . . . . Pivovar Náchod Zámecký ležák . . . . . . . . . Chodovar Záviš . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Polička Zlatopramen . . . . . . . . . . . Pivovar Ústí n. Labem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krásné Březno Zlatovar Opava . . . . . . . . . Pivovar Opava Zubr . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pivovar Přerov
V České republice se nyní vyrábí více než 400 piv, některá z nich v malém množství.
_Pivo 27.4.2007 9:59 Stránka 38
38
PIVOVARNICTVÍ
KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
Přehled vybraných pivovarů v ČR Bohemia Regent, a.s. Trocnovské nám. 124, 379 01 Třeboň www.pivovar-regent.cz Budějovický Budvar, n.p. Karolíny Světlé 4 370 21 České Budějovice www.budweiser.cz Budějovický měšťanský pivovar a.s. Lidická 458/51 370 01 České Budějovice www.budweiser1795.com Drinks Union a.s. Drážďanská 80, 401 73 Ústí nad Labem www.drinksunion.cz Pivovar Zlatopramen Krásné Březno Drážďanská 80 401 73 Ústí nad Labem-Krásné Březno Pivovar Velké Březno Pivovarská 116, 403 23 Velké Březno Pivovar Louny Husova 64, 440 01 Louny Pivovar Kutná Hora U Lorce 11, 284 15 Kutná Hora DUP – družstvo Pelhřimov závod pivovar Pelhřimov Pivovarská 856, 393 01 Pelhřimov www.pivovarpoutnik.cz Chodovar, s.r.o. Pivovarská 107, 348 13 Chodová Planá www.chodovar.cz Jihomoravské pivovary, a.s. nám. Čsl. armády 116/4 682 11 Vyškov www.pivovyskov.cz Klášterní pivovar Strahov a restaurace Sv. Norbert Strahovské nádvoří 301, 118 00 Praha 1 www.klasterni-pivovar.cz Krakonoš, s.r.o. Křižíkova 486, 541 01 Trutnov www.pivovar-krakonos.cz Královský pivovar Krušovice, a.s. 270 53 Krušovice www.pivo-krusovice.cz Lobkowiczký pivovar, k.s. 262 52 Vysoký Chlumec 29 www.lobkowicz.eu Lora Viktoria, s.r.o. provoz pivovar Podkováň Dolní Cetno, 294 30 Dolní Cetno www.podkovan.cz Městský pivovar Štramberk Náměstí č. 5, 742 66 Štramberk www.truba.cz Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Dobrovského 2027 580 01 Havlíčkův Brod www.hbrebel.cz Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Podskalská 324, 386 01 Strakonice www.pivovarnektar.cz
Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pivovarská 151, 572 14 Polička www.pivovar-policka.cz PEGAS, hotel, pivnice, minipivovar Jakubská 4, 678 01 Brno www.hotelpegas.cz Pivovar a restaurace U Fleků, s.r.o. Křemencova 11, 110 00 Praha 1 www.ufleku.cz Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s Vrchlického 2, 586 01 Jihlava www.pivovar-jihlava.cz Pivovar Berounský medvěd Hana Mayerová rodinný pivovar Tyršova 135, 266 01 Beroun www.berounskymedved.com Pivovar Broumov, s.r.o. tř. Osvobození 55, 550 01 Broumov www.pivovarbroumov.cz Pivovar Březnice, a.s. 262 72 Březnice www.heroldbeer.com Pivovar Černá Hora, a.s. 679 21 Černá Hora 3/5 www.pivovarch.cz Pivovar Eggenberg, a.s. Latrán 27, 381 15 Český Krumlov www.eggenberg.cz
Pivovar Ferdinand, a.s. Táborská 306, 254 43 Benešov www.pivovarbenesov.cz Pivovar Janáček, a.s. Neradice 369, 688 16 Uherský Brod www.pivovar-janacek.cz Pivovar Klášter a.s. 294 15 Klášter Hradiště nad Jizerou www.pivovarklaster.cz Pivovar Konrad Hols, a.s. Liberec-Vratislavice n. Nisou www.hols.cz, www.pivo-konrad.cz Pivovar Náchod, a.s. Dobrošovská 130, 547 40 Náchod www.primator.cz Pivovar Nová Paka, a.s. Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka www.novopackepivo.cz Pivovar Nymburk, s.r.o. Pražská 581, 288 25 Nymburk www.postriziny.cz Pivovar Pernštejn, a.s. Palackého 250, 530 33 Pardubice www.pernstejn.cz Pivovar Rohozec, a.s. Malý Rohozec u Turnova 29 511 01 Trutnov www.pivorohozec.cz
•
čtvrtek, 3. května 2007
Pivovar Rychtář Imex Premium, s.r.o. Resslova 260, 539 01 Hlinsko v Čechách www.rychtar.cz Pivovar Svijany, a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice www.pivovarsvijany.cz Pivovarský dům Lípová 15, 120 44 Praha 2 www.gastroinfo.cz/pivodum Pivovarský dům Zvíkov Zvíkovské Podhradí 92 398 18 Záhoří u Písku www.pivovar-zvikov.cz Pivovary Staropramen a.s. Nádražní 84, 150 54 Praha 5 www.pivovary-staropramen.cz Pivovar Staropramen www.staropramen.cz Pivovar Ostravar Hornopolní 57, Ostrava 1 www.ostravar.cz Plzeňský Prazdroj, a.s. www.prazdroj.cz Pivovar Plzeň U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň www.pilsner-urquell.cz www.gambrinus.cz Pivovar Radegast 739 51 Nošovice www.radegast Pivovar Velké Popovice Ringhofferova 1, 251 69 Velké Popovice www.kozel.cz PMS Přerov, a.s. Komenského 35, 750 51 Přerov www.pivovary.cz Pivovar Holba, a.s. Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice www.holba.cz Pivovar Litovel a.s. Palackého 934, 784 01 Litovel www.litovel.cz Pivovar ZUBR a.s. Komenského 35, 751 51 Přerov www.zubr.cz Rodinný pivovar BERNARD, a.s ul. 5. května 1, 396 01 Humpolec www.bernard.cz STAROBRNO, a.s. Pivovar Starobrno Hlinky 160/12, 661 47 Brno www.starobrno.cz Pivovar Hostan Hradní 87/2, 669 02 Znojmo www.hostan.cz Žatecký pivovar, spol. s r.o. Žižkovo nám. 81, 438 01 Žatec www.zateckypivovar.cz ❏ Český svaz pivovarů a sladoven Lípová 15, 120 00 Praha 1 www.cspas.cz Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Lípová 15, 120 00 Praha 1 www.beerresearch.cz Český svaz malých a nezávislých pivovarů Černá Hora 3/5, 679 21 Černá Hora www.csmnp.cz
_Pivo 27.4.2007 10:00 Stránka 39
HN-018495
HN-019097
HN-019095
HN-019101
_Pivo 27.4.2007 10:25 Stránka 40